Evropská komise

[petrp]

Daily Mail: Leyenová? „Typické pokrytectví elity EU“
Během svých služebních cest předseda Evropské komise Ursula von der Leyenová často upřednostňuje cestování soukromými tryskáči, i když cíle lze rychle a snadno dosáhnout vlakem.

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... -elity-eu/

[petrp]

Brusel jedná o zákazu rebarbory a řešetláku – další na řadě může být zelí a hrášek
Máte rádi vepřo-knedlo-zelo? Tak si jej uvařte. dokud to ještě lze! Na seznamu zakázaných potravin se celkem rychle může ocitnout zelí. Je to zelenina, které hrozí zákaz kvůli tomu, že obsahuje hydroxyanthracenové deriváty. U této látky sice v mnohaletém řízení před Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) nebylo spolehlivě prokázáno, že by ohrožovala život nebo zdraví člověka. Evropská komise však mezi Vánocemi a Silvestrem vydala prováděcí nařízení, kterým by bylo zakázáno v potravinách používat hydroxyanthracenové deriváty vyráběné jako extrakty z rebarbory, řešetláku a aloe vera. Zelí a hrášek které tuto látku také obsahují, mohou být další na řadě.

http://www.novarepublika.cz/2021/01/bru ... rbory.html

[Rado Info]

Jak jsem (ne)šla nahlížet do smlouvy o nákupu vakcín a co jsem zjistila
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) píše o tom, co odhalilo zpřístupnění přísně tajných smluv o evropském nákupu vakcín proti nemoci Covid-19.
Minulý týden Evropská komise (Komise) po více jak půlročním nátlaku z Evropského parlamentu oznámila, že zpřístupní k nahlédnutí jednu z přísně tajných smluv o nákupu vakcín proti Covid-19, které uzavřela s šesti farmaceutickými společnostmi. Společností, která toto nahlédnutí umožnila byl německý CureVac. Předem je třeba upozornit, že se jedná o firmu, která vývoj vakcíny ještě nemá dokončený.
http://casopisargument.cz/?p=33912

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SLJQT/tvrde-omezeni ... avrhuje-ek
Tvrdé omezení i pro Česko. Na dovolenou jen s posezením v karanténě, navrhuje EK

Zatímco čeští turisté berou útokem zájezdy do Bulharska, Evropská komise navrhuje koordinovat tvrdá opatření proti rekreačnímu cestování a důrazně vyzývá k omezení všech zbytných cest. Pro cestující z nejzasaženějších zemí, kam nyní Česko spadá, tak doporučuje povinnost negativního testu a zároveň karantény v cílové zemi. Na potřebě omezit cestování se shodli lídři zemí Evropské unie v minulém týdnu, návrh komise však musí teprve schválit.

Podle doporučení by měli lidé z nové kategorie „tmavě červených“, tedy zvláště rizikových států EU, vyjíždět do zahraničí jen v nutných případech, tedy například kvůli práci či v případě lidí žijících v pohraničí kvůli rodině. Důvodem jsou obavy z nových mutací koronaviru.

Mezi nejrizikovější země se v současnosti řadí i Česká republika. „S ohledem na nové varianty (viru) potřebujeme nyní další koordinaci a společnou evropskou snahu k omezení cest, které nejsou nutné,“ řekl eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders, který nový návrh EK prezentoval. Lidé cestující v jiných než nezbytných případech by pak měli vždy podstoupit test na přítomnost koronaviru před odletem a zároveň se i tak podrobit karanténě v cílové zemi. Státy by měly podle komise občany „silně odrazovat“ od jiného než nezbytného cestování.

To se Česku zatím příliš nedaří. Cestovní kanceláře registrují například enormní zájem českých turistů o lyžování v Bulharsku. V případě této země totiž není nutné podstupovat test při cestě tam ani zpět. „Cestovní kanceláře tam dokonce vypsaly letecké a autobusové zájezdy,“ řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež s tím, že půjde o desítky autobusových zájezdů a stovky klientů přepravených letecky. Tamní ministerstvo zdravotnictví však zvažuje zpřísnění pravidel.

Brusel se doporučením snaží předejít plošnému uzavírání hranic mezi státy, kvůli němuž stály na jaře u hraničních přechodů mnohakilometrové fronty kamionů. Během videosummitu lídrů EU v minulém týdnu se politici shodli, že je nutné ponechat hranice otevřené právě kvůli hladkému fungování jednotného unijního trhu.

Komise se snaží přimět unijní země ke sladění cestovních omezení dlouhodobě, ne vždy se to však daří. Zatímco s doporučením ke vzájemnému uznávání covidových testů několik měsíců po návrhu EK souhlasily státy minulý týden, například pravidla pro hodnocení rizikových zemí dosud nesjednotily. Doporučení EK jsou pro členské země nezávazná, o nutnosti zpřísnit cestovní omezení však mluví i část států včetně Německa.

Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) v hodnocení unijních zemí podle nákazy dosud rozeznává tři základní barevné kategorie – zelenou, oranžovou a červenou. K nim nyní přibude tmavě červená, kterou budou označeny státy, kde počet nových případů přesáhne za dva týdny 500 na 100 000 obyvatel.

Podle údajů za první dva lednové týdny do tohoto spadá zhruba polovina unijních zemí včetně Slovenska, Španělska či Nizozemska. Česko patřilo v tomto hodnocení mezi nejhorší země, když ve zmíněném období registrovalo přes 1300 nových případů na 100 000 obyvatel.

[Rado Info]

Přešlap EK. Začerněné části smlouvy s AstraZenecou se dají přečíst
Evropská komise v pátek zveřejnila očekávanou smlouvu s AstraZenecou. O několik hodin později se ale ukázalo, že začerněná místa dokumentu lze jednoduchým krokem v základním počítačovém programu zviditelnit.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pres ... .seznam.cz

[petrp]

Článek 16, který nakonec nebyl - O náhlé noční bitvě na severoirské téma, které se v Česku dostalo poměrně málo pozornosti
Milí čtenáři, po páteční zábavě s hledáním začerněného textu v PDF jsem si říkal, že nějakou dobu nechám zase EU na pokoji a budu se věnovat jiným tématům. Leč osud tomu chtěl jinak.
Málokdy se stane, že člověk jde v pátek večer spát, v sobotu ráno se vzbudí a zjistí, že mezitím proběhlo něco jako diplomatická bitva u Agincourtu, jen s tím rozdílem, že místo palcáty se mlátili po hlavách papíry a podstatně více zúčastněných rytířů mělo ve znaku irskou harfu...

https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahra ... ranici_wag

[Rado Info]

EU chce skoncovat se zpeněžením dezinformací
Evropská komise bude chtít od digitálních platforem zastavení zpeněžování dezinformačního obsahu online. Méně viditelný obsah bude přitahovat méně reklamy.
http://casopisargument.cz/?p=33985

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... ka-komise/
Věděli jsme, že první čtvrtletí bude složité. Na konci druhého budeme mít vakcínu pro 200 milionů Evropanů, ujišťuje Evropská komise

Evropská komise zůstává přesvědčena, že cíl proočkovat 70 procent Evropanů vakcínou proti covid-19 do konce léta je stále reálný. Zatím nízký počet dodaných vakcín se podle ní zásadně navýší ve čtvrtletí druhém na celkových zhruba 400 milionů dávek. Za současnými problémy s dodávkami stojí výroba, nikoli cena nebo pozdě podepsaná kupní smlouva, tvrdí hlavní vyjednavačka Evropské komise odpovědná za smlouvy s výrobci vakcín Sandra Gallina.

Evropská komise zůstává přesvědčena, že cíl proočkovat 70 procent Evropanů vakcínou proti covid-19 do konce léta je reálný. „Vždycky jsem počítala s tím, že první čtvrtletí 2021 nebude jednoduché,“ prohlásila v pondělí na slyšení před europoslanci rozpočtového výboru Sandra Gallina, která stojí v čele generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin a nese odpovědnost za společné nákupy očkovacích látek proti covid-19 pro členské státy EU.

Počet dodaných vakcín se podle ní zásadně navýší ve čtvrtletí druhém. „To dostaneme dalších 300 milionů dávek. Když započítám 100 milionů dávek z prvního čtvrtletí, můžeme za tu dobu proočkovat zhruba 200 milionů lidí,“ dodala. To je necelá polovina obyvatel EU. Podle Galliny je však klíčové, aby byly připraveny členské státy a jakmile bude vakcíny k dispozici, začaly co nejrychleji očkovat.

Naše cena je srovnatelná

Evropská komise pro 450 milionů obyvatel unijních zemí v rámci společných smluv s šesti farmaceutickými firmami objednala celkem 2,3 miliardy dávek vakcíny. Poslední dobou však čelí kritice, že USA, Velká Británie či Izrael získávají vakcíny rychleji.

Podle Sandry Galliny stojí za problémy jednoznačně nedostatečná výroba. I tak společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna, které vyrábí dvě ze tří doposud v EU schválených vakcín proti covid-19, podle ní stanovený počet dávek na první čtvrtletí dodrží. Duo Pfizer/BioNTech sice nedávno avizovalo větší výpadek, od poloviny února však bude výrobu zase navyšovat. Původně plánované množství do konce března tedy nakonec unijní státy dostanou. Navíc ve druhém čtvrtletí EU obdrží dokonce o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda.

Spory však panují s výrobcem třetí a zatím poslední schválené vakcíny od firmy AstraZeneca. Ta omezila výrobu v jednom z podniků na území EU, který měl dodávat právě pro unijní země. Namísto 80 milionů dávek dodá v prvním čtvrtletí jen 40 milionů dávek své vakcíny. Spekuluje se o tom, že firma upřednostnila své závazky vůči Velké Británii, s níž uzavřela smlouvu o tři měsíce dříve než s EU a která měla za vakcínu zaplatit více. To však Gallina odmítla. „Naše cena je zcela srovnatelná s tou pro Velkou Británii,“ prohlásila s odkazem na to, že již dříve zveřejněných 1,78 eur (47 korun) za dávku od AstraZeneky je jen „unijní“ část ceny. Druhou část pak tvoří částka doplacená členskými státy. Podle Galliny se tak konečná částka může vyšplhat až na 2,50 eur zaplacených Velkou Británií.

Zcela jasné závazky, které je třeba dodržet
V souvislosti se spory se společností AstraZeneca se Sandra Gallina také ohradila proti kritice, že by uzavřené smlouvy o nákupu vakcín byly neurčité a bez jasných závazků. Tyto kritické hlasy se ozvaly poté, co Komise zveřejnila text smlouvy právě s AstraZenekou. Podle Galliny jsou povinnosti obou smluvních stran definovány zcela jasně. „Dokument jasně říká, že jsme firmě dali veřejné peníze proto, aby měla ve chvíli, kdy bude její vakcína schválena, připravenou výrobu. Je třeba si uvědomit, že v těchto případech nekupujete jednu konkrétní dávku. Kupujete dávku, která bude dodána v určitém čase. Smlouva v tomhle nemohla být určitější,“ vysvětlila Gallina. Upřesnila však, že součástí smluvního uspořádání je také následná závazná objednávka členských států. Ta již přesně definuje, kolik vakcín, kdy a kam má firma dodat. „To jsou zcela jasné závazky, které je třeba dodržet,“ dodala.

Na výtku, že Komise postupovala příliš pomalu a smlouvy uzavřela o něco později než Velká Británie či USA, Sandra Gallina upozornila, že Evropská komise uzavřela během půl roku šest smluv (kromě zmíněných tří firem ještě se společnostmi Sanofi, Johnson and Johnson a CureVac). A to v době, kdy ještě žádná vakcína nebyla schválena. Podle ní jednání protáhly diskuse o ustanoveních týkajících se odpovědnosti a odškodnění. Komise totiž trvala na dodržení pravidel EU, zatímco například ve Velké Británii nese odpovědnost za případné nežádoucí účinky stát.

Stejně tak se Komise ve spolupráci s členskými státy rozhodla, že nebude dělat kompromisy co se týče účinnosti a bezpečnosti vakcíny, uvedla Gallina v reakci na kritiku, že pomalu postupuje i proces schvalování vakcín ze strany Evropské lékové agentury. „Chtěli jsme dostupnou vakcínu pro všechny státy ve stejnou chvíli. Chtěli jsme odpovědnost a dobrý systém farmakovigilance,“ hájila zvolený postup. „Neměli bychom se dívat na Spojené státy či jiné země a závidět jim, není co,“ dodala na závěr.

Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, kterému mají všechny unijní státy hlásit počet naočkovaných, se zatím v členských zemích EU aplikovalo necelých 8,3 milionu dávek vakcíny proti covid-19. V Británii by to mělo být přitom již kolem 9,2 milionu, v USA kolem 31 milionu dávek.

Závery zjazdu EK splníme a prekročíme

[petrp]

EVROPSKÁ KOMISE LHALA, HROZÍ TOTÁLNÍ ZÁKAZ OLOVA
Úředníci EK sprostě lhali, a ještě nás drze obviňovali z fám a hoaxů, když jsme na to předvídavě upozorňovali…
Chemická agentura Evropské komise ECHA dnes zveřejnila dosud utajovaný návrh na totální plošný zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek i MIMO mokřady (tj. včetně střeliva do pistolí, pušek, malorážek a diabolek do vzduchovek). V rámci klasického krájení salámu byl napřed již před 2 týdny zveřejněn schválený zákaz olova „na mokřadech“ černé na bílém v úředním věstníku EU. Takže, abyste se v tom vyznali od 15. února platí zákaz olověných broků „na mokřadech“, tedy v době tajícího sněhu nebo deště prakticky všude, i v okolí 100 od každé kaluže.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content ... 57&from=EN
Přechodná lhůta tohoto je 2 roky. Plošný zákaz všeho i mimo mokřady je návrh, proti kterému budeme asi celý další rok bojovat stejně ostře jako proti zákazům na mokřadech minulý rok. Pokud zdravý rozum nevyhraje, tak totální plošný zákaz dospěje ke schválení asi v r. 2022 a bude účinný zřejmě od r. 2024. My však budeme dělat vše proti tomu!

https://ligalibe.cz/2021/02/04/evropska ... kaz-olova/

[Rado Info]

Západ konečně pochopil, že Rusko je hrozba, tvrdí Jourová
„Je čas, aby EU přestala podceňovat Rusko, svého největšího souseda, který vůči Evropě vykazuje nepřátelské postoje,“ říká v nové epizodě podcastu Checkpoint místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Podle ní by Evropská unie měla jednoznačně přitvrdit v reakci na aktuální dění v Rusku. Tam odsoudili na 3,5 roku do vězení opozičníka Alexeje Navalného, což vyvolalo protesty, které ruský režim tvrdě potlačil. Minulý pátek jel šéf unijní diplomacie Josep Borrell do Moskvy, aby tamní garnituře osobně předal výzvu k osvobození Navalného a rozvinul potenciální dialog.
Zdroj: seznamzpravy

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S2YVV/populiste-se- ... ic-evropou
Populisté se vracejí napříč Evropou

Před téměř šesti lety to vypadalo, že ve světě roste nezastavitelná vlna populismu. Nejdříve v červnu 2016 Británie senzačně hlasovala pro odchod z Evropské unie. V listopadu neméně senzačně zvítězil Donald Trump v amerických prezidentských volbách. Pak se zraky světa upřely na Francii, kde v průzkumech vedla Marine Le Penová. Nicméně liberálové a establishment si mohli oddychnout. Na jaře 2017 Le Penovou nejdříve v prvním kole předstihl a pak ve druhém kole rozdrtil politický nováček Emmanuel Macron, na první pohled tak dokonalý antipopulista, že ho snad museli vypěstovat v laboratoři.

Zdálo se, že se nástup populistů podařilo zastavit. Sice se ještě dostavilo pár zaváhání, jako třeba volby v březnu 2018 v Itálii, po nichž zasedla společná vláda pravicových a levicových populistů, ale loni v listopadu mohli ohlásit konečné vítězství, Joe Biden porazil Trumpa. Populisté se ocitli na ústupu. Ve chvíli největšího triumfu establishmentu se však objevují znepokojivé zprávy.

„Marine Le Penová nikdy nebyla blíže uchopení moci ve Francii, než je teď,“ začíná článek serveru Politico o růstu preferencí Le Penové. Průzkum společnosti Ipsos jí přisuzuje 26 % v prvním kole prezidentské volby. Průzkum od Harris Interactive jí předpovídá podobný výsledek, hlavně ale oba průzkumy ji staví před Macrona.

To by se dalo ještě zvládnout. Na nižších úrovních vítězství kandidátů Národního sdružení (do roku 2018 Národní fronta), jak se jmenuje strana Le Penové, není nic neobvyklého. Většinou se ale ve druhém kole všichni ostatní spojí proti, takže málokdy nakonec uspějí. V Národním shromáždění mají nyní 7 poslanců z 577.

Proto ještě senzačnější byly výsledky průzkumů ohledně druhého kola. Ipsos Le Penové věští 44 % ku Macronovým 56 %. To je notné zlepšení oproti roku 2017, kdy Macron vyhrál 66 % ku 33 %. Podle Harris Interactive dokonce Le Penová dýchá Macronovi na záda. Prohrála by s ním 48 % ku 52 %. (Jedná se o uniklé výsledky průzkumu, firma je oficiálně nezveřejnila.) Do voleb zbývá ještě hodně času, mají být na jaře 2022, ale Macron podle všeho začíná být nervózní. Taktika „všichni proti Le Penové“ by nemusela v druhém kole tentokrát vyjít.

Jak upozorňuje web Unherd, růst preferencí Le Penové je součástí celoevropského trendu. V Itálii spojení populistů dlouho nevydrželo a levicové Hnutí pěti hvězd raději vystřídalo pravicovou Ligu za sociálnědemokratickou a establishmentovou Demokratickou stranu a dvě menší levicové partaje. Liga si za to může z velké části sama, její lídr Matteo Salvini vypověděl důvěru vládě ve snaze vyvolat předčasné volby.

V půlce letošního ledna se rozpadla i tato vláda poté, co z vládní koalice odešla Italia Viva. Ve snaze zabránit splnění Salviniho snu o nových volbách byl sestavením nové vlády pověřen Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky a technokrat par excellence. Jeho jmenování tím více do očí bijící, neboť jedna z mála věcí, které Ligu a Pět hvězd spojovalo, byl jejich euroskepticismus. Nyní však o vládu nad Římem usiluje představitel evropských struktur. Může se to ukázat jako poslední hurá italského establishmentu před Salviniho nástupem.

Ve Španělsku je strana Vox podle průzkumů třetí, dokonce má šanci dostat se do katalánského parlamentu, přestože (nebo právě protože) je silně proti katalánské nezávislosti. V Nizozemsku se rozpadlo Fórum pro demokracii Thierryho Baudeta, toho však využila starší populistická formace – Strana pro svobodu Geerta Wilderse, která je nyní v průzkumech druhá. Dánská lidová strana upadá, protože vládní sociální demokraté převzali část jejího programu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová vyhlásila ambici přijmout nula azylantů. Podobné je to v Británii, kde přijetí brexitu za svou politiku a protiimigrační rétorika konzervativců úspěšně brání, aby jim vyrostla populistická alternativa.

Dokonce i Macron klame tělem. Během migrační krize Francouzi nemilosrdně blokovali vstup uprchlíkům, Macron tlačil systém přerozdělování azylantů i proto, aby se jich zbavil doma. Po posledních teroristických útocích ohlásil přípravu tvrdých protiislamistických zákonů, ze kterých američtí progresivisté omdlévají hrůzou. Americká média tak píší o údajném francouzském rasismu, zatímco francouzští představitelé, včetně Macrona, varují před importem rozvratného amerického progresivismu.

Populistický je často míněno hanlivě. Tyto strany však často dokážou uchopit témata, která trápí velkou část elektorátu. Často se jedná o chudší a nevzdělanější, i když to neznamená, že hloupější. V minulosti tito voliči inklinovali k sociálnědemokratickým stranám, které se o ně staraly. Pak ale levicové strany obsadili intelektuálové ze střední třídy, jež nejvíce zajímala progresivní sociální politika. Tito voliči se tak přesunuli někam, kde měli pocit, že je někdo poslouchá. Zatím nejvyšší cenu za to zaplatila britská Labouristická strana, která v prosinci 2019 s hrůzou sledovala, jak jí voliči houfně přecházejí ke konzervativcům. Skončilo to nejhorším výsledkem od roku 1935.

Průzkumy napříč Evropou naznačují, že populismus nikam nezmizel a že nás čeká zajímavý volební cyklus.

[Rado Info]

Vakcíny dál proudí pryč z EU. Komise schválila export do desítek zemí
Evropská komise dosud schválila všechny žádosti farmaceutických firem o vývoz vakcíny proti covidu-19 mimo země EU. Od konce ledna musí vývoz schvalovat právě Brusel. V unii je přitom očkovacích látek nedostatek.
„Poskytli jsme firmám předběžné financování, aby mohly vybudovat kapacitu nutnou k výrobě vakcín s cílem zahájit jejich distribuci ihned po schválení. Nyní chceme jasně vědět, kam směřují vakcíny, které jsme si objednali, a zajistit, aby se dostaly k našim občanům,“ komentovala v lednu hlavní cíl nového mechanismu eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová. Jenže podle informací německé veřejnoprávní stanice ARD farmaceutické společnosti, které hlásí problémy s dodávkami vakcín do zemí EU, zároveň vyvážejí očkovací látky do třetích zemí.
Zdroj: seznamzpravy

[petrp]

EK dala Maďarsku lhůtu na změnu zákona o nevládních organizacích
Evropská komise dala dnes Maďarsku dva měsíce na změnu zákona o financování nevládních organizací, který podle loňského verdiktu Soudního dvora Evropské unie porušuje unijní předpisy. Pokud se vláda premiéra Viktora Orbána soudnímu rozhodnutí nepodrobí, čeká Maďarsko finanční postih. Informovaly o tom světové agentury. Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546.000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Unijní soud však konstatoval, že se jedná o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ek-da ... h/1998044?

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2021022 ... cich-pasu/
Šéfka Evropské komise von der Leyenová zveřejnila podrobnosti o zavedení očkovacích pasů

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci po videosummitu šéfů zemí EU řekla, jak probíhají práce na zavedení elektronických očkovacích pasů.

„Stále existuje řada otevřených otázek. Jednou z nich je: k čemu budou tyto pasy sloužit. (…) O tom, jak lze takový očkovací pas potenciálně použít, by mělo být rozhodnuto na úrovni každé země, ale na úrovni EU se domnívám, že bychom je mohli použít k zajištění fungování jednotného trhu,“ uvedla.

Podle slov šéfky Evropské komise se koncem ledna členské státy EU s podporou Evropské komise dohodly na tom, který soubor údajů by měl být zahrnut do očkovacích pasu pro lékařské použití. Von der Leyenová tvrdí, že země musí implementovat dohody ve svých zdravotnických systémech a hraničních kontrolách. Evropská komise může podle vedoucího oddělení pomoci s koordinací a vývojem standardů pro dokumenty potvrzující očkování.

„Bude to trvat nějakou dobu, minimálně tři měsíce. (…) Členské země musí jednat rychle, pokud chceme získat taková osvědčení do léta,“ zdůraznila.

Očkovací pasy
Již dříve se lídři států EU ve společném prohlášení na závěr schůzky o koronaviru dohodli na zavedení elektronických očkovacích pasů. Potvrzení provedeného očkování bude podle německé kancléřky Angely Merkelové důvodem pro vstup do Evropské unie ze třetích zemí.

Kancléřka vysvětlila, že členské státy nejprve vypracují takové vakcinační pasy a Evropská komise je učiní kompatibilními, aby byla zajištěna možnost jejich použití ve všech zemích unie.
Urychlení očkování

Lídři evropských států a vlád navíc poznamenali, že se dohodli na urychlení schvalování a výroby vakcín. Zdůraznili také, že výrobní společnosti musí zaručit předvídatelnost výroby a dodávek.

Předsedkyně Evropské komise po jednání prohlásila, že jednání s firmami jsou na dobré cestě a že je pro sedmadvacítku unijních zemí reálné splnit Bruselem dříve stanovený cíl, tedy naočkovat do konce léta 70 procent dospělých obyvatel.

„Pokud se podíváte na čísla, jsme optimisté, co se týče naší kapacity dosáhnout tohoto cíle,“ řekla novinářům von der Leyenová.

Během videokonference prezentovala lídrům údaje, podle nichž unijní země do konce března dostanou okolo 100 milionů očkovacích dávek, ve druhém čtvrtletí by pak měl proud vakcín do EU výrazně zrychlit a do konce června by mohlo přibýt dalších téměř 500 milionů.

Kromě toho se evropští lídři vyslovili pro potřebu rozšířit příležitosti pro včasnou detekci a kontrolu nových mutací koronaviru.

Čiže: "našich ekonomických a bankových patronov podporíme aj informačným výťažkom z vašich mrtvol"

[homer]

Pár minut po schválení nových procedurálních pravidel, která umožňují suspendovat či vylučovat prostou většinou celé stranické delegace, oznámil Fidesz svůj odchod ze skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. EPP opustí 12 poslanců Fideszu, jediný zástupce vládní koaliční KDNP europoslanec György Hölvényi prozatím zůstane.

https://www.facebook.com/zpravymadarsko ... 93093147:0

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropska-kom ... i-stanice/
Evropská komise chce vytvořit „digitální dopravní svět“. Data budou do systému přidávat i dobíjecí stanice

Na letošní rok připravila Evropská komise legislativní balík s revizí současné směrnice k inteligentním dopravním systémům. Zrevidovat chce následně i nařízení týkající se poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé unii. Prostřednictvím spolupráce členských států tak bude možné vytvořit „digitální dopravní svět“. Tedy síť pro výměnu dat spolu s mechanismy na jejich získání, ověřování kvality a publikování třetím stranám. Data budou předávat i dobíjecí a plnicí stanice.

Ať už se budete nacházet v kterémkoli unijním státě, vždy dostanete stejně strukturované a kvalitní informace o dopravní situaci. Tak vypadá evropská vize chytrých dopravních systémů. Česká republika se na tuto novinku připravuje už teď, a to nejen legislativně, ale i prakticky.

Jednotný systém pro celou EU
Rozvojové aktivity v oblasti dopravních systémů směřují k jedinému cíli – ke spolehlivé a bezpečné dopravě s možnostmi budoucího rozvoje. Klíčový nástroj, který zvyšuje bezpečnost a plynulost provozu, ale také umožňuje být šetrnější k životnímu prostředí, představují „Inteligentní dopravní systémy“ (ITS). Prakticky je možné si je představit jako chytrá vozidla společně s chytrou infrastrukturou a navazujícími službami. Díky této kombinaci je možné v reálném čase získávat kvalitní informace o dopravním provozu a zároveň pomoci k jeho vyšší bezpečnosti nebo ke snížení energetické náročnosti cesty.

„V současné době jsou vozidla a zařízení na dopravní infrastruktuře podporována mnoha systémy ITS. Řada těchto systémů slouží ke komerčním účelům a veřejný sektor se na jejich realizaci finančně nepodílí. Investorem bývá pro ty systémy ITS, které přispívají ke zvýšení plynulosti, přístupnosti a bezpečnosti dopravy. Nejde tedy o čistě komerční aplikace,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Podle ministerstva byly dříve v každé evropské zemi pro informační služby různé zdroje dat
s různou strukturou. Aby bylo možné vytvořit systém poskytující informací o provozu
a mimořádných situacích po celou dobu cesty v rámci celé Evropské unie, bylo nutné začít odbourávat bariéry a nedostatky v informačních službách.

„To si vyžádalo vypracování právní úpravy EU, ze které vyplývá povinnost zajistit, aby budované, ale i již zavedené systémy a aplikace ITS dosáhly odpovídající míry kompatibility po stránce technické, ale i organizačních a provozních postupů,“ upřesňuje František Jemelka. Tato povinnost byla přenesena zejména do zákona o pozemních komunikacích. Kromě technických specifikací musí poskytovatelé ITS myslet také na ochranu osobních údajů.
Daty z dobíjecích stanic k plynulejší dopravě

Stávající evropská nařízení mají být doplněna o informace z nabíjecích a plnicích stanic, a to v rámci celé Evropské unie. Aktuální model směrnice k Inteligentním dopravním systémům bude pravděpodobně zachován, Komisi totiž umožňuje, aby mohla pružněji reagovat na aktuální technologický pokrok.

Českým provozovatelům dobíjecích stanic přibyly nové povinnosti už v lednu tohoto roku.
V návaznosti na evropskou směrnici totiž zákon o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot upřesňuje strukturu dat poskytovaných jak státní správě, tak zprostředkovaně i veřejnosti. V souvislosti se zaváděním ITS tak musí provozovatelé informovat ministerstvo dopravy zejména o způsobech identifikace či autorizace provozovatelů elektrických vozidel za účelem dobíjení na stanici, stejně jako o dostupných platebních metodách.

Už dříve museli provozovatelé ministerstvu hlásit údaje o spotřebované elektřině nebo uvádět telefonní kontakt pro případ, kdy by se při nabíjení vozidla ve stanici vyskytly potíže.

Dobíjecí stanice přitom napříč Českou republikou postupně přibývají. Novinkou je zařízení, které v sobě spojuje fotovoltaickou elektrárnu, bateriové úložiště a veřejnou dobíjecí stanici pro elektromobily. V lednu toto zařízení otevřela společnost E.ON poblíž Břeclavi.

Web s důležitými informacemi o dopravě
Delegované akty Evropské unie, které byly doposud v souvislosti s touto problematikou vydány, Česká republika postupně naplňuje prostřednictvím modernizace Národního dopravního informačního centra. To plní úkol tzv. národního přístupového místa, kde se nepřetržitě zpracovávají data o dopravě na území celé České republiky a následně jsou předávána uživatelům.

V rámci centra byl vytvořen například webový geoportál Ředitelství silnic a dálnic či systémové řešení pomoci na dálnicích. Prediktivní model dopravy na dálnicích, informace
o místech dobíjení energie pro dopravní prostředky nebo o obsazenosti odpočívek a parkovišť pro nákladní auta pak patří k připravovaným projektům.

Myslia to dobre - ale dopadne to ako vždycky

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... nijni-trh/
Evropská komise podezřívá Tevu, že brání vstupu generických variant léku Copaxone na unijní trh

Evropská komise vyšetřuje izraelskou farmaceutickou společnost Teva kvůli možnému zneužití dominantního postavení a porušení unijních antimonopolních pravidel. Firma měla podle Bruselu podnikat kroky, které měly zabránit, nebo alespoň oddálit, uvedení konkurenčních generických variant jejího úspěšného léku na roztroušenou sklerózu Copaxone na unijní trh.

Izraelská společnost Teva Pharmaceuticals, jeden z největších světových výrobců generických léků, čelí v Evropské unii podezření z možného zneužití dominantního postavení a porušení antimonopolních pravidel. Podle Bruselu měla firma bránit, nebo alespoň oddalovat, uvedení konkurenčních generik jejího veleúspěšného léku na roztroušenou sklerózu Copaxone na evropský lékový trh. Řízení zahájila mimo jiné po neohlášených návštěvách, které provedla v několika evropských pobočkách firmy v říjnu 2019 a v lednu 2020.

„Je naprosto zásadní, aby mezi léky, které zpomalují rozvoj této nevyléčitelné nemoci a zlepšují kvalitu života pacientů, fungovala zdravá soutěž,“ komentovala zahájení antimonopolního řízení minulý týden místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. Podle ní je také důležité, aby firmy měly motivaci k inovacím, jež mohou přinášet další nové a dostupné léky.

Zlatonosný glatiramer acetát
Copaxone je jeden z nejúspěšnějších preparátů Tevy vůbec. Používá se k léčbě relabující roztroušené sklerózy, nevyléčitelného chronického onemocnění, s nímž se v EU potýká více než půl milionu lidí. Obsahuje účinnou látku glatiramer acetát, vyvinutou v 60. letech ve Weizmannově institutu věd v izraelském městě Rechovot. Ta se v uplynulých dvou dekádách stala pro firmu pověstným zlatým dolem vydělávající miliardy dolarů ročně. S nástupem generik po vypršení patentových práv však logicky začaly prodeje Copaxonu klesat.

Základní patentová ochrana glatiramer acetátu skončila v Evropě v roce 2015. Evropská komise nyní společnost podezřívá, že se snažila uměle prodlužovat tržní exkluzivitu léku tím, že systematicky podávala a zase stahovala tzv. rozdělené patentové přihlášky. Ty mohou za určitých podmínek dále chránit předmět původní patentové ochrany, a vytvářet tak případným generickým konkurentům další překážku pro vstup na lékový trh.

Komise také plánuje prověřit, zda Teva nevedla skrytou kampaň proti podávání již existujících konkurenčních produktů s glatiramer acetátem. Brusel má podezření, že firma aktivně působila na zdravotnická zařízení a zdravotníky a snažila se je nepravdivými argumenty přesvědčit o nežádoucích účincích těchto generik. A to i po té, co byly schváleny příslušnými lékovými orgány.

Pokud Evropská komise prokáže zneužití dominantního postavení a porušení antimonopolních pravidel EU, může firmě vyměřit pokutu až do výše deseti procent jejího ročního celosvětového obratu. V roce 2020 firma vydělala zhruba 17 miliard dolarů.

Ve stínu Farmaceutické strategie
Společnost Teva je v pomyslném antimonopolním hledáčku Evropské komise již delší dobu. Vloni v listopadu vyměřili v Bruselu firmě a její dceřiné společnosti Cephalon pokutu 60,5 milionu eur (asi 1,6 miliardy korun). Oddalovaly totiž vstup na trh generické verze léku na poruchy spánku Modafinil, po řadu let nejúspěšnějšího preparátu Cephalonu nabízeného pod značkou Provigil. Hlavní patenty pro tento přípravek v Evropě vypršely již v roce 2005. Cephalon však přesvědčil Tevu, aby na trh neuváděla generickou verzi přípravku. Tato nezákonná dohoda trvala od prosince 2005 do října 2011, kdy Teva firmu Cephalon koupila. „Dohoda porušila antimonopolní pravidla EU a způsobila značnou újmu pacientům a zdravotním systémům tím, že je připravila o dostupnější lék,“ odůvodnila tehdy udělení pokuty komisařka Vestagerová.

Současnému případu se chce Komise podle svých slov věnovat prioritně. Řízení, v němž se Brusel vůbec poprvé zabývá nastavením patentového práva ve farmaceutickém sektoru, je totiž nutné vnímat v kontextu vloni vyhlášené Farmaceutické strategie pro Evropu. Právě větší dohled nad dodržováním antimonopolních pravidel a zrychlení vstupu generik a biosimilárních léků na unijní trh patří mezi klíčové body tohoto dokumentu. Jeho autoři dokonce výslovně hovoří o tom, že díky současnému systému práv duševního vlastnictví mohou některé firmy uvádění levnějších preparátů aktivně bránit. Evropská komise to chce v příštích letech změnit.

Teva to zkouší i v USA
Aktivita Evropské komise dává smysl také v kontextu dění v USA. Tam Teva zcela prokazatelně vyvíjí značné úsilí, aby zabránila vstupu generických konkurentů léku Copaxone na americký trh. Vloni v únoru totiž požádala americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby Copaxone zařadila na seznam biologických léčiv. To by uvedení nových generik zkomplikovalo, protože schvalovací proces je složitější. FDA to odmítla a Teva se rozhodla zařazení na seznam vymáhat soudně. Na konci minulého roku však soud stanovisko firmy odmítl s tím, že se pouze pokouší oddalovat vstup levnější konkurence na trh.

V USA mimochodem Teva čelí ještě jednomu soudnímu řízení. Tamní ministerstvo spravedlnosti firmu vloni v létě obvinilo, že se podílela nejméně na třech nelegálních cenových dohodách, jež měly za následek poměrně strmý nárůst cen některých hojně užívaných generik. Tohoto jednání se měla dopouštět od května 2013 nejméně do prosince 2015. Kauza se dotkla i dalších výrobců léčiv. Firmy Sandoz, Taro Pharmaceuticals a Apotex již svůj díl viny přiznaly s tím, že jsou ochotny zaplatit pokutu ve výši téměř 425 milionů dolarů (bezmála 9,4 miliardy korun). Další z obviněných – Glenmark Pharmaceuticals zatím čeká, podobně jako Teva, na průběh soudního řízení.

[Rado Info]

Devět zemí chce od EK datum zákazu prodeje aut na fosilní paliva
Devět členských zemí Evropské unie vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila datum, po němž nebude možné v unii prodávat nové vozy poháněné fosilnímu palivy. Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s ambiciózní unijní klimatickou politikou, napsala agentura Reuters.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/ ... oprava_tbr

[homer]

Brusel chystá velké uhlíkové zdražování všeho
Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI) předložil tento týden na plénum EP iniciativní zprávu, v níž navrhuje vedle v EU již používaného systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) zavést novou platbu za vypouštění uhlíku a jeho sloučenin do atmosféry. Tuto daň z uhlíku by měli platit všichni výrobci. V praxi by provedení návrhů z dílny ENVI znamenalo zdražení všech výrobků a služeb. Novou daň z uhlíku, kterou by odváděli výrobci nejen všech průmyslových výrobků, ale i elektřiny, plynu, uhlí a pohonných hmot, by firmy samozřejmě promítly do cen. K dosavadním cenám by museli připočítat výši uhlíkové daně. Fungovalo by to podobně jako spotřební daň u cigaret nebo u pohonných hmot. Jen by ji platily i holičky a poskytovatelé dalších služeb, kteří ke vé činnosti potřebují elektřinu.

Výnos této uhlíkové daně by podle kolegů z ENVI měl být novým "vlastním" příjmem rozpočtu EU. Daň by vybíraly finanční úřady členských států, ale celý výnos by měl být odesílán do Bruselu. Z výnosů této daně by měl být splácen dluh EU ve výši 750 miliard eur, které si Komise půjčila na projekty z Fondu obnovy. Z něj mají být financovány další granty v rámci Zeleného údělu – a to nad rámec již chváleného Víceletého fiskálního rámce pro léta 2021 až 2027 neboli sedmiletého rozpočtu EU. Například dotace solárních a větrných elektráren, dobíjecí stanice elektromobilů nebo „držhubné“ vlastníkům uhelných dolů, aby se s Unii nesoudili kvůli jejich zavírání nařízeném z Bruselu.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz na únorové videokonferenci Evropské rady varoval ostatní premiéry a prezidenty před tím, aby Zelený úděl nezpůsobil další stěhování zbytků evropského průmyslu do Číny. „Jsme pro ochranu životního prostředí. Podporujeme snižování vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Musíme to však dělat tak, aby výsledkem nebyl zánik pracovních míst v Evropě a další přesun továren do Číny.“, upozornil Kurz na Radě. Právě to podle něj hrozí, pokud EU výrobce příliš zatíží uhlíkovou daní, kterou Brusel připravuje.
Obávám se, že předseda vlády našeho jižního souseda má pravdu, a že výsledkem zavedení uhlíkové daně nebude ani tak naplněný unijní rozpočet, jako snížení příjmů státních rozpočtů členských států EU. Pokud firmy přestěhují výrobu do Asie, státní rozpočty členských států přijdou o daně z příjmů a pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení od zaměstnanců, kteří ztratí práci. A přijdou též o výnosy daní z příjmů právnických osob.
Europoslanci z ENVI si myslí, že tento problém lze „snadno řešit“ zavedením „uhlíkového kvazicla“. Ve svém návrhu ho nazývají „uhlíkové vyrovnání na hranicích“.
Podle jejich představ by touto platbou měly být zatíženy i všechny výrobky a služby dovážené z třetích zemí do EU. Sazby uhlíkového kvazicla by podle nich neměly stanovovat ani členské státy ani Rada ministrů EU pro zahraniční obchod, ale nezávislé subjekty z třetích zemí. Neunijní auditoři nebo neziskovky by podle ENVI měly „ocenit“ množství uhlíku a jeho sloučenin vypouštěných při výrobě dovozových komodit a přepočítat je na hodnoty uhlíkové daně placené při stejné produkci v zemích EU. Sazby uhlíkového kvazicla např. pro dovoz čínské oceli by z hlediska emisí CO2 a přepočtu na unijní uhlíkovou daň měly provádět subjekty, které nejsou ani čínské ani EU původu. Při tom by podle představ předkladatelů měli zohlednit i takové aspekty jako škodlivost elektrizační soustavy dané země pro životní prostředí a další aspekty aspekty, které lze počítat mnoha různými způsoby.
Členové ENVI ve zprávě tvrdí, že jednostranné zavedení uhlíkové daně v EU a souběžné zavedení uhlíkového kvazicla je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Odvolávají se při tom na jediné ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), které vyžaduje uplatnění zásady rovného zacházení s domácími výrobci i s dovozci ze třetích zemí. Jaksi se přitom nenamáhali pročíst si celou GATT a všechny přílohy k ní ani Smlouvu o WTO. Dohromady spolu s arbitrážními nálezy Tělesa pro řešení sporů WTO tvoří mezinárodní právo v oblasti zahraničního obchodu. Toto právo je nutné vnímat jako celek. V žádném případě z něj nelze vytrhovat jen jedno ustanovení a k ostatním nepřihlížet. To vede k chybným závěrům.
Kdyby si kolegové z ENVI celý ten mohutný balík papíru přečetli, zjistili by, že k bezkonfliktnímu zavedení uhlíkové kvazidaně by s jejím zavedením museli souhlasit všichni ministři členských států WTO odpovědní za oblast mezinárodního obchodu na ministerské konferenci WTO. Pouze tento nejvyšší orgán WTO je oprávněn sjednat změnu smluv řady GATT, nebo Smlouvy o WTO, či případně vypracovat dodatek k některé z těchto smluv. Podle pravidel WTO lze zavést novou překážku dovozu, která má charakter cla, pouze formou smlouvy podepsané na ministerské konferenci WTO zástupci všech členských států. Tato smlouva by následně musela být ratifikována parlamenty smluvních stran. Podle Smlouvy o WTO má každý členský stát při sjednávání nové smlouvy na půdě této organizace právo veta. Jedná se tak dlouho, až všichni souhlasí. Bez souhlasu všech nelze smlouvu podepsat. Proto již více než 10 let nedošlo k podpisu žádné nové dohody. Globalizace překročila meze únosnosti pro řadu zemí. Cestu zpět zase blokují jiné státy, které na tom profitují.
Při řešení sporů o omezování dovozu a jeho zatěžování cly a podobnými poplatky arbitrážní orgány berou v potaz pouze smlouvy podepsané na půdě WTO a jejího právního předchůdce GATT. Jiné smlouvy, které nebyly do práva WTO převzaty, jsou pro rozhodčí orgány irelevantní. Pro členy Tělesa pro řešení sporů – což je sbor rozhodců WTO, z něhož jsou sestavovány arbitrážní tribunály řešící žalobu jednoho státu na druhý kvůli omezování dovozů, jsou dokumenty jako Pařížská klimatická dohoda „cárem papíru“. Nejsou jí nijak vázáni.
Představa, že např. čínský ministr odpovědný za zahraniční obchod bude na půdě WTO souhlasit s dohodou, která by čínské vývozy do EU zatížila uhlíkovým clem je „sci-fi“. Čína nepodepsala ani Kjótský protokol ani Pařížskou dohodu. Se souhlasem s takovou smlouvou nelze počítat u mnoha desítek dalších států světa.
Pokud by Brusel zkusil jednostranně zavést uhlíková kvazicla na dovoz výrobků ze třetích zemí, musí při tom počítat s rizikem, že EU může být v arbitrážním řízení potrestána obrovskými pokutami. Rozpočet EU by je musel platit výrobcům a vývozcům, kteří by se cítili kvazicly poškozeni a prostřednictvím svých vlád by EU napadli žalobou u WTO. Jde řádově o tisíce miliard eur. Sazba odškodného se počítá nikoli z výše nelegálně zavedeného cla, ale z objemu zmařených obchodů. Takový rozsudek by mohl zruinovat nejen celou EU, jejíž rozpočet je ubohým zlomečkem ročního objemu obchodu s Čínou, a na krytí pokut by nestačil ani v řádech jednotek procent. Za dluhy EU ručí členské státy. Uhlíkové kvaziclo by tedy mohlo vést ke státním bankrotům všech členských států EU.

https://www.facebook.com/MUdrIDavid/pos ... 2362369272

[Skeptik]

U příležitosti výročí Velké říjnové francouzské socialistické revoluce s COVIDem zatočíme, soudruzi.

Eurokomisař: Evropa dosáhne do 14. července imunity, Sputnik nepotřebujeme.

Evropská unie nepotřebuje ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V a je schopna do 14. července dosáhnout imunity na kontinentu s využitím dostupné evropské produkce. Uvedl to v neděli podle agentury Reuters evropský komisař pro jednotný trh Thierry Breton.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... e-40354660

Oni jsou tak pitomí, že jim ani nedochází, že používají komunistická hesla.