Obecná témata z EU

Odpovědět
Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 3067
Registrován: 31 led 2017, 18:04
Bydliště: Černé/Rudé Kladensko

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od petrp » 06 bře 2018, 13:16

Nevěřte tomu, že demonstrace v Polsku, v České republice a Slovensku jsou koordinované. Je to jenom náhoda.
.
Obrázek
.
http://www.skrytapravda.cz/domaci/1486- ... nom-nahoda
"Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzen si ji zopakovat." - George Santayana
"Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat." - B. Franklin

QVAK
Zasloužilý redaktor
Příspěvky: 6019
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od QVAK » 10 bře 2018, 15:29

Plán na reformu eurozóny se odkládá. Merkelová nestíhá, uvedl Der Spiegel

Plán na reformu eurozóny, který chtěli zástupci Německa a Francie původně představit na summitu Evropské unie koncem března, bude mít zpoždění. Napsal to server německého týdeníku Der Spiegel. Podle jeho informací nemají zatím vyjednavači v ruce žádné konkrétní návrhy, a to zejména proto, že v Německu se až donedávna řešilo hlavně sestavování nové vlády.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron oznámili záměr přijít s návrhy na podstatné změny ve fungování hospodářské a měnové unie loni v prosinci. Tehdy oba odhadli, že o reformě by se mohlo debatovat už na březnovém summitu EU

https://echo24.cz/a/SK2Qx/plan-na-refor ... er-spiegel

QVAK
Zasloužilý redaktor
Příspěvky: 6019
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od QVAK » 11 bře 2018, 12:12

Jednání EU s USA o výjimkách z nových cel zatím bez výsledku

Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden. Dnešní rozhovory eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem nepřinesly v Bruselu jasno o proceduře udělování výjimek. Na twitteru to uvedla eurokomisařka.
„Jednání s Robertem Lighthizerem bylo ´upřímné´, ale nepřineslo bezprostředně jasno o přesné americké proceduře pro udělování výjimek a tak budou rozhovory pokračovat příští týden,“ napsala Malmströmová.

https://echo24.cz/a/S2DZn/jednani-eu-s- ... z-vysledku

PeterM
Sponzor fóra
Příspěvky: 345
Registrován: 18 úno 2017, 11:17

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od PeterM » 12 bře 2018, 11:18

Něco o EU rozpočtu. Není celé, musím to rozdělit.
Jednání, které může ovlivnit Czexit, je tu. Babiš prý vystrašil Junckera českou žádostí. Panuje strach, že občané to celé zkazí
12. 3. 2018 4:42
Evropská unie připravuje rozpočet. A ne ledajaký – v zásadě jde o „nadrozpočet“, kterým se bude řídit několik let po roce 2021. Publicista a ekonom Martin Kunštek ve své analýze zmiňuje, že v rámci této politiky se rozhoduje i o přidělování evropských dotací, což může být důležitý faktor v rozhodování občanů o vystoupení z EU. Současně zmiňuje, jakým výrokem podle jeho zdrojů šokoval Andrej Babiš šéfa Evropské komise Junckera. Upozorňuje také, že „nadrozpočet“ podle přání Bruselu bude finálně schvalovat ještě tento Evropský parlament. Aby se nedostal do „pracek“ tomu příštímu, kde může být mnohem více euroskeptických poslanců.

V letech 1993 a 1994 se tehdejší koaliční vláda ODS+KDU/ČSL+ODA rozhodovala mezi dvěma způsoby, jak našim podnikům zajistit přístup na západoevropské trhy. Na výběr byl vstup do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), nebo přidružení a následný vstup do Evropské unie. Pro druhou variantu se vláda rozhodla na nátlak tehdejšího vicepremiéra a ministra zemědělství a současně předsedy lidovců Josefa Luxe. I přes odpor premiéra Václava Klause (tehdy ODS). Ve vládě převážil argument, že výhodnější je EU, protože poskytuje dotace z rozpočtu EU. Názor o velkém přínosu evropských dotací českému hospodářství ve veřejnosti rezonuje dodnes. 

V pátek 23. února proběhlo v Bruselu tzv. neformální zasedání Evropské rady. Šéfové států a vlád zemí EU na něm zahájili oficiální část jednání o víceletém fiskálním rámci pro léta (VFR) po roce 2021. VFR je dokument, který stanoví mantinely pro tvorbu ročních rozpočtů EU. Z jednání nevzešel žádný oficiální výstup. Jediným formálním závěrem summitu je usnesení, které Evropské komisi (EK) ukládá nejpozději do konce května předložit ucelený návrh, který bude předmětem dalšího jednání na Radě ministrů financí (ECOFIN), následně na nejvyšší úrovni na Evropské radě. A v případě, že dojde k dohodě vlád, tak bude předložen k odsouhlasení Evropskému parlamentu (EP).
Na únorovém summitu se Komise víceméně snažila od vládních lídrů zjistit, co jsou ochotni schválit a co je pro ně nepřijatelné. V podstatě to bylo takové úvodní „oťukávání“. Podle důvěrných informací od účastníka jednání to na místě vypadalo tak, že téměř každý zástupce své země přišel se zcela odlišnou představou. Priority, požadavky a „vytyčené hranice nepřijatelnosti“, jak byly artikulovaný zástupci jednotlivých států, jsou podle tohoto zdroje natolik protichůdné, že bude opravdu „pořádná fuška“ sestavit dokument, který by mohl být Radou jednomyslně schválen.
Není jasné, na jak dlouho
Na místě se nepodařilo dohodnout ani nejzákladnější parametr zadání pro Komisi – počet let, na nějž má být fiskální rámec konstruován. V minulosti byl fiskální rámec buď pětiletý, nebo sedmiletý. Do přijetí Lisabonské smlouvy (LS) nebyla jeho tvorba nikde zakotvena jako povinnost. Podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) – ve verzi dle Lisabonské smlouvy – je vypracování a schválení tohoto dokumentu povinné. Má mít podobu nařízení Rady a EP, které je však schvalováno úplně odlišným způsobem od všech ostatních euronorem. Podle LS smí návrh předkládat pouze Komise. Rada o jejím návrhu jedná a může jej různě upravit, doplnit, nebo proškrtat. Podle dosavadního stavu „bruselizace“ se zatím na schválení finální verze musí Rada shodnout jednomyslně. Čl. 312 SFEU však připouští možnost, že by Evropská rada, v níž zasedají premiéři a prezidenti, mohla svým jednomyslným rozhodnutím umožnit ECOFINU, aby návrh hlasoval kvalifikovanou většinou.
Ani LS však neříká přesně, na kolik let má být fiskální rámec vypracován. Je stanoveno pouze, že nesmí být kratší než pětiletka.

Není jasné, kdy
Vzhledem ke stavu vzájemného „neporozumění“ mezi Komisí a jednotlivým členským státy je v tuto chvíli vysoce nepravděpodobné, že by mohlo dojít k naplnění ambice evropských komisařů schválit rozpočet ještě nynějším europarlamentem. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger se sice pokusil dát k odsouhlasení návrh harmonogramu projednávání VFR, který by Radu zavazoval předložit finální návrh k hlasování europolancům nejpozději do konce roku 2018. Na místě se však nenašel žádný premiér, který by pro něj zvedl ruku.
K tomu, aby Rámec mohl začít platit, musí být po schválení Radou ještě přijat Evropským parlamentem. Europoslanci na návrhu schváleném Radou sice nemohou nic měnit – ani na jeho částech –, ale mohou návrh jako celek odmítnout. Rámec navíc musí být schválen vysokým a složitým dvojím kvórem. Pro jeho přijetí musí hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. Nyní jich je 751 a pro tedy musí být 376 hlasů. Ale protože v EU nejde nic dělat jednoduše, tak je v Lisabonské smlouvě i pravidlo, že se počítá i druhé kvórum, které stanoví, že Rámec musí být schválen 3/5 přítomných europoslanců. To znamená, že pokud by byli při schvalování rozpočtu přítomni všichni poslanci, tak by pro muselo být 451 hlasů. Pokud nejsou oba parametry splněny, tak jde návrh „do kytek“. A jednání začínají od počátku znovu. K této situaci už jednou došlo v roce 2013. Lisabonská smlouva má pro tento případ zvláštní ustanovení, podle něhož se limity z minulého fiskálního rámce použijí pro tvorbu ročních rozpočtů EU až do doby, než je nový rámec schválen.

Neděsivá hrůza provizoria
Komisař Oettinger v dokumentaci předložené šéfům států a vlád strašil „následky“ takového provizoria. Jeho argumentace však působila poněkud komicky. Schvalování v současné době platného rozpočtového rámce se protáhlo o rok a půl proti původnímu plánu. Na každý rok však Unie měla řádně schválený roční rozpočet. V minulosti se přitom mnohokrát stalo, že Rada a EP nedokázaly roční rozpočet schválit včas, a EU fungovala v režimu rozpočtového provizoria. Jednou dokonce nebyl schválen rozpočet vůbec a Evropské společenství (předchůdce dnešní EU) celý rok vyplácelo peníze v provizorním režimu. Provizorium je definováno jako omezení vyplácet měsíčně 1/12 loňských výdajů. A nestalo se kupodivu vůbec nic. Možná i proto si na rok 1989, kdy ES takto fungovala, vzpomíná jen několik málo veteránů a znalců evropských struktur.
Současný VFR byl schvalován nadvakrát. První 2 roky byly roční rozpočty konstruovány podle výdajových limitů z minulého cyklu. A ty „hrůzné dopady“, kterými komisař strašil premiéry, byly Komisí vyčísleny jako ztráta 5 tisíc pracovních míst, které v rámci celé půlmiliardové EU nemohly vzniknout v důsledku toho, že roční rozpočty EU měly nižší „provizorní“ limity než byl původní neschválený návrh EK. Druhou „ztrátou“, kterou Komise dokázala vyčíslit, bylo, že nebylo včas zveřejněno 200 vědeckých publikací, jejichž vznik byl financován z fondů EU. Přímo na jednání Rady se tomuto „strašáku“ vysmál slovenský premiér Robert Fico (SMER) s odkazem na to, že si za svůj život nevzpomíná na jediný vědecký objev oceněný Nobelovou cenou, který by vznikl za přispění fondů EU. Za to by prý mohl na Radu přivézt náklaďák papírů, které různí vědci popsali za peníze z EU. Aniž by to jakkoli pomohlo firmám.

Strach z růstu euroskeptických stran
Na celém „spěchu“ je zajímavý i důvod, proč se Oettinger snažil lídry evropských zemí přimět k závaznému zkrácenému harmonogramu. Současný Evropský parlament zasedne ke své poslední plenární schůzi v dubnu 2019. Současná Komise by ráda měla rozpočtový rámec schválený do té doby. Což je další ukázka způsobu, jímž se eurokraté snaží obcházet demokratické principy. Připravovaný rozpočtový rámec by měl začít platit od roku 2021. Europarlament vzešlý z voleb v roce 2019 tedy bude mít rok a půl času na schválení rozpočtového rámce a návazné právní dokumentace. Podle všech uznávaných směrů právní vědy je jedním z atributů demokratickému právní státu pravomoc parlamentu schvalovat rozpočet, způsob jimž do něj peníze plní i z něj vydávají, jakož i veškerou legislativu, jíž se správa rozpočtu řídí. Všechny právní školy se shodují na tom, že se tím myslí volení zástupci občanů, kteří mají právě platný mandát. Představa, že odcházející poslanci schválí limity rozpočtu, které mohou platit dokonce déle než bude funkční období jejich nástupců, je jednou z praktických ukázek demokratického deficitu, kvůli němuž je EU mnoho let terčem kritiky.
Lze dovodit, proč se o to Komise snaží. Současný EP lze stále ještě jako celek považovat za „prointegrační“. Dvě největší frakce – Evropská lidová strana (EVP) a Strana evropských socialistů (PES), které vždy byly a jsou „tahouny“ evropské integrace, nynější europarlament společně ovládají. Už při minulých dvou volbách do EP byli v řadě zemí zvoleni euroskeptičtí poslanci. Zatím jsou však stále v menšině. I když pokaždé v trochu výraznější menšině. Referendum o brexitu a série voleb ve Francii, Holandsku, Polsku, Rakousku Německu a naposledy v Itálii však ukazuje, že mezi občany členských zemí sílí odpor k současné podobě EU. A naopak, že „eurohujerské“ strany ztrácejí podporu obyvatel.
Ve většině zemí, kde se od počátku migrační krize konaly volby, utrpěly tradiční strany, které se podílely na vzniku EU v dnešní podobě, citelné ztráty. Na politických scénách členských států se dokázaly úspěšně etablovat nové euroskeptické strany, jako německá Alternativa pro Německo (AfD), nebo italské Hnutí pěti hvězd (M5S) založené televizním komikem a blogeremBeppe Grillem a internetovém stratégem GianrobertemCasaleggiou. Staré euroskeptické strany jako francouzská Národní fronta (FN) vedená dnes Marine LePenovou, nizozemská Strana pro svobodu (PVV) vedená Geertem Wildersem, či rakouská Strana svobodných (FPÖ) výrazně posilují. Takže se klidně může stát, že po volbách v červnu 2019 bude europarlament složen tak, že v něm prointegrační strany už nebudou bez dohody s euroskeptiky schopny fiskální rámec a roční rozpočty protlačit silou.

Záklopka proti rozmachu komisařů
Zde je namístě vysvětlení, co to vlastně ten víceletý fiskální rámec je. Jde o nařízení, které stanoví na určitý počet let základní makroekonomické parametry pro tvorbu jednotlivých ročních rozpočtů EU. Jakási „špérklapka“, která má Komisi bránit v přílišném „rozmachu“ ve vytváření nových výdajových titulů. Jak se postupem času vyvíjela evropská integrace, tak Komise přebírala další a další pravomoci. Ruku v ruce s tím následoval i růst výdajů rozpočtu EU. Protože však rozpočet EU musí být podle primárního práva vyrovnaný, tak nové výdaje někdo musí zaplatit. A ten „někdo“ jsou členské státy a státní rozpočty. V polovině osmdesátých let se Evropské společenství (ES) – předchůdce dnešní EU – dostalo do rozpočtové krize. Několik let po sobě ES hospodařila podle rozpočtového provizoria. N
ikoli poprvé a nikoli naposledy vzniklo obrovské napětí nejen mezi Komisí na jedné straně a členskými státy na druhé, ale i mezi členskými státy vzájemně. Na jednání Rady tehdejší německý kancléř Helmut Kohl (CDU) pronesl legendární vtip: „Některé děti věří, že peníze pocházejí z bankomatu – a někteří dospělí si myslí, že evropské dotace jsou z Bruselu.“
Krizi se pokusil vyřešit tehdejší francouzský předseda Evropské komise Jacques Delors, který do Rady a EP předložil návrh na sjednání víceleté dohody o financování EU. Později po odchodu z funkce přiznal, že se při tvorbě návrhu inspiroval nouzovou dohodou císařovny Marie Terezie se stavy zemí rakousko-uherské monarchie o způsobu financování první slezské války v Pruskem (1740-1748). V dohodě se „zemští stavové“ zavázali panovnici po dobu deseti let odvádět částku deseti milionů zlatých v pevných ročních splátkách – a vídeňský dvůr se za to zavázal nepožadovat žádné další daně.

Trvalá nouzová řešení
Podobně v roce 1988 Delorsova Komise sjednala s členskými státy dohodu o pětiletém rozpočtovém plánu. V ní se státy zavázaly přispívat do rozpočtu částkou odpovídající 1,24 % jejich hrubého národního důchodu (HND). Na rozdíl od Marie Terezie se Delorsovi podařilo z vlád členských států „vymámit“ mnohem více peněz, než měla ES před tím.
Před Delorsovým balíčkem tvořily příjmy ES výnosy z cla, poplatků za dovoz zemědělských výrobků ze zemí mimo ES a odvod z daně z přidané hodnoty (DPH). Tento příspěvek byl zaveden v roce 1970 tzv. Lucemburskou dohodou. Podle ní se všechny členské státy ES zavázaly ve své zemi zavést DPH. Jde o vynález ruských bolševiků, který byl zaveden v roce 1921 v rámci Leninova NEPu (tzv. Nové ekonomické politiky). Jako nouzové opatření na zahlazení škod z občanské války. Od roku 1934 ji používalo i nacistické Německo k financování příprav na válku. Po 2. světové válce byla daň zrušena a v řadě zemí Evropy byla nahrazena daní z obratu. Lucemburskou dohodou byla ve státech ES v sedmdesátých letech daň z obratu opět nahrazena DPH. Právě proto, že umožňovala snadněji vypočítávat jednotný základ odvodu do evropského rozpočtu. Kvůli tomu ovšem musela vzniknout série směrnic, jež po celé ES stanovily seznam zboží a služeb, které jsou zdaňovány DPH. S výjimkou zdravotnictví a sociálních služeb je to dnes prakticky vše. DPH zatěžuje pouze zboží a služby zakoupené spotřebiteli. Nevztahuje se na export. Jejími poplatníky jsou tedy výhradně občané.
Později ES a její dnešní nástupkyně EU začala členské státy nutit i k harmonizaci sazeb. Harmonizace samozřejmě znamenala zvýšení daně. Kvůli ní je dnes stejné zboží v USA většinou podstatně levnější než v Evropě. A řada lidí raději nakupuje v amerických e-shopech.
V rámci Delorsových rozpočtových reforem byl v roce 1988 navíc zaveden příspěvek podle velikosti HND každé země. Jeho výše se mění s každým víceletým fiskálním plánem. Nyní je na úrovni 1 % HND. Tento tehdy nový zdroj stabilních příjmů eurokratům umožnil přeměnit do té doby hospodářský spolek ES na politickou unii s názvem EU. Výsledek Delorsových reforem byl tedy nakonec přesně opačný, než byl jejich původní cíl.

Od pětiletky k sedmiletce
Delorsův krizový mimořádný nápad se nakonec ujal jako trvalé řešení. Později EU v rozpočtovém plánování přešlo z pětiletky na sedmiletku. Což vedlo k tomu, že celý jeden Evropský parlament, jehož funkční období je pětileté, byl „vynechán“. Ve stejné době Evropský účetní dvůr (obdoba našeho NKÚ) odhalil rozsáhlé machinace a defraudace v rozpočtech EU. Souběh těchto okolností nakonec vedl k tomu, že v roce 1999 Evropský parlament vyslovil nedůvěru Komisi vedené lucemburským křesťanským demokratem Jacquesem Santerem. A celá Evropská komise musela rezignovat.
Do schválení Lisbonské smlouvy však vždy šlo o dobrovolnou dohodu vlád členských zemí, Komise a europarlamentu. Až LS byl tento mechanismus zakotven do primárního práva jako povinný. I když už v době jejího sepisování byl z mnoha stran kritizován za to, že znemožňuje pružné rozpočtové reakce na nové problémy. A že vlastně rozpočtovou politiku „obrátil naruby“.

Stavba domu od střechy
Logické by bylo si napřed dohodnout, co vše má být z unijního rozpočtu placeno. A stanovit, za jakých podmínek. Na základě toho by bylo možné odhadnout, kolik je na to potřeba peněz. Teprve poté by bylo rozumné, aby zástupci vlád jednali o tom, kolik jsou státy na dohodnuté věci ochotny dát peněz. A jakými metodami. Z kompromisní výše by pak vycházelo tempo, jakým mají být plánované věci realizovány. Jenže kam na EU s logikou?
Ve skutečnosti to probíhá tak, že napřed se Evropská rada a ECOFIN hádá o to, kolik kdo dá. Tedy jaká bude celková výše rozpočtu. I když pánové a dámy, kteří nás v Radě zastupují, v tu chvíli ještě neví, na co budeme jako daňoví poplatníci formou příspěvku z našich státních rozpočtů platit.
Pak se řeší maximální limit tzv. výdajových okruhů.

Evropské skořápky
Rozpočet EU je zcela unikátní „galimatyáš“. Nelze jej ani zdaleka přirovnat k žádnému státnímu rozpočtu ani k rozpočtu federací jako jsou USA nebo Švýcarsko. V těchto případech je rozpočet vždy členěn do kapitol. Většinou podle ministerstev nebo jiných úřadů, které je spravují.
Každý evropský komisař sice má „svůj“ rozpočet, ovšem z něj se hradí pouze náklady na provoz jím řízeného generálního ředitelství (obdoba našeho ministerstva).
Bruselský rozpočet je rozčleněn na tzv. Okruhy. Nyní jich je 6 a mají někdy až bizarní názvy:
Inteligentní růst pro podporu inkluze,
Udržitelný růst a přírodní zdroje,
Bezpečnost a občanství,
Globální Evropa,
Administrativa,
Náhrady.
Z těchto okruhů se pak v každoročním rozpočtu vyplácejí příděly do jednotlivých fondů. V současné době jich má EU zřízeno 8:
Evropský fond pro regionální rozvoj,
Evropský sociální fond,
Fond soudržnosti,
Fond evropské pomoci pro nejvíce deprivované osoby,
Evropský námořní a rybářský fond,
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova,
Azylový a migrační fond,
Fond pro vnitřní bezpečnost.
Tvorba jednotlivých ročních rozpočtů silně připomíná známou hazardní hru „skořápky“, u nás často provozovanou Romy. Na unijní úrovni ji nehrají 2 hráči jako u nás, ale 27 ministrů v každé ministerské radě, jednotlivé ministerské rady proti sobě a proti ECOFINU. A všichni dohromady proti Evropské komisi. Závěrečného rozhodčího jim při tom dělá Evropský parlament, který může rozpočet „odpískat“ a nařídit jeho nové sestavení.

Hatlámopatlámo e zaprťála
Ve státech je to tak, že každý úřad nebo ministerstvo je zřízeno na správu a tvorbu určité politiky. K tomu má ve státním rozpočtu svoji kapitolu, nebo i zvláštní fond. Vzdělávací politiku provádí ministerstvo školství a platí ji ze svého rozpočtu.  Zemědělskou politiku dělá ministerstvo zemědělství a má k tomu zřízen Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Do něj přichází příděly z rozpočtové kapitoly ministerstva a z fondů EU.  Kromě toho máme samozřejmě ještě politiky tzv. meziresortní, jako národní protidrogová politika, na níž se podílejí vnitro, zdravotnictví a místní rozvoj. Ty jsou však hrazeny ze zvláštní kapitoly Všeobecná pokladní správa, kterou spravuje Ministerstvo financí.
I když u nás byla v souvislosti se státními výdaji řada skandálů, tak naše rozpočtová správa je ve srovnání s rozpočtem EU vzorem systémového a metodického přístupu. EU má v současné době 226 evropských politik. Výdaje např. na Společnou zemědělskou politiku (CAP) jsou vypláceny z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zdroje na příděly do těchto fondů jsou v případě CAP čerpány z okruhů Udržitelný růst a přírodní zdroje a Inteligentní růst pro podporu inkluze. A tak je to prakticky se vším.

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ ... azi-527148

PeterM
Sponzor fóra
Příspěvky: 345
Registrován: 18 úno 2017, 11:17

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od PeterM » 12 bře 2018, 11:27

Něco o rozpočtu EU, pokračování.
Hatlámopatlámo e zaprťála
Ve státech je to tak, že každý úřad nebo ministerstvo je zřízeno na správu a tvorbu určité politiky. K tomu má ve státním rozpočtu svoji kapitolu, nebo i zvláštní fond. Vzdělávací politiku provádí ministerstvo školství a platí ji ze svého rozpočtu.  Zemědělskou politiku dělá ministerstvo zemědělství a má k tomu zřízen Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Do něj přichází příděly z rozpočtové kapitoly ministerstva a z fondů EU.  Kromě toho máme samozřejmě ještě politiky tzv. meziresortní, jako národní protidrogová politika, na níž se podílejí vnitro, zdravotnictví a místní rozvoj. Ty jsou však hrazeny ze zvláštní kapitoly Všeobecná pokladní správa, kterou spravuje Ministerstvo financí.
I když u nás byla v souvislosti se státními výdaji řada skandálů, tak naše rozpočtová správa je ve srovnání s rozpočtem EU vzorem systémového a metodického přístupu. EU má v současné době 226 evropských politik. Výdaje např. na Společnou zemědělskou politiku (CAP) jsou vypláceny z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zdroje na příděly do těchto fondů jsou v případě CAP čerpány z okruhů Udržitelný růst a přírodní zdroje a Inteligentní růst pro podporu inkluze. A tak je to prakticky se vším.

Zlatá imunita
Komise, Rada a EP v této chaotické změti každý rok přesypávají peníze mezi okruhy, fondy a jednotlivými programy. Tak nějak aby to vyšlo a aby se všechno utratilo. Něco jako hra s mnoha skořápkami a více kuličkami. Je s podivem, že zatím nikdo z eurokratů neskončil za mřížemi. A to ani v případě, kdy účetní dvůr odhalil řadu machinací a podvodů, kvůli nimž padla Komise. Jediný, kdo to tehdy „odskákal“, byl úředník, který při zjištění nesrovnalostí kontrolu inicioval. Za trest byl z vysoké úřednické funkce přeložen na post vedoucího oddělení formulářů. Možná je to dáno i tím, že všichni evropští komisaři a eurokraté mají diplomatickou imunitu a neexistuje policejní orgán, který by je mohl stíhat. Na rozdíl od poslanců EP, kteří mohou být rozhodnutím pléna vydáni trestnímu stíhání, eurokraty není možné imunity zbavit.

Na co budou peníze, se dozvíme až na závěr
Po pádu Santerovy Komise v rozpočtovém systému nikdo kupodivu neudělal žádná opatření k větší logičnosti a transparentnosti. Pro rozpočtové období 2000 až 2006 – tedy těsně před naším vstupem – bylo pouze vytvořeno pravidlo, že Rada v rámci tvorby VFR zastropuje i výši výdajů na jednotlivé okruhy Navíc byl zaveden limit nejen na výdaje v jednotlivých letech, ale i na závazky. V té době už se Komise do politické integrace opírala „plnou parou“ a o překot tvořila nové politiky, z nichž pak návazně vznikaly další výdaje. Toto opatření mělo Komisi přibrzdit v rozletu. Což se ovšem nepodařilo. Nyní je tedy EU opět v rozpočtové krizi, z níž hodlá hledat cestu ven právě v rámci připravovaného VFR.

Zatím není jasné, kolik bude peněz
Na únorové neformální Evropské radě zaznívaly z úst různých premiérů různé návrhy. Viktor Orbán (FIDES) uvedl, že Maďarsko je ochotno jít se zvýšením limitu až na 1,22 % HND. Trumfnul ho Mateusz Morawiecki (PiS), který deklaroval ochotu Polska jít ve výši příspěvků na 1,24 % HND. Na první pohled to vypadá nelogicky, že premiéři dvou „nejvzpurnějších“ zemí navrhují nejvyšší výdajové limity. Ovšem je třeba brát v potaz, že obě země jsou dosud v přepočtu na obyvatele největšími čistými příjemci. Pokud by dosavadní pravidla měla platit i nadále, tak to pro ně znamenalo, že byl čím vyšší je výdajový strop, tím vyšší je šance na to, že dotyčné země dostanou více peněz. Záležet ovšem bude především na tom, jak se posléze dohodne rozdělení „společného koláče“. Tedy, na co bude kolik peněz určeno. A  především na podmínkách čerpání.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) na summitu prosazoval především změnu způsobu rozhodování o tom, jak přidělené peníze utratit. Podle zdroje, který byl na místě jednání, Babiš na Radě řekl, že „o penězích určených pro Česko si chceme rozhodovat v Praze“. Předseda EK Jean-Claude Juncker tím prý byl dost šokován a uvedl, že to popírá všechny dosavadní komunitární zvyklosti.
S rozporuplným postojem přišla kancléřka Angela Merkelová (CDU). Deklarovala, že Německo by rádo udrželo výdajový strop na úrovni kolem dosavadního 1 % HND. Zároveň však požadovala výrazné navýšení peněz na imigrační politiku. Což by v praxi znamenalo, že bude méně peněz na zemědělství i na podporu chudších východoevropských zemí.

O nás (opět) bez nás
Evropská unie se přenášením dalších pravomocí do Bruselu – spolu s dosud platnými závaznými výdajovými limity zakotvenými v Lisabonské smlouvě – opět dostala do jedné ze svých krizí... které ji provázejí prakticky pořád. A obvykle jsou řešeny dalším utužování integrace. Tento problém je znám již řadu let.
V roce 2014 Komise sestavila expertní skupinu, která měla navrhnout řešení rozpočtové krize. Do jejího čela byl jmenován bývalý dvojnásobný komisař pro hospodářskou soutěž Ital Mario Monti. V skupině dále zasedli:
Holanďan Frans Timmermans jako místopředseda současné Evropské komise, jehož plné označení funkce je „komisař pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv“.
Francouz Pierre Moscovici vykonávající funkci evropského komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii.
Belgičan Guy Verhofstadt, který je v Evropském parlamentu předsedou frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Což je klub pro federalizaci.
Francouz Alain Lamassoure, který je ve svých 74 letech nejen doyenem, ale služebně nejstarším členem europarlamentu. V současné době v něm však nemá žádnou vedoucí funkci. Zvolen byl jako nezávislý na kandidátce Republikánů a je členem lidovecké frakce.
Ivailo Kalfin, který je místopředsedou bulharské vlády a ministrem práce a sociálních věcí. V letech 2009 až 2014 byl v EP členem socialistické frakce.
Bulharka Kristalina Georgieva, která od roku 2017 vykonává funkci výkonné ředitelky Světové banky. Před zvolením do této funkce byla evropskou komisařskou pro rozpočet.
německý ekonom Clemens Fuest, který je nyní členem představenstva Landesbank Baden-Württemberg a společníkem auditorské firmy Ernst&Young.
Daniel Dăianu, člen představenstva rumunské centrální banky.
Na této sestavě je zarážející hned několik věcí. Jsou v ní dva Francouzi, ale žádný občan „rebelujících zemí“ Visegradské čtyřky. Trochu jako by se s námi v budoucnu už nepočítalo. Připomíná to některá loňská vyjádření vysokých evropských „bafuňářů“ (Timmermans, Schulz, Tajani a Verhofstadt) o tom, že buď příjmeme na své území imigranty, nebo máme z EU „vypadnout“.
Z Evropského parlamentu byli vybráni pouze zástupci frakcí, které bezvýhradně podporují hlubší integraci EU. Ostatní frakce byly vynechány. Takto jednonázorově zaměřené odborné poradní skupiny si u nás sestavoval ÚV KSČ naposledy v době husákovské normalizace.

Nové a vyšší daně
Poradní skupina předložila Komisi svoji Závěrečnou zprávu a doporučení k budoucímu financování EU loni. Ze 104stránkového materiálu bylo v našich mainstreamových médiích citováno pouze doporučení k zavedení tzv. Tobinovy daně z finančních transakcí. Spolu s názorem italského předsedy EP Antonia Tajaniho (EPP), podle něhož by objem peněz v rozpočtech EU měl být zdvojnásoben.
Skupina toho však navrhla mnohem více. Čtení zprávy připomíná českou pohádku Tajemství staré bambitky. Příjmem rozpočtu EU by se podle doporučení poradní skupiny měl stát výnos z prodeje emisních povolenek CO2 . Podle mezinárodních smluv o zamezení klimatickým změnám mají podniky snižovat emise tohoto plynu. Zdarma je povoleno vypouštět pouze objem, který odpovídá roku 1989. Za vše, co je navíc, si podniky musí zaplatit formou koupě emisních povolenek. Nyní je podniky platí národním vládám. U nás je výnos z jejich prodeje příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který vyplácí dotace na opatření ke snižování znečištění. Kromě toho skupina navrhuje zvážit i zavedení nové zvláštní daně z CO2 . Zdaňován by měl být veškerý vypouštěný oxid uhličitý. A vybrané peníze by národní berňáky měly posílat rovnou do Bruselu.
Předmětem „hladového“ zájmu bruselských expertů se stala i motorová paliva. Dnes je směrnicí o jiných daních než z obratu, které zatěžují spotřebu v EU, stanovena minimální výše spotřební daně z nafty a benzínu. Kvůli této dani jsou v Evropě nejdražší paliva na celém světě. Situaci samozřejmě není možné srovnávat s ropnými monarchiemi Perského zálivu, které na rozdíl od evropských zemí ropu přímo těží ve velkém a levně. Ovšem i v USA, které jsou na dovozu ropy závislé, jsou díky nižším spotřebním daním paliva o polovinu levnější. Expertní skupina nyní nově navrhuje zdanit i alternativní paliva, jako zkapalněný zemní plyn (CNG) nebo zkapalněný ropný plyn (LPG). Výnos  se zdanění těchto ekologicky šetrnějších paliv by rovněž měl jít rovnou do Bruselu.
Ani to jim však nestačí. K zvětšení objemu evropského rozpočtu by experti rádi zavedli i nové daně z elektřiny. U nás už taková daň byla zavedena v rámci Kalouskova daňového balíčku. Do zákona byla vložena tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem (SZ). Její výnos je příjmem SFŽP, který z něj poté financuje opatření na snižování spotřeby energie. V řadě zemí však taková daň není. Experti ji navrhují zavést v celé EU. A to pokud možno v jednotné sazbě. Část výnosu by státy měly předávat Bruselu.
Experti také „oprášili“ starý nápad Delorsovy Komise na harmonizaci sazeb daní z příjmů firem. V roce 1995 byl návrh v Radě vetován paradoxně Jeanem-Claudem Junckerem, který tehdy byl lucemburským premiérem. Dnes jako předseda Evropské komise jej naopak podporuje. Zejména proto, že experti nově navrhují, aby 70 % jejího výnosu členské státy odevzdávaly do evropského rozpočtu.

Máme se na co těšit
Evropská komise si hodlá tyto závěry a doporučení expertní skupiny vzít jako základ k vypracování návrhu víceletého fiskálního rámce na léta po roce 2020. První verzi svého návrhu má předložit v květnu. Asi se máme na co těšit. Nudit se s Bruselem rozhodně nebudeme. Průběh jednání bude vhodné bedlivě sledovat. Stejně jako chování našich zástupců v Radě a v Evropském parlamentu. Nejen kvůli dalším volbám. V případě, že Parlamentem ČR bude schválen ústavní zákon o celostátním referendu, který by připouštěl plebiscit o dalším setrvání v EU, může výsledek jednání zásadně ovlivnit rozhodování občanů o případném czexitu.
https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ ... azi-527148

QVAK
Zasloužilý redaktor
Příspěvky: 6019
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od QVAK » 18 bře 2018, 13:54

EÚ „omylom“ uvalila sankcie na Sýriu za chemický útok, ktorý sa nestal, tri dni predtým, ako sa o nich malo rozhodovať

V piatok sa v EÚ odohrala jedna mediálne nevýrazná, no dosť dôležitá udalosť. Rada EÚ na svojej webstránke predčasne omylom zverejnila rozhodnutie EÚ o zavedení nových sankcií proti Sýrii. Na tom by nebolo samo o sebe nič zaujímavé, pretože EÚ, podobne ako USA,uvaľuje sankcie na kdekoho. Zaujímavé však je, že toto rozhodnutie opisuje, že nové sankcie proti Sýrii sú reakciou EÚ na chemické útoky sýrskej vlády proti vlastnému obyvateľstvu a bolo odsúhlasené dňa 19.marca 2018.
Z daného “omylu” ale vyvstáva ešte jedna dôležitá otázka: Na základe akého chemického útoku voči vlastnému obyvateľstvu chce EÚ obviniť sýrsku vládu, keď dodnes, a to možno aj kvôli ruským varovaniam, sa nič také v Sýrii neodohralo? A potvrdil to aj sám generálmajor Konašenkov.
https://www.hlavnespravy.sk/eu-omylom-u ... at/1343652

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 3067
Registrován: 31 led 2017, 18:04
Bydliště: Černé/Rudé Kladensko

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od petrp » 20 bře 2018, 07:35

EU může znárodňovat, prosadila to Jourová.
V EU bude od roku 2020 možné vyvlastňovat e-shopy. Bez náhrady a soudního přezkumu. Umožní to nové nařízení 2017/2394/EU, které má údajně chránit spotřebitele. Ekonom a publicista Martin Kunštek však upozorňuje na to, že ve skutečnosti může být nový bruselský předpis zneužit k likvidaci evropské konkurence nadnárodních e-shopových gigantů sídlících mimo jurisdikci evropských orgánů. Což by v konečném důsledku formou zdražení a zúžení sortimentu zboží postihlo právě evropské spotřebitele. Jedno ustanovení navíc umožňuje zavést cenzuru internetu v EU.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... tip-528712
"Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzen si ji zopakovat." - George Santayana
"Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat." - B. Franklin

QVAK
Zasloužilý redaktor
Příspěvky: 6019
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od QVAK » 21 bře 2018, 23:56

Zásah do českých voleb? Kolem dat Facebooku vypukl skandál

Objevilo se podezření, že do volebních kampaní po celém světě včetně České republiky zasahovala společnost Cambridge Analytica. Mimo jiné měla využívat data Facebooku. Celou věc teď řeší Evropská komise i britský úřad pro ochranu dat.
Eurokomisařka Věra Jourová prohlásila, že EU zahájí kvůli možnému porušení ochrany osobních údajů ze strany Facebooku vyšetřování v některých členských státech.
Facebook se loni potýkal s kritikou kvůli tomu, že jeho stránky jsou zneužívány pro šíření ruské propagandy a falešných zpráv. O víkendu se pro pověst firmy stala další ranou zpráva, že Cambridge Analytica nečestně získala informace o 50 milionech uživatelů Facebooku a využila je mimo jiné při vývoji softwarových nástrojů pro podporu volební kampaně Donalda Trumpa v roce 2016.
https://echo24.cz/a/Ssjnt/zasah-do-cesk ... kl-skandal

kenavf
Samostatný redaktor
Příspěvky: 2516
Registrován: 07 úno 2017, 19:59

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od kenavf » 22 bře 2018, 00:00

A my sme si mysleli že to Putin ovplyvňoval volby,a teraz sa ukáže že to boli "zápaďáci".

QVAK
Zasloužilý redaktor
Příspěvky: 6019
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od QVAK » 22 bře 2018, 00:10

kenavf píše:
22 bře 2018, 00:00
A my sme si mysleli že to Putin ovplyvňoval volby,a teraz sa ukáže že to boli "zápaďáci".
Zuckerberg se kaje kvůli kauze Cambridge Analytica. Slíbil lepší ochranu uživatelů

Šéf internetové společnosti Facebook Mark Zuckerberg připustil, že společnost udělala chyby v kauze tajného získání dat jejích uživatelů firmou Cambridge Analytica. Největší sociální síť světa podle něho zlepší ochranu osobních údajů a omezí k nim přístup aplikacím jiných společností.
Zuckerberg to podle televize CNN řekl ve svém vůbec prvním veřejném komentáři k aféře, která otřásla důvěrou klientů Facebooku a způsobila pád cen akcií jeho firmy.

https://echo24.cz/a/S2Jy2/zuckerberg-se ... -uzivatelu

senil
Redaktor
Příspěvky: 67
Registrován: 20 pro 2017, 08:10

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od senil » 22 bře 2018, 08:39

Kombinace megakorporací jako facebook a totalitních nadnárodních institucí jako je EU bude vést jenom k cenzuře a nesvobodě. EU stále utahuje šrouby. naposledy, že nenávistné příspěvky musejí zmizet do hodiny.

http://www.epshark.cz/clanek/547/eu-vic ... vase-dobro

tomaspetr
Výkonný redaktor
Příspěvky: 773
Registrován: 16 úno 2017, 20:13

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od tomaspetr » 22 bře 2018, 08:43

QVAK píše:
22 bře 2018, 00:10
kenavf píše:
22 bře 2018, 00:00
A my sme si mysleli že to Putin ovplyvňoval volby,a teraz sa ukáže že to boli "zápaďáci".
Zuckerberg se kaje kvůli kauze Cambridge Analytica. Slíbil lepší ochranu uživatelů

Šéf internetové společnosti Facebook Mark Zuckerberg připustil, že společnost udělala chyby v kauze tajného získání dat jejích uživatelů firmou Cambridge Analytica. Největší sociální síť světa podle něho zlepší ochranu osobních údajů a omezí k nim přístup aplikacím jiných společností.
Zuckerberg to podle televize CNN řekl ve svém vůbec prvním veřejném komentáři k aféře, která otřásla důvěrou klientů Facebooku a způsobila pád cen akcií jeho firmy.

https://echo24.cz/a/S2Jy2/zuckerberg-se ... -uzivatelu
Už jsem to tu psal, v reportáži s tou Cambridge Analytica se její představitel chlubí i úspěchy při řešení volebních úkolů v Čechách, je možné k tomu najít něco víc?
Credo in me
Spero on Deum

QVAK
Zasloužilý redaktor
Příspěvky: 6019
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od QVAK » 22 bře 2018, 11:37

mohl by jsi se prosímtě naučit neodpovídat na bezprostředně předchozí příspěvek? Navíc jsi tam odmazal jeden koncový tag takžeto tvoje bylo začleněné v citování. b.
https://www.novinky.cz/zahranicni/ameri ... voleb.html
https://www.novinky.cz/zahranicni/46668 ... cesku.html
https://www.channel4.com/news/cambridge ... estigation postačí Google překladač.
https://www.channel4.com/news/data-demo ... ion-expose
Nix na záznamech pořízených skrytou kamerou řekl, že jejich mateřská společnost Strategic Communication Laboratories pracovala na více než 200 volbách včetně Česka, Nigérie, Keni, Indie nebo Argentiny. Turnbull k tomu vysvětlil, že jejich pracovníci působí skrytě a nikým nezpozorováni.
Inu Globalizmus v praxi.
https://ca-political.com/
kancelářeNew York
+1 (646) 892 - 9591
597 5th Avenue, 7. patro, New York, NY 10017

Washington DC
+1 (202) 804 - 0080
1901 Pennsylvania Ave NW, Suite 902, Washington, DC 20006

Londýn
+44 (0) 20 3828 7529
55 Nové Oxford Street, Londýn, WC1A 1BS

Uživatelský avatar
petrp
Šéfredaktor
Příspěvky: 3067
Registrován: 31 led 2017, 18:04
Bydliště: Černé/Rudé Kladensko

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od petrp » 22 bře 2018, 17:19

Dnes večer se bude v EU účtovat s Ruskem. V hlavní roli Theresa Mayová
Bruselský server Politico informuje o podrobnostech dnešního plánovaného setkání britské premiérky Theresy Mayové se zástupci členských států EU na Evropské radě. Hlavním tématem bude útok na bývalého ruského agenta na britské půdě.

Vztahy mezi Ruskem a Velkou Británií se momentálně nacházejí pod bodem mrazu. Nejprve Londýn rozhodl o vyhoštění třiadvaceti ruských diplomatů a následně Moskva přikročila k tomu samému kroku v případě britských diplomatů. Vedle toho mezi oběma zeměmi probíhá ostrá „válka slov“, která se pomalu přelévá i mezi členské státy Evropské unie. Útok odsoudila celá řada západních politiků a většina z nich dává vinu Moskvě.

Podle Politico hodlá Mayová „přilít olej do ohně“ také na dnešním setkání se svými partnery z Evropské rady. „Britská premiérka je hodlá varovat před nebezpečím ruské špionážní sítě v Evropě, které bude ohrožovat Evropskou unii i v příštích letech,“ píše bruselský server s tím, že Mayová chce přesvědčit evropské spojence, aby následovali Velkou Británii a rovněž proti Moskvě uvalili diplomatické sankce.

Podle informací, které má Politico k dispozici, bude Mayová při společné večeři varovat spojence, že Rusko závažným způsobem porušilo mezinárodní normy a pravidla a ohrožuje tak demokracii ideou otevřené společnosti. Britové jsou přesvědčeni, že Sergej Skripalov byl otráven jedem novičuk, který pochází z Ruska a považují tento krok na své půdě za porušení mezinárodního práva. Právě proto Mayová zdůrazní, že Rusko představuje hrozbu, protože nerespektuje hranice.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ova-529107
"Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzen si ji zopakovat." - George Santayana
"Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat." - B. Franklin

Uživatelský avatar
WuVirr
Šéfredaktor
Příspěvky: 5192
Registrován: 01 úno 2017, 15:31
Bydliště: Prachatice

Re: Obecná témata z EU

Příspěvek od WuVirr » 24 bře 2018, 11:24

Na summitu EU se zpravodajský tým "Hvězdy" dostal pod dohled

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti