Vlády a byznys musí spolupracovat, aby se staly rychlou rybou, protože v našem dnešním světě už to není tak, že velká ryba požírá malé ryby, ale je to rychlá ryba, která požírá pomalou rybu, a abyste byli rychlou rybou, musíte mít dva kopiloty, byznys a vlády, řekl šéf Světového ekonomického fora Klaus Schwab na schůzke G20 v Indonésii.
Zatímco v Evropě se věnujeme zejména válce na Ukrajině, jinde probíhají zásadní geopolitické procesy, jejichž hlavní obětí se stane západní civilizace a tradiční křesťanská rodina. Kohorty zrádců v jednotlivých vládách západních zemí už vědí, co se chystá, ale tomu zbytku populace to musí sdělit ambasadoři Komise 300, kteří pro ně dělají propagaci a špinavou politiku implementace nového světového pořádku. Schůzka G20 v Indonésii na Bali měla svůj konceptuální vrchol.
A to nikoliv setkáním politiků 20 zemí, ale přelomovým projevem šéfa Světového ekonomického fóra Klause Schwaba, který vystoupil na souběžně konané konferenci B20, kde se setkávají šéfové největších podniků a korporací těchto 20 zemí ze skupiny G20. Zatímco politici těchto zemí jednají pod hlavičkou G20, ve vedlejším sále jednají korporace z těchto zemí. A Klaus Schwab se dočkal a pohnutým hlasem oznámil to, o čem už dříve informoval jeho žák a student, Vladimir Putin, bývalý člen Young Global Leaders skupiny Světového ekonomického fóra.
Video
https://rumble.com/v1v06ra-projev-klaus ... -svto.html
Zapomeňte na válku na Ukrajině i na mameluky v Polsku, protože Klaus Schwab na Bali řekl přesně to, co nedávno řekl Vladimir Putin ve svém projevu. Schwab oznámil příchod multipolárního světa, který bude fragmentovaný, ale tato fragmentace má mít za úkol nikoliv rozpad globalizace, ale její posílení. Nový společenský systém má být založen na principu tzv. zainteresovaného kapitalismu. Tohle označení si zapamatujte, je to eufemismus.
Je to jen jiný název pro brutální korporativismus, kde svět budou řídit společně, podle Schwabových slov
, jednotlivé národní vlády a businessy. A to není nic jiného než to, co jsme všichni na vlastní oči viděli v letech 2020 až 2021 v době covidové krize, když politici a vlády šli na ruku farmaceutickým korporacím takovým způsobem, že např. slovenský ministr zdravotnictví se nestyděl přímo v televizi narovinu říct [1], že další kolo očkování bude probíhat podle toho, až co řekne a doporučí farma korporace, např. Pfizer. Samozřejmě, že v zájmu zdraví lidu a nikdy jinak.
Seznamte se s novým světovým systémem řízení: Zainteresovaný kapitalismus
To byla ukázka v praxi toho, co Schwab nazývá zainteresovaným kapitalismem, kdy korporace mají zájem, tedy interes na tom, aby obyvatelstvo používalo jejich vakcíny, výrobky, produkty, služby atd. A ten interes je a bude prosazován formou společné vlády civilního kabinetu a stínové a nikým nevolené spolu-vlády složené z korporací a bank. Naprosto klíčový projev patří do knihovničky konceptuálních materiálů, které je potřeba nastudovat a pamatovat.
Jeden z hlavních emisarů Komise 300 tak na schůzce G20 oznámil novou podobu multipolární globalizace, kterou budou řídit loutkové a zkorumpované civilní kabinety těch největších zmetků, jaké tato planeta zplodila, a nadnárodní a mamutí korporace zastřešené kapitálem a bankami Domu Sion je zpoza opony a ze stínu budou ovládat, úkolovat, řídit a, jak jsme viděli i v kauze skandálu krachu burzy FTX, hlavně financovat! Tomu říká Klaus Schwab éra zainteresovaného kapitalismu, celým názvem “Kapitalismus zainteresovaných stran“. Pokud nemáte na video čas, tak tady je překlad:
Projev Klause Schwaba na summitu B20 konaného v rámci summitu G20 na Bali v Indonésii
Excelence, vážení účastníci tohoto velmi důležitého setkání.
Dovolte mi, abych nejprve poblahopřál vládě a prezidentu Indonésie k tak velké pohostinnosti pro nás všechny, kteří jsme zde přítomni. Rád bych také vyjádřil svůj obdiv nad kvalitou přípravy tohoto setkání B20. Připomíná mi to, že jsem v roce 2010 navrhl tehdejšímu předsedovi skupiny G20 korejskému předsednictví, aby do jednání skupiny G20 začlenil silný podnikatelský rozměr, protože hluboce věřím v koncept více zainteresovaných stran, což znamená, že musíme všichni spolupracovat s podniky, samozřejmě s vládami a občanskou společností na řešení občanských problémů v našem světě. Dovolte mi jen čtyři poznámky týkající se generování růstu prostřednictvím inovací. Zaprvé, pokud se podíváte na všechny výzvy, můžeme samozřejmě hovořit o multikrizi, ekonomické, politické, sociální a ekologické a institucionální krizi, ale ve skutečnosti musíme čelit hluboké systémové a strukturální restrukturalizaci našeho světa. A to bude nějakou dobu trvat a svět může vypadat jinak poté.
Máme záporné zdroje a přechodový proces. Z politického hlediska je snahou sil, sil politické transformace, samozřejmě přechod do multipolárního světa, který má tendenci náš svět mnohem více fragmentovat, a z takových důvodů jsou akce, jako je tato, jako je G20 a tak dále, velmi důležitou spojnicí, aby se zabránilo příliš velké segmentaci. Řekl bych, že místo globalizace našeho světa dochází k jeho blokování. Pokud se podíváte na síly ekonomické transformace, chtěl bych jen zmínit čtyři: Energetická transformace, kterou potřebujeme a kde Indonésie hraje velmi důležitou roli. Za druhé, přetváření našich dodavatelských řetězců, kde Indonésie může hrát velmi důležitou roli.
A také bych řekl, že jde o integraci vnějších nákladů. Stačí se podívat na plasty, 10 miliard tun plastů ročně se dostává do našich oceánů, a proto jsem velmi rád, že u příležitosti tohoto setkání G20 B20 můžeme oznámit a slavnostně zahájit setkání O-20, jehož cílem je lépe pečovat o naše oceány. Kromě toho, že vidíme přetváření našich dodavatelských řetězců, energetické transformace, internalizace externích nákladů, však vidíme také důsledky militarizace našich ekonomik. Nyní to vše znamená, alespoň na začátku, velké náklady. Pokud restrukturalizujete společnost, odepisujete náklady a samozřejmě vidíte, že akcionáři trpí. Pokud restrukturalizujete ekonomiku, výsledkem je snížení příjmů, disponibilního příjmu, což může vést k rozsáhlému sociálnímu napětí, které vidíme v našem světě se nyní vyvíjet. Jak se vypořádáme s touto transformací, která může trvat několik let? Nejen uplatňováním krizového řízení, nejen reagováním, ale i cílevědomým budováním budoucnosti.
Měli bychom tuto přechodnou dobu využít s jasnou koncepcí toho, čeho chceme dosáhnout, jak chceme z této přechodné doby vyjít? Chceme z něj vyjít jako udržitelnější, odolnější a inkluzivnější svět. Nyní, můj druhý bod se týká čtvrté průmyslové revoluce. Jak jsem zmínil, když jsem psal knihu o čtvrté průmyslové revoluci a koncipoval myšlenku této revoluce, popsal jsem 23 technologií, a v té době, před pouhými pěti lety, byla řada z těchto technologií považována za science fiction. Dnes se všechny staly realitou a novými technologiemi, s nimiž se musíme vypořádat, kvantová technologie, meta světy a já jsem velmi hrdý, že Indonésie je opět jednou ze zemí, která chce jít v čele tohoto vývoje 4. průmyslové revoluce, V čem je 4. průmyslová revoluce jiná?
Ve třech věcech: Zaprvé je to rozsah. Na rozdíl od dřívějších technologických inovací se nezabývá jednou nebo dvěma inovacemi. Je to celé panoptikum technologií, které se vzájemně ovlivňují a které zcela změní způsob výroby, spotřeby a komunikace. Ale druhým prvkem je rychlost. A když se podíváte na technologické revoluce, obvykle probíhají formou sinusoidy. A právě nyní se nacházíme v inflexním bodě exponenciálního vývoje a technologie se zcela změní. To, co děláme v současné době, a nejen to, co děláme a nastavujeme další změnu, změní a bude to mít dopad i na to, kdo jsme my. Stačí se podívat, jak i internet za posledních 20 let do jisté míry změnil naši identitu. Jsem velmi hrdý na to, že Světové ekonomické fórum je také v čele tak nových technologií a ukážeme příklad i zde v rámci naší prezentace O-20 Initiative, jak můžete využít metaversum a vytvořit mnohem hlubší a mnohem rozsáhlejší a komplexnější globální dialogy.
Můj další třetí bod, třetí rozdíl, který vidíme ve čtvrté průmyslové revoluci, je skutečnost, že vítězové berou vše. Na rozdíl od předchozích průmyslových revolucí je velmi obtížné někoho kopírovat, takže pokud přijdete s něčím první, jste vítězové. A to bude do značné míry určovat globální konkurenci na národní, ale také na obchodní úrovni, a doufám, že ne příliš nepřátelským způsobem v nadcházejících letech. Nyní jen dvě poslední poznámky. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Dnes by někteří lidé řekli, že ještě před dvěma lety, dokud nenastala krize, že to byl podnikatelský sektor, kdo byl v čele. A nyní, po krizi s covidem, že je to od té doby vláda, která je v čele. Ne, měly by to být vlády a podniky.
Vlády a byznys musí spolupracovat, aby se staly rychlou rybou, protože v našem dnešním světě už to není tak, že velká ryba požírá malé ryby, ale je to rychlá ryba, která požírá pomalou rybu, a abyste byli rychlou rybou, a doufejme, že i velkou rybou jako Indonésie, musíte mít dva kopiloty, byznys a vlády. Můj poslední bod se týká důvěry. Pokud je podnikání skutečně silou dobra, kterou musí být, musí praktikovat kapitalismus zainteresovaných stran. O takovém konceptu jsem před více než 50 lety napsal knihu a zasvětil jsem svůj život prosazování odpovědnosti zainteresovaných stran. Podnikání by nemělo sloužit pouze akcionářům, ale musí sloužit lidem a starat se o naši planetu. Jen tak si business získá důvěru, kterou potřebuje, aby byl inovativní silou, která z naší společnosti udělá lepší společnost. Dovolte mi, abych uzavřel tím, že když se podíváme do budoucnosti, můžeme být plni důvěry, pokud se budeme držet tří konceptů: Inovační transformace, inovace a spolupráce.
Děkuji vám.
Jede Rusko nacionalizaci nebo transformaci s plánem multipolarizace celé kontinentální Evropy?
Jak tedy vidíte, zatímco Vladimir Putin de facto předkládá teze o multipolárním světě za svůj projekt, tak ve skutečnosti je to projekt Klause Schwaba a Komise 300. Už chápete, proč v letech 2020 a 2021 probíhaly v Rusku tytéž brutální očkovací procesy, kdy Rusové ani nemohli opustit dům a byt bez QR kódu a bez vakcínky? No přece proto, že výrobcem Sputniku je mamutí ruská farmaceutická společnost Gamaleya napojená židovské ruské oligarchy a přímo na ty samé multipolarizační procesy Velkého resetu z dílny Klause Schwaba, který právě 14. listopadu na Bali mluvil o zainteresovaném kapitalismu.
A ten je zainteresovaný i v Rusku natolik, že máte automaticky i odpověď na to, proč ruská speciální operace na Ukrajině je tak divná a připomíná všechno, jen ne vojenskou operaci. Multipolární svět, kde každá země má své zájmy, ale společně ve fragmentované globalizaci se podílí na společném cíli transformace světového zřízení. Proto Rusko to, co dělá, tak dělá v rámci plánu Velkého resetu na odstavení unipolární moci USA v Evropě, aby mohl být zahájen nástup zainteresovaného kapitalismu.
Na vlastní oči jsme viděli zainteresovaný kapitalismus v době covidové hysterie
A jak ten kapitalismus bude vypadat, tak demo verzi jsme již vyzkoušeli v posledních dvou letech covidové drezůry. Ursula von der Leyen byla dokonce tak “zainteresovaná”, když za EU podepisovala smlouvy s Pfizerem na roztoky, že teď kvůli tomu čelí vyšetřování. Ale to jsou chybičky, které se vyladí za běhu, lidé se umlčí, weby se zablokují, aktivisté proti migrantům z Ukrajiny se zavřou do kriminálů a volby se ošéfují a zfalšují, jako už jsme to viděli dvakrát po sobě v Americe. Kdo dokáže vhodit klín mezi Evropu a USA nejlépe?
Pouze Rusko, bez jehož surovin se Evropa položí poprvé, a při pokusu nakupovat předražené americké suroviny místo těch levných ruských se Evropa položí podruhé. No, to je k popukání, že? Společnost v Evropě se transformuje, postupně dojde k rozkolu s USA, ale bude to bolet. Tedy obyčejné lidi. Nakonec se zdá, že Rusko a Kreml nestojí proti globalismu. Oni ho jen transformují a resetují do multipolárního schématu zainteresovaného kapitalismu. I tak je třeba se na konceptuální souvislosti dívat. Klaus Schwab na Bali řekl za 12 minut více, než co jsme dosud od Vladimir Putina slyšeli za půl roku. Konceptuální plán multipolarizace světa, jehož cílem má být společná korporativistická vláda civilních a hlavně zkorumpovaných kabinetů a zainteresovaných kapitalistů a jejich bankéřů.
Mazeltov!
♂️.
klima a podmínky prostředí (ekologie);
ekonomické ukazatele specifické pro danou zemi;
každodenní fyzická aktivita;
vyvážená strava;
špatné návyky (kouření, pití alkoholu atd.);
chronický stres;
biologický výzkum farmaceutických společností
Arméni podle údajů WHO vedou mezi jihokavkazskými národy v průměrné délce života občanů. Obyvatelé Arménie se dožívají v průměru 74,8 let (muži 71,6 let, ženy 77,7 let). 
sound …
pic.twitter.com/VDM1qK4xW5