Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

syos píše: ↑
19 led 2018, 12:10
Žádná ruská ponorka nedávala 80 km/h. v běžné službě. 80 km/h ano, při zkouškách. Dále třída Alfa byla sice projektovaná rychlostně a blížíla se k osmdesáti, po využití plného výkony musela jít okamžitě na opravu pohonného ustrojí (a to velmi složitou - reaktor chlazený tekutým kovem se nedal odstavit), takže to měly nachystané jenom na "soudný den", nebo na "dostaly jsme se do hodně blbé situace, tam jim upláchneme, ale na velitelství moc nadšeni nebudou".

To není až tak pravda - testy K-222 Projektu 661 Ančar:
18. prosince 1970 - výkon dvou reaktorů 97% 44,7 uzlu, tj. 82,8 km/h
30. března 1971 výkon dvou reaktorů 100% 44,85 uzlu, tj. 83,1 km/h
Na větší opravy pak šla o hodně let později. Tady máš mezi oficiálními testy tři měsíce, takže nějaká větší oprava jak ty popisuješ se absolutně nedá stihnout.

Při tomto výkonu ponorka vydávala velký hluk (také konstrukce pohonné vrtule od té doby prošla zásadními změnami a řádově přesnějším dílenským zpracováním), takže to mělo význam pouze při bojovém nasazení či nouzovém opuštění místa střetu.

Projekt 705K (Alfa) 1977 - oficiálně 41 uzlů tj. 76 km/h ale jejich zavedení vedlo k vývoji nových torpéd, aby je vůbec torpéda mohla dostihnout.

Samozřejmě, oficiálním údajům se moc věřit nedá, Kalibry také najednou měly o kolik větší dostřel, než se udávalo?
Takže když se na sociálních sítích pochlubila jedna japonská obsluha sonaru, že rychlost třídy Los Angeles při společném cvičení byla 52 uzlů (96 km/hod), oficiální máš 31 uzlů - věřit - nevěřit?
Prostě máš na ovládání reaktoru blombu a jedeš třeba jen na 30% jeho výkonu, zatímco na budíkách ukazuje 100%.

Druhá věc je, že se nemusíme bavit jen o pohonu šroubem, ale AIP nebo vodní tryskou (Pump-jet), kde Rusko má značný náskok.
Klidně může mít vrtule jen jako klasický pohon, v případě potřeby zapnou rychlý "tichý chod"

syos píše: ↑
19 led 2018, 12:10
Toto by měla být torpédová místnost K-141

Řekla bych, že to Kursk není, ten má torpédomety mnohem blíže u sebe a přijde mi to spíše jako výcviková místnost. Já nepoznám daný typ torpéda, podle toho by se dal zúžit počet možných ponorek.

Ještě ohledně té rychlosti - zajímavý incidentjak americká ponorka Greeneville (Los Angeles) při nouzovém vynoření v roce 2001 sestřelila japonskou loď Ehine Meru.
Obrázek

Jen taková drobnost - loď ležela údajně 600 m hluboko. Pak ji přetáhli na místo kde byla hloubka 35 m aby ji mohli prozkoumat, a nakonec ji přetáhli do hlouby 1.800 m.
Pokud se podíváte na tyto obrázky tak si musíte říci - jakou rychlostí ta ponorka při nouzovém vynoření (kapitán chtěl ukázat důležitým civilistům "delfína") plula když dopadla na loď shora? (podle popisu se ale zdá, že dopadla na záď, tj. cca 10 metrů vysoko - nebo to přeskočení lodi špatně spočítali)

Dobře je to vidět v tomto videu - čas 1:30

woxia píše: ↑
19 led 2018, 14:57

Pokud se podíváte na tyto obrázky tak si musíte říci - jakou rychlostí ta ponorka při nouzovém vynoření (kapitán chtěl ukázat důležitým civilistům "delfína") plula když dopadla na loď shora? (podle popisu se ale zdá, že dopadla na záď, tj. cca 10 metrů vysoko - nebo to přeskočení lodi špatně spočítali)
https://officerofthewatch.files.wordpre ... gure-8.jpg
https://officerofthewatch.files.wordpre ... ure-11.jpg
Dobře je to vidět v tomto videu - čas 1:30

Na záď by dopadla, ak by loď cúvala. Na tebou postnutom videu v udanom čase je preliačina na prove pred kapitánskym mostíkom. Ešte je vidieť aj nápis na kapitánskom mostíku.

mauler píše: ↑
19 led 2018, 13:21
proto je ti ten laser k ničemu na tak krátkou vzdálenost a proto se používají "zastaralé" kabely..

Kabel má silná omezení a nedá se vždy použít. Ponorka vystřelí torpédo a čeká na místě, aby náhodou při manévru neurvala (vystřelí torpédo a chce zmizet- tj. vzájemná rychlost torpéda a ponorky je minimálně 100 km/hod a je proměnná v 3D prostoru) protože z torpédometu visí optický kabel bez vyztužení, aby nebyl moc objemný a zjistitelný - nehledě na to, že v tom okamžiku je torpédomet vyřazen z provozu a nemohu jej ani nabít a pokud přemýšlím, jak jej odvíjet při plavbě vpřed tak fakt nevím jak to technicky udělat. Kromě toho plavba s otevřeným torpédometem ti hodně odebere na rychlosti a silně sníží operační hloubku.
Když jsem si spočítala, že 1 km optického kabelu je špulka o průměru 20 cm a šířce 20 cm, tak se mi moc nezdá, že tu co ukazují, vystačí na 50 km. Kromě toho, pokud to bude jedno vlákno, tak jeho váha bude aspoň 5 kg / km (na 50 km znamená cívku 0,25 tuny musí se odvíjet cca rychlostí 25 m/s a ponorka musí stát) a taková síla nepřekročí nějakých 250 N. Toto při větší hloubce moře znamená dost velký technický problém - ponorka musí plout vpřed, protože vlákno pomalu klesá a u torpédometu vzniká největší napětí a musí se korigovat.

Laser jen na krátkou vzdálenost? Možná není od věci si trochu přepočítat uvedené jednotky a jak velký datový tok potřebuješ k navigaci torpéda.
Na větší vzdálenost je mnohem jednoduší používat jinou techniku (neuvádím, třeba to nikoho ještě nenapadlo).

woxia píše: ↑
19 led 2018, 16:04

mauler píše: ↑
19 led 2018, 13:21
proto je ti ten laser k ničemu na tak krátkou vzdálenost a proto se používají "zastaralé" kabely..
Kabel má silná omezení a nedá se vždy použít. Ponorka vystřelí torpédo a čeká na místě, aby náhodou při manévru neurvala (vystřelí torpédo a chce zmizet- tj. vzájemná rychlost torpéda a ponorky je minimálně 100 km/hod a je proměnná v 3D prostoru) protože z torpédometu visí optický kabel bez vyztužení, aby nebyl moc objemný a zjistitelný - nehledě na to, že v tom okamžiku je torpédomet vyřazen z provozu a nemohu jej ani nabít a pokud přemýšlím, jak jej odvíjet při plavbě vpřed tak fakt nevím jak to technicky udělat. Kromě toho plavba s otevřeným torpédometem ti hodně odebere na rychlosti a silně sníží operační hloubku.
Když jsem si spočítala, že 1 km optického kabelu je špulka o průměru 20 cm a šířce 20 cm, tak se mi moc nezdá, že tu co ukazují, vystačí na 50 km. Kromě toho, pokud to bude jedno vlákno, tak jeho váha bude aspoň 5 kg / km (na 50 km znamená cívku 0,25 tuny musí se odvíjet cca rychlostí 25 m/s a ponorka musí stát) a taková síla nepřekročí nějakých 250 N. Toto při větší hloubce moře znamená dost velký technický problém - ponorka musí plout vpřed, protože vlákno pomalu klesá a u torpédometu vzniká největší napětí a musí se korigovat.

Laser jen na krátkou vzdálenost? Možná není od věci si trochu přepočítat uvedené jednotky a jak velký datový tok potřebuješ k navigaci torpéda.
Na větší vzdálenost je mnohem jednoduší používat jinou techniku (neuvádím, třeba to nikoho ještě nenapadlo).

V jaké příručce bereš ty informace o rychlostech kterýma ta ponorka a torpédo bude plout? Při souboji ponorka proti ponorce se budou všichni snažit plout co nejpomaleji a být potichu aby slyšely toho druhého dřív než on je a dělat prudké manévry je návod na to aby tě potopilo torpédo.Proto to torpédo umí plout i pomalu aby nepřítel zjistil že jsou cílem až v terminální fázi navedení.To není dogfiht se stíhačema.A že máš 6 torpedometů a jeden je zablokovaný pro navádění v tom fakt nevidím problém.A otevřený torpédomet pro ponorku není takový problém jako to co mu předchází - zaplavení a otevření tohle je rizikové kvůli zvukům co to vydává.A nevím jakou techniku myslíš přesně ale navádět ho pomocí něčeho jiného jak kabelu nějakým aktivním systémem(mimojiné torpéda mají také aktivní i pasívní systémy navedení ale ty aktivní se z dobrých důvodů zapínají až po přestřížení naváděcího kabelu) je pro tebe rozsudek smrti jakmile odpálíš torpédo tak nejen že cíl udělá hned uhybný manévr a prodlouží vzdálenost ale ještě ukážeš svou pozici a pošle ti naproti svoje torpéda .... jinak pokud jsi přesvědčena o genialitě svého nápadu nech si ho patentovat vyděláš majlant

kábel spojujúci ponorku a torpédo je skoro vždy na dvoch cievkach s plavákom uprostred, takže kábel vo vode "stojí" a odvíja sa na "pohyblivých koncoch". Je to práve preto, že pri dĺžke káblu až niekoľko desiatok kilometrov by bol hydrodynamický odpor káblu obrovský a mal by podstatný vplyv na plavebné, rýchlostné a manévrovacie schopnosti torpéda.
Tiež by som upozornil na jednu celkom podstatnú vec - všimli ste si, že na žiadnom videu nie je zachytený CELÝ proces nabíjania torpéda do trubice torpédometu, stiahnutie nabíjacieho zariadenia, následnej manipulácie a kontroly torpéda v trubici, uzavretia trubice a odpalu? Vidime len začiatok - zasúvanie torpéda, a koniec - zatváranie trubice, pri ktorom nám už ale nabité torpédo neukážu. Prečo asi?
No najskôr asi preto, že nabité torpédo v torpédomete nekončí kormidlami s vrtuľou, ale "niečím iným".

woxia píše: ↑
19 led 2018, 14:57

Toto by měla být torpédová místnost K-141

Řekla bych, že to Kursk není, ten má torpédomety mnohem blíže u sebe a přijde mi to spíše jako výcviková místnost. Já nepoznám daný typ torpéda, podle toho by se dal zúžit počet možných ponorek.

Naopak, podle mě právě je to přímo místnost Kursku, se dvěma 650 mm torpédomety.
Řez přídí
Obrázek

Kursk z boku/vrchu
Obrázek

Nahoře 2x650, dole 4x533 a to co se láduje ve videu, je tenhle cvalík Type 65/СЭТ-65
http://militaryrussia.ru/blog/topic-469.html

To že si někdo myslí, že vypustí torpédo a druhá strana jej nedetekuje, nebudu nikomu vyvracet - to zjistí, až to naostro udělá, jestli jsou jeho úvahy - stejně tak jako moje správné.

Jinak se omlouvám, debata začíná na mne být moc technická k danému provedení a už bych se v tom moc plácala.

Toto by mohla být zajímavá knížka:
Obrázek

______________________________________________________

riho píše: ↑
19 led 2018, 15:39
Na záď by dopadla, ak by loď cúvala. Na tebou postnutom videu v udanom čase je preliačina na prove pred kapitánskym mostíkom. Ešte je vidieť aj nápis na kapitánskom mostíku.

Ale záběr na záď lodě je všude vystříhaný. Tato proláklina vypadá že vznikla promáčknutím lodě při dopadu na loď - prože kdyby zde narazila ponorka, tak by musela být s největší pravděpodobností odřená barva.

woxia píše: ↑
19 led 2018, 17:52
To že si někdo myslí, že vypustí torpédo a druhá strana jej nedetekuje, nebudu nikomu vyvracet - to zjistí, až to naostro udělá, jestli jsou jeho úvahy - stejně tak jako moje správné.

Já netvrdil že to vůbec nedetekuje,naopak sem psal i o demaskujících problémech které vypuštění předcházejí,pak je ale snaha dostat nenápadně torpédo do takové vzdálenosti od cíle kdy nemůže uniknout než zahájí torpédo útok plnou rychlostí.A mimojiné je tam hodně proměnných který tu detekci ovlivňují,hustota,hloubka,okolní šum,pozice a rychlost cíle,rychlost torpéda, atd.

Jestli toužíš to zkusit naostro jak je to "jednoduché" detekovat torpédo co tě má potopit si zkus zahrát Sub Command,je tam i Alfa tak mu můžeš zkusit zdrhnout:-)

mauler píše: ↑
19 led 2018, 21:05
Jestli toužíš to zkusit naostro jak je to "jednoduché" detekovat torpédo co tě má potopit si zkus zahrát Sub Command,je tam i Alfa tak mu můžeš zkusit zdrhnout:-)

Tak ráda bych si to třeba někdy zkusila, ale na reálném simulátoru co dělají teď pro námořnictvo. Toto je mimo můj záběr.
http://government-contracts.insidegov.c ... 17804D4126

woxia píše: ↑
20 led 2018, 17:32

mauler píše: ↑
19 led 2018, 21:05
Jestli toužíš to zkusit naostro jak je to "jednoduché" detekovat torpédo co tě má potopit si zkus zahrát Sub Command,je tam i Alfa tak mu můžeš zkusit zdrhnout:-)
Tak ráda bych si to třeba někdy zkusila, ale na reálném simulátoru co dělají teď pro námořnictvo. Toto je mimo můj záběr.
http://government-contracts.insidegov.c ... 17804D4126

Shodou okolností je Sub Command Sonalyst combat simulator(a podle linku to vypadá že to je i stejná společnost co tuhle hru kdysi dělala Sonalysts, Inc.) akorát fomou starší hry(a podle toho co týpek říká ve videu tak prý slyšel že ho námořnictvo používá jako simulátor) kdy simulátory byly simulátory a ne arkádou a nemusíš tolik investovat

na Steamu aktuálně stojí 10 Euro

skflanker_ píše: ↑
21 led 2018, 19:02
Iránska fregata "Damavand" (biela 77) triedy Moudge v Kaspickom mori za zlého počasia bokom narazila na vlnolam - počas incidentu zahynuli 2 námorníci
[media]https://twitter.com/MuslimTurk1/status/ ... 2504658944[/media]
https://twitter.com/MuslimTurk1/status/ ... 2504658944 z 10.01.2018

Podľa tohto foto to ale vypadá že už je po lodi - zlomená:
20180121.jpg

Zdroj http://charly015.blogspot.sk/2018/01/ac ... avand.html z 21.01.2018

Vojáci našli záchranný člun se sedmi lidmi z trajektu, který ztroskotal v Tichomoří.

Sedm přeživších z trajektu, který před týdnem ztroskotal v oblasti tichomořského ostrovního státu Kiribati, zachránili novozélandští vojáci v Pacifiku. Skupina strávila v záchranném člunu na přímém slunci a bez vody několik dní. Bylo v ní šest dospělých a jedno malé dítě v bezvědomí, informovala dnes agentura AP.

https://echo24.cz/a/SbFva/vojaci-nasli- ... -tichomori

Z pohřešované lodi Vostok se zatím našly jen vory

Ruští záchranáři našli v Japonském moři dva záchranné vory z pohřešované rybářské lodi Vostok, ale oba prázdné. Žádného trosečníka se až dosud nepodařilo najít. Uvedla to agentura Interfax. Na palubě lodi, která ve čtvrtek odvysílala volání o pomoc, se plavily dvě desítky námořníků. Na internetu se mezitím objevilo video, natočené jedním z námořníků. Záběry z potápějící se lodi, pokryté ledem, se podle serveru Newsru.com nejprve objevily na webu krajského úřadu (Přímořského kraje), aby byly vzápětí smazány. Mezitím je ale stačila převzít místní média jako poslední poselství z lodi. Ta byla podle serveru vybavena celkem čtyřmi záchrannými vory.

https://echo24.cz/a/Swj4z/z-pohresovane ... y-jen-vory
https://echo24.cz/a/SQVKY/z-pohresovane ... trosecniku

http://rusvesna.su/news/1521579553
Zrážka dvoch veľkých kontajnerových lodí v pakistanskom prístave South Asia Port Terminal Limited (SAPT) v Karačí - 300 metrový "Tolten" narazil na 239 m dlhý "Hamburg Bay".
Z lodi spadlo najmenej 21 kontajnerov s autodielmi v hodnete niekoľko milionov rupií, ďaľšie boli zničené na palube

NÁKLADNÍ LOĎ SE STALA NEOVLADATELNÁ A ČELNĚ NARAZILA DO BUDOVY V ISTANBULU
Obrázek

Očití svědkové zachytili okamžik, kdy nákladní loď Vitasirit narazila do vily na pobřeží průlivu Bospor. K incidentu došlo včera v okrese Anadoluhisarı v asijské části Istanbulu. Loď, která plula z Egypta na Ukrajinu, kvůli poruše narazila do vily v blízkosti mostu Fatih Sultan Mehmet. Nikdo nebyl zraněn, ale budova byla značně poškozena. Vila byla postavena v 18. století a její cena je odhadována na 85 milionů dolarů.

http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/12615-na ... z-istanbul

Vasu objednávku doručíme až k Vám domov!

Doplním ještě nějaké video

Vím, že to není diskusní vlákno.
Ale pokud narazila, tak jak narazila, tak buď ne do asijského břehu nebo neplula z Egypta na Ukrajinu. To prostě není možné. Jako starej vodák toto nepřipouštím.

Vyhľadané podľa mena:
https://www.marinetraffic.com/en/ais/de ... VITASPIRIT
z Egypta určite plávala...
odchod z El Dekheila 2018-03-13 23:33 LT (UTC +2)
Momentálne sa motá na "stredozemnej" strane prielivu

Read more at http://www.marinetraffic.com/en/ais/det ... V18gDUq.99

Ten červený barák je na asijském břehu.
https://www.google.com/maps/@41.0912608 ... 312!8i6656
Takže musela, když jela do Černého moře, udělat v průlivu po projetí pod mostem oblouk do protisměru, na tak velkou loď při šířce průlivu u toho mostu dost husarský kousek a znovu zajet pod most, nyní už ve směru do Marmarského moře, nedotočila to a náraz do asijského břehu. Jinak se ty zprávy a videa nedají dát se směrem plutí při nárazu dohromady.

Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody

Re: Námořní nehody