MiG - 31

Příspěvek od **puma** » 30 zář 2018, 13:21

Taky mě to napadlo, že by to mohla být defakto protilodní střela proti LL s neomezeným dosahem v podstatě, pokud by ten radom byl keramický (což se už dnes vyrábí), tak by mohl vydržet i vstup do atmosféry, pak by velký radar pro konečnné navedení dával smysl, ale nevylučoval bych ani tu protisatelitní zbraň a vypouštění malých satelitů, ono by to mohlo být navržené i modulárně.

Příspěvek od **puma** » 30 zář 2018, 16:32

ALASA a vynášení 45kg užitečného nákladu, každopádně ta ruská potvora má ale radar a radom ale Kinžal, ale jiný

Podle mě je to protiradarová střela s extrémním dosahem (2000 až 3000km) s pasivním/aktivním radarem, vyloženě je to určené pro rychle vyřazení mobilní radarové části PRO - tedy námořních elementů PRO (nosičů RIM-161 Standard Missile 3).
To ale ještě nevylučuje, že to není modulární konstrukce, pravděpodobně bude, a bude existovat i verze pro vynášení malých satelitů, či jako protisatelitní zbraň.

Příspěvek od **Alchymista** » 30 zář 2018, 18:04

Na detaile dobre vidno spôsob zloženia krídiel - zodpovedá to skôr strele "Kontakt" 79M6

Ako píše puma - možné sú aj tri varianty:
a) protidružicová zbraň - jedno alebo dvojstupňový nosič s mimoatmosferickým interceptorom
b) nosič malých družíc - dvoj alebo trojstupňový nosič s výkonom 20-50kg na LEO
c) protizemná/protilodná strela veľkého dosahu - jednostupňová, aerobalistická s dostrelom 1000++km
U všetkých variant je prvý stupeň prakticky rovnaký a tepelne odolný keramický radom tiež dobre poslúži u všetkých troch variant.

Příspěvek od **nine_mike** » 01 říj 2018, 11:52

Malo by zmysel púšťať sa do varianty c, (protilodná/protizemná strela) keď už majú Ch-32 a kindžal? Mne to skôr príde ako zbraň proti tomu americkému bezpilotnému raketoplánu, špionážnym družiciam a celkovo trumpovským kozmickým silám, resp. ruská reakcia na aktivizáciu armády USA vo vesmíre.

Příspěvek od **Alchymista** » 01 říj 2018, 12:48

Malo. Táto strela má zrejme iné možnosti a schopnosti ako Ch-47M2 Kinžal aj ako Ch-32 (modernizované Ch-22)
Kinžal potrebuje data z nosiča, takže jeho efektívny dosah na námorné ciele je limitovaný rádiovým horizontom z letovej výšky nosiča na nejakých 500-550km. To tiež značne zjednodušuje navedenie, potrebnú elektroniku aj potrebné manévrovacie schopnosti. Doba letu na maximálny dostrel (500-550km) bude u Kinžalu do 240 sekúnd, skôr len okolo 200 sekúnd - za ten čas mu cieľ utečie maximálne päť-šesť kilometrov od počiatočného bodu, takže vystačí s manévrovým priestorom o priemere 10-15km.
Táto nová strela má zrejme dosah značne (násobne) väčší a ciele si musí vyhľadať samostane - doba letu môže i presiahnuť 500 sekúnd (Mach 8-10 na diaľku 1200km = 380 - 480 sekúnd) čo predstavuje manévrový priestor cieľa 7-10km a z každú minútu oneskorenia informácie medzi prieskumným prostriedkom a strelou sa manévrový priestor cieľa zväčšuje o ďalší kilometer. Útočiaca strela teda musí svojím detekčným systémom pokryť minimálne dvojnásobný priemer (ak sa cieľ môže posunúť o 10km od poslednej známej pozície, strela musí prepátrať kruh o priemere najmenej 20km) a musí dokázať v tomto priestore aj manévrovať aby cieľ dostihla.

Příspěvek od **Juraj** » 01 říj 2018, 13:06

Iskander a Kindzal vraj letia v zaverecnej faze znacne pomalsie ako uvedenych 10M (2-3M). Takze nieco doraznejsie by sa mozno hodilo
http://www.armadninoviny.cz/zastavi-pro ... t-ii-.html

Příspěvek od **Alchymista** » 01 říj 2018, 13:19

Treba si uvedomiť, že papierových Mach 10 je maximum vo výške. Rýchlosť klesnúť môže na Mach 2-3, ale bude to vo výške pod desať kilometrov alebo i menej, teda vzhľadom k uhlu zostupu nie viac ako 15km "pred cieľom" a to zasa predstavuje posledných 10 maximálne 20 sekúnd letu.

K videu s vysokými manévrovacími schopnosťami - podobný manéver robia aj obe varianty S-300 - rakety totiž majú v tryskách plynové kormidlá

Příspěvek od **nine_mike** » 01 říj 2018, 13:24

Alchy a odkiaľ je tá info že kindžal potrebuje dáta z nosiča? Nemôže mu dáta poskytovať napr. družica a ciel sleduje nejaký malý UAV ako Orlan alebo Orion alebo ponorka a posiela ich cez satcom do kindžalu?

Příspěvek od **Alchymista** » 01 říj 2018, 13:31

Každý ďalší informačný kanál na strele zvyšuje zložitosť systému na strele a zároveň zvyšuje "informačnú zraniteľnosť" strely. Navyše - rusi stále ešte nemajú (a tak skoro mať nebudú) nepretržité pokrytie družicovým signálom s dostatočným počtom komunikačných kanálov pre operačné a taktické využitie.

Druhá vec - nosič získava pre Kinžal primárne rádiolokačné dáta o cieli a spracováva ich do potrebnej formy. Vzhľadom k rýchlosti nosiča predstavuje každý ďalší prenosť údajov o cieľoch na nosič oneskorenie informácie - a zvyšuje tak chybu cieľových údajov.

Ad ponorka ako zdroj cieľových údajov - to tú ponorku obetuješ?

Příspěvek od **nine_mike** » 01 říj 2018, 14:29

No ja sa tomu veľmi nerozumiem, ale lietadlová loď a jej zväz má obrovskú hodnotu + hodnota toho čo môže zničiť je ešte mnohonásobne vyššia. Ak mám strelu ktorá ju dokáže vyradiť a mám možnosť zvýšiť jej dosah o pár sto km za cenu toho že bude zložitejšia a drahšia (hoci aj by to stálo 3x tak veľa ako strela bez týchto možností), tak by mi to zato rozhodne stálo.
To družicové pokrytie nemusí byť všade, pre základnú funkčnosť stačí pokryť všetko okolo ruských hraníc do vzdialenosti dostrelu Ch-47M2.
Ponorku by som obetovať určite nechcel, ale LL v prípade útoku na územie Ruska by sa aj tak musela nachádzať v operačnom priestore ruských ponoriek (veď to je jeden z ich hlavných jobov), tak prečo to nevyužiť a nepostaviť systém tak aby aj hociktoré kilo dokázalo naviesť kindžal alebo iné strely na LL. Naviac keby ponorka útočila napr. UETom, tak aj tak by sa musela priblížiť minimálne na 25 km (udávaný max. dosah UET torpéd) a predtým poznať polohu LL. Proste mne to pripadá strašne nepraktické aby strela s takými parametrami musela byť navádzaná signálom z nosiča. A ako to riešia Čínania s ich DFkami, veď oni ich odpalujú dokonca zo zeme.

Příspěvek od **Skeptik** » 01 říj 2018, 16:33

Alchy, pokud vím, tak Ch-47M2 by měla mít inerciální navedení s možností korekce (např. GLONASS) a cílové infračervené navedení.
Údaje z radaru jsou tedy plusem, nikoli však nutností.
výška zahájení útoku by měla být 20.000 metrů … otázka je, co může infračidlo z této výšky vidět, resp. na jakou vzdálenost "vidí" letadlovou loď.
Vše se samozřejmě komplikuje při oblačnosti … ale letadlová loď není cíl, který se musí potopit teď hned. Na pozici se stěhuje hodiny až dny. Čas útoku si tedy můžeš vybrat.

Tím nerozporuji možnost, že Kinžal je jen první verzí takové střely, jejímž účelem je hlavně "ověřit princip".
Ostatně tomu by napovídalo i to, že nejde o originální konstrukci, ale nejspíš o úpravu střely z Iskanderu.

Příspěvek od **Alchymista** » 01 říj 2018, 16:55

Ano - inerciálne navedenie s možnosťou korekcie družicovou navigáciou a koncové samonavedenie.
Lenže práve tie navigačné dáta pre inerciálne navedenie musí spracovať a do strely vložiť nosič pred odpálením. A ako tieto navigačné dáta získa je iný problém - u Mig-31K sa dá predpokladať, že svojím rádiolokátorom dokáže hladinové ciele nájsť až po rádiolokačný horizont - to je pri letovej výške ~18km tých cca 500-550km - a pripraviť z rádiolokačných dát navigačné dáta pre inerciálne navedenie strely. Iná možnosť je priať dáta o pozícii cieľa z iných zdrojov a opäť z nich pripraviť navigačné dáta pre strelu - pritom treba mať na pamäti, že aj pozícia nosiča sa bude v čase veľmi rýchlo meniť, každú sekundu zhruba o pol kilometra a toto musí byť do navigačných dát pre inerciálnu navigáciu zahrnuté.

Pripraviť navigačné dáta ostatne nie je žiadna sranda - ako poviete strele, kde je sever, kde je hore a dole? Pritom to hore a dole si hneď po štarte, počas voľného pádu, kľudne vymenia miesta a vzápätí do toho kopne raketový motor s ťahom niekoľko ton.

Příspěvek od **Skeptik** » 01 říj 2018, 16:59

Ale zdrojem polohy přeci nemusí být nosič.
Může jím být družice, A-100 či jiný MiG-31 ... plus datový přenos na nosič (hunter - killer).

Příspěvek od **Alchymista** » 01 říj 2018, 17:25

Nemusí - ale pokiaľ je, je nosič informačne autonomny, čož je vždy výhoda.

Příspěvek od **palo satko** » 01 říj 2018, 17:26

Musite si zobrat mapu sveta, vystrihnut lodičku a skusit sa s nou približit na dolet F-35 k ruskym doležitym zakladniam. zistite, že to vôbec nie je jednoduche a dramaticky to limituje počasie. Rusi sa pri obrane vlastnej krajiny naozaj nemusia bat americkeho operačneho zväzu s lietadlovou ľodou.

Příspěvek od **Skeptik** » 02 říj 2018, 05:25

Tak to vypadá, že jsme tady asi banda "amerických vědců" a monitoruje nás přímo Sputnik

Příspěvek od **Juraj** » 02 říj 2018, 06:06

Podrobny rozbor temy
http://www.thedrive.com/the-war-zone/23 ... ear-moscow

Příspěvek od **puma** » 02 říj 2018, 07:21

Tak hlavně velikost radaru pod radomem je v rozměrech cca ŽUKu z MiGu-35, kdyby tam byl nový "studeno-keramický" Zhuk-AMEh (u kterého se zvedl výkon a dosah o 50% v porovnání s jeho poslední předchozí verzí - detekce letounu MiG-29 na více jak 260km), ten má komplet hmotnost 100kg.

Tak pak by dosah na velké námořní cíle z extrémních výšek byl odhadem kolem 500-600km (velké torpédoborce) a na LL by mohl být klidně kolem 1000km (radarový horizont při letu na výšce 50km je 920km) pak už by to byla docela zajímavá věcička, a klidně by mohla předávat cíle po datalinku i Kinžálům, nebo přes satelit hodit polohy cílů na velitelství a odsud to distribuovat v reálném čase na nosiče s Kinžály pro hromadný útok "laciných" Kinžálů, kterým ty lodě nestihnou nikam uplout, a tu útočnou skupinu okolo LL dorazí. Byla by to asi hodně drahá střela, vzhledem k použití letounového radaru či z něj odvozeného radaru, ale vzhledem k tomu, že by prudce zvedla pravděpodobnost vyhledání LL a její skupiny na obrovské ploše, by se to pořád vyplatilo, stačilo by jich nasadit jen několik na vyhledání svazů LL, odpaly okolo pobřeží ve vzdálenostech 500 až 700km od sebe a pokud by to mělo dolet 2000 až 3000km na extrémní výšce, tak by to byl i dost efektivní útočný/průzkumný komplex proti kterému by nebyla reálná obrana, který by v době míru nic nestál defakto, a v době války by byl schopen nasazení v řádu půl hodiny s pravděpodobností 99.9% vyhledání svazů LL na dálkách až 2000km++ od pobřeží velice rychle (na pokrytí celého pobřeží RF by stačilo do 60 střel), s okamžitým úderem na LL, popřípadě pokud by byla LL nalezena mimo dosah střely, tak by poslal druhý MiG-31 druhou střelu (pravděpodobně by působili minimálně ve dvojici) už na přesné souřadnice, která by zaútočila na LL, a pak by nastal čas pro "laciné" Kinžály na doražení svazu LL.

Příspěvek od **nine_mike** » 02 říj 2018, 08:44

Nemyslím že by niekto pchal radar pre stíhač do riadenej strely, to skôr nejaký jeho derivát vyrobený tak aby fungoval možno tak 5 minút. Podľa mňa je to ale primárne strela určená na ničenie kozmických cieľov.

Příspěvek od **Juraj** » 02 říj 2018, 10:23

puma píše: ↑
02 říj 2018, 07:21
...a klidně by mohla předávat cíle po datalinku i Kinžálům, nebo přes satelit hodit polohy cílů na velitelství a odsud to distribuovat v reálném čase na nosiče s Kinžály pro hromadný útok "laciných" Kinžálů, kterým ty lodě nestihnou nikam uplout, a tu útočnou skupinu okolo LL dorazí.

Po skusenostiach z inych predikcii AK ocakavam, ze casom sa nieco podobne objavi v reale

Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31

Re: MiG - 31