Letecký vývoj

[skflanker_]

Ide o prvý Roll-Out = ešte neletel - viď http://www.stratolaunch.com/news/FirstRollout.html z 31.05.2017
a ďalšie foto:
http://www.stratolaunch.com/images/slid ... tonew4.jpg
http://www.stratolaunch.com/images/slid ... ebsite.png
http://www.stratolaunch.com/images/slid ... ebsite.jpg
http://www.stratolaunch.com/images/slid ... ebsite.jpg
+ video:

http://youtu.be/00FMMIaKYgE zverejnené 31.05.2017, dĺžka videa 1:13 min.

a ešte vizualizácia celého projektu z roku 2013:

http://youtu.be/YgJFKUiuDBE zverejnené 14.06.2013, dĺžka videa 2:53 min.

a porovnanie veľkosti s inými lietadlami:


Zdroj http://itc.ua/news/kompaniya-soosnovate ... -v-kosmos/

---

---

Video - prvý let lietadla MS-21-300, plná verzia:

http://youtu.be/E53sxNTQ9Q8 zverejnené 30.05.2017, dĺžka videa 26:58 min.

[Alchymista]

Ešte jedo video - seria fotografií z Roll-outu

Teda ťahať takéto hoviadko, a hlavne s takýmto podvozkom, to musí byť žrádlo...

[Snork]

No váhu to má o "niečo málo" menšiu než Mirya
Max vzletová hmotnosť 589 t a max hmotnosť nákladu 249 t
Mirya ma max hmotnosť 600 t a max hmotnosť nákladu 250 t ( na palube )

ale pri tom množstve kolies a vzdialenosti od seba sa obávam pre pri pojazdových testoch a pri zatáčaní zistia že dochádza i enormnému šmykovému treniu, určite to museli riešiť nejakým aspoň čiastočným natáčaním prvých a posledných párov kolies.

[Skeptik]

Myslím, že u takovéhoto letadla bude podvozek ten nejmenší problém.
Ono to zas až tak často létat nebude, a navíc to bude létat z jediné, k tomu určené základny. Ne jiná letiště to nebude smět ... kvůli rozpětí a právě rozchodu podvozku.
Tedy samozřejmě, pokud to lítat vůbec kdy bude. Vypadá to, že za posledních pár let se moc neposunuly.

[woxia]

Toto je hodně kritická konstrukce. Nedokáži si představit co se stane, když to trefí turbolenci nebo jen boční vítr. To jedno křídlo nemůže dynamicky vydržet.

Pochopila bych, kdyby spojili obě VOP do jedné, ale dva samostatné ocasy je konstuktérský úlet. Že jim to vyšlo u menšího modelu, neznamená, že jim to bude fungovat u většího.

Ráda bych viděla, jak se to chová při ofukování v aerodynamickém tunelu, pokud tam toto monstrum bylo.
Jinak dvoutrupová konstrukce není špatná - např. Fw 189, lítal hodně obstojně ale byla to rámová konstrukce.

[honzajan]

Jsem těžký amatér - jak daleko jsou ty trupy od sebe,podle toho měřítka +/- 20 m ? Zajímalo by mě celkem zatížení na to spojovací křídlo,jak při pojíždění,zatáčení,tak při možném letu.Snos větru a podobný srandy.Ta páka od zadní části letadla působící na to křídlo může být celkem zajímavá.Při klidném počasí a v nějaké turbulenci ještě větší.
Snad jsem to napsal jako laik srozumitelně.

[petrp]

Při prvním pohledu to vypadá jako nesmyslný projekt:
- má to dva samostatné trupy poměrně daleko od sebe
- má to i dvě kabiny
- oproti dvěma samostatným strojům to má menší plochu křídel
- motorů 3 prdele...
- rozměr nehorázný, dynamické síly na centroplán budou velmi velké

Pak tu máme velké ALE:
- název je StratoLaunch
- po jeho překladu do lidského jazyka dává najednou ten prostor mezi trupy smysl
.

.
http://www.space.com/32680-stratolaunch ... stery.html

[woxia]

Ale to víme, že dává ten prostor mezi trupy smysl, ale jestli dává smysl dělený ocas je otázkou.

Nic nebránilo konstruktérům použít horní VOP a tu spojit, prostor pod ní je pro náklad dostatečný. kromě toho spodní VOP ubírají prostor a to vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru.

Možná je celé těžiště v trupu směřováno doprostřed a zadní část bude jen prázdná skořepina, takže působící síly nebudou tak velké.
Přesto si myslím - ač jsem žádné srovnávací výpočty nedělala - že rámová kostrukce je rámová konstrukce (tím nechci říkat, že jim to někde prdne, ale podle mne je taková pravděpodobnost u této konstrukce o cca tři řády vyšší).

[Nespavec]

Ale to víme, že dává ten prostor mezi trupy smysl, ale jestli dává smysl dělený ocas je otázkou.

Nic nebránilo konstruktérům použít horní VOP a tu spojit, prostor pod ní je pro náklad dostatečný. kromě toho spodní VOP ubírají prostor a to vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru.

Možná je celé těžiště v trupu směřováno doprostřed a zadní část bude jen prázdná skořepina, takže působící síly nebudou tak velké.
Přesto si myslím - ač jsem žádné srovnávací výpočty nedělala - že rámová kostrukce je rámová konstrukce (tím nechci říkat, že jim to někde prdne, ale podle mne je taková pravděpodobnost u této konstrukce o cca tři řády vyšší).

Je to "větší bráška" od White Knight Two, kterej lítá u Wirgin galactic celkem úspěšně, už skoro 10 let.
Tak snad vědí, co dělají
https://en.wikipedia.org/wiki/Scaled_Co ... Knight_Two
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=41&t=734

[petrp]

...vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru...

Drobná poznámka - tohle je letadlo, ne balón...

[kenavf]

...vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru...

Drobná poznámka - tohle je letadlo, ne balón...

woxia má pravdu.Ak by letel vodorovným ustáleným letom tak v okamihu odpojenia nákladu(250ton) by začalo lietadlo "stúpať silou 250 ton".Dokial by to vztlakové a všetky ostatné klapky krídla nekompenzovali.Je otázka ako rýchlo sa dokáže zmeniť charakteristika krídla(rýchlosť pohybu klapiek).
Eliminovať by sa to dalo keby k uvolňovanu nákladu dochádzalo vo fáze klesania(po parabole) ako keď sa simuluje beztiažový stav.V ten okamih by vlastne nesená raketa pôsobila na trup minimálnou silou.Po uvolnení nákladu by nosič začal stúpať a odbočil by, aby mohla raketa zapáliť svoje motory.

[Alchymista]

Letel som v An-26, ešte za socíku, pri nácviku vysadzovania nákladu. VEĽMI záleží na skúseniostiach pilota, inak je to skutočný "skok".
V extrémnom prípade može "odľahčenie" dopadnúť až takto - katastrofa C-130 Hercules pri hasení požiaru, po odhodení/vypustení vody sa mu zložili krídla (vozí cca 11 ton vody).

[kenavf]

..
V extrémnom prípade to može dopadnúť až takto - katastrofa C-130 Hercules pri hasení požiaru, po odhodení vody sa mu zložili krídla.

Tam mi to skôr pripadá na zlomenie z preťaženia,pri odlahčení by som očakával "skok" dohora.

[Alchymista]

Pri štrukturálnej havárii konštrukcie v oblasti centorplánu idú krídla VŽDY smerom hore.
Krídlo totiž "ešte stále letí", tj. vytvára vztlakovú silu, ale konštrukcia krídla v oblasti centroplánu už silu neprenáša na trup. Poťah na hornej strane krídla je obvykle pevnejší ako na spodnej strane (jednoducho preto, že "sanie" na hornej strane krídla tvorí až 2/3 celkového vztlaku), takže povolí neskôr a v momente havárie teda vytvára "pánt", okolo ktorého sa krídlo vplyvom vztlakovej sily otáča.

K spôsobu odhodenia záťaže: V podstate stačí malé "potlačenie" (alebo ako je uvedené vyššie - pohyb na vrchole paraboly), tým sa na krátky čas znížia vztlakové sily na krídle a zmena zaťaženia pri odhodení záťaže sa neprejaví tak výraznou zmenou plošného zaťaženia krídla a teda aj vztlakových síl pôsobiacich na celú konštrukciu.

[petrp]

Letel som v An-26, ešte za socíku, pri nácviku vysadzovania nákladu. VEĽMI záleží na skúseniostiach pilota, inak je to skutočný "skok".

Souhlas, a tak to bylo i myšleno - pilot, který skokově odlehčí letadlo s tím musí počítat, jinak v tom stroji nemá co dělat - to není balón, který se nedá ovládat (myšleno v dané časové relaci k provedené akci). Těžko by pak úspěšně mohli úspěšně lítat těžké bombardéry...

[kenavf]

Letel som v An-26, ešte za socíku, pri nácviku vysadzovania nákladu. VEĽMI záleží na skúseniostiach pilota, inak je to skutočný "skok".

Souhlas, a tak to bylo i myšleno - pilot, který skokově odlehčí letadlo s tím musí počítat, jinak v tom stroji nemá co dělat - to není balón, který se nedá ovládat (myšleno v dané časové relaci k provedené akci). Těžko by pak úspěšně mohli úspěšně lítat těžké bombardéry...

S tým mechanizmom deštrukcie krídla mám trocha "problém".Popíš aký subjektívny pocit si v tom An-26 mal?Podľa mňa si zrazu cítil ako keby si išiel zrazu do kopca(alebo rozbeh výťahu smerom hore) pretože trup bol zrazu ťahaný dole podstatne menšou silou ale mechanika krídla bola stále rovnako nastavená.Ale spoj krídlo-trup bol zrazu odľahčený.
Ale tí hasiči v požiarnom lietadle boli vystavení klasickému "trvalému" preťaženiu a spoj krídlo-trup to nevydržal.

[Alchymista]

kenavf - pocit? asi najlepšie - stúpanie a dopredné zrýchlenie.
Alebo jazda na saniach, keď po krátkom rovnom úseku nasleduje mierny kopček, cez ktorý sa dostaneš zotrvačnosťou - tam ale chýba to "zrýchlenie do kopca", miesto neho je na saniach spomalenie. To bolo pri prvom zhode pri prísne vodorovnom lete. Druhý cvičný náklad bol zhodený s "malým" manévrom - "prejavy" boli oveľa menej nápadné a zodpovedali skôr stretnutiu s nejakým redším oblakom

ad C-130 - impulzom k deštrukcii je práve to náhle a rýchle odľahčenie zaťaženej konštrukcie. Lietadlo si môžeš zjednodušene predstaviť ako voľnú dosku (nosník) podoprenú v dvoch bodoch pred okrajmi dosky a v strede zaťaženú - takže je namáhaná na ohyb a pri odhodení bremena náhle odľahčená. Krídlo pri tom "prekmitne" a týmto rázom sú strihnuté nity alebo zlomené zvary - nasleduje rozpadnutie konštrukcie.
Problém u všetkých hasičských lietadiel "vodných bombardérov" je aj v tom, že zhody vody prebiehajú v relatívne veľmi malej výške nad terénom, takže tam prakticky neexistuje žiadny priestor pre efektívny manéver na zníženie dynamického namáhania draku lietadla a tak konštrukcia dostáva pri každom odhodení záťaže rázové namáhanie naplno. Po čase to proste tie spoje "uklepe". Onen nešťastný herkules mal údajne nalietaných cez 21000 hodín (a bohvie koľko pristátií a odhodov vody - požiarnici lietajú obvykle krátke otočky, cca 20-30 minút)

[kenavf]

.. takže je namáhaná na ohyb a pri odhodení bremena náhle odľahčená. Krídlo pri tom "prekmitne" a týmto rázom sú strihnuté nity alebo zlomené zvary - nasleduje rozpadnutie konštrukcie...

Takže je tam ten krátky prekmit ako som si myslel, ale na tom videu nieje také niečo vidieť.(možno je to taký efekt ktorý sa na videu nedá zachytiť)

[Alchymista]

to ti kmitne v strede krídla maximálne nejakých 10-15 cm, viac nie, pri centropláne sú to desatiny milimetru, maximálne milimetre. To bohate stačí - nity majú typický priemer 3 až 5 mm.

[nine_mike]

Keď sme pri tom vysadzovaní nákladu, onehdá tu bolo video sýrskej alebo ruskej Il-78 ako vyhadzovala zásoby pre Deir. Kamera bola nad zadnou rampou a krásne bolo vidno ako celé lietadlo na okamih zastavilo vo vzduchu, dokonca aj cúvalo vždy keď vyťahovací padák zabral a vyvliekal paletu von z lietadla.
Toto je to video https://www.youtube.com/watch?v=dy-XAZhoCV0