Hypersonické zbraně - RF

[WuVirr]

Doplním další video z testu

[puma]

Docela zajímavý článek, zajímavé je, že prý Čína provedla za poslední rok více testů hypersonických prostředků než USA za posledních deset let dohromady..

Hypersonické systémy, které aktivně rozvíjejí Moskva a Peking, představují vážné nebezpečí pro Spojené státy, varoval americký generálmajor Howard Thompson.
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy ... y-a-ruska/

[Juraj]

Precitajte si originalny clanok z The Hill a uloha SpaceX sa vynori v uplne novom svetle. Tisicky satelitov sledujucich priestor pod sebou a vytvarajucich redundantnu datovu siet s vysokym prenosovym vykonom je presne to, co je zakladom obrany pred hypersonickymi glidermi. Pretoze ak nieco chcete zostrelit, musite v prvom rade vediet kde a kedy. Zaroven clanok vola po zapojeni vsetkych zdrojov priemyslu na baze konkurencie, pricom sa ma opustit princip jedna zakazka, jedna firma - opat sa tu otvara otazka kozmickej sutaze v USA. Podporuje sa filozofia Patricka Shanahana, zastupujuceho sefa Pentangonu, ktory toto presadzuje
https://thehill.com/opinion/national-se ... ic-weapons
Clanok o Shanahanovi
https://www.politico.com/story/2019/01/ ... on-1064203

[QVAK]

To by ale současně znamenalo přeformování celé US ekonomiky shodně jak to udělal prezident Roosevelt s New Deal (Novým údělem). https://cs.wikipedia.org/wiki/New_Deal Tento systémový model ekonomiky zvrátila nazpět až globální liberální demokracie v průběhu 80. let minulého století za prezidenta Reagana sen. pod heslem Pax Americana. https://en.wikipedia.org/wiki/Pax_Americana do dnešní podoby kartelového Globalizmu.

[puma]

To je nesmysl, Tesla a stovky satelitů v PRO. Dokud nebude existovat hustá síť satelitů s výkonnými laserovými zbraněmi, co dokáží propálit poslední stupeň s hypersonickými kluzáky do 5-10 minut po startu - před oddělením na výšce někde kolem 100km, tak nic nebude funkční proti hypersonickým kluzákům, co létají cestovní rychlostí Mach 20-27, žádná PVO prostě na to nemá s klasickými PLŘS i kdyby létali Mach 30, tak je nezachytí, protože nemůžou stihnout přiblížení k takovému objektu při těchto rychlostech na jeho "přeletové" trase a výšce, při sestupu na cíl se ty šance na zachycení aspoň teoreticky zvyšují a nějaké tu jsou, ale to je do zásahu cíle 25-30 sekund, víc ne, dost záleží na rychlosti při závěrečném sestupu, pokud bude nad M10 a jen mírně nevypočitatelná a "decentně mírně zploštělá dráha" (tak to nedají ani klasické PLŘS čistě kinematicky se svými dosahy, jakás taká šance bude jen při střemhlavém sestupu, ale cíl nesmí ani mírně měnit dráhu), tak je to bez šancí na hodně dlouho, kor pro americkou PVO středního a dalekého dosahu, mimoatmosférické killvehikly jsou na výškách pod 70km bezpečně mimo hru a nic nezmůžou.

[martanus]

co dokáží propálit poslední stupeň s hypersonickými kluzáky do 5-10 minut po startu - před oddělením na výšce někde kolem 100km,

S vekou pravděpodobností leze predikovat, že poslední stupeň bude mít pod nátěrem skleněnou vrstvu pod kterou bude vrstva kovu nebo uhlíku.
Vysoce reflexní zrcadlo.

Tím bude jaký jakýkoliv laserový útok velmi složitý.

[BartH8]

Jsem absolutní laik. Ale, laser dělá co? Zvýší teplotu objektu? Neměl by být už ten nátěr tepelně odolný? Co by to muselo být za laser, aby to mělo trochu smysl?

[martanus]

Já jsem taky jsem laik s strojním vzděláním pracující v IT s lasery moc zkušeností nemám. Ale kdybych se chtěl chránit proti laserům tak použiji zrcadla, které jeho účinek radikálně sníží. Nátěr na těch zrcadlových panelech by sloužil jen k ochraně a kamufláži. Byla by to tenká vrstva plastu co by fotony odpařili a odrazili se pak na vrstvě kovu. Teplota zrcadlových panelů by se moc nezvýšila protože by odrazila většinu fotonů.

[martanus]

Jak se tak koukám tak vidím, že RF už technologii mnou popisovanou už mají. Použití vysoce odrazivé vrstvy. Tak na lasery zapomeňte.
Při účinnosti zrcadla 90% je potřeba 10x vetší výkon laseru. A to mohou mít rakety několik těch vrstev. Cena zrcadlové vrstvy bude mnoho násobně nižší než cena laseru.

viewtopic.php?f=29&t=288#p80130

Inovativní na sklo nanášená vrstva byla vyvinuta odborníky technologického výzkumu a vývoje v městě Obninsk (součást RT Chemcomposite Group s korporací Rostec).

Absorpční vrstva je vyrobena z oxidu kovu o síle 70 až 90 nanometrů. Kromě snížené zjistitelnosti nepřátelskými radary chrání pilota během letu před vlivem ultrafialových, tepelných a jiných záření.

[kenavf]

Mám dojem že si pletieš absorbčnú vrstvu na pohlcovanie radarového žiarenia s odrazivou(zrkadlovou) vrstvou na odraz laserových paprskov.

Vysokoodrazivá vrstva na laser funguje ale musí byť na povrchu a vysoko leštená. Akonáhle by si ju prekryl nejakou teplotne odolnou vrstvou pre vstup do atmosféry, tak prestane fungovať proti laserom. Jej odrazivá schopnosť sa tým zruší. Zruší sa aj tým že by si ju natrel akoukoľvek farbou. Tak isto nefunguje ani umiestnenie viacerých odrazivých vrstiev nad seba.
Je to o tom že laser by vrchnú farbu "zoškvaril" a tým by sa na nej realizovala jeho energia na teplo ktoré ihneď naruší zrkadlovú vrstvu a tá vrstva sa potom tiež zoškvarí. Takže odolnosť zabezpečí len to ak je leštená prvá vrstva na povrchu a nezaprášená.

[bacil]

Plošné spoje se laserem vyrábí ne pálením mědi, ale barvy na mědi, která se pak klasicky odleptá.

Pokud se teplem pálení barvy neporuší odrazová vrstva, pak by to mohlo fungovat.

[kenavf]

Ale tam sa používa presne zistené pôsobenie laserového paprsku(posuvová rýchlosť paprsku po povrchu, výkon paprsku, frekvencia impulzov paprsku,...) Tak aby to nešlo do medi. Samozrejme prechod pôsobenia z krycej farby do medi je poznať na účinku, v medi (kove) to musí dostať viacej energie aby to zaučinkovalo(spomaliť rýchlosť posuvu paprsku aby to dlhšie pôsobilo do jednoho miesta). A jedná sa o paprsky s výkonom do cca 50 Watov. Na tú hlavicu by pôsobil paprsok s výkonom o niekoľko rádov vyšším.(100kW+ ).Takže ten prechod farba/meď by sa už choval inak.
Dá sa farba "odparovať" aj vo viacerých vrstvách rôznej farby a ty "odparuješ" dovtedy dokiaľ neodkryješ tú správnu vrstvu farby.Ale všetko to robíš za ideálnych stabilných podmienok.
Ono sa to chová niekedy divne. Napríklad laserom vlnovej dlžky 1060nm popíšeš normálne povrch plastu, ale keby ten plast bol červený, tak si ani neťukne, a musíš dať do toho plastu špeciálnu prísadu (pár percent objemu) aby sa dal popisovať.

P.S.
A potom ti nejaký expert niekoľko mesiacov neopucuje objektív, a vo výrobe sa divia prečo im to popisuje stále horšie a pomalšie.(zaprášený objektív)

[QVAK]

bacile, ta barva(matná) se nanáší pro to, že od lesklého kovu se část paprsků laseru odrazí a může poškodit jak laser i vybavení pracoviště a není tak zaručena jeho stabilní technologická účinnost. Obsluha musí být za provozu ukrytá protože vzniká vedlejší jonizační záření a řezání se provádí v neutrální atmosféře(He, CO2). Používá se jak na mědi tak slitinách Al a nerezech(všech lesklých materiálech). Na větších dílech se někdy namísto barvy používá matná samolepící folie jež se po obrobení s dílů strhne.

kenavf, s červenou barvou nekamarádí rubínový laser. Barva se stříká vzduchovou pistolí v jedné vrstvě takže její tloušťka je okolo 0,05 mm. Musí být řádně vyschlá (cca 48 hod). "Čočka" se zajetelí když se při řezání nepoužívá předepsaný inhertní plyn resp. jeho malé množství. V něm nic nehoří ale vypařuje se. Obsluhy velmi nerady řádně používají He(nejúčinnější) protože po nadýchání se ztratí hlas nebo ten přejde do fistule do doby než se hlasivky propláchnou vzduchem.

[kenavf]

Napríklad UV laser nemá s popisom červenej farby problém a dokáže popisovať aj rôzne silikóny a iné exotickejšie plasty.
Ochranná atmosféra nie je podmienkou,stačí len krytovanie proti prachu a proti prípadnému odrazu paprsku do očí obsluhy. Alebo režimová miestnosť s obsluhou so stále nasadenými okuliarmi.Splodiny z pracovného priestoru sú odsávané "vysávačom" do filtrov.Píšem o popisovaní alebo gravírovaní/vyrobe razidiel a nástrojov.
Odraz od povrchu kovu, aby nepoškodil samotný laser alebo optiku sa vôbec nerieši.A pokial viem tak sa nerieši ani vysokoleštený povrch alebo popisovanie zrkadla z tej zrkadliacej strany. On totiž efektívny účinok laseru je v dosť úzkej tolerancii vzdialenosti od objektívu. O pár milimetrov vzdialenejšie a leser nič nepopíše ani nevygravíruje(je to asi o fokusovaní). Takže pri odraze je po pár centimetroch už tak "rozptýlený" že nič neurobí.(samozrejme ale ľudské oko ešte môže poškodiť)

[QVAK]

My jsme značili UV laserem i PUR, pryž a silony. Značení bez atmosféry ale čočka aby písmo bylo čitelné i v provozu se musela čistit několikrát denně. Řezali mi v kooperaci i překližku(Tl. 18 mm) ale jinou délkou(zvanou Svazek elektronů) pod He. On je velmi podstatný rozdíl výkonu laseru při značení nebo řezání kovů. Než nóbl značit díly vercajků laserem tak je podstatně lacinější i rychlejší je označit ručně el. (wolframovou)jehlou.

[Alchymista]

Vysokoodrazivá vrstva na laser funguje ale musí byť na povrchu a vysoko leštená. Akonáhle by si ju prekryl nejakou teplotne odolnou vrstvou pre vstup do atmosféry, tak prestane fungovať proti laserom.

Keď je už hlavica späť v atmosfére,ochranu proti laseru nepotrebuje - laser prestáva fungovať. Preto aj testy YAL-1 skončili nie príliš slávne a v roku 2014 ho zrušili. Problém bol v sledovaní cieľa a v dosahu - s megawatovým výkonom len pár desiatok kilometrov.

[inzo]

Achymista - laser sa stratí v plazme okolo hlavice?

[nine_mike]

inzo
Asi ani nejde o to či sa stratí v plazme, ale predovšetkým sa rozptýli v atmosfére. Jednoducho hypersonická zbraň preletí efektívny dosah laseru v atmosfére za tak krátky čas, že laser proste neurobí ani prd.

[martanus]

Chtěl bych poprosit Admini jestli by nemohli vytvořit sekci Laserové zbraně v technické sekci a přesunout diskuzi o laserech tam. Omlouvám se, že lasery dávám sem.

Ale díky vám a tomu článku http://tass.com/defense/1039482?_ga=2. ... 1496429019
jsem přišel na to jak funguje protiradarový "nátěr".

Mám dojem že si pletieš absorbčnú vrstvu na pohlcovanie radarového žiarenia s odrazivou(zrkadlovou) vrstvou na odraz laserových paprskov.

Vysokoodrazivá vrstva na laser funguje ale musí byť na povrchu a vysoko leštená. Akonáhle by si ju prekryl nejakou teplotne odolnou vrstvou pre vstup do atmosféry, tak prestane fungovať proti laserom. Jej odrazivá schopnosť sa tým zruší. Zruší sa aj tým že by si ju natrel akoukoľvek farbou. Tak isto nefunguje ani umiestnenie viacerých odrazivých vrstiev nad seba.
Je to o tom že laser by vrchnú farbu "zoškvaril" a tým by sa na nej realizovala jeho energia na teplo ktoré ihneď naruší zrkadlovú vrstvu a tá vrstva sa potom tiež zoškvarí. Takže odolnosť zabezpečí len to ak je leštená prvá vrstva na povrchu a nezaprášená.

Nepletu. Mezi radarem a laserem podle mě není velký rozdíl. Podstatou je el-mag záření. Jen laser má energii směrovanou do malého soustředěného impulsu.

http://www.transformacni-technologie.cz/46.html

Je to jen moje domněnka, tak to berte s rezervou
Podle mě proti-radarový "nátěr" není nátěr. A není to tak moc o materiálu, ale o složení a struktuře vrstev, kdy se používá polopropustná zrcadla k zachycení a odklonu radarových paprsků. Zde jsem to názornost nakreslil.
Tech vrstev bude ve skutečnosti víc. Je to jen náčrt, poměry a velikost vrstev budou jiné.

A- je povrch letadla,
B- skleněná vrstva - může být odolná proti teplotám
C- vrstva kovu
D- plastová vrstva ochrana kovové vrstvy a kamufláž, Kterou snadno prochází el-mag záření

Pokud na kovové vrstvě bude odraz/průnik 50/50 tak snížení odrazu je o 35%! Odrazí se jen 65% Jiný poměr, materiály, účinnost jen zvýší stealth vlastnost.

.
A ted k Laserům

A pokud by jste chtěli chránit předmět před laserem stačí přidat další vrstvy. Tím se k letadlu/raketě dostane je 1/100 původní energie impulsu.

.

Laserový impuls nepřiletí k D najednou, ale postupně. Takže Jednotlivé vrstvy se budou propalovat postupně

.
Takhle to vypadá na meteriálu

[Alchymista]

Rozdiely sú dva a celkom podstatné - vlnová dĺžka dopadajúceho žiarenia a s tým spojená potrebná minimálna a maximálna hrúbka vrstvy, a plošná hustota energie dopadajúceho žiarenia - je totiž podstatný rozdiel, či sa jeden megawatt vyžiarenej energie rozloží na plochu o priemere 10 či 100 metrov ako u rádiolokátoru, alebo na plochu o priemere 10 cm ako u laseru. A tejto energie sa musíš nejak zbaviť...

Totiž treba si uvedomiť - u rádiolokátoru je "zaostrenie lúča" doslova nežiadúce, potrebujeme prepátrať priestor, takže vysielame do priestoru impulz v nejakom "kuželovitom tvare" s nejakým ostrým vrcholovým uhlom (alebo nejakom "plocholalokovitom") a vysielame ich v sérii po sebe tak, aby sa čiastočne prekrývali (aby medzi nimi nezostával nepokrytý priestor). Je to vlastne kompromis medzi presnosťou merania polohy cieľa - čož je v podstate priemer podstavy "kužela" v danej vzdialenosti, a rýchlosťou prehľadávania - rádiolokátor dokáže vytvoriť a prehliadnuť len konečný počet takýchto kuželov za jednotku času, takže pokrytie plochy/vyplnenie priestoru takýmito "kuželmi" nejaký čas trvá. Kužely s väčšou základňou pokryjú priestor rýchlejšie (stačí menší počet) ale presnosť určenia polohy cieľa bude horšia.
Dôledkom je, že na cieľ v prípade rádiolokátoru dopadá málo energie - jednotky alebo desatiny či stotiny wattu na meter štvorcový, takže ohrev povrchu pohlteným žiarením je malý až zanedbateľný.