Rakety vzduch-vzduch/země

[Svarboj]

Tohle je leták té radarové hlavice 9B-1103M2 na MAKS 2017. Podle toho je to radarová aktivní hlavice pracující v Ku pásmu a určena pro rakety země-vzduch s ultra krátkým dosahem pro ničení cílů na příletu - vstřícném kurzu. Takže to bude hlavice určená de facto pro antirakety.

[puma]

Když je to od Agatu, a je to derivat 9B-1103 (modernizace), co se používá i v nových střelách vzduch-vzduch, bude to i pro ně.

Potvrzuje to i Karpenko.

Moskevský výzkumný ústav „Agat“ na mezinárodním salonu MAKS-2019 opět představil nové radarové naváděcí hlavice 9B-1103M1 a 9B-1103M2 pro střely vzduch-vzduch a zem-vzduch. Poprvé byly hlavice představeny na předchozím salonu MAKS-2017 v Žukovském. Přestože uplynuly dva roky, o těchto hlavicích prakticky neexistují žádné informace.

Obě aktivní radarové naváděcí hlavice lze instalovat na rakety "vzduch-vzduch" a "zem-vzduch" střední a krátké vzdálenosti, umožňují vyhledávání, snímání a sledování vzdušných cílů.
Mohou měřit úhlové souřadnice a úhlové rychlosti cíle a rychlost přibližování se střela-cíl, uvedli na stánku firmy. Navíc hlavice vytváří a vysílá signály přes datalink pro systém řízení střely.. Obě hlavice mohou pracovat jak ve zcela offline (aktivním) režimu podle předběžného určení cíle bez radarové podpory za letu (režim "vystřel-zapomeň"). Kromě toho, hlavice 9B-1103M1 a 9B-1103M2 jsou schopné inerciálního navádění s kanálem korekcí po datalinku.

http://bastion-karpenko.ru/9b1103m2-argsn/

O 9B-1103M2 konkrétní píšou v TTD, že radar zamkne cíl s RCS 0.003m2 na vzdálenosti větší než 2km, režim přeprogramování. Doba aktivace po předběžné aktivaci pod 1s. Váží méně než 3,5kg, délka 230mm, průměr 100mm.
Průměr antény jsem odhadl dobře, uvádí 100mm, takže by to měla být verze 9B-1103M2-100 určená opravdu nejspíš podle mě do nových 9M100, spíše ale jejich náhrady 9M338 (která je výkonnější a zcela nové aerodynamické koncepce - 9M100 je mrtvý projekt) primárně pro nový komplex 42S6 Morfej - vzhledem k jeho primární úloze, zachycení velkých leteckých úderů vzdušných prostředků napadení s extrémně malým RCS (křídlaté rakety, klouzavé bomby o malém průměru atd) do letounových PLŘS krátkého dosahu, nemá moc smysl dávat tak malé radiolokační hlavice, ale to neznamená, že třeba R-37M a R-77M už nemohou mít tyto nové verze M2, minimálně by ta pevná anténa a modernější technologie ušetřila 1-3kg (9B-1103M-150MM z R-77-1 váží pod 8kg) na hmotnosti a to je větší dolet nebo větší boj. hlavice.

Ani bych nazavrhoval možnost u 9M338: s aktivní RL hlavicí primární určení pro Morfej (co bude hlavně stacionární) a sekundárně pro mobilní baterie Torů-M2 přikrývající motostřelecké jednotky i za pochodu, kdy se u nich zvedl s 9M338 počet PŘLS na vozidle z 8 na 16ks, kdy cca 25% palebného průměru vozidla by byla (4ks) 9M338 s aktivním RL, tak aby to bylo jednak ekonomické ale i efektivní, kdy by to umožňovalo v kritických situacích (hrozící zahlcení baterie) navýšit počet současně postřelovaných cílů na vozidlo z 4 (radarově poloaktivně naváděných PLŘS) na (+2 až +4 PLŘS s aktivním RL současně naváděných jen po datalinku) dle situace, pak by to u klasické baterie Torů-M2 - 4 vozidla, dávalo počet současně postřelovaných cílů jednorázově navýšitelný na až cca 32 cílů, a ve "dvou salvách" na až 24 cílů vs 16 cílů současně postřelovaných jen s pomocí radarově poloaktivně naváděných PLŘS 9M338). Výhoda by byla, že by šlo poměr PLŘS s poloaktivním a aktivním radarovým naváděním škálovat dle potřeby, protivník by nikdy nemohl jistě vědět, co je zrovna naloženo za mix PLŘS na vozidle XY a zahlcení baterii Torů-M2 by bylo podstatně složitější a náročnější.

[Svarboj]

"Obě aktivní radarové naváděcí hlavice lze instalovat na rakety "vzduch-vzduch" a "zem-vzduch" střední a krátké vzdálenosti"

To moc nedává smysl. Kdo by chtěl tak malou RL hlavici 100 mm průměru dávat do střednědosahové rakety, která má průměr min. 150 mm, spíše 200 mm a snižovat tak její výkon?
Pro představu. Průměr těla leteckých PLŘS R-77 200 mm, R-73 165-170 mm a malá R-60 120 mm.

"(9B-1103M-150MM z R-77-1 váží pod 8kg)"

Určitě má R-77-1 anténu o průměru 150 mm? Protože podle tohohle prospektu exportní RL hlavice 9B-1348E pro RVV-AE má 200 mm. Ano, jak by se tam vešla, když průměr těla rakety je shodný?
Z fotky hlavice 9B-1103M2 100mm ani nelze poznat, jaký to má typ antény, ale to že má pevnou, tak určitě něco elektronicky skenujícího...AESA je téměř jistá. A nebo je tam snaha ušetřit náklady a zlevnit konečnou cenu rakety.

"pro mobilní baterie Torů-M2 přikrývající motostřelecké jednotky i za pochodu, kdy se u nich zvedl s 9M338 počet PŘLS na vozidle z 8 na 16ks, kdy cca 25% palebného průměru vozidla by byla (4ks) 9M338 s aktivním RL, tak aby to bylo jednak ekonomické ale i efektivní, kdy by to umožňovalo v kritických situacích (hrozící zahlcení baterie) navýšit počet současně postřelovaných cílů na vozidlo z 4 (radarově poloaktivně naváděných PLŘS) na (+2 až +4 PLŘS s aktivním RL současně naváděných jen po datalinku) dle situace"

Jenže Tor-M2 neumí navádět aktivně radarové střely (ARH) a rakety 9M338 nejsou ani poloaktivně radarově naváděné (SARH) ale radiopovelové (radio command). Ta raketa je slepá jak patrona - nemá žádné čidlo. Zato je levná.

[puma]

Ale oni mluví o 9B-1103M2, to je základ pro všechny možné typy PLŘS, jen to zní zmatečně, protože to píšou na tu 100mm verzi. Existují předchozí verze - nejmenší 9B-1103M-150MM o průměru 150mm, 200mm s poloaktivním naváděním 9B-1103M-200PA do PLŘS 9M317 Buku-M2, 200mm 9B-1103M-200PS s kombinovaným aktivním/pasivním naváděním pro R-77-1, pak verze 9B-1103M-350 ta je do R-37M o průměru 350mm, do 40N6 je 9B-1103M o průměru 450 nebo 500mm.

Pro R-77 jsou opravdu verze s průměrem antény 200mm, otázka pak je, pro co je 150mm verze? Buď to strkají do exportních verzí RVV-AE a tak osekají naváděcí hlavici, nebo to musí být do něčeho jiného, do čeho je ta 100mm verze u poslední vývojové verze 9B-1103M2, tak to už je úplná záhada, ale na 99% to souvisí s 42S6 Morfejem podle mě.

Jenže Tor-M2 neumí navádět aktivně radarové střely (ARH) a rakety 9M338 nejsou ani poloaktivně radarově naváděné (SARH) ale radiopovelové (radio command). Ta raketa je slepá jak patrona - nemá žádné čidlo. Zato je levná.

Aha, má chyba, tak tím je to ale ještě jednoduší, poloaktivní radarové navádění měli ty větší starší PLŘS 9M331/2. Pak zakomponovat do toho nového datalinkového navádění PLŘS 9M338 (RZV-MD) verzi osazenou aktivním RL bude v podstatě hračka - je to jen otázka počtu naváděcích kanálů na vozidle - datalinků schopných pracovat současně. Tor-M2 dokáže detekovat až 48 vzdušných cílů a 10 cílů sledovat/trackovat a současně na čtyři z nich navádět 4ks 9M338, ten limit 4 současně naváděných PLŘS je dán tím, že PLŘS a i cíl za letu musí sledovat střelecký radar současně, aby mohl pro ni počítat korekce pro let, když ta nemá ani poloaktivní radarové navádění, tak by se jinak nemohla přiblížit vůbec k cíli, u PLŘS 9M338 s aktivním radarem by odpadla potřeba počítat pro ni - po celou dobu letu korekce (sledovat ji střeleckým radarem) dle typu cíle, by to bylo většinou pár sekund po startu (druhá možnost je, že teoreticky by to šlo řešit i bez sledování PLŘS střeleckým radarem, jen za pomoci INS, kdy by posílala po datalinku na vozidlo svoji polohu, sice by to nebylo tak přesné jak sledování radarem, ale zas chyba +- metry či desítky v určení polohy PLŘS přes INS by v kombinaci s následným přepnutím se na vlastní radarové navádění by nemusela být žádný větší problém), prostě až by si zachytila cíl vlastním radarem, tak by se po datalinku odpojila od korekcí a mohla by letět další PLŘS.

Taky to znamená tedy, že 9M338 je datalinková PLŘS něco na způsob laciné PLŘS z Pantsire, která také nemá poloaktivní radarové navádění a letí jen po rádiových korekcích z vozidla, tedy 9M338 bude velice laciná PLŘS oproti původním 9M331, pak do dvakrát většího palebného průměru zakomponovat 25-50% PLŘS s aktivním radarovým naváděním by nebylo od věci, protože jak jsem psal, baterie Torů-M2 by takto dokázala nárazově zachytit až jednou tak větší letecký úder. K tomu 42S6 Morfej si má vést zásobu 36 PLŘS RZV-MD (9M338), výrobně jsou ty 9M338 velice laciné bez jakéhokoliv radaru a zamíchat do nich i verzi s aktivním RL právě pro možnost výrazně zvednout počet postřelovaných cílů není špatný nápad. Vést 36 PLŘS 9M338 s aktivním radiolokačním naváděním by nebylo ekonomické a v podstatě je to zbytečné, ale 25-50% z palebného průměru by už bylo dost zajímavé takticky.

Ty radiopovelové kanály pro navádění PLŘS jsou ty dvě kulaté krabice po boku střeleckého radaru, to je důvod proč dokáže navádět Tor-M2 současně 4 PLŘS (teoreticky pokud to modernizovali, mohlo by to zvládat navádět i víc než jen 2 PLŘS současně - v podstatě je to jen radiový datový zašifrovaný kanál, otázka jen je, jaký objem dat tím protlačí a s jakou obnovovací frekvencí), kdežto Tor-M1 tam má tu krabici jen jednu a zvládal navádět jen 2 PLŘS 9M331 současně.

Tor-M1

[Svarboj]

Raytheon představil novou raketu typu vzduch-vzduch středního doletu zvanou Peregrine

Společnost Raytheon tvrdí, že Peregrine bude mít alespoň stejný dosah jako AMRAAM a manévrovatelnost Sidewinderu, ale při rozměrech pouhých šest stop dlouhé (1,8m) a 150 liber (68kg) vážící střely.

"Bude to PLŘS kategorie "za středním dosahem". Taková, která dokáže všechno od "krátkodosahové" přes "mimo vizuální dosah" až po "za středně dosahovou" střelu.

"It will be beyond-medium-range. I can’t go into specifics, as you can appreciate," Raytheon's Noyes told FlightGlobal. “But it can do everything from short-range to beyond-visual-range to beyond-medium-range."

PLŘS má mít dále 3-režimovou samonaváděcí hlavici a nový raketový motor.

Extrémní manévrovatelnost střely Peregrine je podle magazínu Flight Global dosaženo vektorováním tahu. Tato funkce je odvozena z technologie vyvinuté pro AIM-9X.

Stealth stíhačky F-35 a F-22 tak budou moci nést ve zbraňových šachtách dvojnásobek BVRAAM než dosud.

Server The Drive dále spekuluje nad možnostmi a rozmístěním střel Peregrine:
"Mohlo by to být také užitečným doplňkem větších letadel, dokonce i neviditelných bombardérů, jako je budoucí B-21, jako možnost sebeobrany proti přilétajícím raketám a dalším hrozbám. Bylo by také ideální volbou pro vyzbrojování menších bezpilotních bojových letadel (UCAV), která se v budoucnu budou stále více stávat důležitou součástí vzdušného bojiště."

https://www.thedrive.com/the-war-zone/2 ... aiting-for
https://www.flightglobal.com/news/artic ... -t-460891/

[puma]

Dosah a výkony to bude mít jak cca R-74M2 (45km), jen při odpalu na velké výšce a s letem po kvazibalistické trajektorii a na vstřícný cíl na obdobné výšce to doletí tak na 50-60km, v kombinaci s aktivním radarovým naváděním to bude jistě zajímavé v této hmotnosti, dál to ale těžko doletí s tak malou hmotností. V nízké výšce to bude mít dosah cca 2x větší jak R-60M, ze zadní polosféry to nedožene letoun letící >900km/h vzdálený víc jak 5-7km, v nízkých výškách se dosah PLŘS snižuje skoro 3x.

[kenavf]

Tiež mi neliezlo do hlavy že zrazu z podstatne menších rozmerov a váhy dokážu docieliť výkony podstatne väčších rakiet. Čo vynašli nejaké nové raketové palivo alebo tam dali náporový motor?

[Skeptik]

Takže si to shrňme.
Bude kratší a lehčí než AIM-9X a bude současně stejně manévrovatelná (pevnost konstrukce), rychlejší (vyšší spotřeba) a bude mít mnohem větší dolet.
Evidentně tedy nebude mít výbušnou hlavici (AIM-9X má při hmotnosti 85,4 kg hlavici 9,4 kg)
Hmmm, uvidíme ...

[puma]

Na náporový motor to nemá nikde sání vzduchu a booster na urychlení střely (900km/h by nestačilo). R-74M2 má při 105kg dosah až 45km na vstřícném kurzu a odpalu na velké výšce při klasické trajektorii letu, pak 68kg střela bude mít při klasické trajektorii letu dosah max. tak 30-35km v nejlepším případě (a to ji ještě moc fandím), ale při kvazibalistické dráze se dolet dá prodlouží o cca 50-60%, což je tak 50-60km. Pokud to bude mít aktivní radar, tak na kratší vzdálenosti to bude létat po klasické dráze a pro dosažení většího dosahu po kvazibalisticke dráze (kdy bude výhoda v závěrečné fází narůstající kinematická energie při pozvolném sestupu z výšky kolem 20km), žádné záhady bych v tom nehledal, ne náhodou poměr délky střely vs průměr je podobný R-33 a R-37M, protože je to daleko optimálnější pro let po kvazibalistické dráze než dlouhá střela s malým průměrem.

[QVAK]

"Mohlo by to být také užitečným doplňkem větších letadel, dokonce i neviditelných bombardérů, jako je budoucí B-21, jako možnost sebeobrany proti přilétajícím raketám a dalším hrozbám.

Tak si "neviditelný bombardér" rozsvítíme jako vánoční stromeček aby se mohl bránit tímto typem rakety........

[Alchymista]

IMHO tvar je aspoň sčasti vynútený motorom - dlhý a "tenký" motor sa blbo robí ako dvojrežimový. Akonáhle priemer komory klesne pod cca 7-8 cm sú tam dosť vysoké aerodynamické a termodynamické straty a problémy s eroziou dlhého zrna. U neriadených rakiet to nevadí, motor horí zlomky sekundy, ale dvojrežimový motor musí horieť aspoň 20 sekúnd pri Mach 3+ a aspoň 15 sekúnd pri Mach 4+ tj. na diaľku aspoň18-20km, aby na konci horenia mala raketa stále Mach 3+ alebo Mach 4+.

Dosť pochybujem, že by bola bez (výbušnej) bojovej časti. To by musela byť veľmi obratná, veľmi presná a "inteligentná".

[Skeptik]

Já to chápu, ale jak jinak chceš do 1,8 metrů dlouhé a pouhých 68 kg těžké střely "narvat" dost paliva na to, aby byla schopna dosáhnout rychlosti M4+ a doletu cca 100 km a to vše za obraznosti Sidewinderu ???

Pokud kluci od Raytheona nevynalezli tuhé raketové palivo se specifickým impulsem na resp. nad úrovní kapalinového (kryogenního) raketového motoru.

A nebo jsou zveřejněné údaje jen PR.

[Juraj]

...
Dosť pochybujem, že by bola bez (výbušnej) bojovej časti. To by musela byť veľmi obratná, veľmi presná a "inteligentná".

V článku sa tiez špekuluje, ze to výbušnú hlavicu nemá. Okrem samotnej fyziky, je to aj náznak z prezentácie Raytheonu, kde rakety maju len hnedý pás označujúci časť s motorom. Žltý pás pre výbušninu chýba.
Inak je ešte skoro na hodnotenie. Zatiaľ je to len oznámenie projektu, lety a testy budú nasledovať o hodne neskôr.

[k42]

Dost pochybuji, že by měli nějaké nové super-hyper palivo, když další vyvíjená střela AIM-260 (coby zvětšený AIM-120 AMRAAM) je příslušně větší než AIM-120 (poměr zvětšení zdá se odpovídá prodloužení doletu). Dost možná mají ve vývoji ještě pak něco většího, coby odpověď na ruské R-37M a další ruské rakety s extrémním doletem.

Zajímavé jsou také zmínky o vyzbrojení B-21 coby nosiče anti-air raket, což navazuje na různé spekulace, že "stíhačka" 6. generace může být i velký podzvukový "stealth" dron/pilotovaný letoun, nesoucí velké množství raket, který bude síťově spolupracovat s dalšími drony/pilotovanými letouny, vybavenými radary/IRST čidly.

[Alchymista]

Keď sa to zoberie do dôsledkov - čo iné je riadená strela než rýchly kamikadze-dron...

Čo sa týka tuhých palív - exitujú aj skutočne "zázračné palivá". Je napríklad látka (názov si nepamätám, "triviálne" označenie zrejme nemá), ktorá údajne umožňuje namiešať TPH so špecifickým impulzom na úrovni 3000-3100Ns/kg. V Rusku mali/majú na to fabriku, koncom 90. rokov "šiestu na rovnakom mieste"... Američania to vyrábali v poloprevádzke a spojencom poskytovali vzorky za cenu 15-16 tisíc dolárov za kilogram. Vyrábalo sa to dosť šialene - jedným zo stupňov bola "nitrácia v prostredí tekutého dusíka". Považuje sa za pravdepodobné, že táto látka tvorí základ paliva pre druhý a tretí stupeň Topolov a Buláv.

[puma]

I kdyby to nemělo bojovou hlavici, pořád je to tak 5-7kg, to nevysvětluje dosah cca 50-60km s 68kg, jediný rozumný předpoklad jak toho dosáhnout je let na tuto vzdálenost po kvazibalistické dráze podle mého názoru - ničemu to nevadí, pokud má PLŘS aktivní radar, tak bude schopná s ním detekovat stejný cíl na podstatně větší vzdálenost, než když poletí po klasické nekvazibalistické dráze.

[Alchymista]

"bez bojovej časti" je tam toho viac. musíš počítať aj nekontaktný zapalovač, jeho napájanie (je obvykle nazávislé), poistné mechanizmy ect. kľudne to môže byť ďašie kilo až tri.

[Svarboj]

No aby Peregrine měl alespoň dosah AIM-120, tak by musel mít kouzelný pohon s dlouhou dobou hoření a nebo náporový, ale ten na modelu není představen.
Otázkou je dosah jakého typu AMRAAMu. Současný "standard" AIM-120C-5/7 má veřejné udávaný dosah přes 105 km a staré verze A/B asi 55-75 km.
Já v tom vidím potenciál hlavně jako PLŘS pro UCAV typu "loyal wingmany" a antiraketu.
Ona podoba radomu střely taky nevypadá, že by měla nést více režimové čidlo - jak se spekuluje o aktivním RL plus IIR, to by přes dielektrický kryt nefungovalo.

[puma]

Náporový pohon to nemůže mít v hmotnosti 68kg, potřebujete tu PLŘS prvně urychlit na cca M1,8, aby jste jej vůbec spustili, což by znamenalo raketový urychlovací motor a spotřebovalo by to hodně z hmotnosti střely (potřebujete tu rychlost nabrat velice rychle), prakticky je to nesmysl s hmotností 68kg, i když to technicky určitě jde.

Nic převratného bych za tím nehledal: Dvourežimový raketový motor na TPH, trajektorie letu na dlouhou vzdálenost jen kvazibalistická a odpáleno při supercruise (M1.6-1.7) = výšce letu cca 14-15km, tak pak to může mít dosah až 50-60km na nemanévrující vstřícný cíl letící na velké výšce.

Samozřejmě někoho napadne, že náporový motor by se dal zažehnout na tak malé PLŘS i bez raketového urychlovače jednoduše při odhozu na supercruise třeba na F-22, která má SC M1.6-1.7. Teoreticky ano, ale v menších rychlostech by ta PLŘS nefungovala, na F-35 by nefungovala vůbec.

[Alchymista]

To zasa nie... Náporový motor (alebo raketonáporová jednotka) sa dá bez problémov pustiť už pri podzvukovej rýchlosti (200-250m/s) a bude mať dostatočný ťah na akceleráciu tempom ~50-100m/s2