Rakety vzduch-vzduch/země

[Alchymista]

Lenže Ty zamýšľaš urobiť obrat už na začiatku dráhy - a tam to vychádza tak, strata energie na počiatku sa nasčítava. Preto sa tiež rôzne protilietadlové strely vystrelované z kontajnerov natáčajú so smeru cieľa ešte pred zapálením letového motora - tj. pri čo najmenšej rýchlosti.

Schválne si to skús spočítať napríklad pre malé rakety ako Pancir, aký maximálny manéver dokážu urobiť, ak ich maximálna rýchlosť je 1300m/s a znesú vlastné preťaženie povedzme 40G, pri dobe riadeného letu 20 alebo 30 sekúnd. Potom môže skúsiť spočítať príslušnú riadiacu silu, ktorú potrebuješ na to, aby si raketu letiacu zotrvačnosťou vychýlil z priamej dráhy, odtiaľ vykonanú prácu a spotrebovanú energiu (všetky manévre, zmeny smeru letu sú na účet kinetickej energie strely)

polomer zátačky s preťažením 40G bez straty rýchlosti je 4225m
na zatáčka o 90°potrebuje strela 5,1 sekundy...

[kenavf]

Počítam s tým že raketa by bola na začiatku vypustená z lietadla odkloneným smerom a v druhej polovici letu by sa nasmerovala priamo na ciel. Napríklad o 10° až 20°.

[puma]

To nemá žádný smysl nějaké extrémní změny trasy letu, nejefektivnější je volit nejkratší možnou vzdálenost k cíli (a snažit se využít moment překvapení na maximum), teda do bodu, kde bude až tam PLŘS doletí a bude ho moci nalézt aktivním radarem (s tímhle se dá vyhrát víc než dost), nejefektivnější je trasa, co stojí nejméně kinetické energie = čas potřebný pro její překonání. Stačí namontovat IR detektory na AWACS koukající do horní polosféry a teoreticky by měli horkou PLŘS blížící se z velké výšky zachytit, otázka je ale na jakých vzdálenostech (to se bude rovnat v podstatě vzdálenosti zapnutí jejího radaru, víc to určitě nebude, takže to postrádá smyslu, dale by šlo namontovat nějaké větší směrované AESA antény na povrch, co hlídají horní polsféru, které už mohou PLŘS zachytit s velkou pravděpodobností v mrtvých úhlech přehledového radaru, otázka je zas ale na jakých vzdálenostech, každopádně větší než IR senzory, tak ale dáte PLŘS další "naváděcí maják"). Otázka ale je, jak mohou být efektivní protiopatření proti střele, co sestupuje docela prudce z výšky 20-30km na cíl na výšce 10-15km a ještě zrychluje na M6, vtip je v tom, že jakýkoliv letoun bude v ten moment z takového převýšení a pod takovými úhly, i stealth letouny - vystavovat svůj největší povrch radaru, který bude mít extrémní RCS oproti podstatně nižšímu, nebo "optimalizovanému" povrchu z profilu, to povede jen k jedinému, k výraznému zkomplikování zarušení radaru takové PLŘS čímkoliv, protože bude mít vždy k dispozici radarově extrémně kontrastní cíl oproti jeho průměrným hodnotám.

Jinak mám teorii o příbuznosti R-37M a 40N6, zakládá se na tom, že 40N6 může částečně vychází ze zrušené letecké KS-172, akorát bude mírně rozměrově předimenzovaná na pozemní start, to by pak vysvětlovalo použití stejné aktivní radarové hlavice 9B-1103M, jako základu a kompatibilitu navádění s R-37M z S-400, plus i max. dosah 400km u 40N6, pokud by se použil nějaký bytelný odhazovací urychlovací raketový blok, co měla i KS-172.

[Skeptik]

Jinak mám teorii o příbuznosti R-37M a 40N6, zakládá se na tom, že 40N6 může částečně vychází ze zrušené letecké KS-172, akorát bude mírně rozměrově předimenzovaná na pozemní start, to by pak vysvětlovalo použití stejné aktivní radarové hlavice 9B-1103M, jako základu a kompatibilitu navádění s R-37M z S-400, plus i max. dosah 400km u 40N6, pokud by se použil nějaký bytelný odhazovací urychlovací raketový blok, co měla i KS-172.

Puma, a nevadí ti v té tvé teorii to, že tyto tři střely (R-23M, 40N6 KS-172) vyvinuly a vyrábí tři různé firmy (Vympel, Almaz, Novator), které jsou si navzájem konkurencí?
Použití dílčích komponent od třetích stran (radarova hlavice samonavedení) je samozřejmě možné, ale moc bych se divil, kdyby na sebe tyto střely jakkoli konstrukcne navazovaly.

[puma]

Však píši, že je to jen má teorie, 40N6 nikdo ještě neviděl, že to vyrábí konkurenční firmy samozřejmě vím, ale pokud se u R-37M uvádí možnost předběžného označování cílů buď leteckým nosičem, nebo komplexy PVO (uváděl to výrobce Agat u 9B-1103М-XXX před desetiletím, dnes se takové informace nikde neuvádí), tak tam musí být nějaká příbuznost minimálně v té samonaváděcí radarové hlavici a buď v radiovém korekčním kanálu na PLŘS (nebo v obousměrném datalinku), aby to bylo vzájemně kompatibilní, není bez zajamovati, že aktivní hlavice 9B-1103М používá i R-77-1 akorát je to samozřejmě celkově menší verze s průměrem antény 200mm, pak se tu nabízí otázka, jestli se to předběžné označování cílů pro R-37M komplexy PVO vztahuje i na nové PLŘS z rodiny R-77-1 a novější, což by docela podstatně zvyšovalo schopnosti letectva a PVO na bojišti, protože i PVO s vyřazenými radary by mohla aspoň teoreticky dále působit na protivníka, jelikož by stíhačům stačilo se přes datalinky napojit na PVO síť, dodat do odpalovacího zařízení XY po datalinku přes velitelské stanoviště baterie, které jsou v jejich dosahu a mají své PLŘS v dosahu cíle XY předběžné označení pozice cíle, odpálit PLŘS z baterie S-400 a převzít si ji (posílat ji informace o cíli po datalinku), a naopak PVO a letecké PLŘS, tedy aspoň teoreticky je to realizovatelné s nějakým přívětivým uživatelským rozhraním pro piloty. :)

2014 - zatím jsou známe aktivní hlavice 9B-1103М s průměrem antény od 150mm do 350mm

[petrp]

Je velmi logické mít možnost ozařování cíle z pozemního zdroje, ale určitě to nebude z komplexů PVO. Zbytečně by na sebe upozorňovali, ale je mnohem snazší cíl ozářit z jiného (velmi mobilního) prostředku...

PS: Vlastně, ten ale bude jistě taky součástí PVO...

[kenavf]

Však píši, že je to jen má teorie, 40N6 nikdo ještě neviděl, že to vyrábí konkurenční firmy samozřejmě vím, ale pokud se u R-37M uvádí možnost předběžného označování cílů buď leteckým nosičem,...................... tak tam musí být nějaká příbuznost minimálně v té samonaváděcí radarové hlavici a buď v radiovém korekčním kanálu na PLŘS (nebo v obousměrném datalinku), aby to bylo vzájemně kompatibilní,...

Príbuznosť rozmerová ani technologická tam nemusí byť vôbec, požiadavka je hlavne na datovú kompatibilitu a to je o tom do akých výstupných signálov to palubný počítač rakety pretransformuje. Samozrejme môže byť výhodou ale nie bezpodmienečne ak sú niektoré komponenty univerzálne, napr ten radar od subdodávatľa, alebo aj iné komponenty rakety kvôli sériovosti(poznáme to od výrobcov automobilov a dodávok keď sa jedná prakticky o identické autá len s inou značkou). Ale tá datová kompatibilita je do budúcnosti bezpodmienečná.
Takže napr. blok antény by mohol byť identický/príbuzný pre radar Armaty,Su-57,delostrelecký radar,protilietadlovej/protizemnej rakety,...

[nine_mike]

petrp
Nejak tak funguje bistatický radar. Rusko má napríklad radarový systém 52E6MU Struna-1MU, ktorý má oddelný vysielač a prijímač. Vysielač môže pracovať aj ako normálny retranslátor rádiovej prvádzky, čiže nevysiela priamo radarové impulzy, ale nejaký priestor zahlcuje EM žiarením s rôznymi frekvenciami a niektoré z nich sa odrazia od VLO objektov do smerov v ktorých sú prijímače a jedným z takých prijímačov by možno mohla byť aj VV raketa.
Okrem toho, myslím že tu kedysi bola aj info o malých ruských radaroch o veľkosti prívesného vozíka za auto. Dosah asi nič moc, ale ak má len nasvietiť cieľ pre strelu ďalekého dosahu, príp. odovzdať info o polohe cieľa cez datalink, tak je to celkom šikovné zariadenie.

[Alchymista]

rozdelenie vývoja a výroby rakiet PVO, rakiet PVOS a rakiet leteckých je dôležité aj z iného dôvodu - pre prípad zrady. Rusi už s tým skúsenosť majú. V prípade zrady je pri rozdelení ohrozený len jeden z troch segmentov.

[puma]

Trocha humoru..

Střelby S-300PMU2 - wiki: maximální výškový dosah pro 48N6E2 je uváděn všude 27km (výškové omezení exportních verzí??)
https://tvzvezda.ru/news/forces/content ... 0-578z.htm

"Za tři minuty PVO jednotky zachytili a zničil pět cílů letících na výšce 45.000 metrů rychlostí 1200 metrů za sekundu."

[skflanker_]

Lietadlo F-35A Lightning II pri testoch rakiet
AIM-120 AMRAAM (foto viď v odkaze)
AIM-9X (foto z odkazu aj tu)
pri ostreľovaní cieľa QF-16 (stručne povedané lietadlo F-16 na "diaľkové" ovládanie) nad Mexickým zálivom v utorok 12.06.2018
Skúšky bloku 3F (Block 3F).
Zdroj https://www.dvidshub.net/image/4523036/ ... -eglin-afb z 12.06.2018

F-35A + AIM-9X (1/2)

F-35A + AIM-9X (2/2)

Raketa AIM-9X po odpálení obrat skoro o 90° a pokračuje na cieľ - osvedčilo sa zjednotenie Nemecka a prístup k R-73

[puma]

AIM-9X a AIM-120D, popřípadě ještě METEOR je fajn, ale USA musí vyvinout rychle (tak do 10 let) něco s dlouhým dosahem, a váhou PLŘS 300 až 500kg, jinak budou v extrémní nevýhodě i proti Su-35S, Su-30SM, natož Su-57 za dekádu. Protože přijdou ve většině možných scénářů o moment prvního překvapivého útoku na velké vzdálenosti se stealth letouny, a zaženou je rusové s R-37M a R-77PD do těžké defenzívy (a to tam nepočítáme ještě dalekodosahovou PVO). Taková náporová R-77PD-1 jestli není už v pokročilém stádiu vývoje, tak je to jen otázka pár let, kdy bude zavedená (s nástupem Su-57 k regulérním jednotkám odhaduji), tak aby překonávala právě AIM-120D, kdežto METEORu se už vyrovná dosahem současná R-77-1, a stala se mezistupněm mezí R-77-1 a R-37M). U té AIM-120D se uvádí sice max dosah až 180km, ale také v reálných bojových podmínkách 50-90km, což asi znamená, že až 180km bude jen na nemanévrující cíl a PLŘS poletí pravděpodobně po semibalistické dráze, aby si "natáhla" výrazně dolet.

[kenavf]

R-77

Vývoj této protiletecké střely je však poznamenán tragickou událostí, která se odehrála v raném stádiu existence této rakety v roce 1986. Během testovacích střeleb byla raketa R-77 odpálena z MiGu-23 na dálkově ovládaný vrtulník Mi-6, ale naváděcí soustava rakety uzamkla jiný cíl. Bylo jím dopravní letadlo Antonov An-26 letecké společnosti Aeroflot, které mělo větší radarovou odrazovou plochu a nenacházelo se na rušivém pozadí země. Raketa toto letadlo sestřelila. V té době se na jeho palubě nacházelo 26 pasažérů a všichni zahynuli.[3]

https://cs.wikipedia.org/wiki/R-77

[puma]

A co?, stane se, to je vývoj.. někdo nedodržel bezpečnostní opatření při testu evidentně, ten civilní stroj tam neměl co dělat. Porovnávat třicet let starý prototyp R-77 s novými R-77-1 a hlavně ještě novějšími verzí R-77M s AESA radarem, to je jak porovnávat F-16A s poslední verzí.. Možná se to jmenuje skoro stejně, ale už jen kvůli technickému vývoji je to úplně nová PLŘS, která má s původní R-77 společný jen dyzajn a většinu názu.

Jinak bych dost pochyboval, že An-26 má podstatně větší RCS než monster vrtulník Mi-6, spíš tam mohl být problém s rychlostí cílů a jejich filtrací přes doppleruv posun, kdy An-26 měla rychlost cca 440km/h a Mi-6 v nejlepším případě kolem 200km/h a šum přirozeného pozadí mohl udělat své s tehdejším dostupným výpočetním výkonem na střele, že An-26 se jevila navadecímu algoritmu jako daleko zajímavější cíl vzhledem k rychlosti dvakrát větší než Mi-6, pokud rovnou tu Mi-6 neodfiltrovala spolu s přirozeným pozadím, což se právě dělá přes doppleruv posuv, tedy hraje dost podstatnou roli samotná rychlost případných cílů a směr kterým se pohybují vůči radaru, např. co má rychlost pod 100kmh se odfiltruje a tím odfiltrujete i všechny statické objekty, zemi atd.

Ve vývoji je speciálně pro Su-57 Izidělije 180 (K-77M), což by měla být ta R-77M s aktivní AESA anténou, a z toho odvozený Izidělije 180-BD (K-77ME) s prodlouženým dosahem, pohon ramjet a udávaný papírovým dosah až do 250km. A pak 600kg Izidělije 810 s dosahem až 400km ala R-37M.

Pravděpodobně ta K-77ME bude vypadat jak zrušená ramjet R-77PD, co měla udávaný max. dosah 160km (ale ten byl zveřejněn jen pro exportní verzi RVV-AE-PD, tedy pravděpodobně snížený), protože jinak tam ty kanály ramjetu asi nezakomponují, METEOR to má taky podobně, akorát má jen dva.

Toto by měl být cca 7 let starý prototyp 64 kanálové aktivní radiolokační hlavice pro K-77M s AESA polem

a tady je ta samá konstrukce na výstavě v sekci PAK-FA - r.2014

čtyři kanály na jednom TR modulu pro pásmo S

Toto je na GaAs modulech, ale podle mého názoru střely co půjdou do sériové výroby už budou mít GaN moduly, jedna nová fabrika už jim na ně stojí a dvě další stavějí..

Pro představu vývoj u AESA TR modulů u Phazotronu-NIIR
2009 jeden TR modul = 170g
2011 = 80g
2013 = 10g (to co je na fotkách výše)

dnes je + 5 let, těžko stojí na místě.

[skflanker_]

Rodina A-A rakiet AIM-9 Sidewinder

AIM-9

[skflanker_]

Výstavisko Армия-2018 = Nové bloky pre neriadené rakety rodiny S-8 s označením 9-А-5013 pre 25, 20, 15 alebo 10 ks a ich kombinácia podvesu:

9-А-5013

9-А-5013

9-А-5013

[puma]

Velice dobrá možnost škálování podle mise, + možnost používat laserem řízené rakety S-8, ty nabíjet třeba jen do toho 5 raného, v 10 raném mít jen neřízené, létat s 20 neřízenými a 10 řízenými S-8 (+12 až 16 PTŘS), nějaké kilo to ušetří a úderná síla bude větší než s 40 neřízenými raketami, pokud bude vyžadovaná přesnost zásahu v metrech na několik měkkých cílů do vzdálenosti 6-7km při bojovém letu (jako bonus ještě ušetříte dražší a podstatně výkonnější PTŘS na hodnotnější cíle). Popřípadě klasika: 40 neřízených raket + 10 řízených S-8. Ten 5 raný odpalovák mi vrtá v hlavě nedává jiný smysl, než že bude určen právě pro naváděné rakety S-8 prioritně a přimontuje se podle potřeby pod "balík" 10 či 20 neřízených raket podle charakteru mise, plus možná s tím počítají už i pod UAV, 5 - 10 řízených S-8 už by byla slušná úderná síla na většinu měkčích cílů.

Pro pozemní verzi to může být také zajímavé, protože na plošný cíl vystřelíte 40 raket S-8, z čehož může být libovolné množství s naváděcí laserovou hlavicí, takže můžete vést úder přesně i plošně, pokud máte někoho, kdo vám ten cíl/e ozařuje buď ze vzduchu , nebo země laserem, což takový vehikl pro speciální jednotky jako byl představen přesně splňuje.

Laserem řízená S-8 KOR1

KOR1

[Alchymista]

:sipka: :sipka: 9-А-5013 - Použitie ako ľahký raketomet s dostrelom do 6km, možné použiť do 200 hlavní v jednej zostave

univerzálne použitie, na obsluhu postačia maximálne dve osoby (aj to len kvôli bedničke so 4 raketami - má cca 50kg)

[Svarboj]

Modernizované neřízené rakety pro ruské bitevní vrtulníky

https://www.militarybox.cz/news/moderni ... vrtulniky/

[classix]

Houthis v Yemenu
Vzduch-vzduch R-60

https://en.m.wikipedia.org/wiki/R-60_(missile)