Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Čím by poháňali zariadenie so stálym výkonom "niekoľko MW". Keď je pulzný výkon tak ti na to stačí relatívne malý motor o výkone pár stoviek kW. Ale trvalý výkon je o niečom inom.To už je riadne veľká elektrocentrála s trvalým výkonom niekoľko MW, to už je problém dostať aj na jeden náves.

P.S.
Dieselagregát 2,4MW...18,5ton.....+ náves
http://www.zeppelin.sk/elektrocentraly- ... c175-3100/

Jedna věc je výkon vysílače a druhá zisk antény.

MW v izotropní polokouli a MW se ziskem antény 60dB je už TW.

Něco o ochraně vstupů vím. Sice to ochráníte při laboratorním měření, ale v reálu to někde kmitá a shoří to. Ani stínění není 100%

MW Motor a generátor najdeš třeba v lokomotivě

Jeste k tem vykonum. Vyzareny vykon neni vykon vyzareny vysilacem, ale vykon zesilany zuzenim vyzarovaciho paprsku antenou. Vykon vysilace je o rad mensi.
Co si pamatuju tak prvni radary Tesla RP-2 pohanel agregat s motorem z T-603, byl i v T-805 a davalo to jeden 15 kW pri 1500 ot/min a druhy 30 kW pri 3000 ot/min. Jaky byl u radaru nevim...
Vyzareny vykon vic jak 100 kW

Nejvetsi elektronku co jsem videl davala asi 50 kW do kaliciho agregatu a byla na vysku k metru, chlazena vodu. Kdyz by to melo davat 1 MW vykonu, tak lampa by potrebovala pri 50% ucinosti 2 MW prikonu, coz by znamenalo 1 MW tepla odvest. To by bylo vodovodni hospodarstvi jako ve vetsi kotelne.

Na to ruseni bude asi take impulzni vykon, staci zarusit par bitu a zprava je necitelna, zkousi to opakovat. U nas delali rusicky VKV, to melo hlavne rusit letadla ve spojeni s navodcikem. Naprogramoval se kmitocet a sirka co ma hlidat, zavysilalo to az kdyz vysilac co to melo rusit zavysilal. Melo to asi 500W, kdyz to zkouseli na delfinech, tak kdyz leteli 300 m od sebe, zarusilo je to. Mohli k sobe na 300m a aby mohli bliz musel jim to povolit velitel letectva.

Trvaly vykon vysilace 1 MW by bylo monstrum, urcite na na nakladak.

Výkon vysílače (trvalý) 100 kW do antény se ziskem 16 dBi s útlumem napaječe 1dB dá vyzářený výkon (EIRP) více než 3MW GW měl jsem tam chybu)...
Připadá to někomu nereálné?

Doba se změnila, dnes není 1 vysílač na všechno, ale tisíce malých vysílačů s tranzistory a každý má svůj signál i svoji anténu. Díky tomu může anténa nehybně stát a signál se točí, může vysílat do více směrů a různými kmitočty a stejně tak přijímat.

petrp píše: ↑

07 říj 2018, 23:11

Výkon vysílače (trvalý) 100 kW do antény se ziskem 16 dBi s útlumem napaječe 1dB dá vyzářený výkon (EIRP) více než 3MW...
Připadá to někomu nereálné?

Nie som elektro, ale mne pripadá že to EIRP je už skôr o "zvýšení hustoty výkonu" len do malého priestoru, takže to nie je ten náš trvalý výkon.
https://cs.wikipedia.org/wiki/EIRP
S tou Krasuchou by museli prísť minimálne dva ťahače ktoré by slúžili ako elektrárne a ďaľšie dva ťahače/cisterny s naftou.(spotreba cca 600L/hod)

Si uvedomte, ako Krasucha-2 aj Krsucha-4 vyzerá - jej anténny systém je doslova "rádiový kanón", a vyžaruje v priestore nie širšom ako 10°, skôr ale užšom ako 2-3°, takže na AWACS (alebo iný pracujúci letecký rádiolokátor) sa musí zamerať dosť presne (od toho sú ich parabolické antény pohyblivé). Čo je ale hlavné, svoje rušiace impulzy vysiela Krasucha v presne určenom čase - aby na vstup antény dorazili práve vtedy, keď sa ochrany napadnutého rádiolokátoru "otvoria", aby umožnili priatie impulzov odrazených od cieľov.

Treba brať do úvahy aj to, ako AWACSy a rôzne odpočúvacie systémy fungujú - len veľmi zriedkavo je ich v oblasti aktívnych viac, takže každý takýto špecializovaný rušič pôsobí proti jednému celkom konkretnemu cieľu, a nie "všesmerovo". Takže rušič je na tom energeticky dokonca relatívne lepšie ako napadnutý rádiolokátor - ten pracuje v širokom priestore (alebo dokoknca s kruhovým obzorom), kým rušič len v jedno celkom úzkom smere a môže z celého pracovného cyklu využívať len pre seba výhodné časové okno (rušenie prebieha len pre tú časť z 360 stupňového zorného poľa , keď sa rádiolokátor "díva" smerom na bránený objekt či priestor).

petrp píše: ↑

07 říj 2018, 21:54

inzo píše: ↑

07 říj 2018, 21:43

Takže nejaké pulzy od Krasuchy musí vydržať - ale ako moc?

Jak to říkal Klaus st.? "To je ale zásadní nepochopení..." - Krasucha 2 i 4 jede v TRVALÉM výkonu (řádu jednotek MW vyzářeného výkonu), ne v pulzním. NA ak.eu jsem dával graf výkonové hustoty v závislosti na vzdálenosti, ale teď ho nemůžu najít...
...

Ale tu sa vedie dohadovanie o tom čo sa myslí tým "trvalým výkonom v rádoch jednotiek MW vyžiareného výkonu(nie pulzného). Miešanie trvalého výkonu s nejakým EIRP je už zavádzajúce. EIRP je nejaký prepočítaný ekvivalent. Pod pojmom "trvalý výkon" by sa malo rozumieť to čo ide na antény neprerušovane a pri jednotkách MW by to mali problém uživiť. Krasucha je vždy fotená ako jedno vozidlo s anténou.

EIRP - vyzářený výkon vztažený k izotropnímu (ideálnímu) dipólu. V pulsním módu dá vždy vysílač výkon řádově větší. Prohlédni si pořádně anténu Krasuchy-2. Její zisk je na 2 GHz ca 33 dB a vyzařovací úhel 3,5°, ale na 10 GHz je zisk už 46 dB a vyz. úhel pod 1°! Není potřeba mít velmi výkonný vysílač, anténa a její zisk je taky součástí vysílací cesty!

Při trvalém výkonu vysílače 100 W je tak na 10 GHz vyzářený výkon 3 MW.
Při pulsním výkonu 10 kW jsou to už 3 GW vyzářeného výkonu!
.

.
http://ok1in.cz/?Technika/Uzitecne-vypocty

Ten vykon jde do anteny a ta ten vykon z vysilace nasobi svym ziskem. Ten vyzareny vykon je vlastne porovnani vyzareneho signalu do jednoho smeru z anteny s vsesmerovym vyzarovanim a soustredenym paprskem ze smerove anteny.

Ta mereni jsou dost slozita, na nizsich kmitoctech je merena antena na rotatoru a asi 500m od toho je prijimaci antena s mericim prijimacem do ktereho je vedena informace o natoceni anteny, k tomu da silu prijimaneho signalu a namaluje to diagram vyzarovani anteny. Meri se v rovine horizontalni a vertikalni a vysledk se deli dvema. My to mame na letisti, aby okolo nic neodrazelo signal a nezkreslovalo to mereni.
Na mereni mikrovlnych anten je to podobne, jen se to meri v bezodrazove hale, kde jsou vsechny plochy pokryty malejma jehlany na povrchu z grafitu, aby to nedelalo odrazy a nezkreslovalo to mereni.

Meri se to na pokles signalu o 6 dB, to je potom sirka vyzarovaneho uhlu anteny. Ty profi merici strediska stoji miliony, u nas v repubice jich bude mene nez prstu na ruce....

Pojmenovajte si to jak chcete, takhle se vsude uvadi vyzareny vykon, podle zmerene charakteristuky anteny a jejiho vyzarovacimu vykonu. Tak se uvadeji ty kW a MW co ctete a plati to po celem svete stejne.

Vykon vysilace x zisk anteny = vyzareny vykon.

Ta kobka s vysilaci elektronkou 1 MW, to je s prikonem 2 MW s prislusenstvim by se nevesla na nekolik nakladaku.


Takže rušič je na tom energeticky dokonca relatívne lepšie ako napadnutý rádiolokátor - ten pracuje v širokom priestore (alebo dokoknca s kruhovým obzorom),
to je zase zjednodusene, u toho radaru se antena toci a ma take maly vyzarovaci uhel jak pise petr, je jedno jestli se antena toci nebo stoji. I ten Awacs toci antenou. Jak nekdo psal o novych antenach co maji stovky mudulu vysilac/prijimac, tak to smeruje elektronicky, ale ne kolem dokola, mechanicky se to natoci na smer ktery je zajima. Tak jsou delane ty velke zahorizontalni radary s dosahem tisice kilometru. Tam je to v baraku a mechanicky se to nesmeruje.

Beda píše: ↑

08 říj 2018, 09:58

Ten vykon jde do anteny a ta ten vykon z vysilace nasobi svym ziskem. Ten vyzareny vykon je vlastne porovnani vyzareneho signalu do jednoho smeru z anteny s vsesmerovym vyzarovanim a soustredenym paprskem ze smerove anteny.
..

A v tomto je to celé "zakopané", pretože sa udáva koľko MW by mal výkon vysielač ktorý vysiela všesmerovo keby sme chceli dosiahnuť takej istej "hustoty výkonu" ako u úzkopaprskovej smerovej antény.
V rámci profesie to môže byť zaužívaný systém ale v rámci niektorých laických debatách to môže byť zavádzajúce(zákon zachovania energie)

Je to ako keby som udával výkon laserového ukazovátka(s laserom 0,5W) a ten výkon by som udal v MW žiarovky, ktorá dosiahne takú istú hustotu energie na mm2 ako ten laser.

To EIRP není skutečný výkon vyzářený tím směrem. To je výkon, jaký by musel mít dipol, aby výkon vyzářený tím směrem byl stejný. Takže žádné extra výkonné agregáty typu menší elektrárny k pohonu nejsou potřeba.
Zákony fyziky zachráněny. :jo:

Veď to tak aj píšem.

Já jen jásal nad tím, že Krasucha není polykačem obrovských příkonů, jak někteří dumali. Že nemusí vypnout vesničku střediskovou, aby ji spustili.
Dupnu na trávník a nic. Dupnu na rýč a trávník je proříznut. Jako malý kluk jsem četl Paprsky smrti inženýra Garina. To bylo něco. Laser a Krasucha dohromady. Plnospektrální.
U Krasuchy je bezva, že ten, co to dostane, tak si to taky koncentruje anténou a v první chvíli i zesílí zesilovačem. Než se mu to pokazí.

jura-p píše: ↑

08 říj 2018, 12:57

.. Jako malý kluk jsem četl Paprsky smrti inženýra Garina....

Tiež by som to ešte niekde našiel.

prijimace maji ochranu, na vstupu je jeste jeden prijimac ktery hlida silu prichozoho signalu a jak to prestoupi nastavenou uroven zachova se jako dioda, zkratuje vstup a tim se snizi citlivost a radar nevidi tak daleko. To je take princip ruseni radaru jak aktivnich, tak pasivnich. U tech pasivnich je cele sledovane spektrum rozdeleno na nekolik samostatnych prijimacu podle kmitoctu, kazdy prijimac na cast pasma a tak tam to zaruseni nezlikviduje celek. Na tom letadle je tech zdroju vysilani nekolik na ruznych pasmech, tak neco z toho projde.

Zajimave ze puvodne KOPAC mel byt v Krkonosich na vyhledavani vysilacek spionu. Pritom se zjistilo ze to dokaze sledovat letadla.

Na falešný radar jde udělat i z mikrovlnky a dělali to už Iráčani.
Vezmeš mikrovlnku rozbiješ dvířka a někam jí postavíš, buď směrem na oblohu nebo třeba odrazem.
Pro letadlo to vypadá jako záblesk právě těch bočních laloků střeleckého radaru.
Američani takhle v Iráku vystříleli možná stovky a možní tisíce raket. Pokud se to totiž hodí někam do zákopu a hodí se přes to plachta, tak to na první pohled nikdo nepozná. Jestli tam je zakopaný radar nebo něco jiného.

Modernější protiradarovou střelu (ačkoliv HARM je "raketově" - co se týče rychlosti, doletu, profilu letu - zastaralá, jistě má nový software, elektroniku s SDR přijmači a DSP zpracováním s nějakým "rozpoznáváním vzorů" pomocí AI metod...) už nějakou mikrovlnkou v zákopu pod plachtou těžko někdo oblbne...

Ale stejně jako se vyvinula elektronika střel, ještě rychleji - protože je to zjevně mnohem vývojově levnější, než integrovat sofistikovaný systém do střely - se vyvinuly metody falešných cílů a klamání. K tomu všemu stačí širokopásmový vysílač, a digitální syntéza signálu, tj. obdoba SDR na straně vysílače. Výpočetně takovou věc zvládne i počítač velikosti/ceny Raspberry Pí, v tom není žádný problém. A vlastní vysílací technika, založená na současných polovodičích - to je záležitost, která před pár lety byla úplným snem... (opravdu už na to není potřeba magnetron z mikrovlnky, hehehehe)

už nějakou mikrovlnkou v zákopu pod plachtou těžko někdo oblbne...

Ano, pokud bude jedna, je to pravda.
Ale pokud jich bude tisíc a navíc prostor občas prohozený skutečným radarem, je situace jiná.
Je to to samé, když za WW II ženisti pokládali minové pole skutečné s pravými minami a falešné, kde použili třeba zátky od flašek a sem tam nějakou nefalšovanou minu.
Nebo zapálené pneu, návnada v ič spektru, jaký mělo použití takových anachronismů úspěch v Jugošce?
Jak se říká, mnoho zajíců, vlkova smrt z uhonění.

grovik píše: ↑

27 led 2019, 11:59

Na falešný radar jde udělat i z mikrovlnky a dělali to už Iráčani.
Vezmeš mikrovlnku rozbiješ dvířka a někam jí postavíš, buď směrem na oblohu nebo třeba odrazem.
Pro letadlo to vypadá jako záblesk právě těch bočních laloků střeleckého radaru.
..

Zaujímavé že keď som slúžil u S-75 v roku 1988 tak sa nikdy nespomínalo že by existovali nejaké "návnady/falošné radary" aby upútávali protivníkovu pozornosť a vyvolávali jeho reakcie a plýtvanie rakiet.(neviem či sa s tým stretol kolega z S-125?). Síce doba/technika sa od vtedy zmanila, ale tie návnady by bolo relatívne očakávané opatrenie/zariadenie, ale nepočul som o tom.
Jediná protiraketová činnosť bolo otočenie radarom(zaviedlo to chyby do navádzania protiradiolokačnej strely) a jeho vypnutie.