Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_ahaZ hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem jsou opět hlášeny boje. Jerevan podle agentury TASS hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Jerevan se obrátil na Rusko s žádostí, aby mu pomohlo bránit její svrchované území.
Arménie se obrátí na Rusko se žádostí o pomoc s ochranou územní integrity. V úterý to oznámil tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Stalo se tak po ozbrojené eskalaci na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Žádost o pomoc se opírá o dvoustrannou smlouvu z roku 1997. Arménská vláda již připravuje příslušný dokument. Grigorjan to řekl v úterý ve vysílání arménské veřejnoprávní televize.
„Jelikož k útoku (ze strany Ázerbájdžánu, pozn. red.) došlo na území Arménie, v rámci dohody z roku 1997 se obracíme na Ruskou federaci s výzvou ochránit územní celistvost Arménie. Jedná se verbální žádost, která bude následována písemně,“ prohlásil Grigorjan.
Tajemník rady bezpečnosti očekává, že Rusko poskytne Arménii pomoc a republika bude moci obnovit svou teritoriální integritu. Grigorjan dále dodal, že Jerevan hodlá přijmout příslušné kroky v rámci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB).
Arménie hlásí ztráty
Žádost přišla poté, co arménské ministerstvo obrany oznámilo, že na hranici s Ázerbájdžánem přišlo o dvě vojenská stanoviště. Ztráty na životech se upřesňují. Předtím Jerevan prohlásil, že na hranici s Ázerbájdžánem dochází k lokálním ozbrojeným střetům.
Baku z eskalace napětí obvinilo Jerevan. Podle oficiálního prohlášení v reakci na arménské provokace ázerbájdžánská armáda zlikvidovala protitankové systémy a minomety arménských ozbrojených sil. Jerevan naopak z útoků obviňuje Baku. Mezi arménskými vojáky jsou mrtví a zranění.
Den předtím arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že ázerbajdžánská armáda na jednom ze hraničních úseků vtrhla na území Arménie. Ázerbájdžánští představitelé toto obvinění odmítli a prohlásili, že arménští vojáci ostřelovali ázerbájdžánské pozice v Kalbadžárském okrese na západě země.
Připomeňme, že vztahy mezi Baku a Jerevanem eskalovaly během loňské války o Náhorní Karabach. V jejím důsledku Arménie musela Ázerbájdžánu předat Kalbadžárský, Lačinský a Agdamský okres. V souladu s dohodou byly do regionu vyslány ruské mírové síly.
Koncem letošního července se na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem obnovily přestřelky, během kterých došlo ke ztrátám. Obě strany se vzájemně obviňovaly z porušení režimu zastavení palby. Později se za prostřednictví ruských mírových sil dohodly na příměří. Příležitostně ale na hranici mezi oběma zeměmi dochází k růstu napětí.
Arménie a Ázerbájdžán po telefonickém jednání s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu ukončily vojenské střety na svých hranicích v oblasti hory Kilisali. Informuje o tom Ministerstvo obrany RF.
„V důsledku telefonického jednání arménská a ázerbájdžánská strana přijaly opatření ke stabilizaci situace. V současné době byly boje v okolí hory Kilisali ukončeny, situace se normalizovala a je pod kontrolou,“ upřesnili na ruském obranném úřadu.
Šojgu údajně vyzval kolegy z Arménie a Ázerbájdžánu, Surena Papikiana a Zakira Gasanova, aby přestali provokovat eskalace konfliktu.
Příměří a zastavení palby na hranicích s Ázerbájdžánem oznámilo také arménské ministerstvo obrany.
„Podle dohody dosažené za zprostředkování ruské strany byla od 15.30 hod palba na východním úseku arménsko-ázerbájdžánské hranice zastavena, situace se relativně stabilizovala,“ píše se ve zprávě na webu ministerstva.
Ministerstvo obrany poznamenává, že v průběhu bojů „protivník utrpěl velké ztráty v živé síle, a že několik jednotek obrněné techniky bylo zničeno nebo vyřazeno z provozu“.
„Arménská strana má také ztráty. V tuto chvíli jsou údaje o jednom mrtvém. Počet zraněných se upřesňuje. Dalších 12 vojáků bylo zajato,“ informovalo arménské ministerstvo obrany.
Jak uvedl na zasedání arménské bezpečnostní rady premiér Nikol Pašinjan, situace na hranicích je „relativně klidná, ale celková situace zůstává extrémně napjatá“. Dění na hranicích označil Pašinjan za „přímou agresi proti suverénnímu území Arménie“.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev na druhou stranu v telefonickém rozhovoru se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem uvedl, že Baku adekvátně odpovědělo na kroky Jerevanu. Zdůraznil, že „veškerá odpovědnost za vzniklou situaci leží na vojensko-politickém vedení Arménie“.
Eskalace napětí
Den předtím arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že ázerbajdžánská armáda na jednom ze hraničních úseků vtrhla na území Arménie. Ázerbájdžánští představitelé toto obvinění odmítli a prohlásili, že arménští vojáci ostřelovali ázerbájdžánské pozice v Kalbadžárském okrese na západě země.
Připomeňme, že vztahy mezi Baku a Jerevanem eskalovaly během loňské války o Náhorní Karabach. V jejím důsledku Arménie musela Ázerbájdžánu předat Kalbadžárský, Lačinský a Agdamský okres. V souladu s dohodou byly do regionu vyslány ruské mírové síly.
Koncem letošního července se na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem obnovily přestřelky, během kterých došlo ke ztrátám. Obě strany se vzájemně obviňovaly z porušení režimu zastavení palby. Později se za prostřednictví ruských mírových sil dohodly na příměří. Příležitostně ale na hranici mezi oběma zeměmi dochází k růstu napětí.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... ici-185513Ozbrojené střety mezi oběma bývalými sovětskými republikami se opakují od předloňské války o Náhorní Karabach.
Článek
Arménie a Ázerbájdžán dnes oznámily mrtvé při přestřelkách na společné hranici. Oba znepřátelené státy na jižním Kavkaze se vzájemně obviňují z eskalace situace, informovala agentura DPA.
https://t.me/rian_ru/141249Předčasné prezidentské volby v Arménii se podle ústavy mohou konat nejpozději do 35 dnů po demisi.
Prezident je volen parlamentem na období sedmi let.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_elkArménský prezident Armen Sarkisjan v neděli oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v „těžkých časech“. Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.
Arménský prezident uvedl, že jeho rezignace je způsobena tím, že nemá nástroje k ovlivňování domácí a zahraniční politiky.
„Dlouho jsem přemýšlel a po téměř čtyřech letech aktivní práce jsem se rozhodl rezignovat na post prezidenta Arménie. Rozhodně to není emocionální rozhodnutí a vychází z určité logiky,“ uvedl Sarkisjan v prohlášení zveřejněném na webových stránkách prezidenta Arménie.
Politik se domnívá, že země je prezidentskou republikou co do formy, ale ne co do obsahu.
Sarkisjan podotkl, že dnes v Arménii prezident „nemůže ovlivňovat otázky války nebo míru“, nemůže „vetovat zákony, které považuje za nevhodné pro stát a lidi“.
„Žijeme v unikátní realitě, (...) kdy schopnosti prezidenta jsou vnímány ne jako výhoda pro stát, ale jako hrozba ze strany různých politických uskupení, kdy prezident nemůže využít většinu svého potenciálu k řešení systémových domácích a zahraničněpolitických úkolů,“ upozornil.
Jak vyplývá z prohlášení, Sarkisjan a jeho rodina se stali terčem různých politických skupin, které se zajímají o minulost prezidenta, o „různé konspirační teorie a mýty“.
Armen Sarkisjan se narodil 23. června 1953 v Jerevanu. V roce 1976 absolvoval Jerevanskou státní univerzitu, v roce 1978 postgraduální studium na této univerzitě. Je kandidátem fyzikálních a matematických věd. Věnuje se pedagogické činnosti.
V 90. letech politik zahájil diplomatickou kariéru, v letech 1996-1997 byl předsedou vlády Arménie. Na počátku roku 2000 Sarkisjan začal podnikat, podílel se na činnosti různých energetických a technologických společností v Rusku, Turkmenistánu a Uzbekistánu.
V roce 2013 se opět ujal funkce mimořádného a zplnomocněného velvyslance Arménie ve Spojeném království.
Sarkisjan působil v prezidentské funkci od roku 2018. Tehdejší prezident Arménie Serž Sarkisjan tehdy jako lídr Republikánské strany - největší parlamentní strany - navrhl kandidaturu Sarkisjana na tento post.
https://t.me/ArmenianVendetta/22614Arménsky blok oznámil začiatok pouličných protestov. Dôvodom protestov je hospodárska situácia a slabá bojová pripravenosť armády. Ľudia vyšli do ulíc aj pred týždňom, keď Pašinjanova kolóna smrteľne zrazila tehotnú ženu prechádzajúcu cez ulicu.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/14534371 z 02.05.2022Arménska polícia v pondelok 02.05.2022 počas pouličných protestov zadržala 244 opozičných aktivistov, ktorí blokovali ulice Jerevanu. K 14:00 hod. (13:00 hod. MSK) bolo 244 občanov, ktorí nevyhoveli zákonným požiadavkám polície, predvedených na rôzne policajné stanice. V súčasnosti je situácia v Jerevane relatívne pokojná. Stúpenci opozície sú na námestí Place de France v centre hlavného mesta, kde sú z kontajnerov na odpadky a pouličných lavičiek postavené barikády, ako aj stany. Ďalšie zhromaždenie odporcov premiéra Nikola Pašinjana sa očakáva o 18:00 hod. (17:00 hod. MSK).
V arménském hlavním městě Jerevanu od poloviny dubna probíhají každý den protesty. Arménská opozice a veřejnost se domáhá odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který v dubnu zahájil mírového jednání s Ázerbájdžánem kvůli území Náhorního Karabachu. Policie zadržela už stovky lidí, které svými demonstracemi blokují ulice a celkový chod města.
Pašinjan podle demonstrujících neměl ustupovat při jednáních s Ázerbájdžánem o sporném území Náhorního Karabachu. Arménský premiér se v dubnu v Bruselu totiž dohodl s ázerbájdžánským prezidentem Ilhanem Alijevem, že zahájí přípravu mírové smlouvy o řešení konfliktu v Náhorním Karabachu a zřídí společnou komisi pro vytyčení společné hranice.
Opozice obyvatele Jerevanu vyzývá k občanské neposlušnosti, pořádá protivládní demonstrace nebo pochody. Policie tak již od 17. dubna každý den řeší nepokoje v ulicích. Pravidelně také demonstrující zatýká, když blokují ulice hlavního města.
Například 17. května zadržela policie čtyři stovky protestujících, což je nejvyšší číslo zatčených od 1. května. Ti začali blokovat ulice Jerevanu už v 8 hodin ráno ve snaze narušit dopravu a vyvinout tlak na Pašinjanovu vládu. Opoziční představitelé tvrdili, že demonstranti zablokovali více než 50 ulic v různých částech hlavního města.Na posledním protivládním setkání demonstranti zablokovali i prostory jerevanského metra.Armenian police have detained more than 400 people in Yerevan as protesters blocked streets during opposition-led demonstrations on May 17 to force Prime Minister Nikol Pashinian from office. https://t.co/CWOUk4r0sW pic.twitter.com/flHof0k86m
— Radio Free Europe/Radio Liberty (@RFERL) May 17, 2022Náhorní Karabach ovládli na přelomu 80. a 90. let arménští separatisté. Boje si tehdy vyžádaly na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Další z kol otevřeného konfliktu mezi oběma znesvářenými stranami vypuklo na podzim roku 2020. Během šestitýdenní války Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si podržela kontrolu nad většinou horské enklávy. Počet obětí předloňského konfliktu se odhaduje na 5600.In #Yerevan, #Armenia, protesters blocked the work of the subway. pic.twitter.com/JpvQ24D9Sf
— NEXTA (@nexta_tv) May 18, 2022
Příměří, vnímané v Arménii jako národní ponížení, vyvolalo mnohatýdenní demonstrace. Ale loňské předčasné volby Pašinjan opět vyhrál a udržel se u moci.
„Pašinjan je zrádce a ustavičné demonstrace v ulicích jej donutí odstoupit,“ prohlásil opoziční vůdce, místopředseda parlamentu Išchan Sagateljan. „Nikol (Pašinjan) musí odejít, protože je symbolem porážky a Arménie nemá s tímto vůdcem budoucnost,“ řekl AFP jeden z demonstrantů na začátku května.
Obří exploze v neděli otřásla obchodním centrem Surmalu v arménské metropoli Jerevanu. Při výbuchu skladu zahynula podle zpravodajského kanálu NEXTA pětiletá dívka, dalších nejméně 45 osob utrpělo zranění, mezi nimi velké množství dětí. Počet obětí ještě může narůst, zranění jsou odváženi do několika nemocnic.
Oběti potvrdilo i arménské ministerstvo pro mimořádné situace, žádné další podrobnosti ale zatím nezveřejnilo. Na místě zasahují záchranáři a velké množství hasičských jednotek, pod troskami budovy podle svědků zůstalo uvězněných mnoho lidí.Místní média citovala mluvčího jerevanských úřadů, podle kterého výbuch nastal ve skladu zábavní pyrotechniky. Někteří svědci uvedli, že nejprve došlo k prvnímu výbuchu, a když lidé na místě začali pomáhat zraněným, ozvala se ještě další exploze. Místo výbuchu se nachází asi dva kilometry od centra města.An explosion occurred in the „Surmalu“ shopping center in #Yerevan, the Armenian Ministry of Emergency Situations reports.
According to preliminary information, there are victims. pic.twitter.com/ZAVcI6umqg
— NEXTA (@nexta_tv) August 14, 2022Na sociálních sítích lidé zveřejňují záběry plamenů a dýmu v místě neštěstí.Պայթյուն Երևանի «Սուրմալու» առևտրի կենտրոնում. կան տուժածներ https://t.co/WY8TYABXZH pic.twitter.com/ARv5LSlEYo
— Ազատություն (@azatutyunradio) August 14, 2022
Noční vypuknutí bojů na několika místech podél arménsko-ázerbájdžánské hranice je natolik vážné, že Jerevan požádal svého mocného spojence Rusko o pomoc. Vyšlo to najevo několik hodin poté, co arménský premiér Nikol Pašinjan vedl pozdě v noci telefonický rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem. Arménská vláda poté potvrdila, že požádala Rusko o vojenskou pomoc při odrážení ázerbájdžánské agrese a ostřelování, uvádí se v prohlášení (strojový překlad):
„Během schůzky byly projednány další kroky proti agresivním akcím Ázerbájdžánu proti svrchovanému území Arménie, které začaly o půlnoci. V souvislosti s agresí proti svrchovanému území Arménské republiky bylo rozhodnuto oficiálně se obrátit na Ruskou federaci s cílem realizovat ustanovení Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, jakož i na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Radu bezpečnosti OSN.“
Arménie žádost opírá o pakt Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, který má s Ruskem uzavřen a na jehož základě Rusko dříve vyslalo do Náhorního Karabachu mírové síly po konfliktu na podzim 2020.
Sociální sítě jako Telegram nebo Twitter plní odporné záběry zvěrstev, kterých se při bojích s Armény dopouští vojáci Ázerbájdžánu. Zarážející ale je to, že tyto fotky a videa často sdílejí a šíří dobrovolně oni sami. Obzvlášť velké znepokojení vyvolalo video, na kterém vojáci svlékli tělo zabité vojačky, do prázdného očního důlku jí zarazili kámen a do úst vložili uříznutý prst, zřejmě její vlastní.
Podle informací na ruskojazyčném telegramovém účtu, který video s mrtvou arménskou vojačkou publikoval, byla žena odstřelovačka. Prstem, který má v ústech, prý mačkala spoušť. Na těle má pak několik nápisů, zřejmě v ázerbájdžánštině. Kromě ní více než minutové video zachycuje těla několika mrtvých vojáků. Ačkoli do nich vojáci kopou, žádné z nich nevypadá, že se dočkalo podobného zacházení jako tělo ženy.Někteří muslimští fanatikové věří, že se nedočkají po smrti ráje, pokud v boji padnou rukou ženy. Ázerbájdžán je převážně islámský stát, není ale jasné, zda tito vojáci věří v něco podobného ani zda je k zohavení těla ženy vedly tyto pohnutky.Horrific video of Azerbaijani soldiers with corpses of Armenian soldiers they've desecrated circulating on telegram. AZ soldiers stripped a female soldier, put a rock in her eye socket and a finger in her mouth.
Many of the comments are Azerbaijanis celebrating this war crime. pic.twitter.com/Xwa98m9CL9
— Lindsey Snell (@LindseySnell) September 16, 2022
Na dalším záběru, který koluje po internetu, zase pózují vojáci speciálních jednotek s uříznutou hlavou arménského vojáka.
Autenticitu záběrů není v současnosti možné nezávisle ověřit. O jejich pravosti ale promluvil náčelník generálního štábu arménských ozbrojených sil Edward Asryan.
„V boji se dopouštěli zvěrstev na našich vojácích, včetně žen,“ řekl. „Nemohu najít slova, abych popsal, jak zohavili vojákyni, uřízli jí nohy, prsty, svlékli ji do naha, to je poslední stupeň krutosti,“ dodal. To, zda měla žena na videu uříznuté nohy, nedokázala redakce Echo24.cz potvrdit.
Asryan prohlásil, že žádná vojenská síla, jednotka nebo voják jakékoli země nemá právo dělat taková zvěrstva. Označil to za hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva. Asryan uvedl, že k válečným zločinům došlo na všech směrech útoku.
Arménie oznámila, že od úterý v pohraničních střetech s Ázerbájdžánem zahynulo 135 jejích vojáků. Uvedl to premiér Nikol Pašinjan, jehož vláda zatím odmítla zavést v této kavkazské zemi válečný stav. Celkový počet obětí bojů na obou stranách přesáhl 200, předchozí oficiální bilance Jerevanu činila 105 padlých.
Prudké ozbrojené střety vypukly na hranici Arménie a Ázerbájdžánu v noci na úterý, přičemž obě znesvářené země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem. Ministerstvo obrany v Baku ve čtvrtek ohlásilo, že při nich zemřelo 71 ázerbájdžánských armádních příslušníků. Od středečního večera platí příměří, které se zatím dodržuje.
A čo urobili pre Rusko arméni, teda okrem škody?Arménský premiér Nikol Pašinjan dal ve středu najevo frustraci z toho, že Arménii, která podle něj čelí agresi ze strany Ázerbájdžánu, nepřichází na pomoc Ruskem vedená Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Pašinjan tak na summitu ODKB v Jerevanu, jehož se účastnil také ruský prezident Vladimir Putin, zpochybnil efektivitu této vojenské aliance, uvedla agentura AP.
Rusko, lídr ODKB, je dlouhodobě v oblasti Zakavkazska, kde se Arménie a Ázerbájdžán od rozpadu Sovětského svazu střetly ve dvou velkých ozbrojených konfliktech, určující síla. S tím, jak ale zabředává do války na Ukrajině, roste pro něj nebezpečí, že na jižním Kavkazu přijde o svůj někdejší vliv, podotkla AP.
„Je skličující, že arménské členství v ODKB Ázerbájdžán od agresivních kroků neodrazuje,“ uvedl dnes Pašinjan.
„Dodneška jsme nedokázali dospět k rozhodnutí ohledně odpovědi ODKB na agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii. Tato skutečnost vážně škodí pověsti ODKB v naší zemi i za jejími hranicemi,“ pokračoval arménský premiér.
Vedle Ruska a Arménie jsou členy organizace také Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Ázerbájdžán členem není, jeho tradičním spojencem je Turecko.
Arménie a Ázerbájdžán spolu už několik desítek let vedou spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem. Během eskalace konfliktu předloni na podzim Ázerbájdžán získal kontrolu nad rozsáhlou částí tohoto území. Boje si vyžádaly životy asi 6700 lidí. Zakončila je mírová dohoda, na jejímž vyjednání se podílelo Rusko.
V září se mezi Arménií a Ázerbájdžánem rozhořely nové boje, v nichž dohromady padlo přes 200 vojáků. Arménie ve stejný měsíc požádala ODKB o pomoc, dostalo se jí ale jenom slibu, že do ní budou vysláni pozorovatelé. Rusko v rámci dohody o příměří z roku 2020 vyslalo do Náhorního Karabachu asi 2000 vojáků, což ale nepomohlo vyřešit některé přetrvávající problémy včetně právního statusu Náhorního Karabachu, podotkla AP.
Prezident je volen parlamentem na období sedmi let.