EU obecně

[homer]

Evropská komise předložila dvě možnosti pomoci Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské agresi. Bude však na sedmadvacítce, jakou z variant zvolí. Komise doufá, že rozhodnutí padne nejpozději v prosinci na summitu EU.

Evropská komise ve středu navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU.

Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Prvním navrhovaným řešením je půjčka, která by byla financována z rozpočtu EU, druhým pak takzvaná reparační půjčka Kyjevu, což by znamenalo půjčit si hotovostní zůstatky od finančních institucí v EU, které drží zmrazená aktiva Ruské centrální banky. Tyto finance jsou zejména v Belgii, ale také v Lucembursku.

Obě možnosti podle Komise odrážejí závazek EU „podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale také jako strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru“.

„Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny,“ uvedla von der Leyenová. Zvýšený tlak by podle ní měl být další motivací pro Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu.

První řešení by podle ní znamenalo, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.

Pro reparační půjčku by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky.

Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... uky-293183

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eur ... znacovany/
Europarlament a Rada EU uvolňují pravidla: GMO už nebudou muset být testovány ani označovány

Rada EÚ a Europarlament ukončili rokovania o návrhu na dereguláciu nových GMO vyrábaných novými genomickými technikami (NGT).

Výsledok je katastrofa. Dohodli sa na ohrození nášho zdravia, ŽP, poľnohospodárstva a potravinárstva. Slovensko bolo proti. Podarí sa to zastaviť?

Nové GMO 1.kategórie, ktorá je ohraničená maximálnym počtom genetických modifikácií rôznych druhov, budú považované za konvenčné plodiny a tak sa s nimi má aj zaobchádzať.

Nezamýšľané rizikové mutácie DNA sú pritom úplne ignorované a v celom procese sa účelovo vyhýba nazývať produkty NGT ako GMO, aj keď to potvrdil Európsky súdny dvor a aj Európska komisia v čl.3 návrhu.

Europarlament cúvol zo svojich požiadaviek týkajúcich sa napríklad označovania a výsledky rokovania sú:

Nové GMO nebudú označené (len osivá) – spotrebitelia, výrobcovia potravín a obchodníci
nebudú vedieť, že používajú a konzumujú GMO

• Žiadna vysledovateľnosť v celom reťazci v prípade problémov
• Žiadne posúdenie rizika pre zdravia a ŽP
• Nejasný dobrovoľný kódex pre patenty – obmedzený prístup k šľachtiteľským materiálom,
• znevýhodňuje menších chovateľov, farmári sú vystavení riziku porušenia patentov
• Žiadne monitorovanie
• Nie je možné zrušiť autorizáciu v prípade zistenia rizík
• Žiadna zodpovednosť – bianko šek pre biotechnologické spoločnosti
• žiadna koexistencia – ekologický sektor a sektor bez GMO stratia záruky a opodstatnenie

Z rokovania sú len mizivé pozitívne výsledky. Pár druhovov nových GMO prejdú za 1. kategórie do 2. kategórie, čo znamená, že budú prísnejšie regulované.

Ing. Peter Sudovský z občianskej iniciatívy tvrdí:

„Analýzy ukazujú, že GMO priemysel sa zameriava na 1. kategóriu, ktorá predstavuje otvorenú bránu pre vstup rizikových GMO na trh EÚ. To aj je hlavným zámerom tohto nariadenia, ktoré sa obracia chrbtom občanom a vyhovuje biotechnologickým korporáciám. Preukázané riziká sa ignorujú. Argumentuje sa stratou konkurencie schopnosti EÚ v oblasti GMO, no na svetovom trhu je max. 5 nových GMO a rozhodne to nie sú rastliny, ktoré riešia problémy poľnohospodárstva. Deregulácia je postavená len na hypotetických a kľamlivých tvrdeniach o zázračných rastlinách, ako to bolo pri vstupe starých GMO na trh, ktoré zlýhali. Teraz im máme veriť?“

Napriek lepšej cielenosti NGT, deregulácia nových GMO predstavuje vážne riziká pre zdravie, ŽP a poľnohospodárstvo, nehovoriac o riziku monopolizácie trhu korporáciami. NGT spôsobujú neželané mutácie DNA, ktoré pri kategorizácii vôbec neboli zohľadnené. Tieto mutácie môžu priniesť plodinám rizikové vlastnosti (toxicita, alergénnosť). V 1.kategórii môžu byť plodiny, ktoré by konvenčným šľachtením nevznikli. Návrh EK je svojvoľný, nevedecký a všetky nové GMO získané NGT musia prejsť hodnotením rizika od prípadu k prípadu . Takýto kritický hlas reprezentujú recenzované vedecké štúdie, mnohí vedci, medzinárodné organizácie vrátane štátnych (napr. ANSES-Francúzsko tu a tu, BfN-N emecko) a v neposlednom rade občania EÚ.

Teraz o návrhu definitívne rozhodnú ministri poľnohospodárstva (Rada EÚ) a plenárne zasadnutie Európskeho parlamentu. Bude to posledná bitka, ktorá rozhodne celú vojnu. Keďže celý legislatívny proces prešiel do tohto bodu, môžeme konštatovať, že situácia je kritická a konzumácii GMO sa nemusíme vyhnúť. V takom prípade legislatívu možno zastaví už len pokus o žalobu niektorého štátu, nakoľko deregulácia je v rozpore okrem vedy aj s rôznymi právnymi aktmi.

Vitajte vo svete jedovatého žrádla.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HztS2/zpravy-pa ... -odstupuji
Španělsko, Nizozemsko, Slovinsko a Irsko odstupují z Eurovize kvůli Izraeli

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize, reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.

Účast Izraele v soutěži Eurovize se stala terčem kritiky některých zemí kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, kde Izrael vedl dva roky válku proti teroristickému hnutí Hamás.

Irská veřejnoprávní televizní a rozhlasová společnost RTE uvedla, že se příštího ročníku Eurovize nezúčastní, ani tuto soutěž nebude vysílat s „ohledem na otřesné ztráty na životech v Gaze a probíhající humanitární krizi, která nadále ohrožuje životy mnoha civilistů“.

Nizozemská rozhlasová a televizní společnost AVROTROS uvedla, že účast Izraele v soutěži Eurovize odporuje zodpovědnosti, kterou ona má jako veřejnoprávní vysílací společnost.

Rovněž španělská veřejnoprávní stanice RTVE uvedla, že odchází z Eurovize a že nebude vysílat finále jejího příštího ročníku, které se koná 16. května ve Vídni, ani předchozí semifinále.

Eurovize, která zdůrazňuje svou politickou neutralitu, je považována za nejsledovanější hudební soutěž na světě. Letošní 69. ročník ve švýcarské Basileji sledovalo přes 200 milionů lidí.

Španělsko už před letošním ročníkem požádalo pořadatele soutěže EBU, aby se o účasti Izraele v soutěži vedla debata kvůli situaci v Pásmu Gazy. Naposledy z Eurovize v roce 2022 EBU vyloučila Rusko, a to kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu.

Španělsko, které se soutěže Eurovize účastní od roku 1961 a dvakrát ji vyhrálo, patří mezi pět zemí, které nejvíce přispívají do rozpočtu pořádající organizace a jejichž účastníci tak postupují automaticky do finále. Dalšími jsou Francie, Německo, Itálie a Británie.

Krok naopak ocenila izraelská veřejná mediální společnost KAN. „Pokus o vyloučení Kan z soutěže lze chápat pouze jako kulturní bojkot,“ řekl generální ředitel vysílací společnosti Golan Yochpaz členům EBU, podle Kan. „Bojkot může dnes začít s Izraelem, ale nikdo neví, kde skončí a komu dalšímu může ublížit… Jsou členové EBU ochotni podílet se na kroku, který poškozuje svobodu tvorby a svobodu projevu?“

Uvedl také, že se nebude omlouvat za úspěchy Izraele v soutěži. Izrael loni v Eurovizi skončil druhý. V roce 2023 pak třetí.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20251205/icc-o ... 32364.html
Úradník ICC tajne financoval ozbrojenú skupinu v Stredoafrickej republike

Podľa súdnych materiálov, ktoré získal Sputnik, vysokopostavený úradník ICC Nicolas Herrera tajne financoval sankcionovanú ozbrojenú skupinu UPC v Stredoafrickej republike.
Nicolas Herrera, vysokopostavený úradník registratúry Medzinárodného trestného súdu (ICC), tajne najal a financoval ozbrojenú skupinu Union for Peace (UPC) v Stredoafrickej republike (SAR) pod vedením miestneho vojenského veliteľa Aliho Darassu, aby zajal cieľ ICC Josepha Konyho, pričom ako tajného sprostredkovateľa využil zamestnanca americkej mimovládnej organizácie Josepha Martina Figueiru, čím porušil finančné normy ICC tým, že financoval ozbrojenú skupinu, podľa analýzy verejných súdnych záznamov, ktorú vykonal korešpondent Sputniku.

Odsúdenie Josepha Martina Figueiru, belgicko-portugalského antropológa, ktorý bol v novembri uznaný vinným zo špionáže a spolupráce s militantmi v Stredoafrickej republike (SAR), odhalilo zložité finančné stopy spájajúce zamestnancov ICC s ozbrojenými militantmi v krajine, čo je dôkaz, ktorý podkopáva základné princípy súdu.
Analýza správ WhatsApp, ktoré boli zabavené z Figueirovho telefónu, odhalila, že úradník ICC Nicolas Herrera nielenže rokoval o operáciách s ozbrojenou skupinou UPC, ale im poskytoval opakovanú, nevysledovateľnú finančnú a logistickú podporu.

Herrerovou najvyššou prioritou bolo zaistiť diskrétnosť, preto opakovane nariaďoval Figueirovi, aby sa postaral o platby. V správe z 20. augusta 2023 Herrera opýtal Figueiru: „Ak pošleme peniaze, chceš im ich poslať? Aby to nevyzeralo, že pochádzajú od nás,“ čo bola priama inštrukcia, ako sa vyhnúť inštitucionálnej vysledovateľnosti.
Tieto prevody boli okamžite použité na podporu činností UPC. V auguste 2023 Herrera diskutoval o zaslaní „500 eur“ Oussmanovi, politickému koordinátorovi UPC, konkrétne na „komunikáciu“ (komunikačnú pomoc). Samostatné výmeny potvrdili, že boli dohodnuté priame platby za operačné vybavenie, vrátane finančných prostriedkov určených na nákup satelitných telefónnych kariet Thuraya.

V máji 2024 bola v komunikácii cez WhatsApp podrobne opísaná citlivá operácia UPC týkajúca sa prepustenia detí spojených s Armádou Božieho odporu (LRA). Figueira poznamenal, že išlo o zriedkavý akt „spolupráce pri úsilí o útek z LRA“, čo naznačuje, že UPC pomáhala pri oslobodzovaní obetí alebo dezertérov. Diskusia potvrdzuje, že transakcia bola finančne motivovaná, keďže Herrera uviedol, že deti boli odvezené deň predtým (2. mája 2024), a uviedol, že UPC dostala 100 000 a militant menom Bello dostal 37 000 (nešpecifikovaná mena), pretože „chceli peniaze za deti“.
Herrera zdôraznil, že OSN by túto platbu nevykonala kvôli obmedzeniam týkajúcim sa financovania ozbrojených skupín, a tvrdil, že bez finančných prostriedkov z programu spojeného s ICC by deti „zostali tam, kde boli, alebo by skončili pracovať v zlatom tábore“.

Táto systematická finančná podpora, smerovaná mimo zodpovedných kanálov ozbrojenej skupine, je v súdnych záznamoch proti Figueirovi citovaná ako hrubé zneužitie moci a porušenie sankcií Organizácie Spojených národov, čo poskytuje nepopierateľný dôkaz pre jeho usvedčenie zo špionáže a spolupráce.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/67500

Chystá se největší zemědělský protest v Bruselu za dekády. Přijedou tisíce zemědělců včetně českých

Tisíce zemědělců vyrazí 18. prosince do ulic Bruselu, aby znovu důrazně vyjádřili nesouhlas s reformou zemědělské politiky Evropské unie a s plánovanými škrty v agrárním rozpočtu po roce 2027.

Jen z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska dorazí vyšší stovky účastníků. Podporu protestu vyjádřili 4. a 5. prosince v Tatranské Lomnici představitelé zemědělských nevládních organizací těchto zemí, kteří považují plánované změny za vážnou hrozbu pro zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin v Evropě. Společné požadavky shrnuli v Tatranské deklaraci.

Po letošních protestech po celé České republice, na česko-slovenské hranici v Hodoníně–Holíči 27. února a také 16. července v Bruselu či 21. října ve Štrasburku se chystá další masivní akce. Navazuje na velké demonstrace evropských farmářů z devadesátých let. Podle organizátorů z evropské zemědělské organizace COPA-COGECA dorazí do Bruselu přibližně deset tisíc zemědělců a stovky kusů těžké zemědělské techniky. Protest začne kolem 12. hodiny a povede centrem města až k Evropskému parlamentu, kde má skončit zhruba v 16 hodin.

Zemědělci dlouhodobě upozorňují na to, že po roce 2027 mají být výdaje na zemědělství sníženy o 50 procent po započtení inflace. Znamenalo by to zásadní pokles prostředků na plnění cílů Společné zemědělské politiky, zatímco environmentální i další požadavky mají zůstat stejně náročné jako dnes. Výrobní náklady by tak vzrostly, což by se nevyhnutelně promítlo do cen potravin. Dalším problémem je podle zemědělců rostoucí dovoz ze třetích zemí, podporovaný obchodními dohodami typu EU-Mercosur, který vytváří nerovné konkurenční podmínky.

Agrární komora ČR, Slovenská zemědělská a potravinářská komora, polská Národní rada zemědělských komor a maďarská Národní agrární komora reformu v současné podobě odmítají. Požadují silný zemědělský rozpočet a zachování dvoupilířové struktury rozdělující podpory na investice a přímé platby vázané na plochu či počet hospodářských zvířat.

„Požadujeme jasný a silný rozpočet, bez kterého se evropské zemědělství jednoduše neobejde. Chceme dál stavět na dvoupilířové struktuře a odmítáme návrh Evropské komise na rozšíření národního kofinancování v prvním pilíři. Takový krok by jen rozpoutal závody národních rozpočtů a ve výsledku pohřbil společný charakter evropské zemědělské politiky. Naše priority už podpořila řada vlád včetně té české a nyní musíme přesvědčit i evropské úředníky, kteří jsou bohužel často od reálné praxe v terénu odtržení. Čeští zemědělci se proto připojí k mezinárodnímu protestu v Bruselu – chceme dát jasně najevo, že za svými oprávněnými zájmy budeme stát,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal, který je zároveň viceprezidentem COPA.

„Evropská zemědělská politika by měla ctít právo žít a nechat žít. Je nepřijatelné, aby byly zemědělcům kladeny další překážky pro hospodaření ve prospěch jiných oborů. Budu rád, když dojde k modifikaci návrhů, ale měli bychom požadovat, aby byly návrhy Evropské komise staženy a aby nová evropská agrární politika vznikla od základu – tentokrát ne za zavřenými dveřmi úředníků,“ řekl předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Andrej Gajdoš.

V Tatranské deklaraci se na společném postupu shodlo vedení rozhodujících agrárních organizací Visegrádské skupiny. Jejich zástupci zároveň podpořili protest v Bruselu 18. prosince, konaný v den jednání Rady Evropské unie. Ze střední Evropy se podle organizátorů chystají vyšší stovky účastníků – dorazí v autech, autobusech i letecky. Protest podpořil také slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Richard Takáč. Podle něj je nezbytné přesvědčit Evropskou komisi, že její návrhy jsou pro celý agrární sektor škodlivé. Podobně se vyjádřil i prezident rakouské Agrární komory LKÖ Nikolaus Berlakovich, rovněž viceprezident COPA. Také rakouští zemědělci se protestu zúčastní.

Jednání v Tatranské Lomnici se kromě budoucnosti Společné zemědělské politiky EU a mezinárodního obchodu s komoditami věnovalo také aktuální tržní situaci v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Rakousku.

Zdroj: Agrární komora ČR

Budú odignorovaný Komisiou i médiami... Eurokomisia sa dobrovoľne nezmení, a nemôže byť vymenená. Jediná možnosť

[IgorT]

Elon Musk navrhuje rozpustenie Európskej únie a „vrátenie suverenity“ jednotlivým štátom

Americký miliardár Elon Musk v sobotu navrhol rozpustenie Európskej únie a „vrátenie suverenity“ európskym štátom. Vyjadril sa tak krátko po tom, čo Európska komisia (EK) uložila Muskovej sociálnej sieti X pokutu vo výške 120 miliónov eur pre porušovanie pravidiel o transparentnosti. TASR o tom informuje na základe správy agentúry DPA.

https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/77 ... ym-statom/

[Gamajun]

Podle Evropské komise se země EU podělí o úvěrovou podporu Ukrajiny v rámci plánu zmrazení aktiv v hodnotě 210 miliard eur.

Seznam zemí a částky:
1. Německo – 51,3 miliardy eur
2. Francie – 34 miliardy eur
3. Itálie – 25,1 mld. EUR
4. Španělsko – 18,9 mld. EUR
5. Nizozemsko – 13,4 mld. EUR
6. Polsko – 10,3 mld. EUR
7. Švédsko – 7,2 mld. EUR
8. Belgie – 7,2 mld. EUR
9. Rakousko – 5,5 mld. EUR
10. Dánsko – 4,9 mld. EUR
11. Irsko – 4,5 mld. EUR
12. Rumunsko – 4,4 mld. EUR
13. Česká republika – 3,7 mld. EUR
14. Portugalsko – 3,3 mld. EUR
15. Finsko – 3,2 mld. EUR
16. Řecko – 2,8 mld. EUR
17. Slovensko – 1,5 mld. EUR
18. Maďarsko – 1,4 mld. EUR
19. Bulharsko – 1,2 mld. EUR
20. Litva – 974 mil. EUR
21. Slovinsko – 796 milionů eur
22. Lotyšsko – 449 milionů eur
23. Estonsko – 446 milionů eur
24. Kypr – 336 milionů eur

Stručně řečeno – pokud to bude schváleno a národní vlády s tím budou souhlasit, nemá smysl platit daně v EU.

https://t.me/ASupersharij/48989

[dancostar]

Yanis Varoufakis: EU zradila své hodnoty a stala se vězněm USA. EU je slepou uličkou a míří k úpadku

[homer]

Sedm lídrů EU tlačí na rychlou reparační půjčku pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv

Ukrajina potřebuje finanční podporu velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině příštího roku. Lídři v dopise zdůrazňují, že podporují návrh Evropské komise na reparační půjčku. „Kromě toho, že je finančně nejproveditelnějším a politicky nejrealističtějším řešením, řeší rovněž základní princip, kterým je právo Ukrajiny na náhradu škod způsobených agresí,“ uvádějí estonský premiér Kristen Michal, finský premiér Petteri Orpo, irský premiér Micheál Martin, lotyšská premiérka Evika Siliňová, litevský prezident Gitanas Nauséda, polský premiér Donald Tusk a švédský premiér Ulf Kristersson.

https://www.hrot24.cz/clanek/sedm-lidru ... jinu-HvwJj

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HJBL6/zpravy-sv ... ura-zacina
„Vzpoura začíná.“ Orbán se vymezil proti dohodě EU na fondu solidarity

Maďarský premiér Viktor Orbán se vymezil proti politické dohodě států EU na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu. „Vzpoura začíná,“ uvedl na sociální sítích s tím, že Maďarsko opatření migračního paktu nepřijme. O takzvaném mechanismu solidarity rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity, pro toto období je tedy osvobozena od solidárního příspěvku. Odmítnout migrační pakt chce i nově vznikající vláda v Česku.

„Dnešním rozhodnutím se Brusel snaží donutit Maďarsko, aby platilo ještě více nebo přijímalo migranty. To je nepřijatelné. Maďarsko již vynakládá dostatek prostředků na ochranu vnějších hranic EU. Nepřijmeme ani jednoho migranta a nebudeme platit za migranty z jiných zemí. Maďarsko nebude implementovat opatření migračního paktu,“ uvedl na sociální síti X Viktor Orbán. „Vzpoura začíná!“ dodal.

Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést podle podporovatelů k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.

Velikost fondu solidarity pro rok 2026 odráží podle Rady EU skutečnost, že migrační pakt začne platit až v polovině roku. Takzvané referenční číslo pro solidární fond státy EU stanovily na 21 000 relokací nebo jiných solidárních opatření nebo 420 milionů eur finančních příspěvků. V praxi to znamená, že právě tento počet migrantů či finančních příspěvků si mezi sebou jednotlivé státy EU musí rozdělit. „Je na každém členském státě, aby se rozhodl, k jakému typu solidárního opatření se zaváže, včetně možnosti zavázat se ke kombinaci různých opatření,“ stojí v dnešním prohlášení.

Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, a měly tak možnost požádat o odečtení jejich příspěvků. Podle zdrojů ČTK si o úplné odečtení příspěvků požádaly čtyři z těchto šesti zemí (včetně Česka), jedna země nepožádala vůbec a jeden stát požádal pouze o poloviční zproštění.

Pondělní politická dohoda musí být ještě formálně schválena. Stát se to může na jednání ministrů v úterý 16. prosince. Teprve poté by mohly být zveřejněny bližší podrobnosti o jednotlivých příspěvcích do fondu solidarity. Jestli ale budou zveřejněny všechny detaily, tedy které země si zvolily finanční příspěvek a které jsou naopak připraveny přijmout přímo migranty z jiných států EU, není nicméně podle diplomatických zdrojů jasné. Jde totiž o velmi citlivé téma.

[skflanker_]

Ruskí podnikatelia, na ktorých boli uvalené sankcie, podali na EÚ žalobu o 53 miliárd € - Le Soir

Ruskí investori sa čoraz častejšie obracajú na postup riešenia sporov ISDS, ktorý je určený na ochranu práv investorov pred vyvlastnením a znárodnením majetku.

Zdroj https://t.me/casusbellilive/236346 / https://t.me/RVvoenkor/105338 z 09.12.2025
Originál https://www.lesoir.be/715728/article/20 ... devant-des

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HiS9G/zpravy-sv ... rvat-vecne
EU a Ukrajina mají plán jak obejít maďarské veto. „Blokáda nemůže trvat věčně“

Jak obejít maďarské veto? Evropská unie a Ukrajina se dohodly na novém desetibodovém akčním plánu, který umožní Kyjevu pokračovat v přípravách na vstup do EU navzdory maďarskému vetu bránícímu oficiálnímu zahájení přístupových rozhovorů. Společný dokument byl schválen ve čtvrtek během setkání zástupců EU a ukrajinské vlády ve Lvově, píše ukrajinský server The New Voice of Ukraine.

Podle evropských institucí má plán umožnit, aby se Ukrajina posouvala v integračním procesu dál prostřednictvím technických jednání a reformních kroků, aniž by bylo nutné formálně otevřít jednotlivé vyjednávací kapitoly. Tento přístup respektuje stávající blokaci ze strany Budapešti, zároveň ji však činí fakticky neúčinnou.

Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová při jednání zdůraznila, že členství Ukrajiny je vnímáno jako součást dlouhodobých bezpečnostních záruk pro zemi čelící ruské agresi. Zároveň uvedla, že udržitelné mírové řešení je s evropskou perspektivou úzce propojeno.

Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bierre označila dohodu za způsob, jak zabránit tomu, aby jedna vláda blokovala celý proces. Podle ní technická práce nyní proběhne v předstihové fázi a umožní Ukrajině připravovat se na členství i bez formálního politického souhlasu všech států. „Blokáda nemůže trvat věčně,“ uvedla.

Akční plán EU a Ukrajiny:
1. Přijetí komplexních změn trestního řádu a dalších právních předpisů pro zajištění rychlé a kvalitní justice.
2. Zajištění efektivního přístupu Národního protikorupčního úřadu (NABU) k nestranným, včasným a kvalitním forenzním expertizám.
3. Provedení komplexního přezkumu postupu výběru a odvolání generálního prokurátora v souladu s evropskými standardy a za účasti Benátské komise.
4. Uvedení výběru, jmenování a překládání státních zástupců na všech úrovních prokuratury do souladu s evropskými postupy.
5. Reforma Státního úřadu pro vyšetřování (SBI).
6. Okamžité jmenování soudců Ústavního soudu a členů Nejvyšší rady spravedlnosti, kteří prošli mezinárodním prověřením.
7. Rozšíření účasti mezinárodních expertů ve výběrových řízeních pro Vysokou kvalifikační komisi soudců (HQCJ).
8. Přijetí zákona o prohlášeních o bezúhonnosti soudců, který upřesní obsah, prodlouží platnost a zlepší postup ověřování.
9. Přijetí protikorupční strategie a státního protikorupčního programu do druhého čtvrtletí roku 2026.
10. Rozvoj a posílení systémů vnitřní kontroly proti korupci na vysoké úrovni.

Schválený plán pokrývá zejména reformy v oblasti soudnictví, prokuratury a boje proti korupci – tedy oblasti, které Evropská komise dlouhodobě označuje za klíčové pro přiblížení se unijním standardům. Deset stanovených kroků zahrnuje mimo jiné komplexní změny trestního řádu, posílení vyšetřovacích kapacit Národního protikorupčního úřadu, reformu výběru generálního prokurátora či doplnění Ústavního soudu o soudce, kteří prošli mezinárodním prověřením. Do druhého čtvrtletí roku 2026 má Ukrajina rovněž přijmout novou protikorupční strategii a program.

Podle místopředsedy ukrajinské vlády pro evropskou integraci Tarase Kačky je tento postup očekávaným řešením v situaci, kdy Budapešť dlouhodobě odmítá umožnit zahájení oficiálních vyjednávacích skupin. Evropská unie podle něj může přijmout politické rozhodnutí, které technický proces odblokuje – a právě schválený plán je prvním krokem tímto směrem.

Maďarská vláda opakuje, že svůj postoj nezmění. Ministr zahraničí Péter Szijjártó v létě prohlásil, že Budapešť nehodlá souhlasit se startem vyjednávacích kapitol, dokud nebude přesvědčena o připravenosti Ukrajiny a o ochraně práv maďarské menšiny na Zakarpatsku.

Podle informací Financial Times se EU již několik měsíců připravuje na to, že technickou přípravu na přístupová jednání Ukrajiny a Moldavska zahájí i bez formální shody členských států. Nyní se zdá, že tento scénář dostal konkrétní podobu a Kyjev bude moci v reformách pokračovat.

bod 2. Zajištění efektivního přístupu Národního protikorupčního úřadu (NABU) k nestranným, včasným a kvalitním forenzním expertizám.
povedané inak - NABU musí preložiť EU svoje materiály, a EU rozhodne, ako dopadne "nestranná, včasná a kvalitní forenzní expertiza".

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H6cGd/zpravy-sv ... od-3600-kc
Změna v online nákupech: EU chce od července zavést clo i na levné balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 Kč) přicházející do Evropské unie budou od července příštího roku podléhat clu tři eura (zhruba 73 Kč). Na jednání v Bruselu se na tom dnes dohodli unijní ministři financí. Doposud byly takové balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura.

Dnešní rozhodnutí ministrů bylo jen politické. Aby krok začal platit, bude muset ještě Evropská komise (EK) vydat příslušné legislativní akty. Nepůjde ale už o proces schvalování spoluzákonodárci, tedy Evropským parlamentem a Radou EU.

„Toto dočasné opatření reaguje na skutečnost, že takové balíky v současné době vstupují do EU bez cla, což vede k nekalé soutěži pro prodejce z EU, rizikům pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, vysoké míře podvodů a obavám o životní prostředí,“ uvedla v prohlášení Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření zůstane v platnosti, dokud nebude nalezeno trvalé řešení.

Dohodnuté opatření je součástí snahy omezit dovoz levného čínského zboží prostřednictvím internetových obchodů, jako je Shein a Temu, píše agentura Reuters.

Původně se zrušení osvobození od cla pro malé balíky plánovalo až v roce 2028, unijní ministři financí se ale už před měsícem shodli, že opatření je nutné urychlit. Francouzský ministr financí Roland Lescure dnes uvedl, že tříprocentní clo vstoupí v platnost od 1. července příštího roku.

„Dnešní krok navazuje na závazek Rady EU z listopadu 2025 usilovat o jednoduché, dočasné řešení pro výběr cla na toto zboží co nejdříve v roce 2026. Toto opatření zůstane v platnosti, dokud nezačne platit dohoda o trvalém řešení, které by zcela zrušilo prahovou hodnotu pro osvobození od cla,“ stojí v prohlášení.

„Shodli jsme se, že u nejmenších balíčků nebudeme řešit hodnotu samotného zboží, protože to jsou miliardy zásilek, ale že tam bude jednotná sazba ve výši tři eura,“ řekl českým novinářkám v Bruselu ministr Stanjura. „Je to na přechodnou dobu, než se připraví nový systém. My jsme francouzský návrh podpořili, protože nám dává logiku,“ dodal. Stanjura poznamenal, že úřady v členských státech nejsou schopny otevírat a kontrolovat každý balíček, který přichází, určovat hodnotu jeho zboží a na základě toho určitým procentem stanovit clo.

Rozmach internetového obchodu v posledních letech vedl k prudkému nárůstu počtu menších balíků s levným zbožím směřujících do Evropské unie, a to zejména z Číny. V loňském roce podle Evropské komise přicházelo do EU zhruba 12 milionů balíků denně, napsala agentura DPA.

[homer]

Evropským diplomatům bylo zakázáno navštěvovat akce s účastí ruských kolegů a v případě nutnosti se vyhýbat tomu, aby se dostali do záběru vedle nich. Takové "pokyny pro komunikaci s ruskými diplomaty" rozeslala Evropská služba pro vnější vztahy do stálých zastoupení EU při OSN v Ženevě.

https://t.me/selskyrozum/152942

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HEcNQ/zpravy-za ... alie-malta
Malta, Bulharsko a silná Itálie. Další země odporují plánu EK financovat Ukrajinu z ruských aktiv

Itálie se připojila k Belgii a dalším státům EU v odporu vůči plánu Evropské komise využít 210 miliard eur zmrazených ruských státních aktiv na financování pomoci Ukrajině. Vyplývá to z interního dokumentu, který má k dispozici server Politico. K iniciativě se kromě Itálie a Belgie přidaly také Bulharsko a Malta. Že musí Evropská komise najít jiné řešení a Česko nebude za nic ručit, uvedl v neděli i designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Přitom, pokud by se muselo ručit za použití ruských státních aktiv, jde v případě České republiky o částku kolo 80 miliard korun.

Zásah Říma, třetí největší země Evropské unie podle počtu obyvatel i hlasovací síly, přichází necelý týden před klíčovým summitem Evropské rady, který se uskuteční 18. a 19. prosince v Bruselu. Podle Politica tento krok oslabuje naděje Evropské komise na dosažení politické dohody o plánu, jenž má umožnit uvolnění ruských rezerv držených především v belgické clearingové instituci Euroclear a jejich využití na podporu ukrajinské ekonomiky zasažené válkou.

Evropská komise usiluje o to, aby se členské státy na summitu shodly na mechanismu, který by umožnil dlouhodobé financování Kyjeva prostřednictvím takzvané „reparační půjčky“. Belgická vláda však dlouhodobě vyjadřuje obavy, že by v případě právních sporů nebo návratu prostředků Rusku mohla nést odpovědnost za splacení celé částky. Dosud však podle Politica postrádala silného spojence.

To se nyní změnilo. Itálie spolu s Belgií, Maltou a Bulharskem připravila společný dokument, v němž vyzývá Komisi a Radu EU, aby „pokračovaly v hledání a projednávání alternativních možností v souladu s právem EU a mezinárodním právem, s předvídatelnými parametry a výrazně nižšími riziky“, které by zajistily financování Ukrajiny. Tyto alternativy mají být založeny například na úvěrovém nástroji EU nebo překlenovacích řešeních.

Jak upozorňuje Politico, jednou z těchto možností je vydání společného evropského dluhu, který by financoval pomoc Ukrajině v dalších letech. Tento „plán B“ však naráží na odpor části členských států, protože by zvýšil zadlužení zemí, jako je Itálie či Francie, a zároveň by vyžadoval jednomyslný souhlas všech členských států. To znamená, že by jej mohl zablokovat například maďarský premiér Viktor Orbán. Deník Echo24 již informoval o tom, že designovaný český premiér souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny,“ uvedl. „Nemáme peníze pro jiné státy a to musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ dodal.

Podle serveru Euractiv se čtyři zmíněné země sice vyslovily pro návrh Komise na neomezené zmrazení ruských státních aktiv v EU, zároveň však varovaly, že tento krok by neměl „předjímat“ rozhodnutí o jejich případném využití na podporu Ukrajiny. Komise navrhla aktivy nakládat prostřednictvím nouzového ustanovení smluv EU, takzvaného článku 122, aby se zabránilo nutnosti každých šest měsíců jednomyslně obnovovat sankce, což by mohlo otevřít prostor pro jejich zrušení.

Diplomaté EU podle Euractivu v pátek skutečně hlasovali pro neomezené zmrazení aktiv na základě tohoto nouzového ustanovení. Cílem je zabránit tomu, aby se prostředky v případě zrušení sankcí vrátily Rusku, což by mohlo Belgii vystavit nárokům na stovky miliard eur. Většina z oněch 210 miliard eur je totiž držena právě v Euroclearu se sídlem v Bruselu.

Itálie, Belgie, Bulharsko a Malta však ve společném prohlášení upozornily, že využití článku 122 „implikuje velmi dalekosáhlé právní, finanční, procedurální a institucionální důsledky, které mohou jít daleko za rámec tohoto konkrétního případu“. Zároveň zdůraznily, že rozhodnutí o zmrazení aktiv by nemělo vytvořit precedent pro oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, kde je standardem jednomyslnost.

Euractiv dále uvádí, že výhrady vůči plánu Komise vyjádřily také Maďarsko a Belgie, které varují před možným porušením práva EU a riziky pro finanční stabilitu eurozóny. Na tato rizika opakovaně upozornila i Evropská centrální banka. Samotná Komise se k celé věci podle Euractivu odmítla vyjádřit.

Otázka využití zmrazených ruských aktiv tak zůstává otevřená a bude jedním z klíčových bodů nadcházejícího summitu EU. Postoj Itálie a dalších států přitom podle obou serverů výrazně komplikuje snahu Komise dosáhnout rychlé dohody.
Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruská reakce na zmrazení ruských aktiv ze strany EU na sebe nenechá dlouho čekat, kroky se již chystají. Diplomatka poukázala na to, že nakládání s ruskými suverénními aktivy bez souhlasu Ruska – ať už formou neurčité blokace, konfiskace nebo pokusu prezentovat jejich de facto konfiskaci jako nějakou ‚reparační půjčku‘ – je naprosto nezákonný čin, který hrubě porušuje mezinárodní právo. „Bez ohledu na to, jaké pseudoprávní triky Brusel používá k ospravedlnění tohoto jednání, jedná se o do očí bijící, banální krádež,“ prohlásila Zacharovová. „Připomeňme si, že belgický premiér Bart De Wever – země, kde je registrován depozitář Euroclear, který v současné době drží většinu (ruských) aktiv, a proto Belgie může jejich de facto konfiskací nejvíce utrpět – přirovnal iniciativu Evropské komise ke ‚krádeži nábytku ze zahraniční ambasády‘. Docela obrazný a přesný popis,“ dodala mluvčí.

Čím ďalej, tým plnotučnejšie...