Suchoj Su-57 (T-50)

[puma]

Sledovat až 30 vzdušných cílů umí už Irbis-E a ten žádné boční radary nemá, to by znamenalo, že N036 je jen jeho kopie, což je dost nepravděpodobné, pokud by byla nebyl by potřebný defakto žádný vývoj.. i když z něho evidentně vychází a používá dost podobnou architekturu a T/R moduly. Pak by ty boční radary museli umět sledovat každý až 16 vzdušných cílů, tak aby se to dostalo na až 62 současně sledovaných vzdušných cílů papírově udávaný pro celý radarový komplex S121, a podle počtů T/R modulů se dá zpětně dopočítat, že hlavní radar se stejnými T/R moduly jak v bočních AESA anténách by měl umožňovat sledovat ne až 30 vzdušných cílů ale teoreticky až 65 v režimu jak ty boční radary (což bude pravděpodobně režim s dálkově omezeným dosahem, více současně pracujících radarových svazků v různých směrech), samozřejmě ty boční radary nemohou mít tak velký dosah jak hlavní AESA anténa, co má 4.3x víc T/R modulů, ale čistě teoreticky by měla umožňovat sledovat až 65 vzdušných cílů do vzdálenosti dejme tomu 100-150km, jestli se to používá je otázka druhá, ale čistě teoreticky by to mělo být možné, až 30 vzdušných cílů současně je pravděpodobně parametr pro max. dálkový dosah nad 400km hlavního radaru N036, kdy už se z podstaty věci musí koncentrovat více T/R modulů a není k dispozici tolik vyzařovacích svazků, ale na menších vzdálenostech to může být klidně až těch 65 cílů hlavního radaru, + s bočními radary to dělá současně celkem kolem 92-94 vzdušných cílů, teoreticky to možné je, jestli se to reálně používá je věc druhá. Takticky by to využitelné určitě bylo, kdy třeba jeden letoun z roje vysílá hlavním radarem v režimu jak ty boční se sníženým dálkovým dosahem, ale dokáže současně sledovat do cca 100 vzdušných cílů do vzdálenosti 100-150km a následně to distribuuje na další letouny přes taktický datalink či dál, třeba při sledování/zneškodňování velkého počtu útočících střel s plochou dráhou letu (stovek kusů) by to jistě využití našlo, protože by se trajektorie jejich letu mohli posílat přes datalinky i na PVO a ta by si mohla připravit efektivnější obranu, když by znala trajektorie většiny střel a počty blížící se realitě.

[bacil]

Otázka je jak často je potřeba refresh situace. 150km dosah zvládne vyslat a přijmout 1000 různě směrovaných pulsů za vteřinu při využití všech modulů. Pokud se modulů využívá pro 1 puls jen část, pak je těch snímků násobně více.

Teoretické maximum při použití tupého radaru, v praxi spíše 2/3 kvůli zpracování ozvěny, byla by blbost toho nevyužít když na to máme výpočetní výkon.

Počet vysílaných paprsků se dá určitou metodikou ještě několikrát zvýšit, ale popisovat se mi to z mobilu nechce.

[Juraj]

Vo filme nebola uvedena informacia, ci tych 30 cielov sa len sleduje, alebo je mozne na nich sucasne viest utok (aj ked je to z hladiska mnozstva zbrani nesenych lietadlom blbost). Ale ako pise puma, moznosti lietadla umoznia aj sci-fi konstrukcie. Napriklad pri zavedeni swarm inteligencie by riadiace lietadlo kludne vedelo navigovat aj prostriedky roja a potom by davalo zmysel viest palbu na 30 cielov.

[Skeptik]

Tady možná dochází trochu k mýlce.
Je totiž něco jiného to, zda radar dokáže detekovat jen 30 cílů (což si nemyslím, pro takové omezení není důvod, radar detekuje vše), nebo zda je dokáže i trackovat. To už je jiná "disciplína". Znamená to ukládat si tracky a rychlosti jednotlivých cílů a vypočítávat jejich budoucí polohy. A toto vše zobrazovat pilotovi na obrazovce.
A zde narazíme na hlavní problém. Klasik říká, že: "horší než nedostatek informací je přebytek informací".
Speciálně vycvičený řídící letového provozu je schopen současně pracovat (uvědomovat si jejich polohu) s nějakými 25 až 30 cíli / letadly, a současně řídit tak 8 až 10 z nich. Pokud v jeho sektoru počet letadel vzroste, sektor se dělí na dva, a každý z nich si převezme jiný řídící.
Že by totéž dokázal pilot letadla, který má navíc ještě hodně co jiného na práci, je iluzorní a zcela nesmyslné.
Současné zobrazení / trackování 30-ti cílů a možnost navedení střel na 8 z nich (tj. "pracovat s nimi") je zcela mimo možnosti kteréhokoli pilota - proto ostatně některá letectva preferují dvoučlenné posádky, s operátorem zbraní.
Osobně předpokládám, že avionika těchto letadel bude obsahovat cosi jako nastavitelnou hodnotu zobrazeného počtu cílů a potlačení těch "nepodstatných" ... čistě proto aby nedošlo k přerušení pilota (což je individuální charakteristika).

Proč tedy u radaru/radarů rozvíjet schopnosti, které stejně není nikdo schopen využít.

[puma]

Třeba proto, že ty cíle můžu posílat po datalinku na zem k dalšímu vyhodnocení pro PVO a získávat lepší obraz o vzdušné situaci, ty radary dokáží sledovat i použité střely v boji, stačí na to napíchnout nějaký algoritmus, co to vyhodnocuje a podle charakteristik použitých zbraní během boje, množství použitých z jednoho letounu můžete dobře odhadnout jaky mají ty letouny skutečné záměry a na jakém typu mise jsou letouny protivníka, jestli jen stíhací nebo ne a PVO už se může na ně připravovat v předstihu třeba.

Používá tam slovo "Вести" "vést" cílů současně, což by znamenalo sledovat/trackovat do 30 vzdušných cílů a to je jiný režim radaru než přehledový, defakto cca víc jak polovina (při sledování/trackování max. počtu vzdušných cílů - 30) všech T/R modulů sleduje neustále konkrétní cíle a trackuje je a zbytek jede v přehledovém režimu a šmátrá dál v prostoru. Hlavní radar v takové situaci může sledovat třeba 62 vzdušných cílů současně, ale zároveň současně dokáže detailně sledovat / trackovat do 30 vzdušných cílů. A když umí Irbis-E trackovat až 30 vzdušných cílů současně a na 8 navádět současně PLŘS, tak není žádný důvod, proč by měl mít tento parametr N036 horší (když je následovník Irbisu-E), a konstruktér mate, protože z logiky věci musí hovořit jen o N036, a ne o celém radarovém komplexu Su-57.


Celkem to odpovídá i mým výpočtům.

Pak by Su-57 celokruhově (i se zadním radarem) měl být schopný současně sledovat až 90 - 105 vzdušných cílů a navádět PLŘS na až 22 - 28 z nich.

viewtopic.php?f=29&t=288&start=180#p69942
20 (i se zadním radarem, kdy N036 dokáže současně postřelovat 8 vzdušných cílů, jen kopie Irbisu-E, pokud by dokázal současně postřelovat až 16 vzdušných cílů (nový vývoj, většinou se ten počet zdvojnásobí), pak s bočními a zadním radarem je to už (16+(3*4)) 28 současně postřelovaných cílů), a to už není daleko od až současně 30 naváděných PLŘS celým radarovým komplexem Su-57. Pro které potřebujete cíl trackovat radary, a pak to vychází na : až 30 současně trackovaných vzdušných cílů hlavním radarem, + podle počtů modulů dokáže jeden boční radar současně trackovat (30/4.335) 6-7 vzdušných cílů současně a sledovat/detekovat až 15-16, a jste na současně trackovaných 48-51 vzdušných cílech celým radarovým komplexem Su-57, bez zadního radaru je to 42-44, a celkem to odpovídá možnosti současně navádět PLŘS teoreticky až na 20-30 vzdušných cílů pomocí čtyř AESA radarů, máte tam 1.5-2x větší počet trackovaných cílů, a to se může výborně hodit pro rychlé automatické přeprogramování cílů pro více útočících PLŘS za letu - kdy si to řídí počítač (pilot by to nestíhal ve větších počtech) a je schopný vyhodnocovat a sledovat současně 1.5-2x více vzdušných cílů než může současně maximálně postřelovat, R-77-1 přeprogramovaní cíle za letu má a R-37M také.

[Skeptik]

Puma
Píšeš to strašně složitě, a tak nejsem schopen rozpoznat, jestli tomu nerozumíš a píšeš domněnky, nebo jen já nechápu, co jsi tím vlastně chtěl říci.
Pojďme tedy na "jednodušší level".

1) radar detekuje VŠE ve svém dosahu a dle vnitřního algoritmu odfiltrovává to, co není v daném momentu důležité (ptáky, mraky apod.)
A tuto detekci ("obraz okolní situace") může předávat dál ... ale je to neuvěřitelné množství dat.

2) to, co určí za zájmové dále vyhodnocuje a "nejnebezpečnější cíle" sleduje (trackuje, to je synonymum).
V případě radarového komplexu Su-57 to vypadá, že počet trackovaných cílů je 30 (víc není nutné, jen by to systém zatěžovalo). Trackované cíle jsou zobrazovány pilotovy "na vědomí".
Jak detekované cíle (po odfiltrování těch nedůležitých), tak trackované cíle je samozřejmě možné předávat dál ... opět závisí jen na přenosové kapacitě.

3) na pilotem vybrané cíle (8?) radarový systém navádí střely. Pilot s nimi aktivně pracuje.

Teprve v bodě 3. je část segmentů AESA antén dedikovaná konkrétnímu cíli.

Takže to, co píšeš, tedy že své "zjištění situace" může radarový systém Su-57 přenášet na zem či na AWACS, je samozřejmě možné a závisí pouze na kapacitě přenosu. S množstvím trackovaných cílů jako takovým to nemá nic moc společného.

Doufám, že je to srozumitelné, a že jsem se do toho taky nezamotal.

[kenavf]

U Su-57 uvádzali že už má zabudované prvky umelej inteligencie, u tej už by nemalo byť problém sledovanie a vyhodnocovanie všetkých cielov a podľa zadaného algoritmu viesť proti nim činnosť. Akurát by bola otázka či by musel pilot robiť "potvrdzovanie cieľa" alebo by sa aj "výstrel" nechal na automatiku. Ale to je asi tiež voliteľné. A v rámci propagovanej "sieťovosti" moderných bojových systémov je technicky možné, aby navádzala a odpalovala rakety z druhého lietadla, prípadne zo zeme. Alebo by ten ciel ktorý zistilo súčko, bol postrelovaný pozemnou PVO na základe údajov ktoré boli preposlané.

[puma]

To matení pojmů je tu dáno překladem, protože pro to trackování cíle radarem není snad ani český ekvivalent? krom kontinuálního sledování cíle.
Jednoduše, mám hlavní radar N036, co má 1552 T/R modulů, podle toho vyjádření konstruktéra, je schopný trackovat do 30 vzdušných cílů současně (tak jak Irbis-E, z čehož logicky vyplývá, že v tom videu musí mluvit jen o hlavním radaru a pak je N036 jen kopie Irbisu-E, no budiž, i když si myslím, že to pravda není a došlo tam k podstatnému zvednutí současně sledovaných cílů, trackovaných a počtu naváděných PLŘS - to je hlavně otázka výpočetního výkonu v kombinaci s používáním PLŘS s aktivním RL, ani ne tak fyzicky samotného radaru, výpočetní výkon na Su-57 ten bude násobě větší než u Su-35S a bude se určitě týkat i počítačů řídící radary). 1552/30 = až 51.73 T/R vyčleněných modulů pro trackování jednoho vzdušného cíle při sledování 30 současně, ale jelikož tyto AESA radary fungují tak, že nevyčlení všechny T/R moduly pro trackování cílů, tak to nebude max. 51.73 T/R ale něco mezi 26 až 36 T/R moduly na kontinuální sledování jednoho cíle, podstatnou část jich nechají volných pro přehledový režim v kterém se hledají další cíle/hrozby i při trackování 30 vzdušných cílů současně. Co je to trackování? Je to to, že se soustavně sleduje nějaký objekt/cíl a jeho parametry jsou neustále k dispozici po dobu trackování, Co je sledování v přehledovém režimu?, to že se nesleduje kontinuálně konkrétní objekt, ale jen prostor XY a objekty v něm, a je u nich známa jen výška, rychlost a směr letu a přiřadí se jím nějaký jednoznačný identifikátor, směr letu je již znám po druhém sledování objektu. Nebezpečné/zajmové objekty se už filtrují v tomto přehledovém režimu a následně se trackují/zamčou a neustále sledují buď manuálně, nebo podle nějakého algoritmu bez zásahu pilota - to trackování cílů je důležité jen pro navádění PLŘS, či předávání jejich parametrů dále, jinak to nemá moc smysl. To že podle mého názoru umí Su-57 s čtyřmi radary současně trackovat až 51 cílů, tak je to velká taktická výhoda, protože ty data z trackování cíle, to jsou už minimalistické objemy dat a dá se to lehce posílat přes datalinky kamkoliv, a když se to rozdistribuuje po klasických datalincích dokonce nejen na jiné letouny, ale i prostředky PVO, tak ty pak dokáží vlastní PLŘS s aktivním RL (to je podmínka) navést podle tohoto trackování (co k nim proudí při obnovovací frekvenci 1-2 sekundy) z konkrétního letounu, co jim ten cíl trackuje jen za pomoci svých rádiových korekcí (datalinku) na PLŘS s aktivní RL, ale reálné sledování a trackování vzdušného cíle který hodlají sestřelit vůbec nemusí v takové situaci provádět vlastním radarem - budou jen posílat radiové korekce na vlastní PLŘS s aktivní RL, ani ten cíl nemusí vidět vlastním radarem díky malému RCS, reliéfu terénu a budou jej schopni sestřelit jen pomocí těchto externích dat.

Porovnání současných radarů - max. dálka detekce cíle s RCS 5m2

https://rhk111smilitaryandarmspage.word ... ar_ranges/

[Juraj]

Agentura Interfax zverejnila video letu SU-57 z bojovych letov v Syrii. Podla textu islo o dve lietadla, ktore pocas dvoch dni vykonali vyse desat letov - to vylucuje 5 hviezdiciek na jednom lietadle SU-57, ako bolo niekde znazornene. Je prakticky nemozne, aby v tychto experimentalnych podmienkach niekto nalietal 50 letov - vid druha cast prispevku
https://www.interfax.ru/russia/638474
Mozno sa mylim, ale na videach nie je vidno mechanicke kutove odrazace.

Rusko ma problem s cenou lietadla, piloti, ktori na tom budu lietat musia v kazdom okamihu mysliet na to, ze sedia uprostred dvoch miliard rublov. Poziadavka bezpecnosti letu je primarna. Zaroven vsak musi pilot plnit aj protichodne zadanie, t.j. agresivnym spravanim dosiahnut vitazstvo a porazku nepriatela
https://www.interfax.ru/russia/624947

[Skeptik]

Rusko ma problem s cenou lietadla, piloti, ktori na tom budu lietat musia v kazdom okamihu mysliet na to, ze sedia uprostred dvoch miliard rublov. Poziadavka bezpecnosti letu je primarna. Zaroven vsak musi pilot plnit aj protichodne zadanie, t.j. agresivnym spravanim dosiahnut vitazstvo a porazku nepriatela.

No, tak to na tom budou cca 3,5x líp než jejich kolegové z US Air Force sedlající F-35 a zhruba 7,5x líp než ti chudáci co lítaj na F-22

[WuVirr]

Unikátní záběry z bojovích operací Su-57 v Sýrii

[Skeptik]

1552/30 = až 51.73 T/R vyčleněných modulů pro trackování jednoho vzdušného cíle při sledování 30 současně, ale jelikož tyto AESA radary fungují tak, že nevyčlení všechny T/R moduly pro trackování cílů, tak to nebude max. 51.73 T/R ale něco mezi 26 až 36 T/R moduly na kontinuální sledování jednoho cíle, podstatnou část jich nechají volných pro přehledový režim v kterém se hledají další cíle/hrozby i při trackování 30 vzdušných cílů současně.

Tak jsem se bohužel nemýlil, tady se trochu mýlíš.

Na trackování cíle se žádné T/R moduly nevyčleňují. Trackování provádí Radar Tracker, část radaru, která zpracovává informace z radaru jako celku pracujícím v přehledovém módu.
Prostě radar vyšle signál (u AESA vyšlou signál postupně všechny T/R moduly) a "zjistí" co se kolem něj nalézá.
Na základě odrazů získá procesní jednotka tzv. plots.
DPU vytipuje plots, které k sobě "patří" a vytvoří track
Pokud je radarů (antén) více, sloučí procesní jednotka odrazy, které spolu souvisí, do jednoho plot pak jde o … multiradar tracker.
Pokud jsou v systému připojeny i jiné senzory (IRST, ESM - multilaterace apod.), opět dochází k fúzi dat a mluvíme o … multisensor tracker.
S každým dalším updatem radaru se získávají nová data a pokud se track v daném místě zjistí 3x (5x) začíná tracking … tracker "sleduje" cíl a vytváří jeho stopu … a zároveň predikuje, kde se objeví další plots / track.

Důležité je, že toto probíhá "v počítači", nikoli, že se pro trackování vyčleňují nějaké moduly (pokud by to tak bylo, nebyl by tracking možný u klasických radarů).

Aby bylo výše uvedené možné, musí si procesní jednotka "pamatovat" veškeré údaje o předcházejících plots / tracks těch cílů, které sleduje … a to je paměťově dost náročné >>> proto ten omezený počet cílů.

To co ty píšeš, že se část modulů vyčlení pro jeden cíl, platí až ve střeleckém módu.

[puma]

Současný střelecký mod je ale to, že kontinuálně sleduji konkrétní cíl a získávám o něm nepřetržitě data - pokud nemám teda staré poloaktivně radarově naváděnou PLŘS či jinou zbraň, kde bylo třeba pro poloaktivní radarovou hlavici nasvítit velkým výkonem radaru cíl, tak aby hlavice viděla odraz a mohla se na něj navést, jenže tenhle starý "střelecký mod" k ničemu nepotřebujete v případě používání PLŘS s aktivní RL - stačí vám jen ty trackovací data a dostat je na PLŘS (datalinkem). To trackování je závislé hlavně na výpočetním výkonů, aby se to stíhalo v reálném čase zpracovávat vše, RAW vstup z radaru je pořád objemově stejný a neroste s počtem sledovaných cílů u stejného radaru, roste jen náročnost na výpočetní výkon s množstvím současně sledovaných cílů, protože se jednak musí organizovat činnost cca 1500 T/R modulů současně, stovek různých filtrů. AESA radary s tisíce T/R modulů nemají vyloženě střelecký a přehledový mod, vše se to slejvá v jeden difuzní mod pracující současně, co si řídí defakto jen počítač radaru podle speciálních algoritmů, pilot jen přepne režim na mapování terénu třeba, ale část T/R modulů hledá současně vzdušné cíle a část pozemní cíle a další část sleduje kontinuálně vybrané (automaticky/manuálně) cíle, třeba.

Není to paměťově náročné dnes, paměťově náročné jsou jen původní radarová data před prvním zpracováním, ale jinak na vše ostatní stačí aby si algoritmus, co to dále zpracovává pamatovala svůj předchozí výstup, charakteristiky cílů (poloha, výška, rychlost a směr) a pak se to jen porovná s nově vytvořeným výstupem prohnáním přes umělou neuronovou sít nejlépe, a lehce se zjistí který objekt je který, který je nový a který zmizel, k záměně tam sice může teoreticky dojít u více letounů letících s podobnou charakteristikou pár set metrů od sebe na větší dálce, ale je to vcelku nepodstatné.

Test radaru AESA AN/APG-81 - F-35 rychlost sledování cílů. A to je z roku 2006, kdy byly počítače úplně někde jinde.
kolečko - první detekce cíle
trojúhelník - plně sledovaný cíl
vektor (směr) cíle

[Svarboj]

Unikátní záběry z bojovích operací Su-57 v Sýrii
https://youtu.be/IJTCewLTCLE

Nevidím tam žádné lunenberg reflektory. Jak tedy řeší utajení RCS?
A když koukám na tu kabinu...chtělo by to plexisklo překrytu protáhnout víc dozadu jak jsou ty žaluzie pro zlepšení výhledu dozadu. Dopředu výhled (čelní štítek) je opravdu velký, takže výhled vpřed dává určitou představu, že bude lepší než u jakékoliv současné ruské stíhačky. A výhled do stran bude taky dobrý, jak pilot sedí vysoko, ale dozadu to bude horší.

[Alchymista]

Načo, preboha? Beztak bude pilotovi vo výhľade zavadzať záhlavník sedačky a valce stabilizátorov. Navyše majú piloti dostať nové, podľa modelov a makiet relatívne väčšie prilby - ďalšie obmedzenie možného rozsahu pohybu hľavy pre pohľad dozadu. Pre pohľad dozadu do zadnej polosfery sú v kabíne spätné zrkadlá a aj kamery optoelektronického systému (jeden je práve za kabínou).
Navyše druhý krát - veľký pohyb hlavy pri intenzívnych manévroch je jeden z veľmi spoľahlivých spôsobov ako odísť od kniplu, zvlášť ak je pravda, čo sa mihlo - niektoré funkcie pri manévrovaní vo vzdušnom boji preberá umelá inteligencia. Protiraketové manévre sú prvým kandidátom, pretože ich efektivita záleží na načasovaní za hranicou ľudských schopností.

A že nevidíš luneburgove šošovky?
Vieš, koľko je na takom lietadle rôznych krytiek, dvierok a panelov? Loptičky môžu byť za ktorýmkoľvek.

[WuVirr]

Zkušební pilot promluvil o použití Su-57 v Sýrii

Letouny Su-57 úspěšně použily nové druhy zbraní v Sýrii, řekl zkušební pilot Sergej Bogdan v rozhovoru pro televizní stanici Zvezda.

Podotkl, že stíhací letouny páté generace plně potvrdily vyhlášené charakteristiky.

„Naším úkolem bylo ukázat letadlo v akci, za bojového použití nových druhů zbraní a nových způsobů jejich použití. Použití bylo dost úspěšné," řekl pilot.

Su-57 je ruský víceúčelový stíhací letoun páté generace vyvinutý v konstrukční kanceláři Suchoj za použití technologií stealth. Je určen pro likvidaci vzdušných, pozemních a mořských hladinových cílů za potlačení systémů protivzdušné obrany a také pro dálkovou rozvědku a narušení systému řízení nepřátelského letectva.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/svet/2018112 ... u57-syrie/

[Svarboj]

Alchymista

Záhlavník tam má každý bojový letoun a přesto tam chtějí piloti bublinový překryt, asi protože dozadu mohou vidět. Nejvíc problémů je totiž právě tam. Pilot přeci otočením hlavy do strany vyosý hlavu mimo obrys záhlavníku resp. jeho oči. Kroutí se nejen krk ale i oční bulvy. Může se navíc ještě vyklonit pomocí trupu, pokud to situace dovolí. Koukal jsem po těch válcích stabilizátoru sedačky a ve výhledu nemůžou překážet. Je to tak na úrovni rameno - krk, oči jsou jasně nad úrovni válce, nepřekáží.
https://www.flickr.com/photos/realhokum/36557747095/

Pokud by ten nový HMD překážel pilotovi v rozhlížení,no tak by se to muselo řešit. Zatím je to pořád prototyp, vypadá to nedopracovaně a může/bude se měnit podle potřeby. Nikdo přeci nezabrání tomu pilotovi, aby se přestal pudově rozhlížet po letadlech kolem sebe. A v boji, když jde o život si ten krk sám klidně ukroutí. A protože to je HMD/S - zaměřovač, tak bude pilot zaměřovat primárně hlavou a ne "nosem letounu". Jinak není problém případně udělat ten překryt více vypouklý. A taky nezapomínat, že ty potencionální géčka v manévrech budou s přibývající výškou jen klesat, a většina soubojů jsou cirka na středních výškách. Tohle není airshow s poloprázdnými nádržemi a bez plné raketové výzbroje. Navíc díky použití vektorování tahu - supermanévrovatelnosti povede k rychlé ztrátě rychlosti a manévrování na nízkých, minimálních až nulových rychlostech a tím i malého přetížení.

Ta baňka za kabinou je 101KS-O, DIRCM proti IR raketám. Nějaké IR čidlo to musí zahrnovat pro sledování rakety, ale zda je tam IR kamera, něco s možností rozpoznávat, identifikovat cíle...? Moc bych na to nespoléhal.

[puma]

Ta baňka za kabinou a pod kabinou (101-KS-O) je tuze zajímavá věc, je to v podstatě 101-KS-V, tedy přepracovaný IRST, který má standardně laser s dosahem až 30km na měření vzdáleností cílů. Má to asi jiný laser a jestli to umí i to co 101-KS-V, tedy IRST, to je otázka, protože mě pořád uniká, čím ten laser bude naváděn a zaměřován na PLŘS aby ji přesvětlil IR hlavici? buď přímo 101-KS-O ala IRST s jiným laserem (ale to na to moc nevypadá, je tam velké zrcátko), nebo by to šlo přes radary s celokruhovým pokrytím a v kombinaci s UV senzory, co tam jsou též celokruhově rozmístěné, to je asi nepravděpodobnější verze. Pak už tam stačí za 30 let jen upgradovat tento systém na výkonnější laser, tak aby propálil malou díru i do tenkého radomu PLŘS a mohla by to být docela zajímavá věcička i na fyzické ničení radiolokačně naváděných střel vzduch-vzduch

101-KS-O- má to pěkné zrcátko, asi to budou navádět na PLŘS radary bych řekl

101-KS-V (IRST)

[puma]

Pěkné záběry na roj Su-57

[Svarboj]

Zda to 101-KS "O" a "V" má stejné snímače nedokážu říct. Z těch fotek to nepoznám ani podle vzhledu, navíc moc tam vidět není, ale dost o tom pochybuji. On ten laserový ozařovač nebo dálkoměr u verze "V" není to samé co DIRCM ozařovač, každý slouží k jinému účelu.