MiG - 31

[Skeptik]

Alchy, pokud vím, tak Ch-47M2 by měla mít inerciální navedení s možností korekce (např. GLONASS) a cílové infračervené navedení.
Údaje z radaru jsou tedy plusem, nikoli však nutností.
výška zahájení útoku by měla být 20.000 metrů … otázka je, co může infračidlo z této výšky vidět, resp. na jakou vzdálenost "vidí" letadlovou loď.
Vše se samozřejmě komplikuje při oblačnosti … ale letadlová loď není cíl, který se musí potopit teď hned. Na pozici se stěhuje hodiny až dny. Čas útoku si tedy můžeš vybrat.

Tím nerozporuji možnost, že Kinžal je jen první verzí takové střely, jejímž účelem je hlavně "ověřit princip".
Ostatně tomu by napovídalo i to, že nejde o originální konstrukci, ale nejspíš o úpravu střely z Iskanderu.

[Alchymista]

Ano - inerciálne navedenie s možnosťou korekcie družicovou navigáciou a koncové samonavedenie.
Lenže práve tie navigačné dáta pre inerciálne navedenie musí spracovať a do strely vložiť nosič pred odpálením. A ako tieto navigačné dáta získa je iný problém - u Mig-31K sa dá predpokladať, že svojím rádiolokátorom dokáže hladinové ciele nájsť až po rádiolokačný horizont - to je pri letovej výške ~18km tých cca 500-550km - a pripraviť z rádiolokačných dát navigačné dáta pre inerciálne navedenie strely. Iná možnosť je priať dáta o pozícii cieľa z iných zdrojov a opäť z nich pripraviť navigačné dáta pre strelu - pritom treba mať na pamäti, že aj pozícia nosiča sa bude v čase veľmi rýchlo meniť, každú sekundu zhruba o pol kilometra a toto musí byť do navigačných dát pre inerciálnu navigáciu zahrnuté.

Pripraviť navigačné dáta ostatne nie je žiadna sranda - ako poviete strele, kde je sever, kde je hore a dole? Pritom to hore a dole si hneď po štarte, počas voľného pádu, kľudne vymenia miesta a vzápätí do toho kopne raketový motor s ťahom niekoľko ton.

[Skeptik]

Ale zdrojem polohy přeci nemusí být nosič.
Může jím být družice, A-100 či jiný MiG-31 ... plus datový přenos na nosič (hunter - killer).

[Alchymista]

Nemusí - ale pokiaľ je, je nosič informačne autonomny, čož je vždy výhoda.

[palo satko]

Musite si zobrat mapu sveta, vystrihnut lodičku a skusit sa s nou približit na dolet F-35 k ruskym doležitym zakladniam. zistite, že to vôbec nie je jednoduche a dramaticky to limituje počasie. Rusi sa pri obrane vlastnej krajiny naozaj nemusia bat americkeho operačneho zväzu s lietadlovou ľodou.

[Skeptik]

Tak to vypadá, že jsme tady asi banda "amerických vědců" a monitoruje nás přímo Sputnik

Američtí vědci poznamenávají, že MiG-31BM fotografovaný v blízkosti Leteckého výzkumného institutu Gromova v Žukovském je nosič extrémně neobvyklé rakety. K hypersonickému komplexu Kinžal nemá žádný vztah, ale je schopen vypnout hlídací systém nepřítele. Američtí vědci dospěli k závěru, že může jít jak o protisatelitní raketu, tak i o startovací systém pro vynášení užitečného zatížení Išim — jeden z projektů, který se nepodařilo realizovat v souvislosti s rozpadem SSSR.

Podle jiné verze může být pod břichem MiG-31BM testována balistická protilodní raketa. Munice tohoto druhu se vyznačuje mnohem silnější bojovou hlavicí. Její výbuch může jediným zásahem zničit i letadlovou loď.
https://cz.sputniknews.com/amp/svet/201 ... a-satelit/

[Juraj]

Podrobny rozbor temy
http://www.thedrive.com/the-war-zone/23 ... ear-moscow

[puma]

Tak hlavně velikost radaru pod radomem je v rozměrech cca ŽUKu z MiGu-35, kdyby tam byl nový "studeno-keramický" Zhuk-AMEh (u kterého se zvedl výkon a dosah o 50% v porovnání s jeho poslední předchozí verzí - detekce letounu MiG-29 na více jak 260km), ten má komplet hmotnost 100kg.

Tak pak by dosah na velké námořní cíle z extrémních výšek byl odhadem kolem 500-600km (velké torpédoborce) a na LL by mohl být klidně kolem 1000km (radarový horizont při letu na výšce 50km je 920km) pak už by to byla docela zajímavá věcička, a klidně by mohla předávat cíle po datalinku i Kinžálům, nebo přes satelit hodit polohy cílů na velitelství a odsud to distribuovat v reálném čase na nosiče s Kinžály pro hromadný útok "laciných" Kinžálů, kterým ty lodě nestihnou nikam uplout, a tu útočnou skupinu okolo LL dorazí. Byla by to asi hodně drahá střela, vzhledem k použití letounového radaru či z něj odvozeného radaru, ale vzhledem k tomu, že by prudce zvedla pravděpodobnost vyhledání LL a její skupiny na obrovské ploše, by se to pořád vyplatilo, stačilo by jich nasadit jen několik na vyhledání svazů LL, odpaly okolo pobřeží ve vzdálenostech 500 až 700km od sebe a pokud by to mělo dolet 2000 až 3000km na extrémní výšce, tak by to byl i dost efektivní útočný/průzkumný komplex proti kterému by nebyla reálná obrana, který by v době míru nic nestál defakto, a v době války by byl schopen nasazení v řádu půl hodiny s pravděpodobností 99.9% vyhledání svazů LL na dálkách až 2000km++ od pobřeží velice rychle (na pokrytí celého pobřeží RF by stačilo do 60 střel), s okamžitým úderem na LL, popřípadě pokud by byla LL nalezena mimo dosah střely, tak by poslal druhý MiG-31 druhou střelu (pravděpodobně by působili minimálně ve dvojici) už na přesné souřadnice, která by zaútočila na LL, a pak by nastal čas pro "laciné" Kinžály na doražení svazu LL.

[nine_mike]

Nemyslím že by niekto pchal radar pre stíhač do riadenej strely, to skôr nejaký jeho derivát vyrobený tak aby fungoval možno tak 5 minút. Podľa mňa je to ale primárne strela určená na ničenie kozmických cieľov.

[Juraj]

...a klidně by mohla předávat cíle po datalinku i Kinžálům, nebo přes satelit hodit polohy cílů na velitelství a odsud to distribuovat v reálném čase na nosiče s Kinžály pro hromadný útok "laciných" Kinžálů, kterým ty lodě nestihnou nikam uplout, a tu útočnou skupinu okolo LL dorazí.

Po skusenostiach z inych predikcii AK ocakavam, ze casom sa nieco podobne objavi v reale

[Alchymista]

Predstava, že len tak jednoducho sa zoberie letecký radar vhodných rozmerov a vyrobí sa z neho rádiolokátor pre vyhľadávanie námorných cieľov je dosť naivná. Rádiolokátory pre sledovanie cieľov na morskej hladine a nad morskou hladinou majú hodne veľa špecifických vlastností, daných tým, že morská hladina je okrem iného elektricky vodivá - chová sa tak skoro ako kovová platňa. Preto je tiež len málo rádiolokátorov, napríklad pre pozemné systémy PVO, plne funkčných aj pre námorné systémy - obvykle sa musí vyvinúť nový/upravený RL systém.

Čiže rádiolokátor odvodený od leteckého RL alebo využívajúci jednotlivé bloky leteckého RL ano - takže konštrukčne môže patriť do rodiny rádiolokátorov Fazotron "Žuk", ale nebude priamo odvodený od žiadneho z nich. Ďalšia podstatná vec - upravený letecký rádiolokátor v takomto použití, ako je navrhované, by bol na "rakeťácke pomery" až šialene energeticky náročný, čo predstavuje celkom problém, jednak potrebnú energiu v rakete dodať (dá sa, cez prachové akumulátory tlaku a turboagregáty), ale tiež celý systém "uchladiť" - v letiacej rakete, aj celkom veľkej, nie je veľa možností, kam tie desiatky kilowatt odpadového tepelného výkonu odpratať.

[puma]

Tak tyhle normální moderní letecké radary mají režimy pro detekci lodí, dosah na velké lodě kolem 400km, což je defakto už jen omezení dané radarový horizontem z výšky 10km je to 412km. Staré radary stíhaček 10-20 let dokáží vyhledat velké námořní cíle na vzdálenost cca 300km, takže s trochou úprav a výkonným počítačem na palubě by to bylo použitelné + přenosem cílů na družice pravděpodobně. Ohledně energie pro radar na palubě, to je problém, ale ne zas neřešitelný, pracovní činnost v řádu max 10-15 minut (chlazení po tu dobu např. tekutým dusíkem, což by mohlo stačit), pokud by se to pojmulo jako "mnohofunkční hypersonický a vysokoletící AESA radar", co oskenuje během pár minut obrovské oblasti a předá cíle dále (klidně by to mohli být i vzdušné, z takových úhlů/výšek by měli velké RCS), bylo by to kupodivu velice efektivní a ve výsledku (s jinými řešeními) i laciné řešení, a proti větším lodí, a hlavně skrytým průnikům svazů LL k pobřeží přímo vražedné, plus by to dokázalo fungovat i v případě vyřazení průzkumných satelitů sloužících ke zjišťovat pozic svazů LL.

[Alchymista]

Môžeš mať pravdu - nápad rozhodne niečo do seba má.
K chladeniu - tekutý dusík je dobrý, ak potrebuješ niečo malé ochladiť na -180°C, ale pokiaľ potrebuješ odviesť pár desiatok tisíc kilojoule tepla, je voda nebetyčne lepšia - napríklad aj stratový varný systém. Každý kilogram vyvarenej vody (vyfučanej pary) odvedie zo systému cca 2,26 MJ - pre 100kW zdroj tepla to znamená odvedenie tepelnej energie vyprodukovanej za 22 sekúnd. Takže potrebuješ zhruba 5 kg vody na každú minútu chladenia (tj na každú minútu činnosti systému), takže na celú misiu potrebuješ na uchladenie systému 50-100kg vody alebo vodnoalkoholovej nemrznúcej zmesy.

[WuVirr]

Noční lety přepadových stíhačů MiG - 31 Tichooceánského loďstva

[skflanker_]

Perm, MiG-31BM

https://youtu.be/IMWkmvXBj_0 zverejnené 17.01.2019, dĺžka videa 4:21 min.

Истребители МиГ-31БМ пермской авиабазы Сокол отрабатывают перехват целей в стратосфере на высоте 18 тыс. м. На перехват был подняты два экипажа, которым была поставлена задача найти «нарушителя» самостоятельно, без наведения наземных средств ПВО. МиГ-31 успешно выполнили поиск и захват цели, а затем произвели имитацию пуска ракет дальнего радиуса действия. При выполнении полетов в стратосферу летчики использую высотно-компенсирующие костюмы на случай разгерметизации кабины.

- príprava pilotov (obleky) pre lety v stratosfére
- kontrola mašiny
- rozhovor po ukončení = výška letu 18.000m, rýchlosť 2,65Mach (cca 2.800 km/h - 777,7 m/s pri danej výške a teplote, podľa prevodných tabuliek pre 20°C pri hladine more 878 m/s) a výcvik spočíval v tom, aby na danej výške a rýchlosti vyhľadali a zamerali cieľ a simultánne = simulovane "odpálili raketu".

[kenavf]

произвели имитацию пуска

"simulovane" nie "simultánne".

[puma]

Docela unikátní video odpalu čtyř R-33 při cvičení na Kamčatce z MiGu-31

[skflanker_]

Mig-31BM s dálkovými řízenými střelami R-37M ...

Tu originál foto bez tých červených obdĺžnikov:
4 x R-77-1

Zdroj https://pp.userapi.com/c850424/v8504248 ... OMzgyQ.jpg
4 x R-37M

Zdroj https://sun1.dataix-kz-akkol.userapi.co ... A5uoKQ.jpg

[puma]

No mohli by to být jen nějaké krytky, když jsou červené a ostré R-37M. A čouhá tam nějaký červený hadr trochu vepředu, nejspíš pojistka.

[IgorT]

Červený hadr - za môjho pôsobenia pri stíhačkách bol na konci mechanického zaisťovadla (kolíka), napríklad na sedačke pilota ich bola na červenej šnúrke snáď desiatka! Boli aj na zbraňových systémoch.