Příspěvek
od puma » 08 srp 2019, 12:56
No já bych spíš řekl, že to zbytečně moc komplikujete, nemá smysl aby pár takových Ochotniků bylo někde na louce či v zodolněném úkrytu a čekalo. Smysl má je začlenit do spolupráce s pilotovanými letouny ať už v rámci misí vzduch-vzduch nebo vzduch-zem a tedy se budou pohybovat s nimi po základnách - to už jedno jakých a využívat stejnou logistiku. Nebo je dynamicky podle potřeb začleňovat do PVO komplexů dalekého dosahu v oblasti kde působí (to může být děláno zcela dynamicky a automaticky i za plnění jiné původní míse přes propojenou PVO síť pozemních/vzdušných/námořních prostředků - přes kterou by dostávali cíle a nebo se přesto "úkolovali"), PVO komplexům dalekého dosahu by se dost hodila možnost retranslace navádění za jejich radarový horizont pro jejich PLŘS s aktivním RL po datalinku a funkce předsunutých vzdušných průzkumných radiotechnických prostředků držící hlídky ve vymezených sektorech až pár set km od postavení PVO, kterou takto kryjí a ještě s v vlastními PLŘS na palubě, kdy s radarem by byl schopný postřelovat i cíle s vlastními PLŘS s aktivním RL a ani by cíle vlastním radarem nemuseli detekovat (ale brali by si cíle po datalinku z jiných prostředků - například zapnutých podstatně výkonnějších a větších radarů pilotovaných letounů, AWACSů, a tak dále), což by výrazně zkomplikovalo pravděpodobnost už na větších vzdálenostech od klíčových takto bráněných PVO komplexů dalekého dosahu nepozorovaných průniků i stealth letounů protivníka přes tyto PVO komplexy a potažmo jejich vyřazení, ještě by ty průzkumná radiotechnická data, co sbírají z nich neproudili jen na jeden PVO pluk, ale byl by to takový multifunkční radiotechnický rozvědčík využitelný pro všechny druhy vojsk v podstatě při takových misích, mohli by si jej přebírat třeba i vojenské lodě na své kryti (třeba v ČM na Baltu a tak, kde by byl v dosahu základen a měl slušnou vytrvalost) mohli by jej využít i pro vlastní útočné operace, to je milion variant jak by to šlo udělat s takovým multifunkčním a modulárním bojovým UAV), když by létal jen vzdušné hlídky sem a tam pár set km od PVO pluku dalekého dosahu a třeba jen naslouchal na L pásmu v pasivním režimu a sledoval pracující a vyzařující dalekodosahové datalinky protivníka, minimálně to, že jej někdo sestřelil 300km od PVO baterie dalekého dosahu právě, je taky informace, co vám dá čas na víc. Variant je vcelku nepřeberné množství, jak by takového "ochotného" multifunkčního dříče šlo zakomponovat do všeho možného a fungoval by v automatickém/poloautomatickém režimu s možností se rozhodovat částečně i sám, pokud by mu to bylo umožněno, i když by primární jeho role byla kooperovat s pilotovanými letouny. Teoreticky by mohla vzniknout i specializovaná radiotechnická verze Ochotnika, která by podstatným způsobem rozšiřovala možnosti nových PVO komplexů dalekého dosahu a ještě by si ho mohli při svých misích půjčovat pilotované letouny, nebo by je mohl automaticky krýt při návratech z misí ve spolupráci právě s PVO komplexy dalekého dosahu. Podle mě toto vše je vcelku reálné, nebude to jednoduchá cesta, ale je to realizovatelné (nevyžaduje to opravdovou umělou inteligenci, která neexistuje) Stačí využít těch sofistikovaných ruských automatických systémech velení a řízení PVO, kam spadají i vzdušné prostředky - stíhači, AWACs atd., moderní PVO komplexy jsou schopny pracovat i zcela samostatně a působit proti vzdušným cílům bez zásahu člověka, probíhá tam neustála výměnná informací, které jde efektivně využít pro spoustu představitelných i nečekaných scénářů, a polopatické rozhodovaní. Pokud vím, že za chvilku vletí tenhle letoun protivníka, co si cvrlika s AWACSem jak splašený po datalinku - do dosahu PLŘS PVO baterie dalekého dosahu kterou kryji, a vím že baterie má PLŘS XY X ks (z těch ASU systémů) a i když dostihnou mé PLŘS R-77M cíl o 30 sekund dříve, tak se ale pravděpodobně demaskuji postřelováním cíle, jde jen o jeden letoun protivníka na průzkumu a v okolí nic podezřelého jsem nezachytil, takticky vhodnější bude se nedemaskovat zapnutím radaru skrz jeden protivníkův letoun a pokračovat v pasivní radiotechnické rozvědce dále v oblasti a předávat na batarii jen data o poloze cíle z pasivního radiotechnického průzkumu v kombinaci s daty z pasivního IRST, po zfůzování s daty o poloze cíle z zahorizontálních radarů už ji poskytnou dostatečnou přesnost pro navedení PLŘS s aktivním RL na tento cíl na vzdálenost 300km). Na těch automatických systémech velení a řízení PVO se dají postavit už docela slušné algoritmy s "fake" inteligencí, kdy to rozhodování o použití zbraní z takového Ochotnika bude mít vždy smysl, protože jej úkoluje ASU po datalinku na dálku, což ho může samozřejmě taky prozradit nebo nemusí, nebo to může být řešeno směrovými datalinky v L pásmu, když by třeba samokřídlo bylo pokryto L band AESA anténami nejen v náběžné hraně křídel ale i na odtokové straně, pak by se nemuselo vyzařovat v L pásmu do všech směrů, ale jen určitým sektorovým směrem, pak by byl podstatně hůře odhalitelný takový datalink a využívající ty L band AESA antény, protože v tom směru pravděpodobně protivník neoperuje, protože tam jsou naše jednotky.
Jak se na nějakém prototypu Ochotnika-B objeví IRST, tak už nebude pochyb, že ho plánují i pro mise vzduch-vzduch, mělo by to obrovský taktický význam totiž, protože ty moderní IRST jsou schopné z boku a zezadu detekovat a sledovat stealth letouny na vzdálenosti až +100km a určovat docela přesně jejich polohu, a nic nebrání ty data o poloze cíle z takového předsunutého Ochotnika posílat do PVO sítě po datalinku, kde si je mohou brát PVO komplexy a stíhací letouny, který je mohou využít pro navedení PLŘS po datalinku s aktivním RL či IR naváděním. A v páru s Su-57, kdyby to IRST bylo vhodně umístěno na spodní přední straně samokřídla Ochotnika a bylo 360°otočné (tak aby bylo lehce využitelné i proti pozemním cílům), tak by s nim Su-57 získal další IRST, které by si mohli vhodně umisťovat a natáčet v prostoru při svých operacích (dvě IRST sledující stejný cíl z výrazně odlišného místa v prostoru = podstatně přesnější určení jeho polohy než jen s jedním IRST), právě i PVO komplexům dalekého dosahu, by se data z IRST hodila pro navedení dalekodosahových PLŘS s aktivním RL do bodu zachycení cíle, a Ochotnik by moc neriskoval v pasivním režimu, když by měl trochu směrový datalink postavený na základě minimálně čtyř L band AESA antén.
Naposledy upravil(a)
puma dne 08 srp 2019, 14:44, celkem upraveno 7 x.
Nechť tě provází Síla! Není nevědomosti, pouze poznání.
