Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Ale to nie je veľké transportné lietadlo ale ekranoplán a ten má iný režim použitia.

A funguje na principu: Je to tak hnusný, že to země odpuzuje

Sú to také "prízemné vlastnosti/efekty".

Schvalne si predstavte, kde by sa to dalo prevadzkovat, ked vacsina letisk je nedostupna pri lete 10 m nad zemou. Automaticky vypadavaju suchozemske letiska a ostavaju len primorske, kde bude musiet byt priletovy/odletovy vektor zbaveny akejkolvek vyvyseniny

Však on taky ekranoplán je spíš loď než letadlo

I když v tomto případě jde o něco trochu víc jak ekranoplán … spíše takový Do-X

Ten byl také schopen nastoupat až do 1.000 metrů, ale při cestě přes Atlantik se spořádaně držel dole u hladiny … bylo to pro něj ekonomičtější.

U těchto letadel / ekranoplánů by to mělo být stejné. Start z běžného letiště, přelet v "nízké" výšce (cca 3.000 ft) nad volné moře, sklesání do letové výšky ekranoplánu a hurá přes moře (nebo podél pobřeží.

Takhle nějak vypadal příspěvek Boeingu v roce 2002 - projekt Pelican

Hughesova "Hus" vraj nikdy nemohla vyletiet do vysky, lietadlo letelo len vdaka prizemnemu efektu
Lenze to sa uz nedozvieme. Okrem tohto plachtenia to nikdy neletelo

Přesněji, jediný let, který Hughes H-4 Hercules uskutečnil, byl ten ve výšce 70 ft.
Nebyl tak ale konstruován, jeho dostup měl být 6.000 metrů. Ale nikdy nebyl zkoušen.
Pravděpodobně by se to stejně nepodařilo, letoun byl extrémně podmotorovaný.

U toho ekranoplánu je to viacej o konkrétnom umiestnení letiska aby nastúpal potrebnú výšku. Resp. je to vždy kompromis nosnosť,letová výška/ okolité podmienky letiska.(Väčšie výšky dosahujú pri znížení nosnosti)

h =< (L * V) /2v
L - chorda krídla, V - rýchlosť zvuku, v - rýchlosť letu , h - výška letu

Spruce Goose mal chordu okolo 15,5 metra - takže pri rýchlosti 198-216km/h (55-60m/s) a rýchlosti zvuku 320m/s je preň výška prízemného efektu do 45-41 metrov. 70 stôp je cca 21 metrov, takže to lietalo len na prízemný efekt.

Další s indických utopických projektů Tejas MK2

Rusko jedná se Spojenými arabskými emiráty o možnosti vyvinout společně lehkou stíhačku páté generace.
https://tvzvezda.ru/news/opk/content/20 ... YNGjb.html

Rusko a Čína uzavřou smlouvu o vytvoření nové generace těžkého vojenského vrtulníku v příštích dvou měsících, řekl ředitel pro mezinárodní spolupráci a regionální politiku ruské státní společnosti Rostec Viktor Kladov novinářům na okraji výstavy AERO INDIA - 2019 ve středu.

Podle Kladova bude vrtulník větší než americký Sikorsky, ale menší než ruský Mi-26 a bude mít nosnost 15 tun.

http://tass.com/defense/1045488

Marfil píše: ↑

26 pro 2018, 18:46

BOEING - SIKORSKY SB-1 DEFIANT ...

Prvý vzlet Sikorsky - Boeing #SB1 Defiant vo štvrtok 21.03.2019

https://youtu.be/Sm-N7trI0sw zverejnené 21.03.2019, dĺžka videa 57 sek.

Viac info
https://www.lockheedmartin.com/en-us/pr ... rator.html
https://www.boeing.com/defense/future-v ... index.page
https://nplus1.ru/news/2019/03/22/defiant

bude zaujímavé sledovať, ako sa vysporiadajú s dual rotor systémom. Moc skúseností s tým nemajú

Zase jim to trvalo cca 20 let(od Jelcinovi éry) ale éro vypadá velmi pěkně. Podstatné bude jak se bude chovat při vysokých rychlostech.

Sikorského bych nepodceňoval - tahounem v tomto tandemu bude určitě on...

Vsak OK, Sikorsky to urcite zvladne, len je dolezite, ci to bude bez zavaznych problemov a za aku cenu

Pekne? Nafúknutý orotorovaný Black Hawk. Čo do krásy to u mňa nevyhral, uvidíme výkony. Naposledy niečo podobné stopli kvôli nákladom na vývoj a nahradili Apachom.

Myslíš Lockheed AH-56 Cheyenne?
Predovšetkým bol jednomotorový, po druhé mal zložitú transmisiu na tri rotory a po tretie - "nešťastne" nízko položený nosný rotor, z toho vyplívajúce extrémne nároky na tuhosť hlavného rotoru a veľké obmedzenia manévrov s preťažením.
A bol ťažký na hovado - maximálna vzletová bola skoro 12 ton (11740 kg; Apache (AH-64A) ~8000kg, prototyp YAH-64 ešte menej)

CAGI skúma / vyvíja technológie pre vysokorýchlostný transport v Arktíde Inštitút CAGI skúma nové technológie a podmienky pre vysokorýchlostný transport v Arktíde na dlhé vzdialenosti - ide hlavne o rýchlu zdravotnú pomoc + transport na odľahlé ropné plošiny + záchrana / hliadkovanie severnej námornej trasy. Predpokladá sa dolet až 1000km, v článku sa uvádza poskytnutie prvej pomoci do 20 minút, prevoz do nemocnice do 2 hodín
(pri tých vzdialenostiach tam hore na severe).
Zdroj http://www.tsagi.ru/pressroom/news/4257/ z 11.03.2019

Jj Alchy, presne ten. Keďže jednou z technológií ktorú na ňom skúšali bol tuhý hlavný rotor, tak ho mohli umiestniť nízko, znížili tak aerodynamický odpor. Aj to nové čudo je trojrotorové a čo do krásy sa mi Cheyenne páčil viac.