Kambodža

[skflanker_]

Kambodža požiadala US Navy aby opustilo krajinu
Kambodža požiadala jednotky amerického námorníctva US Navy aby opustili krajinu - chcú si vybudovať pevnejšie vzťahy s Čínou. Nejedná sa o bojové jednotky, ale iba o stavbárov / inžinierov (U.S. Navy Mobile Construction Battalion) ktorí v Kambodži pomáhali s výstavbou cca 20 rôznych objektov, vrátane školy a nemocnice. US Navy tam takto pôsobilo 9 rokov a Kambodža tento projekt odsunula na neurčito...
Zdroj http://www.reuters.com/article/us-cambo ... SKBN1760TA
Klon http://ria.ru/world/20170404/1491456004.html
Klon http://flot.com/2017/%D0%90%D0%B7%D0%B8%D1%8F9/

[martanus]

Kambodža před blížícími se volbami uvěznila šéfa opozice

Kambodžská prokuratura obvinila šéfa opozice Kema Sokhu z velezrady, hrozí mu až třicet let vězení.
Autoritativní vláda jihoasijské země Sokhu viní ze spiknutí, které mělo údajně vést k jejímu svržení za podpory Spojených států amerických. Žaloba disidenta viní z kolaborace s cizí mocností. Vychází přitom z jeho předvolebního klipu z roku 2013, v němž Sokha hovořil o tom, že by země pod jeho vedením začala s USA více spolupracovat.
Disidentova dcera Kem Monovithya a mluvčí Sokhovy opoziční strany uvedla, že se po otcově zatčení partaj dostala do těžké krize a hrozí jí úplná likvidace. Podle ní se jedná o zřejmě účelovou akci, která má zlikvidovat kambodžský disent před volbymi, které proběhnou příští rok.

K opozičním hlasům se okamžitě přidala Evropská unie, která vyzvala kambodžskou vládu k propuštění disidenta. Už jen proto, že má mít jako poslanec zaručenu imunitu. Vážné znepokojení vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí.

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politik ... ce-1337062

[skflanker_]

Kambodža si volí parlament, hlavnú opozičnú stranu umlčali
Opozičný líder bol obžalovaný z vlastizrady.

Občania Kambodže začali v nedeľu 29.07.2018 hlasovať v parlamentných voľbách, ktorých výsledkom bude s najväčšou pravdepodobnosťou znovuzvolenie premiéra Hun Sena a jeho vládnucej Kambodžskej ľudovej strany (CPP), píše agentúra AP...

Zdroj https://svet.sme.sk/c/20880344/kambodza ... lcali.html z 29.07.2018

[skflanker_]

Americká vláda hrozí Kambodži po sporných voľbách sankciami
Premiér Hun Sen je v Kambodži pri moci od roku 1985.

Americká vláda pohrozila Kambodži po sporných nedeľných (29.07.2018) voľbách sankciami. Vo voľbách podľa očakávania zvíťazila vládna Kambodžská ľudová strana dlhoročného premiéra Hun Sena, keďže hlavnú opozičnú Kambodžskú stranu národnej záchrany súd minulý rok rozpustil. Okrem toho kambodžská vláda podľa Washingtonu zastrašovala voličov a znemožňovala činnosť demokratickým aktivistom...

Zdroj https://svet.sme.sk/c/20880898/americka ... ciami.html z 30.07.2018

[El Diablo]

Kambodža pohrozila Evropské unii: Pokud zavedete cla, zlikvidujeme opozici

Když 66letý kambodžský premiér Hun Sen v pondělí připomínal 34. let své vlády, pohrozil fyzickou likvidací domácí opozice, pokud Evropská unie zruší dohodu o bezcelním obchodu. Unie zahájila v listopadu proceduru zbavení Kambodži statutu země, jejíž zboží při dovozu do unie nepodléhá clu. Jde o reakci na tvrdé potlačení opozice po červencových volbách.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... ozici.html

[Alchymista]

https://roklen24.cz/a/SSpCM/v-boji-za-k ... trane-lidi
V boji za kambodžská lidská práva není EU nutně na straně lidí

Pokud je na světě něco, co Hun Sen umí, tak je to vyhrávat volby. Kambodžský premiér své zemi vládne již 35 let a v posledních volbách, jež proběhly v roce 2018, jeho strana obsadila všech 125 míst v dolní komoře parlamentu. Asi mu v tom trochu pomohlo i rozhodnutí kambodžského nejvyššího soudu, který o rok předtím rozpustil největší opoziční stranu v zemi. Naopak něco, co Senovi a jeho vládě nejde, je dodržování politických a lidských práv, čehož si patrně všimla i Evropská unie.

Hun Senovy politické fígly a systematické porušování lidských práv v Kambodži Brusel nedávno přimělo k částečnému pozastavení celních preferencí vůči této asijské zemi. Toto opatření dle všeho nabude platnosti letos v srpnu. Dle odhadů samotné EU se znovuzavedení cel bude týkat výrobků v hodnotě 1,1 miliardy eur neboli až pětiny kambodžského vývozu do Evropy, kam v roce 2018 putovalo okolo 45 procent veškerého exportu tohoto státu.

Řešení má tedy fungovat jednoduše: ničemní porušovatelé lidských práv ztratí hromadu peněz, zatímco evropští úředníci získají další záminku k tomu, označovat EU za morální autoritu během oficiálních večeří. Win-win – protekcionismem k vítězství lidských práv! Bohužel však celá situace není tak černobílá, jak by si EU nejspíše přála. Ve zvráceném zvratu logiky se totiž plánovaná unijní opatření, jež mají v teorii pomoct v boji proti opresivnímu kambodžskému režimu, velice pravděpodobně sama stanou nástrojem represe lidu.

Politik príde o časť ziskov, obyvatelia o jediné živobytie... Vivat EU!

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/%E2 ... -kambodzi/
​Neziskovka z USA se pokouší démonizovat projekt BRI v Kambodži

Iniciativa pásu a cesty (BRI) se evidentně ukazuje být nejúspěšnějším globálním megaprojektem naší epochy, který kam dosáhne, tak přináší nové ekonomické a investiční příležitosti a narůstající prosperitu místních lidí jak v bohatých oblastech světa, tak v těch rozvojových, kde vytahuje lidí z bídy po milionech, píše se v článku.

Je to projekt iniciovaný Čínou, která se do něj také nejvíce ze všech účastníků angažuje, ale celkem vzato je to projekt vznikající ve vzájemném partnerství a z nasazených investic značné části světa, včetně Evropské unie, neboť je přesně tím, co všechny zapojené země potřebují. Dokonce i jeho odpůrci uznávají, že to je přesně to, čeho je třeba, a zkouší konkurenční, ale v podstatě stejný projekt jen v jejich režii, ač toho kromě řečí, zatím moc neudělali.

Ale ten jejich projekt prý na rozdíl od onoho démonického BRI nemá znečišťovat svět a porušovat lidská práva. A aby dosavadní BRI očernili, potřebují najít nějaký „Xinjiang“ Pásu a cesty, který prohlásí za oběť BRI a peklo na zemi. A už svůj „Xinjiang“ našli, a to v Kambodži.

Přes Kambodžu samozřejmě BRI vede a kolem dopravních infrastruktur té cesty se budují následné infrastruktury, které z pásu kolem cesty vytvoří zónu investičních příležitostí a prosperity. A k základním takovým infrastrukturám a pro Kambodžu obzvlášť nedostatkovým, aby se mohla industrializovat, patří infrastruktury energetické. Proto v severovýchodní Kambodži vyrostla přehrada Dolní Sesan 2 s hydroelektrárnou, díky níž se sem pohrnou investice, pracovní příležitosti a národ zbohatne.

Muselo se kvůli tomu ale přestěhovat 5 000 dost skromně žijících lidí, kdy elektrárna bezpochyby vydělá dost na to, aby pro ně zaplatila lepší bydlení a odškodnění, kterým si ti lidé značně polepší. Dalo by se to tedy chápat pro ty lidi spíše jako příležitost. Svou příležitost k démonizaci BRI v tom však nachází i Human Right Watch. Zvlášť když zdejší rodiny nejenže tu žijí už generace, ale také jsou ještě z nějaké národnostní menšiny, takže z nadcházejícího zlepšení jejich živobytí se udělá ještě útlak menšin.

Vše, co má něco společného s BRI, je podle USA a jejich „ušlechtilých“ neziskovek vždy strašné zlo, neboť je to dluhová past, protože se to musí, jako všechny velké projekty financovat dluhem, který si ty země ale rády vezmou, protože je levnější a méně podmíněný než ty různé „pomoci“ od Mezinárodního měnového fondu a dalších „spasitelů“. Také je to vždy ekologická katastrofa, což jistě třeba Bidenův infrastrukturální plán pro USA nebude, a každý, kdo se těší na odškodné a nové bydlení, je vždy obětí porušení lidských práv. Vzniklá prosperita je vždy špatná, protože je „neekologická“.

Ten nárůst prosperity v mnoha zemích by se měl chápat jako agrese, ty miliony pracovních míst a miliony lidí vytažených z chudoby by se měly cítit být obětmi porušení svých lidských práv a stydět se za eko-zločiny spáchané svým blahobytem. Země, v nichž díky tomu došlo k ekonomickému růstu, by se měly cítit obětmi čínského kolonialismu a prosit USA o pomoc, i když všechny projekty vznikly ve vzájemně dobrovolně dohodnutém partnerství s jejich aktivní účastí.

Tato, ač bezemisní, tak „neekologická“, 400megawattová hydroelektrárna je už sedmá a největší, kterou Čína v Kambodži postavila. Stala se pro místní komunitu energetickou spásou. Kambodža musela donedávna spoustu elektřiny nakupovat ze zahraničí, nedostatek energie a neustálé výpadky sítě v ní byly jak nepříjemností, tak hlavní překážkou pro investice sem a možnosti ekonomického růstu a prosperity pro zemi a její lid.

Po zprovoznění Dolní Sesan 2 roku 2018 ta sedmička Číňany v pásmu BRI postavených hydroelektráren produkuje 1 328 MW energie a představuje 50,1 kambodžské výroby energie. Projekt posílení elektrifikace v Kambodži začala Čína roku 2009 projektem přenosových a transformačních sítí a už v něm našlo práci přes 10 000 místních lidí.

Stavba přehrady Dolní Sesan 2 nepomohla jen průmyslovým městům Kambodže, kam se konečně hrnou investice, protože je k dispozici elektřina. Ti místní lidé byli totiž „vystaveni útlaku svých lidských práv“ tím, že už nežijí v chýších bez elektřiny i bez zpevněných silnic. Bydlí už v domečcích hodných 21. století, připojeni ke komunálním sítím a k elektřině a kolem nich se postavily silnice, školy, nemocnice i chrámy.

Všude v rozvojovém světě, kudy se táhnout cesty projektu BRI kolem nich vznikají pásy s dalšími moderními infrastrukturami často znamenajícími převrat v životě místních lidí. Např. vodárenský projekt pro angolskou Cabindu s 600 000 obyvateli, kde skoro nikdo neměl tekoucí vodu z kohoutku, a poprvé ji tam mají skoro všichni. Jistě je ta voda ale neekologická a ty trubky porušují jejich práva.

V rámci projektu BRI bylo k lednu 2021 podepsáno 205 smluv o spolupráci mezi Čínou zúčastněnými zeměmi a mezinárodními organizacemi. Svoji značnou přínosnost ukázala BRI během mezinárodní spolupráce při zvládání pandemie a následného ekonomického zotavení v účastnických zemích. V průběhu zoufalého roku světového ekonomického propadu 2020 čínské přímé nefinanční investice do zemí BRI dosáhly 17,79 miliardy $. I přes ekonomický propad tedy nárůst o 18,3 procenta oproti předchozímu roku prosperity, kdy samozřejmě každá taková investice má pákový efekt a přináší s sebou násobné oživení ekonomické aktivity potřebné zvláště v tak těžké době.

A USA nejsou schopny pochopit, proč zapojené země a jejich lidé nevnímají tuto spolupráci jako agresi a neobrací se k nim, od kterých se nic moc čekat nedá, o pomoc. Přitom se v jistém smyslu dá říci, že Čína postupuje podle obdobného modelu, díky němuž se kdysi USA staly dominantní mocností světa, kdy všude stavěly železnice a mosty a investovaly do růstových zón kolem nich a vybudovaly např. Panamský průplav. Nebo když Marshallovým plánem pomáhaly s rekonstrukcí zejména dopravních infrastruktur v Evropě po II. válce.

Teď regiony jako Jihovýchodní Asie postrádaly někoho dost silného, aby kolem něho mohlo vykrystalizovat regionální obchodní společenství. Jenže pokusy tuto funkci splnit za Obamovy administrativy během její politiky Příklonu k Asii skončily trapným nezdarem a místní země založily RCEM bez Ameriky, ale s Čínou ve svém těžišti. Místní země také snily o nějakém silném partnerovi, který jim pomůže realizovat infrastrukturní plány tak, jako to kdysi za časů svého rozkvětu dělávaly USA všude po světě.

Mezitím se rozpadly infrastruktury i v samotných USA, které v nich před pár desetiletími bývaly jedničkou, když své prostředky investovaly raději do různých „projekcí moci“ a „humanitárních“ válek ničících „k ušlechtilým účelům“ infrastruktury, lidské životy, lidská práva a prosperitu.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/usa ... i-s-cinou/
http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 26741.html
USA uvalily na Kambodžu embargo za přátelství s Čínou

Bývaly časy, kdy všude v Západních médiích vždy, když se stala nějaká země terčem amerických sankcí, doprovázely to mediální kampaně o hrůzách porušování lidských práv tím kterým „režimem“, o chybějící demokracii a o „hrdinství“ domácí opozice. Od dob pokusu o „barevnou revoluci“ v Hongkongu začínají ale být Západní média poněkud zdrženlivější. Asi zjišťují, že domácí obyvatelstvo ve zvýšené míře tyto mocenské aktivity USA vnímá více jako projev imperiální projekce moci než boje za ušlechtilé cíle jako demokracie a lidská práva. A tak se o takových věcech už moc v médiích pro běžné obyvatelstvo nereferuje. Je proto dost ticho i o skutečnosti, že posledním terčem amerických sankcí se stala Kambodža.

V posledních letech se USA potýkají s klesající ochotou zemí Jihovýchodní Asie zapojovat se do ohrazování Číny a naopak zdejší země se čím dál ochotněji zapojují do úzké ekonomické spolupráce s Čínou i přes ohromné úsilí USA, v němž nechybí ani pokusy o barevné revoluce. K zemím vysoce dbalým Západních, zejména amerických zájmů donedávna patřila Kambodža. Ta se ale už roky pozvolna obrací více k vlastním zájmům, k vyváženosti svých vztahů mezi Východem a Západem a k rostoucí spolupráci s Čínou. Dokonce se už zapojuje do společného hlídkování válečných lodí ve vodách zdejších moří, kam USA lákají své spojence, ke společnému hlídkování „na obranu“ proti Číně.

A tak čím více se tato země osamostatňovala, tím více „porušovala“ demokracii a lidská práva. V prosinci proto USA prohlásily, že se zde „prohlubuje čínský vojenský vliv“, v zemi je korupce a porušují se lidská práva, načež na Kambodžu vyhlásily embargo na zbraně a na jejich politické vůdce, zejména dva náčelníky ozbrojených sil, protože jsou prý zkorumpovaní a podléhají vlivu Pekingu.

Kambodža se tak zařadila na delší a stále rostoucí seznam zemí pod americkými sankcemi, přičemž však přinejmenším růst tohoto seznamu ukazuje, že takovým menším zemím, jako je Kambodža, se více vyplácí dělat si samostatnou politiku sledující národní zájmy, než aby se chovaly jako vazal USA. Také v poslední době, když se někdo dostane na americký sankční seznam, tak to EU na rozdíl od minulosti obvykle ignoruje.

A tak i Kambodža, o které se po desítky let říkalo, že je rukojmím Spojených států, se odvážila i přes sankce vydat vlastní cestou a postavit se tvrdě i k opozici sponzorované ze zámoří, která měla být podle plánů Washingtonu instalována k moci.

Stranou předurčenou Washingtonem k vládě nad Kambodžou byla Kambodžská strana národní záchrany (CNRP) a ta je teď už zakázaná. Existuje sice dále, ale ne v Kambodži, sídlí totiž ve Washingtonu, kdy celé její vedení žije buď ve Spojených státech, nebo jinde na Západě, přičemž ani tato partaj ani její předáci se nikdy netajili skutečností, že fungují s americkou štědrou podporou za účelem převzetí vlády nad Kambodžou.

Na videu, kvůli němuž se jeho producent dostal do potíží, mluví jeden z vůdců CNRP Ken Sokha o tom, jak jeho počínání v řadách „demokratické opozice“ probíhalo:

„USA, které mi s tím pomáhaly, ode mne žádaly, abych postupoval podle modelu jugoslávského Srbska, kde se jim podařilo svrhnout diktátora Slobodana Miloševiče. Nedělal jsem nic ze své vlastní vůle. Na to byli experti, tj. profesoři z univerzit ve Washingtonu a v kanadském Montrealu, které Američané najali, aby mi radili se strategií, jak vyměnit diktátorského vůdce Kambodže.“

Spolků, které ale USA v Kambodži financovaly, bylo více než jen tato politická strana, jak je tomu všude po světě, kde USA zkouší protlačit svůj vliv pod záminkou demokracie a lidských práv.

Sídlily tu tudíž americkým ministerstvem zahraničí financované mediální společnosti jako Rádio svobodná Asie a Hlas Ameriky nebo lidskoprávní skupiny jako LICADHO a kambodžské Centrum pro nezávislá média (CCIM). I ty všechny se spolu se stranou CNRP pokoušely podle pokynů profesorů nastolování demokracií o svržení kambodžské vlády a o nastolení CNRP pomocí osvědčeného „jugoslávského modelu“. V Srbsku, kde se tak osvědčil, také USA financovaly opoziční organizace jako Otpor a spolupracovaly s nimi na vypracování postupů výměny vlády pomocí barevné revoluce.

Jenže kambodžská vláda nezůstala zírat na přípravy ke své výměně nečinně a toto „demokratické“ úsilí překazila, čímž se tedy dopustila „porušení lidských práv“ a také „korupce“. Navíc přeorientovala své zahraničně politické a ekonomické vztahy ve větší míře na Čínu, kterou zajímá více business než politika.

Země tedy rekonfiguruje své geopolitické vztahy a staví se např. vstřícně ke spolupráci s Čínou na bezpečnosti ve vodách u pobřeží Východní Asie, kde si hrají na jediného povolaného k zajištění zdejší svobodné plavby USA. Takže společné hlídky USA spolu s námořnictvy dalších vzdálených zemí, jako třeba evropských členů NATO, zvyšují zdejší bezpečnost, když tu ale pořádají společné hlídky zdejší země regionu, jehož břehy ta moře, kde hlídkují, omývají, tak je to agresivní počínání vyžadující sankce.

Dalším děsivě agresivním jednáním Kambodži, kvůli kterému je na ni nutno uvalit sankce, je údajné dohadované, ač ne zatím zavedené, poskytování kambodžských přístavů pro lodi čínského námořnictva. Uvážíme-li, kolik mají USA v zahraničí základen a dokonce i takových, u kterých jde o nezákonnou okupaci, a kde všude americká vojenská plavidla kotví, tak je takovou normální sousedskou pomoc dvou sousedních zemí s lodním zázemím dost divné považovat za agresivní chování. Když však jde o odepření povinnosti zapojit se do ohrazování Číny, jsou kritéria normálnosti poněkud jiná.

Před pár desítkami let by takovéto odepření poslušnosti ze strany země jihovýchodní Asie kromě Vietnamu bylo nemyslitelné. Teď je to však jen projevem dávno už v celém regionu probíhajícího trendu. A skutečnost, že se nevelké zemi s 16,7 miliony obyvateli vyplatí chovat se v tak horkém regionu více nezávisle i přes nutnost vyrovnat se se sankcemi – převážně na americkou vojenskou techniku – svědčí dost o tom, že Ameriku začínají její bývalí vazalové považovat za bezzubou, takže se spíše vyplatí se zapojit do multilaterálního světového řádu než do nějakého úzkého mocenského kruhu dirigovaného Amerikou.

Také asi není moc pravděpodobné, že by se k USA připojily země EU, jak tomu donedávna vždy bývalo zvykem. Přitom Kambodža je ekonomicky momentálně více provázaná se zeměmi Západu než s Čínou, přes dvě třetiny kambodžského exportu jde buď do EU či USA, kdy Amerika obnáší asi 20 procent exportu a Čína jen šest procent exportu, Kambodža však musí myslet především na svoji budoucnost.

[Lookass]

The Washington Post: Čína tajně buduje námořní základnu v Kambodži

Vojenská přítomnost bude v severní části kambodžské námořní základny Ream v Thajském zálivu, která má být tento týden místem slavnostního zahájení, podle představitelů, kteří stejně jako jiní hovořili pod podmínkou anonymity.
Celý článek : https://www.washingtonpost.com/national ... base-ream/