Čína

[martanus]

Čínská lidová osvobozenecká armáda vytváří (https://udn.com/news/story/7331/7591830) nové "velitelství blízkého vesmíru" (jinak známé jako "velitelství blízkého bojového letectva").

Nová struktura bude zodpovědná za obranu země proti nepřátelským útokům v blízkém vesmíru, což je oblast rozprostírající se 20 až 100 kilometrů nad zemí.

Arzenál velitelství bude zahrnovat hypersonické zbraně zaměřené na dobře chráněná nepřátelská vojenská zařízení, velké komunikační uzly, odpalovací pozice raket a další. Ke sběru zpravodajských informací o nepříteli budou nasazeny bezpilotní letouny a aerostaty poháněné solárními články.

V současné době se systematizuje proces řízení bitvy a organizace komunikace mezi vyšším velením a jednotkami, které budou součástí nového velitelství.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/China3army/26025

[Kalinac]

Čína zavede experimentální bezvízový styk pěti evropským zemím a Malajsii

Čína od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024 dočasně osvobodí občany Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Španělska a Malajsie od nutnosti získat víza pro návštěvu země, uvedla agentura Reuters.
Občané těchto zemí, kteří vstupují do Číny za účelem podnikání, turistiky, návštěvy příbuzných a přátel nebo tranzitu na dobu nejvýše 15 dnů, nebudou vízum potřebovat. Agentura Reuters upřesňuje, že experiment byl dalším krokem Číny k oživení odvětví cestovního ruchu po třech letech pandemie.
Rusko a Čína obnovily od 1. srpna oboustranný bezvízový styk pro skupiny. Dříve platila dohoda o bezvízovém styku pro skupiny pěti a více osob mezi Ruskem a Čínou před pandemií. Prvních 23 turistů z čínského města Si-an přiletělo na letiště Šeremetěvo v rámci mechanismu skupinové bezvízové výměny 10. srpna.

https://www.vedomosti.ru/society/news/2 ... um=partner

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231128/chine ... 55411.html
Čínska armáda vyzýva Tokio, aby zastavilo "nezákonné" aktivity v blízkosti sporných ostrovov

PEKING (Sputnik) - Čína vyzýva Japonsko, aby okamžite zastavilo nelegálne aktivity vo vodách sporných ostrovov Diaoyu v Juhočínskom mori, známych aj ako ostrovy Senkaku, uviedlo v utorok velenie Východného divadla čínskej armády.
Velenie uviedlo, že niekoľko japonských plavidiel vplávalo do vôd čínskych ostrovov Diaoyu skôr v priebehu dňa, pričom plavidlá čínskej pobrežnej stráže prijali potrebné kontrolné opatrenia v súlade so zákonom a varovali japonské lode, aby opustili uvedené vody.
"Vyzývame Japonsko, aby okamžite zastavilo všetky nezákonné činnosti v uvedených vodách a zabezpečilo, aby sa takéto incidenty už nikdy neopakovali," dodalo.
Čína a Japonsko naďalej vedú územný spor o ostrovy Senkaku. Po druhej svetovej vojne ostrovy kontrolovali Spojené štáty a potom ich v roku 1972 odovzdali Japonsku. Peking s týmto rozhodnutím nesúhlasí a pripomína, že ostrovy boli na japonských mapách z rokov 1783 a 1785 označené ako čínske územie. Konflikt sa vyostril v roku 2012 po tom, ako japonské orgány odkúpili päť ostrovov od súkromného japonského vlastníka.

[Alchymista]

https://czech.cri.cn/2023/11/29/ARTI0At ... 1129.shtml
Po zprávě čínské centrální banky se naděje světových trhů upírají k čínskému růstu

V poslední době zachvacuje světové trhy určitá zvláštní forma zoufalství. Sice to nevypadá, že by přišel nějaký nový velký tržní šok či rozvrat. Svět jako by byl venku z Covidu a na konflikty na Ukrajině a v Gaze se vším kolem toho se trhy také nějak už adaptovaly. Ale situace vypadá jak z vlhkých snů ekologických extremistů o nerůstu nebo z historických záznamů o vleklé stagflaci v 70. letech minulého století. Vyhlídky na světový růst jsou ponuré akciové indexy churaví. Světová ekonomika má sice maličko růst, má to však být pod hranicí, jaká přináší prosperitu. Také proto USA přestaly mít plnou pusu de-rizikovosti přes izolaci od Číny, americký business vyhrál a dohnal Bidena, aby se na něčem dohodl s čínským prezidentem Xim, francouzská ministryně zajela do Číny a chystají se jednání mezi Čínou a EU, protože všichni začínají doufat, že by to zase mohla být Čína, kdo zafunguje jako lokomotiva růstu a znovu světovou ekonomiku nastartuje.

Dosud ale panovaly velké rozpaky nad tím, jestli si Čína pro příští rok chce podržet jen mírný opatrný růst, nebo jestli zkusí roztočit svou ekonomiku na plné obrátky za cenu nadstandardních prorůstových opatření. Protože každá desetina procenta čínského růstu znamená hodně znatelnou vzpruhu pro celé globální trhy. Zda to chce, se normálně odhaduje podle čínské Centrální hospodářské konference, která však teprve proběhne, nyní se ovšem objevily jasné příznaky toho, že Čína chce přeřadit na vyšší růstovou rychlost.

Čínský prezident Xi Jinping ještě před touto konferencí navštíví Šanghajskou burzu a objede několik špičkových technologických podniků, což trhy berou jako příslib, že světové akcie, které se potácí na nízkých hodnotách, zase porostou. Jeho návštěva je v souběhu s 10. výročím zřízení Šanghajské zóny volného obchodu, výrazného počinu v otvírání Číny a čeká se, že už jen tato návštěvy urychlí přeshraniční toky kapitálu do čínských akcií.

Čína ovšem v posledních týdnech dělá akce jasně ukazující, že chce svůj růst i své propojování se světovými trhy v následujícím roce urychlit, jak jen to půjde. Tlačí na to, aby se mezi Čínou EU a USA více zrychlila letecká doprava a pro řadu velkých zemí EU zavedla bezvízový vstup do země. Tím nejsilnějším signálem jsou ale asi 28. 11. 2023 vyhlášená opatření čínské centrální banky PBC. Zasedání Centrální hospodářské konference sice obvykle probíhá mezi 8. a 19. prosincem, světový business si ale začíná být jist, že Čína se zase rozhodla hodit světovému hospodářskému růstu záchranné lano vlastním urychleným růstem.

Index spokojenosti zákazníků CSI se letos, jak ukazuje graf výše, globálně propadá do chmurných hlubin. Doteď nikdo nevěděl, jestli se Čína pro příští rok nespokojí s růstem klidně i jen 4,5 procenta, nebo jestli tvrdě za každou cenu určité spotřeby rezerv, vyšší míry zadlužení aj. chce svou ekonomiku vybičovat alespoň na 5procentní růst. Teď se ukazuje, že takové ambice má.

Čínská centrální banka totiž právě jasně vyhlásila, že očekává dosažení cíle růstu HDP o 5 procent, neboť ekonomika se už normalizovala a slíbila k zajištění stabilního růstu „prozíravou“ monetární politiku.

Lidová banka Čína (PBC), tj. centrální banka země, uváděla, že přes všechny ty mezinárodní i vnitřní problémy včetně zvýšeného geopolitického napětí se drží čínské dlouhodobé základní předpoklady růstu stabilní. Dokonce poukazovala, že se vynořují určité nové k ekonomickému rozvoji přívětivé faktory, takže je prakticky jistota, že ročního růstového cíle kolem 5 procent bude úspěšně dosaženo.

Letos čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně narostla o 4,9 procenta, čímž překonala původní očekávání. Za první tři kvartály narostla o 5,2 procenta, takže aby bylo dosaženo letošního ročního růstu 5 procent, tak bude stačit v posledním čtvrtletí růst jen 4,8 procenta.

To jsou ovšem všechno velice opatrné konzervativní odhady. Ale třeba Mezinárodní měnový fond (MMF), ač i ten je dost opatrný, pro rok 2023 očekává růst HDP 5,4 procenta. Skoro stejná čísla vytahují i různé analytické instituty a agentury.

Čína má oproti většině ostatních ekonomik, zejména těch Západních velkou výhodu, že se nepotýká s vysokou inflací. Proto může pohodlně přistupovat k ekonomickým stimulům a k nabídce velice levných úvěrů. Těžko byste někde hledali tak levný kapitál jako v Číně. Proto čínské banky s podporou té centrální nabízí velice levné půjčky k zotavení sektoru nemovitostí pro developery i nakupující. K dispozici je spousta úvěrů „za hubičku“ pro malé a střední podniky. I pro domácnosti jsou k dispozici levné spotřebitelské úvěry. Kdo chce rozjet investiční projekt v Číně, bude mít dostupnější financování než skoro kdekoliv jinde.

V důsledku toho se tedy dá např. očekávat, že v Číně bude možno snadněji investovat do nových technologií, vyšší robotizace aj., zatímco vysoce drahý kapitál ve většině rozvinutých ekonomik rychlost inovací spíše trochu přibrzdí, což Číně přinese i další výhody v delší perspektivě při předbíhání jejích konkurentů v modernizaci.

Nicméně, všechny problémy a těžkosti, které se ve světové ekonomice objeví, se promítnou i do čínské ekonomiky. V poslední době zase roste mezinárodní napětí, světová ekonomika je velice nejistá. Většinu světa sužují vysoké úrokové sazby a tudíž nedostatek kapitálu na zotavení a nárůst tíhy dluhového břemene pro dosavadní dlužníky včetně rozvojových zemí. To znamená mj. i nízkou globální poptávku a méně příležitostí pro čínské výrobce, i nízké kurzy akcií a chuť investorů podporovat růst reálného kapitálu.

Svět by tedy potřeboval trochu ekonomické transformace a hlavně silnou ekonomiku, která se stejně rozhýbe k růstu, aby se jí ostatní mohli chytit. A začíná být čím dál jasnější, že takovou ekonomikou spásy se většině businessu začíná jevit Čína, a proto i ti, co donedávna na Číně nenechali nit suchou a o čínském prezidentovi si dovolovali mluvit jako o diktátorovi, místo snah o „de-rizikovost“ izolací od Číny se k ní začínají naopak upínat jako k naději, že se konečně ze současné stagnace dostanou. Zpráva PBC jim to vlastně slibuje.

Ve své zprávě PBC uvádí: „Je třeba poznamenat, že z hlediska obecného trendu ekonomického rozvoje se základní ukazatele čínského rozvoje nezměnily.“ Banka rovněž bude uplatňovat makroekonomické korekce a řízení a výrazně podporovat vysoce kvalitní, na inovacích postavený rozvoj, kdy rychlost růstu chce držet v rozumných mezích.

Také chce udržovat mírný, ale trvalý vzestup objemu peněz v oběhu a kreditů, udržet si monetární a kreditní politiku v dobré kondici a zajistit dobrou vyváženost úrokových měr a směnných kurzů s jinými měnami. A samozřejmě provádět hlubší finanční reformu a více otvírat svůj finanční trh spolu se zajištěním proti finančním rizikům.

[martanus]

Loděnice Jiangnan (součást čínské státní loďařské společnosti CSSC) představila na výstavě Marintec China 2023 v Šanghaji návrh největší kontejnerové lodi na světě s kapacitou 24 000 TEU a jaderným pohonem.
Klasifikační společnost DNV již udělila projektu předběžné schválení. Kontejnerová loď je téměř 400 metrů dlouhá a může dosáhnout rychlosti více než 20 uzlů.
Podle projektu bude loď využívat nový reaktor na kapalné soli s thoriovým palivovým cyklem jako bezpečnější alternativu k uranovým reaktorům.
Vzhledem k tomu, že reaktor pracuje při vysokých teplotách a nízkém tlaku, může se v případě nouze v podstatě vyhnout roztavení aktivní zóny," uvádí se v prohlášení společnosti CSSC.
Čína má velké a levné zásoby thoria, což znamená, že taková technologie by mohla být nákladově efektivní alternativou pro lodní dopravu a další odvětví. Přesná velikost těchto zásob nebyla veřejně zveřejněna, ale odhaduje se, že by stačily na pokrytí celkové energetické potřeby země na více než 20 000 let.
Počátkem roku 2023 Čína postavila úspěšný prototyp reaktoru na bázi kapalných solí s thoriem a v létě 2023 čínský Úřad pro dohled nad jadernou bezpečností vydal povolení k provozu prvního thoriového reaktoru v zemi. Většina údajů je však utajována kvůli možnému vojenskému využití nové technologie.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/bmpd_cast/18176

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231207/eu-ch ... 45186.html
Summit EÚ - Čína pravdepodobne neprinesie významné výsledky

Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová, predseda Európskej rady Charles Michel a šéf zahraničnej politiky EÚ Josep Borrell pricestovali vo štvrtok do Pekingu, aby sa stretli s čínskym prezidentom Si Ťin-pchingom a premiérom Li Čchiangom na prvom osobnom samite EÚ - Čína od roku 2019.

Keďže klika najvyšších predstaviteľov Európskej únie (EÚ) sa vydala na jednodňovú návštevu Číny, aby riešila rôzne otázky, od bilaterálnych obchodných vzťahov poznačených vzájomnými obmedzeniami až po globálny vývoj, ako je neochvejná podpora Pekingu Rusku v súvislosti s proxy konfliktom NATO na Ukrajine, očakávania akýchkoľvek významných výsledkov sú nízke. V priebehu roka uskutočnili predstavitelia EÚ a vedúci predstavitelia členských štátov množstvo návštev v Číne. Ukázalo sa však, že stretnutia s čínskymi predstaviteľmi vyzbrojené zoznamom sťažností nevytvárajú prostredie vhodné na dosiahnutie prelomových výsledkov.
Pri tejto príležitosti sa pravdepodobne vopred pripravili a nacvičili svoje silné vyhlásenia predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová, predseda Európskej rady Charles Michel a najvyšší diplomat EÚ Josep Borrell. Úradníci z Bruselu signalizovali, že majú v úmysle vyvíjať tlak na čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga a premiéra Li Kche-čchianga v súvislosti so zoznamom hospodárskych problémov, pričom v skutočnosti súčasne pokračujú v ich protekcionistickom presadzovaní.
"Máme nástroje na ochranu nášho trhu," tvrdila von der Leyenová pred cestou, ale dodala: "Dávame však prednosť riešeniam na základe rokovaní." Napriek tomu stačí letmý pohľad na niekoľko grafov, aby sme videli, aký životne dôležitý je pre európsky blok obchod s Čínou.
Snímka grafu Medzinárodného obchodného centra, Allianz Research, ktorá zobrazuje kľúčové odvetvia obchodu, v ktorých je EÚ závislá od Číny. - Sputnik International, 1920, 07.12.2023
Snímka grafu Centra pre medzinárodný obchod, Allianz Research, zobrazujúca kľúčové odvetvia obchodu, v ktorých EÚ závisí od Číny.
© Photo : International Trade Centre, Allianz Research
Počas prvého osobného stretnutia predstaviteľov EÚ s čínskym lídrom za posledné štyri roky, ktoré sa uskutočnilo vo štvrtok v Pekingu, Si Ťin-pching podľa štátnej televíznej stanice CCTV vyzval blok, aby spolupracoval s Pekingom na zabezpečení globálnej stability, posilnení vzájomnej politickej dôvery a "odstránení všetkých druhov zasahovania" do bilaterálnych vzťahov. Minister zahraničných vecí Wang Yi vyzval obe strany, aby sa zapojili do dialógu s cieľom vyhnúť sa "blokovej konfrontácii". Okrem toho sa európski predstavitelia stretnú s čínskym premiérom Li Keqiangom. Je však nepravdepodobné, že strany vydajú spoločné vyhlásenie.
Pred samitom bol citovaný jeden z európskych predstaviteľov, ktorý priznal, že "neexistuje jediný nevyriešený výsledok, ktorý by zavŕšil samit".
V novembri von der Leyenová opäť varovala 27 členských štátov EÚ, že je dôležité znížiť riziko vo vzťahoch s Čínou, a obvinila Peking z nekalej hospodárskej súťaže.
"Celé priemyselné odvetvia a hodnotové reťazce, v ktorých sa Čína spoliehala na zvyšok sveta, sa čoraz viac presúvajú na domáce trhy. Mnohí európski investori to radi nazývajú "v Číne pre Čínu". Funguje to však len dovtedy, kým európske spoločnosti nevytlačí čínska konkurencia alebo kým sa nedostanú do politických turbulencií," povedala von der Leyenová.
Podľa Bruselu sa obchodná nerovnováha medzi blokom a Čínou za posledné dva roky zdvojnásobila a dosiahla takmer 400 miliárd eur (430 miliárd USD). Von der Leyenová uviedla, že EÚ sa "zaoberá otázkou skrytých a priamych a nepriamych dotácií pre čínske spoločnosti, ktoré konkurujú európskym spoločnostiam".
V roku 2022 sa Čína zaradila medzi najväčších obchodných partnerov Európskej únie v oblasti vývozu tovaru, pred ňou boli Spojené štáty a Spojené kráľovstvo. EÚ však v rámci svojho odhodlania podporovať "spravodlivé obchodné vzťahy" s Pekingom nedávno iniciovala antisubvenčné vyšetrovanie elektrických vozidiel (EV) vyrábaných v Číne. Brusel sa domnieva, že údajné zaplavenie trhu cenovo dostupnými elektrickými vozidlami zo strany Číny je nespravodlivé. Čínske ministerstvo obchodu v reakcii na to odsúdilo túto sondu ako zjavný prejav protekcionistických opatrení.
Strategický program EÚ na zníženie rizika vo vzťahu k Číne zahŕňa opatrenia na zníženie rizika a zaistenie bezpečnosti. Ide o kontrolu odchádzajúcich investícií a ochranu vývozu citlivých technológií. Tieto technológie zahŕňajú pokročilú mikroelektroniku, kvantové technológie, robotiku, biotechnológiu a umelú inteligenciu. V dokumente, ktorý Európska rada zverejnila 30. júna, bola Čína označená za "partnera, konkurenta a systémového rivala".
Keďže EÚ vstupuje do volebného cyklu, orientácia na väzby s Čínou predstavuje významnú výzvu. Vzhľadom na to, že na budúci rok sú naplánované voľby do Európskeho parlamentu, je nevyhnutné vyhnúť sa neuváženým chybným krokom, ktoré by mohli mať vážny vplyv na ich výsledky.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231211/china ... 16863.html
Čína odmieta Filipíny po zrážke lodí v Juhočínskom moriČínske médiá obvinili Spojené štáty z "podnecovania drzých provokácií Filipín".

Čínska pobrežná stráž pokarhala Filipíny po zrážke čínskej a filipínskej lode v Juhočínskom mori.
K incidentu došlo v nedeľu, pričom Čína obvinila filipínsku loď z "úmyselného taranovania" ich plavidla, ktoré prepravovalo zásoby k uzemnenej vojnovej lodi, ktorú Filipíny udržiavajú na útese, aby si zachovali svoje nároky na tomto území.

"Od tohto roka Filipíny už neinformujú čínsku stranu a začali posielať stavebný materiál v zjavnej snahe opraviť svoju chátrajúcu vojnovú loď a vybudovať niektoré trvalé zariadenia, ako sú generátory, obytné priestory a dokonca vojenské opevnenia," uvádza sa vo vyhlásení analytika Čchen Siangmiaoa v čínskych médiách.
Čína okrem toho obvinila Spojené štáty z toho, že podporujú "provokácie" Filipín; vojnová loď USS Gabrielle Giffords minulý týždeň preplávala vodami v blízkosti útesu.

USA tvrdia, že chcú zabezpečiť, aby Juhočínske more, ktoré umožňuje obchodnú činnosť v hodnote viac ako 3 bilióny USD, zostalo otvorené pre globálny obchod, ale nevysvetlili, ako sa to dosiahne vyslaním vojnových lodí do regiónu.
Čína v minulosti obviňovala Spojené štáty z vyvolávania napätia na Taiwane a v Juhočínskom mori a raz sa rečnícky spýtala, či by ázijská mocnosť nemala poslať svoje bojové lode do Mexického zálivu ako "demonštráciu sily".

Snaha o balkanizáciu Číny podporou Taiwanu ako samostatného subjektu odráža stratégiu, ktorú Spojené štáty použili po tom, ako socialistické revolúcie zvíťazili aj v Kórei a vo Vietname.Nedávno Spojené štáty po prvýkrát vyslali bezpilotné lode do blízkosti Číny v rámci posilňovania síl v Tichom oceáne. Nedávne vojenské výdavky Spojených štátov zdôraznili Čínu ako "bezprecedentnú hrozbu", keďže táto ázijská krajina si upevňuje svoje postavenie najväčšej hospodárskej mocnosti na svete podľa parity kúpnej sily.

[Kalinac]

Čína a Vietnam oznámily novou lepší orientaci ve vztazích mezi oběma stranami a oběma zeměmi

Odpoledne 12. prosince místního času jednal generální tajemník Ústředního výboru KS Číny a prezident státu, který právě dorazil do Hanoje, s Nguyen Phu Trongem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, v rezidenci Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu. Obě strany oznámily nový postoj pro vztahy mezi oběma stranami a dvěma zeměmi mezi Čínou a Vietnamem a spolupracovaly na vybudování čínsko-vietnamského společenství se společnou budoucností strategického významu na základě prohloubení komplexního partnerství pro strategickou spolupráci mezi Čínou a Vietnamem.
Nguyen Phu Trong uspořádal velkolepý uvítací ceremoniál pro Si Ťin-pchinga :
Náměstí prezidentského paláce bylo slavnostní a teplé, rudá vlajka zlaté hvězdy a rudá vlajka pěti hvězd jasně zářily a úsměvy stovek vítajících dětí zářily a zářily. Po uvítacím ceremoniálu se Xi Jinping Binh a Nguyen Phu Trong vydali do Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu. Místní lidé ze všech společenských vrstev mávali uprostřed silnice národními vlajkami obou zemí, aby je uvítali, a cestou byla prostoupena vřelá a přátelská atmosféra.

Si Ťin-pching na jednání :

Si Ťin-pching poukázal na to, že je velmi rád, že dorazil podle plánu, aby dokončil třetí kolo výměnných návštěv s generálním tajemníkem Nguyen Phu Trongem. Jako soudruzi a bratři jsme upřímně potěšeni rozvojovými úspěchy Vietnamu za posledních 40 let reforem a otevírání se, zejména od 13. národního sjezdu Komunistické strany Vietnamu. Čína pevně podporuje Vietnam v pokračování pokroku ve věci socialistické výstavby a věří, že pod silným vedením Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu v čele s generálním tajemníkem soudruhem Nguyen Phu Trongem budou vietnamská strana a vláda schopny úspěšně splnit úkoly stanovené na 13. národním sjezdu Komunistické strany Vietnamu a položit pevný základ pro realizaci cílů "dvousetletého" výročí založení Komunistické strany Vietnamu.

Si Ťin-pching zdůraznil, že Čína a Vietnam se vzájemně podporují ve svých bojích za národní nezávislost a národní osvobození, učí se od sebe navzájem v reformách, otevírání se a reformních závazcích a "hluboké přátelství mezi Vietnamem a Čínou, soudruzi a bratři" je nejživějším obrazem čínsko-vietnamských vztahů. Čína vždy pohlížela na vztahy mezi Čínou a Vietnamem ze strategické a dlouhodobé perspektivy. V současné době se změny ve světě, době a historii odehrávají bezprecedentním způsobem. Dvě největší vládnoucí komunistické strany světa podporují a rozvíjejí marxismus, neochvějně následují socialistickou cestu a vedou své země k socialistické výstavbě. Předpokládá se, že díky společnému úsilí obou stran vstoupí čínsko-vietnamské vztahy do nové etapy větší vzájemné politické důvěry, výraznější bezpečnostní spolupráce, hlubší vzájemně prospěšné spolupráce, pevnějšího základu veřejného mínění, užší multilaterální koordinace a spolupráce a lepšího řízení a řešení rozdílů.

Si Ťin-pching předložil několik návrhů na vybudování společenství se sdílenou budoucností mezi Čínou a Vietnamem.

Politicky musíme nastavit správný směr. Je nutné dodržovat strategické pokyny na vysoké úrovni, posilovat výměnu a vzájemné učení zkušeností s řízením strany a země a společně prohlubovat porozumění zákonům, jimiž se řídí komunistická strana, socialistická výstavba a rozvoj lidské společnosti. Budeme se navzájem pevně podporovat v otázkách týkajících se hlavních zájmů a hlavních zájmů druhé strany a společně prosazovat mezinárodní spravedlnost a spravedlnost.
Z hlediska bezpečnosti je nutné prohlubovat vzájemnou důvěru. Na prvním místě je třeba klást udržování národní politické bezpečnosti, zajistit, aby barva socialistické rudé vlajky zůstala nezměněna, a vynaložit veškeré úsilí na prevenci, zmírňování a omezování všech druhů politických bezpečnostních rizik. Čína pevně podporuje Vietnam v udržování sociální stability a etnické jednoty a věří, že Vietnam bude i nadále podporovat Čínu v odporu proti vnějšímu vměšování a v pevném prosazování velké věci národního sjednocení.
Z hlediska pragmatické spolupráce je nutné zlepšit kvalitu a modernizaci. Modernizace více než 1,4 miliardy Číňanů jako celku je obrovskou příležitostí, kterou Čína světu přinesla, a Čína je ochotna se o tuto příležitost podělit s vietnamskými soudruhy a usilovat o společný rozvoj. Vítáme, že se Vietnam aktivně připojuje k osmi vysoce kvalitním iniciativám Pásu a cesty a rozšiřuje spolupráci v nově vznikajících oblastech, jako je digitální ekonomika a zelený rozvoj. Obě strany musí společně provádět regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), zabezpečit globální systém volného obchodu a vybudovat bezpečný, stabilní, hladký, účinný, otevřený, inkluzivní, vzájemně výhodný a oboustranně výhodný globální průmyslový a dodavatelský řetězec. Čína bude i nadále povzbuzovat silné čínské podniky, aby investovaly ve Vietnamu, a doufá, že Vietnam poskytne dobré podnikatelské prostředí pro čínské podniky.
Na základě veřejného mínění je nutné zvýšit vstup. Čínsko-vietnamská spolupráce by měla být více nakloněna zemědělství, vzdělávání, lékařské péči a dalším oblastem obživy lidí, posílit spolupráci v oblasti mládeže, cestovního ruchu, místních a dalších oblastí, zvýšit porozumění lidu obou zemí čínsko-vietnamské komunity se společnou budoucností a tradičním přátelstvím mezi oběma stranami a dvěma zeměmi, posílit city mezi mladou generací a upevnit základy veřejného mínění čínsko-vietnamského přátelství.

V mezinárodních a regionálních otázkách je nutná úzká koordinace. Rozvojové úspěchy Číny a Vietnamu, které přitáhly celosvětovou pozornost, nejsou jen výsledkem jejich vlastní tvrdé práce, ale těží také z otevřeného a inkluzivního světa, zejména mírového a stabilního asijsko-pacifického prostředí. Čína se nezapojuje do výlučných klik, blokové politiky ani blokové konfrontace a je ochotna posílit multilaterální spolupráci s Vietnamem, prosazovat skutečný multilateralismus a posilovat hlas a vliv rozvojových zemí v mezinárodních záležitostech.
V námořních otázkách je třeba řešit rozdíly. Obě strany by měly aktivně zkoumat a realizovat další projekty námořní spolupráce, usilovat o podporu společného námořního rozvoje a proměnit výzvy, které námořní problematika přináší, v příležitosti k prohloubení spolupráce mezi oběma stranami.

Nguyen Phu Trong na jednání :

Jménem strany, státu a lidu Vietnamu Nguyen Phu Trong srdečně přivítal generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a prezidenta Si Ťin-pchinga na jejich státní návštěvě Vietnamu u příležitosti 15. výročí Komplexního strategického partnerství mezi Vietnamem a Čínou a znovu vyjádřil své srdečné blahopřání k významným teoretickým a praktickým inovacím provedeným na 20. národním sjezdu Komunistické strany Číny. Nguyen Phu Trong řekl, že pod silným vedením generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a pod vedením Si Ťin-pchingovy knihy Myšlenka socialismu s čínskými rysy pro novou éru dosáhla Čína všestranných úspěchů a její mezinárodní postavení a vliv se každým dnem zvyšuje a Vietnam je upřímně šťastný za svou bratrskou Čínu. Vietnam pevně věří, že pod vedením Ústředního výboru KS Číny s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem jako jádrem Čína dosáhne cílů stanovených 20. národním sjezdem KS Číny podle plánu a přispěje k lidskému pokroku novými a významnými příspěvky.

Nguyen Phu Trong řekl, že generální tajemník Si Ťin-pching Binh a prezident Si Ťin-pching jsou vůdci milovaní čínským lidem, vynikající vůdci ve světě a soudruzi a přátelé respektovaní a obdivovaní vietnamským lidem, ať už mě pozvali k návštěvě Číny co nejdříve po 20. národním sjezdu Komunistické strany Číny, nebo navštívili Vietnam potřetí, jak slíbili, plně odrážejí zvláštní přátelské pocity generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a prezidenta Si Ťin-pchinga vůči Vietnamu a vysokou úroveň vietnamsko-čínských vztahů. Vietnamsko-čínské přátelství je hluboké, soudruzi a bratři. Není to tak dávno, co jsem se osobně vydal do Friendship Passu, abych zasadil "strom přátelství" v naději, že demonstruji zvláštní bratrství mezi Vietnamem a Čínou a vyslám pozitivní signál o zvláštním přátelství mezi Vietnamem a Čínou. Poděkoval Číně za to, že učinila z Vietnamu prioritu ve své sousedské diplomacii, pevně podporuje vietnamské inovace, otevírání se, industrializaci a modernizaci a poskytuje cennou pomoc v těžkých časech, jako je pandemie. Vietnam pevně dodržuje princip jedné Číny, uznává Tchaj-wan jako nezcizitelnou součást čínského území, podporuje velkou věc znovusjednocení Číny a rozhodně se staví proti jakékoli formě separatistických aktivit "nezávislosti Tchaj-wanu". Otázky týkající se Hongkongu, Sin-ťiangu a Tibetu jsou vesměs vnitřní záležitostí Číny a vietnamská strana se staví proti vměšování do vnitřních záležitostí Číny jakoukoli silou a doufá a věří, že Čína udrží stabilitu, rozvoj a prosperitu. Vietnam se hlásí k nezávislé zahraniční politice a rozvoj vztahů s Čínou považuje za nejvyšší prioritu a strategickou volbu. Vietnam je připraven spolupracovat s Čínou na vybudování vietnamsko-čínského společenství se společnou budoucností strategického významu a komplexně posílit spolupráci v politické, ekonomické a obchodní, bezpečnostní a nevládní oblasti pod vedením "Šesti mravů", aby se vytvořil model vzájemného prospěchu a oboustranně výhodných výsledků, který je v souladu se společnými zájmy obou stran, vlád a národů Vietnamu a Číny. Námořní rozdíly jsou pouze jednou částí vztahů mezi Vietnamem a Čínou a my věříme, že je obě strany mohou řádně řešit v duchu vzájemné důvěry a respektu. Vietnam a Čína sdílejí stejnou vizi obrany multilateralismu a mezinárodní spravedlnosti a podpory míru, spolupráce a rozvoje. Iniciativa Pás a stezka, Globální rozvojová iniciativa, Globální bezpečnostní iniciativa, Globální civilizační iniciativa a další důležité globální iniciativy navržené prezidentem Si Ťin-pchingem mají za cíl chránit společné zájmy celého lidstva a jsou plně v souladu s mezinárodním právem. V současné složité mezinárodní situaci má pro obě země i svět velký význam, aby Vietnam a Čína úzce spolupracovaly a společně řešily různé tradiční i netradiční bezpečnostní výzvy. Předpokládá se, že návštěva generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a prezidenta Si Ťin-pchinga se stane historickým milníkem v posunu vietnamsko-čínských vztahů na vyšší úroveň a přispěje k míru a rozvoji v regionu i ve světě.

Po jednání byli generální tajemníci obou stran svědky prezentace dokumentů o bilaterální spolupráci podepsaných oběma stranami, které pokrývají více než 30 oblastí, jako je iniciativa Pásu a cesty, inspekce a karanténa, rozvojová spolupráce, digitální ekonomika, zelený rozvoj, doprava, místní spolupráce, obrana a vymáhání práva, bezpečnostní spolupráce a námořní spolupráce.
Nguyen Phu Trong pozval Si Ťin-pchinga na malý čajový dýchánek. Generální tajemníci obou stran pokračovali v podrobné komunikaci v uvolněné a přátelské atmosféře.
Oba generální tajemníci věří, že Čína a Vietnam jako přátelští sousedé sdílejí stejné ideály a společné myšlenky. Jako dobří sousedé, dobří partneři, dobří bratři a dobří soudruzi mají Čína a Vietnam jedinečnou výhodu v budování komunity se sdílenou budoucností, která má strategický význam z hlediska času, místa a lidí. Obě strany by měly zdědit tradiční přátelství vytvořené vůdci starší generace, spolupracovat na budování společenství se společnou budoucností, sledovat své cesty k modernizaci, dosáhnout vzájemného prospěchu a oboustranně výhodných výsledků a sdílet Spojené státy a Spojené státy tak, aby z toho měly prospěch oba národy a pozitivně přispívaly k regionálnímu míru a prosperitě.
Obě strany se dohodly na vydání společného prohlášení o dalším prohlubování a posilování komplexního strategického partnerství pro spolupráci a budování čínsko-vietnamského společenství se sdílenou budoucností strategického významu.
Večer generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu Nguyen Phu Trong a jeho manželka, vietnamský prezident Vo Van Thanh a jeho manželka společně uspořádali velkolepý uvítací banket pro Si Ťin-pchinga a Pcheng Li-jüana. Setkání se zúčastnili členové politbyra a členové sekretariátu Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu (CPV) a další vysocí představitelé.
Cai Qi, Wang Yi, Wang Xiaohong a další se zúčastnili výše uvedených aktivit.

https://www.guancha.cn/internation/2023 ... 8804.shtml

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231213/china ... 49009.html
Čína tvrdí, že USA musia prestať zasahovať do nadchádzajúcich volieb na Taiwane

PEKING (Sputnik) - Spojené štáty sa musia zdržať zasahovania do prezidentských volieb na Taiwane, ktoré sú naplánované na január 2024, pretože ide o vnútornú záležitosť Číny, uviedla v stredu hovorkyňa Úradu pre záležitosti Taiwanu čínskej Štátnej rady Zhu Fenglian.
Prezidentské voľby sa na Taiwane uskutočnia 13. januára 2024. V apríli taiwanská vládnuca DPP oficiálne nominovala svojho predsedu Lai Ching-teho ako prezidentského kandidáta strany. Súčasná taiwanská líderka Tsai Ing-wen sa už nemôže uchádzať o znovuzvolenie, keďže už dve po sebe nasledujúce funkčné obdobia zastávala funkciu prezidentky ostrova.
"Voľby na Taiwane sú vnútornou záležitosťou Číny a zasahovanie vonkajších síl je neprijateľné," povedal Ču na tlačovej konferencii.
Dodala, že Washington počas novembrového americko-čínskeho samitu na najvyššej úrovni v San Franciscu prijal voči Pekingu vážne politické záväzky v otázke Taiwanu a americký prezident Joe Biden výslovne povedal, že nepodporuje "nezávislosť Taiwanu".
"USA musia splniť svoje sľuby, prestať vysielať falošné signály silám podporujúcim nezávislosť na Taiwane a prestať zasahovať do taiwanských volieb," povedal Ču.
Riaditeľka Amerického inštitútu na Taiwane Sandra Oudkirk predtým uviedla, že Taiwan zažil vážne kybernetické útoky, ktoré boli údajne pokusom o zničenie "demokratického systému" ostrova, a obvinila pevninskú Čínu z pokusov zasahovať do taiwanských volieb v roku 2024.
Taiwan je od roku 1949 spravovaný nezávisle od pevninskej Číny. Peking považuje ostrov za svoju provinciu, zatiaľ čo Taiwan trvá na tom, že je autonómnym subjektom, ale bráni sa vyhláseniu nezávislosti. Peking je proti akýmkoľvek oficiálnym zahraničným kontaktom s Tchaj-pejom a považuje čínsku zvrchovanosť nad ostrovom za nespochybniteľnú.
K poslednej eskalácii situácie okolo Taiwanu došlo v apríli po tom, ako sa taiwanská prezidentka Cchaj Ing-wen stretla v Spojených štátoch s vtedajším predsedom Snemovne reprezentantov USA Kevinom McCarthym. Peking reagoval spustením masívnych trojdňových vojenských cvičení v blízkosti ostrova, čo označil za varovanie taiwanským separatistom a zahraničným mocnostiam. V auguste a septembri taiwanské ozbrojené sily hlásili viacnásobné pozorovanie čínskych námorných a leteckých hliadok v blízkosti ostrova. Dňa 18. septembra ministerstvo oznámilo rekordný počet 103 čínskych lietadiel spozorovaných v blízkosti ostrova za jeden deň.

[Kalinac]

Ruský premiér Mišustin přijede do Číny na 28. řádné setkání čínského a ruského premiéra

Podle webových stránek ministerstva zahraničních věcí mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin 28. prosince oznámil:
Na pozvání premiéra Li Čchianga přijede předseda vlády Ruské federace Mišustin od 19. do 20. prosince do Číny, aby uspořádal 28. řádné setkání čínských a ruských premiérů.
18. prosince uspořádal mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin pravidelnou tiskovou konferenci. Ve dnech 19. až 20. prosince bude premiér Ruské federace Mišustin pozván do Číny na 28. řádné zasedání čínského a ruského premiéra. Reportér se zeptal na uspořádání schůzky a na očekávání Číny od setkání.
Wang Wenbin uvedl, že pravidelné setkání čínského a ruského premiéra je důležitým mechanismem na podporu realizace konsensu dosaženého oběma hlavami států a na koordinaci praktické spolupráce mezi oběma stranami v různých oblastech. Od svého vzniku v roce 1996 se koná každoročně. Během zasedání si obě strany podrobně vymění názory na praktickou spolupráci ve dvoustranných vztazích a na otázky společného zájmu.
Wang Wenbin uvedl, že pod strategickým vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina si vztahy mezi Čínou a Ruskem udržely zdravý a stabilní vývoj. Příští rok si připomeneme 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi a odstartujeme Rok čínsko-ruské kultury. Těšíme se na prohloubení dvoustranné spolupráce, posílení mezilidských výměn a další prohloubení komplexního strategického partnerství Číny a Ruska v oblasti koordinace pro novou éru prostřednictvím tohoto pravidelného setkání předsedů vlád.

https://www.guancha.cn/politics/2023_12_18_719477.shtml

[Kalinac]

Li Čchiang a ruský premiér spolupředsedali 28. řádnému zasedání čínského a ruského premiéra

Premiér Li Čchiang spolupředsedal 28. pravidelnému setkání čínských a ruských premiérů s ruským premiérem Mišustinem v Pekingu dne 19. července.
Li Čchiang uvedl, že pod strategickým vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina pokračují vztahy mezi Čínou a Ruskem na vysoké úrovni. Čína je připravena spolupracovat s Ruskem na tom, aby 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi v příštím roce využila jako příležitost k realizaci důležitého konsensu dosaženého oběma hlavami států, k pokračování přátelství mezi Čínou a Ruskem pro příští generace, k podpoře nového a většího rozvoje čínsko-ruských vztahů a k vnesení větší stability a pozitivní energie do světa.
Mišustin uvedl, že rusko-čínské vztahy jsou na historickém maximu a udržují si dynamiku rychlého rozvoje. Rusko je připraveno spolupracovat s Čínou na realizaci konsensu dosaženého oběma hlavami států, posílit spolupráci v oblasti hospodářství, obchodu, energetiky a investic, prohloubit mezilidské a kulturní výměny, posílit mnohostrannou komunikaci a koordinaci a pozvednout komplexní strategické partnerství koordinace mezi Ruskem a Čínou na vyšší úroveň.

Li Čchiang a Mišustin si vyslechli pracovní zprávy zástupců čínsko-ruského Výboru pro investiční a energetickou spolupráci, Výboru pro pravidelná setkání čínských a ruských premiérů, Výboru pro mezivládní spolupráci pro severovýchodní Čínu a ruský Dálný východ a Bajkal a Čínsko-ruského výboru pro humanitární spolupráci.
Předsedové vlád obou zemí plně potvrdili efektivní a pragmatickou práci výborů obou stran v uplynulém roce. Obě strany se shodly na tom, že v současné době se Čína a Rusko zavázaly k rozvoji a revitalizaci a obě strany by měly dále posilovat vnitřní hnací sílu rozvoje čínsko-ruských vztahů, rozšiřovat dvoustrannou obchodní a zemědělskou spolupráci, společně zajišťovat energetickou bezpečnost obou zemí, posilovat konektivitu, posilovat výměny zaměstnanců a místní spolupráci a zajišťovat bezpečnost a stabilitu průmyslových a dodavatelských řetězců.
Li Qiang a Mišustin společně oznámili úspěšné zakončení Čínsko-ruského roku sportovní výměny 2022-2023 a obě strany uspořádají Čínsko-ruský kulturní rok 2024-2025. Po jednání oba premiéři podepsali společné komuniké o pravidelném setkání čínského a ruského premiéra a byli svědky podpisu řady dokumentů o bilaterální spolupráci.
He Lifeng, Wu Zhenglong, Chen Yiqin a další se zúčastnili výše uvedených aktivit.

https://www.guancha.cn/internation/2023 ... =zwyxgtjbt

[martanus]

Válka na Ukrajině prospívá Číně, píše New York Times.

Kvůli protiruským sankcím její obchod s Ruskem letos přesáhl 200 miliard dolarů - mnohem dříve, než obě země plánovaly.

Nejvíce z toho profitovali čínští výrobci automobilů. Prodeje do Ruska pomohly Číně letos předstihnout Japonsko na pozici největšího světového vývozce automobilů. Čínské automobilky obsadily 55 % ruského trhu. V předválečném roce 2021 měly 8 %.

Rusko zase prodává Číně nejen ropu a plyn, ale také výrobky - čokoládu, uzeniny a další spotřební zboží, které se v čínských supermarketech hojně rozšířilo.

"Levná ruská energie, obcházející sankce uvalené Západem, pomohla čínským továrnám konkurovat na světových trzích, zatímco jejich výrobní konkurenti v jiných zemích, zejména v Německu, se potýkali s prudce vyššími náklady na energii," napsala publikace.

Akcím Ruska na Ukrajině se dostalo mediální podpory i ze strany Číny.

"Státní média neustále šíří ruskou propagandu v Číně i po celém světě. Rusko je v Číně tak populární, že se influenceři sociálních médií sjíždějí do Harbinu, hlavního města nejsevernější čínské provincie na východě, Heilongjiangu, aby pózovali v ruském oblečení před bývalou ruskou katedrálou," uvádí se v článku.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/stranaua/136263

[martanus]

The Wall Street Journal "Američtí špioni čelí nové, hrozivé Číně." Část 1:

Před deseti lety přišla CIA o svou síť agentů v Číně a snaží se ji znovu vybudovat. Až dvě desítky lidí, kteří poskytovali USA informace, byly popraveny nebo uvězněny, mezi nimi i vysoce postavení čínští úředníci.
Čína je hlavním cílem zpravodajských služeb, takže obnova sítě je nezbytná. Američtí představitelé tvrdí, že USA mají nyní omezený vhled do tajných jednání mezi čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a jeho nejbližším okolím o klíčových bezpečnostních otázkách. "Nemáme vůbec žádnou skutečnou představu o plánech a záměrech čínského vedení," řekl bývalý vysoký zpravodajský úředník.
Posílení špionážní sítě zaměřené na Čínu přichází v rámci širšího posunu v bezpečnostní politice USA, které se odklánějí od boje proti povstalcům po celém světě a připravují se na možný "velmocenský" konflikt s Čínou a Ruskem.
Po dvou desetiletích lovu teroristů americká zpravodajská komunita, která ročně vynakládá 100 miliard dolarů, přeškoluje personál, přerozděluje miliardové rozpočty a mění konfiguraci drahého špionážního vybavení tak, aby se zaměřila na potenciální protivníky.
Tento obrat nebyl snadný. Překvapivý útok Hamásu na Izrael 7. října a následná válka v Gaze, stejně jako rusko-ukrajinský vojenský konflikt, si vyžádaly pozornost Bílého domu a zpravodajské zdroje a zmařily snahu ředitele CIA Williama Burnse učinit Čínu prioritou. "K ČLR přistupujeme jako ke globální prioritě, za poslední tři roky jsme více než zdvojnásobili rozpočtové prostředky věnované na čínskou misi," řekl William Burns.

https://t.me/selskyrozum/68990


The Wall Street Journal "Američtí špioni čelí nové, hrozivé Číně." Část 2:

Čína je nyní pro zpravodajské služby mnohem obtížnějším cílem než před deseti lety, kdy se agenti ztráceli. Země používá orwellovské sledovací systémy, které výrazně ztěžují domácí špionážní operace.
Americké satelity pečlivě monitorují rozmístění čínských vojsk a modernizační plány a odposlouchávací zařízení zachycují obrovské množství komunikace. Navzdory tomu všemu však podle úředníků USA vědí o Si Ťin-pchingových plánech hlavně z dohadů a analýz jeho veřejných prohlášení. "Bohužel cíle a záměry Číny jsou tak široké, že je velmi obtížné říci, že odvádíme skvělou práci," řekl předseda výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů Mike Turner.
Spojené státy přišly o svou síť informátorů v Číně právě v době, kdy se Si Ťin-pching stal koncem roku 2012 vůdcem komunistické strany. Zprávy CIA v té době uváděly, že Si bude novým typem vůdce, rozhodnějším, nacionalističtějším a bezpečnostně orientovaným.
Podle několika úředníků tuto analýzu Bílý dům prezidenta Baracka Obamy do značné míry ignoroval a doufal, že s hospodářským růstem se Čína liberalizuje a připojí se k mezinárodnímu světovému řádu vedenému USA. Bývalý Obamův hlavní asistent pro Asii Danny Russell uvedl, že tyto informace byly cenné, ale nepředpokládaly, "že se Si stane autokratem posedlým bezpečností, jak se ukázal".
Moderní Čína agresivně prosazuje námořní nároky v Jihočínském moři, stále více dráždí Tchaj-wan vojenskými cvičeními a opakovaně organizuje kybernetické útoky s cílem ukrást tajemství a identitu americké vlády, poskytovatelů zdravotní péče, technologických gigantů, dodavatelů obranných služeb a dalších společností. Čína rovněž zintenzivnila špehování lidí pomocí sociálních médií a snaží se také získat bývalé pracovníky amerických zpravodajských služeb

https://t.me/selskyrozum/68993

The Wall Street Journal "Američtí špioni čelí nové, hrozivé Číně." Část 3:

CIA, Agentura obranného zpravodajství a další americké špionážní agentury po roce 2020 snížily výdaje na boj proti terorismu a další cíle, včetně těch na Blízkém východě, aby mohly financovat rozšířené programy infiltrace čínské vlády. Čísla jsou tajná, ale úředníci označují rozpočtové změny za významné.
Ředitel CIA William Burns pořádá týdenní schůzky zaměřené na Čínu, na kterých se scházejí vrcholní představitelé zpravodajských služeb v jeho kanceláři v 7. patře ústředí CIA v Langley. Agentura provádí nábor do Čínského centra jak externě, tak interně. "CIA aktivně nabírá lidi, kteří zde již pracují, aby se naučili čínsky," uvedl jeden z představitelů amerických zpravodajských služeb. Podle Burnse agentura potřebuje nejen lidi, kteří ovládají jazyk, ale také zaměstnance, kteří rozumí technologiím, jež jsou jádrem americko-čínské konkurence.
Převážná většina zpravodajských informací o Číně pochází z elektronické špionáže - odposlechu telefonních hovorů, e-mailů a všech dalších forem digitální komunikace. Takovéto zpravodajské signály mohou jen zřídka nahradit lidské špiony při odhalování skutečných záměrů nebo slabin protivníka, tvrdí úředníci. Verbování čínských agentů nebo dokonce setkání s nimi je nebezpečnější než kdykoli předtím. Pekingský všudypřítomný sledovací systém využívá analýzu velkých dat ke zpracování informací z milionů kamer ve velkých městech v kombinaci s armádou lidských pozorovatelů.

https://t.me/selskyrozum/68998

[Kalinac]

The Wall Street Journal "Američtí špioni čelí nové, hrozivé Číně." Část 1:


The Wall Street Journal "Američtí špioni čelí nové, hrozivé Číně." Část 2:

Zde dostupný odkaz na Originál : https://archive.is/Pm7M4

Dlouhé stížnosti CIA na Čínu , ale zajímavé

[martanus]

Bývalý velitel námořnictva PLA Dong Jun jmenován čínským ministrem obrany

http://www.news.cn/politics/leaders/202 ... 9a8/c.html

[Kalinac]

Klidně, rozumně a jednoznačně : Si Ťin-pching označil znovusjednocení Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu za historickou nutnost...

Prezident Si Ťin-pching přednesl své novoroční poselství pro rok 2024

Na Silvestra přednesl prezident Si Ťin-pching své novoroční poselství pro rok 2024 prostřednictvím Čínského centrálního rozhlasu a televize a internetu :
Ahoj všichni! Zrodí se zimní slunovrat a rok se otočí. V tomto krásném okamžiku, kdy se loučíme se starým a vítám nové, bych vám všem v Pekingu rád popřál svůj novoroční sňatek!
V roce 2023 budeme pokračovat v boji a razit si cestu vpřed, zažijeme křest větrem a deštěm, uvidíme nádhernou scenérii a dosáhneme velkých sklizní. Všichni si pamatovali útrapy jednoho roku a byli také plni důvěry v budoucnost.
Letošní tempo jsme šli velmi solidně. Prevence a kontrola epidemie prošla stabilním přechodem, čínská ekonomika se nadále zotavuje a vysoce kvalitní rozvoj je neustále podporován. Moderní průmyslový systém se stal sofistikovanějším a řada špičkových, inteligentních a zelených nových pilířů rychle vzrostla. Produkce obilí byla "20 po sobě jdoucích sklizní", průzračné vody a svěží hory jsou hojnější a revitalizace venkova ukázala novou atmosféru. Komplexní revitalizace severovýchodní Číny napsala novou kapitolu, nová oblast Xiong'an se rozrostla společně, ekonomický pás řeky Jang-c'-ťiang byl živý a oblast velkého zálivu Guangdong-Hong Kong-Macao byla v popředí. Čínská ekonomika posílila své tělo a kosti uprostřed bouří.
Letošní tempo jsme šli velmi silně. Po dlouhém období tvrdé práce se v Číně prudce zvyšuje inovační dynamika a vitalita rozvoje. Velké letadlo C919 dosáhlo komerčního letu, domácí velká výletní loď dokončila námořní zkoušku, rodinné vesmírné relé Shenzhou a "Struggler" se ponořil na hranici možností. Domácí módní značky jsou široce populární, nové domácí mobilní telefony je těžké najít, nová energetická vozidla, lithiové baterie a fotovoltaické produkty přidaly do čínské výroby nové barvy. Čína se snaží stoupat v duchu sebezdokonalování a všude je výtvor, který se mění každým dnem.
Letošní tempo jsme šli velmi jasně. Univerziáda v Čcheng-tu a Asijské hry v Chang-čou byly skvělé a sportovci dosáhli velkých úspěchů. Prázdninová turistika je na vzestupu, filmový trh vzkvétá, "vesnický super" a "vesnický večer" jsou plné vitality, nízkouhlíkový život se postupně stal módou a vřelá atmosféra života a rušná dynamika oživení interpretují lidskou snahu o krásu a štěstí a také ukazují živou a kouřící Čínu.
Letošní tempo jsme kráčeli velmi sebevědomě. Čína je velká země s velkou civilizací. V této rozlehlé zemi osamělý kouř pouště a mrholení na jihu řeky Jang-c'-ťiang vždy přiměje lidi přemýšlet o tom po tisíce let a být fascinováni; Devět zákrutů Žluté řeky a hukot řeky Jang-c'-ťiang vždy vzrušují lidi a jsou plni hrdosti. Úsvit civilizace v Liangzhu a Erlitou, literární dědictví věšteckých kostí v Yinxu, kulturní poklady Sanxingdui a kulturní kontext Národního muzea verze... Čína má dlouhou historii a obrovskou civilizaci, která je základem našeho sebevědomí a zdrojem naší síly.
Čína se nejen rozvíjí, ale také aktivně přijímá svět a přebírá odpovědnost velké země. Úspěšně jsme hostili summit Čína-Střední Asie a 3. fórum Pásu a stezky pro mezinárodní spolupráci. Navštívil jsem také řadu zemí, zúčastnil se některých mezinárodních konferencí, setkal se s mnoha starými přáteli i novými partnery, sdílel názory Číny a prohloubil vzájemný konsensus. V měnícím se světě byl vždy hlavním tématem mírový rozvoj a oboustranně výhodná spolupráce byla vždy posledním slovem. Na cestě vpřed jsou vítr a déšť normou. Znepokojuje mě tlak na některé podniky, potíže se zaměstnáním a životem některých lidí a výskyt přírodních katastrof, jako jsou povodně, tajfuny a zemětřesení na některých místech. Hluboce se mě dotýká, že se všichni nebojí větru a deště, navzájem se sledují a pomáhají, čelí výzvám čelem a překonávají obtíže. Tvrdě pracující zemědělci, tvrdě pracující pracovníci, podnikatelé, kteří se odváží bojovat, děti a vojáci, kteří brání zemi, lidé ze všech společenských vrstev se potí a každý obyčejný člověk přispěl mimořádným dílem! Lidé budou vždy naší největší oporou při překonávání všech obtíží a výzev.
Příští rok si připomeneme 75. výročí založení Čínské lidové republiky. Musíme neochvějně podporovat modernizaci v čínském stylu, úplně, přesně a komplexně implementovat novou koncepci rozvoje, urychlit budování nového modelu rozvoje, podporovat vysoce kvalitní rozvoj a koordinovat rozvoj a bezpečnost. Je nezbytné vytrvat v úsilí o pokrok při zachování stability, podporovat stabilitu prostřednictvím pokroku, nejprve stanovit a poté rozbít, upevnit a posílit vzestupný trend hospodářského oživení a dosáhnout stabilního a dlouhodobého hospodářského rozvoje. Je nezbytné prohloubit reformy a všestranné otevírání se, dále posilovat důvěru v rozvoj, posilovat ekonomickou životaschopnost a vynaložit větší úsilí na řízení vzdělávání, rozvoj vědy a techniky a kultivaci talentů. Měli bychom i nadále podporovat Hongkong a Macao v tom, aby plně využívaly své vlastní výhody a udržovaly dlouhodobou prosperitu a stabilitu a zároveň se lépe integrovaly do celkového rozvoje země. Znovusjednocení vlasti je historickou nutností a krajané na obou stranách průlivu by se měli spojit a sdílet velkou slávu národního obrození.
Náš cíl je ambiciózní a jednoduchý a spočívá v tom, že zlepšíme život obyčejných lidí. Výchova a vzdělávání dětí, zaměstnanost a úspěch mladých lidí a lékařská péče o seniory jsou jak rodinné, tak státní záležitosti a my musíme spolupracovat, abychom tyto věci dělali dobře. V dnešní době je tempo společnosti rychlé, všichni jsou zaneprázdněni a práce a život jsou velmi stresující. Musíme vytvořit vřelou a harmonickou společenskou atmosféru, rozšířit inkluzivní a aktivní inovační prostor a vytvořit pohodlné a pohodlné životní podmínky, aby každý mohl být šťastný, mít skvělý život a plnit si své sny.
V současné době jsou na světě stále místa, která jsou v kouři války. Čínský lid si je dobře vědom vzácnosti míru a my jsme ochotni spolupracovat s mezinárodním společenstvím na podpoře budování společenství se sdílenou budoucností lidstva a lepším světem s ohledem na budoucnost lidstva a blaho lidí. V tuto chvíli je noc barevná a svítí tisíce světel. Přejme všichni vlasti prosperitu a světový mír a klid! Přeji vám všem požehnané a teplé období, hladké a zdravé!
Děkuji!

https://www.guancha.cn/politics/2023_12_31_720913.shtml

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=54672
Taiwan: volby a válka

Politolog Oskar Krejčí se ve svém komentáři zamýšlí nad hlavními vojensko-politickými souvislostmi prezidentských voleb na Taiwanu.

Žádný kvalifikovaný odhad rizikových událostí pro rok 2024 nevynechává oblast Taiwanského průlivu. Právě tento region bývá pokládán za místo možných nejhrozivějších událostí: zónu vojenské konfrontace Číny se Spojenými státy a jejich spojenci. Tuto obecnou skutečnost doprovází fakt, že se na Taiwanu koncem příštího týden uskuteční všeobecné volby. Ty bývají – přinejmenším mediálně – spojovány s růstem napětí a hrozbami použití síly. Jako příčina bývá v západních médiích označována agresivita Pekingu, která souvisí s neochotou čínské vlády uznat „svébytnost“ Taiwanu. Přičemž tato „svébytnost“ je záměrně podávána v neurčité podobě: uznání principu jedné Číny je spojováno se spoluprací s představiteli Taiwanu, a to od koketování s diplomatickým uznáním po vojenskou spolupráci.
Armáda USA

Je tomu právě 45 let, kdy Čínská lidová republika a Spojené státy navázaly formální diplomatické styky. Zahraniční politiku USA vůči Číně ale stále charakterizuje rozporuplnost. Šanghajské komuniké podepsané roku 1972 americkým prezidentem Richardem Nixonem a čínským premiérem Čou En-lajem obsahuje mimo jiné větu „…americká strana prohlásila: Spojené státy uznávají, že všichni Číňané na obou stranách Taiwanské úžiny tvrdí, že existuje pouze jedna Čína a Taiwan je součástí Číny“. Tehdy také přestala platit Smlouva o vzájemné obraně uzavřená v roce 1954 mezi USA a Taiwanem. Spojené státy sice přerušily diplomatické vztahy s Taiwanem, ale v roce 1979 přijaly speciální Zákon o vztahu k Taiwanu, který obsahuje závazek USA týkající se pomoci při obraně „vládních orgánů na Taiwanu“. Během prezidentství Baracka Obamy byly obnoveny dodávky amerických zbraní na Taiwan. Mluví se o tom, že počet vojenských instruktorů USA na ostrově bude zdvojnásoben.

Z tohoto pohledu spor kolem Taiwanské úžiny vypadá jako nedokončená čínská občanská válka. V této válce poražená strana, Kuomintang (Čínská národní strana; KTM), a zbytky její armády se stáhly na Taiwan a s pomocí USA pokračují v odboji. Kus pravdy na tom je, ovšem nikoliv celá pravda. Především původní vojenské vyhodnocení role Taiwanu ze strany Pentagonu dospělo k závěru, že strategický význam tohoto ostrova je malý. Během korejské války ale Spojené státy změnily názor a přesunuly do Taiwanské úžiny svoji 7. flotilu: začaly pokládat Taiwan za důležitou součást řetězce obkličujícího čínskou pevninu. Vzaly tak sice zbytky Čankajškovy armády pod svou ochranu, ale hlavně začlenily ostrov do své protipekingské a protimoskevské strategie. Udržování napětí kolem Taiwanského průlivu se stalo organickou součástí tichooceánské politiky USA – obdobně jako pěstování napětí na Korejském poloostrově.

Dnešní diskuse o možné válce mezi Čínou a Spojenými státy nejsou jen součástí mediálního folkloru. Jsou také předmětem odborných modelů v podobě válečných her, kterých se v USA účastní vojáci i politici. Právě před rokem takovou hru o válce Číny a USA o Taiwan zorganizoval republikánský poslanec z Wisconsinu Mike Gallagher – jeden z nejaktivnějších jestřábů protičínské politiky v USA. Východisko takových her představuje následující mapa převzatá ze studie, nazvané poněkud eufemisticky Obranná infrastruktura USA v Indo-Pacifiku, kterou loni v červnu připravila Výzkumná služba Kongresu USA. Tato mapa ukazuje oblast odpovědnosti INDOPACOM – Indo-pacifického velitelství USA (cca 260 milionů km2, 375 tisíc amerických vojáků). Je z ní zřejmé, že všechny dlouho budované vojenské základny USA v této oblasti jsou v dosahu čínských raket středního doletu. To platí i o těch páteřních, rozložených na ostrovech Okinawa, Guam a Diego Garcia.

Mapa naznačuje, že hranice případného konfliktu v dané oblasti jsou mnohem neurčitější než při ozbrojeném konfliktu v Evropě. Neukazuje ale všechny aspekty možné vojenské konfrontace. Především, že v dosahu čínských raket středního doletu jsou mnohé americké spojovací a zpravodajské družice, nemluvě o roli čínského letectva a námořnictva. Navíc mapa skrývá problém většiny amerických válečných her tohoto typu: předpoklad, že válka mezi Čínou a USA by se odehrávala mimo území Spojených států. To však při kvalitě čínských mezikontinentálních raket rozhodně nelze zaručit. Jen pro ilustraci: Čína v právě uplynulém roce úspěšně vyslala do vesmíru 66 raket (Arianespace spolupracující s Evropskou kosmickou agenturou vyslala 3 rakety, Indie 8, Rusko 19, USA 111) a přibližně 200 družic.

Pevnina a ostrov
Vztahy Pekingu a Tchaj-peje procházejí od devadesátých let dvojjedinou proměnnou. Ta je do značné míry spojena s nástupem nové generace politiků, kteří se narodili na Taiwanu až po Čankajškově útěku z pevniny. Kuomintang, který uvádí jako datum svého vzniku rok 1919, postupně odcházel od protifašistické politiky, zdůrazňuje odkaz Sunjatsena, což mimo jiné znamená, že si zároveň zachoval představu jedné Číny. Proměny KTM umožnily přijetí „konsensu 1992“ – neformální dohody mezi představiteli pevniny a ostrova o tom, že existuje pouze jedna Čína, přičemž otázka politického režimu zůstává otevřená. Došlo dokonce k setkání nejvyšších představitelů Komunistické strany Číny a KTM. V současné době má KTM přibližně 371 tisíc členů.

Podnikatelé z Taiwanu využili příležitosti, kterou nabídly sankce Západu vůči Číně po údajném masakru na náměstí Brány nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Následující graf ukazuje vývoj obchodu Taiwanu s okolním světem jen v posledních dvou dekádách. Byl převzat ze studie Spoléhání se na staré nepřátele, kterou zveřejnila loni v červnu ve Washingtonu sídlící Atlantická rada. Je z něho zřejmé, že obchod s pevninskou částí Číny a Hongkongem je pro ostrov nenahraditelný. Ekonomika se tak stává motorem sbližování a případné budoucí opětovné integrace pevniny a ostrova. Na druhé straně ale příklad západní politiky vůči Rusku ukazuje, že geopolitické a ideologické předsudky mohou dostat přednost před ekonomickými zájmy. A mohou vést k sankcím, které silně poškodí stát, jenž sankce vyhlašuje.

Vstup generace Číňanů narozených na Taiwanu až po útěku Čankajška na ostrov do vrcholové politiky je spojen i s nástupem skupin, které mají jinou orientaci než Kuomintang. Nejvýznamnější je Demokratická pokroková strana (DPS), jež vznikla v roce 1986 jako antikomunistická opozice vůči vládnoucímu Kuomintangu a jeho bílému teroru; v současné době má téměř 240 tisíc členů. Jedná se o středolevou stranu se všemi aktuálními prozápadními rozměry – od „sociálního liberalismu“ přes „taiwanský nacionalismus“ po manifestovanou podporu LBGT+ komunity; DPS také tvoří jádro Pan-zelené kolice. A tak v době, kdy Komunistická strana Číny prosazuje politiku národního obrození a zdůrazňuje historickou kontinuitu, část politické vrstvy mladší generace na Taiwanu se shlédla v hodnotovém chaosu amerického liberalismu a odtrhává se od čínských dějin. To je proces důvěrně známý i ze středovýchodní Evropy. Právě tato amerikanizace politické kultury na Taiwanu tvoří základ koketování některých tamních politiků se separatismem.

Čínská lidová republika na tyto posuny zareagovala. V roce 2005 čínský parlament přijal Zákon proti odtržení, podle kterého „stát použije nemírové prostředky a další nezbytná opatření k ochraně suverenity Číny a územní celistvosti“ v případě, že by síly usilující pod jakoukoliv hlavičkou o odtržení Taiwanu mohly uspět, nebo kdyby došlo k závažným incidentům způsobujícím odloučení Taiwanu od Číny či kdyby možnosti mírového sloučení měly být zcela vyčerpány (čl. 8).

Prezidentské volby
Zápas o prezidentské křeslo na Taiwanu proběhne příští týden na základě principu prosté většiny – vyhrává ten, kdo získá nejvíce hlasů, i když to nebude nadpoloviční většina; další volební kolo se nekoná. Ve hře jsou tři kandidáti. Především je to současný viceprezident Lai Ching-te, který je v čele Demokratické pokrokové strany.Studoval medicínu na Taiwanu i na Harvardově univerzitě. Koketuje se separatismem, po jeho případném vítězství nelze vyloučit zhoršení vztahů s pevninou. Hou Yu-ih je kandidátem Kuomintangu. Hou vstoupil do této strany ještě za života Čankajška, ovšem v letech 2002 až 2013 byl členem DPS. Vystudoval policejní školu na Taiwanu a této profesi se dlouhodobě úspěšně věnoval. Hu se hlásí k politice jedné Číny, je obhájcem „Konsensu 1992“. Ko Wen-je je zakladatelem a předsedou Taiwanské lidové strany (TPP), která vznikla v toce 2019 a v současné době má přibližně 12 tisíc členů. Lékařské vzdělání získal na Taiwanu, ale také na Minnesotské univerzitě; spolupracoval s lékaři i z pevninské Číny. Hlásá obdobně jako DPS „sociální liberalismus“, nacionalismus ovšem definuje jako „občanský“ a volá po „fiskálním konzervatismu“.

V posledních dvojích prezidentských volbách, konkrétně v roce 2016 a 2020, zvítězila Cchaj Jing-wen z DPS; ta, vzhledem k zákonnému limitu dvou období, letos nemůže kandidovat. K pozoruhodnostem voleb v roce 2020 patří, že v průzkumech se kandidátka DPS dostala na první místo, až když se v Hongkongu rozběhly plnou silou manifestace – čímž zřejmě pro některé voliče na Taiwanu zpochybnily princip „jedna země, dva systémy“, a tedy i konsensus 1992. Pro letošní volby výzkumy volebních preferencí ukazují u kandidáta KTM pokles přízně od počátku loňského roku z prvního až na třetí místo v květnu. Od srpna však vykazují růst preferencí kandidáta KTM na aktuální pozici na druhém místě – při poklesu přízně stále vedoucího kandidáta DPS. Výzkum ETtodayz konce prosince přisoudil kandidátovi DPS 35,4 %, kandidátovi KTM 33,4 % a kandidátovi TPP 22,1 % hlasů.

Postskriptum
Problémem i pro tento rok bude rozporuplnost politiky Západu, který sice uznává princip jedné Číny, ale provádí politiku dvou Čín. To platí i pro pseudohrdinství představitelů českého parlamentu a některých dalších politiků, kteří před médii manifestují osobní odvahu tam, kde jim nehrozí žádné nebezpečí – to vše bez ohledu na zájmy republiky, ale i Evropské unie. Ovšem skutečným problémem je politika anglosaských velmocí. Ta se na první pohled zhlédla v politice jedné Číny, ale bez komunistů. Jenže tak prosté to není. Barevné revoluce a převraty směřují k přijetí amerických hodnot, a k zahraniční politice pod dohledem z Washingtonu – což je víc než požadavek „bez komunistů“.

Co by se stalo, kdy se do mezičínských sporů nikdo z venku nepletl? Zatím se příliš mnoho západních politiků chová podle zásady „Je dobré, když tam, kde nevládnu, panuje alespoň nejistota a chaos“. Válka, o které se v souvislosti s napětím kolem Taiwanské úžiny hovoří, hrozí zcela zbytečně. Je to uměle vyostřovaný konflikt kvůli strategickým záměrům, které s Taiwanem souvisejí jen okrajově. Rok 2024 rozhodně nebude klidný.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=54407
Proč měl Peking změnit svoje postoje k válce na Ukrajině?

Mohl vést Putinův tip čínskému lídrovi k náhlé čistce na postu ministra zahraničí?

O náhlém zmizení a odvolání čínského ministra se spekulativně rozepsal článek Katsuji Nakazawa pro Nikkei Asia. Podle něj k náhlému a záhadnému odchodu čínského ministra zahraničí Čchin Kanga v létě 2023 pravděpodobně přispěl tip z Moskvy. Tvrdí to zdroje obeznámené s čínsko-ruskými vztahy, na které se autor odvolává.

Podle těchto nejmenovaných zdrojů se Čchin stal „první obětí informační války“, která nicméně odráží „rozkol“ mezi Ruskem a Čínou. Bývalý ministr zahraničí Číny byl ze svého postu odvolán náhle na konci července 2023 a mělo se jednat o významný incident s dopady na mezinárodní dynamiku kolem ruské invaze na Ukrajinu.

Celý příběh měl začít v květnu, když čínská delegace vedená Li Chuej, bývalým čínským velvyslancem v Rusku, navštívila Ukrajinu a setkala se s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Setkání mělo naznačovat, že Peking začíná měnit svůj postoj k rusko-ukrajinské válce. Návštěva se konala v době ukrajinské protiofenzívy. Následně se Zelenskyj vydal na setkání skupiny G7 v Japonsku, což se neobešlo bez čínské podpory, jeho letadlo letělo značnou část letu přes pevninskou Čínu.

Rusko bylo pravděpodobně frustrováno tím, že se světová politická scéna mění. Je dokonce možné, že se domnívalo, že Čína podporuje ukrajinského vůdce ve jménu zprostředkování míru. To vedlo k napětí ve vztazích a Rusko to vedlo zřejmě k rozhodnutí hazardovat a svrhnout na Peking informační bombu.

Jako nejvyšší čínský diplomat by byl Čchin mužem odpovědným za vyslání čínské delegace na Ukrajinu. Rusko prý předalo Pekingu interní informace, že Čchin je silně podezřelý ze špionáže pro USA. K tipu byly pravděpodobně přiloženy nějaké „důkazy“.

Zmizení a odvolání čínského šéfdiplomata vedlo ke změně postojů Číny k ruské invazi na Ukrajinu. Země se přestala veřejně snažit o to zprostředkovat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin v říjnu navštívil Čínu, čímž pravděpodobně ocenil změnu názoru Pekingu.

Článek tvrdí, že tato ruská informační salva měla sílu zlikvidovat nejvyššího čínského diplomata a zvrátit globální politickou situaci ve svůj prospěch. Nyní se v Komunistické straně Číny řeší, zda bude Čchin přísně potrestán v rámci strany, nebo zda proti němu zahájí trestní stíhání.

Všechny podrobnosti tohoto složitého dramatu však nebudou nikdy skutečně odhaleny ani sděleny světu, přiznává autor na konci.

[Lookass]

Čínská firma vyvinula jadernou baterii, která může vyrábět energii po dobu 50 let

Baterie BB100 s rozměry pouhých 15x15x5 mm, menší než mince, produkuje 100 mikrowattů energie bezpečně a stabilně po dobu 50 let bez dobíjení

https://slguardian.org/chinese-firm-dev ... e_vignette

[martanus]

Čína je znepokojena eskalací konfliktu v Rudém moři a vyzývá obě strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci konfliktu, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.

https://t.me/rian_ru/227557