V Davosu v pondělí začalo 54. zasedání Světového ekonomického fóra, týdenního setkání zástupců vlád a prezidentů více než stovky zemí, zástupců mezinárodních organizací a přes tisíc představitelů soukromého sektoru i akademické sféry. Hlavním motem má být „obnovení důvěry“, což je reakce na složitou geopolitickou situaci ve světě, kterým zmítají konflikty na Ukrajině, v Palestině a další.
Na Světovém ekonomickém fóru by letos oproti jiným rokům měli vystoupit státníci z nejmocnějších zemí světa, příkladem americký ministr zahraničí Antony Blinken, čínský premiér Li Čchiang nebo francouzský prezident Emmanuel Macron a právě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Za Českou republiku do Davosu míří ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Jedna z nejmocnějších žen světa, jak byla Von der Leyenová za potlesku v sále nazvána, vyzvala na úvod svého projevu k boji proti šíření dezinformací. „Největší obavy bychom v příštích letech neměli mít z konfliktů nebo změn klimatu, ale z dezinformací a misinformací, kdy jsou očividně nepravdivé informace šířeny záměrně. Šíření dezinformací úzce souvisí se stále rostoucí polarizací našich společností. Jsou to závažná rizika, která omezují naši schopnost zvládat ty velké globální výzvy, kterým čelíme, jako jsou právě změny klimatu, změny v geopolitickém klimatu, populační křivky nebo překotné technologické změny spojené s umělou inteligencí,“ uvedla von der Leyenová, že po zvládnutí boje s dezinformacemi se bude lépe bojovat s dalšími velkými výzvami dneška.
„Aktuálně je bohužel na světě mnohem více konfliktů, než tomu bylo v posledních desetiletích. A toto všechno ještě více zvýrazňuje potřebu obnovit vzájemnou důvěru, což je motem letošního Davosu. Není čas na další konflikty a polarizaci, nyní je čas budovat důvěru a zvýšit globální spolupráci více než kdy předtím. Vyžaduje to okamžité řešení. Já věřím, že se to může povést a že Evropa půjde příkladem a bude ve vedoucí pozici pozitivních globálních změn,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise.
Klíčová bude podle ní nejen politická spolupráce zemí světa, ale také spolupráce podnikatelské a obchodní sféry. „Nikdy nebylo více důležité pro veřejný a soukromý sektor vytvořit nová pojítka, protože žádné z globálních výzev nerespektují hranice. Všechny vyžadují spolupráci ke zvládnutí všech rizik a vytyčení cesty kupředu. Zatímco vlády mohou ovlivňovat důležitá rozhodnutí k řešení těchto výzev, byznys sféra musí přinést inovace, technologii, talent a pomoci nám bojovat s problémy jako změny klimatu nebo masové šíření dezinformací,“ pokračovala von der Leyenová.
A právě Evropa je podle ní tím místem, které by mělo ukázat, jak tato mezinárodní spolupráce může vypadat. „Naše demokracie a naše podniky mají stejné zájmy, chtějí zajistit prosperitu, bohatství a společnost pro všechny lidi. Chtějí zajistit rovné podmínky a svobodu, a to je na začátku roku 2024 mnohem důležitější než dříve. V Evropské unii, která čítá na 450 milionů lidí, mají všichni právo mluvit a vyslovit svůj názor, být sami sebou, i když se liší od ostatních. Firmy a lidé mohou svobodně podnikat, inovovat a my si musíme chránit toto naše intelektuální a finanční bohatství,“ vzkázala Evropanům a varovala před těmi, kteří tuto svobodu zneužívají.
„Naše svoboda stejně jako v jiných demokraciích znamená i rizika, protože mezi námi vždycky budou ti, kteří chtějí tuto otevřenost zneužít, a to jak lidé mimo Unii, tak ti uvnitř. Vždycky tu budou pokusy vykolejit nás právě prostřednictvím dezinformací a misinformací. A nikdy jsme nebyli pod takovým tlakem dezinformací jako v případě války na Ukrajině. Proto vám chci přednést, jak se věci skutečně mají,“ prohlásila von der Leyenová a vypočítávala, jak podle ní Rusko prohrává na všech bitevních polích.
„Rusko selhává ve svých strategických cílech a zažívá vojenský neúspěch. Nezapomínáme na to, když Rusko napadlo Ukrajinu, báli jsme se, že Kyjev padne v řádu několika dní a zbytek země během pár týdnů. Ale to se nestalo, místo toho Rusko ztratilo více než polovinu svých vojenských kapacit a Ukrajina vyhnala Rusy z více než poloviny území, které Rusové zabrali. Ukrajinci dokázali zahnat ruskou námořní flotilu a otevřít Černé moře pro vývoz pšenice, tolik potřebné ve světě. Ukrajina si uhájila svoji svobodu a nezávislost,“ uvedla předsedkyně Evropské komise.
Ruská selhání jsou prý také ekonomická, protože sankce ničí ruskou ekonomiku, která postrádá moderní technologie a inovace. „Rusko je nyní zcela závislé na Číně. A ruská selhání jsou také diplomatická. Stačí připomenout, že Finsko se připojilo do NATO a Švédsko bude brzy následovat a Ukrajina je blíže než kdy dříve k přijetí do Evropské unie,“ vypočítala ruská selhání.
„To všechno nám ukazuje, že Ukrajina může nadále bojovat s ruským agresorem, ale musíme vytrvat v podpoře. Ukrajinci potřebují mít předvídatelné financování pro příští roky, potřebují trvalý přísun vojenské techniky, aby si uhájili své území. Potřebují naději, chtějí vědět, že dokážou vybojovat lepší budoucnost pro své děti, a ta lepší budoucnost se jmenuje Evropa. A proto jsem moc ráda, že jsme minulý měsíc zahájili přístupové rozhovory o připojení Ukrajiny do Evropské unie,“ prohlásila za potlesku přítomných.Ursula von der Leyenová dále hovořila o tom, jak Evropa překonala energetickou závislost na Rusku, a to pouhé dva roky od invaze na Ukrajinu, kdy ruský prezident využíval energetické závislosti Evropy k mocenským bojům. „Vím, že je to pro evropský byznys a občany těžké období, Putinova válka a jeho snahy zavřít nám kohoutky nás tvrdě zasáhly, ale společně jsme udělali správná rozhodnutí. Zatímco v roce 2021 byla jedna pětina spotřebované energie v Evropě z Ruska, nyní je to jen jedna dvacetina. Zásobníky máme plné, cena energie trvale klesá a Evropa prokázala, že její energetický sektor není tak zranitelný jako dříve,“ ocenila Von der Leyenová.
„A jak jsme toho dosáhli? Spoluprací. Díky otevřeným, dobře fungujícím trhům a dobrým přátelům po celém světě, kteří naše energetické potřeby uspokojili. A díky jednotnému evropskému prostoru, kdy jsme mohli energii přesměrovat tam, kde byla potřeba. Ale ze všeho nejvíce, protože jsme se již dříve zaměřili na čistou energii, protože jsme investovali do udržitelných technologií budoucnosti. A v centru toho všeho stály evropské podniky a průmysl,“ otočila svoji pozornost směrem k zelené ekonomice.
Podle nejnovějších dat Mezinárodní agentury pro energii Evropa vytvořila rekord v růstu kapacit obnovitelné energie. „V minulém roce v Evropské unii bylo vytvořeno více energie ze slunce a větru než ze zemního plynu a letos se očekává, že v Evropě bude celkový obnos využité energie větší ze solárních a větrných elektráren než z ruského plynu. To je odpověď Putinovu vydírání,“ uvedla s tím, že z této krize plyne klíčové ponaučení, že je příliš riskantní být závislý na jedné zemi, na jedné obchodní cestě. A také že nejlepší cestou je vydat se směrem zelené energie, inovací a udržitelné ekonomiky, v čemž je Evropa světovým lídrem.
Von der Leyenová se na konci proslovu vrátila k dezinformacím s tím, že boj proti nim byl pro ni klíčový od doby nástupu na pozici předsedkyně Evropské komise. „Díky nařízení o digitálních službách jsme definovali, jakou zodpovědnost mají při boji s dezinformacemi velké internetové platformy, které mají zodpovědnost za obsah, který se šíří a propaguje. Je to odpovědnost nejen vůči dětem a zranitelným skupinám lidí, na které je cílená nenávist, ale vůči celé společnosti. Měli bychom ctít stejné hodnoty online jako v reálném světě, a to je ještě důležitější než kdy dříve, v době prudkého rozvoje umělé inteligence, která je největší výzvou příští dekády. Umělá inteligence nabízí velké možnosti, pokud bude správně využívána. Já jsem v tomto optimistická a věřím, že umělá inteligence bude dobře sloužit naší společnosti a Evropa je v dobré pozici, aby se stala lídrem v průmyslovém využití umělé inteligence,“ dodala předsedkyně Evropské komise.
