Západní země se obávají, že Čína a Rusko se mohou pokusit využít rostoucího geopolitického napětí v Arktidě ke zvýšení svého vlivu na region a jeho bohaté přírodní zdroje.
V sérii rozhovorů pro Financial Times vyjádřili vysocí západní politici obavy, že éra výlučného statusu arktické zóny, kdy byla polární oblast chráněna před politickým napětím ve světě, skončila.
Arktická rada přerušila vztahy s Moskvou poté, co napadla Ukrajinu, což zvýšilo riziko polární oblasti "bez pravidel"
Západní země se obávají, že Čína a Rusko by se mohly pokusit využít rostoucího geopolitického napětí v Arktidě ke zvýšení svého vlivu na region a jeho bohaté přírodní zdroje.
V sérii rozhovorů s Financial Times vyjádřili vysocí západní politici obavy, že éra arktické výjimečnosti – kdy byla polární oblast izolována od napětí jinde – skončila.
sedm západních členů Arktické rady, hlavního regionálního orgánu, přestala spolupracovat(otevře se nové okno) s Ruskem ve všem od ochrany životního prostředí až po diskusi o právech původních obyvatel po jeho loňské totální invazi na Ukrajinu.
"Nemůže to být jako obvykle," řekl Jonas Gahr Støre, premiér Norska, které minulý měsíc převzalo funkci předsedy Arktické rady od Ruska.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto uvedl, že se obává, že výsledný pat by mohl vytvořit "Arktidu bez pravidel nebo arktickou oblast bez společného cíle v oblasti změny klimatu. Bylo by to zdarma pro každého, aby ho mohl použít pro lodní trasy, pro suroviny."
Mapa ukazující osm arktických národů v Arktické radě a že západní země se obávají, že Čína a Rusko využijí regionálního napětí.
Vysoce postavený politik z jiného arktického státu dodal: "Obávám se, jestli Rusko a Čína vytvoří svůj vlastní druh Arktické rady."
Na konci svého funkčního období jako předsedy výboru vysokých úředníků Arktické rady v květnu ruský prezident Nikolaj Korčunov řekl, že Moskva by mohla z organizace vystoupit, pokud nebude přizvána k účasti na akcích během norského předsednictví.
"Nepozvání ruských zástupců na akce Arktické rady by znamenalo porušení jeho práv jako členské země a v tomto případě by bylo stěží možné, aby se naše země nadále podílela na činnosti této organizace," řekl Korčunov v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu Tass.
Řekl, že ve světle "oslabující role" rady, z níž obvinil západní členy, Rusko oslovuje další země a organizace a "již s nimi vede aktivní dialog o arktické agendě".
Vztahy Ruska s Čínou ohledně Arktidy jsou tradičně napjaté. Ale od začátku ruské invaze na Ukrajinu se zdá, že se to mění. Během březnové návštěvy čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě obě strany oznámily vytvoření společného pracovního orgánu pro rozvoj Severní mořské cesty, lodní trasy a vlajkové lodi ruského projektu rozvoje Arktidy.
Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí světa, a to vede země blízké i vzdálené k tomu, aby sledovaly její bohaté suroviny, od ropy a zemního plynu až po vzácné zeminy.
Členové Arktické rady se snažili udržet geopolitické třenice mimo region, často používali slogan "severní polární oblasti, nízké napětí", aby zdůraznili, že problémy týkající se životního prostředí, lodní dopravy a těžby nerostných surovin v polární oblasti lze vyřešit pouze společně. Rusko však v posledních letech výrazně zvýšilo svou vojenskou přítomnost v Arktidě, což vedlo další země, jako je Dánsko a Norsko, k reakci výstavbou nových obranných zařízení na dalekém severu.
Čína, která je jednou z několika nearktických zemí se statusem pozorovatele v Arktické radě, zahájila plány na "Polární hedvábnou stezku" v roce 2018 a neustále se snaží zvyšovat svůj vliv v tom, co je jednou z posledních hranic pro průzkum na planetě.
Pokusy čínských státních společností vybudovat letiště v Grónsku, autonomní části Dánska, byly zastaveny v roce 2019 poté, co USA vyzvaly Kodaň, aby se proti těmto plánům postavila.
Mette Frederiksenová, dánská premiérka, která navštíví Grónsko příští týden po setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, řekla: "Nebuďme naivní. Nemůžeme být naivní ohledně Ukrajiny a nemůžeme být naivní ohledně arktické oblasti."
"Vrátí se věci v Arktické radě k normálnímu způsobu, jakým se věci dělají? Pokud jde o Rusko, nemyslím si to," řekla Frederiksenová. "Hraje Čína roli v arktické oblasti? Ano, jsou. Měli bychom si toho být vědomi? Jasně."
Haavisto řekl, že se obává, že arktická výjimečnost skončila. "Existuje také mnoho dalších zemí, které vidí využití Arktidy a jejích surovin jako lákavou otázku. Máme velmi silný společný zájem na spolupráci."
Norsko bojuje za udržení Arktické rady v chodu tím, že dělá co nejvíce s ostatními členy - USA, Kanadou, Finskem, Švédskem, Dánskem, Islandem - zatímco udržuje Rusko na holičkách.
"Arktická rada tu zůstane," řekl Støre. "Je toho tolik společného - pokud jde o výzvy a příležitosti - že by bylo naprosto nezodpovědné odvrátit zrak od [organizace]."
Diplomaté však připouštějí, že faktické vyloučení Ruska z rady vytváří "jasné dilema". Vedoucí arktický politik dodal: "Na jedné straně agenda, kterou chceme v Arktidě prosazovat, nedává bez Ruska moc smysl. Tvoří 40 procent Arktidy. Na druhou stranu teď nemůžeme spolupracovat s Ruskem. To je to, s čím bojujeme."
Na konci svého funkčního období jako předsedy výboru vysokých úředníků Arktické rady v květnu ruský prezident Nikolaj Korčunov řekl, že Moskva by mohla z organizace vystoupit, pokud nebude přizvána k účasti na akcích během norského předsednictví.
"Nepozvání ruských zástupců na akce Arktické rady by znamenalo porušení jeho práv jako členské země a v tomto případě by bylo stěží možné, aby se naše země nadále podílela na činnosti této organizace," řekl Korčunov v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu Tass.
Řekl, že ve světle "oslabující role" rady, z níž obvinil západní členy, Rusko oslovuje další země a organizace a "již s nimi vede aktivní dialog o arktické agendě".
Vztahy Ruska s Čínou ohledně Arktidy bývaly tradičně napjaté. Ale od začátku ruské invaze na Ukrajinu se zdá, že se to mění. Během březnové návštěvy čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě obě strany oznámily vytvoření společného pracovního orgánu pro rozvoj Severní mořské cesty, lodní trasy a vlajkové lodi ruského projektu rozvoje Arktidy.
Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí světa, a to vede země blízké i vzdálené k tomu, aby sledovaly její bohaté suroviny, od ropy a zemního plynu až po vzácné zeminy.
Členové Arktické rady se snažili udržet geopolitické třenice mimo region, často používali slogan "severní polární oblasti, nízké napětí", aby zdůraznili, že problémy týkající se životního prostředí, lodní dopravy a těžby nerostných surovin v polární oblasti lze vyřešit pouze společně. Rusko však v posledních letech výrazně zvýšilo svou vojenskou přítomnost v Arktidě, což vedlo další země, jako je Dánsko a Norsko, k reakci výstavbou nových obranných zařízení na dalekém severu.
Čína, která je jednou z několika nearktických zemí se statusem pozorovatele v Arktické radě, zahájila plány na "Polární hedvábnou stezku" v roce 2018 a neustále se snaží zvyšovat svůj vliv v tom, co je jednou z posledních hranic pro výzkum na planetě.
Pokusy čínských státních společností vybudovat letiště v Grónsku, autonomní části Dánska, byly zastaveny v roce 2019 poté, co USA vyzvaly Kodaň, aby se proti těmto plánům postavila.
Mette Frederiksenová, dánská premiérka, která navštíví Grónsko příští týden po setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, řekla: "Nebuďme naivní. Nemůžeme být naivní ohledně Ukrajiny a nemůžeme být naivní ohledně arktické oblasti."
"Vrátí se věci v Arktické radě k normálnímu způsobu, jakým se věci dělají? Pokud jde o Rusko, nemyslím si to," řekla Frederiksenová. "Hraje Čína roli v arktické oblasti? Ano, jsou. Měli bychom si toho být vědomi? Jasně."
Haavisto řekl, že se obává, že arktická výjimečnost skončila. "Existuje také mnoho dalších zemí, které vidí využití Arktidy a jejích surovin jako lákavou otázku. Máme velmi silný společný zájem na spolupráci."
https://archive.is/rgJr9#selection-2319.0-2397.314