Dopravní letectvo

[petrp]

Antonov obnoví výrobu obřího letounu Ruslan. Bez ruských dílů
Ukrajinský Antonov hodlá ještě letos obnovit výrobu svého obřího nákladního letounu An-124 Ruslan. Společnost bude muset v rámci restartu produkce nahradit ruské komponenty, které jsou pro ukrajinský podnik v současnosti nedostupné.

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-ene ... lu-1355431

[stetula]

hm, vlhké sny Ukrainců

na výrobě Ruslanu se podílel celý svaz , subdodavatelé se rozpadly a většina je jich v Rusku ( podíl dodávek na Ruslanu je 55 % z Ruska )
pochybuji že Rusové jim budou chtít dát výrobní výkresy , prípravky atd.

přeci jen vyspělejší a podstatně bohatší Rusko obnovilo výrobu T160 po 10 letech a to měli všechny přípravky a výkresy

[skflanker_]

↑ Rusko, kde sa v Uljanovsku Ruslan (Antonov An-124) reálne vyrábal to po rozpade ZSSR doposiaľ nevie obnoviť
Ukrajina, hoci tam sídli konštrukčná kancelária "sériovú" výrobu reálne ani nemá kde realizovať - také veľké haly na UA ani nemajú. Hala kde sa postavil Ruslan a Mrija je na kusovú výrobu. Rozostavaná Mryja im tam stojí od rozpadu ZSSR a tiež boli reči že ju dokončia a nič .. a určite by sa im to oplatilo lebo ten jeden jediný kus 225 je na "roztrhanie" (nestíha)
Beriem to ako predvolebný výkrik .. pred voľbami si treba dávať pozor na výroky niektorých ľudí ...

---

---

Ad Ruský Jakovlev MS-21 (МС-21) a kompozity
Ako tu už dal link Juraj - ten istý rozhovor prepísaný aj tu: https://uacrussia.livejournal.com/83483.html zo 16.01.2019
Vedúci fabriky "АэроКомпозит" (AeroKompozit), pán Anatolij Gajdanskij (Анатолий Гайданский) si verí že MS-21 bude certifikovaný na ruských "domácich" kompozitných výrobkoch a ostatné je politika - každý si chráni to svoje, pre USA je dôležitý Boeing, pre Rusko je teraz životne dôležitý tento projekt MS-21 aby "obnovili" výrobu dopravného letectva.

[skflanker_]

MS-21-300 (МС-21-300) - 3. vyrobený lietajúci stroj, sériové číslo 0004 (0002 je v CAGI)

http://russianplanes.net/id244745 / https://russianplanes.net/images/to245000/244745.jpg Foto z 31.01.2019
Prehľad vyrobených lietadiel viď https://russianplanes.net/planelist/Irkut/MS-21

[classix]

Pilotní kabina MC-21

Jak to nemá kniply jak v bombardáku tak to není letadlo.

[petrp]

Šlus - bublina splaskla...

Gigant A380 superjumbo se neujal. Airbus ukončí výrobu největšího dopravního stroje světa
Evropská společnost Airbus oznámila, že v roce 2021 skončí s výrobou letadla A380 superjumbo, který je největším letounem na světě na přepravu pasažérů. Rozhodnutí může ohrozit až 3500 pracovních míst. Letadlo pro 544 osob mělo konkurovat legendárnímu boeingu 747, aerolinky ale dávají přednost menším modelům.

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2733 ... superjumbo

[kenavf]

A380ky stojí na plochách a dle propočtů některých expertů se vyplatí vypravit spíše dva moderní menší letouny než tohoto dvoupatrového obra. Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/obri-letoun- ... fault.aspx

Mám trocha problém s tým že by dve polovičné lietadla dokázali tú istú trasu lietať lacnejšie, kde urobili soudruzi z Airbusu chybu?
Lietadlo stojí cca 404mil USD, jeden motor cca 13,5mil USD. Takže cena motoru ho tak až zásadne nepredraží(otázka je samozrejme jeho údržba)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Airbus_A380
https://cs.wikipedia.org/wiki/Engine_Alliance_GP7000

[QVAK]

A hlavně logistika na letištích která výrazně prodlužuje dobu vykládání letadel i výstup pasažérů a přípravu na další let včetně nakládky zavazadel a nástupu pasažérů takže významně snižuje obrátku strojů a tím zvyšuje náklady včetně neoblíbenosti takovýchto spojů pasažéry(delší doba strávená na letištích v nevyhovujících prostorech). To co mělo být jejich ekonomickým plusem se díky nepřipravenosti a nezvládnutí letištní logistiky která byla stavěná a technologicky vybavená na poloviční kapacitu letadel stává jejich největším negativem.

[Alchymista]

Poviem to takto: 500-800 hlavé stádo horských kôz sa ustráži podstatne ľahšie ako 500-800 cesťákov...
Proste kapacity "gejtov", aj personálne obsadenie "gejtu" a "plochy" je počítané maximálne na 250-300 cestujúcich v jednom lete. Problém by nebol, keby sa dali zlúčiť napríklad dva gate do jedného a podobne skupiny na ploche, lenže - tomuto obvykle bráni priamo architektúra odbavovacích priestorov, vynútená bezpečnostnými a "protiteroristickými" predpismi.

Problém druhý: vyťaženosť
Lietadlo je drahé a musí teda stále byť dostatočne vyťažené. A to je problém. Víkendové a sezónne/sviatkové linky sa dajú naplniť bez problémov, ale čo linky v týždni alebo v mrtvej sezóne, keď mašinu pre 600 ľudí naplnia aerolinky sotva do polovice či tretiny? Čistá strata... A linku zrušiť nejde - stále to je 200-300 cestujúcich, čo letieť chcú... Vymeniť lietadlo? Nedobre - cez týždeň bude 380 sedieť na zemi a produkovať stratu, cez víkend bude zasa sedieť na zemi menšia mašina... To sa už viac oplatí mať dve menšie - menšia bude sedieť za lacnejšie peniaze ako 380... A cez víkend poletí "dvojlinka". Plus majú aerolinky stále "zálohu" (aj to sa platí a počíta)

[jura-p]

A lidi to nemají rádi. Je to moc velké na lidské rozměry. Připadají si příliš redukovaní na produkt přepravy.
Podobný problém má moderní architektura, nikoho ani nenapadne se procházet v nových čtvrtích velkých administrativních budov, nikdo tam nechce bydlet. Ani když to jde a ono to navíc ani není možné.

[Skeptik]

Včetně co jste tu uvedli má svoji relevanci, ale není to hlavním důvodem neúspěchu A-380.

Hlavním problémem A-380 je špatný, resp. zastaralý, provozní koncept, pro který vznikal. Bylo by to dlouhé povídání, tak alespoň ve zkratce.

Původní koncept přepravy na velké vzdálenosti vycházel z tzv. hubů. Tedy několika velkých letišť na které se menšími letadly svezli cestující z okolních malých letišť, tam se naložili do velkého dálkového letadla, které je odvezlo na jiné hubové letiště, a odtud je opět menší letadla rozvezla do cílových destinací. Jinak to nešlo, protože:
- mezi počáteční a cílovou destinací nebyl dostatečný tok cestujících aby naplnil velké dálkové letadlo
- menší letadla nedoletěla a musela dělat technická mezipřistání a navíc poskytovala nižší komfort

Logickou reakcí na nárůst poptávky v tomto systému bylo zvyšování kapacity, a tím i velikosti, dálkových letadel. A tak to šlo od 60-tých až po 90-tá léta. Když přestával kapacitně stačit B-747-400 přišli oba hlavní výrobci s ideou NLA (New Large Aircraft) a začaly připravovat výrobu letadla "nad stávající limity".
Tady to potřebuje trochu vysvětlit. Tehdejší limity civilních letišť byly dány tzv. letadly kódového písmene E, což byla letecká o rozpětí větším než 52 metrů a menším než 65 metrů. Limitním typem byl právě B-747-400.
Pro NLA se vytvořila nová kategorie - k.p. F (rozpětí 65 až 80 metrů). A pro tato letadla se musela letiště upravit. Nebylo to jen o roztečích pojezdových drah, a odstupu od překážek (včetně parkujících letadel na stáních), ale původní požadavek byl i na rozšíření RWY z standardních 45 na 60 metrů + postranní pásy 2x 7,5 metrů (tento požadavek se později podařilo Airbusu zvrátit na 45 + 2x 15 metrů).
Ne všechna letiště byla ochotná investovat takové prostředky a navíc některá ani neměla na rozšíření místo.

Tenkrát se začalo uvažovat o změně koncepce. Hřiště bylo připraveno.
- toky cestujících na středně velkých letištích sílily, i na vzdálené destinace
- rozvoj techniky umožňoval, aby velká dvoumotorová letadla začala létat i na dálkových linkách
- cestující vždy preferuji let point to point bez přestupů ... je to komfortnější a rychlejší

Airbus již měl pro tento koncept vyvinuta letadla A-330 / 340 a tak i nadále pokračoval ve vývoji A-3XX že kterého vzešel A-380.
Boeing měl pouze staré B-757 a B-767 plus velké B-777 a samozřejmě B-747. B-757 / 767 v konkurenci s A-330/340 ztrácely, a tak u Boeingů padlo rozhodnutí zcela změnit přístup. Začali vyvíjet Dreamliner ... B-787
Navenek sice pořád tvrdili, že vyvíjejí i NLA, ve skutečnosti ale jeho vývoj zpomalili a následně zastavili (podle mne se snažili přesvědčit Airbus, že jeho vývoj jde správným směrem).
B-787 je optimalizován právě pro nový koncept = dálkové lety mezi sekundárními letišti.

Tenkrát se v mezinárodní letecké komunitě rozhořel spor, který přístup je ten správný. "Konzervatisté" podporovali osvědčené Hunové řešení, "Progresivisté" naopak nový koncept.

V jednu chvíli to skutečně vypadalo, že konzervatisté měli pravdu. Objednávky A-380 se jen hrnuli a Boeing ztratil klid a urychleně začal připravovat B-747-8 (hlavně na nátlak Lufthansy). Bylo však pozdě a B-747-8 skončil jako labutí píseň JumboJetu.
Situace se ale začala rychle obracet, objednávky A-380 začaly klesat a naopak akcelerovaly objednávky B-787.
Kromě výše uvedených důvodů tomu napomohlo i to, že USA prakticky uzavřelo svá letiště pro A-380 ... létají jen na několik z nich. Kromě nechutí investovat peníze do jejich úpravy, a konkurenčního boje s Airbusem, zde byly i provozní důvody.
Například rozestupy. A-380 je v kategorii Super Heavy co se týče turbulence v úplavu. V reálu to znamená, že za dobu kdy přistane, proletí, jeden A-380, přistanou dva B-747/777/787 či A-330/340.

Teď zase začal ztrácet hlavu Airbus, když zjistil, že zájem o A-380 klesá a A330/340 prohrávají s B-787 a modernizovanou B-777. Urychleně začal vyvíjet upgrade A-330 ... dnešní A-350. Ale vypadá to, že hodně ztratil. Je možné že A-380 bude jeho hrob.

Mezitím se nový koncept dálkových "low-cost" letů na sekundární letiště osvědčil, a z A-380 se stalo to, co "Progresivisté" (včetně mě ) předpokládali. DINOSAURUS.

Sorry, nakonec to až tak krátké nebylo, ale on to není triviální problém. :razz:

[Juraj]

Toto stoji za vydanie. Dufam, ze nie si proti

[kenavf]

...
- cestující vždy preferuji let point to point bez přestupů ... je to komfortnější a rychlejší..

Ono ten faktor že cestujúci zmenili preferencie a vzhľadom k vývoju lietadiel sa dá ekonomicky prevádzkovať linka medzi sekundárnymi letiskami a vyhnúť sa tak preprave do centrálneho hubu, to je relatívne známy dôvod a s tým A-380 bojovala už dlho.
Ale mňa tam zarazila hlavne tá poznámka v článku

..a dle propočtů některých expertů se vyplatí vypravit spíše dva moderní menší letouny než tohoto dvoupatrového obra.

Vyzerá to že prevádzkové náklady a údržba nie sú priamo úmerné veľkosti. Človek by očakával skôr zníženie nákladov na jedného cestujúceho. Samozrejme negatívny vplyv majú tie obslužné/nepriame náklady navýšené z dôvodu veľkosti lietadla.

[palo satko]

Väčšina A-380 obsluhuje linky medzi bohatými Arabmi a v prvom rade Londynom a druhom rade ostatnymi britskymi a europskymi centralami. Jedna sa o lety obchodnikov a nemravníkov. Letisko v Dubai schvalne posavili na zvažanie a prestup cestujucich a ono tak aj funguje. Lenže lietadla umožnuju priamy dolet do vzdialenych destinacii aj bez prestupu a tak mnohi briti, Nemci a Francuzi cestuju primo do južnej Azie a až tam ked treba prestupuju do Australie. Druha vec je, že komunisticki Činania sa stali vyhodnym turistickym tovarom a z Činy sa da letiet priamo a nik nepotrebuje k tomu A-380 patriacu Emirates.
ked si pozriete znamy server, je vidiet ako cela flotila A-380 leti doobeda do Anglie a okolia, aby sa po naloženi a natankovani obratom vratila do SAE alebo Kataru. Po Brexite podla mna ustane tužba arabskych zbohatlikov podnikat a suložit v Londyne a tiež si myslím, že v horizonte 20 rokov, arabskych zbohatlikov "prefackaju" činski komunisticki zbohatlici a ti si na rozdiel od Arabov postavia vlastne lietadla.

[skflanker_]

Skeptik
História sa opakuje - Podobnosť s vývojom nadzvukového dopravného letectva (Concorde + Tu-144) čiste náhodná - tiež USA na začiatku zakázali Concordu pristávať v USA a tiež sa USA Boeing "zaujímal" o vývoj Concordu a "podporoval" ich

[petrp]

Zákazníci vracejí letadla Suchoj Superjet. Podle ruských médií mají stroje konstrukční vadu
Zahraniční zákazníci vracejí ruskému výrobci civilní letadla Suchoj Superjet 100 (SSJ-100). Podle ruských médií je důvodem skrytá konstrukční vada, která může zásadně ovlivnit bezpečnost letu. Jediný evropský uživatel ruských Superjetů – irská firma City Jet - přestal používat sedm letadel vyrobených ruskou firmou Suchoj a zřejmě zruší jejich pronájem, informoval list Vědomosti. Ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov oznámil, že zájem o letadla projevilo Slovinsko, s nímž už Rusko podepsalo předběžnou dohodu. Osud kontraktu je ale nejistý.

Webové stránky LifeNews s odvoláním na své zdroje uvedly, že Superjet trpí výrobní vadou - použitá titanová slitina nebyla certifikována pro leteckou výrobu a její původ je neznámý.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rus ... 2191158_pj

PS: Takže to není konstrukční, ale papírová vada. To nic nemění na tom, že je to dost velký šlendrián a někdo něco nedotáhl do konce...

[QVAK]

Takže vymontovat z jednoho stroje a "nalámat". Pak vydat, nevydat dodatečný atest. Uzemnění na cca 1/2 - 3/4 roku (únavové zkoušky) pokud zkouška "dopadne". Hodně drahý šlendrián.

[kenavf]

Nie je to ten prípad keď firma dodatočne zistila že nepotrebuje lietadlo tejto veľkosti ale potrebuje väčšie?

[Skeptik]

Webové stránky LifeNews s odvoláním na své zdroje uvedly, že Superjet trpí výrobní vadou - použitá titanová slitina nebyla certifikována pro leteckou výrobu a její původ je neznámý.

No, pokud je toto pravda, pak je to dost veliký PRŮSER !!!

A to průser EASA (Europian Aviation Safety Agency) která 3. února 2012 vydala Superjetu typovou certifikaci (Type Certificate) dle předpisu CS-25 EASA, čímž se stal prvním ruským letadlem, který tuto certifikaci dostal. A následně (2016) dostal Type Certificate i SSJ-100LR a o rok později i verze se zkráceným vzletem, a výkonnějšími motory, pro City Jet.
Takže 3 typovky při tak zásadní vadě, jako je použití necertifikované titanové slitiny pro pevnostní díly … tedy pokud je to celé pravda a ne jen další bod v hybridní válce proti všemu ruskému

P.S. Nevěřím, že by úředníci EASA neudělali vše pro to, aby SSJ nemuseli vydat Type Certificate a ochránili tak "západní" výrobce před možnou konkurencí. Příklad Embraer je stále ještě živý.

[skflanker_]

MS-21-300 (МС-21-300) - 3. vyrobený lietajúci stroj, sériové číslo 0004...

Prvý vzlet 3. vyrobeného lietadla MS-21-300

https://youtu.be/wNatc5dEkrs zverejnené 16.03.2019, dĺžka videa 4:28 min.

Letisko pri meste Irkutsk, doba letu 1:30 hod. (90 min.), letová hladina 3500m, cestovná rýchlosť 500km/h

Článok https://ria.ru/20190316/1551856616.html z 16.03.2019