Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Carbanak je jméno původního malware, který funguje jako sofistikovaný verzatilní systémový backdoor odesílající uživatelská data organizované kriminální skupině, která jej využívala k útokům na bankovní sítě. Ta byla aktivní od roku 2013 a za dobu své aktivity podle oficiálních dat ukradla přes 1,2 miliardy dolarů. Na její aktivitu poprvé upozornily téměř o dva roky později bezpečnostní společnosti Group-IB a Fox-IT a následně ještě ruský výrobce antivirů Kaspersky Lab. Od té doby skupina stačila úspěšně napadnout 100 bankovních domů v celkem 40 státech. Nejde přitom rozhodně jen o země třetího světa. Skupina operovala například v USA, Německu, Číně, Rusku, Kanadě, Hongkongu, Tchaj-wanu, Francii, Španělsku, Norsku, Indii, Velká Británii, Polsku, Nepálu, Švýcarsku, Brazílii, Bulharsku, Austrálii a dokonce v České republice.

V miniaturním Libanonu o „výměru“ srovnatelném se Středočeským krajem se přes nemalé napětí stabilita režimu zachovala; stejně jako v nyní nejrozlehlejší zemi Afriky, Alžírsku. Příčiny jsou zjevné – obě státnosti zasáhl v soudobých dějinách vyčerpávající občanský konflikt.
Horší to již bylo v Egyptě, jenž je nejlidnatější arabskou zemí. Zde byl pokojně, nicméně k nelibosti Tel Avivu a Rijádu, svržen vojenský diktátor Mubárak. Tehdejší americký exprezident Obama dal totiž postupně na srozuměnou, že na Nilu se musí vyměnit „faraon“. Egyptští důstojníci pochopili, „zač je v Pentagonu perník“, a tak respektovaná armáda napomohla řízenému přechodu k vládě Muslimského bratrstva. Po nějaké době toto původně ilegální hnutí svrhla, znovu ho postavila mimo zákon a nějakým pětadevadesáti milionům Egypťanů opět „velí“ sekulární voják, generál Sísí.
V Sýrii a Jemenu je situace nejhorší. Trvají zmezinárodněné občanské války, v nichž se angažuje tlupa zahraničních aktérů. Včetně Saudské Arábie, u níž patrně není na závadu, když násilím zadržuje humanitární pomoc pro Jemence umírající hlady. Vládnoucí dynastie z nedávné historie přesně ví, co si může dovolit. Dvojí metr bije do očí.
V maličkém Bahrajnu tomu bylo diametrálně jinak. Bezpečnostní složky sunnitského chalífy ostře potlačovaly nespokojence z řad většinových šíitů, k čemuž se přidala intervence Rijádu.

Téměř každý desátý fotbalista na probíhajícím mistrovství světa se narodil mimo zemi, kterou v současnosti s plným nasazením reprezentuje. Opravdu extrémní je příklad fotbalové reprezentace Maroka. Z hráčů, kteří odcestovali do Ruska na největší sportovní událost roku, se 61,5 procent nenarodilo na půdě státu Maroko. Druhým týmem v této statistice je další africká země, Senegal, třetí je úřadující evropský šampion Portugalsko s hlavní hvězdou Cristianem Ronaldem, který se také nenarodil na portugalské půdě, nýbrž na autonomním souostroví Madeira. Země jako Brazílie nebo Německo naopak reprezentují pouze sportovci narozeni na půdě těchto států.

Diskuse ruského ministra obrany Sergeje Šojgu a jeho amerického protějška Mattise by byla dalším krokem k vytvoření pravidelnější politické komunikace na nejvyšší úrovni mezi dvěma jadernými mocnostmi, jejichž vztahy se v posledních letech stále zhoršovaly.
Od roku 2015 probíhala vojenská jednání mezi Ruskem a USA jen mezi velitelem Generálního štábu Ruska Valerijem Gerasimovem a předsedou náčelníků Generálního štábu a námořního velitele USA Josephem Dunfordem.

Ruský vůdce zdůraznil, že je připraven setkat se s Trumpem i v hlavním městě USA. „Jsem připraven jet i do Washingtonu. Ale opakuji ještě jednou, že pokud tam budou vytvořeny odpovídající podmínky pro práci,“ řekl.

Sorosova pochybení jsou symptomatická. Není to pouze neúspěch jedné osobnosti, ale celé třídy a způsobu nahlížení na svět. Ještě od svých raných let, kdy Soros pracoval v poválečném Londýně jako bankéř, věřil v neodmyslitelnou podmíněnost kapitalismu a kosmopolitismu. Pro něj, stejně jako pro další okruh lidí, kteří se podíleli na vedení Demokratické strany, se svobodná společnost odvíjela od svobodného (i když regulovaného) trhu. Ovšem tato korelace se prokázala jako falešná. Desetiletí po pádu Železné opony se ukázalo, že si kapitalismus se ztrátou svého nepostradatelného nepřítele začal podrývat své vědomí důvěry, soucítění a empatie. Na tom je ale vlastně závislá Sorosova koncepce „otevřené společnosti“ (open society), která v reálu soustředila bohatství v rukou jen velice úzké skupiny lidí.

Putin dal najevo, že zatím se oficiálně začlenění nových zemí do BRICS neplánuje. „Navyšovat nyní formálně počet členů BRICS zatím neplánujeme, protože vzniklé formáty jsou efektivní,“ sdělil ohledně výsledků setkání. Zatím jsou zcela reálné vyhlídky na vstup do tohoto společenství u Argentiny a Turecka. Prezidenti těchto zemí patřili k hlavním hostům summitu.Zatím, dodal Putin, budou využívat stávající formát, aby „se rozšířila naše sféra vlivu a budou se do orbity našich aktivit zapojovat ty státy, které sdílejí principy a
hodnoty, na jejichž základě organizace funguje.“

Vodní plochu, o níž se dělily státy dva, najednou obepnulo států hned pět. Po dvou dekádách vyjednávání nyní ale Rusko, Írán, Kazachstán, Turkmenistán a Ázerbájdžán podepsaly nový pakt, který stanovuje pravidla rozdělení Kaspického moře a jeho bohatství. Podle dohody mají všechny příbřežní státy stejná navigační práva, přičemž poměrně byla rozdělena i práva na rybolov, těžbu ropy nebo zemního plynu. Není to zanedbatelná záležitost, neboť odhady mluví o zásobách až 50 miliard barelů ropy a devíti bilionech krychlových metrů zemního plynu. Mimochodem, v Turecku už nad dohodou zajásali také, neboť se může konečně začít realizovat výstavba Transkaspického plynovodu z Turkmenistánu po dně moře přes Ázerbájdžán a Turecko do Evropy, což ve finále jen znovu zvýší strategický význam Ankary (byť podle všeho za cenu toho, že na ni Washington ještě zesílí svůj tlak). Přelomovým prvkem dohody je ovšem vyhlášení Kaspického moře za oblast bez jakýchkoli vnějších vojenských sil, což stvrdil i Kazachstán, který ještě v dubnu zvažoval možnost, že dovolí Spojeným státům zbudovat na pobřeží vojenské základny. Z tohoto pohledu lze dohodu vnímat jako významný ruský triumf, který má, Putinovými slovy, „epochální význam“.

Podíváme-li se na směnný kurz CNY, nezdá se, že by byl podhodnocený. Pomocí indexu REER společnosti JPMorgan, který počítá i s relativní inflací mezi obchodními partnery, vidíme, že jüan se od roku 2010 zhodnotil více než jakákoli jiná hlavní měna. Za tuto dobu vzrostl CNY o více než 25 %, ve srovnání s 10% růstem USD. Naproti tomu britská libra spadla za toto období o 1 %, euro o 13 % a japonský jen o 25 %.

Obchodní válka vedená Spojenými státy je v podstatě měnovou válkou zacílenou na udržení dolarové hegemonie v mezinárodním měnovém systému. Představa, že by se Čína mohla rozhodnout prudce devalvovat svou měnu jako odvetu za americká protekcionistická opatření, je jasná dezinterpretace strategie Pekingu. Na měnovém trhu v tuto chvíli zmírňující opatření Číny tlačí relativní sazby níž a zvyšují tlak na kurz CNYUSD. Čína nedevalvuje; Peking si uvědomuje, že devalvace by měla mnohem negativnější dopad na Čínu samotnou než na USA.

„Slavili“ jsme výročí 21. srpna 1968. Co vám z „oslav“ utkvělo v paměti?
V „paměti mi utkvěla“ jedna paní, která mi v parku popisovala martyrium se sháněním červených trenýrek proti Zemanovi. Nejsou. Prostě nejsou! Nakonec prý musela ustřihnout manželovi pyžamo, ale nebylo červené, nýbrž karmínové, vážně ji ta nedokonalost mrzela… Ty její „trenýrky“ byly mimochodem široko daleko jediné, které tady u nás v sousedství v oknech „odvisly“. Čili, poučení pro příště: Je třeba vymyslet něco, co se dá sehnat, nebo to účastníkům akce rovnou zajistit, samozřejmě.

Organizácia pre zákaz chemických zbraní (OPCW) pridá nervovoparalytickú látku novičok na zoznam zakázaných látok po tom, ako o tom v pondelok 14.01.2019 rozhodla jej Výkonná rada. Informovala o tom agentúra Reuters. Zákaz nervovoparalytickej látky, použitej minulý rok (2018) pri útoku na bývalého ruského spravodajského dôstojníka Sergeja Skripaľa v britskom meste Salisbury, schválila 41-členná Výkonná rada OPCW po tom, ako ho iniciovali predstavitelia Spojených štátov, Holandska a Kanady...

...Ako uviedla na Twitteri kanadská veľvyslankyňa v Holandsku Sabine Nolkeová, Výkonná rada OPCW odsúhlasila "pridanie dvoch skupín vysoko toxických látok (vrátane látky použitej v Salisbury)". Dodala taktiež, že "Rusko sa nepripojilo ku konsenzu, ale ani ho neprelomilo". Pondelkové rozhodovanie rady bolo tajné a nie sú o ňom známe žiadne dodatočné informácie. V každom prípade však ide o prvú zmenu v zozname zakázaných chemických látok od vzniku organizácie v roku 1997. Členské štáty OPCW, ktorých je celkovo 193, majú teraz 90-dňovú lehotu na vznesenie prípadných námietok voči rozhodnutiu rady...

Newsweek upozornil na podivnou shodu: s rozmezí pouhých několika hodin Spojené státy, Rusko a Francie otestovaly své balistické střely, schopné nést jaderné hlavice.