Čína

[martanus]

Po ukončení hlasování v tchajwanských volbách začalo sčítání hlasů.

https://t.me/China3army/27124

[martanus]

Kandidát tchajwanské vládnoucí strany Lai Tsingde vede ve volbách šéfa vlády na ostrově, uvedla televize TVBS.

Volební místnosti pro volby tchajwanského nejvyššího představitele a členů zákonodárného sboru (parlamentu) ukončily svou činnost. Úředníci volební komise začali sčítat hlasy.

Lai Qingde je kandidátem vládnoucí Demokratické pokrokové strany, vystudovaný lékař, který se v politice pohybuje již 30 let. Je ochoten prosazovat tvrdou politiku s cílem dosáhnout nezávislosti Tchaj-wanu na pevnině a úzké spolupráce se západními partnery.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/ssigny/83220

LIve

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240113/rulin ... 41057.html
Taiwanský kandidát za nezávislosť Lai Ching-te vyhral voľby so 40,05 % - volebný orgán

Taiwan sa v sobotu konali voľby regionálneho vedenia. Regionálnym lídrom sa stal zvolený jednoduchou väčšinou hlasov na štvorročné funkčné obdobie.
Lai Ching-te, kandidát za nezávislosť z taiwanskej vládnucej Demokratickej pokrokovej strany strany, oficiálne vyhral voľby regionálneho vodcu, čím si zabezpečil 40,05 % hlasov, uviedla taiwanská ústredná volebná komisia v piatok. po sčítaní hlasovacích lístkov zo všetkých volebných miestností.
Lai získal podporu 5 586 019 voličov, zatiaľ čo Hou Yu-ih, kandidát hlavnej opozičnej strany Kuomintang, získal 4 671 021 hlasov alebo 33,49 % a Ko Wen-je z Taiwanskej ľudovej strany si zabezpečil 26,45 % alebo 3 690 466 hlasov, dodala volebná komisia.
"I chcem poďakovať obyvateľom Taiwanu za to, že napísali novú kapitolu našej demokracie. Ukázali sme svetu, ako si vážime demokraciu," povedal Lai predtým vo svojom príhovore k voličom.
Poďakoval aj svojim protikandidátom a dodal, že s nimi telefonicky hovoril a prijal gratulácie.
Ďalej Lai zdôraznil, že je odhodlaný chrániť ostrov pred údajnými hrozbami a zastrašovaním zo strany pevninskej Číny.
"Sme odhodlaní chrániť Taiwan pred pokračujúcimi hrozbami a zastrašovaním zo strany Číny," povedal Lai na tlačovej konferencii.
Oznámil tiež, že má v úmysle zachovať status quo v Taiwanskom prielive a namiesto konfrontácie využiť dialóg na "sebavedomé pokračovanie výmen a spolupráce s Čínou".
"Ak bude existovať parita a dôstojnosť, Taiwan sa chce zapojiť do dialógu a spolupráce s Čínou v prospech národov na oboch stranách prielivu s cieľom vytvoriť mierové a prosperujúce prostredie," dodal politik.
Kandidát hlavnej taiwanskej opozičnej strany Kuomintang Hou Yu-ih medzitým priznal porážku v parlamentných voľbách na ostrove a požiadal voličov o odpustenie.
"Sklamal som všetkých. Som tu, aby som vyjadril svoju hlbokú ľútosť. Prosím, odpustite mi," povedal Hou vo svojom príhovore k voličom.
Taiwanské médiá predtým s odvolaním sa na údaje zo sčítania hlasov informovali, že Lai Ching-te si udržal vedúcu pozíciu, keď vo voľbách získal 2,7 milióna hlasov vo svoj prospech. Za ním nasleduje kandidát hlavnej opozičnej strany Kuomintang Hou Jü-ih, ktorý je zástancom dialógu s pevninskou Čínou, s 32,5 %, teda 2,3 milióna hlasov, a Ko Wen-je z Taiwanskej ľudovej strany, ktorý je za dialóg s Pekingom aj Washingtonom, s 28,9 %, teda 2,07 milióna hlasov, uviedla taiwanská televízia Sanlih E-Television.
Volebné miestnosti na ostrove sa zatvorili o 16:00 miestneho času (08:00 GMT). Oprávnených voliť bolo približne 19,5 milióna ľudí. Líder Taiwanu sa volí jednoduchou väčšinou hlasov na štvorročné funkčné obdobie bez možnosti druhého kola. Inaugurácia víťaza volieb je naplánovaná na 20. mája 2024.
Taiwan je od roku 1949 spravovaný nezávisle od pevninskej Číny, Peking však ostrov považuje za súčasť svojho zvrchovaného územia. Odchádzajúca vláda Taiwanu vedená DPP bola do veľkej miery vnímaná ako zástankyňa nezávislosti, najmä kvôli jej častým kontaktom s predstaviteľmi USA a medzinárodným aktivitám, ktoré v posledných rokoch podnietili Peking k zintenzívneniu vojenských cvičení v Taiwanskom prielive.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240113/china ... 46021.html
Čína sa dôrazne postaví proti akciám zameraným na podporu nezávislosti Taiwanu

PEKING (Sputnik) - Čína sa rozhodne postaví proti akýmkoľvek akciám zameraným na podporu nezávislosti Taiwanu a proti zasahovaniu vonkajších síl do vnútorných záležitostí krajiny, uviedol v sobotu hovorca čínskeho úradu pre záležitosti Taiwanu Chen Binhua, ktorý komentoval výsledky volieb na ostrove.
Taiwanská ústredná volebná komisia predtým v priebehu dňa označila za víťaza volieb regionálneho lídra kandidáta taiwanskej vládnucej Demokratickej pokrokovej strany (DPP) Lai Ching-teho, ktorý získal 40,05 % hlasov. Samotná DPP však v dôsledku volieb prišla o 11 kresiel v Legislatívnom juane, parlamente ostrova.
"Budeme sa držať konsenzu z roku 1992, ktorý stelesňuje princíp jednej Číny, a rozhodne sa postavíme proti separatistickým akciám zameraným na dosiahnutie nezávislosti Taiwanu, ako aj proti zasahovaniu vonkajších síl," povedal Čchen na brífingu.
Peking bude spolupracovať so všetkými politickými stranami a skupinami taiwanskej spoločnosti na podpore výmeny a spolupráce s ostrovom, ako aj mierových vzťahov s Tchaj-pejom a "znovuzjednotenia vlasti", dodal hovorca,
"Dnešné voľby v taiwanskom regióne ukázali, že Demokratická pokroková strana nereprezentuje hlavný názorový prúd na ostrove. Taiwan je súčasťou Číny," dodal Chen.
V tejto súvislosti voľby na ostrove nezmenia hlavný smer rozvoja vzťahov na oboch stranách Taiwanského prielivu a "spoločnú túžbu krajanov na oboch stranách prielivu zblížiť sa", uviedol hovorca.

[martanus]

Čína důrazně odmítá návštěvu delegace Kongresu USA na Tchaj-wanu. Peking nepodporuje žádné oficiální kontakty mezi Washingtonem a Tchaj-pejí. Takto komentoval plány předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona vyslat na ostrov misi mluvčí čínského velvyslanectví ve Spojených státech Liu Pengyu.

Podle Amerického institutu na Tchaj-wanu dorazí americká delegace na ostrov již 14. ledna.

https://t.me/ssigny/83288


USA vyšlou na Tchaj-wan delegaci navzdory varování Číny

Předseda Sněmovny reprezentantů USA Mike Johnson uvedl, že po inauguraci Lai Qingde, která zvítězila v tchajwanských prezidentských volbách, zamíří do Tchaj-peje delegace:

Žádám šéfy výborů Sněmovny reprezentantů, aby se v rámci delegace vydali do Tchaj-peje, abychom zdůraznili, že Kongres je i nadále odhodlán podporovat bezpečnost a demokracii.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/China3army/27147

[martanus]

Tchaj-wan je nedělitelnou součástí naší země a nestane se samostatným státem, ale vrátí se k Číně - čínský ministr zahraničí Wang Yi

Konflikt je téměř nevyhnutelný. Čína ani USA nejsou připraveny ustoupit.

https://t.me/ZeRada1/17660

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240114/us-de ... 54727.html
Delegácia USA pristane na Taiwane 24 hodín po regionálnych voľbách

MOSKVA (Sputnik) - Americká delegácia v zložení bývalého poradcu pre národnú bezpečnosť Stephena Hadleyho a bývalého námestníka ministra zahraničných vecí Jamesa Steinberga bude v nedeľu v Tchaj-peji, uviedol Americký inštitút na Taiwane (AIT).
Delegácia sa v pondelok stretne s "celým radom popredných politických predstaviteľov" a odovzdá Taiwanu blahoželanie od amerického ľudu k voľbám, uvádza sa vo vyhlásení.
AIT slúži ako faktické zastúpenie Spojených štátov na Taiwane.
Taiwanská ústredná volebná komisia v sobotu vyhlásila za víťaza volieb kandidáta vládnucej Demokratickej pokrokovej strany (DPP) Lai Ching-teho, ktorý získal 40,05 % hlasov.
Moskva v nadväznosti na výsledky vyzvala medzinárodné spoločenstvo, aby sa usilovalo o zachovanie stability v regióne.

"Naliehavo vyzývame všetky vonkajšie sily, aby sa uprostred regionálnych volieb zdržali provokatívnych akcií, ktoré podkopávajú regionálnu stabilitu a medzinárodnú bezpečnosť v Taiwanskom prielive," uviedla Zacharovová vo vyhlásení.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240115/nauru ... 68767.html
Nauru prerušuje diplomatické vzťahy s Taiwanom a prechádza na princíp jednej Číny

MOSKVA (Sputnik) - Republika Nauru (ostrovná krajina v juhozápadnej časti Tichého oceánu) sa rozhodla prerušiť diplomatické vzťahy s Taiwanom v súlade s rezolúciou OSN, ktorá uznáva Čínu ako jedinú legálnu vládu zastupujúcu celú Čínu, a usiluje sa o obnovenie plných diplomatických vzťahov s Čínou, uviedla vláda krajiny.
"Vláda Naurskej republiky dnes oznamuje, že v najlepšom záujme republiky a ľudu Nauru prejdeme na princíp jednej Číny, ktorý je v súlade s rezolúciou OSN č. 2758, ktorou sa uznáva Čínska ľudová republika (ČĽR) ako jediná zákonná vláda zastupujúca celú Čínu, a usiluje sa o obnovenie plných diplomatických vzťahov s Čínskou ľudovou republikou (ČĽR)," napísala vláda na sociálnych sieťach.
V sobotu bol za víťaza volieb hlavy ostrova vyhlásený Lai Ching-te z taiwanskej vládnucej Demokratickej pokrokovej strany (DPP), ktorý získal 40,05 % hlasov. Samotná DPP však v dôsledku volieb prišla o 11 kresiel v parlamente ostrova.
Po parlamentných voľbách na Taiwane čínsky minister zahraničných vecí Wang Yi zopakoval, že Taiwan je "nedeliteľnou súčasťou krajiny a nestane sa samostatným štátom, vráti sa k Číne.

"Taiwan nikdy nebol krajinou. Nebol ňou ani v minulosti a určite ňou nebude ani v budúcnosti," povedal Wang na spoločnej tlačovej konferencii so svojím egyptským kolegom Samehom Shoukrym po tom, ako voliči na ostrove zvolili za regionálneho lídra kandidáta podporujúceho suverenitu Lai Ching-teho.

Taiwan je od roku 1949 spravovaný nezávisle od pevninskej Číny. Peking považuje ostrov za svoju provinciu, zatiaľ čo Taiwan - územie s vlastnou volenou vládou - tvrdí, že je autonómnou krajinou, ale bráni sa vyhláseniu nezávislosti. Peking je proti akýmkoľvek oficiálnym kontaktom cudzích štátov s Tchaj-pejom a považuje čínsku suverenitu nad ostrovom za nespochybniteľnú.

[Kalinac]

▲ Byla založena Čínská centrální rozhlasová a televizní stanice v Aaronu na Nauru

15.01. místního času byla založena Asijsko-pacifická stanice Čínské centrální rozhlasové a televizní stanice v Aaronu, sídle vlády Republiky Nauru.
Jedná se o 192. vysílací bod na světě, umístěný v centru ostrova. Ve stejný den Li Lingfeng, reportér z Čínského centrálního rozhlasu a televize, zveřejnil první zprávu o hlavní stanici v Aaronu, "Nauru a Tchaj-wan "přerušují diplomatické vztahy".

Ostrov Nauru.JPG (33.58 KiB) Zobrazeno 2989 x

https://www.guancha.cn/internation/2024 ... 2376.shtml

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=54721
V roce 2023 byl v Číně vyšetřován rekordní počet vysoce postavených úředníků

Protikorupční kampaň se v uplynulém roce zaměřila na vysoce postavené úředníky, z nichž někteří byli už v důchodu.

List South China Morning Post si všímá, že počet vyšetřování vysoce postavených úředníků zahájených v roce 2023 vzrostl o 40 % oproti roku 2022. Ústřední komise pro disciplinární inspekci, která je nejvyšší čínskou protikorupční agenturou, zaznamenala 32 vyšetřování vysoce postavených úředníků. V roce 2023 to bylo 45 dalších případů vyšetřování korupce. Jedná se o nejvyšší počet takových případů od roku 2013, kdy Si Ťin-pching nastoupil do úřadu. Korupci v čínské armádě vede Ústřední vojenská rada, takže uvedená čísla se armády netýkají.

Většina úředníků, kteří se stali předmětem vyšetřování, zastávala funkce na úrovni náměstků ministrů nebo vyšší a kampaň se také zaměřila na úředníky ve výslužbě. Menšina se týkala lidí s nižšími funkcemi ale důležitým postavením v některých sektorech. To naznačuje, že vyšetřování odhalila více pochybení před nástupem Si Ťin-pchinga k moci a odchod do důchodu neumožní těmto osobám uniknout spravedlnosti, píše list. Podle novin bylo zjištěno, že dvacet sedm ze 45 vedoucích kádrů, kteří byli disciplinárním dohledem zadrženi, odešlo ze svých funkcí, když byli vyšetřováni.

Nyní není nikdo imunní. Současná kampaň čínského lídra jde hlouběji a spolu s tím odhaluje další problémy, které se nahromadily za poslední tři desetiletí v důsledku rychlého hospodářského rozvoje a slabé stranické disciplíny. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se svým protikorupčním tažením skončil.

Hon na „tygry“, tj. na vysoké úředníky, v Číně bude podle odhadů hongkongského listu v roce 2024 ještě aktivnější. Podle čínského experta, který si přál zůstat v anonymitě, je takový scénář pravděpodobný: „Odvolali jsme [bývalého ministra zahraničí] Čchin Kanga a [bývalého ministra obrany] Li Šang-fua. Viděli jsme také, že Národní lidový kongres právě oficiálně odvolal devět generálů ČLA, což naznačuje, že rozsáhlé vyšetřování v armádě má předběžné výsledky.“

Důvody propuštění Čchina a Liho, kteří byli loni zbaveni svých funkcí, nebyly oficiálně uvedeny, což je zdrojem nejrůznějších spekulací.

Více informací zde https://www.scmp.com/news/china/politic ... ikely-fall (anglicky)

[Kalinac]

Čína dosáhla v roce 2023 růstu HDP o 5,2 %

Čína ve středu vykázala růst HDP za rok 2023 o 5,2 procenta, čímž úspěšně splnila loňský roční cíl a je v souladu s prognózou trhu.

Druhá největší ekonomika světa je nyní na úrovni 126 bilionů jüanů (17,67 bilionu dolarů) a úředník Národního statistického úřadu (NBS) předpověděl, že Čína byla v uplynulém roce největším motorem růstu na světě.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 se HDP Číny zvýšil o 5,2 procenta.
Údaje NBS přišly poté, co čínský premiér Li Čchiang během úterního projevu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu odhalil růst HDP o 5,2 % pro rok 2023.
V Davosu Li vyzval ke globální spolupráci v různých oblastech s cílem obnovit globální důvěru, včetně posílení koordinace makroekonomické politiky a mezinárodní průmyslové specializace a spolupráce, a varoval, že nedostatek důvěry a roztříštěnost ohrozí globální ekonomický růst a mírový rozvoj.
Čínské analýzy

Čínští analytici uvedli, že údaje o HDP ukazují, že čínská ekonomika dosáhla pozoruhodně stabilního růstu a za posledních 12 měsíců se vymanila ze stínu pandemie, a to navzdory faktorům, jako je zpomalení v realitním průmyslu.
Mezi významné úspěchy patří živé výdaje v sektoru služeb, značné investice do špičkové výroby a pozoruhodný pokrok v aktivitách zahraničního obchodu. Tyto přesvědčivé údaje vyvracejí pokračující pokusy některých zahraničních médií vykreslit negativní obraz ekonomického oživení Číny.
Data zdůrazňují silnou vnitřní dynamiku čínské ekonomiky a její významný potenciál pro nepřetržitou expanzi, a to i uprostřed turbulentního mezinárodního makroekonomického prostředí, které nadále pohání globální oživení, uvedli analytici.
"Tváří v tvář složitému mezinárodnímu prostředí a náročným úkolům domácí reformy a rozvoje v roce 2023 byla čínská ekonomika svědkem dynamiky oživení, zlepšila se nabídka a poptávka, transformace a modernizace solidně pokročily... A hlavních očekávaných cílů bylo dosaženo," řekl Kang Yi, šéf NBS, na středeční tiskové konferenci Informační kanceláře Státní rady.
Růst Číny o 5,2 procenta v roce 2023 výrazně překonal odhadovaný průměr 3procentního růstu světové ekonomiky. Očekává se, že příspěvek čínské ekonomiky ke světové ekonomice přesáhne 30 procent, přičemž Čína se stane největším motorem globálního růstu, uvedl Kang a poznamenal, že nárůst čínského HDP v roce 2023 o více než 6 bilionů jüanů se rovná celoročnímu HDP středně velké země.
Konkrétně celoroční přidaná hodnota průmyslových podniků nad stanovenou velikost meziročně vzrostla o 4,6 procenta, maloobchodní tržby za spotřební zboží o 7,2 procenta a investice do fixních aktiv o 3,0 procenta. Při pohledu do budoucna šéf NBS řekl: "Musíme si být vědomi toho, že vnější prostředí je stále složitější, závažnější a nejistější a ekonomický růst stále čelí obtížím a výzvám."
Analytici oslovení Global Times uvedli, že vláda bude muset v roce 2024 řešit řadu problémů, včetně ultranízké inflace a slabého realitního sektoru, a zároveň vyzvali k zavedení prorůstových stimulů.
Cchao Che-pching, ekonomSkutečnost, že čínská ekonomika může za loňských těžkých podmínek dosáhnout 5,2% tempa růstu, je důkazem, že čínská ekonomika pevně vstoupila na cestu nové ekonomiky, která je poháněna digitálními technologiemi.
Zhou Maohua, makroekonomický analytik Everbright Bank, ve středu řekl Global Times, že v trajektorii oživení v roce 2023 existují určité výkyvy, což naznačuje nerovnoměrné oživení. "K obnovení plné vitality ekonomiky je zapotřebí většího úsilí."
Zotavující se čínský průmyslový sektor čelí nejistotě zahraniční poptávky, vedlejším účinkům geopolitických konfliktů a přetváření globálního průmyslového a dodavatelského řetězce, poznamenal Čou.
Chu Čchi-mu, náměstek generálního tajemníka Fóra pro integraci digitálních a reálných ekonomik Forum 50, řekl ve středu Global Times, že vláda musí vynaložit více úsilí na zvýšení cen zboží, protože pokračující snižování spotřebitelských cen poškodí očekávání.
Kang z NBS odpověděl na otázku médií na konferenci a uvedl, že série poklesů indexu spotřebitelských cen zaznamenaná v posledních měsících je způsobena především strukturálními a periodickými faktory, a poznamenal, že se očekává, že CPI v roce 2024 mírně vzroste.

Pozitivní faktory: Kang z NBS uvedl, že se očekává, že čínská ekonomika bude pokračovat v oživení a v roce 2024 bude čelit více příležitostem než výzvám, protože se sbližují faktory podporující vysoce kvalitní rozvoj čínské ekonomiky. Mezinárodní organizace včetně MMF a OECD nedávno revidovaly projekce růstu Číny v roce 2024.
Odborníci poukázali na to, že čínská ekonomika v roce 2023 prokázala pozoruhodnou odolnost, a poznamenali, že čínská ekonomika bude v roce 2024 pokračovat vpřed navzdory globálním výzvám, protože Čína má prostor pro zintenzivnění politik zaměřených na podporu hospodářského růstu.
Xing Zhaopeng, hlavní stratég pro Čínu ve společnosti ANZ Research, uvedl, že se očekává, že Čína stanoví cíl růstu HDP ve výši 5 % pro rok 2024 a "potenciální růst by měl být stále nad 5 %".
"Očekáváme, že Čína zavede přísná opatření, která budou řídit zelenou spotřebu a investice, aby pomohla zbavit se přebytečných dodávek v ekonomice," řekl Xing ve středu Global Times.
Yu Yongding, akademický poradce CF40 a člen Čínské akademie sociálních věd, také v nedávném podepsaném článku uvedl, že "podle mého názoru by cíl hospodářského růstu Číny v roce 2024 neměl být nižší než 5 procent".
"V roce 2024 očekáváme, že čínská ekonomika poroste přibližně o 5 procent, což by bylo velmi působivé," řekl na nedávném fóru Li Daokui, ředitel Akademického centra pro čínskou ekonomickou praxi a myšlení (ACCEPT) na univerzitě Tsinghua.
"Pozitivní je, že spotřeba zboží bude i nadále růst, protože přetrvávající vliv pandemie v roce 2024 dále odezní a zaměstnanost a příjmy obyvatel se budou nadále zlepšovat, což povede k dalšímu zvýšení důvěry spotřebitelů," řekl Zhou. "Trh s nemovitostmi se stabilizuje zavedením podpůrných vládních politik, což přinese oživení souvisejícím odvětvím." Vzhledem k tomu, že se začátkem nového roku se v celé zemi vynakládá úsilí na dosažení robustního ekonomického startu.
Výstavba tisíců klíčových projektů byla zahájena v řadě lokalit, včetně východočínské provincie Ťiang-su, jihočínské provincie Kuang-tung, Šanghaje a severozápadní čínské provincie Šen-si, se zaměřením na oblast nové ekonomiky, špičkové výroby, infrastruktury a zlepšení měst, uvedl v pondělí Ekonomický deník.
Podle zprávy Centra pro prognózy Čínské akademie věd si čínská ekonomika v roce 2024 udrží stabilní růst, přičemž předpokládaný růst HDP dosáhne 5,3 procenta.

https://www.globaltimes.cn/page/202401/1305571.shtml

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240117/china ... 25047.html
Čína vyzýva Irán a Pakistan na zdržanlivosť po smrtiacich úderoch

PEKING (Sputnik) - Čína vyzýva Irán a Pakistan, aby preukázali zdržanlivosť a upustili od akcií, ktoré by mohli viesť k eskalácii, uviedla v stredu hovorkyňa čínskeho ministerstva zahraničných vecí Mao Ning po tom, čo pri úderoch Teheránu na ciele teroristickej skupiny v Pakistane zahynuli dve deti.
"Irán a Pakistan sú susedia a obe krajiny sú významnými islamskými krajinami. Vyzývame obe strany, aby preukázali zdržanlivosť, vyhli sa akciám, ktoré by mohli viesť k eskalácii, a spoločne chránili mier a stabilitu v regióne," povedala Mao na dennom brífingu.
V utorok iránske Islamské revolučné gardy (IRGC) v rámci odvety za teroristické útoky na vlastnom území odpálili balistické rakety a bezpilotné lietadlá na základňu teroristickej skupiny Džajš al-Adl v pakistanskom juhozápadnom regióne Balúčistán. Išlo o prvý raketový útok iránskych ozbrojených síl na pakistanskom území.
Pakistanské orgány uviedli, že pri útoku zahynuli dve deti a traja ľudia utrpeli zranenia, odsúdili konanie Iránu a vyjadrili znepokojenie nad tým, že Teherán nevaroval Islamabad o úderoch prostredníctvom existujúcich komunikačných kanálov. V decembri 2023 pri bombovom útoku na policajné veliteľstvo v iránskom meste Rask zahynulo 12 policajtov a sedem ďalších bolo zranených. K zodpovednosti za útok sa prihlásila sunnitská teroristická skupina Jaish al-Adl so sídlom v pakistanskom Balúčistáne.

[Alchymista]

https://protiproud.info/politika/7687-t ... dklada.htm
Tchajwanský rébus: Volby vyhrál Peking. Západ naoko jásá, ale ví, že všechno je jinak. Prezident americký, parlament v rukou Pekingu. Opozice udělala stejnou chybu jako ta česká. Model "proti Číně tchajwanskou krví" se odkládá

Viktorie Nikiforová komentuje výsledky voleb v Čínské republice, jejichž výsledky vyznívají ve svém důsledku více než příznivě pro Čínskou lidovou republiku

Volby na Tchajwanu vyhrál Peking.
Vážený čtenář patrně namítne: Jak je to možné? Vždyť všude v mainstreamu jsme slyšeli jásání, že prezidentské volby vyhrál proamerický kandidát Demokratické progresivní strany (DPS) Lai Qingde. Jenže, jako obvykle, ono je to všechno trochu složitější.

Zaprvé platí, že žádného skutečně protiamerického kandidáta na Tchajwanu do vrcholné politiky nepustí, protože Tchajwan je fakticky protektorát USA řízený místní samosprávou. Nebudou připuštěni k oficiální politice. Oba kandidáti pouze v různé míře akcentují rozvoj normálních vztahů s Pekingem.

Teprve pokud si toto uvědomíme, následuje další fakt: Když sečteme hlasy odevzdané pro Hou Yi (to je ten "pročínský" kandidát strany Kuomintang) a Ko Wenzhe (Lidová strana), vyjde nám, že dohromady získali téměř 60 procent hlasů. Po určitou dobu obě tyto strany snažily spojit síly, což by prakticky zaručilo jejich kandidátovi vítězství. Nakonec se ale nedohodli (pokud to někomu připomíná situaci opozice proti Pětikolce v ČR, není daleko od pravdy, pozn. PP). Nicméně ani rozkol v opozici nezabránil tomu, že Lai Qingde „bude jen menšinovým prezidentem“, jak poznamenal i americký časopis Foreign Policy.

Za druhé: Všimněte si, že nikde se skoro vůbec nezmiňuje, že na Tchaj-wanu proběhly nejen prezidentské, ale i parlamentní volby. A v nich zvítězila právě strana Kuomintang. To je ta, která pléduje za posílení vazeb s Pekingem. Nemá sice nadpoloviční většinu, ale s lidovci budou moci blokovat rozhodnutí nového ("proamerického") prezidenta.

Ten patří právě k Demokratické progresivní straně, která naopak parlamentní volby prohrála. Hlasovali pro ni titíž voliči, kteří (kvůli neshodě v opozici) dostali do prezidentského úřadu Lai Qingde a „progresivisty“ – tedy asi třetina všech voličů. Jsou to Číňané, kteří se vidí jako Američané, a svůj rodný Tchaj-wan jako 51. stát Spojených států. Jenže ti jsou ve výrazné menšině (opět velmi podobné jako u nás, pozn. PP).

Neúspěch “progresivistů“ v parlamentních volbách zavinila především dosavadní prezidentka Tsai Ing-wen: Tato dáma se nechala korumpovat Američany do té míry, že v srpnu 2022 souhlasila, aby poslali na ostrov letadlo s tehdejší předsedkyní amerického Kongresu Nancy Pelosiovou. Šlo o brutální provokaci Pekingu a ČLR docela dramaticky vyjádřila svou nespokojenost. Válečné lodě vypluly a stíhačky létaly kolem pobřeží ostrova.

Tchajwanci si tak opět uvědomili, že pro Američany slouží jen jako záminka k případné válce proti Pekingu jejich rukama a krví. Prostě že klidně mohou proměnit Tchajwan v druhou Ukrajinu. To se samozřejmě nikomu moc nechtělo. Odtud pramení porážka „progresivistů“ v parlamentních volbách. A pokud by se opozice dokázala spojit, měla by i prezidenta (viz Česká republika 2023, pozn. PP).

Rozzlobený Peking navíc tehdy uvalil na Tchaj-wan sankce a odmítl nakupovat místní okouny a mandarinky. Vypadá to možná směšně, ale pro ostrov je to zásadní. Peking je totiž hlavním obchodním partnerem Tchajwanu, a pokud chce, může ostrovany nejen ekonomicky zničit mrknutím oka - a žádná Amerika je nemůže zachránit.

Hlavním exportním produktem Tchajwanců jsou sice počítačové čipy, jenže bez vzácných kovů se jejich výroba prostě zastaví. A právě kontinentální Čína dodává Tchajwanu tyto kovy ze vzácných zemin. A co nějaké čipy? Ostrov získává prakticky všechny potraviny, zemědělské a průmyslové suroviny z Číny. V roce 2021, kdy Tchaj-wan trpěl suchem, byly ostrovy souostroví Kinmen (formálně pod kontrolou Taipei) rovněž zásobovány vodou z kontinentu.

Zhoršení vztahů s Pekingem by pro Tchajwance znamenalo absolutní katastrofu - a ostrované to velmi dobře vědí. A proto volili strany, které podporují rozvoj obchodních vazeb s Čínou.

Mnoho lidí nerozumí politice Pekingu vůči ostrovu, zejména na kontinentu. Existuje nespočet čínských gaučových válečníků, kteří volají po „úderu“ na tchajwanské separatisty a „konfliktu“ s Američany. V srpnu 2022 čínské sociální sítě nadšeně diskutovaly o možnosti sestřelit Pelosiové letadlo (naši gaučoví válečníci jsou totéž, pozn. PP)

Vedení ČLR se omezuje na „varování“, „vážná varování“ a „ostrá prohlášení“. Občas se uchýlí k selektivním sankcím – především proti Americe. Taková opatrnost je na místě. Válka o Tchajwan by automaticky přerostla v konflikt nedozírných rozměrů - právě tak, jako v něj hrozí přerůst válka Západu a NATO proti Rusku na Ukrajině.

Peking si je dobře vědom toho, že neexistují žádní „Tchajwanci“, ale pouze Číňané – oněch téměř 24 milionů lidí žijících na několika ostrovech. Ano, pevninští Číňané jsou na ně docela naštvaní – to jsou potomci „přemístěných osob", které uprchly ze země po prohrané občanské válce. „Bílé akátové květy emigrace,“ tak jim říkají čínským symbolismem. Ostrov běženců.

Pro Peking to však vůbec není důvod k útoku na Tchaj-wan nebo jeho zničení skutečnými sankcemi. Naopak dělají vše pro to, aby k sobě tchajwanské Číňany připoutali. Funguje obrovský obchodní obrat, kulturní vazby a mezilidské vztahy.

Poměrně pikantní skandál se rozhořel s jedním z kandidátů do parlamentu z Demokratické progresivní strany. Ukázalo, že proamerický politik měl dlouholetý románek s občankou pevninské Číny – no dokážete si takovou citovou kolaboraci představit? Milenecký vztah ostatně stál "progresivistického" politika kariéru.

Pro Peking je výhodné budovat vztahy s Taipei právě na způsob milostného vzplanutí – lákat, svádět a objímat ostrov v náručí. Odtud stálé projekty ČLR – propojit ostrov s kontinentem infrastrukturou, postavit podmořský tunel, postavit most a zajistit stálé zásobování pitnou vodou a tak dále. Tyto záměry jsou nyní sice blokovány proamerickým režimem, ale ve skutečnosti jsou budoucností ostrova.

Američané samozřejmě sní o tom, že promění Tchaj-wan v druhou Ukrajinu. Ale Peking chce z ostrova udělat druhý Krym - a ještě lépe druhý Hongkong. To vyžaduje, aby proameričtí Tchajwanci zůstali v naprosté menšině - a přesně to se nyní děje.

Pokud by se prezidentem Tchaj-wanu stal opoziční kandidát, Američané by okamžitě uspořádali na ostrově „majdan“. Existují pro to precedenty. V roce 2014 Spojené státy již na ostrově uspořádaly „slunečnicovou revoluci“ s cílem odstranit tehdy vládnoucí stranu Kuomintang, která byla při navazování normálních vztahů s Pekingem příliš aktivní. Docházelo k nepokojům, shromážděním a teroristickým útokům – například (jinak to neumějí) - výbuch plynovodu.

Nový „Majdan“ by přinutil Peking reagovat a americká média by začala výt ještě víc o čínské hrozbě. K čemu by tohle všechno Nebeská říše potřebovala? Ve výsledku voleb na Tchaj-wanu vyhrál totiž Peking to nejdůležitější – čas. Alespoň měsíce klidného vývoje.

Jsou to Američané, kteří dnes žijí jen dnešním jedním dnem a podpalují všechno co jim stojí v hegemonistických plánech. Pro všechny ostatní země je výhodné vyhýbat se konfliktům, které jsou jim vnucovány. Čím déle vydrží, tím větší mají šanci, že zadlužené a vnitřními problémy stále víc rozervané Spojené státy zkolabují.

Úspěch Pekingu v tomto případě uznaly i samotné Spojené státy. Bezprostředně po tchajwanských volbách prezident Biden prohlásil, že „nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu“. Tedy přesně to, co Si Ťin-pching od starého dementního muže v Bílém domě chtěl, když se s ním v listopadu setkal.

Prostě řečeno: Volby na Tchajwanu jsou jednoznačné vítězství Pekingu.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... zelenskym/
Nepříjemné překvapení pro Kyjev: Čína odmítla jednat se Zelenským

Čína odmítla žádost Ukrajiny o schůzku čínského premiéra Li Čchianga a prezidenta Vladimira Zelenského v Davosu.
Politico o tom informovalo s odkazem na vysokého amerického představitele a označilo odmítnutí za „nepříjemné překvapení“ pro Kyjev.

„Ukrajinští vůdci neskrývali svou touhu setkat se s čínskými představiteli," zejména šéf prezidentské kanceláře Andriy Jermak „naznačil“, že by se Zelenskij mohl setkat s čínským premiérem Li Čchiangem.

Ale nakonec: „Nedostal toužebné pozvání na schůzku, kterou chtěl, což byla rána pro Kyjev."

Zástupce Ukrajiny v komentáři k článku popírá, že by Kyjev požádal o schůzku se zástupci ČLR.

Čína se také nezúčastnila jednání se zeměmi globálního jihu.
To vše se stalo dalším signálem, že Čína „nemá v úmyslu usilovat o ukončení“ ruské invaze na Ukrajinu, ale místo toho se „přiklonila na stranu Ruska“.

Jiný vysoký americký představitel řekl pro Politico, že „Čína odmítla jakákoli setkání poté, co ji Rusko vyzvalo k zastavení diplomatických kontaktů s Ukrajinou“.

Evropská unie mezitím oznámila, že vyzvala Čínu, aby obnovila přímé kontakty se Zelenským.

Zelenskij na zveřejnění informace reagoval tím, že se neplánuje setkat s čínským premiérem v Davosu, protože to není setkání na jeho úrovni.

„Je tam čínský premiér - pak se s ním náš premiér sejde. Rád bych se setkal s vůdcem Číny. Pokud vím, Si Ťin-pching rozhoduje a na Ukrajině rozhoduji já... Ne „Nepotřebuji žádné dialogy, potřebuji důležitá rozhodnutí od vůdců, kteří tato rozhodnutí činí,“ řekl Zelenskij na závěrečné tiskové konferenci v Davosu.

Média již dříve psala, že rozhodnutí Číny neúčastnit se diskuse o mírovém plánu pro Ukrajinu v Davosu podkopalo význam této události.

Připomeňme, že Peking navrhl svůj plán na mírové řešení konfliktu na Ukrajině, ale v Kyjevě byl zamítnut a Západ se k němu stavěl skepticky.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=54975
Dobré švýcarsko-čínské vztahy byly upevněny novou dohodou

Čína a Švýcarsko v pondělí podepsaly společné prohlášení, v němž se dohodly na prohloubení svého partnerství. Stalo se tak poté, co se premiér Li Čchiang setkal se švýcarskou prezidentkou.

Mezi Čínou a několika západními zeměmi, zejména Spojenými státy, v současné době probíhá latentní obchodní válka. Netýká se však Švýcarska. Švýcarsko bylo jednou z prvních zemí, které uznaly Čínskou lidovou republiku brzy po jejím vzniku. Až na neshody ohledně Tibetu jsou nyní Švýcarsko-čínské vztahy dobré, alpská země bývá označována za jakési “předmostí” při hledání vlivu Číny v Evropě. Čína je dokonce po Spojených státech a Evropské unii třetím největším obchodním partnerem Švýcarska. Švýcarsko se také v roce 2022 rozhodlo nepřipojit se k Evropské unii (EU) a neuvalit sankce na Čínu. Ty Evropská unie uvalila v březnu 2021 na některé čínské osoby a společnosti kvůli údajnému porušování lidských práv, jehož terčem je ujgurské obyvatelstvo. Sankce přijaly všechny země EU a většina západních mocností včetně Spojeného království, USA, Kanady, Islandu a Norska. Švýcarská vláda se však v prosinci 2022 rozhodla je odmítnout. Švýcarsko bylo od samého počátku tohoto procesu pod tlakem EU, aby v této věci přijalo rozhodnutí, tamní vláda si to však s Pekingem rozházet nechce, zřejmě z ekonomických důvodů. Švýcarsko se zkrátka vyhýbá tomu, aby si ekonomicky silnou zemi draka rozhněvalo.

Strategie zahraniční politiky Švýcarska vůči Číně zní: vytvořit “větší soudržnost” ve vztazích s Pekingem, a to navzdory “jasným hodnotovým rozdílům mezi oběma zeměmi”. Země mají také finanční vazby, kdy například v prosinci 2018 se švýcarská banka UBS stala první zahraniční bankou, která získala většinovou kontrolu nad finanční institucí v pevninské Číně a v roce 2016 se pro změnu China Construction Bank (CCB) stala první čínskou bankou, která otevřela pobočku na švýcarské půdě. Čínsko-švýcarské hospodářské vazby ještě prohloubila dohoda o volném obchodu (FTA), která vstoupila v platnost 1. července 2014 a od té doby oběma zemím přináší benefity a úspory. Jedná se o jednu z mála dohod o volném obchodu, které Čína podepsala se zeměmi mimo asijsko-pacifický region. Snahy o její obnovení však dříve vázly na mrtvém bodě kvůli zprávám o obavách z dodržování lidských práv v Číně. Letos byl obnoven dialog mezi švýcarským a čínským ministerstvem zahraničí, který by se měl týkat právě i lidských práv. Ve Švýcarském prohlášení se uvádí, že zástupci obou zemí se setkali na zámku z 18. století nedaleko hlavního města Bernu, na program jednání byla také ruská válka proti Ukrajině a konflikt mezi Izraelem a Hamásem. Čína a Švýcarsko se zde podle prohlášení švýcarské vlády dohodly na prohloubení svého partnerství. Obě země tak mají nakročeno k jednáním o pokračování a rozšíření dohody o volném obchodu.

[martanus]

Ze zprávy "Úderné kapacity dlouhého dosahu v Asii a Tichomoří: důsledky pro regionální stabilitu".
pro regionální stabilitu"

Ukazuje raketové schopnosti Číny, KLDR a jejich nepřátel v podobě USA, Japonska, Jižní Koreje a Austrálie.

Zpráva se zabývá vývojem týkajícím se Tchaj-wanu, Filipín a Vietnamu.

https://t.me/China3army/27286

[martanus]

Tchajwanské ozbrojené síly přesouvají raketové systémy protivzdušné obrany Sky Bow III do obce Kendin v okrese Pingdong na jihu ostrova, aby chránily vzdušný prostor kvůli "narušení identifikační zóny protivzdušné obrany na jihozápadě". - Liberty Times

https://t.me/China3army/27306

První várka amerických tanků M1A2T Abrams má být Tchaj-wanu dodána ve druhém čtvrtletí roku 2024 - Liberty Times
Vozidla mají být distribuována 584. a 269. brigádě 6. armádního sboru tchajwanské armády.

https://t.me/China3army/27307

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240123/japan ... 28359.html
Japonská obchodná delegácia navštívila Čínu prvýkrát za posledné 4 roky - správy

MOSKVA (Sputnik) - Japonská podnikateľská delegácia v utorok začala svoju prvú návštevu Číny za posledné štyri roky a plánuje viesť ekonomické rozhovory s vysokými predstaviteľmi susednej krajiny, informovala v utorok stanica NHK.
Japonskú delegáciu vedie šéf Japonsko-čínskej hospodárskej asociácie Kosei Shindo a jej súčasťou je aj predseda Japonskej podnikateľskej federácie Masakazu Tokura a predseda Japonskej obchodnej a priemyselnej komory Ken Kobayashi, uviedla NHK a dodala, že návšteva bude trvať štyri dni.
Očakáva sa, že delegácia si vymení názory na viaceré hospodárske a obchodné otázky s vysokopostavenými čínskymi úradníkmi a zástupcami podnikov, uvádza sa v správe.
"Čína je pre Japonsko najväčším obchodným partnerom a pre Čínu je Japonsko druhým obchodným partnerom. V dňoch po skončení platnosti dohody COVID by sa v záujme aktivácie a stimulácie hospodárskych aktivít medzi Čínou a Japonskom malo zabezpečiť spravodlivé obchodné prostredie," povedal v utorok novinárom hlavný tajomník japonského kabinetu Jošimasa Hajashi, keď komentoval návštevu.
Japonsko-čínske hospodárske združenie vysielalo delegácie do Pekingu takmer každoročne od roku 1975, ale táto prax bola v roku 2019 pozastavená v dôsledku pandémie COVID-19. K súčasnému obnoveniu ciest dochádza po tom, ako Čína v októbri 2023 pozastavila dovoz japonských produktov rybolovu v dôsledku rozhodnutia Tokia vypúšťať do oceánu upravenú vodu z jadrovej elektrárne Fukušima.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ces ... a-do-ciny/
https://czech.cri.cn/2024/01/23/ARTI8Zl ... 0123.shtml
Cesta amerického „disidenta“ – šéfa korporace Nvidia – do Číny

Stejně, jako když v totalitních režimech vláda nařizuje lidem a podnikům něco, co je proti jejich vůli, takže ti, co si snaží hrát na loajalitu k režimu, ale zároveň chtějí dobře vycházet s nesouhlasící většinou, se teď chová generální ředitel největšího výrobce čipů umělé inteligence (AI) na světě americké společnosti Nvidia. (Foto: Flickr)

Tento podnikatel před několika měsíci lamentoval v americkém Kongresu, že mu zákonodárci svými tržně krátkozrakými výmysly jako vývozní restrikce na špičkové čipy pro jejich největší trh Čínu znehodnocují obrovské investice do nových výrob a nutí Čínu, aby se zbavila závislosti na špičkových amerických technologiích a zkazila mu tak obchody. Kongresmani však, jak je to v poslední době časté, byli k námitkám tohoto skutečného znalce trhu hluší a radši poslechli ideology, kteří podléhají sebeklamné iluzi, že mohou globální trh špičkových technologií svou hegemonickou taktovkou dirigovat.

Po internetu však už obíhá video, jak tento ředitel Nvidia Jensen Huang, sám etnický Číňan původem z Tchaj-wanu v nějakém vlasteneckém čínském ohozu tancuje na firemním večírku zaměstnanců Nvidie v pevninské Číně v Pekingu při oslavě Nového roku. Kromě Pekingu objel Huang i další pracoviště Nvidie v pevninské Číně jako Shanghai a jihočínský Shenzhen.

Po frustrujícím slyšení v Kongresu Huang zrušil svou plánovanou návštěvu Číny, kdy měl navštívit řadu čínských partnerů Nvidie, a teď provedl tuto návštěvu skrytou médiím, jen aby si popovídal se zaměstnanci firmy v Číně, a provedl pár tichých nepublikovaných posezení s čínskými partnerskými firmami, aniž by se setkal s někým z médií či z politických kruhů. Ani nevydal jakékoliv prohlášení, jen tvrdí, když na internet prosákla ta videa, že tam zajel, „aby si užil se zaměstnanci.“

Samozřejmě, že už se rojí konspirační teorie, jak tam jel stvrdit „temné dohody“ o skrytých kanálech k obcházení restrikcí a o „kradmém prodání amerického know-how“. Ovšem realističtěji se to vnímá jako cesta k udržení dobrých vztahů s čínskými klienty, s nimiž se „potichoučku“ setkával, i přes americké restrikce, když musí zachovávat politiku, „aby se americký vlk politikáři uvalených restrikcí nažral, ale koza kšeftů s Čínou zůstala celá.“ A samozřejmě chce skutečnou situaci v Číně osobně poznat a nenechat se šálit americkými oficiálními zdroji.

A zdejší situace je pro Nvidii opravdu důležitá. Trh pevninské Číny obnáší 7 miliard $ poptávky po čipech umělé inteligence (AI), kterou z 90 procent uspokojuje právě Nvidia, pro niž je Čína největším trhem a odbyt zde je tím klíčovým ukazatelem určujícím rentabilitu investic Nvidie do nových výrobních kapacit a vývoje produktů. Rentabilitu těchto investic neustále podkopává americká vláda svými obchodními restrikcemi na hlavní trh Nvidie.

Podle uzávěrky Nvidie pocházelo za období od února 2022 do ledna 2023 47 procent jejích globálních výnosů z Číny, do čehož správně započítávají jak pevninskou Čínu, tak Hongkong a Tchaj-wan, ale ve čtvrtém kvartále 2023 se prodeje Nvidie i přes ekonomický růst země na čínském trhu propadly.

Nelze se tomu divit, Čína reaguje na nucené diskriminace, jaké se projevují např. v tom, jak 8. ledna Nvidia na Veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas předvedla tři nové grafické čipy pro stolní počítače, musela však s lítostí oznámit, že jejich vývoz na čínskou pevninu by porušil vládou uvalené obchodní restrikce na AI. Nvidia k tomu přistupuje podle metody „nažraného vlka amerických sankcí s celou kozou čínského trhu“ a už má vyvinutý čip, který umí dělat ty stejné věci, ale neporušuje americké restrikce na technologie pro tržní párijce, neboť bude mít menší hustotu obvodů a rychlost s vyšší spotřebou proudu, ale bude dělat to samé, jako postupuje v poslední době u všech takových čipů.

Huang se proto asi také musel do Číny vydat, „aby si užil,“ kdy hlavní nejspíš bylo domluvit se s Čínskými partnery na formách spolupráce tak, aby se vyplácela i přes politiky vnucované restrikce, když čínský trh je do velké míry i vstupní branou do dodavatelských řetězců pro celou planetu, neboť ty čipy se pak objeví v koncových výrobcích ve všech koutech světa, jehož výrobní řetězec začal v Číně.

Jenže takoví hromadní odběratelé produktů Nvidie v Číně jako Alibaba a Tencent se čím dál více obrací na domácí výrobce polovodičových produktů, kteří nepodléhají svévoli Washingtonu, a Huang obeznámený s touto situací jel do Číny zachránit, co se dá, když poptávka řady čínských společností po domácích čipech neohrožovaných nápady amerických stratégů prudce roste a dovozy tudíž klesají.

Podle čínské celní správy roku 2023 dovezla Čína 479,5 miliardy čipů v hodnotě 349,4 miliardy $, což je meziroční pokles o 10,8 procenta v počtu čipů a 15,4 procenta v hodnotě těchto dovozů.

Nejde ovšem jen o počty a dolary. Poptávka po čipech se staršími technologiemi klesá, neboť je nahrazována, ale po těch špičkových čipech, jako od Nvidie, stejně roste, ale jejich prodeje k zatrpklosti jak amerických výrobců, tak čínských dovozců i celých globálních výrobních řetězců dusí Washington.

Samozřejmě, že každé utažení amerických restrikcí znamená vyšší poptávku po vlastních čínských produktech a vyšší rentabilitu investic do nových kapacit a do vývoje nových produktů konkurenceschopných takovým, jako je Nvidia, když takové investice by bez amerických sankcí byly vysoce rizikové s velmi nejistou návratností. Každé restriktivní rozhodnutí ve Washingtonu však snižuje překážkovou sazbu investic do čínských náhradních produktů, a tak v delším výhledu zvyšuje konkurenceschopnost Číny v těchto technologiích, jak se to nedávno krásně ukázalo např. na firmě Huawei, a zároveň podvrací americkou nenahraditelnost v dodavatelských řetězcích technických špiček.

Podle světové asociace polovodičových výrobců SEMI mají letos čínští výrobci rozběhnout provoz 18 nových výrobních projektů s nárůstem kapacity substrátových polovodičových disků pro výrobu čipů z dosavadních 7,6 milionu disků měsíčně v roce 2023 na 8,6 milionu těchto polotovarů pro koncové zpracování do čipů měsíčně v roce 2024. A jelikož nikdo nečeká, že by politici v USA své restrikce zmírnili, tak v Číně toky kapitálu do výrobních kapacit a vývoje produktů a technologií, aby se zajistila domácí produkce, mohutně tečou bez obav, že by se snahy o soběstačnost nemusely vyplatit, když se svobodným a otevřeným globálním trhem, jehož jsou prý USA světovým ochráncem, se na světě, kde si Washtington hraje na hegemona, nedá počítat.

[martanus]

Čínský ministr zahraničí Wang Yi jednal s asistentem amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Sullivanem

Wang Sullivanovi znovu připomněl Tchaj-wan.

1. Tchajwanská otázka je vnitřní záležitostí Číny.
2. Volby na Tchaj-wanu nemohou změnit skutečnost, že Tchaj-wan je součástí Číny.
3. Největším rizikem pro mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu je "nezávislost Tchaj-wanu".
4. Největší výzvou pro čínsko-americké vztahy je "nezávislost Tchaj-wanu".
5. USA by měly dodržovat zásadu jedné Číny a tři společná čínsko-americká komuniké, dodržovat svůj závazek nepodporovat "nezávislost Tchaj-wanu" a podporovat mírové sjednocení Číny.

Obě strany rovněž jednaly o mezinárodních a regionálních otázkách, včetně Blízkého východu, Ukrajiny, Korejského poloostrova a Jihočínského moře.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/China3army/27407

Bílý dům: Sullivan v rozhovoru s čínským ministrem zahraničí zdůraznil, že obě země se musí vyhnout konfrontaci.

https://t.me/China3army/27408