Hypersonické zbraně - RF

[Alchymista]

Mňa by zaujímalo prečo ako nosič zvolili práve MiG-31 a nie Su-30/35 kde má výhodu? Nosnosť/rýchlosť/priestor pod trupom?

Rýchlosť x výška = predlženie dostrelu
+ dostatok nosičov - Mig-31 majú skoro toľko čo nových sučiek dohromady
+ majú ich len rusi a Kazachstan

[petrp]

Je to hodně reflexivní materiál a průzračný, kdyby to byly nějaké dielektrické kryty, tak by ty "okénka" tak reflexivní nebyly.

Že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer?

To sklo je téměř jistě úzkopásmový optický filtr. Jsou pro různé vlnové délky, mám jich tady dost pro astrofoto...

[puma]

Juraj - keď sa Janka a Danka vydávali jedna za druhú...

puma - :palec:
že by sklo s reflexnými a antireflexnými vrstvami? že by laserový výškomer/diaľkomer? Niečo podobné bolo na protirádiolokačnej Ch-58
Výška/diaľka do cieľa sú počítané zo zmeranej výšky/šikmej diaľky (kolmej na dráhu či osu strely a uhlu klesania, prípadne aj odklonu od miestnej vertikály v rovine dráhy).

To mě nesedí, neboť v jaké výšce to může přejít do střemhlavého klesání?, to bude výška v řádech desítek km nad cílem, když to má takovou rychlost a pochybuji, že kdyby tam byl laser, že by to mělo takové dosahy v řádech desítek km, spíš bych byl pro nějaké pasivní infračervené senzory co dokáží na 200-300km detekovat za dobrého počasí velkou loď a pasivně navést střelu do bodu střemhlavého sestupu - v podstatě nad samotný svaz, kdy zapne až svůj radar, plus by to teoreticky mohlo detekovat plřs co ji postřelují a mohlo by to na základě toho volit vhodné manévrování, popřípadě některé střely v salvě (bude se to odpalovat ve více počtech než jeden kus v bojové situaci) by se mohli vyloženě zaměřit na lodě co vedou po nich palbu PLŘS a to budou po samotné LL hned druhé nejdůležitější cíle - křižníky Aegis, přeci jen ty RIM-161 s hořícím raketovým motorem musí svítit na IR senzorech na velké vzdálenosti, nejsou to žádná malá "prdítka", budou svítit i jen aerodynamickým ohřevem už po dohoření raketového motoru, když mají rychlost až M15, na základě sledování tras v IR spektru takových střel co tě postřelují se dá dopočítat spousta věcí, místa vypuštění s přesností na km, to stačí máš radar pro konečné navedení s dosahem desítek km na velké lodě, máš přesnou lokalizaci svazu LL, můžeš na základě toho vhodně manévrovat a navrhovat různé strategie průniku pro salvu střel samotnou PRO svazu. Tohle mě přijde více pravděpodobně, než, že je to pro astronavigaci.

[Alchymista]

S IR by som príliš nešpekuloval - koľko bude teplota povrchu strely pri Mach 10+? Zaznamenáš len "veci" teplejšie, zvyšok prekryje vlastná teplota.
Dosah nekontaktného zapalovača stačí 5 km s obrovským presahom - strela nepotrebuje vedieť, že je "ešte príliš ďaleko" od cieľa, potrebuje vedieť až kedy je už dosť blízko a kedy je v správne vzdialenosti.

[puma]

Tak mohou tam být třeba chlazené IR senzory, proč by to nemohlo fungovat.. Na co ti bude na střele co má evidentně vlastní radar a dokáže si změřit přesně vzdálenost od cíle na který útočí a určit přesně vlastní výšku při závěrečné fázi navedení nějaké nekontaktní zapalovače na inicializaci boj. hlavice? to nemá žádnou vnitřní logiku to takhle dublovat.

[Alchymista]

Pri rušení radaru sa najľahšie klame práve s diaľkou.

Chladené senzory - chladenie zlepší citlivosť a rozlišovaciu schopnosť, ale cez teplé sklo uvidíš v IR oblasti len objekty teplejšie ako to sklo, chladnejšie budú prekryté - snímač bude vidieť len to teplé sklo.

[bacil]

IR senzory mají podstatně větší vlastní šum, než je tepelný šum skla, takže chladit je je potřeba, i s teplým sklem dosáhnou mnohem lepších výsledků.

[Skeptik]

Myslím, že Alchy měl na mysli to, že není jasné, co uvidí chlazené IR čidlo přes "rozžhavené" sklíčko, které překryje všechny tepelné stopy za ním.
Obávám se, že absolutně nic.

[kenavf]

Možno je aj to sklíčko chladené.(chladenie len v terminálnej fázy letu aby sa nespotrebovalo veľa chladiva)

[Alchymista]

tým si príliš nepomôžeš - sklo je horúce od horúcej medznej vrstvy vzduchu na povrchu strely ( :arrow: teplota zbrzdeného prúdu, teplota zbrzdenia prúdu).
Preto tiež väčšina "superrýchlych" protilitadlových riadených striel (Mach 4+) používa niektoré rádiolokačné navedenie, nie IR samonavedenie. Alebo sú určené proti cielom, ktorých typická teplota spoľahlivo prevyšuje ~350-400K (kelvin).

[1stCLJan]

On to žádný scramjet taky není, je to prostě jen balistická střela (takový zmenšený Iskander-M), ten má normálně rychlost Mach 7 a to startuje ze země, tak tady připočítejte odhoz při cca +M2-2,5 ve stratosféře a už jste skoro na těch M10. Divné jsou ale ty "obdélníky" na povrchu, to vypadá a je rozmístěné, jak bezkontaktní zapalovače, otázka je na co by to bylo dobré při útoku na loď či pozemní cíl, jediný smysl by to dávalo při útoku na vzdušný cíl, nasávací otvory pro scramjet to asi nebudou.

Z elementární znalosti fyziky je známé, že pokud má raketa max rychlost 7mach a vypustí jí nosič v rychlostí 2mach , tak raketa poletí zase jen 7mach.

Pokud tvrdí , že letí 10mach , tak to musí být něco jiného než iskander, zvlášťé když má doletu 2000km. Možná vzali z Iskanderu jen korous když ten je schopen odolat 7mach a zdokonaliliho.

[puma]

Jak to?, pokud vypustím třeba PLŘS ve velké výšce při 500km/h a při 2000km/h, tak její dosah bude při 2000km/h podstatně větší při stejné trajektorii, její maximální a průměrná rychlost které dosáhne bude větší než při vypuštění při 500km/h, protože jsem ji přidal 1500km/h k dobru na startu, samozřejmě max. rychlost nenaroste přesně o 1500km/h (protože odpor vzduchu) ale naroste podstatně, zde hodně záleží na době hoření motoru a typu, zda raketový či ramjet.

[kenavf]

Ak tá raketa odštartuje z lietadla tak jej bude lietadlom udelená počiatočná potenciálna a kinetická energia,táto energia nebude na úkor paliva neseného raketou.Ušetrené palivo sa použije na zväčšenie výšky a doletu.Maximálna rýchlosť bude stále definovaná ťahom raketového motoru,odporom prostredia,zmenou výšky(potenciálnej energie),prípadne manévrovaním rakety.
Takže pomocou toho lietadla môže raketa vystúpať do väčšej výšky a na základe toho by potom mohla pri zostupe získať väčšiu rýchlosť ako tá istá raketa štartujúca zo zeme.

[1stCLJan]

Chlapy , nemáte pravdu, maximálně jí tím že jí vypustíte z větší výšky prodloužíte dolet, v žádném případě jí ale vypuštěním z letadla neudělíte větší rychlost než je její maximální rychlost.
To je prostě zákon. Ty rychlosti se nesčítají.

To jako že těch třeba 15 km výšky ze které jí vypustí jí udělí navíc rychlost 3Mach? To asi opravdu ne.

K těm okénkům, nemohli by to být vstupy pro náporový motor? Když sečtete jejich plochu tak nemusí být malá, a stačí aby se vysunuly trochu aerodinamické lapače a máte krásné nasávací otvory.

[Tomas BB SK]

tie okienka su pre farebne lasery (ako na diskoteke) aby si to ludia pred dopadom trochu uzili... Hodit bombu o ktorej sa obyvatelstvo prave niceneho mesta dozvie az po vybuchu je relikt minuleho tisicrocia. ... Raketa pri zostupe vyrobi duhu, pripadne slovansku trikoloru a zahra sojuz nerušimyj aby nepriatel vedel kolka bije

PS:
a kedze zijeme v modernej dobe - dalsi utok by uz nemusel byt konvencny - postaci haknut miestny rozhlas a pustit tam tu "staru rusku odrhovacku", zapnut CNN ako toci na uliciach wasingtonu ako ludia v panike zaliezaju do pivnic. Byt riaditelom CIA - no nenasralo by ta to ???

[nine_mike]

Podla mňa pri štarte jej rýchlosť nosiča udeľuje určitú doprednú rýchlosť, ktorá sa pripočítava k akcelerácii motora. V podstate súčet spomalenia rakety z rýchlosti pri odhode a akcelerácie motora. Samozrejme ten príspevok od doprednej rýchlosti pri odhode sa rýchlo stráca a zostáva len rýchlosť tvorená pohonom kinžalu.

[Alchymista]

Spomalenie objektu aerodynamického tvaru je "veľmi nedostatočné" - napríklad normálna letecká bomba odhodená pri podzvukovej rýchlosti z výšky menej ako 300 metrov (cca 7,8-8 sekúnd voľného pádu) ohrozuje svojím výbuchom nosič - v momente dopadu zaostáva za lietadlom o menej ako 50 metrov.

[cernakus]

Chlapy , nemáte pravdu, maximálně jí tím že jí vypustíte z větší výšky prodloužíte dolet, v žádném případě jí ale vypuštěním z letadla neudělíte větší rychlost než je její maximální rychlost.
To je prostě zákon. Ty rychlosti se nesčítají.

To jako že těch třeba 15 km výšky ze které jí vypustí jí udělí navíc rychlost 3Mach? To asi opravdu ne.

K těm okénkům, nemohli by to být vstupy pro náporový motor? Když sečtete jejich plochu tak nemusí být malá, a stačí aby se vysunuly trochu aerodinamické lapače a máte krásné nasávací otvory.

Zamysli se nad tím, co tvrdíš, ještě jednou. Máš dvě možnosti, které definují rychlost objektu v atmosféře.
1) Celkové vchar, dodané motorem.
2) Vyrovnání síly dané tahem motoru/setrvačné+gravitační a síly odporové

U balistických raket je to právě bod 1, u letadel a návratových hlavic bod 2.

Pro případ 1 pak opravdu dochází ke sčítání rychlostí nosiče a samotné rakety. Což je u případ Kinžal = Iskander. Iskander má limit rychlosti dán právě omezeným vchar. Pokud mu přidáš 2000km/h a navíc mu ulehčíš odpálením ve výšce například 15km, zásadně navýšíš vchar, minimálně o samotnou rychlost nosiče, ale díky výšce odpalu i na areodynamických a gravitačních ztrátách. Proto i kdyby byl Kinžal jen Iskander, dává smysl, proč proti Iskanderu má maximální rychlost 10M a ne jen 6M jako Iskander.

Co se okýnek týče, vstupy pro scramjet to rozhodně nebudou, na to jsou malé a nevhodně tvarované (scramjety a ramjety mají vstupy nálevkovité, aby docházelo ke kompresi vzduchu). Stejně tak to nebudou krytky Infračidel, anžto jak bylo podotknuto, hovno by to vidělo kvůli horkému vzduchu kolem hlavice.

njespíše půjde o krytku optoelektronického systému. Tedy kamery a možná nějakého laserového měřiče/radaru.

[1stCLJan]

Cernakus, neznám tvojí odbornost , ale jsem si jistý že to nebude odbornost vztahující se k aerodinamice a pohybu těles. Píšeš nesmysly.

Jak jsem řekl, ty rychlostí se nesčítají. Nepohybujeme se ve vesmíru. (Mezihvězdném prostoru).

Takže ještě jednou a naposledy , při vypuštění rakety nosičem se raketa pohybuje takovou maximální rychlosti jaká je pro danou raketu daná konstrukcí.

Pokud je raketa schopna např. Vyvinout rychlost 3M. A opouští nosič v rychlostí 2M (rychlost nosiče vůči zemi), tak se od nosiče vzdaluje rychlostí 1M a vůči zemi se pohybuje rychlostí 3M.

Tvrzení že se bude od nosiče vzdalovat rychlosťí 3M a vůči zemi 5M což je 2M nad maximalní konstrukční rychlost je důsledek neznalosti základů mechaniky těles. Tvoji argumentaci rozdílů mezi letadlem a raketou nemá cenu komentovat.

[Alchymista]

Predovšetkým si polož jednoduchú otázku: čím je limitovaná maximálna rýchlosť riadenej strely typu Iskander?