Suchoj Su-57 (T-50)

[WuVirr]

Unikátní záběry z bojovích operací Su-57 v Sýrii

[Skeptik]

1552/30 = až 51.73 T/R vyčleněných modulů pro trackování jednoho vzdušného cíle při sledování 30 současně, ale jelikož tyto AESA radary fungují tak, že nevyčlení všechny T/R moduly pro trackování cílů, tak to nebude max. 51.73 T/R ale něco mezi 26 až 36 T/R moduly na kontinuální sledování jednoho cíle, podstatnou část jich nechají volných pro přehledový režim v kterém se hledají další cíle/hrozby i při trackování 30 vzdušných cílů současně.

Tak jsem se bohužel nemýlil, tady se trochu mýlíš.

Na trackování cíle se žádné T/R moduly nevyčleňují. Trackování provádí Radar Tracker, část radaru, která zpracovává informace z radaru jako celku pracujícím v přehledovém módu.
Prostě radar vyšle signál (u AESA vyšlou signál postupně všechny T/R moduly) a "zjistí" co se kolem něj nalézá.
Na základě odrazů získá procesní jednotka tzv. plots.
DPU vytipuje plots, které k sobě "patří" a vytvoří track
Pokud je radarů (antén) více, sloučí procesní jednotka odrazy, které spolu souvisí, do jednoho plot pak jde o … multiradar tracker.
Pokud jsou v systému připojeny i jiné senzory (IRST, ESM - multilaterace apod.), opět dochází k fúzi dat a mluvíme o … multisensor tracker.
S každým dalším updatem radaru se získávají nová data a pokud se track v daném místě zjistí 3x (5x) začíná tracking … tracker "sleduje" cíl a vytváří jeho stopu … a zároveň predikuje, kde se objeví další plots / track.

Důležité je, že toto probíhá "v počítači", nikoli, že se pro trackování vyčleňují nějaké moduly (pokud by to tak bylo, nebyl by tracking možný u klasických radarů).

Aby bylo výše uvedené možné, musí si procesní jednotka "pamatovat" veškeré údaje o předcházejících plots / tracks těch cílů, které sleduje … a to je paměťově dost náročné >>> proto ten omezený počet cílů.

To co ty píšeš, že se část modulů vyčlení pro jeden cíl, platí až ve střeleckém módu.

[puma]

Současný střelecký mod je ale to, že kontinuálně sleduji konkrétní cíl a získávám o něm nepřetržitě data - pokud nemám teda staré poloaktivně radarově naváděnou PLŘS či jinou zbraň, kde bylo třeba pro poloaktivní radarovou hlavici nasvítit velkým výkonem radaru cíl, tak aby hlavice viděla odraz a mohla se na něj navést, jenže tenhle starý "střelecký mod" k ničemu nepotřebujete v případě používání PLŘS s aktivní RL - stačí vám jen ty trackovací data a dostat je na PLŘS (datalinkem). To trackování je závislé hlavně na výpočetním výkonů, aby se to stíhalo v reálném čase zpracovávat vše, RAW vstup z radaru je pořád objemově stejný a neroste s počtem sledovaných cílů u stejného radaru, roste jen náročnost na výpočetní výkon s množstvím současně sledovaných cílů, protože se jednak musí organizovat činnost cca 1500 T/R modulů současně, stovek různých filtrů. AESA radary s tisíce T/R modulů nemají vyloženě střelecký a přehledový mod, vše se to slejvá v jeden difuzní mod pracující současně, co si řídí defakto jen počítač radaru podle speciálních algoritmů, pilot jen přepne režim na mapování terénu třeba, ale část T/R modulů hledá současně vzdušné cíle a část pozemní cíle a další část sleduje kontinuálně vybrané (automaticky/manuálně) cíle, třeba.

Není to paměťově náročné dnes, paměťově náročné jsou jen původní radarová data před prvním zpracováním, ale jinak na vše ostatní stačí aby si algoritmus, co to dále zpracovává pamatovala svůj předchozí výstup, charakteristiky cílů (poloha, výška, rychlost a směr) a pak se to jen porovná s nově vytvořeným výstupem prohnáním přes umělou neuronovou sít nejlépe, a lehce se zjistí který objekt je který, který je nový a který zmizel, k záměně tam sice může teoreticky dojít u více letounů letících s podobnou charakteristikou pár set metrů od sebe na větší dálce, ale je to vcelku nepodstatné.

Test radaru AESA AN/APG-81 - F-35 rychlost sledování cílů. A to je z roku 2006, kdy byly počítače úplně někde jinde.
kolečko - první detekce cíle
trojúhelník - plně sledovaný cíl
vektor (směr) cíle

[Svarboj]

Unikátní záběry z bojovích operací Su-57 v Sýrii
https://youtu.be/IJTCewLTCLE

Nevidím tam žádné lunenberg reflektory. Jak tedy řeší utajení RCS?
A když koukám na tu kabinu...chtělo by to plexisklo překrytu protáhnout víc dozadu jak jsou ty žaluzie pro zlepšení výhledu dozadu. Dopředu výhled (čelní štítek) je opravdu velký, takže výhled vpřed dává určitou představu, že bude lepší než u jakékoliv současné ruské stíhačky. A výhled do stran bude taky dobrý, jak pilot sedí vysoko, ale dozadu to bude horší.

[Alchymista]

Načo, preboha? Beztak bude pilotovi vo výhľade zavadzať záhlavník sedačky a valce stabilizátorov. Navyše majú piloti dostať nové, podľa modelov a makiet relatívne väčšie prilby - ďalšie obmedzenie možného rozsahu pohybu hľavy pre pohľad dozadu. Pre pohľad dozadu do zadnej polosfery sú v kabíne spätné zrkadlá a aj kamery optoelektronického systému (jeden je práve za kabínou).
Navyše druhý krát - veľký pohyb hlavy pri intenzívnych manévroch je jeden z veľmi spoľahlivých spôsobov ako odísť od kniplu, zvlášť ak je pravda, čo sa mihlo - niektoré funkcie pri manévrovaní vo vzdušnom boji preberá umelá inteligencia. Protiraketové manévre sú prvým kandidátom, pretože ich efektivita záleží na načasovaní za hranicou ľudských schopností.

A že nevidíš luneburgove šošovky?
Vieš, koľko je na takom lietadle rôznych krytiek, dvierok a panelov? Loptičky môžu byť za ktorýmkoľvek.

[WuVirr]

Zkušební pilot promluvil o použití Su-57 v Sýrii

Letouny Su-57 úspěšně použily nové druhy zbraní v Sýrii, řekl zkušební pilot Sergej Bogdan v rozhovoru pro televizní stanici Zvezda.

Podotkl, že stíhací letouny páté generace plně potvrdily vyhlášené charakteristiky.

„Naším úkolem bylo ukázat letadlo v akci, za bojového použití nových druhů zbraní a nových způsobů jejich použití. Použití bylo dost úspěšné," řekl pilot.

Su-57 je ruský víceúčelový stíhací letoun páté generace vyvinutý v konstrukční kanceláři Suchoj za použití technologií stealth. Je určen pro likvidaci vzdušných, pozemních a mořských hladinových cílů za potlačení systémů protivzdušné obrany a také pro dálkovou rozvědku a narušení systému řízení nepřátelského letectva.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/svet/2018112 ... u57-syrie/

[Svarboj]

Alchymista

Záhlavník tam má každý bojový letoun a přesto tam chtějí piloti bublinový překryt, asi protože dozadu mohou vidět. Nejvíc problémů je totiž právě tam. Pilot přeci otočením hlavy do strany vyosý hlavu mimo obrys záhlavníku resp. jeho oči. Kroutí se nejen krk ale i oční bulvy. Může se navíc ještě vyklonit pomocí trupu, pokud to situace dovolí. Koukal jsem po těch válcích stabilizátoru sedačky a ve výhledu nemůžou překážet. Je to tak na úrovni rameno - krk, oči jsou jasně nad úrovni válce, nepřekáží.
https://www.flickr.com/photos/realhokum/36557747095/

Pokud by ten nový HMD překážel pilotovi v rozhlížení,no tak by se to muselo řešit. Zatím je to pořád prototyp, vypadá to nedopracovaně a může/bude se měnit podle potřeby. Nikdo přeci nezabrání tomu pilotovi, aby se přestal pudově rozhlížet po letadlech kolem sebe. A v boji, když jde o život si ten krk sám klidně ukroutí. A protože to je HMD/S - zaměřovač, tak bude pilot zaměřovat primárně hlavou a ne "nosem letounu". Jinak není problém případně udělat ten překryt více vypouklý. A taky nezapomínat, že ty potencionální géčka v manévrech budou s přibývající výškou jen klesat, a většina soubojů jsou cirka na středních výškách. Tohle není airshow s poloprázdnými nádržemi a bez plné raketové výzbroje. Navíc díky použití vektorování tahu - supermanévrovatelnosti povede k rychlé ztrátě rychlosti a manévrování na nízkých, minimálních až nulových rychlostech a tím i malého přetížení.

Ta baňka za kabinou je 101KS-O, DIRCM proti IR raketám. Nějaké IR čidlo to musí zahrnovat pro sledování rakety, ale zda je tam IR kamera, něco s možností rozpoznávat, identifikovat cíle...? Moc bych na to nespoléhal.

[puma]

Ta baňka za kabinou a pod kabinou (101-KS-O) je tuze zajímavá věc, je to v podstatě 101-KS-V, tedy přepracovaný IRST, který má standardně laser s dosahem až 30km na měření vzdáleností cílů. Má to asi jiný laser a jestli to umí i to co 101-KS-V, tedy IRST, to je otázka, protože mě pořád uniká, čím ten laser bude naváděn a zaměřován na PLŘS aby ji přesvětlil IR hlavici? buď přímo 101-KS-O ala IRST s jiným laserem (ale to na to moc nevypadá, je tam velké zrcátko), nebo by to šlo přes radary s celokruhovým pokrytím a v kombinaci s UV senzory, co tam jsou též celokruhově rozmístěné, to je asi nepravděpodobnější verze. Pak už tam stačí za 30 let jen upgradovat tento systém na výkonnější laser, tak aby propálil malou díru i do tenkého radomu PLŘS a mohla by to být docela zajímavá věcička i na fyzické ničení radiolokačně naváděných střel vzduch-vzduch

101-KS-O- má to pěkné zrcátko, asi to budou navádět na PLŘS radary bych řekl

101-KS-V (IRST)

[puma]

Pěkné záběry na roj Su-57

[Svarboj]

Zda to 101-KS "O" a "V" má stejné snímače nedokážu říct. Z těch fotek to nepoznám ani podle vzhledu, navíc moc tam vidět není, ale dost o tom pochybuji. On ten laserový ozařovač nebo dálkoměr u verze "V" není to samé co DIRCM ozařovač, každý slouží k jinému účelu.

[puma]

To ano, pravděpodobně v tomhle musí být podstatě širší laserový paprsek a jiná optika, protože ono bude docela těžké s ním letící PLŘS s IR hlavicí vůbec trefit a sledovat/oslepovat ji kontinuálně aspoň několik sekund, tak aby ztratila orientaci, to jde vyřešit tím, že ten laser bude pracovat nejspíše v nějaké spirále. Jedno 101KS-O má zvládat oslepit dvě PLŘS současně - asi letící blízko sebe, to by pak nahrávalo práci v nějaké spirále, kdy čím blíže bude PLŘS, tak tím bude déle vystavená onomu laserovému paprsku, co se bude motat po spirále. No a čistě teoreticky, záleží, co tam bude přesně za laser a jestli půjde upravovat šířka toho paprsku nějakou optikou pro režim rušení IR PLŘS a navádění zbraní, teoreticky by to mohlo jít použít i pro navádění protizemních laserem řízených zbraní i v případě prudkého manévrování letounu, kdy cíl sleduje radar a směřuje na něj jedno 101KS-O, což by byla dost zajímavá fičura, protože ty dvě 101KS-O mají pokrytí 360 stupňů a ty čtyři radary též skoro.

[WuVirr]

Synchronizovaný přistávací manévr dvou Su-57, pořízené ze vzduchu

[Kolja]

hezcí ptáci

[puma]

Su-57 - díl třetí. "Avionika" - HMD helma pro pilota

Neznáma PLŘS s označením 97 (pravděpodobně nese název R-97) vůči cíli (č.1 a 2) na vstřícném kurzu vzdáleném ~170km - na HUDu vzdálenost zaručeného zničení cíle pomocí této PLŘS ~160km. Su-57 na rychlosti 1030km/h a výšce 4400m

3.jpg (31.72 KiB) Zobrazeno 7014 x

Můj typ na R-97 je, že vychází z projektu R-77PD s náporovým motorem s charakteristikami podobnými MBDA Meteor, čemuž odpovídá i ta vzdálenost zaručeného zničení cíle na vstřícném kurzu a podobná velikost, když jich podle symboliky nese 7ks. Značení R-97 znamená, že jde o úplně novou PLŘS.
R-97 vůči cíli č.2

1.jpg (24.39 KiB) Zobrazeno 7046 x

R-77-1 letí na cíl č.4

2.jpg (25.76 KiB) Zobrazeno 7039 x

Doba letu R-77-1 do zásahu cíle č.4 40 sekund, který je ve vzdálenosti 95km (vzdálenost zaručeného zničení to ukazuje ~80km), první cíl je v tu dobu už zničený. To je dost vysoká průměrná rychlost - cíl při rychlosti 1000km/h (rychlost cíle ale neznáme) uletí za 40 sekund (40*0.277) 11km, při 2000km/h 22km, pak PLŘS musí fyzicky uletět minimálně vzdálenost 84km (nepoletí rovně, bude to víc, ale pro orientační výpočet to stačí). Na cíl letící 1000km/h, to vyhází 84/40 na průměrnou rychlost R-77-1 2.1km/s (Mach 6.2 - 7560km/h) a pro cíl na rychlosti 2000km/h je to vzdálenost 73km (95-22)/40 a průměrná rychlost R-77-1 1.82km/s (Mach 5.3 6552km/h), což je pořád strašně vysoká průměrná rychlost.

Také stojí za pozornost, že už v Su-57 HUD nezobrazuje u PLŘS s aktivní RL vůbec kinematickou vzdálenost zaručeného zničení cíle, kdy i když se letoun otočí tak ji nemá šanci "uletět". Což musí mít jen jeden důvod, že se počítá primárně se skrytým navedením PLŘS s aktivním RL na cíl po rádiových korekcích "datalincích" s radarem letounu v sledovacím/trackovacím režimu a tenhle údaj už není pro pilota takticky důležitý parametr při použití PLŘS s aktivním RL, kdy protivník nemá jak zjistit, že je na něj PLŘS už naváděná (u poloaktivního RL navádění to zjistil ještě před odpalem PLŘS) a zjistí to až v okamžiku, kdy si jej zachytí střela vlastním radarem a rozeřve se mu RWR.

[puma]

Podle té symboliky závěsných bodu je podvěšeno 10 závěsných bodů, dvě velké vnitřní pumovnice jsou rozdělené na dvě části (levá a pravá a značí se to jako jeden závěsník na HUDu), přední pumovnice je č.1,2, zadní č.3,4, č.5,6 jsou pumovnice pro PLŘS krátkého dosahu, a ostatní jsou externí závěsné body, zde je podvěšeno něco pod sáním vzduchu č.7,8 a na prvních dvou krajních závěsných bodech pod křídly č.11,12, ještě má Su-57 další dva externí závěsné body č.9,10 blíže trupu pod křídlem, které nejsou buď vůbec podvěšené nebo tam nejsou PLŘS, možná nese dvě přídavné nádrže.

V tom simulátoru nese Su-57 PLŘS R-97 v zadní pumovnici a R-77-1 jsou v přední, ještě PLŘS krátkého dosahu jsou také navěšené interně, a 4x ještě podvěšené nějaké PLŘS externě (R-37M, izd.810?).

R-97 v počtu neznámém v zadní pumovnici č.3,4

4.jpg (21.71 KiB) Zobrazeno 6947 x

R-77-1 v počtu neznámem v přední pumovnici č.1,2 a zadní pumovnice č.3,4 je už prázdná. Dvě? R-97 odpálené, cíl č.1 je už tou dobou zničený (ale ta R-97 ve videu není prezentovaná, i když jej sestřelila ).

5.jpg (19.44 KiB) Zobrazeno 6947 x

Je to podobná symbolika jak na Su-35S, jen to na HUDu neuvádí počet navolené zbraně, to má pilot asi na obrazovce pultu obsluhy zbraní. Ty čísla pak mohou ve stresu mást a stejně by měl mít o tom průběžný přehled, kolik čeho má.

Ta R-97 je záhada, buď je to velká střela, že se vejdou do zadní pumovnice jen dvě, pak by to byl nejspíše izd.810.
A nebo je to K-77M/E s AESA aktivním radarem, co dostala označení R-97 a ta vychází z R-77, co má mít větší dosah než 110km a má dvourežimový raketový motor (K-77ME má letový náporový motor) narozdíl od R-77-1, a mohla by ten dosah natáhnout na 160km (K-77ME má udávaný max dosah 250km) na standardní cíl na vstřícném kurzu, co letí na výšce 10km rychlostí 950-1000km/h, jelikož to v tom videu u R-77-1 ukazuje dosah 80km, tak na cíl o rychlosti M2.5, by to dalo max. udávaný dosah kolem 110km s R-77-1. Takhle se dá zjistit, že ty cíle v simulátoru letí těsně podzvukovou rychlostí a na výšce neznáme, ale pravděpodobně na velké výšce 7-10km.

V porovnání s předchozími modifikacemi střely typu R-77 (AA-12 Adder) je střela typu K-77M údajně též o něco větší a těžší.
https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... -rs/k-77m/

Po zralé úvaze se kloním k tomu, že R-97 je nejspíše K-77M nebo K-77ME s náporovým motorem, protože to K znamená, že musí být přeznačené. A sedmička na konci u R-97 značí nejspíše příbuznost s R-77, ale i podstatnou odlišnost. Pokud je R-97 výrazně delší než R-77-1, což asi bude, tak pak se nedá podvěsit interně v pumovnici na dvojzávěsník, tak jako R-77-1, co by měla být kratší o cca 60cm.

Takhle by měla nějak vypadat K-77M a K-77ME s prodlouženým dosahem

K-74M --> Variant of RVV-MD for Internal carriage with folded wings
K-30 ---> New WVR A2A missile with FPA/IIR Seeker , two way Datalinks etc
K-77M ---> Upgraded variant of RVV-SD with fatter motor , AESA seeker , longer range ( ~ 145 km )
K-77ME ---> Ramjet Variant of R-77 MRAAM , Range ~ 250 km
K-37M ----> Variant of RVV-BD for Internal Carriage , Folded Wings etc
810 ------> New LRAAM under development for PAK-FA.

V zadní pumovnici je 2xR-97
V přední jsou na dvou závěsných bodech a zdvojeném závěsníku umístěno nejspíše 4xR-77-1 (divný, že by se tam vešli jen dvě)
Externě je tam dále podvěšeno nejspíše 4xR-97 nebo R-37M.
Plus další dvě PLŘS krátkého dosahu interně.

Z čehož se dá dobře odhadnout, že 4xR-77-1 a až 6xR-97 (možná v mixu 2xR-97 interně, 2-4xR97 (externě už půjde umístit na dvojzávěsník pro R-77) a externě 2xR-37M/izd.810, 2xPTB-3000 + dvě PLŘS krátkého dosahu je nějaká základní konfigurace pro vzdušný boj na dlouhých a středních vzdálenostech s kterou v tom simulátoru operují.

[puma]

..
Váhově to dělá
interně 4xR-77-1 - 820kg i s dvoj závěsniky
interně 2xR-97 (s hmotností 250-270kg odhadem) - 540kg
interně 4xK-30 nebo 2xK-74M2 - cca 350kg nebo 205kg
externě 2xR-97 - 540kg
externě 2xR-37M - 1020kg
externě 2xPTB-2000 cca 3800kg

To je hmotnost zbraní 3270kg

Max. nosnost podvěsů má Su-57 10 tun

Ještě můžeme přihodit dvě PTB-2000 na podstatné prodloužení doletu a jsme s nimi na 7 tunách podvěsů. Vnitřní nádrže Su-57 pojmou až 11000kg paliva, takže s touto konfiguraci se ale s PTB-2000 nevlezeme do maximální vzletové hmotnosti 35500kg o cca jednu tunu, tak ubereme 1500kg paliva z vnitřních nádrží a podvěsíme si 2xPTB-2000 (získáme + 2300kg paliva navíc) takže celkem budeme táhnout 13300kg paliva místo 11000kg jen interně, a vlezeme se i do maximální vzletové hmotnosti s 35000kg ( 18500kg+(11000kg-1500kg)+7000kg ) :)

Teoreticky by pak Su-57 mohl nosit až 12xR-97/E (alias K-77M/ME) externě, pokud jdou umístit tedy na ten nový zaváděný dvojzávěsník, je to celkem pravděpodobne, R-97 bude v obou verzích vážit něco kolem 250kg maximálně, a když to unese dvě 190kg R-77-1 a má to nosnost 380kg, tak nebude problém aby to uneslo 500kg a musí s R-97 počítat už, zavádí to k bojovým jednotkám s dodávkami R-77-1 poslední 3-4 roky.

Pak by šlo teoreticky podvěsit na jeden Su-57 interně 8xR-77-1 pro boj na střední vzdálenosti (1520kg), 4xK-30 pro boj na krátké vzdálenosti (350kg) a externě až 12xR-97 (3000-3200kg) pro boj na dlouhé vzdálenosti se stíhači protivníka primárně, což není váhově tak strašné, je to jen polovina maximální nosnosti zbraní - teoreticky. No a ještě můžete dělat kombinace s PLŘS pro boj na extrémně dlouhé vzdálenosti se strategickými letouny protivníka, kde už využijete i ty nové R-97, kde se jejich dosahy už překrývají a poskytnou vám velkou taktickou výhodu nad protivníkem. Pokud je R-97 opravdu K-77M, tak pak logicky bude vyvinout ještě tu K-77ME s ramjetem (ruský Meteor) s předpokládaným dosahem až 250km. Dnes je MBDA Meteor nejlepší letecká PLŘS na světě v boji na střední vzdálenosti, a to právě díky řiditelnému tahu (tedy i "spotřeby") ramjetu a možnosti volby různých letových trajektorií a rychlostí k cíli, ramjet verze R-97E by jej mohla s dosahem až 250km dost dobře trumfnout. Přeci jen Meteor váží "jen" 185kg.

Už s tím končím, ale pořád nechápu tu průměrnou rychlost R-77-1 z toho simulátoru: nejhorší varianta je cca M5.3 na vstřícný cíl s rychlostí 2000km/h, nejlepší cca M6.2 na cíl s rychlostí 1000km/h. AIM-120D i stará R-77 má maximální rychlost jen M4 a ne průměrnou. Pokud ty data ze simulátoru odpovídají realitě, tak pak R-77-1 má průměrnou rychlost na velké dálce cca 2x větší, než nejlepší zbraň potencionálního protivníka AIM-120D a zcela ji deklasuje, kde to bude něco kolem M3 v nejlepším případě.

[kenavf]

..tak ubereme 1500kg paliva z vnitřních nádrží a podvěsíme si 2xPTB-2000 (získáme + 2300kg paliva navíc) ...

A nebolo by lepšie naplniť tie vnútorné nádrže na 100% a podvesiť len jednu PTB-2000? Síce je to 1500kg paliva voči 2000kg paliva ale ušetrím cenu nádrže,váhu nádrže,odpor vzduchu nádrže.... a to mi môže vynahradiť tých 500kg rozdielu.
Je otázne ako by to bolo možné vyvážiť, resp akú nevyváženosť lietadlo znesie.

[puma]

Váha prázdné nádrže je cca 50-70kg. Cenu nádrže asi nikdo v boji řešit nebude, plus se odhodí až se spotřebuje v ní palivo a ve vnitřních nádržích zůstane o to více paliva a ještě se může dotankovat za letu a nemusí se tankovat tolik, pro jedno letadlo je to zanedbatelné, ale pro roj to už je ušetřeno cca 10t paliva, co nemusí tankovat za letu.

[Hektor]

Toho naň vešiate ako salónky na stromček 14 rakiet + nádrže. Ako keby mal jeden vystrieľať celé České letectvo. Toľko rakiet externe bude asi vidno aj na radare pracuje Rusko na “stealth vakoch” na rakety?

[skflanker_]

Hektor - keď nastane situácia že "hore" na obranu vlastného územia potrebuješ 14 rakiet (dnu + von), tak STEALTH už nikoho nebude trápiť.