Příspěvek
od Muhammad al-Hakim » 08 črc 2019, 18:43
Dobrý den,
hodně jsem nad tím přemýšlel, proč tomu tak je. Při návštěvě Maroka předloni (studijní pobyt - 6 týdnů) mi to přineslo řadu zajímavých poznatků. Co se týče křesťanů, tak třeba Maročani se k nim staví stylem: "Není to sice správná víra, ale je pořád lepší věřit v něco než v nic." Co se týče míry násilí, tak jsem v Marakéši několikrát ušel přepadení, vlastně ani nevím jak - "stáli při mě všichni svatí". Nesouvisí to sice s křesťany, jak o nich píšete, ale je to o určité části populace (v každé zemi jsou, někde jich je více, někde méně), která má různě velké tendence si své životní těžkosti a vlastní náboženské představy vybíjet na lidech, na kterých si to dle svého mínění mohou dovolit. V západní společnosti se to projevuje třeba tak, že výrostek jde po ulici a praští nějakého důchodce, jenž se tam právě namanul. V islámských zemích (byl jsem jen v jedné na 6 neděl, ale sáhnul jsem si tam psychicky až na dno) se tohle dle mého mínění, jak jsem si udělal, schovává za islám - za nějakou jeho skupinu, směr.....Takže tímhle způsobem se stávají terčem křesťané, křesťanské komunity nebo hinduisté, budhisté (Indie, Thajsko) - zde je to ale oboustranné. Mě třeba na islámu zajímá hlubší spiritualita a starověká/středověká medicína. Pokud člověk přijme tohle náboženství, tak stejně s pohledu "celé řady určitých lidí" stejně není muslim - míra násilí v těchto komunitách může mít různou formu a intenzitu, myslím tím vzájemně mezi sebou. Když "Daeš" obsadil velké části Iráku a Sýrie, tak podle toho, co prosáklo ze zahraničního internetu, bylo nejvíce obětí právě mezi muslimským obyvatelstvem. Tím nechci nijak zlehčovat utrpení, které se děje křesťanům v různých částech světa. To určitě nechci a Bůh chraň všechny lidi dobré vůle! Chci jen tím říci, že křesťané nejsou jediní, komu se dané věci dějí.
Třeba "Daeš" v Sýrii a v Iráku vyhledával lidi, co pracovali s přírodní medicínou a léčili druhé - tam bylo hodně obětí na základě nejrůznějších obviněních z čarodějnictví. Mimochodem, nepřipomíná Vám to něco?! Osobně, nemám ambice zachraňovat svět (to když jsem byl mladší), ale domnívám se, že spousta problémů se táhne už od dob staré Mezopotámie. Vždycky, když došlo ke zhroucení velkých starověkých říší, s velkým počtem místní šlechty odcházela/utíkala i významná část obyvatelstva a šli prakticky do všech směrů. Tyhle vlivy doznívaly až ve střední Asii (ale i na indickém subkontinentu), to je dějinný fakt, navíc mě osobně připadá, že tohle se obtisklo i do celé severní Afriky, včetně různých zvyklostí, dnes namnoze mylně považovaných za islámské.... Stačí se podívat na některá dějinná období staré a nejstarší Mezopotámie, někdy byla náboženská snášenlivost, ale byly doby, kdy to tam bylo neskutečně striktní a nesnášenlivé, což se mohlo promítnout i do myšlení v době křesťanské a pak to měli v sobě lidé, co nakonec přijali i ten islám...… V širokých souvislostech.... se sám děsím toho, co jsem zde napsal.
Jenomže mě zajímali (v Maroku) normální lidé a TI TAM BYLI ÚPLNĚ VPOHODĚ a přiznávám se, že se mi po nich občas stýská - jednou tam budu muset zase jet. A těch normálních lidí tam bylo hodně. Svoboda projevu (i na ulici) tam byla na lepší úrovni než v České republice. Bohužel.
Mě Marakéš nikdy nepřirostla k srdci jako město. Bydlel jsem v chudinské čtvrti (v tzv. medíně), ale dosti mi přirostli k srdci místní, kvůli nim stojí za to tam ještě aspoň jednou odjet. Málem jsem tam umřel (oteklá dolní končetina s trombózou a srdeční arytmie), je tam však něco hlubšího, pro což má smysl se do Afriky vracet......Už chápu lidi, co mi to dříve tvrdili (že má hlubší smysl se do Afriky vracet, přes všechny těžkosti). Omlouvám se, že nepíší a neodpovídám úplně k příspěvku, ale připadá mi, že širší souvislosti mohou být také důležité.
