Situace v Kazachstánu
Situace v Kazachstánu s ruštinou, kazaštinou a vůbec.
Včera jsem měl čas se podrobněji podívat na situaci v Kazachstánu, co říkají lidi, jak vnímají nacionalistickou politiku Nazarbajeva, jak se pohnuly věci s přechodem na latiníci a vůbec, co od Kazachstánu můžeme očekávat.
Za SSSR byla situace taková, že ruština byla státním jazykem, kazaština regionálním. Přičemž, ve státních orgánech, na úřadech se mluvilo rusky, tiskopisy byly opatřeny oběma jazyky – nejdříve ruština, pak překlad do kazaštiny. Existovaly školy ruské a kazašské, na vysokých školách skupiny s výukou ruštiny a kazaštiny. Poměr Kazachů k jiným národům tehdy představoval 40:60%. Ve státním aparátu poměr Kazachů k jiným národům činil asi 70:30%, přičemž ne fakt, že všichni Kazaši ve státním aparátu uměli kazašsky.
Proč se to dělo? Kazašský jazyk se vyvíjel jako dorozumívací jazyk kočovných plemen, pastevců ovcí, které neměly ani svoje písemnictví, ani školství, ani vědu. Tudíž, v SSSR, když se vytvářela kazašská státnost, písemnictví, literatura, školství a věda byly zformovány na základě ruského jazyka. Pro dorozumívání v domácnosti a jednodušších hospodářských odvětvích byla kazaština postačující. Pro vývoj školství, vědy a filosofie, do kazaštiny byla zavedena ruská terminologie. Proto i rozhovor dvou kazašských intelektuálů vypadal z poloviny kazašsky, z poloviny rusky.
Republikovou správu, soudnictví, milici, vysoké a střední školství a většinu odvětví národního hospodářství obsadily národní kádry. S tím souvisela i vysoká míra korupce, která byla tradičně rozšířená v kazašském prostředí a bohatství určitých kazašských vrstev. Rodové a plemenné uspořádání kazašské společnosti tomuto stavu jen napomáhalo. Většinou se stávalo, že Kazach, který dosáhl vysokého postavení, postupně na klíčové pozice dosadil i členy své široce rozvětvené rodiny. Díky této, uměle vzniklé situaci v řídících orgánech, v prostředí nacionalisticky založených Kazachů se začalo šířit tvrzení, že Rusové jsou hloupější, než Kazaši.
Naposledy jsem jižní Kazachstán navštívil v roce 1995. Situace tam byla zoufala. Horko-těžko jsem hledal kamarády ze školy a známé. Většina už Kazachstán opustila a z těch pár lidí, které jsem přece jen našel, hodlala ho opustit v nejbližší době. Důvodem takové masové migrace byla nacionalistická politika nové elity a tíživá hospodářská situace. Jestli v Rusku v devadesátých letech byla bída, tak v Kazachstánu ještě větší. Navíc, k tomu musím připočíst kriminální situaci s nacionalistickým podtextem. Třeba, rodinu kamarádky moji sestry, která začala podnikat, podřízli u nich v bytě i s babičkou. Zůstala jen jejich dcera, která v tu dobu byla mimo domov. Chtěli její byznys. A takových případu bylo hodně…
http://leva-net.webnode.cz/products/sit ... zachstanu/