Ekonomika

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 25 dub 2020, 13:06

Zaujímavé a poučné čítanie nielen v dobe pandemie - politická ekonomia ako z učebnice... A možno aj je...
https://literarky.cz/civilizace/1131-ja ... e-pandemie
Jak společnost rozděluje nedostatkové statky v době pandemie
Současná epidemie koronaviru zvýraznila důležitou otázku: jak přidělovat zdravotní péči a zdravotnický materiál. Jaká jsou tedy kritéria rozdělování?
Tento problém je součástí širší problematiky, před kterou stojí společnost: jakými mechanismy rozdělovat mezi svými občany nedostatkové zdroje a na jakých principech by mělo toto rozdělování stát. Ekonomie se zabývá alokací nedostatkových zdrojů nekoordinovaným způsobem (trhem), zatímco politologie se zaměřuje na rozdělování státem, která probíhá skrze daňový systém záměrně a koordinovaně.

Přesto ve společnosti existuje oblast institucí, která zůstala do velké míry mimo pozornost obou zmíněných věd a v níž alokaci důležitých statků provádí relativně autonomní, tzv. lokální instituce. Ty mohou být omezeny směrnicemi z centra (státu), přesto mají autonomii stanovit si vlastní preferovaný systém rozdělování. Příklady typů statků, které tyto instituce rozdělují a otázky ohledně principů rozdělování, které si tyto instituce v době pandemie a v jiných situacích kladou, jsou následující:

Kdo a na základě jakých principů dostane nejdříve roušky a respirátory?

Kdo a na základě jakých principů dostane ledvinu k transplantaci?

Kdo a na základě jakých principů bude přijat na výběrovou školu?

Kdo a na základě jakých principů bude propuštěn?

Komu a na základě jakých principů bude přiznána adopce dětí?

Je třeba se zorientovat ve velmi spletité síti rozličných principů rozdělování těchto statků. Životní šance občanů v moderních společnostech nezávisí pouze na rozhodnutích trhů nebo státu (vlády), ale také na alokacích, které provádí relativně autonomní instituce (od přijímání do mateřské školky až do domova důchodců). Život občana se tak dá popsat jako „setkávání se“ s institucemi, které mají moc mu přidělit či odmítnout statky, o které žádá. Některá rozhodnutí jsou pro občana bezvýznamná (zda dostane od univerzity přidělené parkovací místo), některá jsou však zásadní (zda obdrží nedostatkové zdravotní statky či povolání do armády v době války).

Při slově „životní šance“ by měl sociální a politický vědec zbystřit pozornost. Sociální a politické vědy v rámci výzkumu sociální stratifikace zkoumají s odkazem na Maxe Webera životní šance jedinců v závislosti na jejich postavení na trhu. Je třeba si ale být vědom důležitého faktu, že životní šance lidí v moderní společnosti nejsou dané jen jejich postavením na trhu, ale jsou v nemalé míře ovlivněny i rozhodováním lokálních institucí. Domnívám se, že tento aspekt by neměl být ve výzkumech opomíjen.

Principy lokálního rozdělování
V rámci principů lokálního rozdělování můžeme rozlišit šest kategorií, které instituce používají (spravedlivě i nespravedlivě) při rozdělování nedostatkových statků.

A/ První kategorii tvoří čtyři rovnostářské principy.

1/ Absolutní rovnost. Někteří filozofové ji vidí jako výchozí bod pro rozdělování: pokud není důvod proti, statky by se měly dělit rovným dílem. I když neexistuje shoda ohledně toho, zda rovnost je spravedlivá, je často opěrným bodem pro řešení konfliktů. Tyto rovnostářské principy však mohou být podpořeny i utilitárně. Když je celkový užitek maximalizován rovným rozdělením statku. Rovné rozdělování nedělitelného statku může být dosažena také tím, že se nedá nikomu.

2/ Lepší řešení je však rozdělovat zdroje na základě loterie, která dá každému občanu stejnou šanci statek získat. V dnešních společnostech se loterie používá například při výběru občanů do poroty a při povolávání do armády. Je však zajímavé, že dnes se obecně tento princip používá velmi málo a v souvislosti s alokací nedostatkových zdravotních statků se zavedení tohoto principu, pokud je mi známo, nediskutovalo. Přitom je v něm obsažena silná morální hodnota – rovnost všech lidí – jelikož rozděluje statky nestranně (nezaujatě).

3/ Rotace je princip, kdy každý dostane přidělený statek či závazek na určitou dobu podle předem daného řádu. Uplatňuje se při svěřování dětí do péče rozvedených rodičů nebo v podnicích při přidělování žádaných termínů dovolených.

4/ Rovné odchýlení od určité hranice. Mnoho otázek lokálního rozdělování se týká potřeby omezit celkovou produkci nějakého statku, např. mléka a s tím související mléčné kvóty, emise plynů apod.

B/ Druhou kategorii tvoří principy časové

1/ Čekání ve frontě se používá při přidělování širokého množství statků (od spotřebního zboží, přes zdravotní péči až po přijímání na vysoké školy). Oproti pořadníku je ztrátou času, protože tam stačí jen poslat nebo ohlásit svůj požadavek. Přes tuto svoji zjevnou neefektivnost je přesto vysoce ceněno co do principu férovosti. Obětování času čekáním ve frontě je nahlíženo jako zásluha a ochota čekat jako míra potřebnosti daného statku. Tento princip, v souvislosti s dnešní koronavirovou krizí, však nevypadá však příliš atraktivně, protože se používá jen v těch případech, kdy neexistuje zásadní (životní) rozdíl mezi vyšší a nižší potřebností příjemců daného statku

2/ Pořadník se používá jako princip rozdělování např. operací nebo místa v mateřské školce. Přijetí k vyšetření u lékařů-specialistů je často řešeno zapsáním se do pořadníku, zatímco přístup k vyšetření u praktických lékařů se řeší čekáním ve frontě. Stejně jako při čekání ve frontě, doba čekání je znamením zdravotní potřebnosti (nemoc se časem zhoršuje). Pořadník nevyžaduje nákladné a kontraverzní rozhodování.

3/ Seniorita je kritérium při rozdělování statků a závazků, které se vztahující k práci: povýšení (nejstarších) a propuštění (nejmladších).

C/ Třetí kategorii tvoří principy definované statusem: věk, pohlaví, rasa, občanství, místo residence, povolání.

Věk se často bere jako pozitivní i negativní kritérium. Staří si zaslouží vyšší prioritu při rozdělování životně důležitých zdravotních statků kvůli tomu, co dali společnosti. Argument zní: úsilí předchozí generace nám umožnilo těšit se z mnohem většího životního standartu, než měla sama tato generace. Na druhé straně je zde však i protiargument: staří lidé by měli mít nižší prioritu, protože více života zachráníme tím, když přidělíme nedostatkový zdravotní statek mladým. V současné situaci se při rozdělování zdravotní péče (statků) bere věk jako negativní kritérium – za podmínky, že příjemci mají stejnou potřebu dané péče (k tomuto kritériu se dostaneme později).

Gender – ženy nebyly dříve povolávány do armády, při evakuacích v případě katastrof měly přednost a také se jim i přednostně přidělovaly děti při rozvodu apod. Naopak zase nesměly volit, děti dostával přednostně do opatrování otec a byly vyloučeny z některých druhů povolání apod.

Sexuální orientace – praktikuje se jako vyloučení v rozmanitých kontextech (například v některých zemích nemohou být homosexuálové přijati do armády) apod.

Etnický status – různým minoritním skupinám bylo často upíráno právo volit, vstoupit do armády, zapsat se na školu či ucházet se o určité povolání apod.

Občanství, rodinný status, místo bydliště a povolání dokumentuje například to, že v 80. letech mělo mnoho transplantačních center v USA limity na počet transplantací ledvin, které bylo možné provést cizincům.

D/ Jedná se pravděpodobně o nejdůležitější kategorii principů rozdělování, ale schází nám obecné jméno pro tuto kategorii. Patří sem potřeba, efektivnost a dřívější přispění.

a/ Potřeba je dána nízkou úrovní, definovanou nějakým kritériem. Říká nám například, že bydlení by se mělo přidělit těm, kteří žijí v nejhorších podmínkách, lékařská péče je přednostně směřována k těm, kteří jsou na tom zdravotně nejhůře. Tento princip je dnes v souvislosti epidemií koronaviru výrazně prosazován jako první kritérium při rozhodování o distribucí lékařské péče.

b/ Efektivnost nám říká, že statek by se měl alokovat těm, kterým nejvíce zvýší užitek, definovaný nějakým kritériem. Někdy jde stejným směrem jako předchozí (tj. potřeba) - nejvíce se blaho zvýší u nejhůře postižených. Někdy však jde i proti – potřební jsou na tom tak špatně, že nezískají ze statků nejvíce užitku. Měly by být ledviny transplantovány nejtěžším případům anebo těm, kteří s největší pravděpodobností přežijí? Právě toto druhé kritérium se v dnešní krizi aplikuje. Obecně se uvádí, že většinou jsou jednotlivé principy upřednostňovány různými kategoriemi aktérů. Aktéři prvního řádu (v tomto případě nemocniční úředníci) se starají především o efektivní využití zdrojů, zatímco aktéři druhého řádu (v tomto případě lékaři) dávají přednost nejakutnějším pacientům. Domnívám se, že v současné situaci však obě kategorie aktérů postupují stejně – jde jim o efektivitu alokace, kterou je pravděpodobnost přežití pacienta.

c/ Někdy jsou statky alokována podle toho, zda aktér nějakým způsobem dříve přispěl (= zásluhy) k tvorbě společensky ceněných cílů. Například po druhé světové válce byli demobilizováni přednostně ti vojáci, kteří na tom byli v bodovém ohodnocení za válečné zásluhy nejlépe.

E/ Další kategorií jsou principy založené na moci – a to buď peněz (kupce) nebo vlivu.

Zde je třeba si však uvědomit, že pokud bohatí získají statek úplatkem, není to klasifikováno jako tento princip rozdělení, protože v tomto případě došlo k porušení oficiálních principů, které byly zavedeny institucí k alokaci daného statku.

Na závěr je třeba konstatovat, že zkoumání principů lokální spravedlnosti se vzpírá generalizaci – ty jsou do velké míře vytvářeny na základě výjimek, kompromisů a jedinečných rysů, kterým se dá porozumět jen odkazem na specifický historický kontext jejich vzniku. Bude proto zajímavé sledovat, které principy rozdělování prvků zdravotních péče se objevují a budou objevovat, a to nejen u nás, ale v různých zemích a kulturách, v kontextu současné koronavirové pandemie.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 30 dub 2020, 22:48

https://literarky.cz/civilizace/1147-ni ... ecouplingu
Nic není zadarmo aneb Malá meditace o „decouplingu“
Omezit vazby s Čínou určitě jde, ale znamená to, že některé problémy musíme začít řešit sami, i když se nám třeba nechce.
Slovo „decoupling“ má hodně významů, ale v kontextu vztahů s Čínou se začalo používat teprve nedávno. Vševědoucí Google nám řekne docela přesně kdy: v září 2018, tedy před rokem a půl.
To je velká změna trendu, protože už zhruba čtyřicet let se provozuje pravý opak – outsourcing, přesun všeho možného do Číny a dalších zemí, kde byla pracovní síla levnější a různé zákony laxnější, případně vůbec neexistující. Najednou přišla epidemie a s ní zjištění, že
a) životně důležité výrobní procesy, jako třeba produkce zdravotnického materiálu, probíhají na opačném konci světa, se všemi komplikacemi a nejistotami, které z toho plynou,
b) kromě boje s virem probíhá i další boj o to, s jakým P.R. a dlouhodobou pověstí se z téhle krize jednotlivé státy a vlády vynoří.

Tím se myšlenka na decoupling, jedno z hlavních témat Trumpovy administrativy, stala urgentnější. (Mimochodem, jde asi o jediné Trumpovo téma, se kterým vyslovuje souhlas i většina příznivců americké opozice.) Evropa stála ještě loni stranou, ale letos už se tou myšlenkou zabývá také, stejně jako Japonsko.

Tohle je zajímavé téma, protože jeho ekvivalenty se dají najít i jinde. Například decoupling se Saúdskou Arábií a decoupling s Čínou mi dávají zhruba stejný smysl.
...
Odporúčam prečítať celé.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 05 kvě 2020, 17:49

https://echo24.cz/a/SBHVq/dve-tretiny-l ... ni-pruzkum
Dvě třetiny lidí by radši chránily životy než obnovovaly ekonomiky, ukazuje mezinárodní průzkum
Dvě třetiny lidí chtějí, aby jejich vlády daly v boji s pandemií covidu-19 přednost záchraně lidských životů před kroky k obnově hospodářství. Vyplývá to ze studie společnosti Edelman, která se při dubnovém průzkumu dotázala více než 13.200 lidí z 11 velkých zemí světa.

Celkem 67 procent dotázaných souhlasilo s tvrzením, že by „nejvyšší prioritou vlády měla být záchrana co největšího počtu životů, i když to bude znamenat, že se hospodářství zotaví pomaleji“. Jen třetina respondentů odpověděla, že je nyní důležitější chránit pracovní místa a restartovat ekonomiku než za každou cenu zachraňovat lidské životy.

Podle agentury Reuters, která studii společnosti Edelman zveřejnila, jsou výsledky v rozporu s tvrzením, že jsou lidé po celém světě už unavení z karanténních opatření, která přijaly jejich vlády, a přáli by si návrat k běžnému životu i za cenu ohrožení lidských životů.

Americká společnost Edelman průzkum provedla v rámci svého „barometru důvěry“, kterým už dvě desítky let zkoumá důvěru lidí ve veřejné instituce. Dotazovala se lidí v Číně, Británii, Francii, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Kanadě, Mexiku, Německu, Saúdské Arábii a Spojených státech.

Za záchranu lidských životů navzdory ekonomickým škodám se nejvíce přimlouvali v průzkumu Japonci (76 procent), důraz na hospodářství naopak nejvíce kladli Číňané (56 procent). Zatímco v Japonsku v posledních dnech denně přibývá zhruba 150 až 200 potvrzených případů nákazy, v Číně, kde se koronavirus SARS-CoV-2 loni poprvé objevil, se drží počet nových případů pod deseti denně.
Čína před světem tajila epidemii a hromadila zásoby roušek, ukazuje zpráva

V Británii, Francii a Kanadě byla ochrana lidských životů prioritou pro více než 70 procent dotázaných. Ve Spojených státech, odkud v posledních dnech přicházejí zprávy o protestech proti karanténním opatřením, dalo přednost záchraně životů před ekonomikou jen 66 procent respondentů.

kenavf
Sponzor fóra
Příspěvky: 5665
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Ekonomika

Příspěvek od kenavf » 07 kvě 2020, 08:41

Německý ústavní soud tento týden překročil Rubikon. Historicky poprvé se totiž postavil proti názoru Evropského soudního dvora, když označil politiku kvantitativního uvolňování ze strany ECB (konkrétně program PSPP z roku 2015) za teoreticky protiústavní.
https://www.investicniweb.cz/jak-nemeck ... volnovani/
Neviem či sa z toho dá niečo významné vyvodzovať, alebo že by to bol nejaký signál?
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 28 kvě 2020, 19:27

https://echo24.cz/a/SBdRM/automobilky-d ... y-zlevnuji
Automobilky drtí nezájem o nová auta. Lidé nekupují, bazary zlevňují
Koronavirová krize dopadla tvrdě také na automobilový průmysl. Ten hlásí výrazně nižší odbyt nových vozů. Například počet nově registrovaných vozidel značky Škoda Auto byl meziročně téměř o 65 % nižší. Pokles zájmu je ale rovněž o ojeté automobily v bazarech. Nová auta budou navíc podle výrobců zdražovat. Na vině je slabá koruna i náklady na vývoj nových nízkoemisních technologií.

V souvislosti s koronavirem panuje mezi lidmi nejistota ohledně budoucnosti. Projevuje se také tím, že přestali kupovat nové automobily. Jejich výrobci tak hlásí výrazné propady v odbytu. To potvrzuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle nějž krizi automobilový průmysl výrazně odnese. „Lidé mají negativní očekávání ohledně budoucnosti. Proto odkládají dražší nákupy a omezují spotřebu. Jednou z největších obětí tohoto chování je automobilový průmysl, který za duben hlásí nejvýraznější propad poptávky v historii měření,“ uvedl Křeček.
...
Koronavirová krize dopadla tvrdě také na automobilový průmysl. Ten hlásí výrazně nižší odbyt nových vozů. Například počet nově registrovaných vozidel značky Škoda Auto byl meziročně téměř o 65 % nižší. Pokles zájmu je ale rovněž o ojeté automobily v bazarech. Nová auta budou navíc podle výrobců zdražovat. Na vině je slabá koruna i náklady na vývoj nových nízkoemisních technologií.

V souvislosti s koronavirem panuje mezi lidmi nejistota ohledně budoucnosti. Projevuje se také tím, že přestali kupovat nové automobily. Jejich výrobci tak hlásí výrazné propady v odbytu. To potvrzuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle nějž krizi automobilový průmysl výrazně odnese. „Lidé mají negativní očekávání ohledně budoucnosti. Proto odkládají dražší nákupy a omezují spotřebu. Jednou z největších obětí tohoto chování je automobilový průmysl, který za duben hlásí nejvýraznější propad poptávky v historii měření,“ uvedl Křeček.
A čo zvažovanie nákupu vozu, s ktorým sa vďaka bruselskému Zelenému údelu o dva roky neodstanete z garáže? Ľudia tiež nie sú blbý

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 30 kvě 2020, 13:41

https://roklen24.cz/a/SHigq/nemecko-je- ... e-v-recesi (z 25.5.2020)
Německo je oficiálně v recesi
Největší propad ekonomiky od poslední krize a druhý největší od pádu Berlínské zdi. Dříve zveřejněné statistiky kontrakce německé ekonomiky byly potvrzeny.

V prvním čtvrtletí letošního roku se náš západní soused propadl o 2,2 %, což je vysoké číslo, pokud uvážíme, že německá vláda zareagovala mnohem později a k uzavření, které známe i u nás, došlo až 22. března. Na propad tak měla ekonomika málo času, ale i to jí stačilo. Přestože je to citelný propad, Německo je na tom významně lépe než řada dalších evropských zemí, tedy zejména Itálie (s mezikvartálním propadem o 4,7 %), Španělsko (5,2 %) nebo Francie (5,8 %)

Ve Spojených státech a Velké Británii se včera z důvodu svátku neobchodovalo, a nebyla tudíž zveřejněna žádná data. Ve Spojených státech se slavil Den obětí války (Memorial Day) a Velká Británie měla jako vždy poslední pondělí v květnu bankovní prázdniny.

Hlavní zprávy tak přicházely z Evropy, ale i tam jich bylo poskrovnu. Tou první ranní bylo již zmiňované potvrzení růstu, respektive poklesu německého HDP. To se mezikvartálně propadlo o 2,2 %, což je druhé čtvrtletí propadu po posledním technickém zmenšení o 0,1 %. Meziročně pak HDP klesl o 2,3 %, což je významný skok oproti předchozímu čtvrtletí, kde ekonomika ještě rostla i když pouze o 0,4 %.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 30 kvě 2020, 13:42

https://roklen24.cz/a/Sikeq/novy-ekonomicky-rad (z 28.5.2020)
Nový ekonomický řád
S tím, jak postupuje krize Covid-19 a zejména když sledujeme další vývoj, myslíme si, že nové trendy dlouhodobě nasměrují svět jinam. Klíčovými rysy budou státní intervence, fiskální aktivita a pokračující ekonomická síla Asie.

Vládní intervence
Centrální banky na celém světě už roky intervenovaly na podporu ekonomik, přičemž ve stále větší míře využívaly netradiční nástroje. „Domníváme se, že centrální banky budou pokračovat v experimentování s “kreativními řešeními”, což zahrnuje i určitou formu kontroly výnosové křivky Federálním rezervním systémem. U centrálních bank, které tlačí proti limitům měnové politiky, budou vlády muset zakročit,“ vysvětluje Anna Stupnytska, globální ekonomka společnosti Fidelity International. Politici používají krizi Covid-19 jako zástěrku, přijímají intervencionismus a urychlují trendy, který rostly v reakci na globální ekonomiku charakterizovanou nízkým růstem, vysokým dluhem, rostoucími nerovnostmi a populismem. Rodící se obrat od politiky liberalizace, deregulace a volného trhu - které poprvé zavedli Margaret Thatcherová a Ronald Reagan v 80. letech - se nyní zrychluje. Trendy jako úsporná opatření a privatizace se budou nadále omezovat a regulace a vyšší daně budou trvalými rysy politik. Pravděpodobně se rozšíří systémy sociálního zabezpečení, zejména týkající se zdravotní péče. Některá opatření, jako jsou zestátněné benefity, by mohla odstranit závazky vůči soukromým podnikům, ale jiná, jako větší kontrola zpětného odkupu akcií a odměňování vedoucích pracovníků, by mohla omezit návratnost výnosů akcionářům. Další integrace vlády a průmyslu by mohla mít podobu dlouhodobých půjček a akciových podílů, aby se vyřešily krátkodobé obavy o likviditu a solventnost. „Můžeme zaznamenat částečné znárodnění leteckého průmyslu a při hlubším a delším poklesu také zásahy do odvětví infrastruktury a zdravotnictví. Vlády také přehodnotí své národní politiky v oblasti průmyslu a budou se snažit opravit slabá místa, zejména v oblasti národní bezpečnosti,“ dodává Stupnytska.

Fiskální aktivita
U záchranných opatření souvisejících s globální finanční krizí vlády tvrdily, že tato úsporná opatření jsou nutná pro znovunastavení rovnováhy ve veřejných financích. Tato filozofie byla zdiskreditována až do té míry, že v posledním desetiletí probíhal anemický růst a náklady na úvěry zůstaly na nejnižší úrovni. Oba tyto faktory jsou nyní přesvědčivými argumenty pro větší fiskální aktivismus. Vyspělé tržní ekonomiky budou potřebovat transformační programy, aby se vyhnuly pomalému růstu poté, co proběhla krize Covid-19. USA budou klíčové pro tento test. Od března došlo na americkém trhu práce k bezprecedentnímu nárůstu nezaměstnanosti, který by mohl snadno dosáhnout až do výše 20‑30 procent pracovní síly – tato úroveň byla naposledy zaznamenaná během Velké hospodářské krize. Výsledný dopad na spotřebu způsobený vážnými ztrátami pracovních míst ohrožuje nejen americký HDP, protože až 70 procent spotřeby je hnáno spotřebiteli, ale hrozí i rozšířením do zbytku světa. Americký dělník je výrobní faktor a je stejná osoba jako americký spotřebitel, zdroj konečné poptávky. „Návrat k efektivnímu cyklu vysoké zaměstnanosti a rostoucí spotřebě bude pravděpodobně vyžadovat rozsáhlou fiskální podporu. Injekce, které USA a další vlády v současné době zavádějí, nestačí k dlouhodobému růstu; ve skutečnosti jsou to spíše intervence k překonání omezení pohybu obyvatel, spíše než stimulace jako taková. Pro zvládnutí krize a úplné zotavení bude pravděpodobně potřeba trvalý a rozsáhlý program vládních investic, zaměřený zejména na průměrného občana na „Main street“,“ doplňuje Stupnytska.

Pokračující síla Asie
Virus přišel z Asie a tento region se k normálu vrací rychleji než jiné oblasti, přičemž se snaží zabránit jakkoliv významné druhé či třetí vlně infekcí. Pevninská Čína, Hongkong, Taiwan a Jižní Korea ukázaly organizované, disciplinované, dobře ošetřené a i dobře cílené reakce na propuknutí. Výsledkem toho je lepší kontrola než v jiných zemích a otevírající se ekonomiky. To staví Asii do výhody oproti zbytku světa, který teprve reaguje na situaci. Existují nicméně hlubší strukturální důvody, proč si myslíme, že Asie je na počátku ekonomického „vůdcovství“. Asie má vyšší ekonomický růst, stabilní politické režimy a široce zaváděné technologie, což jí může pomoci ujmout se vedení. Některé země mají nižší zadluženost a demografii, která ekonomiky podporuje. Asie s jistými pochybami hnala světový růst během uplynulých 10–15 let, takže toto je pokračování silného trendu.

Autorem textu je Fidelity International

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 30 kvě 2020, 14:22

https://roklen24.cz/a/SGCCK/rozdelena-e ... a-dotacemi
Rozdělená Evropa: Bitva mezi úvěry a dotacemi
Včerejším předložením návrhu rozpočtu EU na období 2021-27 zahájila Evropská komise období náročného vyjednávání. Očekává se, že ke konečné dohodě nedojde dřív než na červnové schůzce Evropské rady.

Šetrná čtyřka o víkendu publikovala nepříliš promyšlené aide-mémoire, které v zásadě navrhuje jednorázové dvouleté krizové úvěry. V podstatě jediné, na čem se toto aide-mémoire Šetrné čtyřky shodne s francouzsko-německou iniciativou, je fakt, že má být plán hospodářské obnovy navázán na sedmiletý rozpočtový rámec MFF. Postoje zemí, které se další vlně evropské solidarity brání nejvíce, se však podle všeho v posledních hodinách změnily.

Dánsko i Rakousko jsou evidentně ochotné ve věci budoucího rozpočtu a plánu zotavení EU přistoupit na kompromis. Dánský ministr zahraničí naznačil, že se jeho země „konstruktivně“ zapojí do jednání a bude se snažit o rozumný a férový kompromis. Rakouský ministr financí pro změnu dál pootevřel dveře případné kombinaci úvěrů a dotací s tím, že část evropské pomoci v boji proti viru patrně nebude nutné vracet. K všeobecnému optimismu překvapivě přispěl i tradičně konzervativní německý list FAZ, který v pondělí vyjádřil podporu de facto malým fiskálním transferům: „Teď není ten pravý čas, abychom nutili jednotlivé země platit za chyby minulosti. Nastal čas si navzájem pomáhat. Budoucnost EU záleží na tom, zda dokážeme všichni táhnout za jeden provaz“ (celý článek v němčině naleznete zde). To je velmi silný signál, že se kancléřce Merkelové vcelku daří přesvědčit německou konzervativní elitu.

Díky desetiletí výzkumu systémových rizik a nezamýšlených finančních a makroekonomických dopadů se dokázala ECB úspěšně vyhnout krizi likvidity i finanční krizi. Očekáváme, že nyní zůstane v režimu prevence a na červnové schůzce oznámí další uvolňování, které bude spočívat v rozšíření programu PEPP o 500 miliard euro na pokrytí koronavirových dluhů a v jeho prodloužení minimálně do září 2021. V případě potřeby může ECB udělat ještě víc, když zvýší podíl nadnárodních dluhů v programu PSPP, dále sníží sazbu cílených dlouhodobějších refinančních operací TLTRO nebo bude dokonce nakupovat bankovní úvěry, jako to dělá Fed v rámci svého programu Main Street. Eurozóna je dle našeho názoru v oblasti akomodačních opatření šest až dvanáct měsíců za Spojenými státy, ale už teď je nad slunce jasnější, že současný cyklus monetární politiky povede de facto k opětovnému znárodnění trhu s vládními dluhopisy na obou stranách Atlantiku. Aby však byly akce ECB plně efektivní, potřebují také podporu ve fiskální oblasti, a to nikoli zítra nebo pozítří, ale už dnes, hned teď. Politickým handrkováním už Evropa ztratila až moc času.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 06 čer 2020, 07:50

https://roklen24.cz/a/SvbM3/huawei-se-s ... -hodinkami
Huawei se stal v prvním čtvrtletí 2020 dvojkou na trhu s chytrými hodinkami
I když za první čtvrtletí roku 2020 prodeje chytrých hodinek meziročně klesly o 7,1 %, společnosti Huawei se dařilo a dostala se v tomto segmentu celosvětově na druhé místo. S 2,6 miliony prodaných kusů, což odpovídá meziročnímu růstu o 118,5 %, je jedinou značkou chytrých hodinek, která zaznamenala růst o více než 100 %.

Tato data zveřejnila ve své zprávě o nositelné elektronice (Worldwide Quarterly Wearable Device Tracker) společnost IDC (International Data Corporation). Prodeje nositelných zařízení se celosvětově dostaly na 72,6 milionu kusů, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 29,7 %. Podle zprávy si společnost Huawei udržela v prvním čtvrtletí roku 2020 vysoký podíl na trhu s nositelnou elektronikou a její prodeje meziročně vzrostly o 62,2 %.

Ve zprávě IDC se také uvádí, že společnost Huawei nadále rostla díky své silné přítomnosti na internetu a úzkým vazbám s maloobchodníky. Kromě čínského trhu dosáhla společnost Huawei úspěchů také na dalších asijských trzích, v Evropě a Latinské Americe.

„Chytré hodinky společnosti Huawei se těšily velké přízni zákazníků a jejich prodeje v prvním čtvrtletí rostly mimo jiné díky uvedení nového produktu a díky neustálé optimalizaci fitness a zdravotních funkcí,” řekl Filip Matys, PR manažer Huawei pro produktové portfolio a dodal: „V prvním čtvrtletí roku 2020 společnost Huawei uvedla na celosvětový trh hodinky Huawei Watch řady GT 2. Díky neustálé optimalizaci senzorové technologie přinášejí chytré hodinky Huawei zajímavé výhody v oblasti sledování kondice a zdraví. Funkce měření hladiny kyslíku v krvi SpO2 byla novinkou předcházející generace Huawei Watch GT a na trhu sklidila pozitivní zpětnou vazbu.”

Huawei navíc urychluje implementaci strategie integrace chytrých zařízení (1+8+N All-Scenario Seamless AI Life Strategy 2020), a v jejím rámci se chytré hodinky Huawei mnohem lépe začlení do ekosystému společnosti Huawei a nabídnou spotřebitelům bohatou škálu fitness a zdravotních funkcí.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 07 čer 2020, 09:15

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... kto-626242
Rodinné farmy na Západě? Lži europoslanců. Německo poráží 29 milionů prasat, 60 procent trhu mají 3 firmy, říká agrární šéf Jandejsek. Zahraniční markety? Prý fungují takto
POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Nad tím, kde jsou hlavní problémy české potravinářské výroby, se zamýšlí prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. „Nesmyslné výlevy řady našich europoslanců o rodinných farmách, které dokáží nasytit národ kvalitnějšími potravinami, je nejen utopie, ale i mystifikace našeho národa. Nepravdivé informace o tom, jak jen rodinné farmy uživí náš národ, jsou směšné,“ tvrdí otevřeně Zdeněk Jandejsek

Stále častěji se mluví o tom, že český zákazník má dát v obchodech přednost českým potravinám. Proč, když velmi kvalitní jsou také potraviny z dovozu?

Běžný český spotřebitel má velmi zkreslené představy o skutečném zpracování zemědělské produkce, jak rostlinného, tak živočišného původu. Jsou nám předkládány trvale velmi pozitivní zprávy o specialitách vyráběných na farmách v Rakousku, Itálii, Španělsku, či Francii a SRN. Určitě je pravdou, že speciální potravinářské výrobky od drobných výrobců s dlouholetou rodinnou tradicí jsou vynikající, i když ve vyšších cenových relacích. Je ale třeba znát celkovou bilanci vyráběné potravinářské produkce v jednotlivých zemích. Jde samozřejmě jen o jednotky procent z celkové zemědělské výroby, resp. spotřeby. Rozhodující výrobu potravin, která zajišťuje potravinovou soběstačnost v jednotlivých zemích i vývoz výše uvedených zemí, se zpracovává a vyrábí v nesrovnatelně větších mlékárnách či masokombinátech než jsou u nás. I proto by čeští zákazníci měli dát přednost českým potravinám.
Nesmyslné výlevy řady našich europoslanců o rodinných farmách, které dokáží nasytit národ kvalitnějšími potravinami je nejen utopie, ale i mystifikace našeho národa. Nepravdivé informace o tom, jak jen rodinné farmy uživí náš národ, jsou směšné. Vážím si každého hospodáře, který hospodaří se svou rodinou na desítkách či stovkách hektarů zemědělské půdy 365 dní v roce a produkuje tržní plodiny, živočišnou produkci, či přímo potravinářské výrobky a dává je na náš trh. Nejsem přesvědčen, že tito hospodáři budou přibývat a výroba jejich potravin bude růst, protože je to neskonalá dřina, která v dnešní době nebude ani náhodou naší mladou generací akceptována. Pocházím z rodinného hospodářství, kde její historie je zaznamenána již od roku 1630, a jako školák jsem práci na hospodářství s rostlinnou i nemalou živočišnou výrobou zažil. Svět se ale vyvíjí zcela jinak a je ho třeba respektovat a přizpůsobovat se mu. Určitě se nezvyšuje počet hospodářství po vzoru Rakouska či Bavorska, které nikterak nedehonestuji, ale reálně ve světe tento způsob hospodaření neroste.

...

homer
Sponzor fóra
Příspěvky: 1606
Registrován: 07 úno 2017, 21:47

Re: Ekonomika

Příspěvek od homer » 20 čer 2020, 09:55

Vladimír Pikora: Průmysl padl na kolena, mohou za to automobilky. Záchranné programy je nezachrání
Koronavirus se zapíše do dějin. Vše změnil. Dokázal, že nic není nemožné. Korona položila ekonomiku na lopatky. Český průmysl poklesl v dubnu meziročně o nevídaných 33,7 %. Slovenské statistiky byly ještě horší. Slovenská průmyslová výroba meziročně propadla o neuvěřitelných 42,0 %. Slovensko, kde nebyl covid-19 téměř zachycen, mělo skoro stejný propad průmyslu jako Itálie, kde průmysl meziročně poklesl o 42,5 %, ale covid-19 tu naopak měl eldorádo.

Za vše může přílišná orientace slovenského průmyslu na auta. Jejich výroba totiž poklesla o brutálních 78,9 %, protože slovenské automobilky kvůli koronaviru přerušily či omezily výrobu. V ČR to je podobné.

Jsem si jistý, že kdyby vyšly statistiky obráceně a český průmysl by padal rychleji než slovenský, objevili by se profesionální lobbisté, kteří by tvrdili, že to je kvůli koruně. Takto jsou zticha. Realita je ale taková, že s korunou nebo eurem nemá propad průmyslu nic společného. Propad je dán nezdravou strukturou průmyslu, v němž je příliš zastoupeno jediné odvětví.

Politici mají dnes sklon házet vše na covid-19 a v boji s ním zadlužit své země na nové rekordy. Ve skutečnosti ale nákaza jen prohloubila nezdravé tendence z minulosti, o kterých se vědělo, jen se před nimi zavíraly oči. Už v roce 2019 poklesl český průmysl o 0,5 % a za samotný poslední kvartál roku 2019 klesl o 2,3 %. Na recesi bylo dávno našlápnuto i bez korony. O tom svědčí fakt, že také německá ekonomika koncem roku 2019 už mezikvartálně klesala. Jen to mnoho lidí nechtělo vidět.
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/ ... hrani.html

homer
Sponzor fóra
Příspěvky: 1606
Registrován: 07 úno 2017, 21:47

Re: Ekonomika

Příspěvek od homer » 20 čer 2020, 23:31

Z facebooku
104971824_10220170631650501_803618463499211817_n.jpg
104971824_10220170631650501_803618463499211817_n.jpg (30.38 KiB) Zobrazeno 1556 x

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 11624
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 26 črc 2020, 20:58

https://roklen24.cz/a/Sffwh/blizi-se-ko ... vych-hracu
Blíží se konec nahlížení do karet velkých akciových hráčů?
Ve Spojených státech bude nejspíše změněno pravidlo o tom, kdy jsou soukromí investoři povinni zveřejňovat své investice. Pokud ho tamní Komise pro cenné papíry (SEC) začne uplatňovat, limit pro povinné zveřejňování obchodů se zvýší na 3,5 miliardy dolarů. Stávající limit je 100 milionů dolarů. Tento limit byl stanoven v roce 1978 při zavedení tohoto pravidla a od té doby se jeho výše neměnila.

Ve své podstatě jde o její vrácení limitu na původní poměrové hodnoty roku 1978. Jako koeficient nebyla použita inflace, ale změna tržní kapitalizace společností obchodovaných na burze. Při zavedeném limitu 100 milionů byla kapitalizace akciových společností 1,2 bilionu. Nyní je kapitalizace 35 bilionů. Zvýšení ze 100 milionů na 3,5 miliard tedy vrací poměr investice k tržní kapitalizaci akcií na původní úroveň.

Efektem je, že skupina velmi sledovaných investorů nebude muset zveřejňovat řadu svých obchodů. Své obchody nebudou muset odkrývat například Paulson, Einhorn, Druckenmiller, Bacon, Tudor Jones a další. Nad 3,5 miliardami dolarů je těchto pozic přibližně desetina. Zjednoduší to převzetí menších firem, budování balíku akcií nebude v řadě případů veřejné.

Bude velmi zajímavé sledovat, jak se investoři zachovají. Zmíněné 3,5 miliardy dolarů je povinná hranice, nicméně nikomu není zakázáno zveřejňovat i menší pozice. Pokud to však někdo udělá, upoutání pozornosti bude úmyslné a zájem může být ještě větší. Každopádně je jisté, že každá takto zveřejněná informace bude velmi bedlivě sledována.

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host