Zajímavosti - Jihozápadní Asie

[IgorT]

Lietadlová loď USS Gerald R. Ford sa z Blízkeho východu vracia do USA

Lietadlová loď USS Gerald R. Ford, ktorú Spojené štáty po útoku palestínskeho radikálneho hnutia Hamas na Izrael zo 7. októbra vyslali do východného Stredomoria, sa v najbližších dňoch vráti do svojho domovského prístavu na východe USA. S odvolaním sa na dvojicu amerických činiteľov o tom informoval server ABC News.

https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/69 ... ia-do-usa/

[skflanker_]

Iránsky torpédoborec Alborz vstúpil do vôd Červeného mora
Iránsky torpédoborec Alborz (biela 72) prekonal úžinu Bab el-Mandeb a vstúpil do Červeného mora ako súčasť 94. flotily armádnej flotily. Dôvody, prečo velenie flotily islamskej republiky poslalo torpédoborec do Červeného mora, nie sú uvedené. Agentúra len poznamenala, že iránske vojnové lode „vykonávajú misie v medzinárodných vodách s cieľom zaistiť bezpečnosť námorných ciest a bojovať proti pirátom“ od roku 1988.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19663669 z 01.01.2024
o lodi Alborz https://en.wikipedia.org/wiki/IRIS_Alborz_(72)

[skflanker_]

Používatelia Twitteru aktualizovali svoje diela k utorku 02.01.2024 s približnými miestami úderov / útokov "nezbedných" Hútiov z Jemenu na podozrivé tankery a lode so suchým nákladom v Červenom mori.

Zdroj https://t.me/casusbellilive/145042 + https://t.me/operline_ru/38039 z 04.01.2024

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240201/katai ... 30836.html
Kataib Hizballáh je pripravený zaútočiť na akúkoľvek základňu USA na Blízkom východe

MOSKVA (Sputnik) - Iracká milícia Kataib Hizballáh je pripravená kedykoľvek a kdekoľvek podniknúť odvetný útok proti Spojeným štátom "nedeklarovanými zbraňami dlhého dosahu", ak sa Washington pokúsi pomstiť smrť svojich troch vojakov na vojenskej základni v Jordánsku, uviedol hovorca polovojenskej skupiny.
V nedeľu pri útoku bezpilotného lietadla na vojenské stanovište v Jordánsku zahynuli traja príslušníci americkej armády a vyše 40 osôb utrpelo zranenia. Zástupkyňa hovorcu Pentagónu Sabrina Singhová v pondelok uviedla, že útok mal "stopy" hnutia Katajb Hizballáh, ale USA to ešte neboli pripravené uzavrieť. V utorok americký prezident Joe Biden povedal, že sa rozhodol, ako na útok zareagovať, ale zopakoval, že Washington sa nesnaží o širšiu vojnu v regióne.
"Kataib Hizballáh potvrdzuje, že je pripravený odpovedať kedykoľvek a kdekoľvek... Má nedeklarované zbrane dlhého doletu a my môžeme zasiahnuť akúkoľvek základňu [USA] na Blízkom východe," povedal hovorca pre Newsweek.
Dodali, že skupina sa môže pripravovať na možnosť eskalácie zo strany "dementného" Bidena.
"Potenciálna reakcia však zatiaľ nie je presne definovaná..., pretože môže zahŕňať strategické posúdenie a rôzne možnosti reakcie vrátane zamerania sa na americké záujmy alebo prijatia ďalších vojenských opatrení," uviedol hovorca.
Irán poprel, že by sa podieľal na útoku dronom. Teherán uviedol, že odbojové skupiny na Blízkom východe nedostávajú pokyny z Iránu.

Hovorca Rady pre národnú bezpečnosť John Kirby v stredu uviedol, že reakcia USA na smrtiaci útok na americké jednotky v Jordánsku bude jednostranná a nebude zahŕňať účasť spojencov.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HRe55/zpravy-svet-t ... bal-zapasy
Islámský stát vyzval k útokům na stadiony v Paříži, Londýně a Madridu. Vrcholí tam Liga mistrů

Teroristická organizace Islámský stát (IS) zveřejnila výhružnou ilustraci, ve které vyzývá k útokům na stadiony, kde se dnes a ve středu odehrají fotbalové zápasy čtvrtfinále Ligy mistrů. Informovala o tom dnes španělská agentura Europa Press. Hrozba se týká stadionů v Paříži, Londýně a Madridu, které očekávají desítky tisíc fanoušků.

Média spřízněna s organizací Islámský stát začala šířit grafiku, na které je zobrazen zakuklený muž se samopalem v ruce a napsané názvy stadionů, kde se hrají fotbalové zápasy čtvrtfinále Ligy mistrů. "Všechny je zabijte," vyzývá nápis na ilustraci potřísněné červenou barvou.

Zápasy čtvrtfinále Ligy mistrů se odehrají dnes a ve středu na dvou stadionech v Madridu a také v Londýně a Paříži. Španělské úřady nesdělily, že by měly nějaké konkrétní poznatky o možných útocích. Podle odborníků by však ilustrace mohla oslovit takzvané osamocené útočníky a radikály.Ve Španělsku v současnosti panuje druhý nejvyšší stupeň protiteroristické bdělosti. Zápasy v Madridu bude podle informací stanice TVE chránit rozsáhlý aparát ze zhruba 3000 policistů, strážníků a soukromých hlídačů. Úřady se rozhodly bezpečnostní opatření posílit i v souvislosti s březnovým útokem u Moskvy, ke kterému se Islámský stát přihlásil. Při střelbě v komplexu Crocus City Hall zahynulo přes 140 lidí.

Islamský štát predsa američania slávnostne porazili a úplne zničili. Či?

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/krvava-histori ... y-a-siity/
Krvavá historie sporu mezi sunnity a šíity

D. TOLAR

Při útoku Íránu na Izrael pomáhala řada arabských států Izraeli. Odvěká rivalita mezi dvěma větvemi islámu ovlivňuje politiku i dnes. Její kořeny sahají do sedmého století a jsou příběhem nelítostného boje o moc.

Když o víkendu zaútočil Írán drony a raketami na Izrael, pomáhala Izraeli při obraně řada arabských států. Podle Wall Street Journal poskytla Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty informace o plánovaném útoku a Jordánsko se aktivně podílelo na sestřelování dronů mířících na Izrael.

Kompletní role Saúdské Arábie při víkendovém útoku zůstává nejasná, ale představitel saúdské vlády při rozhovoru pro izraelské rádio nepopřel, že se jeho země podílela na sestřelování íránských raket. V rozhovoru uvedl, že Írán vyprovokoval válku v Gaze, aby zastavil pokrok v jednáních mezi Saúdskou Arábií a Izraelem.

Klíčový faktor politiky

Víkendové události dokumentují, jak komplikované vztahy panují na Blízkém východě a že historický spor mezi sunnity a šíity je klíčovým faktorem politiky v islámských zemích.

Naprostá většina muslimů, téměř 90 %, se hlásí k sunnitské větvi islámu. Šíité žijí v oblasti takzvaného šíitského půlměsíce, jehož nejdůležitější součástí je Írán, kde šíité zcela dominují. Sunnitská Saúdská Arábie je jeho největším politickým rivalem v oblasti.

Odvěká rivalita
Spor mezi sunnity a šíity vypukl v raných fázích islámu, ihned po smrti proroka Mohameda. Šíité zastávají názor, že následníkem proroka může být pouze jeho pokrevní příbuzný. Sunnité, jejichž názor po Mohamedově smrti převážil, se domnívají, že nástupcem může být kdokoli, koho si muslimská komunita vybere. Proto si do svého čela postavili po smrti Mohameda jeho spolubojovníka Abú Bakra, který s prorokem neměl žádné pokrevní pouto. Bratranec proroka Mohameda, Alí ibn Alí Tálib, zkráceně bratranec Alí, který si na nástupnictví činil nárok, se k moci nedostal.

Následoval krvavý spor.

Mohamedovi nástupci
Za prvního chalífy Abú Bakra v první polovině 7. století n.l. dobyla islámská vojska celý Arabský poloostrov a zahájila expanzi do Perské říše na východě a Byzantské říše na severu. Po dvou letech Abú Bakr umírá a druhým chalífou se stává jím doporučený Umar, jenž také není příbuzným proroka Mohameda.

Po deseti letech v čele islámské říše umírá Umar násilnou smrtí. Jeho nástupcem je zvolen po dlouhých jednáních Uthmán. Mohamedův bratranec Alí uznává volbu Umara a jeho nástupce Uthmána, přestože nejsou na rozdíl do něj s prorokem pokrevně spřízněni. Situace se stává napjatou poté, co je Uthmán zavražděn rebelujícími muslimy, kteří nebyli podle historiků spokojeni s tím, že významné funkce dával Uthmán především svým známým.

První šíitský vůdce
Do čela muslimů se poprvé postavil pokrevní příbuzný proroka Mohameda, jeho bratranec Alí. Vypukla první muslimská občanská válka, ve které se proti sobě postavili stoupenci Alího a jeho odpůrci, kteří nebyli spokojeni s tím, že se Alí nedůsledně staví k vrahům předchozího chalífy Uthmána. Proti Alímu se postavila i nejmladší Mohamedova žena Áiša, kterou si prorok vzal v jejích devíti letech.

Bratranec Alí byl zavražděn po pěti letech vlády při ranní modlitbě ranou mečem do hlavy ve městě Kúfa na území dnešního Iráku. Místo vraždy je dodnes významným poutním místem.

Vůdcem muslimů se stává Alího syn Hasan. Hasan je též Mohamedův vnuk, neboť vzešel ze vztahu Alího s Mohamedovou dcerou Fátimou. Alí byl nejen Mohamedovým bratrancem, ale díky svazku s jeho dcerou se stal i jeho zetěm.

Protože je Alího syn Hasan vojensky slabý, uzavírá dohodu se svými odpůrci, podle které budou další vůdci islámské říše voleni během konzultací radou muslimů.

Jeho vláda trvala pouze několik měsíců. Ukončila ji jeho smrt buď v důsledku nemoci, nebo otrávením, za kterým stáli jeho muslimští odpůrci.

Velké finále
Období sporů mezi následovníky bratrance Alího, šíity, a jejich odpůrci se blíží ke svému krvavému finále. Po smrti Hasana uplatňuje nárok na pozici vůdce islámského světa druhý syn bratrance Alího a taktéž vnuk Mohamedův, Husajn.

Pozn. autora: Jára Cimrman by řekl, že muslimové také nebrali ohled na studenty, kteří se budou muset učit v hodinách dějepisu historické události. Nejenže jsou data významných bitev a vražd rané islámské historie obtížně zapamatovatelná, ale i jména synů bratrance Alího se mohou žákům plést.

Druhý Alího syn Husajn se svými nároky na post vůdce muslimů není sám. Roli chalífy chce převzít i syn významného muslimského vůdce, který bojoval v občanské válce proti bratranci Alímu. Jeho jméno je Jazíd.

Bitva u Karbalá
Nejvíce neuralgický bod v historii vztahů mezi sunnity a šíity se odehrál v roce 680 n.l., necelých padesát let po smrti proroka Mohameda. Šíité událost nazývají tragédie v Karbalá.

V bitvě u Karbalá zavraždila Jazídova vojska celou rodinu druhého Alího syna Husajna. Jazíd nebral ohled na dohodu, podle které měl být další chalífa vybrán volbou v islámské radě, a uchýlil se k politice síly. V bitvě nezemřel jen Husajn, ale i jeho dva synové a další vzdálení příbuzní proroka Mohameda.

Vražda Mohamedova vnuka šokovala muslimskou komunitu a prohloubila rozdělení muslimů na dvě nesmiřitelné větve: šíity a sunnity.

Mučednická smrt
Smrt Husajna je šíity vnímána jako oběť na oltář boje proti zkorumpovanému islámu a tyranským vládcům. Husajnova mešita, která se nachází na území dnešního Iráku, je pro šíity po svatyni v Mekce nejposvátnějším místem. Událost si šíité každoročně připomínají různými rituály, mezi které patří bušení do hrudi nebo předčítání starých textů.

Během války mezi Irákem a Íránem v sedmdesátých létech minulého století vstupovali do íránské armády dobrovolníci, kteří se hlásili k odkazu hrdinského boje Alího a jeho syna Husajna.

A například Šíité v Libanonu sdružení v organizaci Hizballáh, kterou podporuje íránská vláda, přirovnávají svůj boj proti Izraeli k boji Husajna proti svým zrádcům.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240420/israe ... 30148.html
Izrael, iránsko-spojenecké iracké milície si vymieňajú údery uprostred ostrého regionálneho napätia

Izrael začal 1. apríla útokom na areál veľvyslanectva islamskej republiky v Damasku bludný kruh eskalácie vzťahov s Iránom. Irán odpovedal bezprecedentným útokom dronov a rakiet zameraných na Izrael, po ktorom v piatok nasledoval "obmedzený" útok dronov a rakiet na ciele v blízkosti iránskeho mesta Isfahán.
Izrael a iracké milície si v sobotu vymieňali údery uprostred nebesky vysokého regionálneho napätia.
Koalícia irackých milícií Islamského odporu v sobotu oznámila, že zaútočila na "životne dôležité" izraelské zariadenie v strategickom prístave Eliat pri Červenom mori. Útok, na ktorom sa údajne podieľali bezpilotné lietadlá, sa uskutočnil čiastočne v reakcii na izraelský útok na vojenskú základňu južne od Bagdadu, v ktorej sídlia jednotky Ľudových mobilizačných síl - koalície milícií, ktorá je spojencom irackej vlády a ktorá vznikla v roku 2014 s cieľom bojovať proti IS.*
Izraelská armáda oficiálne nepotvrdila, že sa zamerala na základňu PMF. Iracké zdroje však v sobotu pre Jerusalem Post uviedli, že pri podozrivom nočnom izraelskom útoku zahynul jeden človek a šesť ďalších utrpelo zranenia.
"Výbuch spôsobil materiálne škody a zranenia," uviedla PMF vo vyhlásení, podľa ktorého bol cieľom úderu štáb PMF na vojenskej základni Kalso, ktorá sa nachádza približne 40 km južne od Bagdadu. Iracké zdroje uviedli, že v čase útoku sa v blízkosti Iraku nachádzali "desiatky" izraelských a amerických vojenských lietadiel.
Centrálne velenie Spojených štátov - ktoré zodpovedá za desiatky vojenských základní roztrúsených po Iraku, Sýrii a ďalších regionálnych krajinách, poprelo akúkoľvek účasť na útoku na Kalso a vo svojom vyhlásení ubezpečilo, že "nevykonalo [v piatok] žiadne letecké útoky v Iraku".
"Výbuch zasiahol vybavenie, zbrane a vozidlá," uviedol pre agentúru AFP predstaviteľ irackého ministerstva vnútra.
Islamský odpor v Iraku v piatok informoval o samostatnej operácii zameranej na leteckú základňu Ovda v južnom Izraeli v Negevskej púšti s použitím bezpilotných lietadiel.
Iracký odpor prevzal v posledných mesiacoch zodpovednosť za desiatky útokov na území Izraela a proti americkým základniam v Iraku a Sýrii po tom, ako sa v októbri 2023 sformoval s cieľom útočiť na americké a izraelské základne v reakcii na izraelskú vojnu v Gaze. Prvky PMF sa vyhrážajú vytlačením amerických síl z Iraku a Sýrie od januára 2020, keď bol zavraždený veliteľ jednotiek Quds Force Islamských revolučných gárd Qasem Soleimani a zástupca veliteľa PMF Abu Mahdi al-Muhandis - dvaja hlavní regionálni protiteroristickí vodcovia.
Napätie v regióne dosiahlo začiatkom tohto mesiaca bezprecedentne vysokú úroveň po izraelskom útoku na komplex iránskeho veľvyslanectva v Damasku 1. apríla a po iránskom protiútoku, ktorého terčom boli izraelské vojenské a spravodajské zariadenia minulý víkend.
V piatok Izrael údajne zaútočil na iránske mesto Isfahán v rámci "obmedzeného" útoku bezpilotných lietadiel a rakiet, ktorého cieľom bola iránska letecká základňa a pravdepodobne aj protivzdušná obrana v blízkosti jadrového zariadenia Natanz. Iránska protivzdušná obrana zostrelila tri izraelské bezpilotné lietadlá. Iránsky minister zahraničných vecí Hossein Amirabdollahian povedal pre NBC News, že izraelská operácia nepredstavovala skutočný útok.
"To, čo sa stalo včera večer, nebol útok," povedal Amirabdollahian. "Boli to skôr hračky, s ktorými sa hrajú naše deti - nie drony."
Iránsky najvyšší diplomat povedal, že Irán nebude reagovať na piatkový útok, "pokiaľ nedôjde k novému avanturizmu Izraela proti našim záujmom", ale varoval, že "ak Izrael podnikne rozhodnú akciu proti mojej krajine a bude nám to dokázané, naša reakcia bude okamžitá a maximálna a spôsobí, že to budú ľutovať".
Prvky izraelského a amerického neokonzervatívneho establišmentu sa od jesene minulého roka a eskalácie palestínsko-izraelskej krízy snažia zatiahnuť Irán do regionálneho konfliktu s Izraelom. Teherán sa snažil vyhnúť tomu, aby sa dostal do pasce, ktorá hrozí, že zmarí roky namáhavého diplomatického úsilia o vstup do BRICS+ a Šanghajskej organizácie spolupráce a normalizáciu vzťahov so Saudskou Arábiou, v prospech nepriameho, asymetrického prístupu k provokáciám USA a Izraela.

* Známa aj ako ISIS, ISIL a Daeš, medzinárodne uznaná teroristická skupina, ktorá je v Rusku postavená mimo zákon.
Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240420/germa ... 27062.html
Nemecká fregata opúšťa misiu v Červenom mori deň po tom, čo Hútiovia ponúkli lodiam EÚ bezpečný priechod

Boli vytvorené dve samostatné koalície pod vedením krajín NATO, ktoré sa snažia otupiť raketové a dronové kapacity Hútiov a obnoviť zdanlivú námornú bezpečnosť v Červenom mori pre izraelskú a západnú obchodnú lodnú dopravu.
Fregata Hessen nemeckého námorníctva, ktorá bola koncom februára vyslaná do Červeného mora, aby sa zúčastnila na operácii Aspides - misii pod vedením Európskej únie na ochranu regionálnej lodnej dopravy pred útokmi jemenských húsíjských milícií, ukončila svoju misiu a v sobotu skoro ráno opustila región.

Bundeswehr vo svojom vyhlásení uviedol, že 143 metrov dlhá vojnová loď vybavená protilietadlovými a protilodnými raketami s 240-člennou posádkou a sofistikovaným radarom dlhého dosahu na palube sa vracia späť do Nemecka po tom, čo strávila takmer osem týždňov sprevádzaním 27 obchodných lodí (čo zodpovedá približne jednej komerčnej lodi každé dva dni).
Loď Hessen je poslednou vojnovou loďou z dvoch samostatných západných koalícií (operácia EÚ Aspides a americko-britská operácia Prosperity Guardian), ktorá v posledných mesiacoch opustila Červené more, pričom jej odchod prišiel deň po oznámení jemenských milícií, že obchodné lode EÚ nebudú terčom útokov, pokiaľ nie sú spojené s Izraelom.
Vodca húsíov Abdul Malik al-Hútí vo štvrtok vyzval európske krajiny, aby stiahli svoje "vojenské prostriedky" z Červeného mora, pričom uviedol, že "plavba európskych krajín, ktoré nesmerujú k izraelskému nepriateľovi, nie je ohrozená, takže môžu bezpečne preplávať".
"Hovoríme Európanom, že je vo vašom záujme, aby stiahli svoje [vojenské] jednotky, ktoré vás stoja veľa a zapájajú vás do nebezpečenstiev a potýčok v prospech Spojených štátov," povedal al-Houthi a prisľúbil európskym krajinám koordináciu s Jemenom s cieľom zabezpečiť bezpečný prejazd pre obchodné náklady "bez toho, aby sa stali terčom útokov".

Samostatne tento týždeň člen politického byra Houthiovcov Hizam al-Assad pre Sputnik Arabic povedal, že milície budú "pokračovať v útokoch na americké a britské lode ako legitímne a zaručené právo reagovať na americko-britské útoky na Jemen".
Počas svojho nasadenia loď Hessen zaznamenala 6. apríla akciu, pri ktorej zachytila húsíjskú raketu. Predtým, 21. marca, Bundeswehr oznámil, že loď zničila bezpilotné námorné vozidlo vypustené milíciami. Bundeswehr vo svojom sobotňajšom vyhlásení uviedol, že loď bola použitá na "úspešnú likvidáciu" húthijských rakiet a bezpilotných lietadiel celkovo štyrikrát.
Hútiovia zvyčajne nútia americké, britské a európske vojnové lode, aby vynakladali sofistikované rakety v hodnote ďalších miliónov dolárov na ničenie väčšinou jednoduchých leteckých a námorných dronov, ktorých výroba jemenské milície stála tisíce dolárov. Od januára sa USA a Spojené kráľovstvo pokúšajú degradovať kapacity húsíov prostredníctvom série leteckých a raketových útokov vo vnútri Jemenu. EÚ sa rozhodla na týchto úderoch nezúčastniť, pričom zdôraznila "čisto obrannú" povahu operácie Aspides.
Hessen bola jedinou nemeckou vojnovou loďou, ktorá sa zúčastňuje na operácii v Červenom mori pod vedením EÚ, do ktorej je zapojený aj taliansky torpédoborec a dve fregaty, dve fregaty z Francúzska a po jednej z Belgicka a Grécka.
Nemecká fregata údajne počas svojho pobytu v regióne preplávala viac ako 11 000 km v Červenom mori a je poslednou vojnovou loďou NATO, ktorá opustila región po relatívne krátkom nasadení. Vo februári opustil Červené more britský torpédoborec, aby sa prezbrojil a obnovil po tom, ako sa stretol s vlnou húsíjských striel. Americkí námorníci a velitelia hlásili stav blízky vyčerpaniu po mesiacoch strávených odrážaním úderov Hútiov a podnikaním vlastných útokov.
Milície, ktoré sa spočiatku zameriavali len na lode, o ktorých sa domnievali, že sú vo vlastníctve Izraela, sú k nemu viazané alebo určené, zintenzívnili svoju kampaň zameranú na komerčnú lodnú dopravu USA a Veľkej Británie po tom, ako tieto dve krajiny začali v januári útočiť vo vnútri Jemenu. Abdul Malik al-Houthi začiatkom apríla uviedol, že v dôsledku "britsko-americkej agresie" bolo pri 424 samostatných útokoch zabitých približne 37 Jemenčanov a 30 bolo zranených.
Al-Houthi tiež uviedol, že od novembra milície vypálili viac ako 120 balistických a riadených striel a bezpilotných lietadiel a zaútočili na 90 lodí vrátane 86 plavidiel spojených s Izraelom, USA alebo Spojeným kráľovstvom.
Hútíovia spustili čiastočnú blokádu Červeného mora v rámci solidarity s Gazou a v rámci kampane, ktorá zahŕňala aj raketové útoky a útoky bezpilotnými lietadlami namierené proti Izraelu. Milície uviedli, že svoju kampaň zastavia, ak Izrael zastaví svoju agresiu voči Palestínčanom.
Kampaň Hútiov spôsobila značné hospodárske straty Izraelu a svetovým lodným spoločnostiam, ktoré sa rozhodli vyhnúť Červenému moru - najkratšej lodnej trase medzi Európou a Áziou - a uprednostnili dlhú cestu okolo Afriky, čo predĺžilo čas o týždne a zvýšilo náklady na dopravu o desiatky miliárd dolárov.