Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Výstava ve Farnborough v roce 2018 bude bez ruské vojenské techniky
Podle agentury Interfax, která se odvolává na Federální službu pro vojensko-technickou spolupráci Ruska, Rusko nebude moci ani v roce 2018 prezentovat své vojenské produkty na letecké výstavě ve Farnborough ve Velké Británii. Rozhodnutí o zákazu prezentace ruských vojenských produktů bylo učiněno organizačním výborem výstavy ve Farnborough. Podle představitelů ruské společnosti Rosoboronexport, která má na starosti organizaci ruských expozic na podobných výstavách, lze toto rozhodnutí označit za vzorový příklad nekalé soutěže.

Je možno připomenout, že problémy s účastí na výstavě ve Farnborough v červenci příštího roku nebudou pro Rusko první: v roce 2014 nebyli části ruské delegace vydána britská víza, a v roce 2016 ruské společnosti dostali z důvodu sankcí možnost prezentovat pouze civilní produkty.
Byla to právě výstava ve Farnborough, která se v roce 1988 jako první na "západě", mohla pochlubit účastí, tehdy ještě sovětských bojových letadel. V řadě dalších ročníků byla právě ruská vojenská technika jedním z hlavních reklamních taháků britské výstavy a zdrojem zvýšených příjmů organizačního výboru.

http://www.militarybox.cz/news/vystava- ... -techniky/

RUSKO SI PŘIŠLO NA „POKLAD“ INFORMACÍ O F-22, PROHLÁSILA AMERICKÁ GENERÁLKA

Konflikt na Blízkém východě poskytl Rusku unikátní možnost posoudit schopnosti amerických letounů včetně nejnovějších stíhaček F-22, prohlásila generálporučice amerického letectví VeraLinn Jamiesonová.
„Nebe nad Irákem a obzvláště nad Sýrií se pro Rusy stalo skutečným pokladem informací," cituje portál Business Insider slova Jamiesonové.

http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/11851-ru ... -generalka

mirek58 píše: ↑

17 úno 2018, 14:00

..
Proto taky střely vypálené z letadla proti směru pohybu nosiče /dozadu/ mají tak tristní výsledky dosahu. Nejprve musí tah motoru spotřebovat na deceleraci, dostat svou rychlost na 0, a poté zase akcelerovat z tak draze dosažené 0.

Je v tomto smere nejaký posun?
Viem že s tým robili pokusy v Rusku ,ale či sa z toho aj niečo uviedlo do praxe v Rusku prípadne aj inde,nie je známe.

To nevím, že by se problém někam posunul.
Když se ukázalo, že střelba přímo dozadu je na dvě věci, tak co lovím z paměti se obrátili k aerodynamickým silám. Střelu odpálili ve směru pohybu nosiče, ta díky řídícím plochám absolvovala oblouk 180st a pokračovala, dosah se podstatně zvýšil, ovšem zase "nakynul" čas do zásahu( střela letěla po delší dráze). Takže opět celá záležitost v labrdonu.

Nejšťastnější americká stíhačka. Pilot ji opustil, a tak přistála sama
18. února 2018

Před téměř půlstoletím se stal v americké Montaně zázrak. Z nebe se snesl na pšeničné pole proudový letoun, který byl krátce předtím v nejtěžší chvíli svého života opuštěn pilotem. Těžko uvěřitelné přistání neřízeného stroje mělo za následek pouze jeho menší poškození.

Zdroj: https://technet.idnes.cz/f-106-delta-da ... enstvi_erp

Nenašiel som Francúzsko v kaviarni,tak to dám sem.
Francúzi zase skúšajú šťastie

Francouzské motory pro indické letouny Tejas

https://www.militarybox.cz/news/francou ... uny-tejas/
Porovnával som to s motormi obdobného ťahu(snáď s tými správnymi) a on ten francúzsky motor vyzerá tabulkovo veľmi dobre alebo som niečo prehliadol?

https://en.wikipedia.org/wiki/Snecma_M88
https://en.wikipedia.org/wiki/Klimov_RD-33
https://en.wikipedia.org/wiki/General_Electric_F404

Americký analytik porovnal ruský letoun Su-57 s obdobnými stroji z USA a Číny

Michael Kofman, vedoucí analytik Wilsonova centra, v rozhovoru pro Business Insider porovnal ruský letoun Su-57 s americkými a čínskými letouny páté generace.

Podle Kofmana technologie stealth, kterou má Su-57, je lepší než u strojů čtvrté generace, avšak nedosahuje úrovně, kterou mají F-22 nebo F-35. Nicméně ruský stroj je mnohem levnější než americká letadla.

Mezi hlavní výhody Su-57 patří manévrovací schopnosti. Hlavním konkurentem ruského stroje je podle něj čínský letoun J-20. Kofman se domnívá, že J-20 má poněkud horší charakteristiky kvůli tomu, že jeho pohon zajišťují kopie starších ruských motorů.

Více zde: https://cz.sputniknews.com/svet/2018030 ... nal-su-57/

František Hadrava - sám si to postavil, sám si to prevádzkuje, nádhera

https://vimeo.com/250499918 zverejnené 10.01.2018, dĺžka videa 06:05 min.

Exkluzivně: Zázrak na obloze
Čtvrtek 22. března 2018 vejde do historie civilního letectví jako jeden z milníků. Toho dne startoval na mezinárodním letišti v indickém Dillí stroj Boeing 787 Dreamliner.

Cíl: Tel Aviv, Izrael. Co je na tomto letu výjimečného?

Odpověď: To, kudy letěl...
.

.
Nemusel oblétávat Arabský poloostrov, ale mohl – v premiéře – použít nejbližší dostupnou trasu. Přes Omán a Saúdskou Arábii. Právě povolení saúdského režimu činí tuto záležitost unikátní. Poprvé po mnoho desetiletích mohl stroj letící do Izraele využít saúdského vzdušného prostoru. Přesto, že Saúdové, tak jako většina arabských režimů, Izrael neuznávají a neudržují s ním žádné kontakty, natož diplomatické styky. Dlužno dodat, že tato dobrá vůle Saúdů se netýká žádné izraelské letecké společnosti, ale indické. Leč i to je pokrok.

První let Air India z Dillí do Tel Avivu tak vstoupil do dějin. Je důkazem, že na Blízkém východě pozvolna tají ledy.

https://lubomirstejskal.blog.idnes.cz/b ... x?c=655375

Voda nebo sníh? Je to vlastně jedno...



.
To musí být přemotorované jaxviňa...

Nemusí - funguje to presne rovnako ako An-72/74 alebo ekranoplány
Vrtulový vír ofukuje krídlo

Alchymista píše: ↑

27 bře 2018, 09:42

Nemusí - funguje to presne rovnako ako An-72/74 alebo ekranoplány
Vrtulový vír ofukuje krídlo

Ten efekt ako u An-72/74 možno, ale efekt ekranoplánu asi ťažko.
https://ru.wikipedia.org/wiki/Л-42 tie motory niesú zase až tak silné 2 x 100HP(síce aj to môže byť relatívne či to je veľa alebo málo)
Či to položenie motorov skrátka nevyplýva z toho že je to amfíbia,PBY Catalína to tiež tak mala.Aj keď u tohoto je predsa len zreteľné to väčšie vysunutie nad hornú plochu krídla.
Ale na "prízemný efekt" by to asi muselo mať krídlo tesne nad vodou/povrchom.

Jak funguje parní raketa, která má dokázat, že je Země placatá

https://technet.idnes.cz/jak-funguje-pa ... ntent=main

kenavf - práveže skôr naopak: An-72/74 menej, krídlo je ofukované prúdom spalín z motorov len na hornej strane, a efekt ekranoplánu viac - ekranoplán lieta na prízemnom efekte, teda na vrstve vzduchu vháňanej do štrbiny medzi povrchom zeme (hladinou vody) a krídlom. A vrtuľový prúd/vír to robí veľmi účinne. A ano, presne rovnaký efekt využíva aj Catalina a iné hydroplány a tiež lietadlá so skráteným štartom a prístátím: vrtuľa je vysunutá čo najviac pred krídlo a podľa možnosti aj nad krídlo - ťah vrtule potom ťahá trup "z vody" hore a tým vlastne znižuje hydrodynamický odpor pri rozbehu.
U väčších strojov je ale využiteľnosť výhody z ofukovania krídla vrtuľovým prúdom obmedzená - veľkosť vztlaku je závislá na intenzite prúdu a teda na otáčkach vrtule a motorov. To v sebe nesie viaceré riziká, napríklad veľký rozdiel vztlaku na krídle pri vysadení jedného motoru...

Výška prízemného efektu závisí od rozmerov krídla: h ~ (L . Vz) / 2.v; kde L je chorda krídla, Vz rýchlosť zvuku a v rýchlosť letu

Aj tie malé ekranoplány, ak chceli efektívne využívať prízemný efekt, tak museli mať krídlo tesne u hladiny.Samozrejme prízemný efekt učinkuje na každé lietadlo len je otázka ako významne.Pri tej polohe krídla ako to má to
to L-44 ho beriem už len ako sprievodný efekt.Poloha motorov skôr svedčí o snahe ofukovať vrch krídla,z tej polohy to na "podfukovanie" krídla veľmi nedostane.A väčšiu konštrukčnú podobnosť by som bral to ofukovanie ako u An-72

Coanda efekt :trefa
Ofukovaný vzduch přilne ke křídlu a klapkama se nasměruje dolů a máme vztlak jako bejk. A může ten proud ofukovat křídlo jenom vrchem - výhoda u hydroplánů.

U malých civilných ekranoplánov (hlavne z Ruska) je dôležitá aj právna stránka celej veci. Je snaha, aby stroje boli "právnicky", z hľadiska podmienok prevádzky a všetkých súvisiacich predpisov zaradené do kategórie lodí a člnov, nie do kategorie lietadiel. To okrem iného vyžaduje, aby NEBOLI SCHOPNÉ dosiahnuť väčšiu ako nejakú zákonom definovanú letovú výšku - a tá je malá. Je to postavené tak, že celý pohyb stroja musí byť možný len vo výške menšej ako je výška prizemného efektu.

Standardní definice letu je výška 15 m.
V 15 metrech končí vzlet, do 15 metrů se let vrtulníku po letišti považuje za pojíždění.
Předpokládám, že je to v Rusku stejné - ICAO.

Co se An-72/74 týče, tak jak bylo řečeno využívá Coandova efektu = ofukování horní části profilu. To vede k vyšší rychlosti vzduchu na horní straně křídla, což vede ke zvýšení dynamického a snížení statického tlaku nad křídlem čímž se zvýší rozdíl statických tlaků nad a pod křídlem = nárůst vztlaku.
To se s vrtulovým pohonem dá docílit jen obtížně.
Tam je to řešeno jinak - velká vrtule ofukuje celé křídlo a zrychluje nabíhající vzdušnou masu.

(vysvětleno hodně zjednodušeně, tak prosím nekamenovat)

Skeptik píše: ↑

27 bře 2018, 14:49

..
To se s vrtulovým pohonem dá docílit jen obtížně.
Tam je to řešeno jinak - velká vrtule ofukuje celé křídlo a zrychluje nabíhající vzdušnou masu.
..

U toho L-44 to práve vyzerá že osa vrtule nie je cca v rovine krídla, ale je tu výrazne posunutá nad rovinu krídla, takže väčšina objemu vzduchu prúdi nad hornou plochou krídla,čo by mohlo práve posilovať ten Coanda efekt.

Proto píši "obtížně".
On tam nějaký vliv vždy bude, ale ne tak "čistý" jako u An-72/74, kde je celá konstrukce přímo zaměřena na využití Coandova efektu.

Co se vrtulového pohonu týče, nesmí se zapomínat, že za vrtulí vzniká poměrně významné "vírové pole" kde rychlost vzdušné masy paradoxně klesá - resp. neurychluje se tak, jako v případě reaktivního motoru (akce - reakce)

U amfibií jsou ty motory natočeny směrem nahoru skutečně proto, aby vznikala kolmá složka tahu, která "nadzdvihuje" letadlo při rozběhu a tak částečně snižuje odpor prostředí po kterém se letadlo rozbíhá (voda či v tomto případě sníh).