Čína

[homer]

Tisková konference čínského ministerstva zahraničí vysvětlila:

Včera jste řekl, že bezpečnost jedné země nemůže být založena na podkopávání bezpečnosti jiných zemí a snaze o vlastní absolutní vojenskou převahu a absolutní bezpečnost. Rádi bychom vás požádali o upřesnění, zda jste měl na mysli Rusko? Nebo jste měli na mysli nějakou jinou zemi?

Wang Wenbin: To vám mohu jasně vysvětlit. Jak zdůraznil ministr zahraničí Wang Yi, Čína vždy prosazovala společnou, komplexní, kooperativní a udržitelnou koncepci bezpečnosti, neboť se domnívá, že bezpečnost jedné země nelze zajistit na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nelze zajistit posilováním nebo dokonce rozšiřováním vojenských bloků. Je třeba zcela opustit mentalitu studené války. Je třeba respektovat přiměřené bezpečnostní zájmy všech zemí. V kontextu pěti po sobě jdoucích kol rozšiřování NATO na východ je třeba brát legitimní bezpečnostní požadavky Ruska vážně a věnovat jim náležitou pozornost. Nevím, jestli je vám to jasné.

https://t.me/awaken_dragon/858

[petrp]

Bývalá americká obranná delegácia prichádza na Taiwan - Peking je rozzúrený
Delegácia bývalých vysokých predstaviteľov obrany USA vedená bývalým predsedom generálneho štábu Mikeom Mullenhasom pristála v Tchaj-peji na návštevu, „aby demonštrovala našu pokračujúcu silnú podporu Taiwanu“. K Mullenovej delegácii sa v stredu pripojí Mike Pompeo, keď sa majú stretnúť s taiwanským premiérom Su Tseng-changom, ale spox čínskeho ministerstva zahraničných vecí Wang Wenbin nebol ohromený. "Ak sa tým Spojené štáty snažia ohroziť Čínu a tlačiť na ňu, potom im musíme povedať, že tvárou v tvár Veľkému oceľovému múru, ktorý ukulo 1,4 miliardy Číňanov, je akékoľvek vojenské odstrašovanie len kovovým šrotom," povedal.
https://t.me/ksbspravy/19629

[martanus]

Čínské velvyslanectví v USA vyzvalo čínské občany žijící v zemi ke zvýšení bezpečnostních opatření v souvislosti s rostoucí "diskriminací Číňanů".
https://t.me/ArmenianVendetta/20596

[homer]

Tchaj-wan obelhává USA a vyhrocuje situaci, údajně kvůli hrozbě ze strany Číny.

Dne 3. března zazněla prohlášení zástupců americké delegace, kteří byli na dvoudenní návštěvě Tchaj-wanu, a vedení ostrova:

Mike Mullen, bývalý předseda sboru náčelníků štábů USA, řekl: "Udržení míru a stability v Tchajwanském průlivu není jen zájmem USA, ale i zájmem celosvětovým. Doufám, že tím, že jsme zde s vámi, můžeme vás a váš lid, stejně jako naše spojence a partnery v regionu, ujistit, že Spojené státy jsou pevně odhodlány plnit své závazky."

Tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen prohlásila: "Vojenská hrozba Číny pro Tchajwanskou úžinu a region v současné době stále roste," přirovnal situaci, které by Tchaj-wan mohl potenciálně čelit, k situaci na Ukrajině.

"Obyvatelé Tchaj-wanu s hlubokými sympatiemi přijali odhodlání ukrajinského lidu bránit svou svobodu a demokracii a jeho neohrožené odhodlání bránit svou zemi. I my stojíme v první linii boje za demokracii. Je načase, aby se všechny demokracie světa sjednotily," řekla.

Na závěr:
Spojené státy se tváří, že dělají medvědí službu svým tchajwanským "partnerům" uprostřed ukrajinské krize. Ve skutečnosti je scénář podobný tomu ukrajinskému. Spojené státy se pod záminkou boje a podpory Čínské republiky proti imaginárnímu nepříteli, kterého představuje Čína, snaží přimět Tchaj-pej a Peking k vojenské konfrontaci. Návštěvy Tchaj-wanu a jeho zásobování zbraněmi na základě dříve uzavřených smluv jsou pro to záminkou, ale to vše je před námi. Vzpomeňte si na Ukrajinu, jak do ní Západ měsíc v napjatém harmonogramu pumpoval všechno, proti čemu se dá bojovat. Západ těží z toho, že Pekingu podstrkuje "jed" a zatahuje ho do místního konfliktu. A my víme, že USA si po staru umyjí ruce a budou se zpoza oceánu smát a ukazovat prstem, že agresorem je Peking.

A málem bychom zapomněli dodat, že v rámci nesouvisející návštěvy má 2. března přijet na čtyřdenní návštěvu Tchaj-wanu bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo, který se setká s Tsai a dalšími představiteli.
Myslíme si, že Peking nebude s odpovědí dlouho otálet.

https://t.me/china3army/6509

[martanus]

Rozhodně nic nenaznačuji, ale poprvé v historii výsadkového sboru PLA se uskutečnilo hromadné cvičení výsadku personálu jedné z brigád VDC výsadkového sboru ČLA za použití těžkých vojenských dopravních letounů Xian Y-20.
https://t.me/boris_rozhin/26388

[homer]

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin na pravidelné tiskové konferenci odpověděl na otázku novináře , zda bude Čína nadále nakupovat ruský plyn:
Čína důrazně odmítá jakékoli nezákonné jednostranné sankce, které nikdy nejsou zásadním a účinným způsobem řešení problémů. Takové sankce přinesou pouze vážné potíže pro ekonomiku a živobytí dotčených zemí a dále prohloubí rozdělení a konfrontaci. Žádáme, aby zúčastněné strany neohrožovaly legitimní práva a zájmy Číny a dalších zemí při řešení ukrajinské otázky a vztahů s Ruskem. ČLR a Rusko budou i nadále pokračovat v obchodní spolupráci v duchu vzájemného respektu, rovnosti a vzájemného prospěchu.

https://t.me/awaken_dragon/859

[martanus]

Rozsáhlé výpadky elektřiny na Tchaj-wanu

Energetická společnost Taipower mezitím informovala, že výpadky proudu jsou způsobeny poruchami zařízení v tepelné elektrárně Xinda ve městě Kaohsiung na jihu země.

Výpadky proudu se údajně nedotkly Technoparku Xinzhu, kde jsou soustředěny výrobní závody na výrobu polovodičů.

https://eadaily.com/ru/news/2022/03/03/ ... richestvom

[homer]

Výsadková brigáda PLA provedla (cvičný) noční výsadek

[homer]

Čínské ministerstvo zahraničí:
Šíření nepravdivých informací o Číně v souvislosti se situací na Ukrajině nepomůže USA skrýt vlastní odpovědnost, ale spíše odhalí jejich skutečný záměr - využít krize k zisku.
Americká strana by měla na tyto otázky poctivě odpovědět: USA tvrdí, že podporují rozšiřování NATO na východ kvůli udržení míru, ale je to pravda?
USA tvrdí, že chtějí zabránit válce v Evropě, ale co pro to udělaly?
Spojené státy tvrdí, že se zasazují o mírové řešení krize. Co však USA udělaly pro nastolení míru kromě poskytování vojenské pomoci a podpory vojenského odstrašování?

https://www.mfa.gov.cn/fyrbt_673021/202 ... 8105.shtml

[Havy]

Čína vyzývá Rusko a Ukrajinu, aby našly řešení, které by zohlednilo oprávněné obavy obou stran, uvedl stálý představitel Čínské lidové republiky při OSN.
https://t.me/hharrddddnnews/16146

[homer]

"Novaja gazeta" s titulkem "Současný vývoj zaručuje vítězství Číny. Závislost Ruska na Nebeské říši začne obrovským tempem růst. Proč?" zveřejnil rozhovor s Vasilijem Kašinem, uznávaným ruským odborníkem na Čínu, ředitelem Centra komplexních evropských a mezinárodních studií na Vysoké škole ekonomické (VŠE) a bývalým zaměstnancem Centra pro analýzu strategií a technologií (CAST).

- Čína obvykle podporuje Rusko při hlasování v OSN a nyní se dvakrát zdržela hlasování. Co to vypovídá o jeho postavení?

Vasilij Kašin: Číňané obecně podporují Rusko, ale v některých případech, kdy je ruský postoj příliš rozporuplný, kdy by podpora přímo zatahovala Čínu do nějakého hlubokého konfliktu, do kterého se nechce zapojit, se zdrží hlasování. Příkladem je čínské hlasování během jednoho ze zasedání Rady bezpečnosti OSN, když se v roce 2016 vyostřila krize kolem syrského města Aleppo. Město bylo napadeno, Rusko bylo strašlivě odsouzeno a Čína se zdržela hlasování.
Pokud jde o územní otázky, Čína se také zdržela hlasování, například když Rusko anektovalo Krym. Bylo proto předvídatelné, že se Čína při hlasování o odsouzení Ruska v souvislosti s územním konfliktem na Ukrajině zdrží hlasování. Hlasování "ano" by Číňany přímo poškodilo v zahraniční politice.

https://bmpd.livejournal.com/4494288.html

[martanus]

Dne 2. března 2022 oznámilo americké ministerstvo obrany, že společnost Boeing Co. (St. Louis, Missouri) bylo uděleno 498 310 000 USD (objednávka N0001922F0030), které nahradí dříve vydanou základní objednávku (dohoda N0001921G0006).

Zakázka zajišťuje výrobu a dodávku systému pobřežní obrany Harpoon na podporu vlády Tchaj-wanu, konkrétně 100 transportních odpalovacích zařízení, 25 radarových stanic a výcvikové vybavení HCDS.

https://t.me/china3army/6721

[homer]

Může Čína zprostředkovat řešení situace na Ukrajině?

Čínské ministerstvo zahraničí od počátku událostí zdůrazňovalo potřebu mírového, diplomatického řešení konfliktu a zůstalo neutrální. Jak upozorňují čínští vojenští odborníci (https://t.me/awaken_dragon/852) , právě neutrální postoj je podmínkou pro účinné zprostředkování mezi stranami konfliktu, pokud by bylo zapotřebí. Dovolte mi připomenout, že podobná teze byla zveřejněna na stránkách čínského státního deníku Global Times a já ji budu doslova citovat:

Neutrální postoj Číny je důležitý, protože pokud existuje nějaká země, která může jednoho dne účinně zprostředkovat konflikt, měla by to být země se skutečnou neutralitou, která respektuje suverenitu Ukrajiny a zároveň nenásleduje Západ v sankcích proti Rusku a nepoškozuje ruský lid.

A přestože všechna prohlášení čínského ministerstva zahraničí k Ukrajině zněla po více než týden v podstatě stejně, jedna teze mezi nimi výrazně vyčnívala (https://t.me/awaken_dragon/843):

V otázkách míru a bezpečnosti má Čína jako velmoc nejlepší výsledky. ČLR nikdy nenapadla jiné země, nikdy se nezapojila do zástupných válek, nikdy neusilovala o vytvoření sfér vlivu a nikdy se nezapojila do vojenské blokové konfrontace.

Pak přišlo prohlášení ukrajinského ministra zahraničí o údajném "souhlasu čínské strany se zprostředkováním". Pro čínské zprostředkování se nyní vyslovil i šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell:

"Neexistuje žádná alternativa. My [Evropané] nemůžeme být prostředníky, to je jasné... A nemohou to být ani USA. Kdo další? Musí to být Čína, v to věřím."

O ochotě čínského vedení hrát v současné situaci konstruktivní roli svědčí nejen oficiální prohlášení, ale i fakta. Ministr zahraničí Wang Yi již vedl dvoustranná jednání o situaci na Ukrajině od 22. února do 5. března:

S ministrem zahraničí USA (2krát);
s ruským ministrem zahraničí;
s britským ministrem zahraničí;
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku;
s diplomatickým poradcem francouzského prezidenta;
Ministr zahraničí Německa; ministr zahraničí Ukrajiny;
s ukrajinským ministrem zahraničí.

Přesto není zcela jasné, zda je Peking, který není součástí konfliktu, připraven hrát významnější roli.

https://t.me/awaken_dragon/869

[puma]

Čínský ministr zahraničí učinil několik dalších velmi konfrontačních prohlášení vůči Spojeným státům.

1. Prohlásil, že Tchaj-wan se nakonec „vrátí do náruče vlasti“. Zároveň zdůraznil, že Tchaj-wan a Ukrajina jsou zcela odlišné případy (což je z hlediska mezinárodního práva pravda - Tchaj-wan je považován za území Číny).

2. Skutečným účelem strategie USA pro Indo-Pacifik je pokusit se vytvořit indicko-pacifickou verzi NATO.

Obecně je kolem Číny a Tchaj-wanu také vše velmi neklidné.

https://t.me/stranaua/29410

[Alchymista]

http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 40463.html
Pro Čínu bude na rok 2022 stanoven růstový cíl asi přes 5 procent

Na konci prvního březnového víkendu probíhá tzv. Dvojí zasedání, tj. tradičně souběžné zasedání Lidového národního kongresu (NPC), což čínské zákonodárné shromáždění poslanců, a Čínské lidové politicko-konzultativní konference (CPPCC), tj. nejvyššího poradního orgánu expertů. Jako vždy bude hlavním tématem jejich jednání hospodářský růst a prosperita. Jde o událost, kterou každoročně světoví ekonomičtí experti bedlivě sledují, aby odhadli záměry a výhledy čínské ekonomiky a dopady Číny na celosvětovou ekonomiku.

Nejbedlivěji se bude sledovat cíl růstu HDP pro roku 2022. Čínští ekonomové obecně čekají, že bude stanoven něco přes 5 procent, což by mělo stačit ke stabilizaci ekonomické situace v zemi i přes váznutí růstu ekonomiky světové.

Prakticky s jistotou se ví, že na zasedáních dohodnutá opatření se budou točit kolem nových plánů investic do infrastruktur, které mají být hlavním nosníkem prorůstových opaření, a v souladu se strategií dvojí cirkulace také opatřením k růstu příjmů domácností, což má přinést růst domácí spotřeby. Rovněž malé a střední podniky a sektor maloobchodu a maloobchodních služeb se ještě po krizi plně nedostal do kondice a čeká se krácení daní a poplatků, aby se plně zotavily i tyto části ekonomiky.

Jaký bude přesný cíl ekonomického růstu, by mělo být známo v sobotu 5.3 při zahajovacím zasedání NPC, až bude premiér Li Keqiang zákonodárcům přednášet výroční zprávu o činnosti vlády. Čína si v dobách globální pandemické krize vedla neskutečně dobře. Roku 2020 byla jedinou významnou světovou ekonomikou, která vykázala určitý růst. Roku 2021 její HDP vyrostlo o 8,1 procenta, což se jí už skoro deset let nedařilo a bylo to značné překročení vládního růstového cíle 6 procent.

Nicméně prudký růst byl loni hlavně záležitostí prvního pololetí, kdy docházelo k zotavení čínské stále ještě utlumené ekonomiky a v důsledku zotavení světa i k nárůstu zahraniční poptávky. Ale ve třetím čtvrtletí byl čínský růst už v tempu jen 4,9 procenta a ve čtvrtém kvartále to spadlo dokonce jen na 4 procenta. To nebylo způsobeno jen tím, že zotavení zejména výrobního průmyslu už proběhlo a teď to byl skutečný růst, ale také ohromnými problémy se světovou logistikou, které přinesly mj. energetickou krizi, nedostatky surovin, kapacit pro dopravu vyrobeného zboží aj.

Letošní rok má být ve světové ekonomice též obtížný. Po základním zotavení nejsou ve většině světových ekonomik dobré perspektivy růstu, spíše hrozí inflace, nedostatek energie, váznoucí logistika a problémy s Ukrajinským konfliktem. Přesto ekonom z Pekingské univerzity Cao Heping vidí letošní čínský růst na 5-5,5 procentech, když si myslí, že ty problémy částečně kompenzuje vysoce kvalitní růst, tj. vzestup produktivity výrobních faktorů v důsledku úspěšných inovací a samozřejmě k růstu přispějí i ty infrastrukturní projekty.

Ty infrastruktury nejsou nic, co by se zatím jen slibovalo. Už od počátku roku v Číně běží infrastrukturní budovatelská horečka.

Ekonomiky rozvinutých zemí v době pandemické deprese při oživení freneticky tiskly nové peníze a spoléhaly na monetární stimuly ekonomiky. Čína se zatím fiskálním a monetárním stimulům vyhýbala. Ve vyspělých zemích však vypukla situace, kdy další takové stimuly by už jen podněcovaly inflaci s nepatrným vlivem na růst. Čína však s těmito stimuly začíná až letos v naději, že teď je správná doba k jejich využití, když se dosud rychlý růst zpomaluje, aby tak poskytla dost likvidity nové vlně růstu.

Západní experti byli v odhadech perspektiv čínské ekonomiky v poslední době škarohlídští. Krátce před vypuknutím pandemie např. předpovídali, že až jednou přijde velká světová epidemie, tak ji Čína a Rusko na rozdíl od rozvinutých zemí nezvládnou, kdy výsledek pandemických let byl spíše opačný. Také čekali, že ekonomický růst Číny narazí na past středních příjmů, mez středních příjmů však loni Čína překročila a do pasti nespadla. Teď MMF předpovídá, že růst světové zotavující se ekonomiky bude 4,4 procenta a čínský růst 4,8 procenta. Čili že čínský růst potáhne skoro výlučně mírně rostoucí světová poptávka s minimálním příspěvkem vnitřního růstu Číny. Poukazují přitom na rozvrat světových dodavatelských řetězců a v Číně na krizi nemovitostí. Původně byly odhady horší, když na Západě mnozí čekali, že Čína nezvládne svou krizi nemovitostí stejně jako svého USA, když kvůli tomu vypukla světová finanční krize.

Čínští ekonomové si ale myslí, že ty problémy zvládnou a teprve teď nasazené fiskální a monetární stimuly čínský růst přetáhnout přes 5 procent. Jednotlivé čínské provincie provedly na své úrovni odhady vlastního růstu a v průměru ho vidí pro rok 2022 na 6 procentech, tedy ještě výše.

V rámci aktivní podpory ekonomiky vládními výdaji se také čeká, že Čína bude mít roku 2022 tak 3,2-3,5 procenta deficitní rozpočet, který, ač je o dost menší než deficity na Západě, tak by mohl významně zvednout ekonomický růst, a to v míře, kdy se schodek brzy vrátí v důsledku tím vyvolaného nárůstu HDP a s tím spojeného vzestupu daňových výnosů. Na vrcholu pandemické krize roku 2020 byl deficit 3,6 procenta.

Čínský rozpočtový deficit se už od ekonomické reformy roku 1978 držel pod 3 procenty kromě let 2016 a 2017, kdy byl 3procentní. Stejně velký deficit byl i loni a opatrnější ekonomové vidí tuto výši i pro letošní rok. Přitom loni kvóty na speciální vládní dluhopisy nebyly z jedné třetiny vyčerpány. Letos se ale už vládní dluhopisy vydávají vyšším tempem, než tomu bylo loni. Za první dva měsíce jich bylo vydáno za 800 miliard yuanů, tj. za 126,59 miliardy dolarů.

Většina významných učebnic ekonomie byla sepsána na Západě, ale Západní ekonomiky se svými učebnicemi moc neřídí. Zato v Číně je na rozdíl od zemí jejich původu berou velice vážně a ekonomický růst Číny je dobrým důkazem, že ekonomické zákony v nich popsané opravdu dobře fungují a jejich dodržování je nejlepší cestou k prosperitě. A přesně podle těchto učebnic se také provozuje čínská politika fiskálních a monetárních stimulů a deficitů státního rozpočtu.

Deficit státního rozpočtu je podle teorie zdrojem bohatnutí včetně bohatnutí státu samotného, pokud se dodržují stanovené podmínky, že deficitní výdaje jdou do projektů přinášejících ekonomický růst tak vysoký, že nárůst daňových výnosů růstem přinesený je vyšší než výše úroků ze státních dluhopisů. Lze jistě s úspěchem pochybovat, že tuto podmínku bohatnutí z dluhu by plnily např. USA a většina Západních ekonomik, nelze však pochybovat, že by čínský státní dluh nebyl přesně podle ekonomických učebnic.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/0 ... e-giganty/
Biotechnologický sektor v Číně sílí a láká ke spolupráci západní farmaceutické giganty

Největší americká farmaceutická skupina Johnson & Johnson posiluje svou spolupráci s čínskými protějšky. Následují i další západní farmaceutické společnosti, které si všímají vzestupu čínského biotechnologického sektoru. Tržní hodnota čínských biotechnologických společností kótovaných na burze loni překročila hranici 300 miliard dolarů.

Čínský biotechnologický sektor v posledních letech dramaticky sílí. Zatímco ještě v roce 2016 dosahovala tržní hodnota biotechnologických firem kótovaných na burze pouhé tři miliardy dolarů, na konci roku 2021 už přesáhla 300 miliard, tedy více než stonásobek.

Takového vzestupu si všimla a také účastnila řada západních farmaceutických společností, které jsou ve stále větší míře motivovány s čínskými biotechnologickými firmami spolupracovat a podílet se na vývoji inovativních léků.
Biotechnologický boom

Největší americká farmaceutická skupina Johnson & Johnson začala podle britského deníku Financial Times jednat o partnerství se dvěma čínskými společnostmi. Společnost Johnson & Johnson sice odmítla sdělit jakékoli detaily, včetně názvu firmy, se kterou jedná, avšak nejde o první takový případ, v němž je Johnson & Johnson zaangažovaná.

Podle deníku Financial Times chce Johnson & Johnson navázat na úspěšnou spolupráci s čínskou společností Legend Biotech, která vznikla v roce 2014. Firmy spolupracují na vývoji buněčné terapie pro léčbu rakoviny, která jen před několika dny dostala zelenou od amerických farmaceutických regulátorů, píše Financial Times. Podobných joint ventures se účastní další velké americké farmaceutické skupiny jako Eli Lilly, AbbVie nebo Amgen.

„Před rokem 2015 se čínské biotechnologické společnosti soustředily na vývoj mírně lepších verzí již existujících léků. Dnes však v Číně dochází k opravdovým inovacím. V Číně jsme vždy hledali příležitosti, dnes tam vidíme velký potenciál pro uzavírání dohod, jejichž cílem je opravdový vývoj nových důležitých léků,“ řekl deníku Financial Times Peter Lebowitz, šéf onkologické divize ve společnosti Johnson & Johnson.

Čína jako hub inovativní farmacie?
Podle Bruce Liua, který vede oddělení biologických věd čínské poradenské společnosti Simon-Kucher & Partners, se Čína postupně mění v jeden z největších inovačních hubů na světě. „Čína dnes produkuje asi třetinu účinných látek, které se v globálním farmabyznysu používají,“ uvedl pro deník Financial Times.

Je to prý mimo jiné tím, že Peking vytvořil atraktivní prostředí pro čínské vědce, kteří dříve působili v zámoří a v posledních letech se vracejí domů. Vedle toho se zmírnila pravidla pro vstup na akciovou burzu v Hongkongu, kde se od roku 2018 mohou o peníze investorů ucházet i firmy, které dosud nemají žádné tržby, natož zisk. „To pomohlo doslova k explozi investic do biotechnologického sektoru,“ dodal Liu.

Financial Times si všímají, že západní výrobci léků se do Číny hrnuli i přes geopolitické napětí mezi Čínou a Spojenými státy. Ale i navzdory logistickým překážkám, které vznikly v důsledku pandemie koronaviru, nebo obavám amerických úřadů z kvality léků, které se v Číně vyvíjejí. Ty se prý často opírají jen o klinické studie, které byly prováděny pouze v Číně.

Obavy z čínské kvality
Přitom jde o poměrně značné riziko s ohledem na fakt, že vývoj inovativních léků není zrovna levný. Jen v uplynulém měsíci americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zamítl žádost o registraci léku pro léčbu rakoviny plic, který byl vyvinut společnostmi Innovent Biologics a Eli Lilly. Důvodem zamítnutí byly právě klinické testy, které dle FDA nebyly provedeny na dostatečně diverzifikované populaci.

Profesor Pensylvánské univerzity Bruce Levine, který se zabývá výzkumem genové terapie, očekává, že tempo, jakým se čínské inovativní léky budou objevovat na americkém trhu, bude záviset právě na tom, jak budou schopny vyhovět regulatorním požadavkům v USA. „U nás ve Spojených státech máme vybudované standardy a regulatorní autoritu, která na ně dbá. V Číně je několik skvělých nemocnic, ale také mnoho těch, které tak dobré nejsou a své pacienty nemonitorují,“ uvedl pro Financial Times.

[martanus]

Novým zařízením je čínský radar na hranici s Indií mezi Tibetskou autonomní oblastí a státem Sikkim. Jeho vyzařovací diagram.
https://t.me/china3army/6821

Další tři čínské radary, které prošly modernizací. Zeměpisné souřadnice stanic jsou:
27°50'5.63" N. X 89° 8'9.30" E, jejich vyzařovací diagramy.
https://t.me/china3army/6825

[martanus]

Prohlášení Wu Čchiena, mluvčího delegace Čínské lidové osvobozenecké armády a Lidových ozbrojených milicí na 5. zasedání 13. shromáždění lidových zástupců, o Tchaj-wanu:

"Cvičení a výcvikové aktivity PLA nejsou v žádném případě zaměřeny proti tchajwanským krajanům, ale proti separatistickým aktivitám usilujícím o "nezávislost Tchaj-wanu" a proti vměšování vnějších sil."
"Separatistické aktivity tchajwanské administrativy Demokratické pokrokové strany a její spolčení s vnějšími silami jsou hlavní příčinou současného napětí a nepokojů v oblasti Tchajwanského průlivu."
"Otázka Tchaj-wanu patří výhradně do vnitřních záležitostí Číny a nepřipouští žádné vměšování zvenčí."
"Čím více budou USA a Japonsko dělat vlny kolem tchajwanské otázky, tím tvrději budeme jednat na ochranu státní suverenity a územní celistvosti."

https://t.me/china3army/6946

[homer]

Biden podepsal zákon, který zakazuje vládě USA zobrazovat Tchaj-wan a jeho ostrovy jako součást ČLR.

V pátek podepsal americký prezident zákon o rozpočtových prostředcích pro ministerstvo zahraničí, zahraniční operace a související programy na rok 2022 (https://www.congress.gov/bill/117th-con ... /4373/text).
Obsahuje následující řádky:

Finanční prostředky vyčleněné tímto zákonem nesmí být použity na vytvoření, nákup nebo vystavení map zobrazujících Tchaj-wan, Jingmen, Matsu, Penghu, ostrovy Wuqiu, Liuidao a Lanyu jako součást území Čínské lidové republiky.

Tchajwanské ministerstvo zahraničí vydalo v této souvislosti oficiální prohlášení (https://www.mofa.gov.tw/News_Content.aspx?n=95&s=97531), v němž USA za tento krok poděkovalo:

Vůbec první zákaz amerického prezidenta používat vládní prostředky USA na výrobu, nákup nebo vystavování jakýchkoli map, které nesprávně označují území Tchaj-wanu, podtrhuje ochotu amerického Kongresu a výkonné moci nejen řešit otázku, že Tchaj-wan není součástí Číny, ale také přijmout legislativní opatření, která by reprezentovala skutečnou situaci v Tchajwanské úžině. Ministerstvo zahraničních věcí Tchaj-wanu toto legislativní rozhodnutí oceňuje a vítá a bude i nadále stavět na dobrém základu, který byl vytvořen, aby se vztahy mezi Tchaj-wanem a USA v budoucnu neustále prohlubovaly.

Nebudu hodnotit takové rozhodnutí americké vlády, ale upozorním, že jde o přímé porušení principu "jedné Číny" a Čína na něj může reagovat velmi tvrdě.

https://t.me/awaken_dragon/887

[homer]

Bidenův poradce pro národní bezpečnost Sullivan a člen politbyra ÚV KSČ Jang Ťie-čchi se 14. března setkají v Římě - podle Bílého domu budou jednat o situaci kolem Ukrajiny a jejím dopadu na regionální a globální bezpečnost.
https://t.me/Sanctions_Inspector/19026