Rýchlosť x výška = predlženie dostrelu
+ dostatok nosičov - Mig-31 majú skoro toľko čo nových sučiek dohromady
+ majú ich len rusi a Kazachstan
Rýchlosť x výška = predlženie dostrelu
To sklo je téměř jistě úzkopásmový optický filtr. Jsou pro různé vlnové délky, mám jich tady dost pro astrofoto...Alchymista píše: ↑12 bře 2018, 11:58Že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer?
To mě nesedí, neboť v jaké výšce to může přejít do střemhlavého klesání?, to bude výška v řádech desítek km nad cílem, když to má takovou rychlost a pochybuji, že kdyby tam byl laser, že by to mělo takové dosahy v řádech desítek km, spíš bych byl pro nějaké pasivní infračervené senzory co dokáží na 200-300km detekovat za dobrého počasí velkou loď a pasivně navést střelu do bodu střemhlavého sestupu - v podstatě nad samotný svaz, kdy zapne až svůj radar, plus by to teoreticky mohlo detekovat plřs co ji postřelují a mohlo by to na základě toho volit vhodné manévrování, popřípadě některé střely v salvě (bude se to odpalovat ve více počtech než jeden kus v bojové situaci) by se mohli vyloženě zaměřit na lodě co vedou po nich palbu PLŘS a to budou po samotné LL hned druhé nejdůležitější cíle - křižníky Aegis, přeci jen ty RIM-161 s hořícím raketovým motorem musí svítit na IR senzorech na velké vzdálenosti, nejsou to žádná malá "prdítka", budou svítit i jen aerodynamickým ohřevem už po dohoření raketového motoru, když mají rychlost až M15, na základě sledování tras v IR spektru takových střel co tě postřelují se dá dopočítat spousta věcí, místa vypuštění s přesností na km, to stačí máš radar pro konečné navedení s dosahem desítek km na velké lodě, máš přesnou lokalizaci svazu LL, můžeš na základě toho vhodně manévrovat a navrhovat různé strategie průniku pro salvu střel samotnou PRO svazu. Tohle mě přijde více pravděpodobně, než, že je to pro astronavigaci.Alchymista píše: ↑12 bře 2018, 11:58Juraj - keď sa Janka a Danka vydávali jedna za druhú...
puma - :palec:
že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer? Niečo podobné bolo na protirádiolokačnej Ch-58
Výška/diaľka do cieľa sú počítané zo zmeranej výšky/šikmej diaľky (kolmej na dráhu či osu strely a uhlu klesania, prípadne aj odklonu od miestnej vertikály v rovine dráhy).
Z elementární znalosti fyziky je známé, že pokud má raketa max rychlost 7mach a vypustí jí nosič v rychlostí 2mach , tak raketa poletí zase jen 7mach.puma píše: ↑12 bře 2018, 00:23On to žádný scramjet taky není, je to prostě jen balistická střela (takový zmenšený Iskander-M), ten má normálně rychlost Mach 7 a to startuje ze země, tak tady připočítejte odhoz při cca +M2-2,5 ve stratosféře a už jste skoro na těch M10. Divné jsou ale ty "obdélníky" na povrchu, to vypadá a je rozmístěné, jak bezkontaktní zapalovače, otázka je na co by to bylo dobré při útoku na loď či pozemní cíl, jediný smysl by to dávalo při útoku na vzdušný cíl, nasávací otvory pro scramjet to asi nebudou.
Zamysli se nad tím, co tvrdíš, ještě jednou. Máš dvě možnosti, které definují rychlost objektu v atmosféře.1stCLJan píše: ↑14 bře 2018, 21:56Chlapy , nemáte pravdu, maximálně jí tím že jí vypustíte z větší výšky prodloužíte dolet, v žádném případě jí ale vypuštěním z letadla neudělíte větší rychlost než je její maximální rychlost.
To je prostě zákon. Ty rychlosti se nesčítají.
To jako že těch třeba 15 km výšky ze které jí vypustí jí udělí navíc rychlost 3Mach? To asi opravdu ne.
K těm okénkům, nemohli by to být vstupy pro náporový motor? Když sečtete jejich plochu tak nemusí být malá, a stačí aby se vysunuly trochu aerodinamické lapače a máte krásné nasávací otvory.