Suchoj Su-57 (T-50)

[puma]

Originalny rozhovor Bondareva
https://rg.ru/2018/10/16/istrebitel-su- ... alogi.html
Dôležitý odkaz - NATO planuje do roku 2040 vymenit 50% lietadiel za stihacky 5.generacie. Dokopy to bude niekolko tisic strojov. Rusko nema inu moznost, ako sa im postavit s ekvivalentnym strojom. Zaroven je nutne ziskat dostatok skusenosti pri vyrobe a pouzivani lietadiel 5.generacie. Bez toho nebude mozne prejst na dalsie urovne. Kazdy, kto tvrdi, ze stacia aj SU-35, sa dopusta podla Bondareva velezrady, ohrozuje bezpecnost krajiny. Rovnako su podla neho nekompetentne vyzvy na preskocenie 5.generacie. Vraj sa to neda bez masivnej vyroby SU-57 a ziskania skusenosti. Podobne je aj vyzva na vyvoz stroja nebezpecna. Rusko to musi prevadzkovat vlastnymi silami.
Este poznamka k radarom. Sledovanie cielov sa mysli sledovanie vsetkymi radarmi, ktore ma lietadlo k dispozicii. T.j. sledovanie 60 cielov a sucasny utok na 16 z nich je dnes konecny pocet.

Přehání, kombinace nových přehledových radarů + S-400 a S-500 a taktické jaderné zbraně je dostačující odstrašující potencionál pro obranou strategii.

Těch 16 kanálů na PLŘS současně a sledování 60 vzdušných cílů je jen s hlavním radarem v přední polosféře, protože pak by musel každý boční radar být schopný současně sledovat 15 vzdušných cílů a na čtyři navádět PLŘS, což je dost nerealistické vzhledem k jejich rozměrům (to už je na úrovni hlavního radaru F-22 AN/APG-77 (4 postřelované a 20 sledovaných současně) a hlavní radar by uměl postřelovat současně jen 8 cílů a sledovat 30 (to jsou přesně parametry Irbisu-E, ale tohle je o generaci novější radar).

Napadl mě zajímavý výpočet, výsledek je náhoda nebo ne? Pokud by to tak bylo, tak se dá lehce vypočítat, když se znají přesné počty T/R modulů v hlavním radaru (1552) a bočním (358), že pokud stačí na současné sledování 15 a postřelování 4 vzdušných cílů 358 T/R modulů bočního radaru (podle oficiální verze), tak při 1552 T/R modulech hlavního radaru bude ten schopen současně (4*4.33519553) postřelovat 17 vzdušných cílů a sledovat (15*4.33519553) jich bude schopný 65. Tedy radar přední polosféry a dva boční budou schopny dohromady současně postřelovat 25 vzdušných cílů a sledovat jich 95.

Takže nejvýkonnější ruský radar Irbis-E (současně 30 sledovaných a 8 postřelovaných vzdušných cílů) rozměry a počty T/R modulů podobný N036 z Su-57.

Pak tu máme radiolokační komplex Su-57 sestávající se z jednoho hlavního AESA X pásmového radaru a dvou podstatně menších bočních radarů, využívající stejné T/R moduly - nemůžeme tam počítat zadní radar (protože pak už by musel výkon N036-1-1 klesnou pod výkon staršího Irbisu-E a to je nesmysl) , které mají o 4.4x méně T/R modulů než hlavní radar, ale dokáží postřelovat současně 4 vzdušné cíle a sledovat jich 15 (tedy musí být 2x efektivnější na počet T/R modulů oproti hlavnímu N036 - což je samozřejmě blbost), pokud máme věřit tomu, že údaj o radarovém komplexu Su-57 a 16 současně postřelovaných a 60 sledovaných vzdušných cílů je pravdivý. To prostě těmito výpočty jde lehce vyvrátit, že to tak nemůže být, a rusové mlží, což je i pochopitelné, protože je to dost klíčový údaj.


N036-1-1

N036B-1-01B (boční/zadní radary)

Irbis-E (Su-35S)

Taky zajímavá fotka, nějaká AFAR/AESA anténa s podobnými T/R moduly a pohled na jejich elektroniku

[Alchymista]

...
Taky zajímavá fotka, nějaká AFAR/AESA anténa s podobnými T/R moduly a pohled na jejich elektroniku
...

:sipka: :sipka: zaujímavejšie je to "zrkadielko" vpravo - prímací-vysielací modul "pásma 3mm" (~100GHz)

[bacil]

Je potřeba si uvědomit, že každý z těch modulů umí nezávisle na ostatních vysílat i přijímat. Cokoliv co projde anténou. Není určeno ten je na to a ten zas na to ani jejich počet. Vše je řízené programem.

Klidně může puls vyslat směrově půlkou modulů a přijímat ozvěnu jen třeba 10 co zformují směr příjmu.

[Juraj]

Test pevnosti kridla SU-57. Vysiel perfektne - ani prilis tuhe, ani slabe. Presne podla vypoctov
https://ria.ru/arms/20181107/1532290470.html

[WuVirr]

Su-57 v nízké nadmořské výšce: exkluzivní záběry ze vzduchu

[WuVirr]

Zátěžoví test křídla novější stíhačky SU - 57

[WuVirr]

Návrhář stíhačky Su-57 uvedl, v čem je lepší než F-22 a F-35

[WuVirr]

Zkoušky SU-57 na nenápadnost byly ukázány na videu

Zkoušky na nenápadnost pro radary protivníka přední části ruské stíhačky páté generace SU-57 byly ukázány na videu. Tyto závěry zveřejnila Hvězda.

Během testů, které se konaly v největší v Rusku anechoické komoře, byla přední část letadla ozařována elektromagnetickými vlnami. Uvádí se, že speciální nátěr byl aplikován pouze na lucernu kabiny, v níž se nacházela figurína.

„Můžete vyrobit trup letadla z absorbujících materiálů. Taková cesta taky existuje. To by samozřejmě bylo nejlepší, ale je tady otázka pevnosti," okomentoval práce hlavní vědecký pracovník vývojového programu speciálních charakteristik SU-57 akademik RAV Andrej Lagarkov.

Více zde: https://cz.sputniknews.com/videoklub/20 ... acka-SU57/

[WuVirr]

Američané srovnávali EPR Su-57 a F-35

[Julesak]

Nie celkom tým grafom rozumiem - nemalo by tam byť uvedené oi. aj v akom pásme tie vzdialenosti platia?
A čo znamenajú tie hodnoty -5 až -25%?

[puma]

Tohle srovnání kulhá, teda platí to jen pro jeden! radar (ještě určitého typu), co je umístěný vůči zadní části trupu letounu v jedné přímce, což je v bojové situaci nedosažitelný ideální stav (další stavy mohou být jen podstatně horší), který se bude vyskytovat jen výjimečně. Vůbec se v těchto výpočtech nebere v úvahu ozařování stealth tvarování letounu hybridními (multipásmové) radarovými komplexy, které spolu spolupracují, natož více spolupracujícími vzdálenými hybridními komplexy v jeden okamžik, kdy se jejich data sfúzují a vyhodnotí se, a následně je podle takového vyhodnocení do "podezřelých" oblastí směřováno několik desítek radarových svazků z AESA radarů pásem X a L několika od sebe vzdálených radarových komplexů (Su-57).. U roje Su-57 se dá předpokládat možnost vytvoření velkého virtuálního hybridního radarového komplexu s dvěma a více letouny (má proto všechny nezbytné předpoklady narozdíl od jiných současných letounů 5. generace) - s maximálně 8 letouny současně, speciálně určeného k odhalování stealth letounů na velké vzdálenosti, kde se letouny rozestoupí od sebe do vzdáleností několika km až desítek v různých formacích (s podmínkou aby boční radary na sebe viděly), kde využijí boční radary pro vysokorychlostní přenosy RAW senzorových dat mezi sebou (hlavní radar + L pásma jedoucí v pasivním a aktivním režimu) + IRST, které by mělo násobně zvednout detekční dosahy na stealth letouny ze všech směrů v takovém speciálním detekčním režimu. Celé je to dnes technicky dobře realizovatelné za minimálních dodatečných nákladů (když boční radary tam máte - pak je to už jen otázka strčit do každého letounu jeden speciální počítač o váze do 10kg max, co toto vše bude řídit a zpracovávat data nezávisle na hlavním počítači a bude do něj házet další hotový výstup - cíle detekované přes virtuální radar roje nejspíše - maximálně dvou - pak už by to bylo zbytečně výpočetně náročné, 4 až 8 realtime propojených hlavních radarů pracujících v pasmu X do jednoho "výpočetního uzlu roje", + L pásma, + IRST bude umožňovat dělat s detekcí stealth letounů na velké vzdálenosti psí kusy, plus by se to mohlo využit dost dobře i při koordinovaném rušení na velké vzdálenosti, nemluvě o tom, že v pasivním režimu AESA antén L pásem (+ zapnuté boční směrové radary pro výměnu dat, které protivník nebude moci detekovat z přední a zadní polosféry) se jen díky možnosti triangulace podstatně zpřesní polohy takto detekovaných cílů, kdy už půjdou využít pro skryté navedení PLŘS s aktivním RL na vzdušné cíle dost dobře, a to mohou být klidně i pracující datalinky na letounech protivníka, proto taky ty L pásma v pasivním režimu dokáží pracovat). Dnešní počítače na vytvoření takového modulární virtuálního radaru v pohodě výpočetním výkonem dostačují - jeden letoun v roji nebo dvou (klasická bojová taktika a formace) vždy převezme úlohu "výpočetního uzlu", kde se všechny senzorová data sfúzují a následně se už budou distribuovat odsud jen "hotové" cíle na letouny a dál popřípadě se bude koordinovat detekce vzdušných cílů, celé je to jen o tom mít předpoklad vysokorychlostního přenosu objemově náročných RAW radarových dat mezi letouny (které přes klasické datalinky v reálném čase neprotlačíte ani omylem), proto se výborně hodí využít ty boční radary, které mohou sloužit i pro vysokorychlostní částečně směrovou výměnu dat mezi letouny ve formaci. Pokud toto bude mít Su-57, podotýkám, že jako jediný současný letoun má pro to všechny předpoklady, hlavní jsou zde ty boční radary, co se dají využit i pro přenos objemově velice náročných dat mezi letouny ve spoustě klasických bojových formacích a nebudou letouny nijak omezovat. Jen možnost dynamicky vytvářet modulární virtuální radarový komplex na úrovní dvou a více letounů, maximum realtime propojených letounů bude roj či dva z prosté logiky bojové taktiky stíhačů, tak pak tímto totálně deklasují všechny své stealth protivníky, i když budou mít RCS 0.000001m2 z přední polosféry do takové úrovně, že pak PLŘS s aktivní RL dalekého dosahu do takových vzdušných dynamických modulárních radarových komplexů úplně ideálně zapadají ;) Tohle není nesmysl, boční radary tam jsou, co brání je využít i pro přenos objemově opravdu náročných dat mezi letouny? Nic, je to otázka jen jednoho dalšího nezávislého počítače na palubě a hlavně softwarová otázka integrace do celého počítačového bojového systému řízení letounu, co se bude starat o vytváření virtuálních dynamických hybridních radarových komplexů nezávisle, a ta modularita je tu zřejmá, nic nebude bránit vytvořit vzdušné virtuální hybridní radarové pasivní/aktivní komplexy z několika letounů Su-57 se spoustou různých taktických variací, dle aktuální potřeby. Bude to dovolovat vymýšlet šílené taktiky vedení vzdušného boje na dlouhé vzdálenosti i se stealth letouny protivníka, si představte, že v jedné letce jede jeden roj (4 letouny) na aktivním virtuálním hybridním radaru, další roj (další 4 letouny) jen na pasivním, a do toho třetí roj se rozdělí do do dvojic, které budou vytvářet virtuální vzdušný pasivní radar z dvou letounů, ale zároveň budou brát data po klasickém datalinku na velkou vzdálenost od virtuálního radaru aktivního prvního roje a virtuálního pasivního radaru druhého roje a bude je schopné vysunout na nadzvukové cestovní rychlosti k skrytému útoku z nečekaného směru na letouny protivníka, plus distribuce cílů po datalinku na stíhací letouny 4++ generace bude taky velice cenná a zvedne podstatně jejich bojové možnosti. Vzdušné virtuální modulární radarové komplexy budou dovolovat vymýšlet opravdu dost šílené taktiky vedení vzdušného boje na protivníka, co takovou možností nebude disponovat. To se tím nikdo vážně a seriozně nezabývá!? U Su-57 jsou všechny předpoklady aby tímto disponoval, je to opravdu jen otázka zajištění výměny objemově náročných dat mezi letouny v bojových formacích, klasické pomalé taktické datalinky pro toto nejdou použít - mají max rychlost přenosu dat v řádu MB/s (Link16 má max. jen 125kB/s), zato přes ty boční radary půjdou reálně přenášet objemy dat v řádech desítek GB/s mezi letouny v bojové formaci až na vzdálenost několik desítek km, dá se na tom vytvořit spousta hodně zajímavých aplikací, nejen vzdušné virtuální modulární hybridní radarové komplexy.

[puma]

50 bojových letů v Sýrii?

[skflanker_]

↑ upresním:

ide o tých 5 hviezd na trupe - ak je to pravda, tak to za ten krátky čas v Sýrii stihli (alebo si z nás robia srandu, tak to vypadá že ho práve prestriekali)

---

---

Anti-g obleky prešli cez firemné skúšky - čakajú ich štátne skúšky
Nové kombinézy spolu s anti-g oblekmi pre komplex T-50/Su-57 prešiel cez firemné skúšky (firma Zvedza "Звезда") a kombinézy prechádzajú do štátnych skúšok
Zdroj https://ria.ru/arms/20181116/1532908826.html a klon https://iz.ru/812879/2018-11-16/letchik ... e-kostiumy z 16.11.2018

[Juraj]

50 bojových letů v Sýrii?

Zaujimava informacia. Jedno lietadlo vie sledovat max 30 cielov.

[palo satko]

Takže česke aj slovesnke vojenske letectvo dohromady. PanBoh poteš!

[puma]

Sledovat až 30 vzdušných cílů umí už Irbis-E a ten žádné boční radary nemá, to by znamenalo, že N036 je jen jeho kopie, což je dost nepravděpodobné, pokud by byla nebyl by potřebný defakto žádný vývoj.. i když z něho evidentně vychází a používá dost podobnou architekturu a T/R moduly. Pak by ty boční radary museli umět sledovat každý až 16 vzdušných cílů, tak aby se to dostalo na až 62 současně sledovaných vzdušných cílů papírově udávaný pro celý radarový komplex S121, a podle počtů T/R modulů se dá zpětně dopočítat, že hlavní radar se stejnými T/R moduly jak v bočních AESA anténách by měl umožňovat sledovat ne až 30 vzdušných cílů ale teoreticky až 65 v režimu jak ty boční radary (což bude pravděpodobně režim s dálkově omezeným dosahem, více současně pracujících radarových svazků v různých směrech), samozřejmě ty boční radary nemohou mít tak velký dosah jak hlavní AESA anténa, co má 4.3x víc T/R modulů, ale čistě teoreticky by měla umožňovat sledovat až 65 vzdušných cílů do vzdálenosti dejme tomu 100-150km, jestli se to používá je otázka druhá, ale čistě teoreticky by to mělo být možné, až 30 vzdušných cílů současně je pravděpodobně parametr pro max. dálkový dosah nad 400km hlavního radaru N036, kdy už se z podstaty věci musí koncentrovat více T/R modulů a není k dispozici tolik vyzařovacích svazků, ale na menších vzdálenostech to může být klidně až těch 65 cílů hlavního radaru, + s bočními radary to dělá současně celkem kolem 92-94 vzdušných cílů, teoreticky to možné je, jestli se to reálně používá je věc druhá. Takticky by to využitelné určitě bylo, kdy třeba jeden letoun z roje vysílá hlavním radarem v režimu jak ty boční se sníženým dálkovým dosahem, ale dokáže současně sledovat do cca 100 vzdušných cílů do vzdálenosti 100-150km a následně to distribuuje na další letouny přes taktický datalink či dál, třeba při sledování/zneškodňování velkého počtu útočících střel s plochou dráhou letu (stovek kusů) by to jistě využití našlo, protože by se trajektorie jejich letu mohli posílat přes datalinky i na PVO a ta by si mohla připravit efektivnější obranu, když by znala trajektorie většiny střel a počty blížící se realitě.

[bacil]

Otázka je jak často je potřeba refresh situace. 150km dosah zvládne vyslat a přijmout 1000 různě směrovaných pulsů za vteřinu při využití všech modulů. Pokud se modulů využívá pro 1 puls jen část, pak je těch snímků násobně více.

Teoretické maximum při použití tupého radaru, v praxi spíše 2/3 kvůli zpracování ozvěny, byla by blbost toho nevyužít když na to máme výpočetní výkon.

Počet vysílaných paprsků se dá určitou metodikou ještě několikrát zvýšit, ale popisovat se mi to z mobilu nechce.

[Juraj]

Vo filme nebola uvedena informacia, ci tych 30 cielov sa len sleduje, alebo je mozne na nich sucasne viest utok (aj ked je to z hladiska mnozstva zbrani nesenych lietadlom blbost). Ale ako pise puma, moznosti lietadla umoznia aj sci-fi konstrukcie. Napriklad pri zavedeni swarm inteligencie by riadiace lietadlo kludne vedelo navigovat aj prostriedky roja a potom by davalo zmysel viest palbu na 30 cielov.

[Skeptik]

Tady možná dochází trochu k mýlce.
Je totiž něco jiného to, zda radar dokáže detekovat jen 30 cílů (což si nemyslím, pro takové omezení není důvod, radar detekuje vše), nebo zda je dokáže i trackovat. To už je jiná "disciplína". Znamená to ukládat si tracky a rychlosti jednotlivých cílů a vypočítávat jejich budoucí polohy. A toto vše zobrazovat pilotovi na obrazovce.
A zde narazíme na hlavní problém. Klasik říká, že: "horší než nedostatek informací je přebytek informací".
Speciálně vycvičený řídící letového provozu je schopen současně pracovat (uvědomovat si jejich polohu) s nějakými 25 až 30 cíli / letadly, a současně řídit tak 8 až 10 z nich. Pokud v jeho sektoru počet letadel vzroste, sektor se dělí na dva, a každý z nich si převezme jiný řídící.
Že by totéž dokázal pilot letadla, který má navíc ještě hodně co jiného na práci, je iluzorní a zcela nesmyslné.
Současné zobrazení / trackování 30-ti cílů a možnost navedení střel na 8 z nich (tj. "pracovat s nimi") je zcela mimo možnosti kteréhokoli pilota - proto ostatně některá letectva preferují dvoučlenné posádky, s operátorem zbraní.
Osobně předpokládám, že avionika těchto letadel bude obsahovat cosi jako nastavitelnou hodnotu zobrazeného počtu cílů a potlačení těch "nepodstatných" ... čistě proto aby nedošlo k přerušení pilota (což je individuální charakteristika).

Proč tedy u radaru/radarů rozvíjet schopnosti, které stejně není nikdo schopen využít.

[puma]

Třeba proto, že ty cíle můžu posílat po datalinku na zem k dalšímu vyhodnocení pro PVO a získávat lepší obraz o vzdušné situaci, ty radary dokáží sledovat i použité střely v boji, stačí na to napíchnout nějaký algoritmus, co to vyhodnocuje a podle charakteristik použitých zbraní během boje, množství použitých z jednoho letounu můžete dobře odhadnout jaky mají ty letouny skutečné záměry a na jakém typu mise jsou letouny protivníka, jestli jen stíhací nebo ne a PVO už se může na ně připravovat v předstihu třeba.

Používá tam slovo "Вести" "vést" cílů současně, což by znamenalo sledovat/trackovat do 30 vzdušných cílů a to je jiný režim radaru než přehledový, defakto cca víc jak polovina (při sledování/trackování max. počtu vzdušných cílů - 30) všech T/R modulů sleduje neustále konkrétní cíle a trackuje je a zbytek jede v přehledovém režimu a šmátrá dál v prostoru. Hlavní radar v takové situaci může sledovat třeba 62 vzdušných cílů současně, ale zároveň současně dokáže detailně sledovat / trackovat do 30 vzdušných cílů. A když umí Irbis-E trackovat až 30 vzdušných cílů současně a na 8 navádět současně PLŘS, tak není žádný důvod, proč by měl mít tento parametr N036 horší (když je následovník Irbisu-E), a konstruktér mate, protože z logiky věci musí hovořit jen o N036, a ne o celém radarovém komplexu Su-57.


Celkem to odpovídá i mým výpočtům.

Pak by Su-57 celokruhově (i se zadním radarem) měl být schopný současně sledovat až 90 - 105 vzdušných cílů a navádět PLŘS na až 22 - 28 z nich.

viewtopic.php?f=29&t=288&start=180#p69942
20 (i se zadním radarem, kdy N036 dokáže současně postřelovat 8 vzdušných cílů, jen kopie Irbisu-E, pokud by dokázal současně postřelovat až 16 vzdušných cílů (nový vývoj, většinou se ten počet zdvojnásobí), pak s bočními a zadním radarem je to už (16+(3*4)) 28 současně postřelovaných cílů), a to už není daleko od až současně 30 naváděných PLŘS celým radarovým komplexem Su-57. Pro které potřebujete cíl trackovat radary, a pak to vychází na : až 30 současně trackovaných vzdušných cílů hlavním radarem, + podle počtů modulů dokáže jeden boční radar současně trackovat (30/4.335) 6-7 vzdušných cílů současně a sledovat/detekovat až 15-16, a jste na současně trackovaných 48-51 vzdušných cílech celým radarovým komplexem Su-57, bez zadního radaru je to 42-44, a celkem to odpovídá možnosti současně navádět PLŘS teoreticky až na 20-30 vzdušných cílů pomocí čtyř AESA radarů, máte tam 1.5-2x větší počet trackovaných cílů, a to se může výborně hodit pro rychlé automatické přeprogramování cílů pro více útočících PLŘS za letu - kdy si to řídí počítač (pilot by to nestíhal ve větších počtech) a je schopný vyhodnocovat a sledovat současně 1.5-2x více vzdušných cílů než může současně maximálně postřelovat, R-77-1 přeprogramovaní cíle za letu má a R-37M také.