Netfonds AG je součástí Netfonds Group bankovního a investičního konglomerátu a jeho ekonomové jsou považování za hlásnou troubu německého svazu průmyslu, který skrze tyto ekonomy pouští do oběhu své obavy a rovněž požadavky na německou vládu. A právě hlavní ekonom Netfonds AG Folker Hellmeyer se v rozhovoru rozpovídal o současné politické a ekonomické situaci.
Německé podléhání americké hegemonii a doslova diktátu začíná už i obyčejným Němcům vadit a spatřují, že čím více Scholzova vláda podléhá Blinkenovi a neoconům s americký vojensko-průmyslovým komplexem za zády, tím větší teror se v Německu znovu rozpoutává, a opět je to ve jménu ideologie jako ve 30. letech minulého století.
Video:
https://rumble.com/embed/v1xuj88/?pub=4
Pokud nemáte na video výše čas, tady je přepis:
Třetím bodem je, že bychom měli být upřímní, klameme sami sebe, protože říkáme, že kupujeme LNG z Číny. To je ruský plyn! Je mi líto, ale za ceny, které zatěžují naši lokalitu a naše soukromé domácnosti, což znamená, že jde o symbolickou politiku, která záměrně připouští poškozování naší vlastní země, aby se přizpůsobila symbolu politiky, kterou bychom rádi měli, ale která je mimo realitu. Jak říká šéf Mezinárodní energetické agentury, bez ruských fosilních paliv se ve světě neobejdeme. Přesně tak.
A to si musíme uvědomit: stále dostáváme 42 milionů metrů krychlových denně z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů, bez kterého bychom nebyli schopni přečkat zimu. Musíme se dát do pořádku – potřebujeme diplomatické řešení. Rusko bude vždy naším sousedem, pak je třeba opět sblížení a s tím nemám problém. Nejsem paní Baerbocková ani pan Habeck, abych říkal, že Rusko už nikdy více, taková prohlášení jsou v mezinárodní diplomacii zakázána.
Nejsme ve školce v Bullerbynu, ani nikde jinde. A pak vytvořit energetickou infrastrukturu, která bude odolná a samozřejmě bude mít cenu, která nám umožní být konkurenceschopní. Kdo to neudělá, bude mít problém s energií. Rusko ji pošle dál. Rusko pak bude prodávat své energetické zdroje jinam – to je to, co stejně dělá a co také vidíme v kontextu a co musíme vidět, když mluvíme o energetické politice.
V současné době vidíme, že Indie posiluje hospodářskou spolupráci s Ruskem na všech úrovních. Jihoafrická republika veřejně říká totéž, a to nejen pokud jde o reálnou ekonomiku, ale i o ekonomiku finanční, což znamená, že cíle, které jsme si stanovili v souvislosti s ukrajinskou krizí, musíme v určitém okamžiku přizpůsobit realitě, která nastává, a pokud se realitě nepostavíme čelem, tak na to dojedeme, ale nebude to na úkor politiků, ale na úkor občanů a kapitálových společností.
Naše společnosti z indexu DAX jsou globálními hráči, kteří v případě pochybností přesunou výrobu do Číny, jako například BASF, takže se méně obávám o akciové trhy než o umístění. Opět tu máme jednu věc: společnosti, které jsou aktivní v celosvětovém měřítku, a druhou věc: místo podnikání s jeho odolností a schopností udržet prosperitu ve své vlastní geografické oblasti. Jsou za tím otazníky a politika musí přinést výsledky a být ideologicky pragmatická, protože kdybychom byli v této zemi pragmatičtí, byli bychom přínosem pro sebe, pro Evropu i pro svět.
Kdybychom byli ideologičtí, a existuje i zelená ideologie, vidíme sami sebe jako katastrofu pro naši zemi, pro Evropu a svět. A na pozadí historických zkušeností prosím naše politiky a občany této země, aby se vyvíjeli směrem k pragmatismu, a pak budu mít o tuto zemi a o Evropu menší obavy než nyní – víc k tomu dodávat nemusím.
Návrat nacismu do Německa povede k rozvratu ekonomiky, protože ideologie převálcuje veškeré ekonomické zákony a zdravý rozum.
Hellmeyer tedy varoval, že vysoké ceny energií způsobené politickou ideologií vlád v Evropě povedou k tomu, že německé korporace a mamutí podniky se prostě sbalí a z Německa odejdou, jako to už zvažuje největší petrochemický podnik na světě, koncern BASF (bývalá chemická divize ještě větší předválečné korporace IG Farben).
Odchod BASF do Číny nebo do Jihoafrické republiky, případně do Indie, by měl v Německu podle odhadů tisku přímý dopad až na 5 milionů pracovních míst v celém Německu, protože koncern vyrábí produkci pro německý automobilový průmysl, od plastových dílo, až po barvy a laky, kterými se ta auta natírají, resp. potahují. Odchod by měl obrovský dopad na textilní, agrární a hlavně farmaceutický průmysl, protože BASF je jediným evropským výrobcem tzv. primerů pro výrobu tablet, léků apod. Scholzova ideologická vláda jde ale přes mrtvoly a dovede Německo k exodu firem, podniků a businessů z Německa do ciziny.
A proč o tom píšu? Protože tento destrukční proces je kopírován i do české, slovenské i polské ekonomiky místními vládami! Úplně podle stejného vzorce jako v Německu. Nezáleží na tom, jak kdo na tom bude špatně, kolik firem a živností bez laciného plynu, elektřiny a ropy zavře a položí se, protože teď se nejede politika pragmatismu a prosperity, ale výhradně politika dogmatického a fanatického ideologismu jako ve 30. letech v Evropě, když se celým kontinentem valila vlna nacismu a rovněž italského fašismu. Evropská unie a země EU celých 8 let tiše sledovaly, jako se Ukrajina chystala na válku proti Rusům na jihu a východě Ukrajiny.
Minulý týden dokonce uniklo na veřejnost, že Angela Merkel věděla už v roce 2015, že Minské protokoly nejsou ze strany Kyjeva myšleny vážně, a že byly podepsány Kyjevem jen proto, aby Ukrajina získala čas na vyzbrojení a potom aby mohla zaútočit na Krym a na Donbas [2]. A Evropská unie to věděla také, že Kyjev ty protokoly podepsal jen pro získání času. Tím se Brusel stal spolupachatelem války na Ukrajině. Je to potvrzení toho, že kdyby Rusko nezaútočilo první, zaútočil by Kyjev. A když ta válka vypukla, co teď vidíme? Neustálý řev, jekot a ryk politiků v EU, že je potřeba Ukrajincům posílat více zbraní, více raket, více tanků.
Ani slovo o míru, jen o válce! A této ideologii podléhají nejen malé státy, ale i Německo, které v područí USA likviduje svůj blahobyt budovaný více jak 70 let po II. sv. válce. Za několik málo let nemusí z německého ekonomického zázraku zbýt vůbec a naprosto nic. A bez Německa si zkuste představit, jak dopadnou ekonomické satelity Reichu, jako je český nebo slovenský průmysl. Varování Folkera Hellmeyera na konci jeho povídání je třeba mít na paměti jako memento. Když Německo opustí pragmatismus a začne jet ideologii, dopadne to pro celou Evropu špatně.
