Hypersonické zbraně - RF

[Alchymista]

Aby si neprečítal číslo stroja...

V 1987 sme mali jeden nový Albatros asi mesiac lebo dva postavený pri ostrej hotovosti a podvesený APU P-62 a raketami R-60. Konektor apu bol pekne zakrytý šroubovanou krytkou... Poctivo sa na ňom robili práce prípravy do ostrej hotovosti, rakety sa zvesovali a navesovali, aj riadne menili do ŠTO. Akurát v hotovosti nikdy sa raketami nelietal... Evidentne sa hralo pre niekoho divadielko, pretože ako zbrojári sme vedeli, že je to síce nové ZA, ale zástavbu nemá urobenú.
A to isté platí o Mig-31 - koľko - a ktoré - majú príslušnú zástavbu?

[Skeptik]

To nedává smysl.
a) při vzletu jsou čísla obou MiG-31 jasně vidět
b) čísla jsou v přední části stroje, ale rozmazaný je střed, prostor závěsníku

[nine_mike]

kenavf: Môže to byť proste stratou kontinuity vedomostí. V podstate od konca 80. rokov do asi tak 2010 vôbec nemali pocit že by to potrebovali. Chlapi čo sa tomu kedysi v USA skutočne venovali dnes rybárčia na Floride alebo už čúrajú do plienok v domovoch dôchodcov a mladí musia pracne doháňať to čo sa už kedysi vedelo. Rusi, naproti tomu, asi nemali prachy ale proste nedopustili stratu kontinuity znalostí v hypersonickej aerodynamike a to sa nedá kúpiť za žiadne prachy. Ja mám pocit že ten rozdiel v tejto oblasti medzi USA a RF sa bude zväčšovať.

[puma]

On to žádný scramjet taky není, je to prostě jen balistická střela (takový zmenšený Iskander-M), ten má normálně rychlost Mach 7 a to startuje ze země, tak tady připočítejte odhoz při cca +M2-2,5 ve stratosféře a už jste skoro na těch M10. Divné jsou ale ty "obdélníky" na povrchu, to vypadá a je rozmístěné, jak bezkontaktní zapalovače, otázka je na co by to bylo dobré při útoku na loď či pozemní cíl, jediný smysl by to dávalo při útoku na vzdušný cíl, nasávací otvory pro scramjet to asi nebudou.

[classix]

Ano, já bych dokonce řekl že velikost bude stejná jako Iskander-M a je pouze modifikovaná na vypuštení z letadla. A proč ?
Já si myslím, že se takto “elegantně” obešla Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) tzn. omezení limitu dosahu pozemních raket na 500km.

[bacil]

Rychlosti motorových objektů takto nemůžeš sčítat, jsi omezený atmosférou a motorem, prostě to nepoletí rychleji, ani kdyby ten MIG letěl Mach 5. Ušetříš totiž jen palivo. Musí tam být jiný motor a aerodynamika.

Představ si auto s max rychlsotí 200km/h, stojí na jedoucí odtahovce 100km/h, za jizdy ho spustíš na silnici jak ve filmu, pojede pak 300km/h? Ne., musel by jet 200 na té odtahovce, která jede 100. Takže tu raketu bys musel odpálit uvnitř migu aby letěla 7+2, ale vně MIGu to už neplatí.

[Alchymista]

nepočítaš správne
Vec sa má takto: u kozmických rakiet Pegasus, odhadzovaných vo výške okolo 10-11 km pri rýchlosti 220-250m/s je rozdiel v dosiahnuteľnej charakteristickej rýchlosti okolo 1000m/s - teda na vynesenie samej seba do tejto výšky a rýchlosti spotrebuje raketa palivo, ktoré by ju mohlo urýchliť takmer o kilometer za sekundu (alebo tým, že je tam vynesená niečím iným, tak toto množstvo paliva ušetrí/nespotrebuje/nepotrebuje - a môže byť o to ľahšia a lacnejšia).

Spotreba energie v spodnej troposfére je u rakiet veľká - vysoký odpor atmosféry, gravitačné straty, nízke Isp motoru... to všetko si štartom vo veľkej výške a pri vysokej rýchlosti ušetríš, takže na rýchlosti získaš o hodne viac ako len Mach 2,5. Len rozdiel v Isp pri 1000hPa (pri zemi) a pri 50hPa (v 20km) je u motorov na TPH typicky viac ako 10% = motor je o 10% výkonnejší.

Takže si to predstav skôr takto: máš presne deci benzínu v nádrži a stojíš so svojím autom v údolí na lesnej ceste, ktorá vedie ku krásnej rovnej diaľnici na kopečku. Môžeš skúsiť výjsť na diaľnicu sám - alebo si najmeš odťahovku, čo ťa hore vyvezie a prípadne ešte aj roztlačí. A zváž, ako ďaleko sa s deci benzínu dostaneš v jednom a v druhom prípade, a prípadne akú rýchlosť pritom dosiahneš.

puma - tie anteny, ak sú to anteny (myslím že sú, prinajmenšom farba zhruba zodpovedá), majú zrejme aj normálne Iskandery. Len lepšie premalované.
Načo je anténa rádiovýškomeru/rádiodiaľkomeru pri útoku na pozemný alebo námorný cieľ? To ťa fakt nenanapadá?
Jadrové hlavice, pokiaľ nie je hlavica vysoko priebojná ("pentrator"), sú odpalované prevažne nekontaktnými zapalovačmi. Pozemný jadrový výbuch nenastáva tak, že hlavica narazí do zeme, ale tak, že je odpálená 5-10-20-30 metrov nad zemou - z definície je pozemný jadrový výbuch taký, pri ktorom sa ohnivá guľa dotkne povrchu terénu.
Rádiovýškomer/rádiodiaľkomer nekontaktného zapalovača však obvykle "nepozerá" smerom na cieľ, tam sa dá predpokladať intenzívne rušenie, "pozerá" sa kolmo na osu rakety, alebo kolmo na smer letu.

Ale z videa sa nemôžem zbaviť dojmu, že nás niekto ťahá za fusaklu. Pozeral som si ho niekoľko krát, i spomalene, a stále viac mám pocit ako pri sledovaní dvojičiek, ktoré podvádzajú.

[Juraj]

...Ale z videa sa nemôžem zbaviť dojmu, že nás niekto ťahá za fusaklu. Pozeral som si ho niekoľko krát, i spomalene, a stále viac mám pocit ako pri sledovaní dvojičiek, ktoré podvádzajú.

Čo konkrétne?

[kenavf]

Ale zároveň by to teda znamenalo že to má "klasický" raketový motor a okysličovadlo si nesie so sebou(žiadny screamjet alebo ramjet)

[puma]

bude to nejspíše raketový motor na TPH. Ty průzory na normálním Iskanderu najít nikde nejdou, nevypadá, že by tam bylo něco obdobného. Otázka je, co to je, a proč je to rozmístěné jak je to rozmístěné, teoreticky by to mohly být nějaké IR kamery pro pasivní navedení či kombinované, kdy ještě střela střemhlav neklesá, velké lodě budou vidět na stovky kilometrů za dobrého počasí), ještě by to teoreticky mohlo detekovat PLŘS co letí na raketu před závěrečným sestupem a podle toho by to mohlo volit manévrování, protože při závěrečném střemhlavém útoku už to moc fungovat nějak rozumě nemůže, jeli to tedy nějaká elektrooptika, neboť to nemůže vidět pod sebe. Radiovýškoměry atd. to taky asi nebudou (při střemhlavém sestupu to vůbec nebude směřovat totiž k zemi), dyť to má naváděcí radar a aktuální výšku pro odpal jaderné hlavice ve výšce XY si to může brát z naváděcího radaru.

Je to hodně reflexivní materiál a průzračný, kdyby to byly nějaké dielektrické kryty, tak by ty "okénka" tak reflexivní nebyly.

[palo satko]

Tie zasklenne otvory možu služit na orientaciu hlavice podla hviezd. Hviezdy aj v pripade atomovej vojny zostanu na svojom mieste a teda "funčkne".

[puma]

To si nemyslím, protože, tohle není mezikontinentální balistická raketa co se potřebuje trefit s nějakou přesností na místo XY vzdálené 12000km a bojové hlavice nemají naváděcí radar, ty letí už pasivně. Zde před odpalem musí být známá poloha cíle (lodě, či pozemního) pozemní stacionární cíl logicky nikam neuteče, a loď se za max 6-8 minut na max udávanou vzdálenost než ta střela doletí do místa, kde může loď vyhledat palubním radarem přesune maximálně o 8-10km, tedy ji v pohodě radarem najde, ať se pohne kamkoliv a nikam mimo dosah radaru střely ji velký námořní cíl nemůže uplout a ztratit se.

[Alchymista]

Juraj - keď sa Janka a Danka vydávali jedna za druhú...

puma - :palec:
že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer? Niečo podobné bolo na protirádiolokačnej Ch-58
Výška/diaľka do cieľa sú počítané zo zmeranej výšky/šikmej diaľky (kolmej na dráhu či osu strely a uhlu klesania, prípadne aj odklonu od miestnej vertikály v rovine dráhy).

[Hektor]

Mňa by zaujímalo prečo ako nosič zvolili práve MiG-31 a nie Su-30/35 kde má výhodu? Nosnosť/rýchlosť/priestor pod trupom?

[classix]

To bude asi Lidar, předpokládám když to má útočit na např. Letadlovou loď tak aby v tom operačním svazu našel tu správnou, a nepustil se do nějaké doprovodné lodi, nedej bože že by trefil lékařskou.

[Alchymista]

Mňa by zaujímalo prečo ako nosič zvolili práve MiG-31 a nie Su-30/35 kde má výhodu? Nosnosť/rýchlosť/priestor pod trupom?

Rýchlosť x výška = predlženie dostrelu
+ dostatok nosičov - Mig-31 majú skoro toľko čo nových sučiek dohromady
+ majú ich len rusi a Kazachstan

[petrp]

Je to hodně reflexivní materiál a průzračný, kdyby to byly nějaké dielektrické kryty, tak by ty "okénka" tak reflexivní nebyly.

Že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer?

To sklo je téměř jistě úzkopásmový optický filtr. Jsou pro různé vlnové délky, mám jich tady dost pro astrofoto...

[puma]

Juraj - keď sa Janka a Danka vydávali jedna za druhú...

puma - :palec:
že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer? Niečo podobné bolo na protirádiolokačnej Ch-58
Výška/diaľka do cieľa sú počítané zo zmeranej výšky/šikmej diaľky (kolmej na dráhu či osu strely a uhlu klesania, prípadne aj odklonu od miestnej vertikály v rovine dráhy).

To mě nesedí, neboť v jaké výšce to může přejít do střemhlavého klesání?, to bude výška v řádech desítek km nad cílem, když to má takovou rychlost a pochybuji, že kdyby tam byl laser, že by to mělo takové dosahy v řádech desítek km, spíš bych byl pro nějaké pasivní infračervené senzory co dokáží na 200-300km detekovat za dobrého počasí velkou loď a pasivně navést střelu do bodu střemhlavého sestupu - v podstatě nad samotný svaz, kdy zapne až svůj radar, plus by to teoreticky mohlo detekovat plřs co ji postřelují a mohlo by to na základě toho volit vhodné manévrování, popřípadě některé střely v salvě (bude se to odpalovat ve více počtech než jeden kus v bojové situaci) by se mohli vyloženě zaměřit na lodě co vedou po nich palbu PLŘS a to budou po samotné LL hned druhé nejdůležitější cíle - křižníky Aegis, přeci jen ty RIM-161 s hořícím raketovým motorem musí svítit na IR senzorech na velké vzdálenosti, nejsou to žádná malá "prdítka", budou svítit i jen aerodynamickým ohřevem už po dohoření raketového motoru, když mají rychlost až M15, na základě sledování tras v IR spektru takových střel co tě postřelují se dá dopočítat spousta věcí, místa vypuštění s přesností na km, to stačí máš radar pro konečné navedení s dosahem desítek km na velké lodě, máš přesnou lokalizaci svazu LL, můžeš na základě toho vhodně manévrovat a navrhovat různé strategie průniku pro salvu střel samotnou PRO svazu. Tohle mě přijde více pravděpodobně, než, že je to pro astronavigaci.

[Alchymista]

S IR by som príliš nešpekuloval - koľko bude teplota povrchu strely pri Mach 10+? Zaznamenáš len "veci" teplejšie, zvyšok prekryje vlastná teplota.
Dosah nekontaktného zapalovača stačí 5 km s obrovským presahom - strela nepotrebuje vedieť, že je "ešte príliš ďaleko" od cieľa, potrebuje vedieť až kedy je už dosť blízko a kedy je v správne vzdialenosti.

[puma]

Tak mohou tam být třeba chlazené IR senzory, proč by to nemohlo fungovat.. Na co ti bude na střele co má evidentně vlastní radar a dokáže si změřit přesně vzdálenost od cíle na který útočí a určit přesně vlastní výšku při závěrečné fázi navedení nějaké nekontaktní zapalovače na inicializaci boj. hlavice? to nemá žádnou vnitřní logiku to takhle dublovat.