Zajímavosti - Jihovýchodní Asie

[WuVirr]

Šojgu a Mattis se poprvé setkali a potřásli si rukama

[QVAK]

FOTO: Si Ťin-pching otevřel největší most, má 55 kilometrů a spojí Čínu, Hong kong a Macao

Čínský prezident Si Ťin-pching v úterý oficiálně otevřel 55 kilometrů dlouhý most spojující čínská území Hong kong, Macao a město Ču-chaj v pevninské Číně. Jde o nejdelší mostní konstrukci na světě vedoucí přes moře. Oznámila to agentura Nová Čína. Díky mostu se zkrátí doba cesty mezi třemi městy ze tří hodin na 30 minut.

Stavba mostu začala před devíti lety a vyšla na 20 miliard dolarů (přes 449 miliard Kč). Pro běžnou dopravu začne most fungovat ve středu. „Oficiálně otevírám most Hong kong-Ču-chaj-Macao,“ řekl prezident v krátkém projevu.

https://echo24.cz/a/Sz72Q/foto-si-tin-p ... ng-a-macao

[Svarboj]

Brunej začala trestat homosexualitu ukamenováním, krádež useknutím ruky

V Bruneji začíná platit islámský zákon, který zavádí tvrdé tresty za homosexualitu a krádež. Zatímco za homosexualitu nebo nevěru hrozí smrt, za krádež pak amputace ruky nebo nohy. Asijský stát se tak stává sedmou zemí světa, kde mohou lidé zemřít kvůli své sexuální orientaci.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_bur

[QVAK]

Soud uznal vinu devíti organizátorů hongkongských protestů

Hongkongský soud uznal v úterý vinu devíti organizátorů protestů za demokracii z roku 2014. Podle soudu vyvolávali lídři hnutí symbolizovaného žlutými deštníky veřejné pohoršení, za což jim hrozí až sedm let vězení, informovala agentura Reuters. Mezi odsouzenými je trojice spoluzakladatelů hnutí za demokracii Occupy Central, které stálo u zrodu protestů. Další šestici tvoří prodemokratičtí poslanci a členové hongkongské federace studentů, která se na pořádání demonstrací podílela.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... testu.html

[Juraj]

Pripominam, kto stal za uvedenym "demokratickym hnutim" - stare zname National Endowment for Democracy aka US Deep State
https://www.globalresearch.ca/us-now-ad ... ng/5405680

[skflanker_]

Raketový krížnik USA preplával cez Taiwanský prieliv
Čína varovala, že v otázke zjednotenia s Taiwanom neváha využiť vojenskú silu.

Americká vojnová loď sa v noci na štvrtok 25.07.2019 preplavila cez Taiwanský prieliv. Stalo sa tak po tom, ako Čína zopakovala svoje varovanie o možnom použití sily pri riešení otázky Taiwanu. Hovorca 7. flotily amerického vojenského námorníctva Clay Doss povedal, že raketový krížnik USS Antietam (CG-54) absolvoval v noci na štvrtok v súlade s medzinárodným právom štandardnú plavbu cez Taiwanský prieliv. Podľa taiwanského rezortu obrany americký krížnik preplával cez úžinu, oddeľujúcu ostrov Taiwan od pevninskej Číny, z juhu na sever...

Zdroj https://svet.sme.sk/c/22175189/raketovy ... ieliv.html z 25.07.2019

[QVAK]

Hongkong je protest proti Pekingu a co Singapur, tam je vše cool?

Je zajímavé, že demonstrace v Hongkongu jsou vydávány za protest vůči sílící pekingské diktatuře a šmírování, ale celkem blízký Singapur je cool? Úroveň sledovací technologie dosáhla už takové úrovně, že přinejmenším 30 zemí světa dokáže automaticky sledovat pohyb zájmových osob na veřejnosti pomocí strojového učení a analýzy obrazu z bezpečnostních kamer. Není náhodou, že lídrem v této oblasti se pomalu stává Čína. Ale podle odborníků Singapur je prý podobných praktik schopen roky.

Vybudovat rozsáhlý národní kreditní systém (občané jsou hodnocení body podle toho jak jsou režimně přítulní) by nebylo možné bez obrovských investic do moderních technologií včetně umělé inteligence. Čína se inspirovala postupy, které se osvědčily v Izraeli a v Singapuru.

Na zeměkouli roste počet šikovných společností, které vyvíjí řadu softwarových nástrojů, pomocí kterých je možné sledovat uživatele na síti. Patří k nepřátelům internetu a šikovných telefonů. Bezpečnostní složky s některými firmami spolupracují a kupují od nich špehovadla tohoto typu: Patří mezi ně USA, Jižní Korea, Singapur, Polsko, Česká republika, Španělsko, Itálie, Švýcarsko, Maďarsko, Austrálie, Lucembursko, Bahrajn, Saúdská Arábie, a další nejméně dvě desítky států.

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy ... -vse-cool/

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ema ... -z-dolaru/
Emancipace jižní a východní Asie vymaněním se z dolaru

Když se ve škole učí o funkci peněz, tak se dost podivně některé z jejich funkcí vynechávají. (Foto: Flickr)

A to, že u nadekretovaných měn, tj. tzv. fiat peněz, peníze fungují i jako prostředek uvalení skryté daně jejich vydavateli na uživatele, a také fungují jako prostředek projekce moci. Prostředek, jehož účinnost posilují i některé současné monetární nástroje, jako jsou systémy mezibankovního vypořádávání transakcí, tj. třeba SWIFT. Tato funkce je tak důležitá, že výrazně přispěla i k rozhodnutí zničit Irák, když se rozhodl odklonit se při ropných transakcích od dolaru, nebo zničit Libyi, když začala prosazovat africkou zlatem podloženou měnu Afro pro mezinárodní vyrovnání na tomto kontinentu.

Skutečnost, že dolar je prostředkem pro mezinárodní vyrovnávání transakcí po celé planetě, a tudíž není kryt jen ekonomikou USA nýbrž částečně celé planety, umožňuje Americe obrovský deficitní rozpočet, aniž by zbankrotovala a přivádí do ní skrytou daň z ekonomiky celé planety. Kromě toho slouží i jako nástroj vynucování určitých jednostranně mimo platformu OSN samotnými USA uvalovaných sankcí.

Ne všem se tato situace líbí. Když čtete např. weby z východní a z jižní Asie, narazíte tam na vyjadřování se o dolaru jako o spam měně. A v oblastech jižní a východní Asie, tj. především v zemích seskupení ASEAN a k nim přilehlých se už delší dobu projevují snahy o jistou finanční emancipaci této ekonomické oblasti. Proto také vznikla Multilateralizační iniciativa Chiang Mai (CMIM), o které se v Západních médiích moc nemluví, ač je dost významná.

Ta původně vznikla roku 2009, když světem i zeměmi ASEAN zmítala finanční krize, tyto země čelily krizi likvidity a pomoc, jakou jim nabízel Mezinárodní měnový fond (MMF) je svými podmínkami neděsila o nic méně, než krize sama. Proto si tyto země vytvořily mechanismus, jak si pomoci samy a částečně se od takových institucí jako MMF odpoutat. Zafungovalo to a funguje to stále a země CMIM svou spolupráci rozšiřují.

Důležitým cílovým ukazatelem spolupráce těchto zemí je tzv. Podíl odpoutaný od MMF, což znamená podíl zadlužení země, které jí poskytne mechanismus CMIM, aby se nemusela zadlužovat u MMF. Tedy jakási míra ochrany před „pomocí“ od MMF. Původně byl tento mechanismus dohodnutý mezi ministerstvy financí a centrálními bankami členských zemí k dispozici jen pro tehdejší členy Asean, tj. Brunej, Kambodžu, Indonésii, Laos, Malajsii, Myanmar, Filipíny, Singapur a Vietnam. K něčemu tak dobře a přínosně fungujícímu se však brzy s chutí přidala místní Velká trojka ekonomických obrů Čína, Japonsko a Jižní Korea.

Loni, kdy se světová ekonomika opět dostala do potíží kvůli pandemií vyvolané depresi, Multilateralizační iniciativa Chiang Mai tedy vystupňovala svoji činnost, uzavřely se nové dodatky ke smlouvě o CMIM, kdy se mj. dohodlo zvýšení Podílu odpoutaného od MMF ze 30 na 40 procent, aby země nemusely upadat do „pomoci“ od MMF, přičemž tehdy uzavřené dodatky smlouvy nabyly účinnosti 31.3.2021.

V této úpravě dohod je dost významné ovšem i to, že země se rozhodly ještě více posílit mechanismy vzájemného vyrovnávání v místních měnách, aby tak snížily své transakční náklady, omezily spamování dolarem a ochránily se před přeléváním krizi z jiných regionů provázaných přes dolar. Kdy samozřejmě vše bude naprosto dobrovolné na základě nabídky a poptávky v partnerských dohodách, takže rozsah, v jakém se kdo chce podílet na využití těchto mechanismů nebo naopak na vyrovnávání v dolarech a uchýlení se k pomoci od MMF místo k CMIM je na každém účastníkovi.

Profesor na Shanghai University of Finance and Economics Xi Junyang se k tomu v den nabytí účinnosti dodatků smlouvy vyjádřil pro Global Times, že se tím ještě více umožní ve východní a v jihovýchodní Asii, aby se využívaly i jiné měny než americký dolar, kdy zvláště na významu při platbách mezi těmito zeměmi nabude čínská měna yuan.

„Tento dodatek smlouvy rovněž pomůže rozšířením portfolia měn vyhnout se potenciálním rizikům spamování amerického dolaru,“ říkal Xi. Vysvětlil i podrobněji, co to vlastně znamená: „Vzhledem k tomu, že tento region pořád ještě silně závisí na americkém dolaru, tak na ně má dopady politika přehnaného monetárního uvolňování (což je mezi finančníky eufemismus pro tisk nových inflačních peněz), a mohou si tedy touto závislost oslabovat i své vlastní měny, přičemž zároveň ty části jejich rezerv uložené buď v amerických dolarech, nebo v aktivech s americkými dolary spojených budou ztrácet na hodnotě.“

Americká centrální banka Fed v rámci opatření na znovuoživení ekonomiky Spojených států osekala úrokové sazby hluboko pod inflační míru. Aby však bylo jasno, jde o úrokové sazby pro banky, které si půjčí v podstatě za nulu, ale pak pomocí těch peněz vydělají na svých dlužnících. Toto je však umožněno jen pomocí gigantického kvantitativního uvolňování (což je další eufemický výraz pro tisk inflačních peněz). Kdy k tomu přistupují „záchranné balíčky“ americké federální vlády. Nedávno byl podepsán „Zákon o ulehčení,“ který vládě dá tisíc devět set miliard dolarů získaných tím kvantitativním uvolňováním. Bidenově administrativě to však připadá málo a tak by ráda dostala ještě další tři tisíce miliard dolarů.

To se pochopitelně silně projeví na pádivém růstu cen v USA a na znehodnocení úspor a penzijních fondů i dalších v USA, ale nejen tam. Tím, že je dolar do velké míry globální měnou, tak přes uvedené spamování dolaru zaplatí záchranné balíčky pro americkou ekonomiku částečně všichni uživatelé dolaru světa.

To spamování však nabývá i dost surových podob. Dong Shaopeng vedoucí výzkumník Chongyangského institutu pro finanční studia při Renmin University of China Global Times řekl, že to přelévání amerického dluhu přes spamování dolarem by mohlo způsobit bublinu aktiv, jejíž prasknutí by nově se vynořující ekonomiky, které se už tak těžko ekonomicky zotavují, uvrhlo do ještě většího marasmu.

Bubliny aktiv fungují jako takový chyták v rukou těch, kdo mají přístup k nově vytištěným dolarům, za které začnou něco hromadně nakupovat, třeba určité akci či jiné cenné papíry, ale i komodity atp., kdy ale to aktivum takovou cenu nemá. Když aktivu jde kvůli velké poptávce cena nahoru, přidají se ostatní investoři a také to skupují. Ti nafukovači bubliny, co to levně koupili, když tu bublinu nafukovali, jim to tedy draze prodají a pak s nákupy přestanou, načež aktivum spadne na svoji skutečnou hodnotu, tedy bublina praskne, investoři, co na ni naletěli, zapláčou nad „výdělkem“ a ti, co dostali nově natištěné dolary a mohli bublinu nafouknout, si libují.

„Když USA zkouší držet dále hegemonii dolaru tištěním více peněz, tak je pozvolné omezování závislosti na dolaru z dlouhodobého hlediska pro nově se vynořující ekonomiky tou nejlepší volbou,“ říká Dong Shaopeng.

Barma (Myanmar) je významným členom skupiny a toto je jeden z dôvodov pokusu o zfalšovanie volieb a zásahu armády. "Azijská jar" na Filipinach má zrejme tie isté príčiny.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210628/sil ... 87619.html
„Silnější než NATO.“ USA zakládají silný vojenský pakt východně od Ruska

Stovky tisíc vojáků, útočné letadlové lodě a strategické letectvo. Pentagon rychle zásobuje zbraněmi asijsko-tichomořský region. Washington se těsně přiblížil k vytvoření vojenského bloku, který bude podle odhadů expertů NATO v Asii. I když vytčený cíl zní zadržování Číny, vážně se to projeví také na bezpečnosti Ruska.

Úplná kontrola
O založení vojenského paktu v Asii podobajícího se Severoatlantické alianci začali mluvit již koncem nultých let. V roce 2007 japonský premiér Šinzó Abe navrhl organizaci Dialog čtyřstranné bezpečnosti za účasti v prvních etapách USA, Japonska, Austrálie a Indie.
Pak se měly připojit další asijské státy hraničící s Čínou. Je jasné, že za tím stojí Američané, kteří považují Čínu za hlavního geopolitického nepřítele.
Japonsko velmi závisí na USA, na ostrovech již dávno zakotvila americká námořní pěchota, byly postaveny velké základny, Washington zásobuje japonské Síly sebeobrany zbraněmi a technikou.
Dalším satelitem Američanů v Tichomoří je Austrálie, hlavní spojenkyně USA mimo NATO. Australané se zúčastnili války v Perském zálivu, válčili v Afghánistánu a Iráku. Ozbrojené síly této země čítající 80 tisíc vojáků mají tanky Abrams, obrněná vozidla pěchoty M113, houfnice M198 a M2A2, raketové systémy Javelin a pušky M4A1, z letecké techniky jsou to vrtulníky Chinook a Černý jestřáb.
Podle údajů Hlavní správy Generálního štábu RF urychlují Američané založení protičínské koalice na základě Dialogu čtyřstranné bezpečnosti. Přitom vyvíjejí aktivní vliv na Indii. „Kromě Austrálie a Japonska přikládají zvláštní význam zapojení do tohoto formátu Indie, která tradičně samostatně provádí svoji zahraniční politiku,“ řekl náčelník správy, admirál Igor Kostjukov.
Doktor vojenských věd Konstantin Sivkov má za to, že se Washington snaží zapojit do aliance také další země, například Filipíny a Indonésii.
„Potřebují velký blok, který by zahrnul celou západní část Pacifiku,“ řekl. „Ohrožuje to samozřejmě Rusko. Všechno se přece děje u našich východních hranic. Aktivity USA mohou vést k založení vojenského paktu RF a Číny. Pak vyvstane naléhavá otázka pro Indii, buď přejít na stranu Američanů s dost těžkými následky anebo podpořit Rusko,“ uvedl.

Hra pomocí rozporů
Expert učinil předpoklad, že se za tohoto vývoje událostí změní Šanghajská organizace pro spolupráci, které se účastní jak Rusko, tak Čína a Indie, ve vojensko-politický blok se zapojením dalších zemí.
Pro USA to vážně zkomplikuje situaci v regionu. Washington ale přece jen počítá s naprostou kontrolou nad regionem, který se, jak jsou přesvědčeni v ruském generálním štábu, stane v budoucnu lokomotivou světové ekonomiky a arénou soupeření předních mocností.
Američtí politici použijí ve snaze zatáhnout Dillí do vojenského bloku staré rozpory mezi Indií a Čínou, vysvětlil Sputniku dopisující člen Ruské akademie přírodních věd Konstantin Sokolov.

„Není na tom nic nečekaného. Indie a Čína jsou hlavní země regionu, ostatní hrají pomocnou úlohu. Cílem USA je jako vždy válčit cizíma rukama, neplýtvat vlastními zdroji. Vojenská podpora, zabezpečení, včetně informační, to je již druhořadá otázka,“ uvedl.

Sokolov rovněž nepochybuje, že založení tohoto paktu hrozí Rusku velmi negativními následky. „Máme historicky přátelské vztahy s Čínou a Indií. Stupňování indicko-čínské konfrontace znamená pro Moskvu velké komplikace v zahraniční politice,“ řekl Sokolov.
Experti se ale shodují na tom, že založení vojenské koalice v regionu nepotrvá jeden rok. Z toho prostého důvodu, že tento plán má stejně moc odpůrců jako stoupenců.

„V Indii a Číně a také v dalších zemích mají dost zdravě smýšlejících lidí. Všichni si výborně uvědomují, že taková aliance posílí přítomnost USA v regionu, ale neposkytne víc bezpečnosti. Naopak vznikne bod soustředěnější konfrontace,“ upřesnil Sokolov.

Válečné přípravy
USA značně zvýšily v posledních letech stav svých vojenských sil v tichomořském regionu. Americké válečné lodě pravidelně podnikají plavby ve dvanáctimílové zóně kolem Paracelských ostrovů a Spratlyových ostrovů, kvůli kterým vede Čína dlouhá desetiletí spory s několika státy regionu.
Jsou také častější vojenská cvičení amerického námořnictva v Pacifiku v blízkosti čínských vod. V červnu například do Jihočínského moře vplula letadlová loď Ronald Reagan. Měla údajně zajistit bezpečnost regionálních spojenců USA.
Dieselová ponorka projektu 677 typu Lada - Sputnik Česká republika, 1920, 13.05.2021
Od roku 2020 rozmístilo americké vojenské námořnictvo v tomto regionu hned tři útočné skupiny letadlových lodí. Na leteckou základnu Andersen na Mariánských ostrovech periodicky přesunují strategické bombardéry B-52, B-1 a B-2. Občas tady nese službu až 15 letounů, nosičů jaderných zbraní.
Pentagon stále častěji zapojuje do manévrů spřátelené státy. Japonští a američtí námořníci například dvojnásobně zvýšili intenzitu společných cvičení. V roce 2021 jich měli až 23. Peking přirozeně protestuje. Ale Američané prohlašují, že hodlají plout tam, kde to dovoluje mezinárodní právo
V ruském generálním štábu upřesnili, že USA soustředily v regionu seskupení ze 400 tisíc vojenských příslušníků. V roce 2019 vyvinuli Američané celou strategii, jejímž cílem je dosažení převahy díky vojenské přítomnosti, aktivizaci cvičné bojové činnosti a vybavení ozbrojených sil moderními bojovými systémy.
Pentagon založil před několika lety v Pacifiku jednotku nového typu, pohotovostní skupinu s více oblastmi (Multi-DomainTask Force), která je určená k prolomení obrany a likvidaci klíčových objektů nepřítele. Celkem mají USA v tomto regionu přes 200 vojenských objektů, včetně asi 50 vojenských základen.
Washington také do roku 2024 v indicko-tichomořském regionu plánuje rozmístit 1. pohotovostní flotilu. Tento útvar má působit ve vodách východní části Indického oceánu. Uvolní to síly 7. pohotovostní flotily, aby se soustředila na úkoly ve Východočínském a Jihočínském moři, zaktivizovala vojenskou činnost za účelem zadržování Číny v jižní a jihovýchodní Asii.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... proti-usa/
Čína a Vietnam posilují své partnerství na obranu proti USA

Čína a Vietnam posilují své partnerství, aby se bránily vměšování Západu do jejich vnitřních a regionálních záležitostí.
Přestože mezi oběma asijskými zeměmi panují velké problémy a historická nevraživost, Hanoj nikdy nedovolí, aby USA použily Vietnam k boji nebo nátlaku na Čínu.

Čínský prezident Si Ťin-pching se 31. října v Pekingu setkal s generálním tajemníkem Ústředního výboru Vietnamské komunistické strany (VCP) Nguyen Phu Trongem. Si Ťin-pching na svém setkání zdůraznil, že Komunistická strana Číny a Komunistická strana Vietnamu by neměly dovolit nikomu zasahovat do udržitelný pokrok jejich příslušných zemí.

Phu Trong ze své strany objasnil, že Čína má právo počítat s vietnamskou podporou v citlivých otázkách regionální bezpečnosti. Vietnamský vůdce konkrétně ujistil, že jeho země zachová mír a stabilitu na pozemní a námořní hranici a nedovolí, aby problémy týkající se teritoriálních vod narušovaly celkové bilaterální vztahy. Ujistil, že Hanoj nebude rozvíjet žádné oficiální vztahy s Tchaj-wanem a významně, že žádné cizí zemi nebude dovoleno zřídit vojenské základny na vietnamském území.

Opětovné potvrzení pozice Vietnamu v otázkách, které jsou citlivé a kritické pro regionální bezpečnost, bylo jedním z důležitých výsledků jednání na vysoké úrovni v Pekingu. Vzhledem k tomu, že Vietnam je z hlediska ekonomické síly největší zemí jihovýchodní Asie, která sousedí s Čínou, USA doufaly, že Vietnam využijí jako nástroj nátlaku proti Číně. Pro Washington by bylo ideální, kdyby se Vietnam a Čína střetly v Jihočínském moři, aby se Hanoj mohla otočit směrem k AUKUS a/nebo QUADu.

Ke zklamání Washingtonu však Hanoj dala jasně najevo, že sdílí pozici Pekingu na žádných zahraničních vojenských základnách a vojenských aliancích. Vietnam si zároveň udržuje svůj postoj vůči Pekingu v otázce Jihočínského moře. Ačkoli by to mohl být problém, který by mohly USA využít, Hanoj prohlásila, že k vyřešení nepoužije vojenskou sílu. Vietnam prakticky Spojeným státům naznačil, že nebude nástrojem pro konfrontaci s Čínou.

Na setkání v Pekingu Si Ťin-pching poznamenal, že vývoj mezi Čínou a Vietnamem čelí vážným rizikům a výzvám. Rusko-ukrajinský konflikt dále zdůraznil geopolitický problém mezi velmocemi, což přispělo k mnoha výzvám, kterým rozvojové země čelí. Konkrétně energetická a potravinová krize jsou problémy, které hluboce znepokojují země jihovýchodní Asie, jako je Vietnam.

Podle Světové banky se očekává, že se Vietnam letos stane nejrychleji rostoucí ekonomikou v Asii navzdory regionálnímu poklesu způsobenému prudkým ekonomickým zpomalením Číny. Ve své nejnovější zprávě o ekonomickém výhledu pro východní Asii a Tichomoří Světová banka předpovídá, že tyto regiony porostou v roce 2022 o 3,2 %, což je pokles ze 7,2 % v roce 2021, a poté zrychlí na 4,6 % v roce 2023. Předpokládané tempo růstu pro letošní rok znamenala významné snížení oproti 5 %, které Světová banka předpověděla pro tento rok ve své poslední výhledové zprávě v dubnu.

Vietnam se zdá být jedním z největších příjemců tohoto růstu, přičemž Světová banka odhaduje, že ekonomika země v roce 2022 poroste o 7,2 %, oproti dubnové projekci 5,3 %. Světová banka pak odhaduje, že v roce 2023 poroste o dalších 6,7 %. Působivé je, že Vietnam byl jednou z mála zemí, jejichž ekonomika během pandemie koronaviru v roce 2020 rostla. Důvodem je pokračující trend přesunu výroby špičkových technologií. z Číny do Vietnamu.

Vzhledem k rostoucímu významu Vietnamu v regionu doufaly USA, že využijí historické nepřátelství, které má země jihovýchodní Asie s Pekingem, a rozdíly v Jihočínském moři. To se však nepodařilo.

Ve skutečnosti obě země spolu s několika zeměmi ASEAN pracují na kodexu chování v Jihočínském moři, proti čemuž se Washington staví. Američané chtějí zesílit tlak na Čínu, ale úspěšná návštěva Phu Trong v Pekingu ukončila veškeré úvahy o tom, že by USA použily Vietnam k nátlaku na Čínu. Tímto způsobem je pro USA extrémně obtížné najít spojence v jihovýchodní Asii, kteří by se postavili Číně.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HrMpN/zpravy-svet-r ... j-nastupce
Dalajláma určil nového vůdce buddhismu: 8letého Mongola narozeného v USA

Nejvyšší duchovní představitel buddhismu dalajláma označil mongolského chlapce narozeného v USA za desátého Khalkha Jetsun Dahmpa Rinpočhema. Osmiletý americký chlapec se stal reinkarnací třetího nejvýznamnějšího duchovního vůdce tibetského buddhismu a zúčastnil se slavnostního náboženského obřadu v Dharamšale v indickém státě Himáčalpradéš, kde dalajláma žije v exilu. Tímto krokem nadzvedl Čínu, píše zpravodajský portál Independent.

Podle mongolských médií je chlapec jedním z dvojčat Aquidai a Achiltai Altannarových, kteří se narodili univerzitnímu profesorovi matematiky Monkhnasanu Narmandakhovi a jejich babička je bývalá poslankyně parlamentu Garamjava Tsedenová.

“Until this month his existence was little more than a rumour, his face unknown. Then, without warning, he appeared alongside the Dalai Lama, the supreme leader of Tibetan Buddhism, who lives in exile in India.” pic.twitter.com/TVyXWwXWxj
— Theresa Fallon (@TheresaAFallon) March 24, 2023

Dalajlámův krok ke jmenování třetího nejvýznamnějšího duchovního vůdce pravděpodobně rozzlobí Čínu, jelikož znovuzrozený vůdce budhismu v Mongolsku nebyl vybrán čínskou stranou. Čína už dříve trvala na tom, že bude uznávat buddhistické vůdce, pouze pokud budou vybráni a schváleni čínskou vládou a komunistickou stranou.

Nevraživost Pekingu je tak důvodem k obavám, jelikož když v roce 1995 nechal dalajláma jmenovat druhou klíčovou figuru buddhismu pančhenlamu, tak čínské úřady okamžitě dítě zatkly a nahradily ho vlastním dosazeným kandidátem. Současně přetrvávají obavy z toho, že by se něco podobného mohlo stát poté, co zemře sám dalajláma. Jeho nástupce by se mohl objevit také v jiné zemi než v Číně, kde se praktikuje tibetský buddhismus: Indie, Nepál, Bhútán nebo Mongolsko.

Dalajláma už v roce 2016 navštívil Mongolsko a oznámil, že se zrodila nová inkarnace Džetsun Dhampy a že ho hledá. Čína na tuto návštěvu reagovala negativně a pohrozila Ulánbátaru diplomatickými důsledky, pokud umožní návrat nejvyššímu duchovnímu buddhismu.

Slavnostní obřad přijímání a jmenování mongolského Khalkha Jetsuna Dhampa Rinpočheho se uskutečnil 8. března v Dharamšale se zástupem 600 věřících. „Jeho předchůdci byli úzce spjati s krišnačarjovskou linií Čakrasamvara. Jeden z nich založil v Mongolsku klášter věnovaný její praxi. Jeho dnešní přítomnost zde je tady docela příznivá,“ prohlásil dalajláma s tím, že on sám je považován za reinkarnaci duchovního vůdce už během jeho dvou let v roce 1937.

Současný 14. dalajláma Tandzin Gjamccho je nucen od roku 1959 žít v exilu, a to v Dharamšale v indickém státě Himáčalpradéš. Vlivem velmi nejisté situace v Tibetu, kdy se čínská strana snaží kontrolovat veškeré významné převtělence a zasahovat do vnitřních záležitostí tibetských buddhistů, se v poslední době 14. dalajláma nechává slyšet, že jeho příští zrození nemusí být v Tibetu, jako tomu bylo u jeho předchůdců.

Také připustil možnost, že se už v příštích letech zrodit více nemusí (čili že bude posledním tulkuem v linii a odejde dočasně do jiných světů) nebo může jeho příštím zrozením být žena. Je také možné, že nástupce současného dalajlámy bude vybrán demokratickými cestami, tzn. volbou podle schopností. V takovém případě by se však již nejednalo o tulkua předchozích dalajlámů, ale čistě o představitele tibetského národa.

IMHO poriadna hereza....

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zapad-ma-oba ... odni-asie/
Západ má obavy ze závislosti na dovozu z Číny. Těží z toho Vietnam a další země jihovýchodní Asie

Závislost na dovozu elektroniky či dalších výrobků z Číny není zdravá. Globální značky proto diverzifikují umístění výrobních závodů. Prospěch z tohoto trendu mají hlavně země jihovýchodní Asie – Vietnam, Indonésie, Malajsie, Filipíny a Thajsko. Podle analýzy finanční společnosti Fidelity International mají právě jmenované země nejlepší předpoklady k tomu, aby na trendu snižování závislosti na Číně vydělaly.

Podle Fidelity International už na vlnu diverzifikace výroby naskakují i čínské společnosti. Příkladem může být BOE Technology, pekingský dodavatel elektronických displejů pro světové výrobce chytrých telefonů. Ten plánuje investovat stovky milionů dolarů do nových továren ve Vietnamu. BOE tak následuje své největší klienty. Například Samsung ve Vietnamu již dnes vyrábí přibližně polovinu chytrých telefonů pro světové trhy.

Zmíněná strategie, kdy globální výrobce má část výroby v Číně a část v jiné asijské zemi, se nazývá „Čína plus jedna“. Díky tomuto výrobnímu boomu se prudce zvýšil vývoz ze zemí jihovýchodní Asie. Ty podle analytiků Fidelity zaznamenaly v loňském roce 22,6procentní nárůst vyváženého zboží, vývoz služeb z regionu vzrostl o 19,1 procenta.

„Po celém regionu vznikají vysoce konkurenceschopná a různorodá výrobní centra. Pokud jde o výrobu elektroniky, Vietnam se stále více podobá zmenšené Číně. V Malajsii vyrábějí továrny stolní počítače pro světové značky jako HP a Dell. V Thajsku, kam japonské a čínské automobilky přesunuly některé své výrobní linky, vzniká nové regionální centrum výroby automobilů, stále častěji také elektromobilů. Bohaté zdroje Indonésie mezitím umožňují rozvoj těžby niklu a s tím související výrobu baterií pro elektromobily,“ vysvětluje Madeleine Kuang, manažerka fondu Fidelity Emerging Asia Fund.
Srovnání zemí ASEAN a Číny, údaje za rok 2022
země HDP/obyvatele (USD) růst HDP (%) miliony obyvatel
Čína ____ 12 814 3,0 1412
Malajsie 12 364 8,7 33
Thajsko 7 651 2,6 70
Indonésie 4 798 5,3 275
Vietnam 4 087 8,0 99
Filipíny 3 623 7,6 112
Zdroj: MMF – World Economic Outlook z dubna 2023

Pokud bychom na region jihovýchodní Asie (ASEAN) pohlíželi jako na jeden stát, byl by po Indii a Číně třetí nejlidnatější zemí na světě s 685 miliony obyvatel. Na rozdíl od Číny, Japonska či Koreje, kde počet obyvatel zřejmě dosáhl svého vrcholu a populace stárne, je ASEAN ve výhodě. Průměrný věk se zde pohybuje okolo 30 let, zatímco v Číně se jedná o 39 let, v Evropě o 42 a v Japonsku o 49 let.

Analýzu na podobné téma vydala na počátku května také poradenská firma Boston Consulting Group (BCG). Podle jejího odhadu vzroste export ze zemí ASEAN do roku 2031 o 90 procent na 3,2 bilionu dolarů. Oproti tomu bude světový průměr třikrát menší, celkový export vzroste o méně než 30 procent.

Podle analýzy BCG raketově roste export pěti položek z jihovýchodní Asie – spotřební elektroniky, automobilů a jejich komponentů, oděvů, zemědělských produktů a konzervovaných či balených potravin. Už dnes region vyváží do světa spotřební elektroniku v hodnotě okolo 230 miliard dolarů ročně, své závody zde mají Foxconn, Ricoh, Quanta Computer, HP, Dell či Fitbit.

Výhodou zemí ASEAN jsou nízké výrobní náklady, které jsou ještě o 10 až 15 procent nižší než v Číně. Dalším trumfem regionu jsou dohody o odbourání celní zátěže, které usnadňují vzájemný obchod se Spojenými státy, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Kanadou. Zájem o region má také Česká republika, důkazem může být nedávná cesta premiéra Petra Fialy do Vietnamu, Singapuru, Indonésie a na Filipíny.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230610/first ... 45233.html
Prvé bezpečnostné stretnutie Japonska, USA a Filipín sa uskutoční 16. júna v Tokiu - správy

TOKIO (Sputnik) - Prvé stretnutie najvyšších bezpečnostných predstaviteľov Japonska, USA a Filipín o spoločných obavách týchto troch krajín z Číny sa uskutoční 16. júna v Tokiu, informovali v sobotu médiá.
Japonsko bude zastupovať vedúci sekretariátu národnej bezpečnosti Takeo Akiba, Spojené štáty bude zastupovať poradca pre národnú bezpečnosť Jake Sullivan a Filipíny bude zastupovať poradca pre národnú bezpečnosť Eduardo Ano, informovala japonská televízia.
Iniciatíva na vytvorenie takéhoto formátu konzultácií medzi týmito tromi krajinami patrí Japonsku. Jej hlavným cieľom je získať podporu Filipín, ktoré vedú územný spor s Čínou v Juhočínskom mori, čo bude na druhej strane faktorom, ktorý bude odrádzať Čínu.
Japonsko tiež usporiada bilaterálne bezpečnostné stretnutie so Spojenými štátmi, na ktorom sa bude okrem iného rokovať o otázkach týkajúcich sa japonských občanov násilne zadržiavaných v Severnej Kórei od roku 1970 - 1980.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/blog/konflikt-v- ... krajinsky/

Konflikt v Asii bude mnohem nebezpečnější než ten ukrajinský. Válka v Asii se blíží

V KLDR Kim Čong-un požaduje přípravu na válku a změnil vedení ozbrojených sil. O dva-tři týdny dříve totéž udělal Si Ťin-pching v Číně. Ruské námořnictvo prakticky nepřetržitě provádí cvičení s čínským námořnictvem. Japonsko a Jižní Korea zase vyjadřují obavy z plánů Číny v souvislosti s Tchaj-wanem a deklarují záměr posílit svou obranu společně s USA.

Filipíny přecházejí do otevřené konfrontace s Čínou kvůli suverenitě nad druhým břehem Tomassu, atolu, který se nachází ve výlučné ekonomické zóně Filipín, 194 kilometrů od ostrovů provincie Palawan. Austrálie deklaruje ochotu podpořit americkou vojenskou operaci na ochranu Tchaj-wanu a Nový Zéland sděluje obavy o svou bezpečnost kvůli ambicím Číny.

Obzvláště zajímavé je znepokojení Nového Zélandu, který je od Číny tak daleko, a tak spolehlivě přikrytý územími zemí nepřátelských vůči Pekingu (Austrálie) a mocnými flotilami (USA), že vylodění čínského výsadku na novozélandských ostrovech je technicky proveditelné až po porážce celé tichomořské koalice potenciálně stojící proti Pekingu. Až do úplného vojenského zničení USA a Austrálie (s její okupací) je území Nového Zélandu logisticky nedosažitelné pro jakoukoli výsadkovou operaci. Místní vedení je však znepokojeno (nebo říká, že je znepokojeno) a fakticky zdůvodňuje toto “znepokojení” potenciálním zapojením se Nového Zélandu do protičínské koalice.

Velká Británie již vyslala lodě do Tichého oceánu a neskrývá protičínské zaměření této námořní expedice. USA aktivně tlačí na Indii, ale zatím se jim nepodařilo dosáhnout jejího opuštění pozice neutrality. Blokovaly však dodávky na světový trh cínu z Myanmaru (10 % světového trhu s cínem a 98% čínské spotřeby tohoto kovu). Američané také zahájili další “normalizaci” vztahů s Íránem, a to komplexní, neboť Saúdové také náhle nasákli přátelskými pocity ke včerejším smrtelným nepřátelům, a rozhořčeným výrokům Izraele nikdo nevěnuje pozornost.

Přes veškerou snahu se Americe nepodařilo vnutit Rusku mír na Ukrajině za svých podmínek. Zelenský ale zahájil další vlnu mobilizace a zakázal odchod ze země mladistvým ve věku 16-18 let a oznámil záměr zakázat také odchod ze země ženám. Kyjev se pokouší za každou cenu získat oněch sto tisíc nových mobilizovaných měsíčně, které mu chybí k doplnění ztrát a pokračování v boji o iniciativu. Pro případ, že se mu to nepodaří a ukrajinská armáda začne ve zrychleném tempu předávat území a rychle ztrácet zbytky bojeschopnosti, Poláci (s plnou podporou USA) rozvinují invazní armádu na hranici s Běloruskem a připravují expediční sbor pro vstup na západní Ukrajinu.

Není vyloučeno, že se Varšava pokusí zopakovat sovětský trik z roku 1939. Tehdy Dělnicko-rolnická Rudá armáda vstoupila do Polska 17. září, když počkala na okamžik, kdy polská vláda zemi opustila, což umožnilo prohlásit, že polský stát de facto přestal existovat, a SSSR převzal ochranu obyvatel území, která byla Dohodou vyznačenou Cursonovou linií uznána za ruská a byla okupována Polskem na základě výsledků války v roce 1920 a Rižského míru z 18. března 1921.

Nyní by se Varšava podle všeho chtěla dočkat útěku ukrajinské vlády z Kyjeva, aby vydala podobné prohlášení ohledně území západní Ukrajiny. Polsko tak doufá, že se vyhne vojenské konfrontaci s Ruskem. Ale na Ukrajině, s podporou Polska a USA, jsou připraveny bandy běloruských insurgentů, kteří uprchli ze země po neúspěšném barevném převratu v roce 2020, který byl iniciován a podporován právě Polskem. Pokud se jim podaří rozpoutat více méně vážný pohraniční konflikt, a v Bělorusku se americkým speciálním službám podaří zorganizovat alespoň něco podobného na vystoupení na podporu invaze, může být Polsku velmi těžko (prakticky nemožné, s ohledem na jeho dřívější akce a prohlášení) vyhnout se invazi do Běloruska (invazní armáda v podobě tankových a dvou motorizovaných divizí, nepočítaje menší jednotky a svazky, je již rozvinuta a nadále se denně posiluje), což nevyhnutelně povede ke střetu s Ruskem.

Americký plán, který má zabránit Rusku v aktivní podpoře Číny, odvedení jeho pozornosti a zdrojů na Západ, tak předpokládá několik různých variant vývoje situace. Spojené státy jsou v otázce mobilizace svých spojenců celkově před Čínou a mohou vyprovokovat eskalaci tchajwanské krize do ozbrojeného konfliktu v okamžiku, který budou považovat pro sebe za vhodný.

Na druhou stranu vzhledem k vyšší míře mobilizovanosti čínské a korejské společnosti nemusí Peking a Pchjongjang čekat na další zhoršení své strategické situace, ale zasadit preventivní úder. Pro Čínu je aktivní pozice KLDR důležitá, protože její armáda, i bez zahájení bojů zadržuje na Korejském poloostrově nejen ozbrojené síly Korejské republiky, ale i americké podpůrné síly (včetně námořních). I Japonsko bude nuceno vyčlenit podstatnou část sil pro korejský směr.

Pro Kim Čong-una je účast na vojenské konfrontaci se Západem na straně Číny především šancí silově získat zpět korejskou jednotu. Šance, která už nemusí nastat desítky, možná stovky let.

Na druhé straně je Čína nucena nějak reagovat na neustále se stupňující provokace Západu. Kromě rostoucí připravenosti na otevřenou konfrontaci Filipín, které si uvědomují, že na pozadí tchajwanské krize je pro Čínu naprosto nevýhodné vtáhnout se do další krize s Manilou, vidíme, jak William Lai, viceprezident Tchaj-wanu, navzdory protestům Pekingu, provádí provokativní zastávku v USA během své návštěvy Paraguaye. Navíc, aby nikdo neměl pochybnosti, že šlo o protičínskou akci, během této zastávky prohlašuje, že Tchaj-wan se nebojí hrozeb a před Čínou neustoupí. V samotných USA se začíná mluvit o možnosti oficiálního uznání nezávislosti Tchaj-wanu a naznačuje se Pekingu, že stejně ho přinutí bojovat.

V podstatě hlavní účastníci potenciálního tchajwanského vojenského konfliktu provedli mobilizaci spojenců a předběžné rozmístění svých sil. Jak jedni, tak druzí si nemohou být jisti, že už v blízké budoucnosti se pro ně (jak v regionu, tak ve světě) celková politická situace nezhorší. Udržování vojsk ve vysoké bojové připravenosti stojí značné prostředky a zatěžuje všechny zdroje státu v komplexu. Rozhodnutí o zahájení bojů nebo ústupu a opuštění své politické pozice je třeba učinit v co nejkratším možném čase.

Pro americké i čínské vedení bude ústup znamenat začátek vážné vnitropolitické krize. A co víc, pro radikální demokraty, kteří sázejí na Clintony, jejichž zájmy u moci zastupuje Bidenův tým a kteří jsou zase zmocněnými prostředníky mezi americkou finanční oligarchií a politickou třídou, a také zástupci finanční oligarchie a americké politiky, budou prezidentské volby v roce 2024 již tak velmi náročné: úřadující prezident nemá u voličů žádnou autoritu a každý teoreticky průchodný demokratický kandidát se může pokusit distancovat se od neúspěšné politiky Clintonů, obětující zájmy většiny Američanů zájmům finanční oligarchie.

Pouze velké vojenské (nebo politické, pokud dojde ke kapitulaci bez války) vítězství umožňuje Bidena protlačit do druhého funkčního období (pokud zemře, viceprezident se ujme moci a nic se nezmění). Na Ukrajině USA prohrály a pokus změnit situaci si vyžádá příliš mnoho času a nebude mít vliv na volby.

Zároveň ochrana Tchaj-wanu před čínskou invazí, s pomocí amerického námořnictva, s podporou flotil Japonska, Filipín, Austrálie, Kanady, Británie, nevypadá jako beznadějná záležitost. Naopak, poměr sil námořnictva a letectva stran umožňuje Američanům dívat se optimisticky do budoucnosti a doufat, že potopí čínské plány na sjednocení v Tchajwanském průlivu (vojska je třeba být s to nejen vylodit, ale také je pravidelně zásobovat a doplňovat, což v podmínkách nadvlády na moři a ve vzduchu koaličních sil bude obtížné).

Čínský jaderný arzenál (přes 300 hlavic všech tříd) zatím není tak velký, aby USA vážně vyděsil. Zdaleka ne všechny nosiče jsou mezikontinentální, takže USA mohou očekávat, že sestřelí většinu raket, pokud něco prorazí, škody budou velké (město, dvě nebo tři), ale ne smrtelné, zatímco USA mají k dispozici pro možnou odpověď Číně 2-3 tisíce hlavic, po kterých by jim (před doplněním zásob) mělo zůstat asi tolik, aby zadržovaly Rusko.

Takže všichni hlavní aktéři nejsou jen připraveni na válku v Tichém oceánu, všichni mají zájem na co nejrychlejším vyřešení tchajwanské krize (aťsi třeba vojenskou cestou), protože vnitropolitická situace vyžaduje vítězství a nasazené síly nemohou čekat příliš dlouho, ale každý má důvod počítat s vítězstvím, s ohledem na to, že se mu podaří využít všechny slabiny nepřítele a že své slabiny nepříteli využít nedovolí.

Tchajwanská krize je mnohem rozsáhlejší a nebezpečnější než ukrajinská a její strany se dostaly do cílové rovinky, ženou se navzájem proti sobě a brzdit se zatím nechystají.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

[skflanker_]

↑ doplním "Vojenské základne SŠA v Indo-Pacifiku":

Zdroj https://vk.com/wall-163061027_4543265 z 20.08.2023
Južná Kórea = 25372; Japonsko = 53973; Filipíny = 211; Guam = 6667; Singapur = 218; Austrália = 1580
Z príspevku:
SŠA systematicky zvyšujú svoju prítomnosť v regióne a obklopujú ČĽR novými základňami. Krajiny ATR (АТР) buď hostia americké základne na svojom území, alebo majú dohody o prenájme a spoločnom využívaní prístavov a letísk. Len v týchto lokalitách má vojenský kontingent SŠA celkovo viac ako 88 000 vojakov. Väčšina 7. flotily VMS SŠA, ktorá pôsobí v Tichom a Indickom oceáne, má základne v Japonsku.
Čína zvyšuje svoju aktivitu v oblasti vývoja moderných zbraní a zvyšuje svoj rozpočet na obranu. Podľa spravodajských služieb SŠA má ČĽR 22 000 vojenských výskumných centier, na ktoré vynakladá desiatky miliárd $. Čína už predbehla SŠA v počte vojnových lodí a oveľa sľubnejší je vývoj hypersonických zbraní.
Taiwan je kľúčovým bodom napätia v regióne. Američania síce naoko obhajujú územnú celistvosť Číny, ale v skutočnosti aktívne tlačia ostrov ku konfrontácii s Čínou dodávkami zbraní a vysielaním vojenských inštruktorov. Časté vojenské cvičenia v ázijsko-tichomorskom regióne pod zámienkou odstrašenia nielen ČĽR, ale aj KĽDR len zhoršujú vzťahy.
SŠA zvyšujú svoju vojenskú prítomnosť v regióne, zriaďujú nové základne a rozširujú protičínske aliancie ako AUKUS a QUAD, ako aj zvyšujú kapacity svojich ďalších spojencov, Japonska a Južnej Kórey. Protičínska hystéria sa rozdúchava aj v samotných SŠA. Konkurencia s Amerikou sa bude len zvyšovať, čím sa indo-pacifický región stane jedným z hlavných svetových miest eskalácie.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231203/us-to ... 52084.html
USA rozmiestnia pozemné rakety v Indopacifiku v roku 2024 - správy

MOSKVA (Sputnik) - Americká armáda plánuje v roku 2024 rozmiestniť v indo-tichomorskom regióne pozemné rakety stredného doletu s cieľom odradiť Čínu, informovali v nedeľu ázijské noviny s odvolaním sa na hovorcu americkej armády pre Tichomorie Roba Phillipsa.
Spojené štáty by mohli rozmiestniť pozemné verzie rakiet s plochou dráhou letu Tomahawk a Standard Missile-6 (SM-6) s odhadovaným doletom od 500 kilometrov do 2 700 kilometrov, informovali médiá a dodali, že americký predstaviteľ nešpecifikoval predpokladané miesto a termín rozmiestnenia.
Pôjde o prvý arzenál v regióne od skončenia studenej vojny a prvé rozmiestnenie rakiet stredného doletu Spojenými štátmi, odkedy krajina odstúpila od Zmluvy o jadrových zbraniach stredného doletu (INF).
Zmluva INF podpísaná medzi Sovietskym zväzom a USA v roku 1987 zakazovala krajinám vyvíjať a vlastniť balistické a riadené strely s doletom od 500 do 5 500 kilometrov. V roku 2019 bývalý prezident USA Donald Trump od zmluvy odstúpil.

Translated with DeepL.com (free version)

To okrem iného znamená, že zmluvu INF američania od počiatku a trvale porušovali...

[HONZIK11]

Ta smlouva se mi od zacatku zdala podivne koncipovana.
Na lodich byt mohou,pod kridly letounu take.Jen na zemi ne.
Tzn. Staci vytvorit pozemni pojitka k pozemnim aplikacim ,odpalovacim zarizenim.
Vesmes dnes nepujde o typicke rakety podobne Pershingu II .Myslim ,ze ty nahradi uz strela z raketometu.Pujde o kridlate stealth strely. Vyvoj tech ,hlavne pro letectvo probiha stale.

[Alchymista]

Išlo hlavne o sovietske RSD-10 Pioner. Pershing II je vedľa neho ako chudobný príbuzný.

[HONZIK11]

Išlo hlavne o sovietske RSD-10 Pioner. Pershing II je vedľa neho ako chudobný príbuzný.

Jasne rozumim. Tam se Svaz chytl do pasti.
Zminil jsi
Střela SM-6, jsou tři střely v jedné . Je to jediná zapadni zbraň, která může provádět mise protivzdušné války, obrany proti balistickým raketám ale take existuje protizemni varianta.
Zrejme neco podobneho aplikovali do svych protiraketovych a protivzdusnych systemu i Rusi. Viz infa o tom,ze system S300i S400 umi na zaklade digitalni mapy trefit zem.
Ostane i z Ukrajiny plynou infa ,ze proti zemi strileji i strely z S200.
Zajimave,musi to byt komplet prekopane. Priblizovaci radar v strelach musi korigovat let strely k pozemnimu cili ,tedy v konecne fazi bez navedeni svym vlastnim radarem.
Vzdycky jsem si rikal,ze by stacil ten 2.stupen.

A stacilo rozmistit jen 1/3 strel. A nemusel se Svaz uzbrojit. Ani podepisovat nesmyslne smlouvy.

[Alchymista]

Naopak - keď Pionieru pridáš tretí stupeň, dostaneš Topol...
A tie tri hlavice Pionieru sú po megatone...
Takže radšej nechci vedieť, čo by sa stalo, keby Topolu-M alebo Jarsu zobrali tretí stupeň a miesto neho mu dali autobus pre 100-150kt hlavice...