Agentura AP připomněla rvačku ze září 2017 mezi kazašskými a indickými stavebními dělníky v kazašském hlavním městě Nur-Sultan, dříve známém jako Astana, do které se podle úřadů zapojily tři desítky lidí. Nezávislé zdroje uvádějí, že se rvalo až 700 lidí, kvůli čemuž byly v hlavním městě uzavřeny ulice. Nakonec bylo 61 Indů vyhoštěno z Kazachstánu.Konflikt podle médií zřejmě vyvolala fotografie Libyjce s kazašskou kolegyní. Kazaši fotografii shledali urážlivou, se sexuálním podtextem. Místní guvernér Nurlan Nogajev během setkání s vedením Tengizchevroil však uvedl, že konflikt vznikl v důsledku rozdílů v pracovních podmínkách mezi zaměstnanci zahraničních dodavatelů a Kazachy. Tengizchevroil je společný podnik s americkými společnostmi Chevron a ExxonMobil.
Zdroj https://dennikn.sk/minuta/1658357/ z 20.11.2019V Kazachstane odhalili ilegálnu kliniku, kde bohatí zahraniční klienti získavali orgány od darcov z Ukrajiny a chudobných stredoázijských štátov. Väčšinou išlo o ľudí vo finančnej núdzi, príjemcovia boli najmä pacienti z Izraela.
«Вопреки тому, что заявила полиция, ситуация в Масанчи не под контролем, а ухудшается. Прибывшие молодчики подожгли более 10 домов в селе Масанчи, и сейчас началась стрельба — они стреляют по людям, избивают, полиция ничего сделать не может. Люди ждут прибытия силовиков, но пока ситуация разворачивается по самому худшему сценарию», — сообщил Хусей Дауров.
Napriek tomu, čo oznámila polícia, situácia v Masanči nie je pod kontrolou a zhoršuje sa. Prichádzajú "mládenci" podpálili viac ako desať domov v dedeine Masanči, teraz sa začala streľba - strieľajú do ľudí, bijú ich, polícia nič nerobí. Ľudia očakávajú príchod bezpečnostných síl, ale zatiaľ sa situácia rozvíja podľa najhoršieho scenára. - povedal Chusejn Daurov
Dungani sú muslimovia pôvodom z Číny, žijúci na území krajín bývalého SSSR.Alchymista píše: ↑07 úno 2020, 23:08..
V dedine Masanči v Žambilskej oblasti vznikol konflikt a masová bitka medzi kazachmi a dunganmi...
..
Dunganov žije v Kazachstane asi 50 tisíc, a asi 60 tisíc v Kyrgystane.
V Kazachstane sú americké virologické laboratoriá, neprístupné kazašským úradomNová neznámá pneumonie, která se šíří Kazachstánem, měla jen za letošek stát za smrtí více než 1 700 lidí. Upozornilo na to čínské velvyslanectví v této postsovětské zemi. Čína tvrdí, že na některých městech úřady hlásí více než 100 nových nákaz denně. Kazašská vláda se k tomu zatím oficiálně nevyjádřila. O šíření této nemoci informovala CNN.
Čínské velvyslanectví uvedlo, že na novou pneumonii mělo jen letos zemřít 1 772 lidí. Někteří z nich jsou podle ambasády čínskými občany. 628 z nich údajně zemřelo v červnu. „Tato nemoc je mnohem smrtelnější než covid-19,“ uvedlo velvyslanectví v prohlášení.
Pneumonií, neboli zápalem plic, podle oficiálních dat, která cituje kazašská tisková agentura Kazinform, onemocnělo oproti prvním šesti měsícům loňského roku meziročně dvojnásobné množství lidí.
„Do nemocnic se každý den přijímá až 200 lidí. V několika minulých dnech byla pneumonie odhalena u 300 lidí,“ uvedla tisková agentura.
Kromě případů zápalu plic se Kazachstán potýká také s nárůstem počtu nakažených nemocí covid-19. Pokud by se situace i nadále zhoršovala takovým tempem, mohlo by v Kazachstánu dojít k dalšímu omezení pohybu lidí a jiným restrikcím.
Středoasijský stát sousedící s Čínou a Ruskem zápolí s šířením koronaviru poté, co v polovině května zmírnil opatření proti nákaze. Přestože vláda 5. července opatření opět zpřísnila, počet potvrzených případů stoupl z pěti tisícovek na téměř 55 000, včetně 264 úmrtí. Ve čtvrtek přibylo rekordních 1962 nových případů, v pátek tento údaj mírně klesl na 1726. V zemi žije téměř 19 milionů obyvatel.
Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/07/02/ ... yh-svyazeyPodle Nazarbajevova poradce - tiskový tajemník Aidos Ukibay, jednání trvala několik hodin a byla velmi produktivní. Andrey Dovgolenko se zamýšlí nad výsledky v časopise „Profil“.
Téměř tři desetiletí uplynula od chvíle, kdy se konzervativní sovětští bolševici pokusili svrhnout prezidenta Michaila Gorbačova a nechtěně tím spustili rozpad Sovětského svazu. Na jeho půdorysu vzniklo 15 mezinárodně uznávaných (i několik neuznaných) republik. Mezi ty úspěšnější patří Kazachstán, kterému je věnován třetí díl seriálu „Třicet let od rozpadu SSSR“.
Kazachstán vyhlásil nezávislost jako poslední postsovětská republika až v polovině prosince roku 1991. Výchozí pozice této země nebyla dobrá. Při sčítání lidu v roce 1989 tvořili Kazaši pouhých 40 procent obyvatel. Průmyslová města na severu byla osídlena hlavně Rusy a Ukrajinci. Etnické složení země bylo mimořádně pestré, žila zde mimo jiných i početná německá, polská a korejská menšina.
Mnozí experti a komentátoři proto předpovídali Kazachstánu rozpad a připojení severních oblastí k Rusku. Nic z toho se nestalo. Naopak, Kazachstán se s postupem let změnil na úspěšnou a sebevědomou zemi. Životní úroveň je zde téměř srovnatelná s Ruskem a nesrovnatelně vyšší než v sousedním Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Země, z které si dělal legraci komik Borat, má svá specifika, ale k smíchu rozhodně není.
Politicky se toho v Kazachstánu příliš nezměnilo. Od získání nezávislosti se moc v zemi soustředila do rukou bývalého komunistického aparátčíka Nursultana Nazarbajeva, který si vliv udržel i po rezignaci na prezidentskou funkci v březnu 2019. Zato ekonomický a demografický vývoj nabral pozoruhodnou dynamiku.
Kazašská ropa v české rafinerii
Co se týká ekonomiky, tak Kazachstán je do jisté míry menší kopií Ruska. Má ohromné nerostné bohatství, vyváží ropu, zemní plyn, uran, měď i další kovy. Z ostatních položek stojí za zmínku export pšenice. Naopak sofistikovanější průmyslové výrobky v tamním exportu nenalezneme. Kazachstán vyváží své produkty do řady evropských a asijských zemí; největšími odběrateli jsou podle hodnoty exportu Čína a Itálie, Rusko je až po nich třetí.
Na rozdíl od Ruska se stal Kazachstán zemí zaslíbenou pro západní těžařské koncerny. Jen během let 1992 až 2019 do země přitekly zahraniční investice ve výši 161,2 miliardy dolarů, z toho 36,5 miliardy ze Spojených států. Díky penězům ze zahraničí zvládl Kazachstán navýšit těžbu ropy z 25 milionů tun ročně v 90. letech na 91 milionů tun v roce 2019.
Loni sice objem těžby mírně klesl kvůli koronavirové krizi, ale v příštích letech by měl opět růst. Vše bude záviset na tom, jak rychle se podaří naplno rozjet těžbu z ropného ložiska Kašagan v severní části Kaspického moře. Vytěžitelné zásoby ropy zde podle výpočtu expertů dosahují 1,8 miliardy tun (spotřeba Česka na 200 let), dobývání nicméně vázne kvůli obtížným geologickým a klimatickým podmínkám.
Malé procento kazachstánské ropy směřuje i do českých rafinerií, konkrétně do Kralup nad Vltavou. Po dlouhé roky platilo, že Kazachstán byl třetím největším dodavatelem této suroviny do České republiky s podílem okolo 10 procent. V letošním prvním pololetí se podle údajů ČSÚ Kazachstán propracoval s dodávkou 623 tisíc tun ropy na druhé místo před Ázerbájdžán.
Jistou perličkou může být pozice země na trhu s uranem. Podle posledních známých čísel za rok 2019 Kazachstán vyprodukoval 22 808 tun tohoto těžkého kovu, což představuje první místo a 42procentní podíl na globální produkci. Mezi hlavní odběratele kazachstánského uranu patří Spojené státy americké.
Chruščov by měl radost
Závislost Kazachstánu na ropě a dalších komoditách má i svou temnou stránku. Země roste a padá synchronně s vývojem cen surovin na světových trzích. Naplno se to ukázalo během roku 2014, kdy se po zhroucení cen ropy výrazně oslabila místní měna tenge, která do té doby byla na postsovětské poměry nebývale stabilní.
Kazachstán má dobře fungující statistický úřad s bohatou nabídkou informací v ruštině i angličtině. Například v publikaci „Kazakhstan during the years of independence“ se lze dočíst, že průměrná délka života místních lidí od roku 1991 stoupla z 67,6 na 73,2 roku a dětská úmrtnost se snížila z 27 na 8 případů z tisíce narozených. I tyto indikátory potvrzují rostoucí kvalitu života v zemi.
Co se týká ekonomiky, hrubý domácí produkt je podle oficiálních čísel o 138 procent vyšší než v roce 1991. Zatímco těžební průmysl se zvětšil na 2,7násobek, zpracovatelský průmysl zůstával ještě v roce 2018 pod úrovní roku 1991 (i když jen o 1,4 procenta). Průkopníka pěstování pšenice v kazašských stepích Nikitu Chruščova by jistě potěšila informace, že sklizeň obilnin od získání nezávislosti narostla skoro dvojnásobně na 20,3 milionu tun.
Etnická pestrost mizí
Na závěr se zastavme ještě chvíli u demografického vývoje Kazachstánu. V prvním desetiletí po získání nezávislosti počet obyvatel země klesl z 16,4 na 14,9 milionu lidí. Ze země odešla část ruské menšiny. Došlo také k repatriaci místních Němců, které do kazašských stepí vyhnal Josif Stalin. Z původních 957 tisíc jejich počet během třiceti let klesl na 176 tisíc. Do země původu se přestěhovala také výrazně méně početná česká menšina.
Po roce 2005 se tok lidí obrátil. Naopak to byl Kazachstán, kdo začal cíleně stahovat své soukmenovce z ostatních postsovětských republik. Zlepšení životní úrovně mělo za následek populační boom, počet obyvatel země tak letos překonal 19 milionů. Největší město Almaty již má dva miliony obyvatel, nové hlavní město Nur-Sultan nedávno překročilo milionovou hranici.
Populační růst táhnou hlavně etničtí Kazaši. Podle oficiální statistiky tvořili loni téměř 70 procent z celkového počtu obyvatel. Oproti již zmíněným 40 procentům v roce 1989 je slušný skok. Zatímco jiné země nabývají na etnické a kulturní pestrosti, Kazachstán se vydal přesně opačným směrem.
David Tramba
V seriálu o zemích 30 let po rozpadu Sovětského svazu jsme již vydali díl o Pobaltí a o Rusku, další text bude zaměřen na Ukrajinu.
Ve čtvrtek večer začal hořet muniční sklad ve vojenské jednotce č. 28349 (ženijní brigáda) v Žambylské oblasti v Kazachstánu, po požáru následovaly výbuchy. Ministerstvo obrany Kazachstánu informovalo, že jich bylo šest.
Při odstraňování následků výbuchů a požáru v muničním skladu zahynulo 12 vojáků, řekl na briefingu ministr obrany Nurlan Jermekbajev.
Výbuchy zranily 66 lidí. K pátečnímu ránu se v nemocnicích nachází 28 zraněných, šest z nich je ve vážném stavu.
Kazašský ministr pro mimořádné situace Jurij Iljin informoval, že ministerstvo pátrá po několika zaměstnancích, kteří během odstraňování následků výbuchů a požáru přestali komunikovat.
Podle slov Jermekbajeva kriminalisté zvažují několik možných příčin výbuchů a požáru ve skladu, včetně žhářství.
„Příčiny události vyšetřuje operační vyšetřovací skupina. Nevylučujeme různé důvody, může jít o porušení bezpečnostních pravidel, není vyloučeno samovznícení, chemická reakce, ale ani úmyslné žhářství nebo sabotáž,“ uvedl.
Asi 1,2 tisíce lidí bylo evakuováno z blízkých osad do oblastního centra Taraz.
Ve skladu ve vojenské jednotce na jihu Kazachstánu bylo uloženo více než 500 tun TNT, rozsah požáru tvořil téměř 700 metrů čtverečních, což je celá plocha skladu. Střepiny se rozletěly v okruhu až dvou kilometrů.
Kazašský ministr obrany Nurlan Jermekbajev se chystá v souvislosti s touto tragickou událostí odstoupit ze své funkce.
„Rozhodl jsem se sám za sebe, odstoupím, požádám o rezignaci. A rozhodnutí učiní hlava státu,“ řekl novinářům Jermekbajev. Podle jeho slov toto rozhodnutí učinil „ihned, jakmile uslyšel“ o incidentu v Žambylské oblasti.
„Nyní je mým hlavním úkolem odstranit důsledky této události,“ řekl.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... h-40372612Nejméně pět mrtvých si v pondělí vyžádala přestřelka v největším kazašském městě Almaty, která se strhla kvůli exekučnímu vystěhování z bytu nařízenému soudem. Mezi oběťmi jsou dva policisté. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na sdělení policie.
Ruský web „Vojenská a politická analýza“ 22. srpna zveřejnil článek s názvem Americké biologické laboratoře v Kazachstánu.
Tento článek poukázal na to, že podle zpráv ruského ministerstva obrany kazašské úřady nesplnily svůj slib uzavřít biologické laboratoře americké armády na území země.
Podle fotokopií příslušných dokumentů se ukazuje, že američtí vojáci stále pracují v Ústřední speciální biologické laboratoři v Almaty.
?w=798&ssl=1
Zpráva obsahuje výňatky z rozpočtového plánu amerického ministerstva obrany na roky 2021 a 2022, mezi nimiž je působivá práce v kazašské centrální speciální laboratoři. Podle informací najal Pentagon na provádění prací v Kazachstánu společnost CH2M, která je jedním z hlavních dodavatelů amerického ministerstva obrany a Ústřední zpravodajské služby.
Centrální speciální laboratoř v Almaty je přidružena k Národnímu výzkumnému centru pro extrémně nebezpečné infekční choroby ministerstva zdravotnictví Kazachstánu. Centrum se netají úzkou spoluprací s dodavatelem Pentagonu. V dubnu 2021 vydali kazašští experti na infekční nemoci tiskovou zprávu: Vzhledem k dlouholeté přátelské spolupráci a pomoci Kazachstánu a mimořádným příspěvkům k rozvoji Ústřední speciální laboratoře Národního výzkumného centra pro extrémně nebezpečné infekční choroby ministerstva zdravotnictví Kazachstánu „bychom chtěli vyjádřit upřímnou vděčnost CH2M Hill Constructors, Inc“ a doufáme, že „dále posílíme plodnou spolupráci při společném spouštění nových komplexních a důležitých projektů“.
O měsíc později v květnu 2021 Kazachstán slíbil Rusku, že američtí vojáci opustili biologickou laboratoř. Nové skutečnosti (odpovídající dokumenty poskytnuté televizní stanicí ruského ministerstva obrany) však naznačují, že Američané laboratoř opustili pouze dočasně a nedávno se pokusili obnovit spolupráci s ní. V katalogu rozpočtu zahraničních projektů Pentagonu na rok 2021 je přímo zmíněna řada úkolů, které by měly být splněny v kazašské centrální speciální laboratoři.
Spojené státy vždy pomlouvaly Čínu jako šiřitele COVID-19. Časopis „Přírodní medicína“ však informoval, že stopy Spojených států jsou velmi zřejmé. Účast dodavatele Pentagonu na projektu KZ-33 naznačuje, že zde může být stín Kazachstánu.Biologické laboratoře americké armády na území Kazachstánu zjevně představují nebezpečí pro obyvatele země. Generálmajor Amirbek Togusov, bývalý náměstek ministra národní obrany Kazachstánu, již mnoho let pracuje na zničení těchto „továren smrti“, zejména Ústřední speciální laboratoře v Almaty, která „pracuje s extrémně nebezpečnými bojovými patogeny, které se mohou stát základem biologických zbraní.“ Togusov původně plánoval zveřejnit podrobnou zprávu o vážné hrozbě, kterou americké vojenské laboratoře představují pro Střední Asii, ale krátce poté zemřel.
- d547123b-dbde-430b-91ea-27b0ab4f4d72[1].jpg (86.25 KiB) Zobrazeno 4681 x
Krátce před svou smrtí Togusov napsal: „Stáváme se experimentálními opicemi a naše jedinečné území je přirozeným testovacím místem Pentagonu pro testování nových virů… Podobné laboratoře zřízené americkou armádou jsou obvykle mimo dohled hostící země a pracují tajně… Američané tvrdí, že centrální speciální laboratoř je pod vedením ministerstva zdravotnictví, ale často provádějí nezávislé výzkumy. Ve všech dohodách podepsaných se zeměmi SNS o budování biologických laboratoří existují takové výhradní doložky… Aktivně se vyvíjí nová generace biologických zbraní – genové bomby.“
V rámci programu CBEP (Společný projekt biologické spolupráce) financovaného Pentagonem existuje v současné době v Kazachstánu šest biologických center, za která je konkrétně odpovědná společnost CH2M v rámci vojenské skupiny Jacobs Engineering. Klíčová zařízení se nacházejí v centrální speciální laboratoři v Almaty a speciální laboratoři biologické ochrany na vysoké úrovni Státního výzkumného ústavu biologické bezpečnosti.
?w=798&ssl=1
Následující situace je zajímavá: Vypuknutí podivných epidemií v Kazachstánu se vysoce shoduje se studiem určitého patogenu americkou biologickou laboratoří, například výzkumný projekt KZ-2 týkající se brucelózy v Kazachstánu, který byl zahájen v roce 2007. O rok později začala v Kazachstánu řádit tato infekční choroba hospodářských zvířat, která již vymizela, a její šíření trvalo až do roku 2013.
28. května letošního roku se v kyrgyzském hlavním městě konala konference na téma Zdravotní stanice Pentagonu: Systém biologických laboratoří v postsovětském prostoru. Setkání se zúčastnili zástupci sociálních organizací z Ruska, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, USA a Izraele. Na konferenci bylo zmíněno, že biologická laboratoř Pentagonu ve Střední Asii nedávno provedla následující projekty: umožnit místním zvířatům (velbloudům) nakaženým smrtícím virem migrovat do sousedních zemí.
Velbloudi jsou extrémně nebezpeční při přenosu koronaviru. Studie odborníků z Univerzity Liverpool ve Spojeném království ukázala, že koronavirus se může v těle velbloudů rekombinovat s jinými viry. V důsledku toho se mohou objevit nová infekční onemocnění a vakcína proti COVID-19 proti nim nebude fungovat. Kazašská veřejnost důrazně naléhala na uzavření biologických laboratoří Spojených států v zemi a věří, že COVID-19 v zemi pochází z tohoto zdroje.
Zdroj: https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi ... tomoto_fdvVláda středoasijského Kazachstánu souhlasila se snížením ceny zkapalněného ropného plynu (LPG), který pro motoristy představuje oblíbenou alternativu k benzinu. Uvedl to list Kommersant. Vláda tak ustoupila demonstracím, které vypukly v několika městech poté, co byl zrušen cenový strop na LPG, a jeho ceny se tak zdvojnásobily.
