Evropská komise

[petrp]

SKANDÁLNÍ DOKUMENT EVROPSKÉHO VÝBORU NETAJÍ SNAHU EU ZAPLAVIT VÝCHOD EVROPY LIDMI Z JINÝCH KONTINENTŮ
Snaha bruselských eurototalitářů natlačit záplavu exotických cizinců do východoevropských zemí, které dosud nebyly postiženy masovou ekonomickou a hyperpopulačnou imigrací – invazí cizích etnik z jiných kontinentů, stále pokračuje.
https://pravyprostor.cz/skandalni-dokum ... ontinentu/

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/03/ev ... e-justice/
Evropská komise se obrátila na Soudní dvůr EU kvůli reformě polské justice

Evropská komise (EK) se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie kvůli kontroverzní reformě justice v Polsku. EK požaduje, aby soud vydal předběžná opatření ještě před konečným rozhodnutím ve vleklém sporu. Komise se obává o nezávislost polských soudců, a proto žaluje zemi u soudního dvora, řekl dnes evropský komisař pro justici Didier Reynders.

Aby se neztrácel čas, vyzvala komise nejvyšší unijní soudce, aby před konečným verdiktem vyhlásili předběžná opatření, vysvětlil Reynders. „Jsem hluboce znepokojena pokračujícími opatřeními, která podrývají nezávislost justice v Polsku,“ prohlásila dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Tlak na polské soudce podle ní stále sílí a jejich nezávislost je stále více oslabována.

Z pohledu Evropské komise jsou sporné dva hlavní body. Jednak úprava týkající se disciplinárního režimu soudců podle EK podrývá nezávislost polských soudců a není v souladu se zásadou přednosti unijního práva. Kromě toho by podle EK disciplinární komora polského nejvyššího soudu neměla být dále aktivní, protože možná není nezávislá.

Zákon o disciplinárním řízení soudců je v platnosti od poloviny února 2020. Předpokládá, že soudci musí počítat s peněžními tresty, zbavením funkce nebo propuštěním, pokud zpochybňují rozhodovací kompetenci nebo legalitu jiného soudce, soudní komory nebo soudu. Soudci se rovněž nesmí politicky angažovat. Jourová už dříve varovala, že zákon by mohl být zneužíván mimo jiné k „politické kontrole obsahu soudních rozhodnutí“.

Kromě toho jde ve sporu o disciplinární komoru, která vznikla díky polské reformě soudnictví v roce 2018. Soudní dvůr EU už v dubnu 2020 na základě žádosti EK rozhodl, že komora musí svou práci pozastavit, neboť nebezpečí, že disciplinární řízení se soudci vede možná nedostatečně nezávislý orgán, by mohlo ohrozit nezávislost soudců. EK kritizuje, že disciplinární komora přesto nadále přijímá rozhodnutí, která mají přímý vliv na činnost soudců, například i na jejich imunitu.

[petrp]

Evropská komise by měla Česku zastavit dotace kvůli vládě práva, chtějí evropští lidovci
Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to navrhli europoslanci Evropské lidové strany, k níž patří i čeští opoziční politici.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3303 ... ti-lidovci

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SzGkm/zeme-eu-uvazu ... arite-s-cr
Země EU uvažují o vyhoštění ruských diplomatů v solidaritě s ČR

V hlavních městech zemí EU pokračují rozhovory o vyhoštění dalších ruských diplomatů na výraz solidarity s ČR, píše zpravodajský web EUobserver s odkazem na diplomatické zdroje. V nadcházejícím týdnu by se podle něj k takovému kroku mohly odhodlat například Bulharsko, Rumunsko a Polsko. Mezi západoevropskými státy je však podle diplomatických zdrojů ochota zavést podobná opatření nižší.

„Jsme připraveni přijmout opatření, případně i na úrovni EU, a diskuse o této otázce mezi členskými státy pokračují,“ řekl v neděli webu EUobserver unijní činitel. Podle jiného unijního zdroje zastoupení EU v Moskvě pomáhá koordinovat plánování.

„Stovky ruských agentů jsou v EU akreditovány jako diplomaté a působí také zde v Bruselu. Zvážní představitelé EU a EEAS (Evropské služby vnější akce), projeví odvahu a vyloučí alespoň pár z nich?“ tázal se vysoce postavený unijní diplomat.

Diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, se rozhořela předminulou sobotu. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Slovensko minulý týden oznámilo, že ruskou ambasádu v Bratislavě budou muset opustit tři její pracovníci. V solidaritě s Českem nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, aby opustili jejich území, také Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Spojené království podle EUobserver pomáhá českým diplomatům přesvědčit spojence, že ruští agenti vyhodili do povětří muniční sklad ve Vrběticích na Zlínsku, podobně jako se v Anglii v roce 2018 pokusili zabít bývalého ruského tajného agenta Sergeja Skripala. Na dotaz, zda se také Londýn chystá vyhostit Rusy, britský činitel EUobserver v neděli odpověděl, že Británie „bude nadále reakci na nepřátelské kroky Ruska koordinovat s celou řadou mezinárodních partnerů“.

Přijmout vůči Rusku rázná opatření nicméně podle unijního zdroje není ochotno mnoho západoevropských států.

Český ministr zahraničí a několik českých politiků vyzvali EU a země NATO, aby podnikly kroky na výraz solidarity s ČR.

Český premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman ale podle EUobserver diplomacii Prahy „otupili“. Premiér Babiš v úterý 20. dubna výbuch ve Vrběticích nazval bezprecedentním teroristickým útokem na českém území. O den dříve ovšem uvedl, že nešlo o státní terorismus a také řekl, že šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Za výrok, pro který jej kritizovala opozice i někteří koaliční politici, se Babiš omluvil. Zeman v nedělním projevu řekl, že vyšetřování případu pracuje se dvěma verzemi. Tou první a původní je podle něj to, že munice explodovala v důsledku neodborné manipulace, a druhou, že to byla akce cizí rozvědky.

Českému ministerstvu zahraničí podle českého pozorovatele ale mohl také uškodit vlastní neprofesionální přístup. Když se Rusko pokusilo v roce 2018 spáchat v Salisbury atentát na Skripala, země NATO a EU vyhostily na výraz solidarity s Británií více než 100 ruských diplomatů. Podle Jakuba Jandy z institutu Evropské hodnoty Britové však předtím spojencům poskytli briefingy a prezentace, v nichž diplomatům spojeneckých zemí předložili důkazy. „Je téměř jisté, že česká vláda nic takového neudělala,“ řekl Janda EUobserver. „Existuje hrozba, že se k ostatním zemím (EU) dostanou kremelské … lži o (vrbětickém) incidentu rychleji než chabá komunikací české vlády,“ dodal.

EUobserver zároveň píše, že ruské útoky v Salisbury a Vrběticích nejsou izolovanými incidenty.

Bulharsko, Německo, Itálie, Polsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené státy v uplynulých měsících v souvislosti s jinými případy špionáže také vyhostily řadu ruských diplomatů. Za použití chemických zbraní k atentátům EU také zapsala řadu Rusů na černou listinu.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Smmb8/brusel-chysta ... emovitosti
Brusel chystá na státy uvalit společnou uhlíkovou daň, požene nahoru ceny benzínu i nemovitostí

Boj za zelenější a uhlíkově neutrální svět se stal dlouhodobě hlavní náplní Evropské komise (EK), která tvrdě razí zavádění ekologických daní. Její šéfka Ursula von der Leyenová se nyní vyjádřila pro celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov, což má být součást chystaného dalšího klimatického balíčku. I přesto, že komise slibuje nižší uhlíkovou daň, pocítí ji nejvíce domácnosti v chudších zemí unie. Ekonomové pak v souvislosti se stavebnictvím varují také před ještě větším růstem cen nemovitostí a tlakem na zadlužení jednotlivých států. Na stole je také návrh na zdanění leteckých paliv, který podporuje i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Psali jsme o tom zde.

Plán komise je součástí červencového balíčku EU na ochranu klimatu v rámci Green New Dealu, tedy evropské zelené dohody. Jeho účelem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Obchodování s emisemi ve stavebnictví a v dopravě dosud existovalo pouze na národní úrovni. Jde totiž o odvětví, ve kterých účinky intervencí pocítí přímo jednotliví spotřebitelé, proto se plošného zavedení politici dosud obávali.

S tím však nyní na jednání hlav států a předsedů vlád unijních zemí přišla předsedkyně EK von der Leyenová, podle níž je celoevropské zavedení uhlíkové daně nutným řešením. V EU systém obchodování s emisními povolenkami funguje už od roku 2005, omezuje se však jen na oblast energií, průmyslu a letectví. Uhlíkovou daň v dopravě a stavebnictví pak podporuje také německá kancléřka Angela Merkelová.

Von der Leyenová ujišťuje, že daň by měla být nejdříve nižší a postupně by se navyšovala. Navíc slibuje blíže nespecifikované zmírnění finanční zátěže pro potřebné státy. I některá ekologická sdružení jsou přitom proti a poukazují na nadměrné náklady, které by zdanění emisí přineslo finančně slabším zemím.

Proti jsou i někteří levicoví politici, kteří zavádění jednotné celoevropské uhlíkové daně považují za neúčinné a asociální. Šéf německé komunistické Die Linke Dietmar Bartsch například mluví o tom, že „mobilita se nesmí zvrhnout v luxus, ale musí být dostupná každému“.

Jednotná daň by měla právě kvůli hospodářským rozdílům v jednotlivých evropských státech znatelně odlišné účinky. Vysoká míra zdanění by mohla způsobit masivní finanční i sociální otřesy, například ve státech jihovýchodní Evropy, protože ceny benzínu a topných olejů by extrémně vzrostly. Řešení by tak bylo opět pouze v přerozdělování, kdy by chudší země dostaly velké finanční částky a ty použily právě na dotování pohonných hmot nebo zemního plynu k vytápění budov.
Zadlužené státy, vyšší ceny nemovitostí a ztráta pracovních míst

Zavádění daně by mělo velký vliv i na české domácnosti. Ekonomové upozorňují, že by se dotkla těch nejchudších a stát by jim proto musel finančně ulevovat jinde.

„Když se uhlíková daň zaváděla ve Švédsku, byla kompenzována snížením daně z příjmu, což je v České republice dnes neprůchodné. Uhlíkovou daň na konci dne musí zaplatit spotřebitelé a více dopadne na nejchudší domácnosti, které topí uhlím. Státy by tak musely hledat cesty, jak tento trest pro nejchudší kompenzovat. Pokud by uhlíková daň skutečně prošla, dávalo by smysl ji udělat rozpočtově neutrální a zejména těm nejchudším domácnostem ulevit například zvýšením slevy na poplatníka či přeřazením některých položek do nižší sazby DPH,“ uvedl pro deník Echo24 ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal.

„Ze zahraničních zkušeností víme, že uhlíková daň vede také k vyšším cenám nemovitostí a studie ukazují, že vedle peněz stojí řadu pracovních míst a tlačí na vyšší zadlužení států. Musíme také počítat s tím, že například jako v Kanadě začne uhlíková daň relativně nízko, ale brzy se začne znásobovat. Uhlíková neutralita do roku 2050 je extrémně drahý plán a měli bychom ukazovat na to, kdo to platí,“ dodal Stroukal.

K evropskému Green Dealu připojil Českou republiku premiér Andrej Babiš (ANO), který s plánem souhlasil v minulém roce. Státy se tak zavázaly, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.

Vláda dosud nepředložila analýzu, jak se zelená dohoda reálně promítne do tuzemské ekonomiky. Ta je v současné době z části závislá na automobilovém průmyslu, na který plán dopadne velmi tvrdě.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/eur ... informaci/
Eurokomisařka Jourová má plán, jak očistit internet od lží a dezinformací

Euroúředníci ženou konkurenty mainstreamu do samizdatu. (Foto: Flickr)

Takto reagoval český europoslanec Jan Zahradil (ODS) na iniciativu eurokomisařky Věry Jourové, jak očistit internet od lží a dezinformací. Zahradilovi to připomíná praktiky minulého režimu.

V rozhovoru pro zpravodajský server Aktuálně.cz Jourová promluvila o svém návrhu kodexu proti dezinformacím, jenž představuje soubor pravidel, která mají pomoci očistit internet od lží a smyšlených zpráv.

Kodex je primárně určen velkým digitálním platformám, jež mají dosah k více než deseti procentům občanů EU. Jedná se tedy především o Facebook, Google, Twitter nebo Instagram.

Komise chce oslovit i menší hráče, včetně českého Seznamu či TikToku. Ačkoli se jedná o dobrovolnou iniciativu, v roce 2023 vstoupí v platnost nařízení o digitálních službách, která předpokládá sankce proti internetovým platformám, jež neučiní opatření proti dezinformacím.

Zahradil však blahým úmyslům Komise nevěří a je toho názoru, že se jedná o pokus vyčistit mediální trh od konkurence. Dále poukázal na to, že alternativní média přejdou do moderní podoby samizdatu, s čímž mají členové bývalého východního bloku zkušenosti.

„Tento špatně skrývaný boj za ‚vyčištění‘ mediálního trhu od konkurence oficiálního mainstreamu nemohou euroúředníci typu Jourové vyhrát. Maximálně naženou část titulů do on-line undergroundu a ‚samizdatu‘. To zejména Východ EU už dobře zná, tak si poradí,“ reagoval na iniciativu Jourové Zahradil na svém Twitteru.

Vůči Jourové se kriticky vyjádřil i mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček. Podle něj se jedná o „totalitu zabalenou to hedvábných slov“.

„Mocní tohoto světa se prostě panicky bojí svobodné vůle občanů. Na Západě i na Východě,“ napsal.

Připomeňme, že Kancelář prezidenta republiky dříve označila několik českých médií, včetně týdeníku Respekt, serveru Seznam Zprávy, blogu Deník N, redakcí 168 hodin a Reportéři ČT, za dezinformační platformy, a to s odkazem na iniciativy Evropské komise. Jourová se však proti tomuto postupu ohradila.

„Prohlášení Kanceláře prezidenta s odkazem na Evropskou komisi je úplně mimo koncept kodexu. My naopak říkáme, že je potřeba podporovat nezávislá média, a mezi ně určitě patří tou deklarací dotčené tituly, plus veřejnoprávní média jako Česká televize. Ze strany orgánů veřejné moci je naprosto nepřijatelné, aby se takto postavily k poskytování veřejných informací,“ řekla eurokomisařka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

[Alchymista]

https://www.eurabia.cz/Articles/45227-h ... soud-.aspx
Hin sa hukáže! Soud EU nebo Polský ústavní soud?!?

EU asi nedopadne dobře. Poláci ji de facto dali k soudu. A ani na žádost EU podnět nemíní stáhnout.

Poté, co v březnu EU ústy komisaře spravedlnosti Didiera Reynderse, nakázala že Polsko je povinno podřídit se Soudnímu dvoru EU, podal to polský premiér Meteusz Morawiecki na přezkum polkému Ústavnímu soudu. Když si EU spočítala, jak to asi dopadne, a že zřejmě bude zpochybněna část jí si osobované legitimity, Reynders přišel s prosíkem, aby Morawiecki podání stáhl. A to zrovna! Morawiecki Reyndersovi vzkázal, že se k tomu nechystá.

Bruselští kapři si tak přinejmenším částečně vypustili rybník...

zdroj:
https://wpolityce.pl/polityka/554395-tw ... -reyndersa
https://svet.sme.sk/c/22679513/eu-ziada ... va-eu.html
https://www.rp.pl/Unia-Europejska/30610 ... ijnym.html
https://dorzeczy.pl/opinie/187760/stano ... kiego.html

[classix]

Jourová: Jakési romantické představy o Rusku nesdílím. Kreml pracuje s dezinformacemi jako se zbraní

Komentář

O všechny romantické představy Jourová přišla, když uviděla na svém kontě částku v eurech za mzdu, náhrady, cestovné, benefity a zlatou platební kartu.

https://www.lidovky.cz/domov/jourova-ja ... ak/diskuse

[petrp]

Na Maďarsko si troufáte, a na Turecko ne? Europoslanec David sepsul EU
Ivan David bouchl pěstí do stolu. Kvůli Maďarsku. Zdá se mu totiž, že zatímco maďarský premiér je opakovaně podrobován kritice, na tureckého prezidenta Erdogana a na představitele dalších muslimských zemí si EU netroufá. Maďarský parlament před pár dny přijal zákon, podle něhož se zakazuje zobrazování homosexuality a změny pohlaví ve školních vzdělávacích materiálech a v televizních programech určených osobám mladším 18 let. Některé členské státy EU zákon odsoudily a vyzvaly předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby Evropská komise začala konat. Nizozemský premiér Mark Rutte dokonce konstatoval, že „pro Maďarsko už v EU není místo.“. Na jeho slova upozornila CNN.
A europoslanec za SPD Tomia Okamury se pořádně rozzlobil. Zdůraznil, že teroristé z tzv. Islámského státu homosexuály vraždili. V některých muslimských zemích je homosexualita dodnes trestná. V Íránu, Jemenu a Saúdské Arábii je homosexualita dokonce trestaná smrtí. Šíitský vůdce duchovních a milicí Muktada Sadr z Iráku dokonce řekl, že za coronu mohou homosexuálové. Stejně tak Ali Erbaş, šéf vysokého tureckého náboženského úřadu Diyanet. Homosexualita je neislámská, haram. Erdogan se samozřejmě postavil za Erbaşe, který byl obviněn z podněcování k nenávisti, a odpověděl protioznámením za „porušování náboženských citů“. DITIB mešity v Německu patří také Diyanetu. To znamená: platí pro ně také to, co Ali Erbaş hlásá za Diyanet. „Diyanet financuje DITIB, vysílá imámy, a má se dokonce podílet na náboženské výuce ve školách v Severním Porýní-Vestfálsku,“ napsal David.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... -EU-668794

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S3bXc/timmermans-pr ... ske-komise
Timmermans? „Prase sedící vysoko v evropské byrokracii.“ Slovinci se hned pustili do Evropské komise

Slovinská vláda pravicově konzervativního premiéra Janeze Janši se na úvod půlročního předsednictví v Evropské unii postarala o rozruch výpady vůči Evropské komisi. Ministr vnitra Aleš Hojs po čtvrtečním rozpačitém startu předsednictví hovořil o "praseti" ve vysokých patrech bruselské byrokracie, napsala dnes agentura DPA. Slovinsko není kolonie, vzkázal do Bruselu také slovinský premiér.

"Možná po tom všem, co jsem včera (ve čtvrtek) slyšel, bych mohl nazvat jistou osobu prasetem, které sedí vysoko v evropské byrokracii," řekl dnes Hojs novinářům. Reagoval na čtvrteční incident při slavnostním zahájení slovinského předsednictví, kdy místopředseda komise Frans Timmermans odmítl zapózovat na společné fotografii se slovinským premiérem Janšou, na kterého bruselské elity útočí podobně nevybíravě jako maďarského premiéra Viktora Orbána.

Janša před tím členům komise ukázal fotografii, na které byli společně dva slovinští soudci a dva socialističtí europoslanci. Janša snímek označil za důkaz, že slovinská justice není nestranná, Timmermans naopak za nepřijatelný útok a pomluvu.

Hojs v následném tweetu vysvětlil, že "prasetem" neměl na mysli Timmermanse. "Soustřeďme se teď raději na slovinské předsednictví v EU," dodal.

Podle DPA mohl mít Hojs kromě Timmermanse teoreticky na mysli i přímo šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která při čtvrteční schůzce vyzvala Janšu k dodržování principů vlády práva a nepřímo mu vytkla, že výpadem proti soudcům podkopává důvěru lidí v nezávislost slovinské justice.

Janša dnes zveřejnění fotografie hájil před novináři argumentem, že chtěl poukázat na údajnou skutečnost, že vysoce postavení soudci ve Slovinsku jsou levicové orientace. Tito soudci podle něj posílají do vězení politiky z opačné části politického spektra. To není žádná nezávislost, dodal.

V roce 2013 soud poslal Janšu do vězení za korupci, o dva roky později ho však ústavní soud obvinění zbavil. V roce 2018 byl také nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu za pomluvu. V obou případech Janša svou vinu odmítá a odsuzující verdikty přičítá zaujatosti soudu.

"Pokud se komisař cítí uražen, musím říct, že jsme to nebyli my, kdo zahájil tuto debatu, jen jsme některé věci vysvětlili. Pokud se vám nelíbí pravda, je to problém váš a ne pravdy," dodal Janša.

Evropskou unii zároveň obvinil z dvojích standardů uplatňovaných na západní a východní členské země, uvedla agentura AFP. "Slovinsko není kolonie... Trváme na zcela rovném přístupu," řekl s tím, že v Bruselu jsou pokusy jednat s malými státy jako "se zeměmi druhého řádu".
Janša je podle agentury APA považován v Bruselu za vysoce kontroverzní osobu. V současnosti čelí výzvám bruselských politiků, aby nebrzdil činnost unijní prokuratury a přestal blokovat vyslání dvou slovinských zástupců do tohoto nově vzniklého unijního orgánu. V minulosti si opakovaně vysloužil kritiku za své výpady proti nezávislým a vůči jeho vládě kritickým médiím, která podle něj straní liberálům a levici.

Nazývať veci pravymi menami je v europe trestné

https://cz.sputniknews.com/20210703/sta ... 37798.html
Start slovinského předsednictví: V Evropské komisi sedí prase, neudržel se hostitelský ministr

„Slovinsko není kolonie,“ vypálil novinářům slovinský konzervativní premiér Janez Janša na adresu Evropské komise. Ještě dříve ministr vnitra Aleš Hojs promluvil o „praseti“ v Evropské komisi.
Začátek slovinského předsednictví v EU vzbudilo poprask. Vše začalo tím, že místopředseda komise Frans Timmermans během slavnostního zahájení předsednictví odmítl zapózovat na společné fotografii se slovinským premiérem Janšou.

„Možná po tom všem, co jsem včera (ve čtvrtek) slyšel, bych mohl nazvat jistou osobu prasetem, které sedí vysoko v evropské byrokracii,“ reagoval v pátek Hojs na otázky novinářů.

Důvod, proč vysoce postavený evropský byrokrat odmítl společnou fotografii je ten, že Janša předtím členům komise ukázal fotografii, na které byli dva slovinští soudci a dva socialističtí europoslanci. Podle premiéra snímek dokazuje zaujatost slovinské justice. Naopak Timmermans označil jednání Janši za nepřijatelný útok a pomluvu.
Ministr vnitra Hojs se později hájil tím, že „prasetem“ neměl na mysli místopředsedu komise. Koho měl přesně na mysli, však neupřesnil. Agentura DPA proto spekuluje, že tím možná chtěl urazit i samotnou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která při čtvrteční schůzce vyzvala Janšu k dodržování principů vlády práva.
Jenže slovinský premiér to vidí jinak. Trvá na tom, že fotografie dokazuje, že vysoce postavení soudci jsou levicové orientace a posílají do vězení pravicové politiky. Soudní systém tak podle něj není nestranný ani nezávislý.

„Pokud se komisař cítí uražen, musím říct, že jsme to nebyli my, kdo zahájil tuto debatu, jen jsme některé věci vysvětlili. Pokud se vám nelíbí pravda, je to problém váš a ne pravdy,“ prohlásil Janša.

Premiér balkánské země obvinil Evropskou unii z dvojího metru ve vztahu k západním a východním členským zemím. Podle něj se s malými státy zachází jako „se zeměmi druhého řádu“.

„Slovinsko není kolonie... Trváme na zcela rovném přístupu,“ prohlásil Janša.

Dodejme, že sám Janša čelí ve své vlasti trestnímu stíhání. V roce 2013 ho soud poslal za korupci do vězení. O dva roky později ho však ústavní soud obvinění zbavil. V roce 2018 byl nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu za pomluvu. V obou případech Janša obvinil soud ze zaujatosti.
V Evropě je tento politik považován za slovinskou verzi Donalda Trumpa či Viktora Orbána. V Bruselu čelí kritice za to, že brzdí činnost unijní prokuratury, neboť blokuje vyslání bruselských zástupců do tohoto nově vzniklého orgánu. Vyznamenal se rovněž výpady vůči médiím, jež kritizují jeho vládu. Podle něj však novináři i soudci straní liberálům a levici.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SH9Sn/prulom-v-ener ... cke-palivo
Průlom v energiích: Evropská komise navrhne zdanit letecké palivo

Evropská komise vypracovala návrh minimálního zdanění leteckých paliv, informovala v neděli s odvoláním na dotyčný dokument agentura Reuters. Plán zapadá do klimatické strategie sedmadvacítky. Komise se chystá 14. července předložit revizi zdanění energií. Chce zdanit letecké palivo, které se dosud zdanění vyhýbá. Komise se k návrhu, který se před zveřejněním může ještě změnit, odmítla vyjádřit. Klimatickým cílem EU je snížit skleníkové plyny do roku 2030 ve srovnání se stavem v roce 1990 o 55 procent.

Vyjmutí leteckého paliva ze zdanění „není v souladu se současnými výzvami a politikami v oblasti klimatu“, uvádí dokument. Dodává, že unijní daňová pravidla podporují fosilní paliva na úkor ekologických zdrojů energie, a je třeba je změnit tak, aby podporovala cíle bloku v oblasti klimatu.

Návrh počítá se zavedením celounijní minimální sazby daně na energetické produkty dodávané jako letecké palivo pro lety v Evropské unii. Od roku 2023 by minimální sazba daně na letecké palivo začínala na nule a postupně by se během deseti let zvyšovala, dokud by nebyla zavedena plná sazba. Návrh neupřesňuje, jaká bude konečná sazba. Udržitelná paliva, včetně obnovitelného vodíku a pokročilých biopaliv, by během tohoto desetiletého období minimální dani nepodléhala.

Změna daní musí být schválena jednomyslně
Prosazení návrhu může být politicky nesnadné. Změny unijních daňových sazeb vyžadují jednomyslný souhlas 27 členských zemí EU, což znamená, že je může vetovat kterýkoli stát. Národní daně si stanovují členské země sami, ale Brusel může určit minimální unijní sazbu. Návrh komise vychází z toho, jak dané palivo znečisťuje životní prostředí.

Cílem je přimět letecké společnosti, aby začaly přecházet na udržitelná paliva, jako je například e-kerosin, a omezily tak emise skleníkových plynů. Zavádění těchto paliv však brání vysoké náklady a jejich podíl na evropské spotřebě leteckého paliva je nižší než jedno procento. Očekává se též, že Brusel příští měsíc navrhne letecké společnosti zavázat k tomu, aby používaly určitý minimální podíl udržitelných paliv, čímž by se po nich zvýšila poptávka.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210706/eu- ... 68498.html
„EU už nemá vlastně s nikým dobré vztahy.“ Ovčáček komentuje situaci v Evropě

Mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček dnes na Twitteru reaguje na situaci okolo maďarského zákona o LGBT. Ve svém příspěvku uvádí, že EU už s nikým nemá dobré vztahy. Podle něj je to konec.
Jiří Ovčáček dnes na Twitteru zveřejnil příspěvek, ve kterém komentuje situaci v Evropské unii. Jeho reakci pravděpodobně vyvolal maďarský zákon o LGBT, který Evropská unie hojně kritizuje.

„Pozoruhodné je zjištění, že EU už nemá vlastně s nikým dobré vztahy. Proti Rusku a Číně vyhlašuje EU neustále sankce, v Asii a Africe ji nikdo nebere vážně, to platí i pro USA,“ píše Ovčáček ve svém příspěvku.

Dále upozorňuje na to, že nyní Evropská unie začíná vyhrožovat také vlastním členským státům. Zmiňme, že kromě Maďarska EU útočí také na Polsko, ale i na Česko.

„A nyní začala EU vyhrožovat i vlastním členským státům. To je konec. Jen se to nesmí říkat nahlas,“ dodává hradní mluvčí.

Pozoruhodné je zjištění, že EU už nemá vlastně s nikým dobré vztahy.
Proti Rusku a Číně vyhlašuje EU neustále sankce, v Asii a Africe ji nikdo nebere vážně, to platí i pro USA.
A nyní začala EU vyhrožovat i vlastním členským státům.
To je konec.
Jen se to nesmí říkat nahlas.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) July 6, 2021

Maďarský zákon
Maďarský parlament schválil 15. června návrh zákona zakazující šíření veškerých materiálů obsahujících propagandu homosexuality ve filmech a reklamách cílených na osoby do 18 let. Toto rozhodnutí má mimo jiné znamenat i zákaz osvěty ve školách o tématech týkajících se sexuálních menšin.
Návrh byl podpořen drtivou většinou přítomných zákonodárců, pro jeho přijetí hlasovalo 157 poslanců, proti se vyslovil pouze jeden. Nový zákon byl přivítán vládnoucí konzervativní stranou Fidesz, stejně jako pravicovou stranou Jobbik, zatímco řada opozičních stran hlasování bojkotovala.
Iniciativu maďarských poslanců odsoudila komisařka Evropské unie pro rovnost Helena Dalliová, která přitom dala jasně najevo, že pokud zmíněný zákon nabude platnosti, pak je Brusel připraven reagovat. Má se jednat o finanční restrikce v podobě omezení financování z fondů Evropské unie. Obdobná opatření byla dříve uplatněna proti řadě polských měst, která se označila za „zónu bez LGBT“.
14 států navíc v úterý vyzvalo Evropskou komisi, aby vůči maďarskému zákonu zasáhla. Vznik společné deklarace iniciovala Belgie, podpis připojily také západoevropské, severoevropské a pobaltské země. Česko mezi nimi není.
Maďarský zákon odsoudili jako diskriminační vůči komunitě LGBT také zahraniční aktivisté a lidskoprávní skupiny.

Charta hodnot
Šestnáct evropských politických hnutí s vlivnými představiteli zastánců vlivu národních států, jako jsou Marin Le Penová, Viktor Orbán nebo Matteo Salvini, podepsaly takzvanou Chartu hodnot.
Signatáři chtějí hájit myšlenku Evropy „respektující národy a svobodné země“, ale rétorika o odchodu z Evropy nebo z eurozóny zůstala stranou. Cílem již není zničit Evropskou unii, ale „reformovat ji“ tím, že se do politické debaty vnese větší váha, a podle Marine Le Penové je „dnešní dohoda prvním krokem k vytvoření velké aliance v Evropském parlamentu“.
V prohlášení se uvádí: „Jsme přesvědčeni, že spolupráce evropských národů musí být založena na tradici, úctě ke kultuře a historii evropských národů, úctě k židovsko-křesťanskému dědictví Evropy a společným hodnotám, které naše národy spojují, a nikoli na jejich ničení. Potvrzujeme své přesvědčení, že rodina je základní jednotkou našich národů.“
Základním prostředkem k dosažení společného postoje v unii musí zůstat konsensus. „Nedávné pokusy tento postup obejít nebo myšlenky na jeho zrušení hrozí vyloučením některých zemí z jakéhokoli vlivu na rozhodování a přeměnou EU ve zvláštní formu oligarchie," stojí v chartě.
Mezi šestnácti účastníky aliance zatím chybí český zástupce. A to i přes to, že České republiky se tlak Bruselu týká. Nejde ani tak o vyšetřování dotačního podvodu, který je připisován premiérovi Andreji Babišovi. Máme na mysli soudní popotahování za odmítání dovozu migrantů.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ctyri-nemeck ... za-kartel/
Čtyři německé automobilky mají zaplatit 875 milionů eur. Komise jim vyměřila pokutu za kartel

Firmy Daimler, BMW, Volkswagen, Audi a Porsche podle Evropské komise vytvořily kartel, aby omezily vývoj a zavádění systémů kontroly emisí u osobních aut s naftovým motorem. Daimler se ale pokutě vyhnul, protože na existenci nezákonné spolupráce upozornil. Volkswagen zvažuje, že se odvolá. Místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová uvedla, že ačkoliv měly automobilky k dispozici technologie pro snížení škodlivých emisí pod zákonné limity, vyhýbaly se soutěži a upíraly spotřebitelům možnost koupit si auto, které méně znečišťuje životní prostředí.

„Dnešní rozhodnutí je tedy o tom, jak se legitimní technická spolupráce pokazila. A my netolerujeme, když se společnosti tajně domlouvají,“ uvedla Margrethe Vestagerová.

Volkswagen zvažuje, zda proti pokutě nyní podnikne právní kroky. Tvrdí, že sankce kvůli technickým jednáním o emisních technologiích s jinými výrobci automobilů představuje diskutabilní precedens.

Jen technická spolupráce, říká VW
„Komise vstupuje na nové území justice, protože poprvé považuje technickou spolupráci za porušení antimonopolních pravidel,“ uvedla skupina Volkswagen, na kterou dohromady připadá pokuta 502 milionů eur. Podle firmy navíc komise ukládá pokuty, ačkoli obsah jednání se nikdy neuskutečnil a žádní zákazníci v důsledku toho neutrpěli újmu. Automobilky Audi a Porsche jsou jeho součástí.

Případ nesouvisel přímo se skandálem označovaným dieselgate, který je z roku 2015. Volkswagen tehdy v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že asi do jedenácti milionů naftových aut nainstaloval po celém světě software, který umožňoval manipulovat s testy emisí.

Skandál dieselgate automobilku dosud vyšel zhruba na 32 miliard eur, což představuje asi 826 miliard korun. Peníze byly využity například na svolávání a úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na různé pokuty.

Nejvyšší pokuta pro Google
Výše uvedené automobilky nejsou jediné, kdo si od komise odnesl pokutu za porušování pravidel hospodářské soutěže.

Zatím s nejvyšší pokutou odešla americká společnost Google. Za zneužití dominantního postavení na trhu u jejího operačního systému Android pro mobilní telefony dostala v červenci 2018 pokutu ve výši 4,34 miliardy eur. Google podle komise od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která Android využívala. Google oznámil, že se odvolá.

V červnu 2017 komise společnost pokutovala 2,42 miliardami eur. Ve svém vyhledávači měl tehdy Google zvýhodňovat jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal. Stejně tak učinil v případě 1,49milardové pokuty v březnu roku 2019. Tehdy měl podle komise omezovat konkurenty na trhu s internetovou reklamou.

[petrp]

EK navrhla, aby byla od roku 2035 nová auta v EU zcela bez emisí
Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží jejich výrobu. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ek-na ... i/2063641?

[petrp]

EU by měla v roce 2030 vyrábět 40 procent energie z čistých zdrojů
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise (EK) dnes jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/472 ... omise.html

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SxRse/evropska-komi ... ich-mensin
Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli právům sexuálních menšin

Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin (LGBT) v obou zemích. Zatímco v maďarském případě je důvodem zejména nový zákon mimo jiné zakazující ve školách informovat o menšinové sexuální orientaci, u Polska jsou podle komise problémem zóny bez LGBT ideologie, které vyhlásily desítky polských měst. Oběma státům, s nimiž unijní exekutiva dlouhodobě vede několik oddělených řízení souvisejících s právním státem a evropskými hodnotami, odeslala komise dopisy a dala jim dva měsíce na reakci.

„Rovnost a respekt k lidským právům jsou základní hodnoty EU… Komise použije veškeré nástroje, aby tyto hodnoty hájila,“ komentoval zahájení procedury mluvčí komise Johannes Bahrke.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdý postup vůči Maďarsku avizovala již v červnu. Tehdy maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil normu, zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let. Zákon, který odsoudila většina lídrů unijních zemí, von der Leyenová označila za ostudný. Orbán, který má s Bruselem spory i kvůli omezování plurality médií či kvůli útokům na nevládní organizace, jej však odmítl změnit s tím, že norma chrání děti před sexuálním zneužíváním.

Polské „zóny bez LGBT ideologie“ kritizuje Evropská komise již od loňska a několika městům, které je vyhlásily, zastavila finanční podporu z unijních fondů.

Pokud Budapešť a Varšava námitkám unijní exekutivy nevyhoví, může řízení dospět až před soud EU. Ten má možnost zrušení sporných pravidel nařídit pod hrozbou vysoké pokuty. Polská justice přitom v současnosti řeší nadřazenost unijního práva nad polskými zákony, což může podle některých názorů ohrozit další setrvání země v sedmadvacítce.

[homer]

:sipka:

[Aaron Goldstein]

Add "včerejší balíček"...

Stručné shrnutí:
1) Návrh chce donutit automobilky, aby přestaly vyrábět auta se spalovacími motory (benzín, nafta) do 10 let. Navržené regulace jejich výrobu po roce 2030 nedovolí a do roku 2035 de facto zakážou.

2) EU bude administrativními zásahy zvyšovat cenu emisních povolenek. Cena se za poslední 2 roky zpětinásobila. Poroste dál, což se promítne do cen surovin. Zdraží elektřina a energeticky náročné výrobky – ocel, sklo, cement, aj.

3) Systém obchodování s povolenkami se v roce 2026 rozšíří na bydlení a dopravu. Zdraží se vytápění (nejen z centrálních výtopen, které jsou pod tlakem už teď, ale i z lokálních kotlů na plyn, které byly doteď vyjmuty). Kvůli úsporám budou lidé přestavovat domy, ale zároveň výrazně zdraží stavební materiály, benzín a nafta.

4) Ti, kdo sází ve stavebnictví na dřevo jako ekologický produkt, budou mít taky problém. Cena dřeva poroste. Na jedné straně se vyplatí mít lesy, protože se budou započítávat do bilance kvůli pohlcování CO2, na druhou stranu stoupne poptávka po materiálu.

5) Timmermans přiznal, že EU bude na členské státy tvrdě tlačit, aby zvýšily spotřební daně. EU sama zvýší energetické daně. V této oblasti jako jediné platí jednomyslnost – všechny státy musí souhlasit.

6) Ostatní opatření budou formou nařízení či rozhodnutí EU. To znamená, že ke schválení stačí většina v EP a v Radě EU. Parlamenty členských států nemají roli, ač se opatření dotknou všech. Tady je fakt zaděláno na průser!

7) Do mezinárodního obchodu se zavedou uhlíková cla. Dává to logiku, jinak by se průmysl z EU odstěhoval do Asie a lidé by tu přišli i o práci. Ale rozhodnutí povede k obchodním válkám a ve výsledku zdraží zboží taky.

8). EU chystá nový Sociálně-klimatický fond. Z výnosů povolenek tam chce nasypat peníze a ty pak posílat členským státům na kofinancování. Předpokládá 72 mld. na celou EU na 7 let, což je směšné. Navíc výnosy z povolenek doteď zůstávaly členským státům. Jen se jim to sebere a přerozdělí.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210717/tor ... 68726.html
Tornáda jsou důsledkem lidského chování. Místopředseda EK promluvil o nutnosti klimatického plánu

Evropu v posledních týdnech sužují přírodní katastrofy. O klimatu nyní hovořil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, jenž se v Praze setkal s premiérem Andrejem Babišem. Podle něj je výskyt tornád a dalších přírodních živlů důsledkem lidského chování. Z tohoto důvodu se domnívá, že se lidé budou muset naučit žít v rámci planetárních mezí.
Počasí je opravdu nevyzpytatelné a příroda si dělá, co chce. To potvrzují i záplavy, tornáda a jiné přírodní živly, které se v posledních týdnech neobjevily jen v České republice, ale i napříč Evropou. Pokud jde o takové změny počasí, Timmermans uvádí, že je to důsledek lidské činnosti. Stejně tak si myslí, že je nutné na tyto nepříznivé změny reagovat. V souvislosti s tím tak Evropská komise vypracovala klimatický plán, jehož součástí má být dle Timmermanse také Česko. Tuto zemi totiž řadí k těm, které se dívají kupředu. Zmínil přitom, že ČR může být například v otázce cirkulární ekonomiky vzorem pro ostatní.
Uveďme, že pokud jde o plán komise, jeden z návrhů se týká vozů a dopravy. Komise totiž navrhuje, aby se do roku 2035 přestaly vyrábět benzinové a dieselové vozy. Několik automobilek se tímto nápadem již řídí a uvádí se, že už v letech 2028, 2029 či 2030 by mohla být vyrobena auta výhradně s nulovými emisemi.
Co se týče samotných elektromobilů, k těm se lidé dle Timmermanse staví kladně. Jejich plusem je, že je jejich provoz levný. Za mínus se ale zatím označuje to, že je jejich pořízení dost nákladné. To by se však do budoucna mělo změnit. Jak míní agentura Bloomberg, jejich cena by měla začít klesat a kolem roku 2027 budou tato auta levnější. Co se však týče aut celkově, Timmermans poznamenal, že lidé na nich budou vždy závislí. Cílem Evropy tak rozhodně není lidi za provoz trestat, ale spíše jim pomoci, aby mohli využívat vozy s nižšími či nulovými emisemi.
Řeč přišla také na to, že Brusel navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek. To by zahrnovalo skutečnost, že jejich prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Stejně tak by toto rozšíření zahrnovalo, že průmyslové podniky či aerolinky by už neměly mít nárok na bezplatné povolenky. Peníze z emisních povolenek by pak putovaly do Modernizačního fondu, který může Česko na ekologické projekty využít. Stejně tak by mohlo na ekologické projekty čerpat finance z mimořádného fondu obnovy.
Za zmínku stojí také to, že Timmermans zástupcům ČR oznámil, že finanční zdroje modernizačního fondu byly zvýšeny. Tuto informaci čeští ministři uvítali.
K samotnému klimatickému plánu Evropské komise se následně vyslovil sám Andrej Babiš, který uvedl, že je radikálnější, než se očekávalo. V souvislosti s tím má premiér jisté má obavy o český průmysl a zaměstnanost. Pokud jde o ministra životního prostředí Richarda Brabce, ten z klimatických návrhů pozitivně ohodnotil například zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do Evropské unie neekologicky vyráběné produkty. Moc se mu však nezamlouvá bod týkající se ukončení výroby aut se spalovacími motory.
Závěrem dodejme, že se Brabec spolu s ministrem průmyslu a obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem v podvečer s Timmermansem vydali do Ostravy. Na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji se měl totiž konat kulatý stůl, kde byli přítomni také hejtmani Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zástupci podniků, odborů i regionálních inovačních center. V Národním superpočítačovém centru je pak na sobotu v 10.15 hod naplánován tiskový briefing.

To máte za to, že sa nemodlíte k svätej Grete!

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SL8D9/zeleny-ideolo ... i-uvedomit
Zelený ideolog obhajoval radikální cíle EK. „Jediná správná cesta. Česko si to musí uvědomit“

Česko bude muset zmodernizovat svůj průmysl a uvědomit si potenciál nové zelené bezuhlíkové ekonomiky, je to totiž jediná správná cesta. Alespoň tak obhajoval přelomové klimatické návrhy Evropské komise (EK) známé jako New Green Deal její místopředseda Frans Timmermans, který do Prahy přijel o plánech jednat s českými politiky. Že musí Češi brát dopady klimatických změn vážně, ospravedlňoval Timmermans mj. řáděním tornáda na jižní Moravě. Nejkritizovanější návrh na zákaz spalovacích motorů do roku 2035 podle něj není problém, protože automobilky se na to prý již připravují a elektromobily zlevňují. Premiér Andrej Babiš (za ANO), který přitom Česko k zelené politice zavázal, uvedl, že návrhy jsou příliš radikální.

Podle vizí EK by se měly unijní země odklonit od fosilních paliv a cílem je eliminovat skleníkové plyny do roku 2050. K tomu je ale podle komise zapotřebí přeměnit řadu oborů, což tvrdě dopadne na běžné občany a spotřebitele. Radikální je například návrh zakázat prodej aut se spalovacími motory po roce 2035. Elektromobilita však dosud není rozšířená a zdaleka není dostupná pro širokou veřejnost.

Nizozemec Timmermans na tiskové konferenci, kterou pořádal před odjezdem vlakem do Ostravy, zopakoval jen stále omílané teze komise o tom, že přechod na bezuhlíkovou ekonomiku je nutný, a že ho zvládnou všechny unijní země. Jak přesně však nebyl schopný zodpovědět. Stejně tak nebyl příliš konkrétní v odpovědi na dotazu deníku Echo24, zda se vůbec bere v potaz odpor členských států, které jsou orientované na průmysl, a zákaz spalovacích motorů tak na ně může těžce dopadnout.

Podle Timmermanse není problém s tím, aby do roku 2035 došlo k úplnému zákazu aut se spalovacími motory. Mnoho automobilek už prý totiž k elektromobilitě směřuje. „Měli byste si uvědomit obrovský potenciál této nové ekonomiky. Lidé po celém světě si kupují elektrovozy, protože některé z nich jsou už levnější na provoz než klasická auta s motory na fosilní paliva. Navíc by elektroauta měla být do roku 2035 levnější, než jsou nyní,“ tvrdil Timmermans s tím, že věří, že se komisi podaří přesvědčovat, že je to „správná cesta“.

Povinné zavádění elektromobility by mělo na Českou republiku, která je na automobilovém průmyslu závislá, velký dopad. Zavádění emisních povolenek i na silniční dopravu by také skokově navýšilo náklady dopravců. Nejvíce by tedy vše dopadlo na běžné spotřebitele, kteří by si znatelně připlatili. Více jsme psali například zde.

Na to, co mají podle komise dělat lidé mimo velká města, kteří pravidelně dojíždějí za prací a denně tak využívají svá – třeba i starší auta, Timmermas opáčil, že je prý nutné podporovat veřejnou dopravu. Ta by však podle něj také měla mít nulové emise. „Je nutné vytvořit takovou infrastrukturu, aby se lidé po městě mohli pohybovat bez aut,“ vyhnul se tak Timmermans odpovědi na to, co mají dělat lidé mimo města.

Navíc prý nikdo nechce „trestat“ lidi za to, že používají auta se spalovacím pohonem, je ale nutné jim „pomoci“, aby si mohli pořídit elektroauta. Tím Timmermans narážel na speciální klimatický fond, který chce komise zřídit, a z kterého by se měly kompenzovat dopady opatření v jednotlivých zemích. Podle představeného plánu by do něj měla jít čtvrtina peněz získaných z prodeje povolenek ze silniční dopravy a vytápění budov. To však podle ekonomů nebude stačit a na řadu tak přijdou buď další peníze od daňových poplatníků nebo intervence Evropské centrální banky.

„Každý nový návrh povede ke skepticismu a to musíme respektovat. A my musíme udělat vše proto, abychom dokázali, že naše plány tu nejsou k trestání občanů. A my budeme stále vysvětlovat, že naše plány jsou správné, a budeme se snažit přesvědčovat českou vládu, že je to správná cesta,“ prohlásil Timmermans. To, že se do roku 2030 musí snížit emise o 55 procent, označil za „právní povinnost, o které se nediskutuje.
„Budeme stavět továrny, rekvalifikujeme zaměstnance“

Otázku odporu ze strany některých států si je prý nutné připouštět, důležité je ale podle Timmermanse diskuse. „Čím rychleji začneme, tím rychleji můžeme změnit ekonomiku, stavět továrny, rekvalifikovat zaměstnance tak, aby byla práce pro každého. Tento trend nastane, a my budeme muset využívat toho, co nabízí přechod na bezemisní ekonomiku a elektromobilitu,“ uvedl Timmermans.

Babiš označil klimatické návrhy EK ještě před schůzkou s Timmermansem za radikálnější, než se plánovalo. Má prý obavy o průmysl a zaměstnanost. „Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející a musíme vědět, kam to směřuje,“ uvedl Babiš.

Pro Česko považuje Babiš za nejdůležitější zachování nezávislého energetického mixu. „To znamená, my chceme jádro, potřebujeme, když skončíme spalování uhlí pro teplárenství, přechod přes plyn a samozřejmě, pokud máme a chceme splnit klimatické cíle, tak musí Evropská komise zohlednit problém kůrovce,“ řekl premiér.

Cestou do Ostravy Timmermans jednal s ministrem průmyslu a dopravy Karlem Havlíčkem a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (oba ANO). V sobotu se v Ostravě zúčastní kulatého stolu s oběma ministry, s hejtmany Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje či se zástupci podniků, odborů i regionálních inovačních center.