Suchoj Su-57 (T-50)

[WuVirr]

Nejnovější Su-57 se připravuje na vítěznou přehlídku

[puma]

Druhý prototyp (T-50-2) létá s motorem druhé etapy izd.30
https://twitter.com/Russian_Defence/sta ... 7831730177

[skflanker_]

Indie odpískala projekt na společný stíhač páté generace s Ruskem
Smlouva mezi Indií a Ruskem o společném vývoji stíhače 5. generace byl formálně ukončen. Pro další osud PAK-FA či Su-57 je tato situace velmi nepříjemná, indické peníze se Rusku hodily.
Podle webu Business Standard informaci sdělil Rusům indický poradce pro národní bezpečnost, Ajit Doval na konci letošního února...
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 59836.html

Rusko doposiaľ nedostalo od Indie vypovedanie zmluvy
Na leteckej výstave "Eurasia Airshow-2018" ruský riaditeľ pre medzinárodnú spoluprácu štátneho podniku "Ростех" pán Viktor Kladov (Виктор Кладов) pred novinármi vyhlásil, že nemôže komentovať vyjadrenia západných novinárov ktorí zverejnili túto informáciu, ale Rusko doposiaľ od Indie ohľadom spoločného projektu žiadne vypovedanie zmluvy zatiaľ nedostalo.
Zdroj https://ria.ru/defense_safety/20180427/1519546675.html z 27.04.2018

[skflanker_]

Su-57 zblízka

https://youtu.be/52Tq16nIBHU zverejnené 08.05.2018, dĺžka videa 05:20 min.

[skflanker_]

T-50 modrá 052, ľavý motor idz. 30, veľmi dobrá kvalitná foto - detaily:

http://russianplanes.net/id229921

[Alchymista]

tie detaily trysky sú skutočne zaujímavé
IMHO vyzerá to ako chladiaci plášť na tryske s prisávaním vzduchu - to by mohlo výrazne znížiť tepelné vyžarovanie trysky a hlavne výrazne zmenšiť pozorovacie uhly horúcich častí motora

[woxia]

Mně jako laičku zaujaly dvě věci:
- že křídla mají vpředu dvě malá kachňátka
- a vstupy vzduchu do motoru zboku a část ještě pod negativním úhlem

[Skeptik]

Jen pro zvýšení odbornosti "laiků" (prosím nebrat zle )

add1 ... Nejedná se o "kachňátka" :) , ale určitá forma LERXů (leading edge extencion)
Rusové je zdokonalily tím, že jsou pohyblivé a zastávají tak duální funkci


add2 ... Pokud máš na mysli tu horní část, tak ta slouží k "odřezávání" mezní vrstvy vzduchu, což snižuje odpor a stabilizuje chod motoru v mezních polohách.

[Alchymista]

Myslím, že tento riadiaci prvok ešte vôbec nemá ustálené meno.
"Prvý krát" sa objavuje v návrhu námornej verzie indického HAL Tejas, ale tam má skôr len formu sklopnej nábežnej hrany. Oproti T-50 je jeho relatívna hĺbka plochy sotva polovičná, skôr len tretinová.
Pohyblivá horná alebo spodná hrana bočného "krabicového" lapača vzduchu sa na niektorých lietadlách tiež vyskytuje - je to však prvok regulácie motoru, nie kormidlo ako u T-50 (ale na T-50 to zrejme plní obe úlohy - aj funkciu kormidla, aj funkciu pri usmernení a regulácii prúdenia do vstupov vzduchu k motoru).

LEX a LERX (leading-edge extencion a leading-edge root extencion) je skôr "koreňový nábeh krídla", veľmi typický pre F-18 Hornet, ale zavedený de fakto už od čias prvých veľkých supersonikov Concorde a Tu-144, ktorým dáva ich delta krídlu typickú finálnu podobu. Svojím spôsobom sa prvok podobný LEX výrazne podiela aj na typickom tvare krídla Drakenu (to je ale skôr dvojitá delta).

[kenavf]

Myslím, že tento riadiaci prvok ešte vôbec nemá ustálené meno.
..
ale na T-50 to zrejme plní obe úlohy - aj funkciu kormidla, aj funkciu pri usmernení a regulácii prúdenia do vstupov vzduchu k motoru

Aj funkciu kormidla?
Myslel som že tá pohyhlivosť/nastavovanie slúži na ovplyvnenie maximálneho uhlu nábehu a vztlaku krídla(nastavenie podľa rýchlosti)

[Alchymista]

Však ano - riadi to obtekanie krídla a teda ovplyvňuje vztlakové a riadiace aerodynamické sily.
Treba si uvedomiť, že "kormidlá" už dávno neovplyvňujú len smer pohybu a rotácie lietadla, ale čoraz viac aj priestorovú orientáciu lietadla pri týchto pohyboch a tiež rýchlosť pohybu. Lenže s rýchlosťou pohybu a okamžitou priestorovou orientáciou a teda celkovým aj lokálnym obtekaním draku a krídla je priamo spojené vytvárania riadiacich aerodynamických síl a vztlaku a teda RIADITEĽNOSŤ pri danej priestorovej orientácii a rýchlosti pohybu.
Proste pri rôznych obratoch a manévroch jedna časť/skupina riadiacich plôch zabezpečuje, aby sa druhá časť/skupina riadiacich plôch nedostala pri obtekaní do aerodynamického tieňa a udržala si účinnosť. Toto je však možné len pri riadení cez počítač - pilot proste fyzicky nemá "dosť rúk a nôh", aby dokázal ovládať všetky potrebné riadiace prvky. Je v tom tiež príliš veľa parametrov riadenia, na ktoré navyše treba reagovať veľmi rýchlo, občas doslova v čase, v akom rozruch od nejakého riadiaceho prvku v prednej časti draku dospeje k nejakému riadiacemu prvku v zadnej časti draku.

[Amanox]

Nie je práve na toto určený z časti sytým FBW ?

[Skeptik]

Nie je práve na toto určený z časti sytým FBW ?

Přiznám, že neznám přesný rozdíl mezi "sytým" a "hladným" FBW ale předpokládám, že to bude stejný překlep jako můj "leasing edge" namísto "leading edge" z dnešního rána :dobre:

Ale vážně.
Ano FBW je zásadní podmínkou, ale ne postačující. Systémů FBW je více, a ne každý umožňuje to, co popisuje Alchy.
Klasické přímé řízení vyžaduje mechanické (nebo hydraulické) propojení ovládacích prvků s řídícími plochami.

První FBW (a to je fakt nikoli citace z knihy "Ruská prvenství") se objevil ve 30-tých letech v SSSR, konkrétně na Tupolevově ANT-20 (možná znáš spíše pod názvem "Maxim Gorkij").

To letadlo bylo prostě příliš velké, a tak tupolevova konstrukční kancelář přišla s řešením, které se skládalo ze servomotorů u hlavních řídících ploch a elektrických kabelů k nim. Bylo to nemotorné, ale fungovalo to. Řídící systém stroje byl mnohem lehčí než mechanická táhla, lana a kladky doplněná hydraulickými posilovací atd.
Nemotorné proto, že výchylka kormidla trvala příliš dlouho ... ale to u "mastodonta" typu ANT-20 nevadilo. Tato letadla létají "rozvážně" :)

K dalšímu rozvoji FBW došlo v 60-tych letech, s prvními "počítači".

Další level FBW již byl elektronický ... výrazně se tím zkrátila odezva řídicího systému. Ale pořád to byla jakási elektronická verze klasického řízení. Kniplem ovládáš výškovku a křidélka, pedály směrovku, pákou (tlačítkem) klapky apod. Tento FBW ještě stále umožňuje mechanické zálohování.
Pak se dodávaly různé softwary zabraňující uvedení letadla mimo letovou obálku atd.

... a pak přišla letadla s aerodynamickou nestabilitou.
To byl první FBW, který již nemohl být nahrazen pilotem - počet zásahů do řízení a jejich rychlost totiž přesahuje lidskou schopnost reakce.

Finální level FBW (zatím) je to, co popisuje Alchy. Pilot už vlastně neovládá řídící plochy, pouze zadává počítači požadovanou polohu. A počítač podle toho nastaví ovládací plochy a uvede letadlo do požadované polohy.
Výhodou tohoto FBW je, že ovládacích ploch může být "nekonečně mnoho". Pilot nedokáže současně ovládat deset - dvacet řídících ploch a prvků, počítač/počítače ano.

[riho]

Chápem to správne, že LEX aj LERX je po anglicky to, čo sa už desaťročia u nás nazýva vírový prechod, alebo tiež generátor vírového prúdenia? To jesť funkčná časť krídla, ktorej úlohou je generovanie vírového (nie lineárneho) prúdenia nad koreňom krídla za účelom zvýšenia vztlaku a manévrovateľnosti lietadla.

Pri Su-50 by som už predpokladal FBL,než staršie FBW.

[Alchymista]

riho - viacmenej ano, je v tom ale trochu väčší bordel, LEX je obvykle rozšírenie samotného krídla pri koreni (niečo ako "trvale vysunutý slot"), kým LERX má viacmenej trojuholníkový tvar priliehajúci k trupu (v "extrémnej forme" na F-18)

skleróza si nevyberá - na tie dva výrazy "vírový prechod" a "generátor vírového prúdenia" som si za božemôj nedokázal spomenúť...
rusi tomu tiež hovoria "naplyv"

[Juraj]

Aku vyhodu ma vedenie impulzov cez sklenene vlakna oproti drotom? Vacsia sirka pasma? Odolnost proti ruseniu? Uspora hmotnosti? Nechce sa mi to studovat

[Alchymista]

hlavne rušenie a interferencie, a zrejme aj šírka pásma. V modernej bojovej mašine je nejakých 15-20km drôtov a viacvodičových káblov.

[Skeptik]

Ano, LEX / LERX jsou jedním ze způsobu vírového přechodu.
Ne "generátor vírového proudění" (anglický vortex generator), to je něco trošku jiného, byť se taky využívá vírové proudění.
Jinak je trochu absurdní, že ačkoli se LERXy začaly studovat až někdy v 60-tých letech, jakési jejich náznaky můžeme nalézt již na některých letadlech WWII ... třeba P-51 či La-5. Jejich konstruktéři na jejich účinnost ale přišli tak nějak ze zkušenosti. U La-5FN byl tento "LERX" dokonce zvětšen, jako protivývrtkové opatření.
Přiznám se, že nevím, zda má Su-57 řízení FBW či FBL. Ony se od sebe ale prakticky neliší FBL je možná o něco lehčí - což je u tak malého letadla jako je Su-57 zanedbatelné. A pak možná ještě odolnost vůči rušení (byť jsem o zarušení FBW nikdy neslyšel).
Vlastníku signálu je jedno, zda "běží" jako elektromagnetický impuls po drátu, či světelný impuls po optickém vlákně.

[Alchymista]

klasická schéma mechanizácie krídla
funkcia spoilerov je skoro vždy kombinovaná,
koncové telesá vyzerajú rôzne - "klasická" je kvapkovitá nádrž, novšia je "winglet/a"
sloty a klapky nemajú na spodnej strane krídla rovnakú hĺbku, ako na hornej strane

na niečo som určite zabudol... :???:

[Tomas BB SK]

tak sklopna cast "naplivu", ak by bola kazda ovladana samostatne by (okrem zvysovania vztlaku trupu napr. pristatie, vzlet) mohla regulovat vztlak trupu na kazdej strane inak takze by mala podobnu funkciu ako flaperony... Pri vysokych uhloch nabehu by sa tim dalo lietadlo riadit (klopenie). V sucinnsoti s vektorovatelnou tryskou to moze mat zaujimave efekty...

Okrem ineho by este mohol posobit ako aerodynamicky brzda (stit) pro pristati na skratenie drahy (podobne ago u gripenu).

O par rokov ked budeme mat napozerane z leteckych sni budeme vediet naisto ... Skuda ze u nas ho neuvidime. A ak by sme ho aj nahodou videli, bude to znamenat ze uz sme v prdeli ...