Ekonomika

homer
Sponzor fóra
Příspěvky: 2013
Registrován: 07 úno 2017, 21:47

Re: Ekonomika

Příspěvek od homer » 09 zář 2020, 16:42

České zbrojovce klesl zisk na 382 milionů, prodeje rostly
České zbrojovce klesl v letošním prvním pololetí čistý zisk meziročně o 23,5 procenta na 382 milionů korun. Výnosy i prodeje zbraní ale rostly. Důvodem poklesu zisku je nepříznivý vývoj směnného kurzu a s tím související ztráty z finančních operací. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Oznámila také záměr nabídnout na pražské burze své akcie v hodnotě až čtyři miliardy korun. Termín ještě není známý, nabídku musí schválit Česká národní banka.

Tržby jednoho z předních evropských výrobců ručních palných zbraní se v prvních šesti měsících roku zvýšily o 13,5 procenta na 3,4 miliardy korun. Firma prodala 228.205 zbraní, což bylo o 15 procent více než ve stejném období loňského roku.

"Co do provozních výsledků bylo prvních šest měsíců tohoto roku pro skupinu rekordních. Dosáhli jsme růstu ve všech klíčových ukazatelích, zejména výnosech a počtu vyrobených a prodaných kusů," uvedl místopředseda představenstva Jan Drahota.

Téměř 70 procent tržeb měla zbrojovka v USA. Ve Spojených státech plánuje postavit továrnu, má být ve městě Little Rock v Arkansasu. Peníze na expanzi chce získat právě z prodeje akcií na burze. Nabídne cenné papíry v hodnotě až 150 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun). "Chystaná veřejná nabídka akcií nám pomůže získat finanční prostředky na realizaci našich růstových plánů, zatímco investorům nabídne možnost být jejich součástí," uvedl prezident holdingu Lubomír Kovařík.

Akcie CZG se na akciovém trhu pražské burzy objevily v červnu. Holding ale zatím neuskutečnil jejich veřejnou nabídku, tento záměr oznámil až dnes. Podrobnosti o něm ovšem zveřejní až po schválení ČNB. Majoritní podíl ve zbrojovce ale zůstane nadále společnosti Česká zbrojovka Partners SE.

Současná poptávka po střelných zbraních zejména v USA je vysoká a překračuje kapacity skupiny, výhled pro druhé pololetí roku tedy vnímá zbrojovka jako příznivý. "Navíc poté, co útočná puška BREN 2 a pistole P-10 prošly úspěšně armádními zkouškami, se rámcová smlouva s Armádou ČR v předpokládané celkové hodnotě přibližně 2,35 mld. Kč přiblížila k fázi dodávky a vyúčtování," uvedla firma. Zahájení dodávek předpokládá v prvním čtvrtletí příštího roku.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske ... .sznhp.box

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 13549
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 16 říj 2020, 17:01

https://ekonomickydenik.cz/liberty-stee ... ssenkrupp/
Liberty Steel má zájem o ocelářskou divizi Thyssenkrupp
Společnost Liberty Steel, která vlastní i huť v Ostravě, učinila nezávaznou nabídku na ocelářskou divizi německého konglomerátu Thyssenkrupp. Finanční detaily firma zatím nezveřejnila. Dohoda by spojila čtvrtého a druhého největšího producenta oceli v Evropě, německé odbory jsou však proti. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Společnost Thyssenkrupp uvedla, že nabídku pečlivě prozkoumá. Pokračuje ale také v jednání s dalšími zájemci o divizi. Podle Reuters je mezi nimi německá firma Salzgitter, dále švédská SSAB a opět Tata Steel.

„Liberty Steel je přesvědčena, že kombinace s Thyssenkrupp Steel Europe může být správnou odpovědí z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního,“ uvedla firma.

Dohoda je dalším pokusem o velkou konsolidaci v evropském ocelářském průmyslu. Loni úřady zablokovaly pokus o vytvoření společného podniku mezi Thyssenkrupp a Tata Steel.

Německý odborový svaz IG Metall však nabídku Liberty Steel odmítá. Podle něj by mohla vést k propouštění a rozpadu firmy, řekl šéf odborového svazu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko Knut Giesler.

Německá vláda je nyní pod zvýšeným tlakem, aby pomohla ocelářské divizi Thyssenkrupp, která za devět měsíců vykázala provozní ztrátu 700 milionů eur (19,1 miliardy Kč). Zaměstnanci už plánují protesty, kterými chtějí dál zvýšit tlak na vládu. Generální ředitelka Thyssenkrupp Martina Merzová tento týden uvedla, že firma zváží všechny možnosti, včetně prodeje podílu v divizi vládě. Ministr hospodářství Peter Altmaier se však proti této myšlence zatím staví a dává přednost finanční podpoře, která by pomohla při přechodu na bezemisní výrobu oceli za pomoci vodíku.

Firmu Liberty Steel založil britský podnikatel indického původu Sanjeev Gupta. Podnik je součástí jeho rodinného konglomerátu GFG. Společnost má roční kapacitu výroby 13 milionů tun oceli, z toho je 72 procent v Evropě. Celkem zaměstnává zhruba 17.000 lidí. V ocelářské divizi Thyssenkrupp pracuje asi 27.000 lidí.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 13549
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 10 lis 2020, 22:01

https://roklen24.cz/pohadkovy-narativ-o ... potrebuje/
Pohádkový narativ o tom, co právě teď inflace nutně potřebuje
Zdá se, že si trh vybájil pohádkový narativ o tom, proč jsou výsledky amerických voleb a očekávaná patová situace v americké politice přesně tím, co v oblasti inflace u rizikových aktiv potřebuje. I dolaroví medvědi si myslí, že už jsou v suchu, neboť lze očekávat, že Fed bude dál držet nohu na plynu a „vlídný“ Joe se bude konfrontacím v oblasti obchodu vyhýbat. Vypadá to až příliš jednoduše.

Nezodpovězené politické otázky v USA
Politická paralýza a obavy, že fiskální politika už v budoucnu nebude tak štědrá, způsobí, že Fed dál pojede na plný plyn. Tento vcelku bezpečný předpoklad stojí nejspíš do značné míry i za reakcemi na výsledky voleb. Druhým významným faktorem byl podle nás masový výprodej zajištění proti volební nejistotě investory. Ti se báli dopadů „modré vlny“, jež by dala demokratům mandát zvýšit daně, prosazovat zelenou politiku a ve velkém rušit Trumpova deregulační opatření. Další předpoklad, s nímž trh počítá, totiž, že Biden hodlá zrušit většinu Trumpových tarifů a zaujmout smířlivější postoj vůči Číně a dalším obchodním partnerům, už tak jistý být nemusí. Asi nejsme jediní, kdo si myslí, že obchodní vztahy, které jsou na seznamu věcí poměrně nízko, je nutné začít řešit okamžitě. Hlavní prioritou je zvládnutí pandemie COVID-19, odmítavý postoj vůči Číně je jednou z mála věcí, na nichž se dokáží politici obou partají shodnout.

Abychom se tedy trochu vzepřeli všeobecně rozšířenému narativu, obchod je sice důležitý, ale není to urgentní politická priorita. Pokud nedojde k dalším významným změnám, které by mohly Fed rychle dostat do politických problémů, bude další pokračování současné americké měnové politiky v situaci, kdy jsme tak blízko nulovým sazbám, jen slabou kávou. Vzhledem k tomu, v jaké fázi cyklu se právě nacházíme, je mnohem mocnějším nástrojem fiskální politika, ovšem republikánská většina v Senátu bude fiskální stimuly nejspíš blokovat, takže budou možnosti ve srovnání i s tím nejmírnějším scénářem „modré vlny“ značně omezené. Grafy a chování cen nám však napovídají, že máme respektovat pohyb cen a nesnažit se být za hrdiny.

Mimochodem, důvodem, proč jsme při popisu voleb opatrní, je fakt, že na konečné výsledky si musíme počkat do 5. ledna, kdy proběhne druhé kolo senátních voleb v Georgii. Pokud by demokraté získali obě křesla, spadne jim do klína také Senát. V případě vcelku pravděpodobných nerozhodných hlasování 50:50 totiž bude mít rozhodující hlas viceprezidentka Kamala Harris. Kromě toho potřebujeme také bezproblémové předání úřadu. Potřebujeme jistotu, že Trump v klidu opustí Bílý dům a nebude své stoupence podněcovat k všemožným vylomeninám.

Trhy už měly týden na to, aby se po amerických volbách otřepaly, a kvalita dalšího směřování je podle mě důležitější než počáteční reakce založená na výše uvedených faktorech.

Slábnoucí euro
Graf EURUSD se v pátek i v pondělí několikrát vyhoupl těsně nad linii lokálního odporu 1,1900 EURUSD, čímž se v zásadě vrátil do stavu předtím, než se křivka před americkými volbami (a během nich) propadla do klíčové oblasti podpory 1,1600. Euro je v měnových párech dost oslabené, protože nyní se všechny obchody s vysokou hodnotou beta, kam se promítají dopady amerických voleb na americký dolar, týkají komoditních měn a výkonných rozvojových trhů. Pokud se tedy má měnový pár EURUSD dostat výš, musí být Čína ochotná nechat svou měnu oslabit vůči dolaru. Co se týká střednědobého a dlouhodobého časového horizontu, rýsuje se před námi cesta z pandemie (viz Pfizer a jeho slibné výsledky z testování experimentální vakcíny proti COVID-19). Zároveň se objevují jasné důkazy, že se naplňuje předpověď ohledně záporných reálných sazeb v USA, které trh iniciativně započítal do cen už před volbami. Klíčovou překážkou směrem vzhůru bude hladina 1,2000 EURUSD.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 13549
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 20 lis 2020, 16:03

https://ekonomickydenik.cz/vyroba-aut-d ... 3-vozidel/
Výroba aut do října klesla o 21,4 pct na 937.033 vozidel
Výroba osobních aut v Česku za deset měsíců klesla o 21,4 procenta na 937.033 vozidel. Je to o téměř tři procentní body nižší propad, než za tři čtvrtletí. V říjnu byla i přes příchod druhé vlny pandemie koronaviru produkce poprvé od února vyšší, když meziročně stoupla o 2,8 procenta na 128.754 aut. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.

Produkce ve Škodě Auto od ledna do konce října klesla o 17,8 procenta na 614.669 vozů, automobilka Hyundai vyrobila 190.089 aut, což je o 27,9 procenta meziročně méně a propad o 27 procent hlásí i kolínská TPCA s produkcí 132.275 vozů.

Podle zástupců sdružení je zřejmé, že i přes mohutný finiš se celkovou ztrátu v tomto roce již nepodaří dohnat a tento dramatický pokles bude mít výrazné negativní finanční dopady na firmy i českou ekonomiku.

„Automobilový průmysl na podzim přes všechny těžkosti táhne českou ekonomiku. Projevuje se to nejen u finálních výrobců, ale také v dodavatelském sektoru. Firmy se však často nacházejí ve velmi složité situaci, kdy jim hrozí odvolávky, a tedy další ekonomické ztráty. Důvodem je nedostatek pracovníků kvůli nařízeným karanténám, nutnosti péče o děti, či hygienickým opatřením v provozu,“ dodává Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení.

Také segment autobusové výroby zmírňuje ztrátu způsobenou jarními odstávkami. Do října se v tuzemsku vyrobilo 4037 autobusů, tedy o 6,3 procenta meziročně méně. V samotném říjnu ale byla produkce o 5,7 procenta vyšší. Iveco vyrobilo 3652 vozidel (- 4,6 procenta), SOR Libchavy dodala na trh 365 autobusů (- 19,3 procenta) a firma KH Motor Centrum Opava celkem 20 autobusů, tedy o osm méně než loni.

Jediný výrobce motocyklů, týnecká Jawa, vyrobil letos 416 strojů. Ve srovnání s předchozím rokem tak zaznamenal pokles produkce o 59,3 procenta. V říjnu na trh dodal 37 motocyklů, což je o polovinu meziročně více.

„S obavou sledujeme postup druhé vlny pandemie napříč EU, která s sebou opět nese zásadní omezení ekonomického života. Apelujeme proto na vládu ČR, aby mimo jiné obnovila chod bezpečných provozů, jako jsou dealerství a ve stejném duchu působila na evropské úrovni i na ostatní státy,“ dodal prezident sdružení Bohdan Wojnar.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 13549
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 20 lis 2020, 16:04

https://ac24.cz/-/marketa-sichtarova-bu ... direct=%2F
Markéta Šichtařová: Budou se rozdávat peníze. Dostane každý...
Všichni jsme si asi už všimli, že centrální banky „tisknou“ peníze jak o život. Někteří si navrch k tomu ještě všimli, že zejména v Evropě tyhle peníze prakticky nejsou ničím kryté.

Tomuto typu „tisku peněz“ se vznešeně a krapet kamuflovaně říká kvantitativní uvolňování. A většina lidí ví, že teoreticky čím víc vytištěných peněz, tím vyšší by měla být inflace. No jo – ale kde tedy ta inflace je?!

To, že s kvantitativním uvolněním příliš neroste spotřebitelská inflace (tedy nerostou například ceny potravin, ceny školních potřeb, nábytku apod.), je dáno tím, že peníze uvolněné do oběhu vlastně nekončí úplně všechny mezi lidmi, ale vrací se z větší části zpět do centrální banky. Každý si teď logicky položí otázku: A proč tedy centrální banka posílá do oběhu nové peníze, když je zase vzápětí stahuje, takže v oběhu z velké části ani nezůstávají? Odpověď zní: Protože tyto uvolněné (a zase stažené) peníze za sebou zanechávají stopu v podobě nižších úrokových sazeb napříč celou ekonomikou. A jsme u jádra pudla.

Teorie, na které centrální banka staví, totiž vychází z předpokladu, že za tyhle nízké úrokové sazby si pak někdo vezme úvěr. Že s nízkým úrokem si lidé vezmou úvěr ochotněji, než kdyby byly úroky vysoké. A tohle rádobyvysoké množství nově poskytnutých úvěrů by následně mělo roztáčet kolečka ekonomiky. Mělo by se víc investovat i nakupovat na dluh. Tolik teorie.

Tato teorie je ovšem mylná a nefunguje.

V Evropě se totiž tato politika v kýžených vyšších investicích a vyšší výrobě nikterak neprojevila. Zato se projevila někde úplně jinde – tam, kde o to nikdo nestál. Projevila se totiž ve spekulacích na ceny nemovitostí a akcií. To právě proto jsou ceny bydlení tak vysoké, právě proto ceny akcií rostou, ačkoli podniky mají mnohdy i ztráty. Inflace tu je – jen to není inflace v cenách zboží a služeb, ale je v cenách nemovitostí a cenných papírů.

Teď by samozřejmě bylo logické připustit si, že tato politika nefunguje. Že hospodářský růst nepřinesla; namísto toho jen zvýšila ceny nemovitostí a cenných papírů. Tedy bylo by namístě ji opustit. Opak se ale stal pravdou.

Zklamání, že kvantitativní uvolňování nefunguje, vedlo mnoho lidí k úvahám, že se pouze uvolnilo do oběhu málo peněz a úrokové sazby klesly ještě nedostatečně. Že je třeba dostat mezi lidi peněz víc. Samozřejmě je to nesmysl – pouze to nemovitosti ještě víc zdraží, aniž by to zrychlilo hospodářský růst. Ale současní tvůrci měnové politiky jsou, zdá se, příliš mentálně nepružní na to, aby si to přiznali.

A tak se někteří „ekonomové“ v centrálních bankách vrátili k oprášení myšlenek na takzvané vrtulníkové peníze. Prostě sypání peněz přímo lidem do kapes. Rozdávání vytištěných papírků.

Jakkoli se tato teorie může (správně) zdát naivní, centrální bankéři ji vážně nosí v hlavě. A bláznivostí už udělali mnoho. Po tom, co přinesl rok 2020, jsou nejspíš vrtulníkové peníze na spadnutí v různých koutech světa. A já si troufám tipnout, že eurozóna bude mezi prvními.

Zkrátka když je něco v hospodářské politice zjevně neracionální či hloupé, ještě to neznamená, že k tomu nedojde. Bohužel centrální banky už v posledních deseti letech prokázaly, že nikdy nekonají tak zle, aby nemohly konat ještě hůř.

Že pak ještě víc vzroste inflace cen bydlení, neboli bydlení bude ještě víc nedostupné – to už je věc jiná.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 13549
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 21 lis 2020, 21:33

https://ekonomickydenik.cz/iata-aerolin ... liard-usd/
IATA: Aerolinky budou potřebovat pomoc za dalších 80 miliard USD
Letecké společnosti budou potřebovat pomoc za dalších 70 až 80 miliard dolarů (až 1,8 bilionu Kč), aby přežily současnou koronavirovou krizi. Znamená to další zhruba polovinu částky, kterou už od vlád obdržely.

Další nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem a cestovní omezení s tím spojená výhled odvětví letecké dopravy ještě zhoršily. IATA očekává, že sektor bude mít kvůli těmto potížím v letošním roce ztrátu 87 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč).

„Jsme nesmírně rádi za to, že už do odvětví vložily 160 miliard dolarů,“ řekl k pomoci vlád generální ředitel Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Alexandre de Juniac. „Pro nadcházející měsíce dodatečnou pomoc odhadujeme na 70 až 80 miliard dolarů,“ dodal na pařížském leteckém fóru.

„Jinak některé aerolinky nepřežijí.“ Ačkoliv dosavadní vývoj vakcín proti nemoci covid-19 dává určitou naději, návrat k masovému cestování se nedostaví ještě mnoho měsíců, tvrdí aerolinky. Některé z nich budou mít co dělat, aby přežily zimní období na severní polokouli, kdy se odvětví potýká s útlumem i v normálních časech, natož za pandemie.

„Je docela možné, že ta ztráta bude vyšší, než co jsme oznámili,“ řekl podle agentury Reuters De Juniac. Dodal, že celoroční ztráta by se tak mohla vyšplhat až ke 100 miliardám dolarů (2,2 bilionu Kč).

IATA předpověděla, že zotavení sektoru bude pomalé a bolestné, s návratem na předkrizovou úroveň počítá až v roce 2024. Počet přepravených cestujících v příštím roce podle ní bude stále asi o 30 procent nižší než před pandemií. I to by se ale nakonec mohlo ukázat jako příliš optimistický odhad.

„Odhadujeme, že letecká doprava bude na konci roku 2020 na 33 procentech úrovně roku 2019. A pak, jak doufáme, na 50 až 60 procentech na konci roku 2021,“ dodal De Juniac.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 13549
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ekonomika

Příspěvek od Alchymista » 23 lis 2020, 21:13

https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/1 ... cke-firmy/
Warren Buffett zase nakupoval. Vsadil miliardy dolarů na velké farmaceutické firmy
Investiční impérium amerického miliardáře Warrena Buffetta Berkshire Hathaway rázně vstoupilo do farmaceutického sektoru. Ve čtveřici velkých výrobců léčiv získal majetkové podíly v celkové hodnotě bezmála šesti miliard dolarů. Buffett nakupoval ve třetím čtvrtletí a opět se ukázalo, že má skvělý investorský instinkt.

Warren Buffett získal prostřednictvím Berkshire Hathaway podíly ve společnostech AbbVie, Bristol-Myers Squibb, Merck a Pfizer. Vyplývá to z údajů americké Komise pro cenné papíry. Buffettovo impérium nakupovalo akcie v období od července do září a utratilo za ně 5,7 miliardy dolarů, tedy asi 126,5 miliardy korun.ro řadu investorů je jakékoli nákupní či prodejní rozhodnutí devadesátiletého boháče vždy jeden z indikátorů, který je nutné brát v potaz. A to kvůli Buffettovým dlouholetým zkušenostem z finančních trhů. Šestý nejbohatší člověk světa (podle miliardářského žebříčku agentury Bloomberg) totiž už v minulosti několikrát prokázal svůj geniální odhad, do jakých cenných papírů investovat.
Skvělá sázka na Pfizer

A podle farmaceutických firem, které se ocitly v jeho hledáčku, lze usuzovat, že vsadil na dobré koně i tentokrát. Jde především o americkou farmaceutickou společnost Pfizer, která nedávno oznámila, že vyvinula vakcínu proti koronaviru, která je účinná z 95 procent a její užití není doprovázeno žádnými závažnými vedlejšími účinky. Podobný výsledek oznámila také společnost Moderna, která ovšem mezi novými Buffettovými akvizicemi nefiguruje.

Pokud ale Buffett kupoval akcie Pfizeru v rozmezí zhruba od poloviny července do konce srpna, pak na nich zatím příliš nevydělal. Jejich tržní hodnota se totiž v současné době nachází na 36,70 dolaru, což je srovnatelné právě se zmíněným časovým úsekem. Pokud po nich naopak „skočil“ hned na začátku července, dodnes se mu investice zhodnotila o necelých šestnáct procent. V přepočtu na roční výnosnost je to pak bezmála padesát procent.

AbbVie mohla Buffettovi přinést v nejlepším případě jen asi poloviční zhodnocení (kolem osmi procent) stejně jako Bristol-Myers Quibb. Investice do Mercku si mohla uchovat nezměněnou hodnotu, v horším případě na ní několik procent prodělal. V rámci zmíněných čtyř farmaceutických společností tak vychází nejlépe investice do Pfizeru.
Buffett farmaceutem

A je pravděpodobné, že bude zhodnocovat i nadále. Pfizer a německá společnosti BioNTech, s níž vakcínu vyvíjela, totiž podala žádost o schválení vakcíny americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration). Komisaři budou nyní předložené zprávy o několika tisících stránek studovat, což by jim mělo zabrat asi tři týdny.

Je proto možná škoda, že Buffett do společnosti Pfizer vložil nejmenší část ze svých nových investic směřovaných do farmaceutického sektoru. Berkshire Hathaway totiž nakoupila akcie Pfizeru jen za 136 milionů dolarů. Do AbbVie a Mercku pak vložila shodně po 1,9 miliardě a zbývajících zhruba 1,8 miliardy investovala do Bristol-Myers Squibb.

Pfizer, AbbVie, Merck ani Bristol-Myers Squibb ale nejsou první ani jediné farmaceutické společnosti, do nichž miliardář Buffett investoval. Již dříve pořídil akcie farmaceutických firem včetně Biogenu, Johnson & Johnson nebo Teva Pharmaceuticals. Zatímco akcie izraelské Tevy v dosavadním průběhu roku oslabily o více než sedm procent (i přes letní výkyv ceny směrem vzhůru), Johnson & Johnson svou cenu z počátku letošního roku mírně překonal (asi o dvě procenta).
Prodat aerolinky a čekat na příležitost

Warren Buffett a jeho skupina Berkshire Hathaway investuje do firem z různých odvětví a když na to přijde, nemá problém se významného balíku akcií v neperspektivních společnostech zbavit, nějakou dobu „sedět“ na hotovosti a čekat na vhodnou investiční příležitost. Podobně se Buffett zachoval ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy mohutně prodával akcie amerických leteckých společností tvrdě zasažených koronavirovou pandemií.

Největší investicí „věštce z Omahy“, jak se Buffettovi přezdívá, je balík akcií ve společnosti Apple. Přestože jich ve třetím čtvrtletí několik tisíc prodal, díky růstu jejich ceny se Buffetova investice v Applu zvýšila z původních 89,4 miliard na více než 109 miliard dolarů (asi 2,42 bilionu korun).

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host