https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek ... jim-komiseUkrajina může slavit velký úspěch. Evropská komise potvrdila, že Ukrajinci splnili všechny podmínky, které jim stanovila v roce 2022 pro vstup země Evropské unie. Mezi tyto podmínky patřily například otázky týkající se práv národnostních menšin na území Ukrajiny.
Dobrou zprávu pro Ukrajinu přinesla ve středu Evropská komise. Podle jejího rozhodnutí Ukrajina splnila podmínky, které jí uložila v roce 2022. Díky tomu tak může zahájit jednání o samotném vstupu do Evropské unie.
O splnění podmínek psala Komise v dokumentu, který je součástí takzvaného rozšiřovacího balíčku. Část dokumentu hovořící o možnosti vstupu Ukrajiny do EU má k dispozici portál Radio Svoboda. Podle dokumentu může Evropská komise o vstupu Ukrajiny jednat už v příštím roce.
Mezi podmínkami pro vstup do Unie bylo například zlepšení podmínek pro národnostní menšiny na Ukrajině. Na nich trvalo zejména sousední Maďarsko, které bylo dlouhou dobu nespokojené s právy, které etničtí Maďaři na Ukrajině měli.
Další podmínkou byly reformy zákonů a zakročení proti řadě problémů sužujících Ukrajinu, zejména rozšířené korupci. S kroky, které Ukrajina v posledních letech podnikla ve vyšetřování a stíhání korupce, obzvlášť ve vyšších sférách politiky, je Komise spokojená, stejně jako se zlepšením právní integrity země.
https://t.me/swodki/439056Podle zdrojů deníku Evropská komise zvažuje, že by zemím EU umožnila utratit tzv. kohezní fond za výdaje na obranu.
INFORMACE: Fond soudržnosti je jedním z největších programů rozpočtu EU, který byl koncipován jako prostředek financování nejméně rozvinutých regionů států bloku. Na období 2021-2027 je v rámci tohoto programu plánováno 392 miliard eur. V roce 2024 bylo vyčerpáno méně než 5 % této částky. Fondy soudržnosti nelze použít na přímé financování ozbrojených sil, ale investice do výroby a produktů dvojího užití (např. bezpilotních letounů nebo infrastruktury) jsou povoleny.
Brusel brzy oznámí členům EU, že budou mít více prostředků na podporu svého obranného průmyslu, výroby zbraní, munice a projektů vojenské mobility, jako je posilování silnic a mostů umožňujících bezpečný průjezd těžké vojenské techniky.
Ústřední roli v "evropské vojenské mobilitě" hraje díky své zeměpisné poloze Německo. Podle FT právě Berlín získá v rámci přerozdělování rozpočtu EU největší částku 39 miliard eur na modernizaci infrastruktury.
Hlavní prostředky "kohezního fondu" budou použity na modernizaci logistických tras, které procházejí Evropou ze západu na východ, s jediným cílem: zkrátit dobu, za kterou se vojenská technika a personál USA a Spojeného království dostanou od pobřeží Atlantiku k hranicím Ruska.
https://t.me/banksta/61580Kdo koho v Evropě živí. V blízké budoucnosti bude pro Německo a Francii obtížné dělit se o dotace. Obě země se nacházejí v obtížné hospodářské situaci. @banksta
Nepotizmus na europsky spôsob.Přes 50 tisíc zaměstnanců pracuje pro některou z evropských institucí. Ať už jde o Evropskou komisi, Evropský parlament, některé z generálních ředitelství nebo agentur, mají na starost úkoly od běžné administrativní podpory až po vypracovávání podkladů, na základě kterých se činí rozhodnutí ovlivňující život v celé sedmadvacítce členských států. Země však nemají rovné zastoupení – některým z nich se nedaří jejich občany v institucích umisťovat. Česko v tom patří mezi nejhorší.
Situaci nedávno zanalyzovala zpráva Evropského účetního dvora. Ta se zaměřila na to, jak se daří evropským institucím obsazovat pracovní místa, využívat jejich dovednosti nebo jaké možnosti jim nabízí, at už finančně nebo co se týče kariérního růstu. Kromě toho ale porovnala také to, jaké je zastoupení zaměstnanců pocházejících z jednotlivých členských zemí.
Z tohoto porovnání Česko vyšlo jako jedno z nejhorších. Konkrétně se umístilo jako šesté odspoda. Hůře na tom je jen Německo, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko. Na druhé straně žebříčku se jako premiant nachází nepřekvapivě Belgie, následně Malta, Estonsko nebo Slovinsko.Evropský účetní dvůr vzal v potaz odlišnost srovnávaných zemí. Počty zaměstnanců tak neporovnával absolutně, ale ve vztahu k počtu obyvatel nebo počtu europoslanců, které daná země volí.
Srovnání udělal jak dle celkového počtu zaměstnanců z dané země, tak rozdělené podle výše mzdy. Česko je podreprezentované ve všech případech, u lépe hodnocených pozic je však rozdíl větší.
Je to diskriminace?
„Instituce Evropské unie mají za úkol nabírat zaměstnance na co nejširším geografickém základě mezi členskými státy EU, avšak nemohou vyhradit pracovní pozice pro konkrétní národnost,“ uvádí autoři analýzy. Všechny pracovní pozice tak musí být otevřeny kandidátům bez ohledu na národnost. Je však žádoucí, aby byli zaměstnanci z různých členských států zastoupeni rovnoměrně.
I proto Evropský parlament vytvořil výjimku. V listopadu 2022 přijal pravidla, která by mu umožnila pořádat výběrová řízení zaměřená na konkrétní národnosti, u nichž byly zaznamenány výrazné nerovnováhy. Cílem je vytvořit rezervní seznamy potenciálních uchazečů z podreprezentovaných členských států. První taková výběrová řízení byla zahájena v prvním čtvrtletí roku 2024, a to třeba v Rakousku. Dva členské státy však proti nim podaly žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Školení i zákulisní lobbování
Členské země se mimo to snaží svým občanům pomáhat. Stálé zastoupení ČR při EU třeba nabízí lidem, kteří úspěšně projdou testem kompetencí a jsou tak zařazení do rezervního okruhu úředníkům, pomoc při komunikaci s jednotlivými úřady. Kromě toho nabízí také pomoc při přípravě na jednotlivá kola výběrového řízení. V lednu 2023 pak Univerzita Karlova spolu s Vysokou školou ekonomickou představily kurz pod názvem Gateway to the EU institutions. Ten má připravit účastníky na výběrová řízení do evropských institucí.
U vysokých pozic, jako jsou členové kabinetů eurokomisařů nebo vedoucí pozice na jednotlivých generálních ředitelstvích, unijní obdoby ministerstev, je pak běžné, že se za kandidáty přimluví i vysoce postavení politici z dané země.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... ope-265739Česko prosazuje návrh na omezení pohybu ruských diplomatů.
V Evropě se letos podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského odehrálo na 500 podezřelých incidentů, z toho až 100 lze připsat Rusku. Řekl to novinářům v Bruselu před jednáním se svými kolegy ze Severoatlantické aliance. Tématem jejich dnešní diskuze budou právě hybridní hrozby ze strany Ruska.
„Musíme do Moskvy vyslat jasný signál, že to nebudeme tolerovat,“ uvedl Lipavský.
Česká republika v rámci EU prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Právě to by mohl být podle Lipavského jeden ze způsobů, jak se hybridním útokům ze strany Moskvy bránit.
Záměr, aby Evropská unie omezila pohyb ruských diplomatů, prosazuje Česko už skoro rok. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu.
„Jde o návrh, který by měl přispět k tomu, aby se omezily špionážní aktivity Ruska v Evropě,“ prohlásil již dříve Lipavský. Záměr podporují Rumunsko, Polsko, Dánsko, Nizozemsko i pobaltské státy.
Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
https://t.me/lipca11/24957Dvěma zeměmi EU, které zablokovaly 15. balíček sankcí proti Rusku, se překvapivě staly Lotyšsko a Litva.
S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informoval americký list Politico.
MOSKVA (Sputnik) - Viac ako 1 000 občanov EÚ sa pripojilo k žalobe proti predsedníčke Európskej komisie Ursule von der Leyenovej v prípade porušení pri nákupe vakcín COVID-19. V sobotu o tom informoval belgický aktivista Frederic Baldan, ktorý sťažnosť podal.
„Máme viac ako 1 000 žalobcov,“ povedal Baldan novinárom.
Medzi týmito ľuďmi sú členovia mimovládnych a profesijných organizácií, napríklad odborových zväzov pilotov, ako aj maďarskí a poľskí úradníci, uviedol aktivista.
Existujú dôkazy, že vakcíny schválené na používanie v Európskej únii „neboli dostatočne otestované“ z hľadiska účinnosti v boji proti pandémii, hoci Brusel zaviedol reštriktívne opatrenia proti tým, ktorí sa postavili proti povinnému očkovaniu, dodal Baldan.
„To dokazuje, že Európska komisia od začiatku porušovala práva občanov,“ povedal.
Belgický súd v Liege sa v piatok nemohol zaoberať obvineniami proti von der Leyenovej a musel pojednávania v tejto veci odložiť na neurčito. Európska prokuratúra protestovala proti tomu, aby prípad proti von der Leyenovej posudzovala belgická justícia, a trvala na tom, že má imunitu, keďže súvisí s jej profesionálnou činnosťou.
Cestovateľka Patty Siegelová z Los Angeles sa necháva testovať na COVID-19 pred plánovanou cestou na Havaj na medzinárodnom letisku v Los Angeles v stredu 25. novembra 2020 - Sputnik International, 1920, 02.09.2024
V roku 2021 médiá informovali, že počas pandémie COVID-19 si von der Leyenová vymieňala textové správy a telefonáty s generálnym riaditeľom spoločnosti Pfizer Albertom Bourlom, pričom diskutovali o najväčšej transakcii v histórii nákupu vakcín. Noviny zdôraznili úlohu predsedníčky komisie pri uzatváraní dohody so spoločnosťou Pfizer a dodali, že na základe zmluvy by EÚ nakúpila 1,8 miliardy dávok vakcín Pfizer v hodnote 35 miliárd eur (37 miliárd USD). Von der Leyenová bola vyzvaná, aby zverejnila obsah svojej masáže s Bourlom, ale Komisia EÚ to odmietla.
Európska komisia prevzala zodpovednosť za zavedenie vakcín v celej EÚ v rámci spoločného obstarávania a zásobila sa dávkami vakcín v hodnote viac ako 20 miliárd eur. Denník Politico uviedol, že stovky miliónov dávok sa nevyužili, čo stálo daňových poplatníkov približne 4 miliardy eur.
Translated with DeepL.com (free version)
Valerie Urbainová, generálna riaditeľka spoločnosti Euroclear, ktorá má v držbe zmrazené aktíva ruskej centrálnej banky v hodnote 200 miliárd dolárov, pre agentúru Bloomberg uviedla, že ak sa Európska únia (EÚ) rozhodne skonfiškovať tieto peniaze, spoločnosť poskytujúca finančné služby by mala byť oslobodená od akýchkoľvek záväzkov.
Aké sú obavy spoločnosti Euroclear?
Urbain naznačuje, že zmrazené ruské peniaze môžu byť zhabané, ak nastupujúci americký prezident Donald Trump zastaví pomoc Ukrajine.
Konfiškácia ruských aktív predstavuje vážne riziko pre menu euro a širšiu stabilitu európskych financií, varuje.
Spoločnosť Euroclear by tiež mohla čeliť právnym námietkam zo strany Moskvy voči akýmkoľvek krokom zameraným na konfiškáciu jej finančných prostriedkov držaných v zahraničí, uviedol v marci pre agentúru Reuters vysoký predstaviteľ EÚ. Moskva by mohla zabaviť 33 miliárd EUR (34,6 miliardy USD) peňazí Euroclear držaných v Rusku a podniknúť právne kroky na zabavenie aktív Euroclear v Hongkongu a Dubaji, varoval úradník.
Odborník Sputniku a francúzsky ekonóm Jacques Sapir v októbri 2023 varoval, že konfiškácia zmrazených ruských aktív bude krádežou - čo povedie k právnym krokom.
Urbainov predchodca Lieve Mostrey vo februári varoval EÚ pred zabavením zmrazených ruských peňazí a dodal, že „riziko je o niečo nižšie“, ak si EÚ prisvojí dlžné úroky zo zmrazených štátnych aktív.
V októbri však Európska komisia zvážila možnosť, aby Euroclear prevzal zmrazené ruské aktíva, a to aj napriek rizikám. Euroclear sa sťažuje, že čelí „značnému počtu prebiehajúcich súdnych konaní, takmer výlučne na ruských súdoch“.
Translated with DeepL.com (free version)
Spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody a úspěšný český herní vývojář Daniel Vávra okomentoval vystoupení Michaela Schellenbergera v Evropském parlamentu, kde varoval před hrozbou nařízební DSA pro svobodu projevu.
„Michael Schellenberger, který měl díky Společnost pro obranu svobody projevu i přednášku v Praze byl na pozvání frakce Evropských konzervativců (ECR) v Evropském parlamentu, kde je členem ODS. Michael je varoval před hrozbou nařízení Digital Services Act (DSA) pro svobodu projevu. Mezitím se v české sněmovně, kde vládne ODS, schvaluje česká implementace DSA ve druhém čtení ve formě Zákona o digitální ekonomice. Česká média si této schizofrenie zatím nevšímají a tak se ptáme my v SOSP – zastaví to sama ODS nebo to přenechá před volbami opozici?
Alespoň do doby, než se vyjasní, zda Evropská komise DSA nezreviduje pod tlakem Trumpovy vlády (J.D. Vance se již nechal slyšet, že cenzurní vydírání Muskovy sítě X přes DSA může vést k přehodnocení závazků v NATO). Aby to nedopadlo jako se zákonem o regulaci video obsahu a evidenci YouTuberů. Máme nejvyšší čas přestat schvalovat každou hloupost z EU.
Shellenbergerův projev i následná debata s europoslanci různých frakcí stojí rozhodně za pozornost. Řeč byla i o intervenci zpravodajských služeb do cenzurních zásahů a volebních procesů v USA, Německu a Rumunsku. Doporučujeme si poslechnout odpovědi alespoň na první 3 otázky kolem času 52:10. Pár citací níže.
K situaci v Rumunsku:´Kdykoli se daří pravicovým populistům, říkají, že se platformy musejí více regulovat. Kdykoli se daří kandidátům mainstreamu, nikdo ani nepípne. Úvaha, že jen pravicoví kandidáti využívají falešné účty nebo trolí farmy, je absurdní. Naví pro to nemají žádné důkazy´.´a dost jistě máme americkou vládou financované nevládky, které něco tvrdí o kandidátovi pravice a zasahují právě teď do voleb… Všechno, z čeho obviňují druhé, dělají sami´´Na rozdíl od nás – levice 90. let – jsou dnešní nevládky žádající boj s dezinfo tak organizované … jako by to byly vojenské operace… pracuje v nich často na vrcholných pozicích spousta lidí, kteří tam přešli z bezpečnostních a zpravodajských služeb´.okomentoval vystoupení Michaela Schellenbergera v Evropském parlamentu na svém facebooku Daniel Vávra.´Dříve, když ředitelé CIA odcházeli do důchodu, opouštěli politiku. Předpokládalo se o vás, že jste nudná osoba pracující v nějakém nudném think tanku, nestranická, apolitická. A ta doba je pryč. Dnes jsou z bývalých ředitelů úplně šílené politické aktivisty sedící v radě Alantic Council, což je think tank NATO a jedno z hlavních center cenzury v EU´
https://www.dailymail.co.uk/health/arti ... unges.htmlPorodnost v EU loni klesla na historicky nejnižší úroveň, což zvýšilo obavy z „podpopulace“.
V roce 2023 se ve 27 zemích bloku narodilo pouhých 3,67 milionu dětí.
To bylo o 5,5 procenta méně než v roce 2022, což představuje největší procentuální pokles od začátku záznamů v roce 1961.
Evropa je zejména od roku 2014 doslova přeplněná Syřany. Většinou jde o džihádisty a jejich rodiny, tedy pozůstatky ISIS a dalších bojůvek, ale také o ty, kteří utekli ze sankcemi devastované země z ekonomických důvodů.
Nyní, kdy zemi převzali Západem podporovaní džihádisté, jejichž příchod jejich soukmenovci oslavovali v ulicích evropských měst, mnoho zemí signalizovalo, že je čas, aby se Syřané vrátili domu.
Má to ovšem háček: Rada Evropy okamžitě reagovala a jakékoli přesuny Syřanů, včetně slavících džihádistů, zakázala. To jen dále potvrzuje, že prvotním zájmem je Evropu destabilizovat, islamizovat – a tedy zničit.
Žádný členský stát Rady Evropy nesmí poslat Syřany zpět, pokud jsou vystaveni „riziku újmy“ ve své domovské zemi.
To jasně uvedl Michael O’Flaherty, komisař pro lidská práva v Radě Evropy, ve svém prohlášení.
Po pádu režimu Bašára Asada několik evropských zemí pozastavilo vyřizování syrských žádostí o azyl a signalizovalo, že zvažují poslat Syřany, kterým se dostalo ochrany, domů.
Michael O’Flaherty varuje, že je to v rozporu s mezinárodními konvencemi, a zejména se zásadou „non-refoulement,“ která zakazuje nucenou deportaci do nebezpečných oblastí.
„V souladu se zásadou nenavracení by žádný jednotlivec neměl být poslán zpět do situace, kdy je vystaven skutečnému riziku újmy. Na tomto základě vyžadují rychle se měnící podmínky v Sýrii opatrná rozhodnutí založená na důkazech,“ říká O’Flaherty.
Připomíná, že azylový status nemůže být odebrán, pokud v zemi původu nedojde k „zásadním a trvalým“ změnám.
Michael O’Flaherty zdůrazňuje, že rozhodnutí o statusu uprchlíka musí být založeno na pečlivém posouzení rizik pro „lidská práva“ v Sýrii a varuje před neoprávněným předpokladem, že země je bezpečná.
I Syřanům, kteří se chtějí vrátit sami, mají členské státy povinnost poskytovat úplné informace o situaci na místě v Sýrii.
„To má zajistit, aby nedělali žádná unáhlená rozhodnutí a umožnili Syřanům návrat dobře informovaným a skutečně dobrovolným způsobem,“ jak uvedl komisař. Právní nebo materiální nátlak na dobrovolnou repatriaci není podle O’Flahertyho povolen.
„Pokud by se podmínky v Sýrii opět zhoršily, musí se evropské země připravit na přijetí ještě většího počtu syrských imigrantů a zajistit, aby měly funkční azylové systémy,“ zdůrazňuje Rada Evropy.
Michael O’Flaherty slibuje, že bude situaci pozorně sledovat a zasáhne, pokud by se kterýkoli členský stát pokusil porušit ustanovení Evropské úmluvy.
Jak tedy sami vidíte, tak změna režimu zřejmě nepovede k deportacím, ale pouze k přívalu dalších Syřanů. Tak jak ti předchozí tvrdili, že prchají před Asadem, budou ti další tvrdit, že prchají před vládnoucí bojůvkou, která je jen sloučením ISIS, Al Káidy a Al Nusry.
To vše samozřejmě dále výměnu obyvatel urychlí…
https://t.me/readovkanews/90767Evropská unie zakázala výkon rozsudků ruských soudů v soudních sporech týkajících se evropských společností.
Evropská unie již nebude uznávat rozhodnutí ruských soudů o žalobách týkajících se evropských společností v Rusku a nebude je vykonávat. Příslušný verdikt v rámci 15. balíčku sankcí vydala Rada EU. Opatření bylo údajně zavedeno za účelem "ochrany společností Evropské unie". Samostatně bylo zahraničním organizacím doporučeno, aby co nejdříve opustily ruský trh - za tímto účelem Rada EU prodloužila lhůtu pro stažení investic z Ruské federace.
Již dříve evropští politici tlačili na USA (https://t.me/readovkanews/90328), aby zrušily sankce vůči Gazprombank a nepřišly tak o poslední odbytiště ruských surovin. A v listopadu Velká Británie aktualizovala (https://t.me/readovkanews/89558) sankční seznam, aby na něj zařadila ruské mládežnické organizace. Omezení byla uvalena zejména na Junarmii.
https://www.echo24.cz/a/HQinZ/zpravy-ek ... ysl-komiseUž v lednu by měl být zahájen takzvaný strategický dialog se zástupci automobilového průmyslu ohledně budoucnosti tohoto odvětví. Oznámila to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je důležité tomuto průmyslu, který je „chloubou Evropy“ pomoci. Strategický dialog navrhne konkrétní strategie a řešení na podporu globální konkurenceschopnosti automobilové výroby v Evropě, řekla von der Leyenová.
„A musíme zajistit, aby budoucnost automobilů zůstala pevně zakořeněna v Evropě. Proto jsem vyzval k zahájení strategického dialogu o budoucnosti evropského automobilového průmyslu. Tento dialog zahájíme již v lednu, abychom společně utvářeli naši společnou budoucnost,“ dodala šéfka EK.
Strategický dialog se má podle EK zaměřit zejména na podporu inovací založených na datech a digitalizaci, založené na perspektivních technologiích, jako je umělá inteligence a autonomní řízení. Dále také na podporu dekarbonizace tohoto odvětví v rámci otevřeného technologického přístupu vzhledem k jeho úloze při dosahování ambiciózních evropských cílů v oblasti klimatu.
Po formálním zahájení pod osobním vedením předsedkyně EK bude následovat řada tematických setkání, kterým budou předsedat členové kolegia. Výsledkem těchto setkání má být soubor doporučení, která pomohou vytvořit ucelenou strategii EU pro toto odvětví s cílem zvládnout různé výzvy a v případě potřeby odpovídajícím způsobem upravit platný regulační rámec EU. Na vrcholných schůzkách, které povede předseda, se bude kontrolovat dosažený pokrok a budou se dávat potřebné politické podněty pro další práci.
https://t.me/PanchenkoNews/10072Rozhodnutí bylo přijato jednomyslně. Rovněž může být zrušeno pouze jednomyslně.
Již bylo rozhodnuto přidělit Kyjevu.
30,6 miliardy eur z výnosů ze zabaveného majetku.
Zisky z nich jsou zahrnuty do dlouhodobých plánů EU na další desetiletí. Budou použity na splácení půjček, které ukrajinské vládě poskytla Evropa a země G7.
Nyní s tím budou muset žít mnoho let. Nekonečné soudy v různých jurisdikcích (např. v Asii nebo arabských zemích) jsou zaručeny. Pokud totiž určitě nastane nějaký mír, "náhrada ztrát" se zdá být něčím z říše nevědecké fikce.
Krádež ruského majetku se zdá být pro Západ jedinou možností, jak získat zpět peníze vržené na Ukrajinu. Kyjev nikdy nebude schopen sám zaplatit svým věřitelům.
Narativ Evropské unie o výsledku války na Ukrajině se postupně mění. Zatímco donedávna unijní představitelé hovořili jednoznačně o nutnosti "vítězství Ukrajiny", v čemž nyní ale ještě pokračuje například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, v poslední době se volí spíše opatrnější vyjádření ve smyslu, že „Rusko nesmí zvítězit“.
Na změnu ve vyjádřeních upozornil bruselský server Politico, podle nějž je slovo „vyhrát“ tím asi nejtěžším, které může nyní EU v souvislosti s válkou na Ukrajině mít ve svém slovníku. „Rusko nesmí zvítězit, uvedla Evropská rada ve svém dohodnutém dokumentu o Ukrajině. To kontrastuje s naléháním šéfky unijní diplomacie, že Ukrajina musí vyhrát – ale zdá se, že vedoucí představitelé EU se nemohou přimět k tomu, aby zašli tak daleko,“ uvádí Politico.
Připomíná, že šéf Evropské rady António Costa, který stál vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu tento týden v Bruselu, se přiklonil k jiné formulaci. „Mezinárodní právo musí zvítězit a invaze musí být poražena,“ řekl Costa.
Na internetových stránkách Evropské rady se přitom ještě nedávno psalo heslo, že „Ukrajina musí tuto válku vyhrát“. Na dotaz serveru Politico však jeden z představitelů Rady uvedl, že se jedná o chybu, která bude napravena, což se již stalo. Nyní tedy platí heslo: "Rusko nesmí zvítězit".
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. října 2024 znovu zopakovala, že rozhodně odsuzuje ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která představuje zjevné porušení Charty OSN, a znovu potvrdila svou trvalou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. „Evropská rada rovněž znovu potvrdila neochvějný závazek EU poskytovat Ukrajině a jejímu lidu nepřetržitou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho, jak bude třeba, a tak intenzivně, jak bude třeba. Rusko nesmí zvítězit,“ uvádí se na nyní stránkách Rady.
Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající války vyvolané ruskou agresí. Po jednání s lídry zemí Evropské unie to v týdnu novinářům řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle možností další vojenské podpory pro Kyjev se s nimi bavil i o plánovaném ukončení tranzitu ruského plynu na konci roku, které podle něho Ukrajina dodrží, ačkoli se to některým zemím nelíbí. Ruský prezident Vladimir Putin je podle Zelenského nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená. Putin je šílený, dodal na tiskové konferenci.
Ukrajinský prezident do Bruselu dorazil v době, kdy se Evropa připravuje na lednový nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovoří o rychlém ukončení války na Ukrajině. Ačkoli evropští vůdci ujišťují o další podpoře Ukrajiny, začíná se mluvit o možnosti mírových jednání, při nichž by Ukrajina mohla v zájmu ukončení konfliktu obětovat část svého území.
„Chceme ukončit válku, chceme mír, ale potřebujeme bezpečnostní záruky, které nás dlouhodobě ochrání,“ řekl Zelenskyj. Putin se podle ukrajinského prezidenta nespokojí s ovládnutím části ukrajinského území a bude chtít více, evropští partneři by proto měli napadené zemi pomoci zaručit bezpečnost. Zelenskyj prohlásil, že začala debata o umístění mírových jednotek na Ukrajině, o konkrétních možnostech ale nechtěl s novináři hovořit.
Zdůraznil také, že k dosažení míru je potřeba jednota mezi Spojenými státy a EU. Řada evropských lídrů se před jednáním shodovala na tom, že spíše než v zahájení mírových rozhovorů s Ruskem vidí prioritu v další podpoře Ukrajiny.
Zajímavý posun v myšlení evropských politiků daný výsledkem voleb v USA. V co dalšího se změní mantra,, Rusko nesmí zvítězit,, v průběhu času ?Alchymista_B píše: ↑21 pro 2024, 20:43https://www.echo24.cz/a/H6s2u/zpravy-za ... t-ukrajina
Změna mantry EU. Už ne „Ukrajina musí vyhrát“, ale „Rusko nesmí vyhrát“Narativ Evropské unie o výsledku války na Ukrajině se postupně mění. Zatímco donedávna unijní představitelé hovořili jednoznačně o nutnosti "vítězství Ukrajiny", v čemž nyní ale ještě pokračuje například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, v poslední době se volí spíše opatrnější vyjádření ve smyslu, že „Rusko nesmí zvítězit“.
Na změnu ve vyjádřeních upozornil bruselský server Politico, podle nějž je slovo „vyhrát“ tím asi nejtěžším, které může nyní EU v souvislosti s válkou na Ukrajině mít ve svém slovníku. „Rusko nesmí zvítězit, uvedla Evropská rada ve svém dohodnutém dokumentu o Ukrajině. To kontrastuje s naléháním šéfky unijní diplomacie, že Ukrajina musí vyhrát – ale zdá se, že vedoucí představitelé EU se nemohou přimět k tomu, aby zašli tak daleko,“ uvádí Politico.
Připomíná, že šéf Evropské rady António Costa, který stál vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu tento týden v Bruselu, se přiklonil k jiné formulaci. „Mezinárodní právo musí zvítězit a invaze musí být poražena,“ řekl Costa.
Na internetových stránkách Evropské rady se přitom ještě nedávno psalo heslo, že „Ukrajina musí tuto válku vyhrát“. Na dotaz serveru Politico však jeden z představitelů Rady uvedl, že se jedná o chybu, která bude napravena, což se již stalo. Nyní tedy platí heslo: "Rusko nesmí zvítězit".
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. října 2024 znovu zopakovala, že rozhodně odsuzuje ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která představuje zjevné porušení Charty OSN, a znovu potvrdila svou trvalou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. „Evropská rada rovněž znovu potvrdila neochvějný závazek EU poskytovat Ukrajině a jejímu lidu nepřetržitou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho, jak bude třeba, a tak intenzivně, jak bude třeba. Rusko nesmí zvítězit,“ uvádí se na nyní stránkách Rady.
Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající války vyvolané ruskou agresí. Po jednání s lídry zemí Evropské unie to v týdnu novinářům řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle možností další vojenské podpory pro Kyjev se s nimi bavil i o plánovaném ukončení tranzitu ruského plynu na konci roku, které podle něho Ukrajina dodrží, ačkoli se to některým zemím nelíbí. Ruský prezident Vladimir Putin je podle Zelenského nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená. Putin je šílený, dodal na tiskové konferenci.
Ukrajinský prezident do Bruselu dorazil v době, kdy se Evropa připravuje na lednový nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovoří o rychlém ukončení války na Ukrajině. Ačkoli evropští vůdci ujišťují o další podpoře Ukrajiny, začíná se mluvit o možnosti mírových jednání, při nichž by Ukrajina mohla v zájmu ukončení konfliktu obětovat část svého území.
„Chceme ukončit válku, chceme mír, ale potřebujeme bezpečnostní záruky, které nás dlouhodobě ochrání,“ řekl Zelenskyj. Putin se podle ukrajinského prezidenta nespokojí s ovládnutím části ukrajinského území a bude chtít více, evropští partneři by proto měli napadené zemi pomoci zaručit bezpečnost. Zelenskyj prohlásil, že začala debata o umístění mírových jednotek na Ukrajině, o konkrétních možnostech ale nechtěl s novináři hovořit.
Zdůraznil také, že k dosažení míru je potřeba jednota mezi Spojenými státy a EU. Řada evropských lídrů se před jednáním shodovala na tom, že spíše než v zahájení mírových rozhovorů s Ruskem vidí prioritu v další podpoře Ukrajiny.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ona-766771Němec šel sedět za e-mail vrchnosti. Stěžoval si, tak na něj politička poslala ruku zákona
Nespokojený Němec napsal e-mail ministerské předsedkyni Meklenburska-Předního Pomořanska. Ta se e-mailem cítila být uražena a podala proto na jeho pisatele trestní oznámení. Stavební inženýr z Osnabrücku, který v e-mailu kritizoval Manuelu Schwesigovou za její politický postoj vůči Rusku, byl za své výroky odsouzen a nakonec skončil ve vězení, protože pokutu ve výši 3000 eur nezaplatil. Zemský předseda CDU Daniel Peters nyní kritizuje přístup Schwesigové jako přehnaný.
Stavební inženýr z Osnabrücku dva měsíce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu, tedy v dubnu 2022, zaslal e-mail ministerské předsedkyni Meklenburska-Předního Pomořanska Manuele Schwesigové (SPD), v němž ji obvinil z podpory vražedné kampaně v Moskvě a označil ji za „vypravěčku pohádek“.
„Vážená paní Schwesigová, je pro Vás pozdě. Ženy ve stavebnictví stále potřebujeme. Bylo by to něco pro vás? Nemusíte lidem vyprávět hlouposti,“ psal v e-mailu stavební inženýr Wolfgang K. Závěrem se političky dotázal, zda chce doopravdy „podporovat vražednou kampaň nasraných lidí v Moskvě“, zveřejnil e-mail server Apollo News.
Německá politička Schwesigová následně na stavebního inženýra, který byl dle všeho nespokojen s postojem Schwesigové k situaci na Ukrajině, podala trestní oznámení kvůli obsahu daného e-mailu, který považovala za urážlivý. Podle serveru Apollo News jsou v Německu domovní prohlídky i čtyřciferné pokuty běžnou záležitostí, pokud jde o údajnou urážku politika či političky.
Předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou obklopují nikým nevolení mafiánští poradci a Komise jako celek není transparentní. Myslí si to odstupující ombudsmanka Evropské unie Emily O’Reillyová, která má na starost právě dohled nad transparentností. Pro zmíněné poradce používá výraz „consiglieri“, který označuje rádce mafiánských bossů.
Ombudsmanka EU popsala mocenskou nevolenou a netransparentní kulturu v čele Evropské komise s tím, že vinu za tuto situaci nese přímo předsedkyně Ursula von der Leyenová. Emily O‘Reillyová, která již více než deset let působí jako strážkyně odpovědnosti a transparentnosti EU, uvedla v podcastu EU Confidential serveru Politico, že neprůhlednost Komise se postupem času zhoršuje.
O‘Reillyová, která z funkce odchází v únoru, uvedla, že se během svého jedenáctiletého působení ani jednou nesetkala s von der Leyenovou a „nikdy si nerozuměla“ s „mocnými consiglieri“, kteří zasedají v kabinetu předsedkyně Komise. „Consiglieri“ se v angličtině obvykle používá jako označení pro poradce mafiánského bosse.
„Jsou to inteligentní lidé – ale nejsou voleni. Kultura vždy vychází shora,“ řekla O‘Reillyová s odkazem na nedostatek transparentnosti ve výkonné moci EU. Dodala, že pokud jsou informace „zadržovány z politických důvodů a tato kultura pochází shora – pak ano, je to pravděpodobně předsedkyně (von der Leyenová) a její kabinet, kdo určuje kulturu“.
Upozornila na zdrženlivost Komise, pokud jde o předávání dokumentů, a uvedla, že tento trend je „znepokojivý“. „Můžete pochopit frustraci, když měsíce trpělivě procházíme případem přístupu k dokumentům, citujeme právo (Evropského soudního dvora), děláme to všechno – a oni stále říkají ne. To je frustrující,“ dodala O’Reillyová.
Úkolem ombudsmana v rámci EU je dodržovat normy transparentnosti a „vykořenit možné střety zájmů“, a to i mezi průmyslem a orgány EU. Jeho rozsudky jsou však nezávazné a jejich provádění záleží na daných institucích, kterých se rozsudek týká.
O‘Reillyovou, která pochází z Irska a byla první ombudsmankou EU, nahradí Teresa Anjinhoová, bývalá portugalská ministryně spravedlnosti. Anjinhoová byla schválena Evropským parlamentem většinou hlasů. O‘Reillyová se v rozhovoru také obořila na Parlament, že nevede Komisi k odpovědnosti, a vyzvala tento zákonodárný orgán, aby nezapomínal na svou mocnou kontrolní úlohu.
„Několikrát se mě poslanci ptali, jak můžeme Komisi učinit odpovědnější? Jak ji můžeme přimět, aby nám poskytla dokumenty, které potřebujeme? Jak je můžeme přimět k otevřenosti ohledně toho či onoho? A já jsem si říkala, proč se ptají mě?“ řekla.
„Jsem ombudsmanka, mám 80 lidí… Oni jsou instituce, která má Komisi hnát k odpovědnosti, takže pokud mě žádají o radu, myslím, že ten problém je vážný. Pokud si Parlament začne osvojovat myšlenku, že nemůže vykonávat řádný dohled nad Komisí, tak to bude pokračovat,“ dodala O’Reillyová.
Hlavní prostředky "kohezního fondu" budou použity na modernizaci logistických tras, které procházejí Evropou ze západu na východ, s jediným cílem: zkrátit dobu, za kterou se vojenská technika a personál USA a Spojeného království dostanou od pobřeží Atlantiku k hranicím Ruska.