NATO oficiálne

[Rado Info]

Všechny státy NATO souhlasí se vstupem Ukrajiny, prohlásil šéf Aliance
Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO v Norsku.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... -down_maku

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HFtfV/zpravy-domov-pekarova-adamova
Zakládající akt NATO-Rusko musí být zrušen, řekla Pekarová Adamová

Pokud existuje jeden národ, který vstoupí do dějin tím, že změnil geopolitickou a bezpečnostní realitu v Evropě k lepšímu, budou to Ukrajinci, prohlásila v pátek předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO ve Vilniusu. V litevské metropoli podpořila rovněž vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997 musí být zrušen, vyzvala šéfka sněmovny v projevu.

Pekarová Adamová vyjádřila naději, že po Finsku rozšíří řady NATO také Švédsko, jehož vstup zatím neschválilo Turecko ani Maďarsko. Dveře by podle ní ale měly zůstat otevřené i ostatním. Konkrétně hovořila o Ukrajině.

Pokud existuje národ, který vstoupí do dějin proto, že změnil bezpečnostní realitu k lepšímu, jsou to Ukrajinci. Otázka jejich přijetí do NATO nemá být o tom zda, ale kdy. A my jim musíme dát tu perspektivu.

Z mého projevu na schůzce předsedů a předsedkyň parlamentů zemí NATO pic.twitter.com/W9bdt7OOoU
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) June 2, 2023

"Jejich přínos pro naši bezpečnost by již byl sám o sobě dostatečným důvodem k tomu, abychom jim nabídli členství v NATO. Ale jsou i jiné důvody. Pokud necháme Ukrajinu stát za dveřmi aliance, vytvoříme šedou zónu, prostor, na který bude Rusko brzy chtít znovu zaútočit," pronesla Pekarová Adamová. Ukrajina by podle ní měla získat jasnou perspektivu pro své členství v bloku. Odmítla zároveň, že by její členství znamenalo eskalaci vůči Rusku.

"Přiznejme si, že formální politické vztahy mezi NATO a Ruskem již neexistují," prohlásila Pekarová Adamová, podle níž musí být zrušen Zakládající akt NATO - Rusko, jenž upravuje vzájemné vztahy a bezpečnost mezi aliancí a Ruskou federací. "Musíme se zdržet návratu k běžným vztahům, protože ruská hrozba v blízké budoucnosti stěží úplně zmizí," dodala.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni 24. února, od té doby se invazní síly, které narazily na houževnatý ukrajinský odpor, stáhly z řady regionů a v posledních měsících se hovoří o chystané ukrajinské protiofenzívě s cílem dobýt zpět Ruskem okupované oblasti na jihu a východě země. Západ Kyjev podporuje mimo jiné dodávkami zbraní.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k NATO se bude jednat na červencovém aliančním summitu právě ve Vilniusu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že s členstvím Ukrajiny členské státy souhlasí a Kyjev podporují v obraně proti ruské agresi. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale zároveň zdůraznila, že do NATO nemůže vstoupit země, která je ve válce. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa by se na summitu nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO.

Pekarová Adamová v pátek v projevu rovněž uvedla, že NATO reaguje na nové hrozby a chystá se provést nejradikálnější změnu ve své politice odstrašení a obrany od počátku 90. let minulého století. Zmínila mimo jiné posílení vojenské přítomnosti na východním křídle aliance, přípravy nových operačních plánů anebo zvyšování výdajů na obranu jednotlivých států. "Uvedu čerstvý příklad z České republiky, kde se nyní projednává návrh zákona o financování obrany České republiky. Pokud bude tato legislativa schválena, což se zdá být velmi pravděpodobné, učiní ze dvou procent HDP na obranu povinné minimum," sdělila.

[Rado Info]

Část zemí NATO by mohla poslat vojáky na Ukrajinu, řekl bývalý šéf Aliance
Skupina zemí NATO by mohla vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud členské státy na blížícím summitu ve Vilniusu neposkytnou Kyjevu hmatatelné bezpečnostní záruky. Ukrajincům je proto nutné nabídnout cestu ke členství, aby se zabránilo eskalaci situace, řekl někdejší generální tajemník obranné aliance Anders Fogh Rasmussen.
„Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasném postupu pro Ukrajinu, je zde jasná možnost, že některé země podniknou určité kroky samostatně. Víme, že Polsko se velmi angažuje v konkrétní pomoci Ukrajině. A nevylučoval bych možnost, že se Polsko v této souvislosti zapojí ještě silněji na národní úrovni a budou ho následovat pobaltské státy, možná včetně možného nasazení vojáků na místě,“ řekl Rasmussen. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_jhr

[Rado Info]

Největší letecké cvičení NATO začíná. Ve vzduchu bude až 200 letounů naráz
Severoatlantická aliance spustila největší zkoušku svých vzdušných sil minimálně za několik dekád. Do cvičení AIR DEFENDER 23 se zapojí na 250 bojových letounů z 25 zemí včetně Česka. Má prověřit schopnosti kolektivní obrany v případě napadení. To vše v pokračující době vyhrocených vztahů s Ruskem kvůli jeho válce na Ukrajině.
Tak masivní spojenecké cvičení vzdušných sil nemá v historii Aliance zřejmě obdoby. Na 10 tisíc vojáků, 250 letounů, 25 zemí. Kromě členských států NATO také Švédsko nebo Japonsko. Během dvanácti dnů mají bojové letouny podniknout na 2 tisíce letů.
„Cvičením Air Defender 23 otevíráme novou kapitolu v transatlantické historii,“ avizoval velitel německých vzdušných sil Ingo Gerhartz.
Aliance podle scénáře cvičení, které potrvá do 23. června, musí čelit agresivním akcím fiktivního východního vojenského bloku pojmenovaného „OCCASUS“. Tomu se podařilo z východu vpadnout na německé území a obsadit asi čtvrtinu země. A pomoci speciálních jednotek i sabotáží se útočníci snaží proniknout na sever k Baltu a ovládnout přístav Rostock.
https://www.idnes.cz/zpravy/nato/nato-d ... r_nato_inc

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/politika/ican-us ... ch-zemich/
ICAN: USA tajně rozmístily asi 150 jaderných hlavic na leteckých základnách v pěti evropských zemích

ŽENEVA 12. června – RIA Novosti. Spojené státy bez jakéhokoli oficiálního oznámení rozmístily na letecké základny v Evropě asi 150 jaderných zbraní, řekla Alicia Sanders-Zakre, koordinátorka politiky a výzkumu Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN).

Tato munice se podle ní nachází v Německu, Belgii, Nizozemsku, Turecku a Itálii.

“Podle nezávislých expertů je na amerických leteckých základnách v těchto zemích rozmístěno asi 150 hlavic,” řekla na brífinku s novináři akreditovanými při OSN.

Sanders-Zakre dodala, že ICAN je neuvěřitelně znepokojen nasazením tohoto typu zbraní v jakékoli evropské zemi. Připomněla také kubánskou raketovou krizi a dodala, že takové akce jsou potenciálním spouštěcím bodem, který zvyšuje riziko jaderné války.

Jak poznamenala Sanders-Zakre, v současné situaci jsou evropské země, které vyzývají celý svět k transparentnosti ohledně jaderných zbraní, otevřeně pokrytecké.

“Proto je tak důležité podívat se na nástroje, které máme ke zlepšení této transparentnosti, a položit si otázky: co je to za bomby a kde se nacházejí?” zdůraznila.

ICAN je mezinárodní veřejná organizace založená v roce 2007. Jejím účelem je podporovat přijetí a provádění Smlouvy o zákazu jaderných zbraní.

https://ria.ru/20230612/boegolovki-1877676722.html

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... ho-plan-b/
Rasmussenovo prohlášení: Vydírání NATO nebo Zelenského plán B?

Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v rozhovoru pro Guardian řekl, že pokud NATO neposkytne Ukrajině skutečné bezpečnostní záruky, mohly by některé členské země NATO vyslat své vojáky na ukrajinské území samy. Co tato slova znamenají? První verze:

Politický blaf a vydírání
Pan Rasmussen vede poradní skupinu ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského. Je tedy jedním z hlavních lobbistů za zájmy svého týmu na Západě obecně a v rámci NATO zvlášť. Před rozhovorem pro Guardian cestoval do Washingtonu a několika evropských metropolí, kde zjevně promluvil o otázce záruk NATO pro Ukrajinu a pochopil, že Aliance nepřijme žádný písemný závazek vůči Ukrajině.

Svědčí o tom emotivní slova Zelenského, která pronesl na tiskové konferenci v Kyjevě. Bez získání takových záruk nemá Ukrajina podle ukrajinského vůdce nic společného se summitem plánovaným na červenec ve Vilniusu.

„Pokud neexistují žádné záruky a žádné signály o našem budoucím členství v Alianci, tak co tam děláme, proč jsme zváni na tento summit? Chci být k naší společnosti velmi upřímný, a pokud chápeme, že nikdo tam na nás nečeká a nikdo nám nedá záruky na papíře, právní záruky a ne záruky z Budapešti, vážné a zákonné záruky... Když nám to nikdo nedá, tak proč se scházíme, ... Po Vilniusu tam by měl být krok vpřed k NATO nebo krok k odhalení... Ale nechci, aby se to stalo takhle, abychom s vámi žili den co den a abychom zůstali sami s Ruskem.“

Řekl však také, že si je jistý, že záruky budou poskytnuty, ale vzhledem k emocionální intenzitě, s jakou na toto téma hovořil, je pochybné, že tomu jeho tým věří. Zelenskij a jeho tým potřebují úspěch na červencovém summitu NATO z několika důvodů.

Za prvé, od začátku speciální vojenské operace Kyjev ve své propagandě tvrdil, že celý svět je s Ukrajinou. Kyjev navíc oznámil, že členství Ukrajiny v EU a NATO je geopolitickým cílem. Záruky členství v NATO nebo jakýkoli jiný právně závazný závazek Aliance vůči Ukrajině by byly potvrzením těchto tvrzení v očích obyvatelstva.

Za druhé, odmítnutí Aliance poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky by vyslalo signál nezápadním státům, které by pochopily, že globální Západ nevěří v dlouhodobé vyhlídky režimu na Majdanu. Všechny pokusy Kyjeva ovlivnit pozici Indie, Jižní Afriky a arabských zemí ohledně speciální vojenské operace by rozhodně selhaly.

Za třetí a především. Protiofenzíva zahájená ukrajinskými ozbrojenými silami zjevně neodpovídá očekávání. Mnoho západního vybavení a pracovní síly již bylo ztraceno, ale nejsou žádné výsledky. Zdroje, lidské i vojenské, Ukrajiny nejsou neomezené, navzdory totální mobilizaci mužů a důležitým dodávkám vojenského materiálu a munice ze Západu. Zelenského okolí chce získat záruky pro zachování jeho moci a vlastně zavázat NATO k obraně „majdanského režimu" .
Role pana Rasmussena jako lobbisty spočívala ve vyjednávání záruk pro Ukrajinu, ale zdá se, že to nedokázal. Takže on, se Zelenským souhlasem, „prozradil“ informace v rozhovoru pro Guardian . Zpráva je jasná. Pokud někteří členové NATO pošlou své vojáky na Ukrajinu, pravděpodobně se zapojí do vojenských akcí proti ruským ozbrojeným silám.

Tím by se NATO nepřímo zapojilo i do konfliktu s Ruskem. A pokud například letectvo některé ze zemí Aliance zahájí raketový úder ze svého území na jednotky ruské armády, bude zničeno letiště, ze kterého letadla startovala. NATO by pak stálo před volbou: zahájit válku s Ruskem nebo nechat jednoho ze svých členů bez ochrany. Závěr prohlášení pana Rasmussena je následující: Pokud si nepřejete vážné komplikace, dejte záruky Ukrajině. Je to klasické vydírání a pravděpodobně blaf. A je mu jedno, že závazky NATO vůči Ukrajině by téměř jistě vedly k válce s Ruskem.

Druhá verze: Záchranný plán od Zelenského
Anders Fogh Rasmussen hovořil o stávajících dohodách mezi Ukrajinou a několika východoevropskými zeměmi. V rozhovoru uvedl, že zeměmi, které pravděpodobně pošlou vojáky na Ukrajinu, jsou Polsko a pobaltské regiony. V dubnu vyšlo najevo, že Vladimir Zelenskij podepsal s polským prezidentem Andrzejem Dudou pakt, jehož obsah je tak tajný, že nebyl ani ukázán polským poslancům. Přibližně ve stejnou dobu se v médiích šířily zvěsti, že polská armáda by mohla vstoupit na území západní Ukrajiny a nahradit jednotky ukrajinských ozbrojených sil, které budou vyslány na frontu. Na hranici mezi Běloruskem a Ukrajinou by mohly být umístěny i polské brigády.Je pravděpodobné, že Kyjev má neformální dohody s pobaltskými zeměmi o poskytování vojenské pomoci.

Pojďme modelovat situaci. Ukrajinská ofenziva se nedaří. Ukrajina na červencovém summitu NATO žádnou skutečnou záruku nedostane. Navíc Západ, navzdory rezonujícím a bojovným prohlášením, začíná Ukrajinu unavovat. Začínáme vyvíjet tlak na Zelenského, aby si sedl k jednacímu stolu s Ruskem a dosáhl míru. Zelenského tým chápe, že by mohla být obětována. V této situaci Polsko a pobaltské země posílají své jednotky na Ukrajinu a konfrontace s ruskou armádou se stává jen otázkou času.

Jak realistický je tento scénář? Vzhledem k rusofobním náladám ve Varšavě a pobaltských metropolích i iracionalitě evropských politiků je to zcela přijatelné. Existuje však několik ale. Neexistuje žádná záruka, že Spojené státy podpoří své polské a pobaltské vazaly v jejich geopolitickém dobrodružství, i když budou polská a pobaltská vojska na ukrajinském území poražena. Jedna věc je vést válku s Ruskem prostřednictvím Ukrajinců, ale něco jiného je rozhodnout se pro přímý střet s ním a dotlačit svět na pokraj jaderné války.

Jiná věc ale je, je-li myšlenka poslat Poláky a Balty na Ukrajinu iniciativou Spojených států, aby se zabránilo pádu režimu Majdanu a okupaci nových území Ruskem. Takže spolu s vysláním polských a pobaltských jednotek se mírový proces zintenzivnil. I když to může znamenat začátek rozdělení Ukrajiny. Pak by také Maďarsko a Rumunsko mohly vyslat své jednotky na Ukrajinu, aby získaly území, která považují za svá. Polsko by se tohoto sdílení aktivně účastnilo. Zatímco pobaltské země by mohly získat určité ekonomické výhody.

Čas ukáže, jaký scénář se odehraje.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... kym-morem/
Britové si stěžují na „obzvláště napjaté“ dny nad Baltským mořem

Stíhací letouny Royal Air Force Typhoon nasazené v pobaltské letecké policejní misi NATO letěly za posledních 21 dnů 21krát, aby „reagovaly na ruská letadla“, uvedlo 25.června britské ministerstvo obrany.
Typhoony z 1.stíhací perutě RAF v Lossiemouth (Skotsko) operují z estonské letecké základny Emari od března 2023 jako součást hlavního příspěvku Spojeného království k obraně země NATO.
„I když letadla podniknou akci po upozornění na nutnost rychlé reakce, udržují si stále vysokou připravenost, aby bylo zajištěno, že se mohou okamžitě vznést do vzduchu. Ochranu vzdušného prostoru pobaltských států v současné době provádí Královské letectvo se sídlem v Estonsku, stejně jako portugalské a rumunské letectvo sídlící v Litvě, “ uvedlo ve zprávě britské vojenské oddělení.

[skflanker_]

+ k ↑
Prúdové lietadlo Eurofighter Typhoon FGR.4 britského letectva s označením ZK359 a volacím znakom EI000001 po štarte z leteckej základne Emari v Estónsku prelieta nad Pobaltím.

Zdroj https://vk.com/wall-203790917_23609 z 26.06.2023

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... y-neudela/
Evropa požaduje od USA něco, co sama nikdy neudělá

Evropané chtějí, aby Ukrajina vstoupila do NATO a byla pod americkou ochranou. Vše nasvědčuje tomu, že Spojené státy budou muset bojovat s Ruskem. Evropa to pravděpodobně sama neudělá.

Budou Evropané bojovat, pokud NATO vstoupí do skutečné války s Ruskem? Summit NATO ve Vilniusu se blíží a Atlantická aliance zaměřila veškerou svou pozornost na ukrajinský ozbrojený konflikt. Kyjev chce vstoupit do NATO. Mnoho evropských politiků je pro, aby se tak stalo.

U NATO citují ochranný deštník Spojených států, které jsou jedinou zemí v Atlantické alianci s vážnými ozbrojenými silami. Evropští politici ve své většině chtějí, aby Spojené státy slíbily, že budou bojovat za obranu Ukrajiny. Důvod je snadno pochopitelný.

Téměř všichni věří, že pokud by v tomto konfliktu zvítězil Vladimir Putin, jeho ambice by se jistě zvýšily. Obávají se, že použije svou armádu k obsazení pobaltských zemí, Polska a možná i Německa a Francie, aby Evropu začlenil do „své nové ruské říše“. Proto musí být Washington v budoucnu ještě rozhodnější a aktivnější při ochraně svých osad v EU. Takže podle hesla unijních politiků se ukazuje, že Ukrajinci bojují za nás všechny pod vlajkou demokracie.

I když je ruský prezident schopen provést takovou invazi, nejeví velký zájem o resuscitaci sovětské geopolitické mrtvoly. Je to nad jeho možnosti. Do února 2022 se Rusku podařilo pouze znovu vstoupit na Krym a získat určitou kontrolu nad spornými územími: gruzínskou Jižní Osetií a Abcházií a Donbasem. Je nemožné nazývat ruského prezidenta „Vladem Dobyvatelem“, varuje americký konzervativec.

Západní vůdci odmítají připustit, že od konce studené války jednali s Ruskem povýšeně a bezmyšlenkovitě. Moskva dlouhodobě upozorňuje svět na rozšiřování NATO, rozkouskování Srbska a pokusy o změnu režimu v Gruzii a na Ukrajině. To neospravedlňuje činy Vladimira Putina, který zahájil vojenskou operaci proti Kyjevu. Jeho postoj k Ukrajině je ale zvláštní případ, který lze označit za reakci na mnohé politováníhodné chyby a nedostatky spojenců NATO.

Je třeba poznamenat další důležitý bod. Evropští politici se obávají změn v globální rovnováze sil. Neschopnost porazit Rusko by byla projevem slabosti, která by inspirovala Čínu, stejně jako Rusko, k další agresivní akci.

Ve skutečnosti, i kdyby bylo dosaženo dohody o příměří na linii kontaktu, která se dodnes rozvinula, bude to pro Moskvu porážka. Vladimir Putin svou „zvláštní vojenskou operací“ neodehnal NATO od ruských hranic. Naopak se mu podařilo dosáhnout toho, aby se Finsko stalo členem Severoatlantické aliance (a jednoho dne pravděpodobně i Švédsko). Také evropské země začaly mluvit o zvýšení vojenských výdajů, což pro mnohé znamenalo dramatický obrat. Není však jasné, zda své sliby dodrží.

Konflikt je hroznou humanitární tragédií, ale bezpečnost Spojených států nijak výrazně neovlivňuje. Ukrajina nikdy neměla pro Spojené státy velký vojenský význam. Během studené války byla součástí Sovětského svazu a předtím byla součástí Ruské říše. Dnes na postavení Ukrajiny pro Spojené státy příliš nezáleží. Pro Evropany je to důležitější, ale v tomto případě je to jejich odpovědnost, nikoli Washington

Ukrajina pravděpodobně nijak nezmění čínské vojenské výpočty. Peking chtěl Tchaj-wan zpět od roku 1895, kdy Japonsko ovládlo ostrov. Ať už se s Ukrajinou stane cokoliv, Peking pravděpodobně neuvěří, že Evropané zaujmou k této otázce pevný postoj, protože Tchaj-wan je od nich tak daleko. Ukrajinský konflikt jistě přiměl Si Ťin-pchinga k větší opatrnosti a přiměl ho, aby své hrozby podpořil činem. Je však nepravděpodobné, že by západní vojenská pomoc Kyjevu způsobila, že by čínský vůdce opustil své hlavní cíle nebo oslabil svou ochotu použít vojenskou sílu, pokud věří, že je to jediný způsob, jak toho dosáhnout.

Obránci Ukrajiny tvrdí, že tato země má nejen právo vstoupit do NATO, ale také poslání vstoupit do EU. Stanovují, že Rusko nesmí rozhodovat o tom, kdo by měl vstoupit do Atlantické aliance a přidat se k Západu. Trvají dokonce na tom, že Spojené státy mají povinnost zabránit Moskvě, aby si vytvořila vlastní sféru vlivu.

Americký konzervativec dochází k závěru, že Spojené státy by měly přijmout další rozšiřování NATO pouze v případě, že zlepší svou bezpečnost. Washington by tak měl vzít v úvahu postoj Moskvy, která je proti přijetí Ukrajiny. Pokud se Ukrajina stane členem NATO, stávající konflikt nejen zesílí zapojením jaderných mocností včetně Spojených států. A obyvatelé zemí, které Ukrajinu podporují, už jí nechtějí pomáhat. Budou tito lidé bojovat, pokud NATO vstoupí do skutečné války s Ruskem? „Nikdo neodpověděl kladně,“ pokračují anglicky psaná média.

American Conservative připomíná, že článek 5 NATO byl použit pouze jednou, a to po 11. září, kdy evropští vojáci zemřeli v hloupých amerických válkách v Iráku a Afghánistánu. Evropa nemůže v žádném případě tvrdit, že je hlavním protivníkem velmoci obdařené jadernými zbraněmi. Závěrem anglicky psaných médií je, že členství Ukrajiny v NATO není reálné, protože „nikdy předtím nebyly ve válce dvě hlavní konvenční mocnosti vyzbrojené jadernými zbraněmi“. To je nejdůležitější důvod, proč Washington řekl ne vstupu Ukrajiny do NATO, protože rizika jsou obrovská a příliš velká, zejména pro Evropany vždy připravené bojovat do posledního Američana.

Německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) navíc znovu jasně odmítl válečné členství Ukrajiny v NATO. „Všem, kterých se to týká, je jasné, že přijetí země ve válce, protože byla napadena, je prostě zakázáno," prohlásil 16. června na okraj jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230704/germa ... 50259.html
Nemecký minister obrany povedal, že Poľsko nepotrebuje ďalšie jednotky NATO

VARŠAVA (Sputnik) - Poľsko nepotrebuje ďalšie jednotky NATO, povedal nemecký minister obrany Boris Pistorius.
Poľské vedenie pravidelne hovorí, že Varšava by chcela, aby NATO rozmiestnilo v republike čo najviac svojich vojakov.
"Poľská armáda má veľmi efektívne ozbrojené sily a poskytuje rozsiahlu podporu Ukrajine a pobaltským krajinám. Poľsko tiež veľmi efektívne pracuje na výraznom zvýšení svojho vojenského potenciálu. Nemám dojem, že by v Poľsku boli potrebné ďalšie nemecké jednotky," povedal Pistorius v rozhovore pre denník Rzeczpospolita.
Berlín ponúkol Varšave tri svoje jednotky Patriot po tom, ako v novembri 2022 spadla v Poľsku ukrajinská raketa a zabila dvoch ľudí.

Vyžerte si to sami...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230704/polan ... 49175.html
Poľsko pred summitom NATO nasadí vo Vilniuse jednotku špeciálnych síl

VARŠAVA (Sputnik) - Poľský prezident Andrzej Duda podpísal príkaz na vyslanie jednotky špeciálnych síl do Litvy s cieľom posilniť bezpečnosť nadchádzajúceho summitu NATO, ktorý sa uskutoční 11. - 12. júla vo Vilniuse, uviedol v pondelok poľský Národný bezpečnostný úrad.
"Prezident Andrzej Duda podpísal rozkaz na použitie poľských vojenských síl v rámci spojeneckej operácie [na poskytnutie] vojenskej podpory Litve," uviedol vládny úrad vo vyhlásení.
Dodala, že jednotka špeciálnych síl bude zahŕňať až 75 vojakov a ďalší vojenský personál, dva vrtuľníky S-70i Black Hawk a jeden Mi-17, ako aj protidronový systém.
"Vojenské sily budú nasadené [v Litve] od 4. do 17. júla 2023," uviedla vládna agentúra.
Jednotka špeciálnych síl bude použitá na "posilnenie bezpečnosti summitu NATO a posilnenie obranných spôsobilostí Litvy," uvádza sa vo vyhlásení. Poľská armáda zabezpečí bezpečnosť litovského vzdušného priestoru, ako aj ochranu obyvateľstva krajiny a jej kľúčových zariadení, dodala vládna agentúra.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HugxV/zpravy-svet-n ... toltenberg
NATO prodloužilo mandát Stoltenbergovi. V čele aliance tak bude desátý rok

Velvyslanci při NATO formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga o další rok, do září 2024. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Severoatlantická aliance se podle ní rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Bývalý norský premiér Stoltenberg stojí v čele obranné aliance od roku 2014. Jeho funkční období bylo v minulosti prodlouženo již třikrát.

Stoltenberg na twitteru řekl, že je rozhodnutím velvyslanců při NATO poctěn. „Transatlantické pouto mezi Evropou a Severní Amerikou zajišťuje naši svobodu a bezpečnost již téměř 75 let a v nebezpečnějším světě je naše Aliance důležitější než kdy jindy,“ uvedl. Jeho nově prodloužené funkční období formálně vyprší 1. října 2024, pokud nebude znovu obnoveno.

Americký prezident Joe Biden a jeho spojenci z NATO měli formálně jmenovat Stoltenbergova nástupce při setkání v litevském Vilniusu 11. a 12. července. Největší světová obranná aliance však rozhoduje na základě konsensu a na novém kandidátovi se nepodařilo najít shodu.

Většina zemí Severoatlantické aliance si do vedení přála jmenovat ženu, a dánská premiérka Mette Frederiksenová byla po setkání s Bidenem minulý měsíc považována za favoritku. Dalšími možnými jmény, která se objevila, ale nebyla veřejně potvrzena, byl nizozemský premiér Mark Rutte nebo britský ministr obrany Ben Wallace. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svou kandidaturu vyloučila.

Stoltenberg je druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem NATO po bývalém nizozemském ministru zahraničí Josephu Lunsovi, který v čele NATO strávil téměř 13 let od roku 1971.

Stoltenberg, který byl v posledních týdnech opakovaně dotazován, zda bude souhlasit s prodloužením svého mandátu, uvedl, že o setrvání neusiluje a nemá jiné plány než pokračovat ve výkonu svých povinností a v září ukončit své působení v čele NATO.

[martanus]

asi sem

Americký prezident Joe Biden se snažil přesvědčit současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se stala generální tajemnicí NATO, informoval deník The Daily Telegraph.

Biden nabídl von der Leyenové post po Stoltenbergovi, protože se obával, že se neobjeví jiný vhodný kandidát. Jeden z respondentů listu uvedl, že americký prezident a šéfka EK nedávno navázali "silné vazby" v rámci transatlantické spolupráce.

Deník Telegraph poznamenal, že von der Leyenová se začala více spoléhat na americké zpravodajské služby než na evropské, protože ty jí poskytovaly nesprávné informace ohledně ruské speciální operace na Ukrajině. Podle Telegraphu šéfka EK "v soukromých rozhovorech" uvedla, že nebude moci nastoupit do funkce generální tajemnice NATO nejméně do příštího roku. V důsledku toho bylo funkční období Jense Stoltenberga opět prodlouženo.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/bbbreaking/159835

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230710/austr ... 94072.html
Austrália nasadí v Nemecku lietadlá AWACS na hliadkovanie východného krídla NATO - Scholz

BERLÍN (Sputnik) - Austrália na jeseň tohto roku nasadí v Nemecku lietadlo vzdušného výstražného a riadiaceho systému (AWACS), ktoré bude strážiť vzdušný priestor na východnom krídle NATO, uviedol v pondelok nemecký kancelár Olaf Scholz.
"Mimoriadne ma teší, že Austrália na jeseň tohto roku prispeje k ochrane vzdušného priestoru na východnom území členov Aliancie tým, že na tento účel nasadí na [leteckej základni] Ramstein lietadlo AWACS," povedal Scholz na spoločnej tlačovej konferencii s austrálskym premiérom Anthonym Albaneom.
Albanese zasa uviedol, že lietadlo sa bude zúčastňovať na vzdušných hliadkach počas šiestich mesiacov a že na misii sa zúčastní 100 členov vojenského personálu.
NATO od roku 2016 zvyšuje svoju vojenskú prítomnosť na svojom východnom krídle s cieľom posilniť svoje "odstrašujúce a obranné postavenie". Po začatí ruskej vojenskej operácie sa NATO okrem iného rozhodlo v prípade potreby zvýšiť veľkosť svojich bojových skupín z práporov na brigády a začalo do oblasti vysielať ďalšie sily.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ine-742617
„Nepodepsali jsme.“ Vyplulo, co bylo těsně před válkou na Ukrajině

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se ruský prezident Vladimir Putin několik měsíců před napadením Ukrajiny snažil se Severoatlantickou aliancí vyjednávat skrze smlouvu podmínky, v nichž deklaroval, že Rusko sousední zemi nenapadne, pokud bude přistoupeno na dvojici požadavků. „Nepodepsali jsme,“ podotkl Stoltenberg a před poslanci Evropského parlamentu zavzpomínal, co předcházelo válečnému konfliktu a aktuálnímu rozšiřování NATO. Putinovy podmínky se měly týkat rovněž i obrany Česka.

Co předcházelo ruskému napadení Ukrajiny, Stoltenberg zmínil v tomto týdnu během své řeči na společném zasedání výboru pro zahraniční věci a podvýboru pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu, kde zdůraznil důležitost spolupráce EU a NATO, jelikož bude v obou organizacích po vstupu Švédska do NATO již 96 procent občanů zemí Evropské unie a členy v NATO budou s výjimkou Irska, Kypru, Malty a Rakouska již všechny zbývající země EU.

Právě vstup Švédska a především Finska – tedy zemí, které dlouhá desetiletí zastávaly neutralitu – do NATO je podle Stoltenberga historickým milníkem.

Pozadí aktuálního rozšiřování NATO začalo podle generálního tajemníka NATO již několik měsíců před samotným ruským napadením Ukrajiny. Poslancům Evropského parlamentu sdělil, že vše mělo začít na podzim roku 2021, kdy se ruský prezident jal jednat s NATO o podmínkách, za kterých by deklaroval, že Ukrajinu nenapadne.
Stoltenberg podotkl, že tehdy nešlo jen o Putinova prohlášení, ale ruský prezident v té době skutečně poslal NATO návrh smlouvy, v níž slíbil, že sousední země nebude terčem ruského útoku, pokud Severoatlantická aliance na oplátku stvrdí, že se již nebude rozšiřovat.

Nešlo však pouze o otázku rozšiřování NATO, podmínkou Putina pro nenapadení Ukrajiny mělo být i odstranění vojenské infrastruktury Aliance ve všech spojeneckých zemích, které vstoupily do NATO od roku 1997, což by de facto znamenalo, že by tak musely učinit kromě pobaltských zemí i všechny země Visegrádské skupiny včetně České republiky.

Generální tajemník NATO uvedl, že takovéto Putinovy podmínky pro zachování míru na Ukrajině – jež by se týkaly i obrany České republiky – Severoatlantická aliance odmítla, jelikož by to znamenalo, že by se státy střední a východní Evropy najednou musely stát členskými zeměmi NATO „druhé třídy“, a ještě by tato obranná Aliance ztratila možnost přibírání dalších zemí, které by měly v budoucnu o členství v ní zájem. „Byla to podmínka, aby nenapadl Ukrajinu. To jsme samozřejmě nepodepsali,“ vzpomenul Stoltenberg s tím, že se nyní kvůli Putinovu rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu „stal pravý opak“ a členství v NATO nyní podporují i Finové a Švédi.

„(Putin) tak šel do války, aby zabránil NATO v blízkosti svých hranic. Dosáhl přesného opaku. Získal větší přítomnost NATO ve východní části Aliance a také nyní spatřuje, že do aAliance již vstoupilo Finsko a Švédsko se taktéž brzy stane jejím plnoprávným členem,“ komentoval důsledky Putinových kroků Stoltenberg.

„Pro severské země je to dobré. Je to dobré pro Finsko a Švédsko. A je to dobré i pro NATO. A ukazuje to, že když prezident Putin napadl evropskou zemi, aby zabránil dalšímu rozšiřování NATO, dostává se mu přesného opaku,“ zmínil ještě.

Válka na Ukrajině spolupráci NATO s Evropskou unií podle Stoltenberga ještě více propojila a je důležité, že nyní státy obou organizací drží při sobě. „Jedná se o nejbrutálnější a největší válku, jakou jsme v Evropě zažili od druhé světové války,“ upozornil.

Míní, že se Putin dopustil dvojice velkých strategických chyb, z nichž první byla, že Rusko podcenilo Ukrajinu a ukrajinské odhodlání se bránit, a druhá měla být ta, že Putin podcenil i samotné členské země NATO a EU. „Podcenil nás. Naši ochotu, naše odhodlání podpořit Ukrajinu, stát při ní, a to ekonomickými sankcemi, politickou podporou, ale v neposlední řadě i podporou vojenskou,“ zaznělo.

Ukrajina nyní má díky podpoře od zemí NATO a EU již mít podle Stoltenberga podporu, kterou nikdo na začátku války neočekával, a Ukrajinci již dnes operují „s vyspělým dělostřelectvem, s řízenými střelami dlouhého doletu, s vyspělými systémy protivzdušné obrany, se spoustou munice a v neposlední řadě s výcvikem od EU a od spojenců NATO“.

Kyjevu se navíc snaží pomáhat mnohé státy stále více a generální tajemník NATO pronesl, že Nizozemsko, Dánsko a také Norsko již plánují Ukrajině dodat i letouny F-16, přičemž mnoho dalších zemí chystá přípravu i pro ukrajinské piloty a techniky.
Ukázal i na ukrajinský postup na bojišti, který má dokazovat důležitost spojenecké podpory pro napadenou zemi. „Jsou to těžké boje, těžké boje, ale podařilo se jim prolomit obranné linie ruských sil a postupují vpřed,“ pronesl pár slov i k aktuálním tvrdým bojům během ukrajinské protiofenzivy.

Stoltenberg zdůraznil, že Rusové nemohou ostatním suverénním státům přikazovat, co smějí a nesmějí. „Národy jsou suverénní. Národy rozhodují samy o sobě a Ukrajina má samozřejmě právo rozhodnout o své vlastní cestě. A je na Ukrajině a spojencích v NATO, aby rozhodli, kdy se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. Rusko nemůže vetovat členství žádného suverénního nezávislého státu v Evropě,“ zaznělo.

NATO má podle něj nyní kromě podpory Ukrajiny coby spojence NATO ještě úkol v zabránění eskalace konfliktu. „Proto jsme již zvýšili naši přítomnost ve východní části Aliance, abychom Moskvě vyslali velmi jasný signál. Abychom odstranili jakýkoli prostor pro nedorozumění, chybnou kalkulaci. NATO je tu od toho, aby bránilo každý centimetr území členských zemí, jeden za všechny, všichni za jednoho,“ vyjevil Jens Stoltenberg ve své řeči k europoslancům, jakou metodu NATO zvolilo k tomu, aby Rusku vyslalo signál, kde stojí nepřekročitelná hranice.

Putin v květnu loňského roku na rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO reagoval dle agentury Reuters s tím, že Rusko nemá s uvedenými státy „žádný problém“, a jejich vstup do NATO tak není pro Rusko „žádná bezpečnostní hrozba“.

Právě rozšiřování NATO přitom bylo Putinem během jeho projevu o několik měsíců dříve označováno za důvod, proč se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. „Je skutečností, že jsme se posledních třicet let trpělivě snažili dosáhnout dohody s předními zeměmi NATO o zásadách rovné a nedělitelné bezpečnosti v Evropě. V reakci na naše návrhy jsme se vždy setkávali buď s cynickým podvodem a lží, nebo s pokusy o nátlak a vydírání, zatímco se Severoatlantická aliance navzdory našim protestům a obavám nadále rozšiřovala,“ řekl Putin během svého projevu v den zahájení ruského útoku na Ukrajinu 24. února loňského roku.

[homer]

Generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg vo štvrtok počas prejavu vo výbore pre zahraničné veci Európskeho parlamentu jasne a opakovane priznal, že Putin sa rozhodol napadnúť Ukrajinu kvôli obavám z expanzie NATO.

Pozadie bolo, že prezident Putin vyhlásil na jeseň roku 2021 a v skutočnosti poslal návrh zmluvy, ktorú chcú NATO podpísať, aby prisľúbil už žiadne rozširovanie NATO. To bolo to, čo nám poslal. A to bola podmienka pre nenapadnutie Ukrajiny. Samozrejme, že sme to nepodpísali.

Stal sa opak. Chcel, aby sme podpísali tento sľub, nikdy nerozširovať NATO. Chcel, aby sme odstránili našu vojenskú infraštruktúru vo všetkých spojencoch, ktorí vstúpili do NATO od roku 1997, čo znamená polovicu NATO, celú strednú a východnú Európu, mali by sme odstrániť NATO z tejto časti našej Aliancie a zaviesť nejaký druh B alebo druhej triedy. členstvo. To sme odmietli.

Išiel teda do vojny, aby zabránil NATO, viac NATO, blízko svojich hraníc.

https://www.sott.net/article/484422-NAT ... -expansion
https://www.caitlinjohnst.one/p/nato-ch ... ia-invaded

https://t.me/casusbellilive/128496

[homer]

Kyjevské požadavky na dodávky zbraní a munice překračují možnosti NATO, prohlásil šéf vojenského výboru aliance admirál Rob Bauer na výroční konferenci náčelníků generálních štábů bloku v Norsku.

„Objemy vojenského materiálu a munice, které Ukrajina požaduje, jsou enormní. <...> Rozsah a objem používaných produktů přesahuje rámec našich výrobních kapacit,“ uvedl.

Bauer zdůraznil, že při poskytování vojenské pomoci Kyjevu musí země NATO myslet na související rizika pro vlastní obranu a bezpečnost aliance. V této souvislosti vyzval členy bloku k rychlému a efektivnímu řešení otázek navyšování výrobních kapacit v sektoru obrany.

https://t.me/neCT24/41323

[petrp]

Finsko s Estonskem vyšetřují poškození plynovodu. Pokud se prokáže sabotáž, NATO zareaguje
Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3620 ... -nato-bude

Nelíbí se jim vlastní medicína?

[homer]

Deset členských států NATO, včetně České republiky, dnes v Bruselu učinilo další krok na cestě ke společnému nákupu systémů protivzdušné obrany. Zástupci těchto států totiž podepsali na okraj zasedání ministrů obrany v bruselském ústředí NATO dohodu, která vytvoří právní základ nezbytný pro nákupy. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany nazvaný European Sky Shield. Pod německým vedením je cílem iniciativy posílit evropskou protivzdušnou a protiraketovou obranu prostřednictvím společného nákupu vybavení a raket pro evropské státy.

S projektem evropského protiraketového štítu, jehož cílem je nakoupit systémy, které pocházejí částečně z USA a Izraele, přišlo loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Německo. Cílem je snížit náklady na pořízení a údržbu systémů skrze koordinované jednání zemí zapojených do projektu, uvedla k tomu tehdy agentura Reuters.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/deset ... ny/2425459

[IgorT]

Ukrajina vyčerpala zásoby NATO, členovia by mali urýchlene zvýšiť produkciu, uviedol generálny tajomník Aliancie Stoltenberg

Podľa Stoltenberga aktívna vojenská pomoc Kyjevu výrazne vyčerpala vlastné rezervy NATO, a preto by jeho členovia mali okamžite zvýšiť produkciu na zabezpečenie vlastnej obrany.
"Naša bezpečnosť závisí od technologických výhod a nášho obranného priemyslu. Preto je dôležité, aby sa doň zapojili veľké spoločnosti v rámci Aliancie aj mimo nej. Zvýšenie výroby je potrebné na uspokojenie potrieb Ukrajiny aj na zabezpečenie našej vlastnej obrany. Zároveň, keďže Rusko sa opäť pripravuje použiť zimu ako vojnovú zbraň, záleží na rýchlosti a objeme výroby," zdôraznil generálny tajomník NATO.

https://t.me/RVvoenkor/55486