Hypersonické zbraně

[puma]

První pluk komplexů s bloky Avangard zahájí v roce 2019 bojovou službu v divizi strategických raketových sil v Dombarovsku.

26. prosince ministerstvo obrany na základě pokynů ruského prezidenta Vladimira Putina provedlo úspěšné testování raketového komplexu s blokem Avangard. Raketa byla vypuštěna z oblasti Dombarovského v oblasti Orenburgu, zasáhla cíl, který byl na Kamčatce vzdálený šest tisíc kilometrů. Testovací program byl plně dokončen, umožňuje kompletní uvedení do služby.

Projekt na vytvoření rakety s blokem Avangard byl málem zrušen před čtyřmi lety. Oznámil místopředseda vlády Jurij Borisov na televizním kanálu "Rusko 24".

Dodal, že "komplex se rodil s velkými porodními bolestmi." Podle Borisova na setkání s vrchním velitelem se před čtyřmi lety projednávalo, zda jej zrušit.

"Nejvyšší velitel položil hlavnímu konstruktéru otázky a on odpověděl:" Dejte nám ještě jednu šanci. " A dostal ji, " uvedl místopředseda vlády.

https://tvzvezda.ru/news/opk/content/20 ... 2-1pz7.htm

Nějaká nová animace (1:36) tří Avangardů uspořádaných do trojúhelníku oddělujících se od posledního stupně rakety - to jsem ještě nikde neviděl.

https://twitter.com/AlexKokcharov/statu ... 8993390594

Dobré video pro představu jak to dlouho trvá klasické jaderné hlavici od vstupu do atmosféry po dosažení cíle

[Zahradnik]

Hlavná výhoda avantgardu teda spočíva v Tom že od vstupu do atmosféry vie zasiahnuť cieľ podstatne rýchlejšie? S tým že vie aj manévrovať a zásadným spôsobom meniť trajektóriu?

[Juraj]

Pri rýchlostiach vstupu hlavice do atmosfery okolo 20M dochadza k rozpadu molekularnych vazieb vzduchu. Hlavica je obalena oblakom plazmy, ktora brani radarovemu zameraniu. Ak naviac este manevruje, prakticky je nemozne proti nej zasiahnut. Uz tu bolo spomenute, ze vychylenie drahy o jednotky stupnov pri rychlosti 6,5km za sekundu urobi za sekundu rozdiel vo vypocitanej trajektorii o stovky metrov (1km sposobi odchylka 9°). Hlavica v tvare klzaku priblizujuca sa k cielu nie po balistickej krivke, ale nahodnou plochou trajektoriou vo vysokych vrstvach atmosfery je potom sucasnymi prostriedkami neohrozitelna.

[Alchymista]

Zahradník: Nie, Avangard priletí k cieľu neskôr ako klasická hlavica.

Ale - antirakety majú obmedzenia.
Tie s veľkým dosahom (upper tier, exoatmospheric interceptor) pôsobia len mimo atmosféru, nedajú sa z rôznych dôvodov efektívne použiť proti cieľom v menších výškach (pokiaľ vôbec). Dosah je typicky v rozsahu 80/100km až 400-500+ km
Tie s malým dosahom (lower tier, endoatmospheric interceptor) pôsobia v atmosfére, ale kvôli tomu majú relatívne malý dosah, neprevyšujúci 80-120km.
Avantgard sa snaží vyhnúť obom - do atmosféry vstupuje skôr ako klasické hlavice, a "kĺže" vo veľkých výškach - tým podletí priestor pôsobenia antirakiet ďalekého dosahu (upper-tier) - z rôznych dôvodov nemôžu za cieľom znovu vstúpiť do atmosféry.
A podobne sa môže vyhýbať aj antiraketám blízkeho dosahu (lower-tier), kde tak isto môže priestor účinnosti "podletieť" rýchlejším vstupom do spodnej troposféry a trebars posledných 20-30km pred cieľom poletí klesajúc z výšky 10 či menej km k zemi do bodu optimálnej výšky výbuch rýchlosťou Mach 5-8 (za hranicou použiteľnosti rakiet PVO).

[puma]

Ne, hlavní výhoda je, že nemusí letět po balistické dráze. Třeba si uvědomit jak pracuje PRO USA (nebo jakákoliv jiná - ICBM, tedy poslední stupeň s MIRV je nemanévrující lehce předvídatelný objekt letící po balistické dráze +- nějaké drobné). Interceptory PRO musí zachytit ICBM ještě před vysypáním několika kusů až desítek jaderných hlavic + falešných cílů z posledního stupně - jinak se podstatně začne násobně zvedat počet možných cílů, které je třeba z/ničit současně. Avangard pak vnáší jen tím, že je vysoce manévrující objekt, do klíčových výpočtů pro navádění interceptorů SM3 PRO a podobných obrovský prvek nejistoty, za druhé je klíčové, že Avangard se oddělí podstatně dříve od posledního stupně ICBM, protože to jsou "kluzáky" a mohou se odpoutat od nosiče podstatně dříve, schopné využívat atmosféru k "odrazům" (podstatné změně své trajektorie - predikce balistických tras přestávají platit - místo zachycení cíle na který letí interceptor XY už dvě minuty najednou přestává platit, protože cíl může být za dvě minuty o 800km vlevo nebo v pravo či už úplně někde jinde nebo o 200km výše pokud využije první kontakt s atmosférou k "vertikálnímu skoku") za cenu malého snížení své rychlosti, na rozdíl od klasických jaderných hlavic začnou buď náhodně "kličkovat a skákat horizontálně a vertikálně" nebo poletí po předem předprogramovaných drahách aby se vyhnuli zachycení ze známých PRO námořních nosičů a pozemních základen, popřípadě mohou jít trasy teoreticky přeprogramovat i za letu ve vesmíru. Vtip je totiž v tom, že ty interceptory musí startovat, co nejdřív aby stihli vůbec zničit ještě neoddělené MIRV hlavice od posledního stupně, jak se oddělí tak mise selhala. A na co startují ty interceptory?, je to jen matematika, kde mají vypočítané body střetu x minut dopředu s cílem XY na který letí? je to "jednoduchá" predikce neměnné balistické trajektorie x minut dopředu, kterou následně upřesňují radary a navádí je do místa zachycení cíle vlastním IR čidlem. Jenže, co se stane, když se kluzáky oddělí od posledního stupně podstatně dříve než klasické nemanévrující hlavice? Máme tu podstatně více nepředvidatelnosti ve výpočtech a ještě méně času zachytit poslední stupeň ICBM s MIRV. Už jen tímhle je podstatně narušena efektivita jakékoliv PRO proti ICBM, a ještě k tomu přidejte manévrování a změny horizontální a vertikální parametrů dráhy kluzáku, které vůbec nepůjdou předpovědět (blížit se balistické křivce na kterou ty interceptory před X minutami odstartovali) a jste v háji..

[gandalf]

Nebude problém i v tom, že protivník do poslední chvíle neví, co je vlastně v tom posledním stupni "nabito"?

[puma]

To to také, ten to pak ještě znásobí, protože buď musíte věřit, že žádný Avangard neexistuje nebo předpokládat, že vše, co letí může být Avangard a zařídit se podle toho, jenže nemáte nic v ruce proti němu a dlouho mít nebudete..

[kozlus]

Maximalne tak na zapadni hranici RF odpalovaci sila a snazit se znicit celou strelu jeste pred startem nebo v pocatecni fazi letu pred oddelenim posledniho stupne a naslednym oddelenim jednotlivych hlavic.

[gandalf]

.... a modlit se, aby si to silo nenašla křídlatá raketa, nebo záškodník, anebo Iskander /možná i preventivně, při jistém stupni ohrožení/. Je přece logické, že nejprve začistím "blízké" okolí.

[Juraj]

Obecne sa pri PRO uvazuje o utoku na letiace rakety v stupajucej faze. Vtedy este nemanevruju a ich draha je vypočítatelna. V momente dosiahnutia apogea zacinaju moderne rakety manevre a akonahle dojde k rozdeleniu, kde jednotlive hlavice tiez mozu manevrovat, obrana uz je prakticky nemozna. Prave kvoli tomu, aby bolo mozne strielat proti stupajucin raketam z Ruska, USA rozmiestnuje systemy PRO co najblizsie k ruskym hraniciam. Tie bullshity, ze je to proti Iranu, ci Severnej Korei v Rusku vyvolavali zachvaty smiechu

Ja si vsak myslim, ze najvacsim prinosom Avantgardu je zvladnutie fyziky riadeneho letu pri mimoriadne vysokych rychlostiach. To vyuziju dalsie generacie lietajucich aparatov a Rusi tymto ziskavaju obrovsky naskok pred ostatnym svetom. Dalsia vyznamna vec, ktoru si treba vsimnut je oznameny dolet sucasneho testu. Je to len cca 6200km. Ak ratame, ze let glideru v atmosfere su stovky kilometrov, je to na hranici INF. V podstate je mozne tymito raketami utocit zo zakladni vo vnutrozemi prave na ciele PRO, ako spominal puma. Rusi dnes maju mnozstvo variant ako znicit tie systemy - od rakiet s plochou drahou letu, cez takticke balisticke rakety az po Avantgard. Po ich zniceni potom bude štart ICBM odvetneho uderu neohrozeny akymikolvek obrannymi systemami USA. Tym padom sa znovu Rusko dostava k parite.

[kozlus]

Dalsi otazka je, jak moc to umi manevrovat, aby se to pri navratu do atmosfery neotocilo a nevratilo se to 1-2000km zpatky. To by pak mohl protivnik vyhodit vsechny vypocty minimalniho dostrelu z jednotlivych zakladen.

[puma]

Ten dolet je ale je jen vzdálenost od místa testu (raketové základny) na střelnici na kamčatku. Samotný dolet je omezen možnostmi ICBM (nebude to horší než s klasickými hlavicemi). Takový "kluzák" jej bude moci bez větších problému dost podstatně "natáhnout" ještě o 3000 až 5000km odhadem když na to přijde - možná i podstatně více, za cenu nějaké přijatelné ztráty rychlosti, kterou přemění ve vertikální odraz od horních vrstev atmosféry, takhle může "skočit" několikrát teoreticky, protože tohle klasická bojová hlavice nedokáže nemá na to aerodynamiku, tedy dolet bude teoreticky neomezený, ale to je nevyužitelné, každá sekunda letu k cíli se zde počítá.

Topol má apogeum ve výšce 500 až 1000km nad povrchem země.

[Juraj]

Skor je otazka, ci aerodynamicky klzak dokaze vyrazne skrátiť dolet klasickej ICBM. To by zmenilo strategicku raketu na takticku. Moj nazor je, ze nejake velke skratenie nenastane. Pri uplnom obrate by doslo k prilis velkej strate rychlosti. To by vsak mal posudit niekto znaly aerodynamiky. Glider vsak urcite bude vediet namiesto klzania zostrmit dopadovu krivku prakticku na kolmicu pripadne az do negativneho smeru.

[kenavf]

Možno je to o tom že si nesmieme asi predstavovať nejaké mohutné manévrovanie od osi letu. Na znemožnenie protireakcie bude stačiť aj "malé" manévrovanie a nie otočky o 180°.

[Alchymista]

Práve posúdiť výkony je problém - aj pre väčšinu skutočných znalcov. Proste preto, že s aerodynamikou extrémnych rýchlostí v riedkej atmosfére nemá takmer nikto - mimo konštruktérov balistických hlavíc a raketoplánov - reálne skúsenosti. A tí sú jednak vzácni a jednak berú držhubné.

V problematike vystupujú celkom veľké nejasnosti - napríklad aké veľké riadiace sily dokážu vytvoriť aerodynamické kormidlá pri letoch v prostredí s nejakou hustotou (tj. v nejakej výške) pri nejakej rýchlosti - tj. aké účinné sú kormidlá za daných podmienok. Lenže druhá otázka znie - aký je aerodynamický ohrev kormidla vystaveného do prúdu vzduchu za týchto podmienok... Tretia - alebo vlastne prvá - otázka je, aké riadiace sily potrebujeme vytvoriť na manéver s nejakým preťažením. Problémom je fakt, že kvôli vysokej rýchlosti sú aj pri vysokom preťažení polomery manévrov veľké. Napríklad pri preťažení 50G (500m/s^2) a rýchlosti 6000m/s je polomer zákruty okolo 72km - a manéver "zátačka o 90°" trvá skoro 19 sekúnd. Potom aj manéver "skoro kolmý dopad" začína byť celkom problematický na uskutočnenie - letová výška nemusí stačiť na dokončenie, a dosiahnuť v počiatočnej fáze manévru, vo výške 70+km, potrebné preťaženia je zrejme aerodynamickým riadením nemožné

[puma]

Ovládání bude podle mě řízené elektromagneticky prostřednictvím interakce s plazmou, která bude objekt obklopovat od vstupu do atmosféry až v podstatě do zásahu cíle, díky jeho vysoké rychlosti. Stačí nějaké čtyři výstupky silných elektromagnetů někde na zádi kluzáku, mezi kterými se řízeně mění síla elektromagnetických polí, které pak interagují jen úplně drobně s plazmou která objekt obtéká a na zádi objekt opouští (pak magnetické pole bude ležet v neutrální poloze v těžišti kluzáku mezi těmito čtyřmi silnými elektromagnety a dle potřeby se bude vychylovat - zesilovat a zeslabovat) a takovéhle drobné ale zase kontinuální (narozdíl od malých raketových motorků) směrové momenty by mohli stačit na ovládání po celou dobu letu v atmosféře a hlavně v horních vrstvách, kde budou rychlosti v řádu 25 až 30 Machů.

[Alchymista]

Kde na to vezmeš energetické zdroje? Elektromagnet nefunguje zadarmo...

[puma]

Úplně jednoduše a ještě to bude pasivní energetický systém, budu těmi čtyřmi výstupky elektromagnetů na zádi lapat silně nabyté částice z plazmatu, který je obklopuje, a takto nabíjet s nimi čtyři silné kondenzátory na palubě a pak můžu dělat krátké ale silné elektromagnetické pole (pulzy) interagující s silným magnetickým polem plazmy opouštějící už objekt na zádi a vychylovat jej vůči těžišti kluzáku a tak řídit let Ve vysokých vrstvách atmosféry při velkých rychlostech pak budou takové drobné ale kontinuální řídící momenty stačit na dost prudké manévrovací schopnosti takového kluzáku. Samotná plazma obtékající kluzák už má silné elektromagnetické pole, takže mi stačí jen jej pulzně elektromagneticky ovlivňovat a nejlíp na zádi jej vychylovat vůči těžišti kluzáku.

[atlas]

No teraz stačí chlapcom s NASA CIA ... pozrieť AK prečítať a nemusia ani poradu expertov ani špiclov...a možno inšpiracia aj pre Rusov.

[puma]

Tak to není nic světoborného, spíš jde o to, jestli by to mohlo nějak takto fungovat nebo ne, těch elektricky nabitých částic v silně ionizovaném prostředí plazmy je vysoká koncentrace a využít jej pro nabíjení kondenzátorů se přímo nabízí, když nejdelší část trasy takového kluzáku bude v horních vrstvách atmosféry a klasické aerodynamické řídící plochy budou neúčinné a na plynové korekční motorky je zas třeba sebou tahat nějaké médium.