Podle údajů zveřejněných v loňském roce bylo v letech 2018–2022 na Midi každoročně spácháno přibližně 3 500 trestných činů – nejčastěji se jednalo o krádeže, vydírání a drogové delikty. To je téměř tolik jako ve všech stanicích v 13 vlámských městech dohromady.
„Situace je dramatická,“ přiznal starosta města Philippe Close. Snaha o řešení problému s kriminalitou ale zatím není úspěšná. Loni ministryně vnitra Annelies Verlindenová spustila akční plán na řešení „nepříjemností, kriminality a špatných hygienických podmínek“ v tomto dopravním uzlu.
Plán mimo jiné doporučoval větší přítomnost policie, včetně nové specializované policejní stanice, a také lepší osvětlení a wi-fi hotspoty. Ani po roce se však situace nezlepšila. Slíbená policejní kancelář ještě nebyla otevřena a kriminalita je stále vysoká.
Mluvčí Belgické národní železniční společnosti (SNCB) Tom Guillaume uvedl, že společnost již provedla řadu opatření ke zvýšení bezpečnosti cestujících a zaměstnanců na nádraží, například zlepšila osvětlení v budově a jejím okolí. „Provádíme také pravidelný úklid ve stanici a jejím okolí. Tyto dvě akce pomáhají zlepšit čistotu prostor a pocit bezpečí cestujících,“ uvedl.
Hlavní problém vězí v tom, že nikdo ve skutečnosti neví, kdo vlastně za bezpečnost na nádraží zodpovídá. Nádraží Midi se nachází na křižovatce tří obcí bruselské metropolitní oblasti – Saint-Gilles, Anderlecht a město Brusel. To znamená, že správa oblasti vyžaduje koordinaci mezi těmito třemi obcemi.
Zatímco zaměstnanci obviňují orgány činné v trestním řízení a politiky, že nejsou přítomni nebo nedělají dost pro boj s tímto problémem, úřady se z bezpečnostních nedostatků obviňují navzájem. „Toto rozdělení odpovědnosti může činit řešení problémů náročným,“ uvedl profesor kriminologie Chrostophe Vandeviver a dodal, že „nikdo se necítí být zodpovědný“.
Starosta Bruselu Philippe Close obvinil z nečinnosti federální vládu a kritizuje nezájem investovat peníze do Bruselu. „Někdy je efektivnější najít nějaké peníze na pomoc Antverpám než Bruselu,“ prohlásil.
V komentáři k akčnímu plánu, který loni navrhla ministryně vnitra, Close uvedl: „Před rokem se rozhodli, že na nádraží otevřou komisařství, policejní úřad. To se ale nestalo. Otevřít policejní kancelář není tak složité. Nepotřebuješ na to rok,“ povzdechl si Close.
Podle Closeho je jedním z největších problémů obchod s drogami, které do Belgie přicházejí z antverpského přístavu a procházejí stanicí Midi. Close navrhuje, aby vláda více investovala do federální policie, protože podle něj „jsou to lidé, kteří mohou také dělat veškeré vyšetřování, veškerou činnost, a to v celé zemi,“ uvedl.
Úřad ministra vnitra uvedl, že již nyní tlačí na řešení drogové kriminality. „Ministr Verlinden učinil z boje proti drogám předvoj minulého volebního období, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni,“ řekl mluvčí ministerstva Nick Gyselinck a vysvětlil, že ministr vnitra vyčlenil finanční prostředky jak ve federální, tak v železniční policii „na posílení bezpečnosti“.
Bruselská vlna kriminality je tak vážná, že dokonce upoutala pozornost královské rodiny. Belgický král vyjádřil znepokojení během únorové návštěvy Europolu, agentury EU pro vymáhání práva. Mluvčí krále pro Politico uvedl, že „je vždy znepokojen společenskými problémy v Belgii“, ale odmítl nadále komentovat situaci s ohledem na politickou odpovědnost.
Na kriminalitu doplácejí zejména majitelé a zaměstnanci podniků v okolí bruselského nádraží Midi, kteří se každý den bojí o život. Majitel restaurace u nádraží Karim například vzpomíná, jak v červnu zavíral podnik a když se chystal stáhnout okenice svého podniku, uslyšel střelbu a křik lidí.
Okamžitě vyběhl na ulici a zjistil, že před kavárnou Taverne Astoria, která se nachází v ulici za jeho restaurací, byly zastřeleny čtyři osoby. Dva lidé zemřeli a dva byli těžce zraněni. „Bylo to šokující, ale ne překvapivé,“ zkonstatoval.
Pro Karima dosáhlo násilí v okolí nádraží bodu varu. Pokud se situace nezlepší, řekl, že prodá a přesune svůj podnik jinam. „Nebojím se smrti, ale nechci umřít tady,“ dodal.
Zaměstnanec obchodu s cukrovinkami uvedl, že byl svědkem všeho možného, od rvaček s noži až po „mnoho, mnoho“ krádeží. „V jeden den přišlo do obchodu šest lidí a během tří hodin ukradli mnoho zboží z regálů,“ řekl s tím, že ke krádežím v obchodě docházelo tak často, že už se neobtěžoval je hlásit úřadům.
„Co by s tím udělaly?“ pokrčil rameny. „Zákony v Belgii vlastně nejsou zákony,“ posteskl si. Zaměstnanec cukrárny navrhl ztížit vstup na nádraží, například požadovat, aby si cestující museli nejprve zakoupit a naskenovat jízdenku. „Myslím, že řešení existují, ale někdo musí zakročit a uvést je v život,“ dodal.
Zdroje:
Šialená zhovädilá spoločnosť.
