OCHOTNIK B - útočné UAV

[kenavf]

Podobná otázka ohľadom tých trysiek padla aj u SU-57 a tam sa jeden odborník k tomu vyjadril že samotné trysky sú z materiálu ktorý vyžaruje menej teplo takže s ohľadom na schopnosti IR čidiel a ohrozenia, nebolo treba robiť špeciálnejšie tienenie trysiek.

Spredu ich nevidno, zozadu nič neodtieniš pretože vidíš priamo do komory motoru, takže je len otázny pohľad z boku prípadne pohľad zo zeme pre MANPAD s IR hlavicou.

[puma]

Jakou maximální rychlostí by mohlo to křídlo letět na velké výšce tak? Dalo by to aerodynamicky supercruise s izd. 30 (1.2 až 1.4M)? Teoreticky pokud ano, tak by to dost podstatně zvedalo dolet, on vlastně by pak izd. 30 mohl být ve verzi bez přídavného spalování (nebo by se jen nepoužívalo a digitálně vypnulo), ale ta supercruise a podstatně vyšší tah by se hodil a měl spousty taktických výhod, + unifikace do budoucna..

[kenavf]

Taký tvar a s jedným motorom, by asi nadzuk nedal.

[puma]

Určitě? Když by to bylo jen na výšce >10km? Tam je odpor vzduchu velice snížený.. Nevím proto se ptám. Že u země je to nesmysl, v 5km taky to je mi jasné u samokřídla, ale na té velké výšce bych si právě už tak jistý nebyl s podstatně výkonnějším izd. 30 bez přídavného spalování. Myslím rychlosti jen 1.2 až 1.4M a bez jakéhokoliv výrazného manévrování.

[Juraj]

Ak by to slo, supercruise potom nebude urceny na dlhy dolet, ale na zvysenie taktickych variant utokov. Ekonomicka rychlost nebude IMHO nadzvukova.

[riho]

Ak nebude cestovná rýchlosť nadzvuková, tak ako bude držať krok s Su-57, kde so so supercruise počíta? Jediná možnosť, čo ma napadá, je že by ochotniky vzlietli z predsunutých, resp malých LL a tesne pred útokom a pridali by sa k Súčkam. Podvozok majú bytelný, tak by mohli zvládnuť operovať z nespevnených plôch.

K tým B-2 a chytrým bombám. Na rozdiel od ochotnika má B-2 posádku, čo obmedzuje možnosť riskovať, je drahá, je ich málo a američania nemajú SVP-24, ani nič podobné. Všetky tieto neduhy ochotnik nemá, alebo by nemal mať, čo oproti B-2 zväčšuje jeho flexibilitu a možnosť použiť ho aj ako strategický, aj ako taktický bombardér.

[nine_mike]

On s nimi nemusí držať krok, môže vzlietnuť dávno pred Su-57 a prenikať tam kde má pôsobiť, veď na skryté priblíženie zrejme aj tak musí použiť rôzne "obchádzky", takže nutne neletí súbežne s Su-57.

[puma]

Zkušený vojenský pilot pohovořil o multifunkčnosti S-70

Vojenský pilot a generálmajor letectva Vladimír Popov uvedl reportérům, že S-70 bude útočným letounem, blízkým k letounům páté generace, s některými prvky šesté generace, které budou pravděpodobně kombinovat ruční i autonomní řízení.

Tato útočný letoun je navržen jako přechodná varianta od 5. k 6. generaci a proto má motor AL-41F, který mu dá schopnost zachytit vzdušné cíle a uniknout systémům protivzdušné obrany, a také útočit na pozemní a námořní cíle, uvedl Popov.

Podle jeho názoru bude moci letoun operovat i z nezpevněných polních letišť.

https://vpk.name/news/241893_zasluzhenn ... otnik.html

[Svarboj]

Samokřídlo a nadzvuk? Nejsem žádný letecký inženýr, ale troufnu si tvrdit, že použití samokřídla pro nadzvukové lety je právě to, co potom nelze očekávat.
S tak velkým rozpětím křídla, křídlem vybíhajícím z nosu stroje a tlustým profilem křídla se vytváří dodatečný aerodynamický odpor.
Výhody samokřídla jsou jinde: vysoký vztlak (vzlet a přistání, nosnost), velký vnitřní objem (pumovice, palivo, respektive dolet) a minimalistický design (hodně pro-stealth) bez ocasních ploch, ploché břicho, bez pravých úhlů, plynulý přechod křídlo-trup.

[kenavf]

(129.7 kN) with afterburner

https://en.wikipedia.org/wiki/Pratt_%26_Whitney_F100
X-47C má cca obdobné parametry s ťahom motora na forsáž 129,7kN a dosahuje rýchosť "len" 950km/hod.
Takže Ochotnik by asi nadzvuk nedal ani s novým motorom.

Ja tam ten tvar pre nadzvuk tie nevidím.

[puma]

Proto jsem to tady nadhodil, taky nejsem aerodynamik, ale nedá se to porovnávat třeba s B-2, ten má opravdu silný profil a je konstruován primárně k průnikům PVO u hladiny moře a ne na velké výšce, kdežto u UAV to není nic extrémního takové operační hladiny.

On ten Ochotnik zas nemá nějak extrémně velký profil "křídel", "trup" je kapkovitý a samonosný.

Detailnější fotky i s odhady rozměrů.




Ta "boule" vpravo od radomu vypadá na nějaké IRST.

Porovnání velikostí s Su-34

[Svarboj]

A pokud je řeč o rychlostních možnostech Ochotnika držet krok s Su-57, tak na to rovnou zapomeňte. Su-57 je stavěn na rychlost. V jakékoliv výšce Su-57 co do rychlosti a akceleraci bude brutálně dominovat. Ten piktogram to ukazuje správně na T-50-03 - Su-57 před S-70.

[puma]

Tak ona rychlost není všechno, letět na supercruise má i dost podstatné taktické nevýhody, když proti vám stojí obstojný nesupercruise protivník v přední polosféře, tak ji může dokonce efektivně využívat proti vám. Vždycky je to něco za něco.

[kenavf]

Tak ona rychlost není všechno, letět na supercruise má i dost podstatné taktické nevýhody, když proti vám stojí obstojný nesupercruise protivník v přední polosféře, tak ji může dokonce efektivně využívat proti vám. Vždycky je to něco za něco.

Neviem aký by malo mať vplyv to supercruise. Mám taký dojem že si to pletieš/zamieňaš s pojmom nadzvuk(supercruise=nadzvuk bez forsáže). Prípadne vysvetli čo si tým myslel.

[Marfil]

Je to macek

[Skeptik]

Je to macek

Na velikosti nezáleží.
I malej kašpárek udělá hodně muziky … když se to umí

[puma]

Úplně jednoduchou, supercruis (nadzvuková cestovní - přeletová rychlost) je velká taktická výhoda pro letoun, jinak by ji nikdo nevymýšlel a spokojil by se s podzvukovou cestovní rychlostí a s forsážním režime. Vyvinout cestovní nadzvukovou rychlost při úniku je fajn věc, pro přelety je to fajn věc, ale má to i jednu dost podstatnou taktickou nevýhodu při ofenzivním využití a to jsou přepady cílů letících na SC z přední polosféry, nejlépe skryté přepady za využití pasivních senzorů a maximálně datalinků z jiných prostředků a pro navádění PLŘS s aktivním RL, prostě tak abych tomu cíli na SC nedával moc šancí (času) a dříve než jej zamkne radar PLŘS se o mě nedozvěděl.. Dřív by taková taktika vedení vzdušných bojů nebyla možná, dnes možná je právě díky aktivním RL v PLŘS. Jakýkoliv letoun na SC bude mít podstatně omezené manévrovací schopnosti a bude se pohybovat v režimu "nemanévrující cíl", deakcelerace z M1.6 na M0.9 taky mu nějaký čas zabere, aby mohl začít manévrovat, to znamená, že jeho dráha (pokud se o mě nedozví a neodhalí mě, že se jej chystám postřelovat) bude podstatně více předvídatelnější a už jen toto bude šetřit podstatně kinematickou energii jakékoliv PLŘS, co po něm pošlu na vstřícném kurzu (protože má PLŘS nebude muset tolik manévrovat), to ale ještě není to hlavní, pohybovat se vůči mě na cestovní rychlosti M0.9 (300m/s) a M1.6 (550m/s) je dost podstatný rozdíl, podstatně zvyšuji dosahy všech svých PLŘS a šetřím jejich kinematickou energii. Samozřejmě to platí jen pro případ skrytého přepadu nic netušícího protivníka, co to žene na vstřícném kurzu (to neznamená nutně čelně) proti mě na nadzvukové cestovní rychlosti.

Pokud mám dva úplně stejné stíhače A a B vzdálené od sebe 300km na výšce 10000m, piloti mají stejné schopnosti, PLŘS středního dosahu s aktivním RL mají stejné s průměrnou rychlostí 3000km/h (833m/s) s maximálním dosahem 100km na vstřícném kurzu při rychlosti cíle M0.9 a výšce odpalu i cíle 10000m, přibližují se k sobě čelně, nemanévrují a jen si myslí, že o sobě nevědí, a jediný rozdíl mezi nimi je, že:
A letí cestovní rychlostí 300m/s
B letí cestovní rychlostí 550m/s

Stíhač A může zahájit postřelování cíle B již ve vzdálenosti 166km, a pokud cíl nezačne maévrovat, tak jej zasáhne PLŘS s dosahem 100km přesně za 120 sekund.
Stíhač B může zahájí postřelování cíle A již ve vzdálenosti 140km, a pokud cíl nezačne maévrovat, tak jej zasáhne PLŘS s dosahem 100km přesně za 120 sekund.

Energie z vyšší rychlosti předané PLŘS stíhačem B při odpalu na rychlosti M1.6 je tam také započítaná.
Je to jen zjednodušený příklad, ale krásně to ukazuje velkou nevýhodu SC na vstřícném kurzu, když protivník proti vám dělá skryté přepady, tu cestovní rychlost, co máte oproti němu díky SC navíc, vlastně předáváte k dobru jeho PLŘS.

[Skeptik]

Čili radíš každému útočníkovi létat co nejpomaleji, protože pak:
- bude mít dost času na manévrování (a na akrobacii jsou nejvhodnější rychlosti mezi 400 - 600 km/h), a
- každý protivník se k němu bude muset přiblížit co nejvíce, neb jinak jeho PLŘS prostě nedoletí.
Fascinující teorie

Na co se lépe střílí ? Na pomalu poskakující ovci, nebo na rychle běžící gazelu ?

[puma]

Ale to nikdo neříká, jen, že neuváženým použitím nadzvukové cestovní rychlosti a ponížením své manévrovací obálky můžu nevědomky přispět k podstatnému prodloužení dosahu PLŘS protivníka proti mě a mohu si tak podstatně zvednout pravděpodobnost svého zničení za určitých okolností a při jistém druhu taktiky vedení vzdušného boje, a přepady na vstřícných kurzech zrovna nejsou okrajová taktika vedení vzdušných bojů (a přepad se tomu neříká kvůli rychlosti), v kombinaci s IRST, datalinky, PLŘS s aktivním RL, PLŘS s RL a extrémně dlouhým dosahem, tak to je hodně perspektivní, hlavně vedení skrytých přepadů v pasivním režimu, kdy k prozrazení moji taktiky dojde až budou mé PLŘS dvacet až patnáct km od letounu a začnou ho hledat vlastním radarem. Protože v tomto případě, co jsem uvedl, tak když bude PLŘS s aktivním RL ze stíhače A vzdálená 15km od stíhače B a zachytí jej vlastním radarem, tak to mohu v klidu otočit, a ještě jeho PLŘS bude ode mě ve vzdálenosti 35km a jednak mě nenajda vlastním radarem a za druhé ji uletím i na cestovce M0.9.

Chtěl jsem jen naznačit, že když vezmeme stíhače, tak jejich operační rychlost se dělila doposud do kategorií na cestovní: 800 až 1100km/h a na forsáži/nadzvukovou +-, ale s tou každý šetřil jak mohl, protože ta spotřeba paliva je šílená. A teď nám tu přibyl další režim, nadzvuková cestovní rychlost bez forsáže, vzhledem k tomu, že to nebude moc žrát paliva, tak bude dost využívaná nejen pro vzdálené přelety, protože má nesporné velké výhody, ale taky jednu velkou slabinu, která se dá s šikovně vedenou taktikou vzdušného boje na středních a velkých vzdálenostech dobře využít, v kombinaci s IRST a aktivními radary v PLŘS, taková taktika by před 30 lety nebyla vůbec možná s SAHR naváděním PLŘS, i když se ty letouny vzájemně proti sobě taky mohli tenkrát klidně pohybovat jeden 300m/s a druhý 800m/s.

[Alchymista]

V supercruise režime je spotreba tiež mimoriadne vysoká, síce menšia ako v režime forsáže, ale významne vyššia ako v režime podzvukovom.

Čo sa týka rakiet - zisk rýchlosti pri odpálení pri rýchlosti 550m/s by bol minimálne tých +250m/s a to minimálne po dobu horenia motoru (~20 sekúnd pre rakety BWR).
Trochu nepresného počítania s nepresnými číslami:
Pri diaľke streľby na úrovni 150km je doba letu rakiet s maximálnou rýchlosťou Mach 4 (~1250m/s) zhruba 180 sekúnd (počiatočná=rýchlosť nosiča 300m/s, stredná traťová rýchlosť ~850m/s, konečná ~650m/s). Zvýšením rýchlosti nosiča na 550m/s sa zvýši maximálna rýchlosť rakiet najviac na Mach 4,5 (~1400m/s, teoreticky síce až na 1500m/s, Mach 4,8, ale odpor rastie s rýchlosťou), skôr len na Mach 4,25 (1330m/s) - ale stredná traťová rýchlosť rakety tým poskočí na minimálne 950m/s, skôr až na ~1000m/s a podobne aj konečná stúpne na 700-750m/s.
Podstatným dôsledkom je, že rakety odpálené pri vyššej rýchlosti dosiahnu cieľ rovnako o 10-30 sekúnd skôr a s vyššou zásobou kinetickej energie. A to je celkom podstatná vec - pokiaľ raketa stráca manévrovacie schopnosti pri rýchlosti ~250-300m/s, tak rozdiel "zásoby rýchlosti" 50-100m/s znamená až 20% nárast manévrovacích možností strely.