Jaderné incidenty

[kozlus]

Ja vam nevim, izotopova baterie pro raketu na kapalna paliva? Kdyz se budeme bavit o vojenskych raketach, tak tam je potreba zajistit dodavku energie jen na kratkou dobu. U tohoto typu zdroje musi byt jine bezpecnostni predpisy pri vyrobe i skladovani a pri testovacich strelbach by dochazelo k drobnemu navyseni radiacniho pozadi a to by bylo po celem svete revu. Jak malej a lehouckej by ten zdroj musel byt, aby to tyhle nevyhody prevazilo? Pri pouziti v civilni sfere na nosnych raketach pro vesmirny program by to mohlo davat vetsi smysl.

[Alchymista]

A čo tak napajanie odpalovacích zariadení balistických rakiet ponorených na morskom dne? :evil_smile:

[kozlus]

To by bylo pekne hnusny :dobre:

[k42]

Alchymista: něco takového to být musí, to dá rozum.

Protože, jediná výhoda radioizotopového zdroje je jeho dlouhá časová výdrž, relativně jednoduché provedení bez mnoha pohyblivých součástek (termoelektrický generátor - tj. je to inherentně vysoce spolehlivé), zatímco nevýhody jsou jeho obtížná regulovatelnost (radioaktivní rozpad probíhá pořád neměnnou rychlostí se stálým tepelným výkonem bez ohledu na cokoliv), velmi nízká efektivita (poměr tepelného/elektrického výkonu), radiační nebezpečnost, nutnost velkého stínění (jinak je relativně snadno detekovatelný) současně s velkými požadavky na chlazení a nakonec i prostá vysoká jedovatost všech radionuklidů (plutonium a další těžké kovy jsou snad největší anorganické jedy). A navíc to je ukrutně drahé (gram plutonia má dost vysokou cenu) - takže to nebudou dávat do nějaké obyčejné miny/rakety s chemickou trhavinou, ale výlučně do něčeho extra, velmi pravděpodobně s termojadernou bojovou částí.

Takže vojenské použití má význam jen tam, kde jde o dlouhodobé bezobslužné nasazení. Je-li testování někde u moře, samozřejmě se nabízí nějaké miny nebo dlouhodobě uložené nástrahy, klidně i velmi sofistikované... strategické/taktické a k tomu docela určitě termojaderné.

Ale mohlo by jít i o elektrický zdroj něčeho s velkým strategickým/taktickým významem - třeba dálková podmořská odposlechová/vysílací stanice, možná dopravovaná na místo nasazení nějakým spešl "torpédem" nebo raketou (protože něco tam bouchnout muselo).

Možná si Rusáci chtějí postavit nějaký rozlehlý strážní/komunikační systém, umístěný na mořském dně, jako je ten amícký SOLUS (nebo jak přesně se to zrovna jmenuje). Který chtějí rozmístit třeba až v případě, kdy se bude schylovat ke skutečné válce, takže to mají připravené jako torpéda nebo rakety... aby to mohli šoupnout, kam zrovna potřebují, nějak dálkově a rychle...

[Hektor]

Problém samostatnej míny, “raketového sila” je že niekto to môže nájsť a hrať sa s tým.

[k42]

Ještě je možné, že jim v tom bazmeku explodovala autodestrukční nálož, která by v něčem takovém mohla být pro případ nalezení protivníkem...

[riho]

Kozlus a vieš, že si možno trafil klinec po hlavičke? Uvažujem o tom už dva dni. Súčasné rakety majú dobu potrebnú na napájanie max pár desiatok minút. Na to stačia chemické batérie, max nejaká výklopná elektroturbínka. Lenže Burevestnik má mať globálny dosah a teda dobu letu niekoľko hodín. Vďaka hypersonickej rýchlosti sú nejaké čachre s aerodynamikou silne obmedzené. Náporový motor nemá okrem čerpadiel asi žiadne pohyblivé časti typu kompresor, či turbína, od ktorých by sa cez prevod dalo pohánať dynamo, či alternátor. Stačí ako nápoveda, alebo to mám napísať natvrdo. Ak sú izotopové články schopné 50 rokov napájať medzihviezdnu sondu (a to je viac ako 50 rokov stará technológia), tak pár hodín hypersonického poletucha zvládne ľavou zadnou. Ak nebuchne.

[k42]

Těžko říct, ale zdá se mi, že Burevestnik by těžko nějaký radioizotopový generátor používal, jelikož buď je podzvukový a nízko létající jako křídlatá střela (což pokud jsou ty obrázky s raketami v kontejnerech pravé, tak nějak bude) a pak může mít generátor hnaný nějakou turbínkou; nebo je to hypersonické a pak by zdrojem elektřiny mohl být termoelektrický generátor přímo v tom hypersonickém scramjetu... poháněný tím primárním jaderným zdrojem.

[Alchymista]

Jednoznačne ak je "tam" rádioizotopový termoelektrický generátor (RTG), tak je určený na dlhodobé pokrytie relatívne malého výkonu zlomkov až jednotiek kilowatt.
Naopak počas letu musia energetické zdroje poháňať čerpadlá a teda poskytovať výkon najmenej niekoľko desiatok kilowatt - nielen palivové a dodávacie čerpadlá, ale hydraulické čerpadlá pre riadenie komidiel, reguláciu vstupov ect. Na to sa RTG zdroje nehodia.

Rusi tak desať rokov dozadu začali v súvislosti s RTG hodne hovoriť o izotope niklu 63Ni s polčasom 101 rokov a betarozpadom na meď 63Cu.
Nikel má oproti plutoniu očividné výhody - je výrazne lacnejší a vlastne aj dostupnejší, hoci bez procesu obohacovania a pobyte v reaktore sa asi nezaobíde. Obohacuje sa izotop 62Ni (v prírode ~3,6%), a vysokoobohatený 62Ni sa následne v hliníkovej zliatine vystaví neutronovému toku v reaktore (alebo urychlovači). Záchytom neutronu vzniká 63Ni. Nasleduje rozpustenie hliníku v hydroxide sodnom a chemické čistenie. (Hliník nemá izotopy, ktorá by mohli vzniknúť zo stabilného 27Al ožarovaním. Rádioaktívny je 26Al.)
Nevýhoda je hlavne jedna, zato významná - niklový zdroj je tepelne asi 80 krát menej výkonný ako plutoniový (alfa častica z plutonia má 5,5MeV, elektron z niklu len 0,0669MeV) :evil: Na druhej strane, nikel produkuje elektrony, takže nemusí využívať len termoelektrický princíp produkcie energie.

[k42]

Přesně.
Ale chtěl jsem tím hlavně říci, že pokud Rusáci úplně nekecají s tím radio-izotopovým zdrojem, tak se havárie pravděpodobně netýkala ani Burevestniku, ani Poseidónu (Status-6) - jelikož ty už mají nějaký mnohem více "plnotučný" reaktor, tudíž možnosti zdroje elektrické energie jsou úplně jinde než v nějakém radio-izotopovém zdroji. Který má minimální výkon a mizivou účinnost, zato obrovské negativní požadavky (nebezpečnost, tepelné chlazení, neregulovatelnost, ...). Tudíž jim muselo křápnout něco úplně jiného.

[riho]

Máš pravdu. V Galileovy bolo 25 kg Plutónia a poskytovalo príkon 570 W. V Burevestniku by to muselo byť pár sto kíl, ale zas by mohol byť tretí stupeň termonuklárnej hlavice

[Juraj]

Nori vraj objavili vo vzorkach jod 131. Ktory vznika ako nasledok stiepenia uranu, resp. plutonia. Kedze (vraj) Rusi v RTG plutonium nepouzivaju, vyzera to skor na havariu reaktora...
https://en.crimerussia.com/gromkie-dela ... xplosion-/

[Alchymista]

nori také stopy po "ruských havariach" našli už tretí či štvrtý krát - dva incidenty boli pritom na švedskom experimentálnom/školskom/výskumnom reaktore a jeden v samotnom norsku (bol trvalo odstavený až tento rok v apríli/máji)

[Svarboj]

K havárii rakety poblíž Severodvinsku

Zvýšený výskyt radioaktivního jódu v Norsku
rozhovor s Vladimírem Wágnerem, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVÚT

čas 1:01:40
https://www.ceskatelevize.cz/porady/101 ... 058060816/

"dají se měřit extrémně nízké aktivity...byly naměřeny zlomky mikrosievertů...bylo to naměřeno na jediné norské stanici nejblíže Ruska, která zároveň říká, že to nemusí s tím případem (havárií rakety) souviset - nezaznamenány žádné jiné radionuklidy...radioaktivní jod se totiž používá i v lékařství (léčba rakoviny)...zachytí se léčebné dávky a dají se identifikovat po celé Evropě...takové dávky jsou Nory zachyceny 6-8 za rok v naprosté většině případů bez přesné lokalizace...pokud se potvrdí naměřené hodnoty radioaktivního jodu s lokalizací místa havárie, znamená to, že tam byl použit štěpný reaktor...dnes lze díky extrémně citlivým zařízením identifikovat jednotlivé atomy jodu v ovzduší"

[skflanker_]

Rusko vraj vypli medzinárodne stanice, ktoré na uzemí Ruska merajú rádioaktivitu...

Rusko odkazuje CTBTO, že do jeho nehody pri teste rakety ju nič nie je

Rusko odkázalo v utorok 20.08.2019 medzinárodnej organizácii monitorujúcej dodržiavanie zákazu jadrových testov, že do nehody, ku ktorej došlo začiatkom augusta 08/2019 na jeho raketovom testovacom stredisku Ňonoksa, ju nič nie je. Vyjadril sa tak námestník ruského ministra zahraničných vecí Sergej Riabkov, ktorého citovala agentúra Interfax. Riabkov uviedol, že Moskva Organizácii Zmluvy o všeobecnom zákaze jadrových skúšok (CTBTO) poskytla údaje zo staníc monitorujúcich radiáciu úplne dobrovoľne, a to aj napriek tomu, že nešlo o záležitosť, ktorou by sa CTBTO mala zapodievať. CTBTO, ktorá sídli vo Viedni, ešte v pondelok 19.08.2019 uviedla, že 2 ruské stanice monitorujúce radiáciu boli dni po nehode, respektíve tajomnom výbuchu, odpojené od internetu a zakrátko sa k nim pridali ďalšie 2. To len podnietilo podozrenia, že Moskva do ich práce zasahovala, píše agentúra Reuters...

Zdroj https://www.hlavnespravy.sk/rusko-odkaz ... je/1859708 z 20.08.2019

[Svarboj]

Proč ty měřící stanice připojené do veřejné sítě odpojují ve chvíli, kdy chce celý svět včetně různých služeb znát pravdu?

[Polite]

Aby sa nevedelo aké ,,izotopy,, namiešali..

[kozlus]

Ty stanice jsou jen odpojeny od internetu, ne? Takze data furt meri a ukladaji a casem to nekdo muze prevest na HDD.

[Polite]

Niekto na nich musí vykonávať beznu, každodennu údržbu. To bude asi domáca pobočka organizácie. No a ti môžu prečistiť nevhodne záznamy.

[Alchymista]

A prečo by to vôbec mali zverejňovať? Sú zverejňované záznamy z iných krajín? Ak ano - ktorých a kde?
Sieť na území účastníckeho štátu je ako taká totiž "národná" a je určená primárne určená na detekciu CUDZÍCH pokusov.