Letecké bomby

[Skeptik]

Ďalšia zásadná vec pre lietajúce organizmy ako konštrukčne "hornoplošníky" je i nutnosť "pristávať do terénu" ale hlavne - "štartovať z neupravených plôch". Umiestnenie krídla nad telo vytvára potrebný priestor pre pohyb krídla pri štarte.

To, plus samozřejmě "vytvoření prostoru" pro extrémně vyvinuté létací svaly ... tj. co největší odstup kosti hrudní (ten "hřeben" na který jsou létací svaly upnuty) od kostry křídel. Proto je hřeben hrudní kosti na "spodku" těla ptáka a křídla na jeho hořejší části.

Platí pouze pro létající ptáky. Ti nelétaví, např. pštros, mají křídla uchycena na spodní části hrudního koše ... nepotřebují vyvinuté létací svaly.

"Konstrukce" ptáků, stejně jako konstrukce letadel, je o kompromisech.

[Alchymista]

Vtáci to majú navyše komplikované tým, že ich "riešenia" musia byť funkčné v každom vývojovom momente - inak ich niečo zožerie a vývojová vetva skončí. Zmena konštrukčného riešenia je po začatí vývoja nemožná.
Prsné lietacie svaly upnuté na hrudnú kosť - dôsledok "dostupnej anatomickej konštrukcie" na začiatku vývoja, keby to mali suchozemské stavovce vytvorené inak, kľudne by si lietacie svaly vytvorili zo svalov okolo lopatky upnutých na "hrebeň mohutných stavcových výrastkov" - a trebars príslušné stavce nechali aj zrásť do jedinej kosti.

Domnienka o výhodnosti okamžitého rozloženia krídla nezodpovedá praktickým skúsenostiam.
S ohľadom na prúdenie okolo lietadla je aj prosté odhodenie nákladu veľmi riskantný manéver (možno doložiť videami z "menej úspešných" testov) a v prípade rozvinutia krídla pred odhodením sa záťaž na krídle lietadla skokovo zmení o viac ako hmotnosť nákladu (pretože krídlo krídlo začne generovať vztlak pri vyššej rýchlosti...).

Videá praktických testov a použitia ukazujú, že rozvinutie nosných plôch prebieha 5-10 sekúnd po oddelení nákladu od nosiča - teda vo vzdialenosti viac ako sto metrov. Skôr sa rozkladajú len riadiace a stabilizačné plochy, u niektorých typov tiež štartujú prúdové motory (a beh motoru môže byť podmienka otvorenia zámkov, podobne ako u niektorých rakiet).

Ďalšia vec je samozrejme bezpečnosť. Keď to môže vybuchnúť, drž sa od toho čo najďalej. Aj jednoduchá železná bomba s relatívne veľmi stabilnou aerodynamikou sa začína odisťovať až po bezpečnom odpadnutí od lietadla, vo vzdialenosti cca pol metra až meter a spoľahlivé oddelenie je kontrolované zo strany nosiča a často i zo strany nákladu

[grovik]

2. Startovní rychlost se zvyšuje se stoupající hmotnosti bomby.

Toto je samozřejmě nesmysl, protože "startovací rychlost" je v tomto případě rovna rychlostí nosiče ... tedy letadla ... v okamžiku odhozu.

Špatně jsem se vyjádřil / nebyl jsem správně pochopen.
Bylo to myšleno tak, že nosič se s těžší bombou musí pohybovat rychleji.
Tzn. Su-24 zvládne vypustit takovou bombu například do hmotnosti 1000 Kg (vymýšlím si) ale bombu o váze 2000 Kg by musela vypouštět například MIG-31.

[grovik]

Stále se tu bavíme o bombě, vyrobené jako konvenční a následně opatřené křidálky. Nemá ani vlastní motor ani, stabilizaci a vlastně je primárně určena spíš k opačnému druhu letu než, směrem vpřed.

[Alchymista]

Tak to nefunguje. Bombe, i klzavej, je uplne jedno, pri akej rýchlosti ju odhodíš.

[grovik]

Klasické to může být buřt. Jenže klouzavá bomba musí mít rychlost jinak nebude klouzat (bez rychlosti není vztlaku). Takže pokud chceme aby klouzavá bomba o hmotnosti X letěla dál po směru, vypuštění musí se pohybovat rychlostí Y aby její křídla s plochou Z vytvářeli dostatek vztlaku.

Ad kytovci. Jen jsem chtěl na nich poukázat na to, že se nejedná o záměnu příčiny a následku.
Konstrukčně je dost možná středoplošník jednodušší než hornoplošník, ale z hlediska vlastností při letu už to tak zdaleka není. Ptáci měli pár stovek milionů let na evoluci a skončili jako hornoplošník, moderní stíhačky jsou hornoplošníky. Samozřejmě, že to souvisí i se zátěží atd.
Ale i klouzavá bomba je zátěž jednoduchého draku. To, že to celé nějak funguje, je souhrn kompromisů. Tam kde nejsou kompromisy potřeba (ptáci -> evoluce atd.) to nakonec vede k nejlepšímu řešení.

[Alchymista]

Ako som povedal - mylná predstava. Kritický parameter nie je hmotnosť, ale prierezové zaťaženie (ako hmotnosť na čelnú plochu) a plošné zaťaženie (ako hmotnosť na plochu krídla).

Znovu: hornoplošník nie je riešenie aerodynamicky najlepšie.
Je to len realizačne najjednoduchšie a najmenej náročné riešenie pre brzdenie pádu.
Pretože všetky lietacie orgány vznikali ako prostriedky brzdenia rýchlosti pádu a až následne sa vyvíjala schopnosť riadenia smeru pádu a následne prechod do kĺzavého letu a nakoniec do aktívneho letu.

A takmer presne rovnaký vývoj možno sledovať aj u leteckej bombardovacej munície.
Prvé úpravy smerovali k predĺženiu charakteristickej doby pádu bomby - padákové a brzdiace systémy. Následne sa objavujú systémy na riadenie pádu s cieľom zvýšenia presnosti dopadu. A až po nich sa objavujú prostriedky pre zvýšenie dohodu/doletu bomby.

[martanus]

Jak Paraglaiding tak větron, tedy bez vlastního pohonu používají horní zavěšení. Už z principu získaní stability.
Moderní letadla se konstruují jako nestabilní a stabilitu jim dodává motor a počítač.

Příjde mi že klouzává bomba je spíš podobná větroni a tedy z toho vyplívá i konstrukce zavěšení. Aspoň podle mě laika co to mu moc nerozumí

[kenavf]

Nadhodil jsem ten problém u piva kamarádovi co je profesionální fyzik.
Z debaty vzešli nějaké poznatky.
1. Rychlost odhození bomby je podstatná tzn. Bez dostatečné rychlosti nebude dostatečný vztlak a nebude to fungovat.
2. Startovní rychlost se zvyšuje se stoupající hmotnosti bomby.
3. Vztlak lze zlepšit velikosti plochy křídel, ale vzhledem k hmotnosti a velikosti je lepší pracovat spíš s větší startovací rychlostí.
4. Ideální by bylo křídla vyklopit ještě v závěsu nebo co nejdřív po vypuštění.

ad1: Rychlosť odhodenia je daná rýchlosťou lietadla
ad2:Štartovacia rýchlosť je tiež daná rýchlosťou lietadla.
Ťažšia bomba si asi inak udržuje rýchlosť ale požiadavka na výrazné zmeny rýchlosti lietadla pri odhode by mohli výrazne ovplyvňovať taktiku nasadenia lietadla a aj jeho vrátenie sa(bojový dolet) na materské letisko.

ad3: Vztlak krídiel je o kompromise. Niektoré klzáky majú kĺzavosť až 1:50(80?) ale je to dosiahnuté obrovským rozpätím(okrem iného).
U JDAMu to potrebujeme dostať do kompaktného rozmeru ktorý výrazne neovplyvní dolet nosiča a po odhodení to zabezpečí dolet bomby ktorý sa už dá takticky využiť ako výhoda. Takže ony sú tie krídielka síce malé ale dolet ovplyvnia zásadne pretože sa využíva premena potenciálnej energie na rýchlosť a tá na vztlak. A u takej bomby je nepodstatné či dopadne na ciel rýchlosťou 100km/h alebo 1000km/h ako pôvodne. Lepšie je využiť tú rýchlosť/energiu 1000km/h a premeniť ju na dolet.(pokial sa nebavíme o protibunkrovej bombe)

Čo najskorším otvorením krídiel bomby získame na dolete ale je to zase o kompromise s bezpečným oddelením od nosiča a obetuje sa radšej pár kilometrov doletu bomby.

[Honza]

Když si vypočteme jaká je kinetická a potenciální energie v chvíli odhozu je jasno:

Kinetická energie jednoho kg hmoty:
E=1/2mv2

Pro 3000km/h (mig-31) to je 347kJ
Pro 2000km/h (su-34) to je 154kJ
Pro 1000km/h (su-25) to je už jen 38kJ

Potenciální energie jednoho kg hmoty:

E=gmh

10km výška je 98kJ
5 km výška je 49kJ

Je tedy vidět, že rychlost je zásadní, to proto, že energie roste s druhou mocninou.

Pokud jde o vztlakovou sílu, tak ta pokud si dobře vzpomínám, tak taky roste s druhou mocninou rychlosti. To znamená, že na stejný vztlak je při dvojnásobné rychlosti třeba pouze čtvrtinová plocha křídla zjednodušeně.

[petrp]

Už mě to fakt nebaví a přesouvat to nebudu - na to nemám ani čas, ani náladu! Vše mimo téma SMAZÁNO...

[gandalf]

Mám dotaz - tohle jsou zapalovače do leteckých bomb?

[Alchymista]

vyzerá to ako AM/A alebo AM/B pre staré bombičky AO-2,5, ZAB-2,5 a podobné malé bomby. Používali sa aj v cementových bombách. Dá sa použiť ako hlavový, alebo po ohnutí listov vrtuľky na opačnú stranu aj ako dnový (nasprosto - kombinačkami)
Nemajú okrem čiapočky s vrtuľkou žiadne ďalšie zaistenie.
Zobrazené majú vylomený/vystrihnutý jeden list, takže boli pripravené na použitie s mechanizmom diaľkového odistenia (MDV-4? - je to taký "kolík" s čiapočkou na pomerne veľkom oku). Oko sa nasadilo na závit zapalovača a kolík bránil otáčaniou vrtuľky.
Pod čiapočkou odistovača je očko na trhací odisťovač - do očka sa chytala karabínka odisťovacieho drôtu. Pri vytrhnutí sa uvolní ihla, napichne zápalku, zapáli oneskorovač a po 4 sekundách malá náložka odstrelí kolík - vrtuľka sa môže odskrutkovať a tým odistí zapalovač AM - ten má v sebe len kryciu fóli s úderkou a ihlou a zápalku alebo rozbušku (už nepamätám, ktorá varianta je A a ktorá B)

[gandalf]

Děkuji moc.

[Alchymista]

Test čínskej 1000kg priebojnej leteckej bomby YJ1000-1 - prebíja 6m betonu

YJ1000-1 a 6m betonu.mp4

(285.06 KiB) Staženo 136 x

[kenavf]

▲Myslíš že ten betonovy blok má 6 metrov? cca je široký tak ako je dlhá tá bomba. Tá bomba letí v podstate vodorovne Nie je to divné? Žiadne krídielka na nej nie sú vidieť(i keď foto je dosť nejasné)

[Alchymista]

Testuje sa penetrator, nie ozdoby...
Takýto test sa robí obvykle tak, že testovaný objekt naložíš na raketové sane, a pustíš proti DVOJICI takýchto betonových blokov - ten prvý je o 10-20 metrov viac vpravo a je v ňom už hotová diera. Tesne pred nárazom na prvý blok skúšobný objekt zo saní uvoľníš...
Škoda, že video nie je o kúsok dlhšie - takto poriadne nevidno, či penetrator skutočne prešiel celý, alebo sa v bloku rozlomil... mám isté pochybnosti...

[skflanker_]

Dôsledky dopadu FAB-500 (ФАБ-500) vybaveného UMPC (УМПК) na zákopy vojakov VSU.

Video https://vk.com/video-123538639_456298587 dĺžka 2:35 min. (úplne na konci do krátera vojde vojak pre porovnanie veľkosti / rozmerov)
Zdroj https://vk.com/wall-123538639_3609519 z 09.05.2023

[skflanker_]

Vzorky munície s voľným pádom pre BPLA predstavené na výstave výzbroje Milex-2023 v Minsku (BLR).

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_3635372 / https://t.me/zluchka_tactical/5351 z 20.05.2023 + kvalitnejšie obrázky

[skflanker_]

Bomba FAB-500M62 (ФАБ-500М62) s UMPK (УМПК) zhodená na ukrajinské pozície. Samotná bomba FAB sa zaryla do zeme, ale korekčný modul UMPK odletel a padol do rúk ukrajinskej armády. Na videu možno rozoznať známe krídla a niečo podobné ako samotný riadiaci a korekčný modul: jeden z protagonistov videa si všíma veľké množstvo elektronických komponentov a dosiek výrobku. Pripomeňme, že VKS RF aktívne používajú letecké bomby FAB s modulom UMPK od 03/2023. Pravdepodobne "výrobok" (изделие) existuje v rôznych kalibroch aj v rôznych modifikáciách.

Video https://vk.com/video-123538639_456299832 dĺžka 3:08 min.
Zdroj https://vk.com/wall-123538639_3679991 / https://t.me/milinfolive/102125 z 14.06.2023