Pandemické hrozby obecně

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/0 ... nezajisti/
Část novely horší než původní zákon. Ministerstvo navrhuje ulevit v povinnostech výrobcům, ale tím chybějící léky nezajistí

Léky chybí, ale ne vždy a ne všude. Některé lékárny jich mají dost, jiné pár krabiček, nebo žádné. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že současná legislativa neumožňuje dostat léky do všech lékáren, i když už zajistilo jejich dovoz do Česka. Tím ale nepřímo potvrzuje, kde jsou kořeny současné krize. Státní instituce, tedy Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Ministerstvo zdravotnictví (MZ) selhávají v kontrole distribuce léčivých přípravků a namísto, aby vymáhaly dodržování zákona o léčivech, říkají, že je prostě nevymahatelná. A novela zákona, kterou nyní projednává poslanecká sněmovna, situaci ještě zhorší, obávají se zejména malé lékárny, na jejichž pacienty dopadají výpadky v zásobování nejvíce. S tím se nechtějí smířit někteří poslanci, a proto připravují pozměňovací návrh.

Ministerstvo zdravotnictví totiž navrhuje škrtnout dosavadní paragraf, který definuje tzv. chráněný distribuční kanál a nahradit jej ustanoveními, která jsou děravá. Ministerstvo tvrdí, že jsou propacientská, ale kritici návrhu je označují spíše jako profiremní, neboť uleví výrobcům od některých povinností. „Novela je vyloženě profiremní a naprosto proti pacientům,“ prohlásil v nedávném duelu v Českém rozhlase předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. „Povinnosti výrobců jsou tam poměrně striktně dané,“ oponoval mu náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Z analýzy Zdravotnického deníku ovšem vyplývá, že ony povinnosti jsou spíše vágní a obtížně vymahatelné. Jak jsme zjistili v kuloárech, chystají někteří poslanci pozměňovací návrh, který by chráněný distribuční kanál nejen zachoval, ale i zpřesnil podmínky pro jeho snadnější vymahatelnost.
Novela uleví výrobcům a distributorům na úkor dostupnosti

Zákon č. 378/2007Sb., o léčivech chápe zajištění dostupnosti léků jako veřejnou službu a ukládá za tím účelem určité povinnosti jak výrobcům léků (respektive držitelům rozhodnutí o registraci, tzv. MAH), a to v paragrafu 33, tak distributorům (v paragrafu 77). Novela zákona navrhovaná ministerstvem zdravotnictví oba tyto paragrafy modifikuje s deklarovaným cílem zlepšit a garantovat dostupnost léčivých přípravků pro pacienty. Jak ale ukážeme dále, výsledný efekt může být přesně opačný.

Zákon v současném znění ukládá výrobcům, aby případný výpadek léku (přerušení nebo ukončení dodávek) na trhu hlásili dva měsíce předem SÚKLu a uvedli jeho důvody. Za celou dobu, kdy zákon platí, nebylo přitom zahájeno jediné správní řízení s výrobcem za porušení této povinnosti. Přitom i ministerstvo zdravotnictví připouští, že se o výpadcích léků dozvídá pozdě. V novele proto navrhuje, aby po oznámení přerušení nebo ukončení dodávek dodal výrobce (MAH) na trh léčivý přípravek v množství odpovídajícím dvojnásobku průměrné měsíční dodávky. Pokud výrobce v posledních dvou letech uváděl dotčený léčivý přípravek bez přerušení dodávek, stačí, aby zajistil jednu průměrnou měsíční dodávku. Novelizovaný text má ovšem velký háček – týká se pouze registrovaných léků, které mají stanovenu úhradu nebo maximální cenu a nikoliv volně prodejných léků. To je nepochybně krok zpět.

To ovšem není jediná úleva pro výrobce. Zcela je vypuštěna jejich povinnost dodat léčiva distributorům, kteří se přihlásili k povinnosti veřejné služby, tedy je zrušen tzv. chráněný distribuční kanál. Ten je v § 33 odst. 4 nyní definován tak, že výrobce (tedy držitel rozhodnutí o registraci) je povinen: „zásobit každého distributora, který vůči držiteli rozhodnutí o registraci učiní písemné prohlášení, že léčivé přípravky požaduje pro péči o pacienty v České republice dle § 77 odst. 1 písm. h), léčivými přípravky v množství a časových intervalech tak, aby tento distributor disponoval léčivými přípravky v množství odpovídajícímu alespoň průměrné poptávce provozovatelů oprávněných k výdeji léčivých přípravků u tohoto distributora po dobu 2 týdnů…“

Ve Zdravotnickém deníku jsme opakovaně psali, že výše citovaný text byl do zákona o léčivech zakotven v roce 2019 proto, aby byl prostřednictvím vícekanálové distribuce zajištěn rovný přístup k léčivým přípravkům. Chráněný distribuční kanál zvyšoval jejich dostupnost především v malých nezávislých lékárnách. Bohužel SÚKL tuto povinnost dlouhodobě nevymáhal s odůvodněním, že je neurčitě definována dvoutýdenní poptávka. Důsledkem nedodržování a nevymáhání zákona je například i to, že je nyní významné procento léčivých přípravků ve finančním objemu určených veřejným lékárnám dodáváno prostřednictvím jediného dodavatele, který je zároveň provozovatelem lékáren. Podle zástupců nezávislých lékáren, s nimiž hovořil Zdravotnický deník, je této výhody v dostupnosti léků zneužíváno v marketinku a řetězcům umožňuje válcovat malé lékárny v neférové soutěži.

Zrušení chráněného distribučního kanálu provází také vypuštění povinností pro distributory, které s ním souvisejí. V §77 odst. 1 písm. h) je nově avšak neurčitě napsáno, že „distributor nesmí při objednávání jakkoliv zvýhodnit konkrétního provozovatele oprávněného vydávat léčivé přípravky“. Na této formulaci je zajímavé, že se týká pouze objednávek a ne už dodávek léků. Navíc k návrhu novely je připojena důvodová zpráva, kde se píše, že distributor i tak může nadále dodávat léky na základě vysoutěžených výběrových řízení například do nemocnic či „poměrně rozdělit dodávku léčivého přípravku, kdy není schopen uspokojit všechny objednávky.“ Z toho plyne, že distributor vlastně nakonec bude moci upřednostnit konkrétní lékárnu, když bude mít na dané léky uzavřenu smlouvu.

Stejně tak nová povinnost vytvářet a udržovat měsíční zásobu léku, který ministerstvo označí jako omezeně dostupný je nedotažená. Není totiž povinností výrobce toto množství distributorovi prodat.

Nejasně formulované a nedotažené formulace v zákoně tak ukládají povinnosti, které nakonec nebude nikdo plnit a co je ještě horší, nebude možné jejich neplnění ani postihnout.
Chráněný kanál měl drtivou podporu politiků

Tím, že ministerstvo zdravotnictví navrhuje vyškrtnout chráněný distribuční kanál, tedy výše zmíněný text § 33 odst. 4, staví se proti vůli drtivé většiny Sněmovny, která jej v roce 2019 schválila. Formálně tenkrát návrh předkládal poslanec KSČM Daniel Pawlas (byl předsedou podvýboru pro léčiva), ale z přítomných 155 poslanců pro něj hlasovalo 128, mimo jiné 59 poslanců Hnutí ANO, všichni přítomní poslanci ODS, KDU a SPD. Z velké části budou o současné novele rozhodovat titíž zákonodárci, pouze si od té doby prohodili vládní a opoziční roli. Už tenkrát ale platily stejné argumenty jako dnes.

Navrhované úlevy pro výrobce a distributory nakonec dolehnou na lékárny. Zrušením chráněného distribučního kanálu nemá možnost lékárna objednat lék pro konkrétní pacienty na základě své poptávky. Novela při zajištění rovnoměrného zásobování léky vychází z informací z minulosti, tedy ze sortimentu, který měla lékárna na skladě v posledních 12 měsících. Ovšem neřeší potřeby konkrétních pacientů, tedy budoucí poptávku. Nadále pak dává zelenou upřednostňování dodávek do určitých lékáren a zvýhodňuje řetězcové lékárny a nemocnice na základě smluvních závazků. Ostrouhají nezávislé lékárny, které se k některým lékům vůbec nedostanou.

„Česká lékárnická komora už ve vnitřním připomínkovém řízení dala připomínku, aby se chráněný distribuční kanál v paragrafech tomu odpovídajících nerušil, ale tato připomínka byla ministerstvem zamítnuta. Takže ve druhém kole jsme ji už neopakovali,“ řekl Zdravotnickému deníku viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

S novelou se ale nehodlá smířit Grémium majitelů lékáren. „S takto předloženou novelou prostě nelze souhlasit,“ uvedl v rozhovoru pro Zdravotnický deník předseda Gremia Marek Hampel. „Jak je možné, že jsou dneska rozlišovány lékárny, do kterých se dodávají léky, a do některých se prostě nedodají? Zajištění rovnoměrné dostupnosti v zásobování s léčivy je základním předpokladem rovného přístupu občanů k ochraně zdraví a zajištění odpovídající léčby. To nemá obdoby v žádné civilizované zemi. Pacienti se dnes nemohou dostat ke svým lékům a tato novela jím ještě tu možnost značně zkomplikuje,“ zlobí se. Podle Hampela například není v novele zajištěno právo distributora objednat léky od výrobce pro vytvoření rezervní zásoby a zcela chybí provázanost mezi výrobou a distribucí z hlediska udržováním zásob. Hampel také upozorňuje, že řada zákonem daných povinností je již v současně platném zákoně, jako příklad uvádí v tomto článku již zmíněnou povinnost výrobce hlásit přerušení dodávek léků do Česka dva měsíce předem. „Problém však je, že v Česku nejsou po dvou měsících léky a co nastane pak? Stát má vytvořit takové prostředí, aby u nás byl zajištěn dostatek léků a jejich rovnoměrné dodávky podle potřeb pacientů na celém území. Ne jen pro velká města a nemocnice či řetězce lékáren se svou distribucí,“ uzavírá předseda Grémia majitelů lékáren.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/0 ... odbornici/
Američanům chybí antibiotika a bojí se nadcházející sezóny respiračních nemocí. Jen špička ledovce, varují odborníci

Sezóna respiračních nemocí je za dveřmi a USA řeší nedostatek amoxicilinu, nejpředepisovanějšího antibiotika v zemi. Toho se lékárnám nedostává ve formě sirupu, který bývá preskribován dětským pacientům. Odborníci navíc upozorňují, že nejde jen o jeden lék, selhává systém a chybí například i léky na rakovinu. Co o problému soudí experti a jak by ho podle nich šlo řešit, zjišťovala americká CNN.

Amoxicilin ve formě kapslí a tablet podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zatím nedostatkovým zbožím není, ale výpadky sirupů jsou zásadní problém pro milióny amerických rodin s malými dětmi. Těm jsou tyto sirupy velmi často předepisovány, pokud je trápí streptokoky v krku, infekce hrudníku a dutin nebo bolesti uší, protože malé děti nemohou polykat pilulky. „Sezóna respiračních onemocnění přichází a tohle bude obrovský problém,“ řekl pro CNN David Margraf, vědecký farmaceutický výzkumník z University of Minnesota. Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by se situace měla zlepšit.

„Když dojde k těmto velkým nárůstům respiračních virových onemocnění, ušních infekcí a všech problémů, které přicházejí se zimními měsíci posledního roku nebo dvou, poptávka převážila to, co mohou naše dodavatelské řetězce vyrobit. Výsledkem je, že se nedostatek léků objevuje po celé zemi a ovlivňuje naše pacienty,“ řekl Rohan Khazanchi, pediatr a lékař z Brigham & Women’s Hospital v Bostonu.

Ten se svým kolegou Ryanem Brewsterem nedávno studovali klinické účinky nedostatku amoxicilinu z loňské zimy. Zjistili, že poté, co FDA v říjnu prohlásila amoxicilin za nedostatkový, jeho předepisování pokleslo o více než 90 procent, protože lékaři přešli na jiná antibiotika, často silnější – jako je augmentin a cefdinir. Ty ale mohou způsobovat závažnější vedlejší účinky a mohou přispět i k antibiotické rezistenci. Mohou také vytvořit dominový efekt, v případě že náhlá změna v poptávce vymaže zásoby substitutů.
Problém u léků, které nemají alternativu

Většina antibiotik se v USA vyrábí takzvaně na přidělení, což znamená, že si jich zákazníci (lékárny) mohou objednat pouze omezené množství. V době nedostatku léků alokace pomáhá zajistit, že žádný jednotlivý kupující nemůže uplatnit všechny dostupné zásoby. Ale také to znamená, že lékárny mohou zásoby rychle vyčerpat. Jak nicméně upozorňují experti, amoxicilin není nejhorším scénářem v případě nedostatku léků, v jeho případě totiž lékaři mají k dispozici jiná antibiotika, která mohou pacientům předepsat.

„To, co nás znepokojuje, je generalizovatelnost tohoto problému. Nejde o amoxicilin, jde o fakt, že máme nedostatek základních léků, které jsou generické a měly by být široce dostupné,“ vysvětlil Khazanchi. Někteří výrobci, jako Teva Pharmaceuticals, vidí důvod nedostatku léků spíše ve zvýšení poptávky než z jiných typických faktorů, jako jsou zpoždění ve výrobě nebo problémy se získáváním surovin. Sandoz, divize společnosti Novartis, která vyrábí generické léky, uvedla, že nízké ceny vytlačují výrobce z trhu a vytvářejí větší tlak. „Nedostatek léků se bude pravděpodobně nadále zvyšovat, pokud se nezačne řešit dynamika cen na trhu,“ míní Sandoz.

Z lékařského hlediska není u amoxicilinu tak silný pocit naléhavosti situaci zlepšit, protože existují alternativy, míní Laura Brayová z neziskové organizace Angels for Change, která se snaží nedostatek léků řešit. „Proto o tom lidé opravdu nemluví tolik jako například o chemoterapeutických lécích, kde neexistují žádné alternativy, ale hlavní příčina je stejná,“ dodala.

Celostátní nedostatek populárních léků proti rakovině je v současnosti problémem, který aktuálně řeší FDA spolu s farmaceutickými výrobci. Kvůli nedostatku 15 léků na rakovinu způsobených problémy s výrobou a dodavatelskými řetězci, nyní FDA úzce spolupracuje s výrobci léků na rakovinu na zvýšení výrobní kapacity.

Ačkoli FDA monitoruje a ohlašuje nedostatek léků, disponuje pouze omezenou pravomocí, jak situaci napravit. FDA v prohlášení uvedla, že sympatizuje s těmi, kteří jsou postiženi nedostatkem léků, a dělá, co může, aby těmto lidem pomohla. „I když agentura nevyrábí léky a nemůže vyžadovat, aby farmaceutická společnost vyrobila lék, více léku nebo změnila jeho distribuci, veřejnost by si měla být jistá, že FDA úzce spolupracuje s mnoha výrobci, agenturami a ostatní subjekty v dodavatelském řetězci, aby pochopil, zmírnil a zabránil nebo snížil dopad přerušované nebo zvýšené poptávky po určitých produktech,“ uvedl úřad ve svém prohlášení.
Hledá se člověk nebo instituce s odpovědností

Podle mnohých expertů, včetně Laury Brayové potřebují Spojené státy člověka nebo úřad ve vládě, který by dohlížel na zásoby léků a zajistil, že budou zajištěné dostatečné zásoby základních léků, když je Američané budou nejvíce potřebovat. „Vezměte si ministerstvo zemědělství. Pokud je jejich prací orientovat se v tom, jaké je globální využití obilí a kukuřice, výnosy kukuřice a obilí, a v tom, kolik bychom těchto surovin měli mít po ruce, aby se dal upéct chleba, abychom mohli mít sendviče, proč bychom neměli mít něco takového kvůli lékům?“ řekla Brayová.

S tím souhlasí i další odborníci. „Neexistuje žádná organizace, strana, vládní nebo nějaký jiný subjekt, který by byl individuálně odpovědný za monitorování celého dodavatelského řetězce. A tato nedostatečná viditelnost způsobuje problémy, protože prostě neexistuje žádná koordinace,“ řekl CNN Matt Christian, ředitel pro statistiky dodavatelského řetězce projektu US Pharmacopeia Medicines Supply Map.

Dalším navrhovaným řešením je poskytování lékových společností dotací nebo finančních pobídek – možná zaručujících velkoobjemové smlouvy – k výrobě levných a nezbytných léků. „Děláme to pro farmáře. Dáváme jim spoustu dotací, protože nechceme nedostatek jídla. A nyní musíme udělat to samé s léky,“ vysvětlil David Margraf.

Nedostatek léků není rozhodně jen americkou záležitostí, trápí také velké i malé země v Evropě, včetně České republiky. Postiženo nedostatkem léků je denně zhruba 1,5 milionu Němců každý den, odhadují tamní lékárníci. Francie na výpadky léků reaguje tím, že naplánovala přesunout výrobu zhruba padesáti vytipovaných léků na francouzské území, a to v co nejkratším čase.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... -polacich/
Dziennik Polityczny: Nové zbraně testované na Polácích?

Od začátku vojenské operace na Ukrajině byly tiskové zprávy plné spekulací o použití jaderných zbraní s působivou frekvencí. Většina analytiků se snaží dostat k pravdě budováním logických řetězců a vytvářením hypotéz o tom, kde a kdy bude použita.

Většina odborníků si však neuvědomuje, že použití chemických nebo biologických zbraní může způsobit neméně nebo ještě větší škody ekosystému regionu a celému lidstvu.

Pravděpodobnost použití nových typů zbraní je v současnosti velmi vysoká a vyhlídky pro celé lidstvo, včetně Poláků, jsou velmi mlhavé. Kromě toho bychom neměli zapomínat, že od roku 2012 působí na Ukrajině s velkým úspěchem americké výzkumné instituce, kde byly prováděny experimenty se zvláště nebezpečnými viry a konkrétními účinky některých patogenů a biologických patogenů na lidský organismus, zejména byl studován slovanský genotyp.

Potvrzují to náhlá vzplanutí vzácných a smrtelných chorob v tzv biolaboratořích. Mor, antrax, tyfus, cholera, tularémie, záškrt – všechny tyto nemoci se staly minulostí a zdánlivě byly poraženy, ale objevují se znovu ...

Je velmi pravděpodobné, že tyto případy vznikly buď únikem „choroby“ z biolaboratoře, nebo řízenou kontaminací oblastí za účelem sledování reakce člověka, rychlosti šíření patogenu a schopnosti zdravotnických zařízení reagovat na neobvyklé případy.

Činnost těchto organizací je přísně tajná a nelze ji zveřejňovat, protože je zcela v rozporu s mezinárodními dohodami. Analýza dostupných informací a monitoring médií však umožňuje dospět k závěru, že výše uvedené biolaboratoře byly evakuovány („ze známých důvodů“) z území Ukrajiny a pokračují ve své činnosti na území dalších zemí včetně Polska.

Není to tak dávno, co byla Polsko svědkem jejich činů. Za připomenutí stojí náhlé propuknutí epidemie Legionelly, která si podle oficiální verze vyžádala životy několika desítek (ve skutečnosti několik stovek) Poláků.

Všichni lékaři i odborníci svorně tvrdili, že šlo o nehodu a absurdní náhodu. Místem neštěstí je přitom Rzeszów, kde se nachází kontingent amerických vojáků a na místo neštěstí přijeli specialisté TSA, aby prý zjistili všechny okolnosti, co se stalo, ale ve skutečnosti aby nezávislým expertům zabránili případ vyšetřovat.

To vše je výsledkem krátkozraké politiky polské vlády, která staví zájmy USA nad zájmy národní a je ochotna své občany dodávat jako pokusná zvířata. Pokud PiS vyhraje volby, problém se jen prohloubí, protože žádný rozumný politik nebude chtít dělat společné obchody se státem, který dělá experimenty na vlastních občanech. V důsledku toho se Polsko stane vyvrhelem na kontinentu a neokolonií USA.

[Alchymista]

https://necenzurovanapravda.cz/2023/10/ ... a-zvirata/
10 věcí, které byste měli vědět o DNA a RNA vakcínách pro hospodářská zvířata

V současné době je v plném proudu očkování mRNA injekcemi zejména u hospodářských zvířat v USA, začaly se aplikovat zvířatům v Austrálii a Evropa by neměla zůstat pozadu.

Zásadní problém je, že požadavky na označování masa, které pochází ze zvířat ošetřených mRNA přípravky, byly v některých státech USA zamítnuty, což znamená, že ve stejném duchu se bude postupovat také v EU.

Každý konzument kupovaných živočišných výrobků (nepůjde jen o maso, ale i mléko či vejce), se tedy zřejmě dřív či později s mRNA v potravě setká – byť možná nevědomky.

I když se článek týká primárně USA, tak i z něj je přímo patrné, že jde o iniciativu OSN, přičemž EU již chystá zákony přijaté v USA doslova „okopírovat,“ což se ostatně děje i v jiných oblastech.

Je tedy dobré, když budeme o tomto nebezpečí vědět dřív než se konzumace neoznačeného masa, mléka a vajec od zvířat ošetřených mRNA vakcínami v tichosti schválí v EU, k čemuž dřív či později dojde.

1: Jaké různé termíny se používají pro veterinární biologické přípravky založené na DNA nebo RNA?

Ne všechny genetické technologie používané ve veterinární medicíně spadají do kategorií „mRNA vakcíny“ nebo „mRNA genové terapie.“ Při diskusi o genetických technologiích pro veterinární medicínu je třeba mít na paměti další termíny. Tyto termíny také zahrnují:

„Technologie částic RNA“
„Platforma částic RNA“
„DNA vakcína“
„DNA imunostimulant“
„Produkt platformy na předpis“



2: Jak fungují veterinární biologické přípravky založené na DNA nebo RNA?

V technologii částic RNA společnosti SEQUIVITY příslušný gen dává pokyny imunitním buňkám, které překládají sekvenci na proteiny, které fungují jako antigeny. To vyvolává imunitní reakci.

V technologii ExactVac DNA společnosti AgriLab je vakcína vyrobena sestřihem genu pro specifický antigen do bakteriálního plazmidu, který je pak replikován, purifikován a podáván, aby se dostal do cílových buněk, kde antigeny produkované plasmidy spustí imunitní reakci.

Bayerův DNA imunostimulant Zelnate sestává ze speciálního typu imunostimulační DNA obklopené lipidovým nosičem neboli lipozomem, který je pak pohlcen imunitní buňkou zvířete, kde se lipozom rozloží a odhalí DNA, a molekulární vzorec spojený s patogenem, DNA se váže na Toll-like receptory imunitní buňky a spouští imunitní aktivaci buňky.

3: Který úřad v USA schvaluje veterinární biologické přípravky?

Za schvalování biologických veterinárních léčiv, včetně vakcín a biologických látek založených na DNA nebo RNA, je odpovědná inspekční služba USDA pro zdraví zvířat a rostlin (APHIS) a její Centrum pro veterinární biologii. Zde naleznete seznamy v USA aktuálně schválených biologických veterinárních léčiv a biologických přípravků pro vodní živočichy .

4: Které biologické přípravky na bázi DNA nebo RNA byly schváleny pro potravinářská zvířata?

Existuje několik genetických technologií založených na DNA a RNA, které byly schváleny nebo podmíněny USDA pro použití u kuřat, krav, ryb a prasat (viz níže).

Kuře
V září 2015 obdržely Harrisvaccines podmíněnou licenci USDA na vakcínu proti ptačí chřipce na bázi RNA. Harrisvaccines používá svou jedinečnou technologickou platformu SirraVaxSM RNA Particle (RP), kterou lze aktualizovat tak, aby odpovídala současným a budoucím kmenům ptačí chřipky. V říjnu 2015 obdržela společnost Harrisvaccines smlouvu o skladování USDA na 48 milionů dávek své RNA vakcíny. V listopadu 2015 společnost Merck získala Harrisvaccines. V listopadu 2017 obdržely AgriLabs podmínečné schválení USDA za „první DNA vakcínu, která kdy byla schválena pro kuřata proti ptačí chřipce pomocí technologie ExactVac DNA společnosti AgriLabs s adjuvans ENABL.“ V lednu 2018 společnost Huvepharma získala AgriLabs. Vakcína Huvepharma proti ptačí chřipce založená na DNA má podmíněnou licenci na nejnovějším seznamu schválených biologických veterinárních léčivých přípravků APHIS.
Kráva
Imunostimulant DNA Zelnate od společnosti Bayer získal schválení USDA pro použití proti respiračnímu onemocnění skotu (BRD) v lednu 2014. Zelnate je první svého druhu DNA imunostimulant, který je spíše genetickým inženýrstvím než vakcínou nebo antibiotikem. Imunostimulant DNA společnosti Bayer je na nejnovějším seznamu schválených biologických veterinárních léčivých přípravků společnosti APHIS .
Ryby
DNA Vakcína Apex IHN pro lososovité Elanco proti viru infekční hematopoetické nekrózy (IHNV) obdržela schválení USDA a je na nejnovějším seznamu schválených vodních biologických přípravků APHIS. Technologie DNA společnosti Elanco využívá „relevantní genetické složky viru,“ které jsou vloženy do plazmidu a injikovány do svalu, načež plazmid dá pokyn buňkám, aby produkovaly antigeny, které spouštějí imunitní odpověď.
Prasata
V červnu 2014 se Harrisvaccines stala první společností v zemi, která získala podmíněnou licenci USDA pro svou vakcínu PEDv pro prasata na bázi RNA. V listopadu 2015 společnost Merck získala Harrisvaccines. Platforma „RNA Particle Platform“ společnosti Merck pro vakcínu proti koronaviru a epidemii průjmu prasat (PEDv) obdržela podmíněné schválení od USDA a tento produkt získal podmíněné schválení podle nejnovějšího seznamu veterinárních biologických produktů APHIS. V prosinci 2017 obdržely AgriLabs schválení USDA pro vakcínu proti prasečí chřipce na bázi DNA. V lednu 2018 Huvepharma získala AgriLabs. Vakcína proti prasečí chřipce ExactVac společnosti Huvepharma založená na DNA je na nejnovějším seznamu schválených biologických veterinárních léčivých přípravků společnosti APHIS .
V roce 2020 získala platforma vakcíny Huvepharma pro prasata založená na DNA od USDA jako „produkt platformy na předpis“, což umožňuje „výrobci aktualizovat genový insert v této vakcíně prostřednictvím urychleného procesu, aby reagoval na nové potřeby.“ DNA Huvepharma očkovací platforma má podmíněné schválení jako přípravek na předpis na nejnovějším seznamu schválených biologických veterinárních léčiv společnosti APHIS .
V roce 2020 a 2021 byly vakcíny Sequivity RNA od společnosti Merck pro kmeny prasečí chřipky používající „technologii částic RNA“ schváleny USDA a jsou na nejnovějším seznamu schválených biologických veterinárních léčiv APHIS .
Také v roce 2021 byla technologie částic RNA společnosti Merck podmínečně schválena pro použití jako „produkt platformy na předpis“ ze strany USDA a je zahrnuta na nejnovějším seznamu veterinárních biologických produktů APHIS .



5: Probíhá výzkum veterinárních biologických přípravků založených na DNA nebo RNA?

Probíhá řada studií genetických technologií na bázi DNA a RNA pro veterinární medicínu, které jsou popsány níže.

Bayer spolupracuje s BioNTech na vývoji mRNA vakcín a léků pro zdraví zvířat , květen 2016
Vývoj samoamplifikující mRNA vakcíny proti africkému a klasickému moru prasat, datum zahájení: 1. června 2021, datum ukončení: 31. května 2024
Vývoj vakcín na bázi mRNA pro heterosubtypovou ochranu proti virům infekční bronchitidy a infekční laryngotracheitidy , datum zahájení: 1. října 2021, datum ukončení 30. září 2023
Vývoj vakcíny mRNA pro nově se objevující onemocnění zvířat a zoonotické choroby, únor 2022
Nová technologie vakcíny mRNA pro prevenci bovinního respiračního syncyciálního viru, datum zahájení: 1. října 2021, datum ukončení: 30. září 2026
Nové technologie vakcín ve veterinární medicíně: předzvěst vakcín v humánní medicíně, duben 2021
Vakcíny ke snížení Salmonella Infantis u kuřat, datum zahájení: 1. září 2022, datum ukončení: 1. října 2024



6: Je možné, aby mRNA vakcíny u zvířat kontaminovaly maso, mléčné nebo vaječné výrobky?

Podle nedávné zprávy Epoch Times, prezentace USDA z roku 2014 o vakcinaci proti infekčním chorobám uvedla, že „platí povinné ochranné lhůty“ pro očkovaná hospodářská zvířata před porážkou pro lidskou spotřebu. Zvířata mohou být uvedena na trh až po uplynutí čekací doby.

Očkovaná zvířata nebo produkty z očkovaných zvířat se po stanovenou čekací dobu nesmí dostat do potravinového řetězce. Čekací doba je určena zemí, ve které je vakcína registrována, a je uvedena v licenci produktu.

Jak uvádí zpráva Epoch Times, USDA uznává, že mezi očkováním a porážkou pro lidskou spotřebu musí existovat čekací doba kvůli riziku kontaminace potravin.

Prezentace USDA se však nezabývá biologickými látkami založenými na DNA nebo RNA, ale pravděpodobně platí stejný standard pro čekací doby, jak dokazuje RNA vakcína společnosti Merck pro prasata, která uvádí: „Neporážet do 21 dnů po vakcinaci.“

Dr. Peter McCullough však poznamenává, že technologie mRNA je „mnohem dlouhodobější, než jsme si kdy dokázali představit. V lidském těle zůstává nezměněna po celé měsíce.“

Dr. McCullough se domnívá, že je možné, že technologie mRNA podávaná potravinovým zvířatům by mohla kontaminovat zásobování potravinami. Zpráva Epoch Times však nenašla žádné recenzované studie zabývající se přenositelností mRNA vakcín z hospodářských zvířat na lidi prostřednictvím mléka nebo masa.

Dr. Peter McCullough varoval, že vývojáři nových technologií veterinárních vakcín jsou zaslepeni poblouzněním molekulární biologie a ztratili ze zřetele bezpečnost biologických produktů v zásobování potravinami. Dodal, že si jsou vědomi možnosti vedlejších účinků na konzumenty.

Kromě toho Dr. McCullough vyjádřil obavy z přenosnosti a citoval nedávnou studii, která dostala mRNA do kravského mléka a konzumací mléka úspěšně podala vakcínu Covid myším.

Dr. McCullough si všímá významných etických problémů, které tento výzkum vyvolává, protože velká část veřejnosti má silné námitky proti mRNA v zásobování potravinami, zvláště když se to dělá tajně nebo s minimálním označením/varováním.

7: Existují požadavky na označování masa, mléčných výrobků nebo vajec, které mohly být kontaminovány veterinárními biologickými přípravky na bázi DNA nebo RNA?

Povinné označování masných, mléčných a vaječných výrobků neposkytuje informace o možné expozici veterinárním biologickým přípravkům na bázi DNA nebo RNA. USDA však vyžaduje označení „Bioengineered“ pro potraviny, které obsahují detekovatelný genetický materiál modifikovaný určitými laboratorními technikami, který nelze vyrobit konvenčním šlechtěním nebo jej nalézt v přírodě.

Označení „organický“ navíc USDA povoluje i pro mRNA vakcinovaná zvířata používaná pro maso, mléčné výrobky a vejce, i když požadavky uvádějí , že zvířatům nemohou být podávány hormony nebo antibiotika.

Dokument Agricultural Marketing Service z roku 2013 uvádí: „Ekologický dobytek musí být produkován bez genetického inženýrství.“ Stejný dokument však také uvádí, že „jen několik léků, jako například vakcíny jsou schváleny pro zvířata chovaná ekologicky.“

Navíc v mnoha případech není na etiketě jasně uvedeno, ze které země maso pochází. Požadavky na označování země původu (COOL) byly u hovězího a vepřového masa v roce 2016 odstraněny.

Požadavky COOL stále platí pro jehněčí, kozí, kuřecí a rybí maso. Kromě toho předpisy USDA pro maso, drůbež a vejce povolily označení „Produkt USA“ pro zvířata narozená a chovaná v jiných zemích a zpracovaná pouze ve Spojených státech.

V březnu 2023 však USDA navrhlo nové pravidlo, které by umožnilo označení „Produkt z USA“ nebo „Vyrobeno v USA“ používat pouze na masných, drůbežích a vaječných produktech, pokud pocházejí ze zvířat narozených, odchovaných, poražených a zpracovaných ve Spojených státech.

8: Které organizace stojí za touto agendou?

Podle zprávy Corey’s Digs byl Codex Alimentarius založen Organizací pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů (FAO) a WHO pouze za účelem „stanovit normy a směrnice pro všechny potraviny konzumované lidmi.“

Zpráva uvádí, že Kodex nemá pravomoc vytvářet zákony, „takže 189 členů zemí, z nichž 20 stojí v čele různých výborů, přijímá tyto ‚normy‘ a vytváří předpisy a zákony ve svých příslušných zemích. USDA, například, je hnací silou, která nejen řídí dodržování předpisů, ale také zajišťuje, že ostatní země (zejména evropské) je budou následovat.“

Codex Alimentarius hraje „klíčovou roli“ při zavádění nových technologií v rámci potravinářských norem, včetně „genetických úprav“ a „nanotechnologických aplikací v potravinářském sektoru“ a také „alternativních potravinářských proteinů.“

9: Co dělají zákonodárci, výrobci a dotčení občané, aby se ochránili před kontaminací potravin mRNA vakcínami?

Zákonodárci představili zákony v Arizoně, Idahu, Missouri, Jižní Karolíně, Tennessee a Texasu, které zakazují mRNA v mase nebo vyžadují zveřejnění na etiketách potravin. Zatímco legislativa v Missouri a Idahu selhala, v jiných státech pokračují snahy zabránit mRNA vakcínám v živočišné výrobě.

Obchodní skupina známá jako The Beef Initiative se zavázala, že její výrobci Beef Box „nebudou používat mRNA vakcíny u svých hospodářských zvířat.“ Partnery Beef Initiative je přes 100 výrobců a najdete je zde.

Advokát Tom Renz vedl státní hnutí za transparentnost a odhalení genových terapií mRNA v zásobování potravinami. Renz pomohl navrhnout Missouri’s HB1169.

Naomi Wolf z Daily Clout také bojuje za tuto věc. Doktor Peter McCullough v nedávných rozhovorech a publikacích na Substacku zvýšil povědomí o genetických technologiích používaných ve veterinární medicíně a potenciálních hrozbách pro zásobování potravinami .

10: Co s tím může udělat veřejnost?

Zůstaňte informováni a vzdělávejte ostatní sdílením těchto informací. Další zdroje na toto téma jsou uvedeny níže. Podporujte zákonodárce a skupiny prosazující transparentnost a zabraňující tomu, aby biologické látky založené na DNA nebo RNA vstupovaly do potravinové nabídky.

Zjistěte, co je ve vašem jídle a kdo ho vyrábí.

Nakupujte od pěstitelů, kteří se zavázali nepoužívat genetické technologie založené na DNA nebo RNA….

Článek ve formátu PDF https://media.mercola.com/ImageServer/P ... ck-pdf.pdf

Na závěr ještě poznámka k výše uvedenému – zejména k poslednímu bodu.

Jistě by nebylo od věci, kdyby existoval i seznam evropských zemědělců, kteří mRNA odmítají – a jejich zvířata jsou tedy „čistá,“ případně kteří budou tyto přípravky odmítat, jakmile se v EU plošně zavedou.

Lze totiž předpokládat, že EU odmítne vydat příkaz, který by chovatele zavázal zveřejňovat údaje o očkování mRNA přímo u prodávaných živočišných produktů…

Očkovanie prasiat proti moru ošípaných bolo zakázané...

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231007/dengu ... 94496.html
Horúčka dengue sa môže do konca roka 2030 rozšíriť do Európy a USA - WHO

Horúčku dengue prenášajú komáre Aedes aegypti, ktoré sa líšia od komárov Anopheles zodpovedných za šírenie malárie. Tieto komáre sú aktívne počas dňa aj noci a vyskytujú sa v interiéroch aj exteriéroch.
Keďže globálne teploty naďalej stúpajú, Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) vydala varovanie: Horúčka dengue, tropické ochorenie, je na pokraji endemického rozšírenia v niektorých častiach USA, Európy a Afriky v priebehu nasledujúceho desaťročia.
Horúčka dengue, choroba prenášaná komármi, už dlho sužuje juhovýchodnú Áziu a Latinskú Ameriku a každoročne spôsobuje približne 20 000 úmrtí. V posledných rokoch však došlo k osemnásobnému nárastu prípadov od roku 2000, pričom klimatické zmeny rozšírili životné prostredie komárov prenášajúcich horúčku dengue a rozrastajúce sa mestá poskytli tomuto hmyzu dostatok príležitostí na rozvoj.
Bangladéš v súčasnosti zápasí s najhoršou epidémiou horúčky dengue v histórii, pričom od januára bolo zaznamenaných viac ako 208 000 prípadov a 1 000 úmrtí. V Európe počet prípadov lokálne získanej horúčky dengue vlani prudko vzrástol a prekročil celkový počet prípadov za celé predchádzajúce desaťročie. Ojedinelé prípady boli hlásené aj v niektorých častiach USA vrátane Floridy a Texasu.

Medzi príznaky horúčky dengue patrí horúčka, svalové kŕče, nevoľnosť a v závažných prípadoch neznesiteľná bolesť kĺbov, vďaka čomu si vyslúžila prezývku "horúčka lámania kostí" ('bone-break fever'). Našťastie sa väčšina pacientov zotaví do dvoch týždňov a menej ako 1 % prípadov je smrteľných.

K dispozícii sú dve vakcíny: Vakcína Dengvaxia, ktorá je všeobecne schválená, ale vyžaduje predchádzajúcu expozíciu ochoreniu, a vakcína Qdenga, ktorá bola minulý rok schválená v Spojenom kráľovstve, EÚ a vo vybraných krajinách Južnej Ameriky a Ázie.
"Klinická starostlivosť je naozaj intenzívna. Vyžaduje si vysoký pomer zdravotných sestier k pacientom," varuje hlavný vedecký pracovník WHO Jeremy Farrar a vyjadruje osobitné obavy pre subsaharskú Afriku, kde sú zdroje často obmedzené.
Základná príčina tohto alarmujúceho šírenia horúčky dengue môže mať korene v neustálom zvyšovaní globálnych teplôt. Od 70. rokov 20. storočia sa teploty neustále zvyšujú, pričom povrch Zeme je v súčasnosti približne o 0,86 stupňa Celzia teplejší, ako je priemer 20. storočia. Tento trend, ktorého príkladom je 10 najteplejších rokov v histórii, ktoré sa vyskytli od roku 2010, je jasným dôkazom pretrvávajúcich výziev spôsobených zmenou klímy.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... ekarnikum/
Penicilin na příděl. Od Válka jen sliby, vadí lékárníkům

Běžně si lékárny objednávají léky od svých distributorů podle potřeby. Pokud má ale určitý lék výpadek, nemají šanci. V případě penicilinu byly ještě ve čtvrtek nabízené zásoby distributorů stále na nule.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ve čtvrtek pořádal tiskovou konferenci ve skladu léků, aby ukázal novou zásilku penicilinu a sdělil, že od srpna přišlo do Česka přes 200 tisíc balení tablet i sirupů. Podle lékárníků je však těchto léků stále nedostatek. „Ve svých lékárnách mám pár balení penicilinu, ale normální časy zatím nenastaly. Tato antibiotika se stále nedají objednat podle potřeb pacientů. Jsou na příděl,“ řekl předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Běžně si lékárny objednávají léky od distributorů podle potřeby. Pokud má lék výpadek, nemají šanci. V případě penicilinu byly ještě ve čtvrtek nabízené zásoby distributorů stále na nule. Lékárny si tak místo online objednávky mohou vytvořit záznam, tedy jakousi žádost, a pak čekat, jestli vůbec, kdy a co dostanou.

„Záleží na tom, kolik toho dostane distributor, který musí podělit více zájemců. Nám zatím dodává penicilin jediný distributor,“ prohlásil šéf Grémia majitelů lékáren Hampel.

Ve stejné situaci jsou např. podle zjištění deníku MF Dnes kromě nezávislých lékáren i nemocnice. „Penicilinová antibiotika pro ambulantní pacienty teď máme, bohužel je stále nelze standardně objednat u distributorů,“ potvrdil vedoucí farmaceut Krajské nemocnice Liberec Martin Mísař.

Podle něj se vše stále odehrává v modelu, kdy si lékárny vytvářejí záznamy u různých distributorů, kteří pak na požadavky reagují podle svých možností.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zopakoval, že pro zajištění léčiv dělá vše, co může, a to i nad rámec toho, co mu umožňuje současný zákon. Válek také zdůraznil, že v dalších týdnech a měsících dorazí další balení penicilinu. A připomněl také to, že jedná s farmaceutickými firmami o možné výrobě penicilinu v Česku a zvažuje i možnost budoucích dodávek léků z Jižní Koreje, Japonska či arabských zemí.

Pacienti, lékaři i lékárníci ale shodně tvrdí, že jeho slovům už moc nevěří. „Chápu, že je to politik a musí veřejnost uklidňovat, ale neměl by slibovat nesplnitelné, navíc pořád dokola. Někdy jsem v úžasu z toho, jaké fantazmagorie vypouští. Například, že nás brzy zahltí statisíce balení antibiotik z Jižní Koreje nebo že do roka a půl budeme vyrábět penicilin v Česku,“ uvedl jeden z farmaceutů pracující pro server lidovky.cz.

A šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel se s kritikou také nepáře. „Pořád slyšíme jen sliby, ale léky nejsou. Dobře víme, že antibiotika z Koreje nebudou, dokud tamní firmy nezískají evropské certifikáty. To by ale trvalo řadu let. A stejné je to i s výrobou penicilinu v Česku, kterou ministr sliboval v televizi do roka a půl. Podle mě je to jen další chiméra,“ prohlásil Hampel.

[Polite]

Primitivne robotnicke vedenie, komunisticki vrahovia totalitny stat to vedel vyrobit...
https://www.revuemediciny.sk/news/showN ... -republika
Súhrn: Dnes, keď sa naša republika znova otvorila svetu, a teda aj súťaži v biomedicínskom výskume, je možno vhodné napísať, čo sme dokázali s čase studenej vojny. Zabúdame totiž príliš rýchlo. Väčšina dnešných kolegov asi nevie, že bývalé Československo už v roku 1949 začalo s výrobou amorfného penicilínu a už koncom roka 1951 vznikol Výskumný ústav antibiotík, ktorého začiatočná činnosť bola zameraná hlavne na vypracovanie technológie výroby kryštalického penicilínu, prokaín-penicilínu, dibenzyletyléndiamíndibezyl-penicilínu, dietylaminoetylester penicilínu, penicilínu V a ostatných penicilínových prípravkov. Prelomovým rokom sa stal rok 1959 – desiaty rok výroby československých antibiotík. V tomto roku bolo k dispozícií deväť základných antibiotík: penicilín, streptomycín, aureomykoín, oxymykoín, tetracyklín, erytromycín, neomycín, fungicidín a syntetický chloramfenikol. Začala sa výroba antibiotík tiež nesterilným spôsobom a povrchovo bolo účelné zriadiť samostatné výrobne antibiotík na kŕmne účely.

[false_flag]

Neco mi říká ze klicove slovo je certifikaty v tom citovanem clanku vyse. Takze generickeho penicilinu bude habadej.. ale ten v česku smi byt jen od vybranych dodavatelu.. Naplivat na lidi co kvuli tomu utrpi poškození nebo zemřou. Zisk musi jit vyhradne a jedine do te spravne kapsy.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/1 ... personalu/
Německé lékárny budou omezovat provoz. Do konce dekády hrozí fatální nedostatek personálu

Na konci roku 2029 bude v Německu chybět až deset tisíc zaměstnanců, kteří by byli schopni pracovat v lékárnách. Do stejné doby bude nutné nahradit více než 28 tisíc lékárníků, důvodem bude demografické stárnutí. Pokud nedojde k obratu nastoleného trendu, německé lékárny budou muset omezovat provoz. Některé s tím již budou muset začít, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na materiál Spolkové lékárnické komory.

Od roku 2009 se v Německu nepřetržitě snižuje počet lékáren. Od stejné doby ale naproti tomu roste poptávka po kvalifikovaném personálu. V posledních deseti letech dokonce počet pracovníků lékáren vzrostl bezmála o deset tisíc (asi 16,5 procenta). Tento nárůst lze pozorovat ve všech typech lékáren, nejvíce pak v případě lékáren nemocničních (o 43,6 procenta).

Neúprosná demografie
Jenže tento trend se již obrací a do konce roku 2029 bude nutné nahradit bezmála 28,5 tisíce pracovníků, kteří odejdou, protože dospějí do důchodového věku. Jedná se přitom jen o počty pracovních míst přepočtených na plné úvazky. Ve skutečnosti bude muset být celkově nahrazeno asi 33,5 tisíce pracovníků v lékárnách.

Vzhledem k tomu, že do konce dekády stihne vystudovat jen asi 23 tisíc farmaceutů, bude v německých lékárnách chybět kolem deseti tisíc lékárníků, vyplývá z materiálu Spolkové lékárnické komory (ABDA – Bundesvereinigung Deutscher Apothekerverbände). Na konci roku 2019 totiž bylo 44 procent lékárníků ve věku 56 let nebo vyšším. A v příštích letech se nepříznivý demografický vývoj bude prohlubovat.

ABDA proto opět spustila masivní informační kampaň, jejímž cílem je motivovat mladé lidi ke studiu farmacie a následně si zvolit profesní dráhu lékárníka či lékárnice. A to včetně možnosti provozovat svou vlastní lékárnu. Vzhledem k tomu, že kampaň byla spuštěna loni v červnu, její případné plody budou vidět až s určitým časovým odstupem. Podle ABDA se však zdá, že kampaň byla dobře viditelná, takže mohla mít účinný dopad.

Omezení otvírací doby krátkodobě pomůže
Řešení problému s nedostatkem lékárnického personálu (včetně provozovatelů) je tedy dlouhodobého charakteru. Nicméně pokud má být řešen problém, který razantněji nastane až v horizontu šesti let, je namístě se jím zabývat již nyní.

Některé německé lékárny se však rozhodly, že svou nespokojenost s nedostatkem personálu dají najevo již nyní. V několika německých spolkových zemích totiž lékárny omezí svou otvírací dobu. Jedná se zejména o lékárny v Braniborsku, Meklenbursku – Předním Pomořansku, Sasku, Sasku – Anhaltsku, Porýní – Falcu a Severním Porýní – Vestfálsku, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Nová pravidla ABDA totiž umožňují, aby lékárny svou otvírací dobu zkrátily. Týkat se to bude především venkovských lékáren. „Zejména ve venkovských oblastech je častý nedostatek lidí. Pokud by došlo ke zkrácení otvírací doby, lékárny by mohly zůstat otevřené. Lékárna s mírně zkrácenou otvírací dobou je lepší než žádná lékárna – zvláště na venkově,“ uvedla mluvčí ABDA.

Lauterbach: Zjednodušíme podmínky pro vznik nových lékáren
Neutěšené personální situace v německých lékárnách si je vědom i spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). Přišel proto s plánem, jak tento problém řešit. Jádrem by mělo být usnadnit otevírání nových lékárenských provozoven.

Zásadním uvolněním pro zřizování pobočkové sítě by bylo odstranění nutnosti obsadit každou pobočku lékárníkem. Namísto lékárníka či lékárnice by bylo možné poradit pacientům s výběrem léku na dálku prostřednictvím telefarmacie, a to z mateřské lékárny. Podle Karla Lauterbacha by taková lékárna nemusela být vybavena ani laboratorním zázemím a otvírací doby by tím mohla být řešena mnohem flexibilněji, než je tomu dnes.

Karl Lauterbach si od (nejen) tohoto opatření slibuje, že podpoří především malé nezávislé lékárny, uvedl Deutsches Ärzteblatt. Ten také připomněl, že spolkový ministr zdravotnictví se v minulosti vyslovil proti lékárenským řetězcům a pro nutnost zachovávat konkurenci na trhu. „Spolková vláda nezastává stanovisko, že máme příliš mnoho lékáren nebo že trh potřebuje konsolidaci,“ zdůraznil Lauterbach.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20231018/russi ... 00701.html
Otázky Ruska týkajúce sa vojenského biologického programu USA na Ukrajine zostávajú nezodpovedané

OSN (Sputnik) - Otázky, ktoré Rusko položilo Spojeným štátom a Ukrajine v súvislosti s ich vojenským biologickým programom, zostávajú nezodpovedané a je potrebné sa nimi zaoberať, uviedol v stredu zástupca riaditeľa odboru nešírenia zbraní a kontroly zbrojenia ruského ministerstva zahraničných vecí Kosntantin Voroncov.
"Na naše opodstatnené otázky adresované Spojeným štátom a Ukrajine sme zatiaľ nedostali náležitú odpoveď. Zostávajú otvorené a treba sa nimi zaoberať," zdôraznil Voroncov počas zasadnutia prvého výboru Valného zhromaždenia OSN.
Voroncov poukázal na to, že Rusko poskytlo "množstvo dôkazov" týkajúcich sa vojenského biologického programu USA, a zdôraznil, že fakty týkajúce sa jeho realizácie na Ukrajine s podporou ministerstva obrany a pridružených subjektov si vyžadujú zvýšenú pozornosť.

"Projekty realizované v ukrajinských laboratóriách vedú k záveru, že komponenty biologických zbraní sa vyvíjali v tesnej blízkosti ruského územia," zdôraznil Voroncov.
Od marca 2022 Rusko opakovane obviňuje Spojené štáty, že na Ukrajine vykonávajú biologický výskum na vojenské účely. Rusko poukázalo na to, že až 30 biologických laboratórií na Ukrajine sa pravdepodobne podieľalo na výrobe biologických zbraní. Spojené štáty toto obvinenie odmietli.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... e-zkoumat/
Čínští vědci našli dosud nevídané viry, chtějí je zkoumat

Podle vědců existuje „vysoká pravděpodobnost“, že tyto viry infikují člověka, pokud někdy překročí druhovou bariéru. (Foto: Flickr)

Čínští vědci objevili na tropickém ostrově Hainan u jižního pobřeží Číny osm dosud nevídaných virů. Viry byly nalezeny u hlodavců a odborníci varovali, že pokud někdy překročí druhovou bariéru, mohou s „vysokou pravděpodobností“ nakazit člověka.

Objev učinili vědci, jejichž úkolem je připravit svět na budoucí pandemie. Na ostrově Hainan odebrali téměř 700 vzorků hlodavců a našli osm nových virů. Jeden z nich patří do stejné rodiny jako virus SARS-CoV-2, který způsobuje COVID-19.

Zjištění byla zveřejněna v časopise Virologica Sinica, který rediguje doktorka Shi Zhengli, vědkyně známá jako „netopýří žena“ díky své práci na netopýřích koronavirech. Vědci vyzvali k dalším pokusům s těmito viry, aby se přesně určilo, jaké by mohly být jejich účinky na člověka.

Podle deníku Metro News je časopis Virologica Sinica vydáván Čínskou společností pro mikrobiologii (CSM). CSM je spojena se státem přidruženou Čínskou asociací pro vědu a technologii, která „přijímá správní dohled“ od „ministerstva pro občanské záležitosti“ čínské vlády.

Nová studie analyzovala 682 análních a krčních výtěrů odebraných různým hlodavcům odchyceným na ostrově Hainan v letech 2017-2021. Tyto vzorky, které byly roztříděny podle konkrétních druhů hlodavců a místa výskytu na ostrově, byly následně odeslány do laboratoří k vyšetření.

Analýza odhalila řadu nových „nových“ virů, včetně jednoho nového koronaviru, který odborníci pojmenovali CoV-HMU-1.

Identifikace těchto nových virů slouží jako důrazná připomínka existence bezpočtu neidentifikovaných patogenů, z nichž některé mohou představovat potenciální riziko pro lidské zdraví.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/1 ... isterstvo/
Při příznacích nachlazení noste na veřejnosti roušku, apeluje ministerstvo

Během nachlazení nebo dalších nemocí dýchacích cest je podle ministerstva zdravotnictví optimální nosit na veřejnosti roušku. V dnešní tiskové zprávě jeho zástupci zdůraznili také důležitost mytí rukou a používání dezinfekce. Při cestování do ciziny, například na letištích nebo nádražích, doporučuje roušku či respirátor úřad preventivně. Počty pozitivně testovaných na covid-19 rostou od poloviny srpna, se začátkem podzimu navíc začala i sezona dalších nemocí jako je chřipka, RS viry nebo rhinoviry způsobující rýmu.

„Proti respiračním nemocem, které označujeme za nemoci z nachlazení, zatím žádné očkování není, ale protože se tyto nemoci šíří kapénkami, můžeme jejich výskyt sami ovlivnit vhodnými preventivními opatřeními,“ uvedli zástupci ministerstva zdravotnictví v tiskové zprávě.

Pokud lidé při podzimních prázdninách navštěvují starší příbuzné nebo osoby, které mají nějakou chronickou nemoc, je vhodné myslet na riziko nákazy, použít roušku či respirátor a častěji větrat. Ti, kteří využijí delší volno k cestování, by měli preventivně použít ochranu úst a nosu v hromadné dopravě, například v letadle, doporučuje ministerstvo.

„Optimální je nosit alespoň roušku, která částečně mechanicky brání nebo snižuje šíření patogenů,“ uvedl úřad. Zásadní je podle něj také hygiena rukou, jejich mytí mýdlem v teplé vodě nebo používání dezinfekčních roztoků či gelů.

Lidé, kteří se necítí zdravotně dobře, mají například rýmu, kašel, teplotu nebo bolesti svalů a kloubů, což mohou být příznaky chřipky i covidu, mají zůstávat doma. Pokud se s mírnějšími potížemi vydávají mezi lidi, mají si při kašli zakrývat ústa, přičemž se doporučuje kašlat do rukávu, ne do dlaně.

Od září je očkovaných téměř 160 tisíc
Za poslední měsíc mělo pozitivní test na covid v Česku více než 14 600 osob. Lidé se už nemusí testovat povinně, většinou tak s příznaky test nepodstoupí nebo si ho udělají sami doma. Pravidelně je nejvíc testů provedených zdravotníky v pondělí. Tento týden se jednalo o více než 5200 provedených testů, z čehož téměř 1300 bylo pozitivních.

Očkovat proti covidu se od začátku září nechalo téměř 160 000 lidí, což je asi 1,5 procenta populace. Podle odborníků je vhodné očkování podobně jako proti chřipce podstoupit každý podzim. Přesná data o počtech očkovaných proti chřipce dostupná nejsou, odhaduje se ale do deseti procent. Údaje za letošní rok ale lékaři hlásí a v budoucnu by měly být dostupné.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/1 ... edodrzuje/
Chráněný distribuční kanál má šest zemí v Evropě. V Česku se nedodržuje

Český zákon o léčivech stanovuje, že pokud se distributor zaváže dodávat lékárnám léčiva v rámci veřejné služby, je výrobce, respektive držitel rozhodnutí o registraci, povinen mu tato léčiva v příslušném množství dodávat. Jedná se o tzv. chráněný distribuční kanál (někdy také chráněný distribuční systém) a jeho zavedením se měly vyřešit nedostatky léků v některých lékárnách. Navzdory tomu, že v tuzemsku tento nástroj v zákoně máme zanesen, podle častých stížností provozovatelů nezávislých lékáren se nedodržuje a ani nevymáhá. Předkladatelé novely zákona o léčivech z něj nyní navíc chtějí tuto povinnost zcela odstranit. Kromě České republiky se tento institut nachází i v legislativách dalších pěti evropských zemí. Vyplývá to z údajů Evropské asociace distributorů ve zdravotnictví (GIRP). Zdravotnický deník se podíval na to, jakým způsobem je distribuce v těchto zemích upravena.

Chráněný distribuční kanál byl do zákona o léčivech vnesen s účinností od začátku prosince 2019 a podle důvodové zprávy tehdejšího legislativního návrhu byl zaveden kvůli tomu, že se lékárny již tehdy potýkaly s nedostatkem léčivých přípravků. Příčinou toho měl být jev, kdy někteří distributoři dodávali léčiva přednostně do lékárenských řetězců, s nimiž byli majetkově spřízněni. Druhým důvodem bylo, že některá léčiva měl k dispozici pouze jeden distributor, což znesnadňovalo dodávky v případě náhlých problémů a navíc velmi komplikovalo zadávání veřejných zakázek.

V Německu utahují šrouby
Ale zákonodárce míní a výrobce mění. Fakt, že povinnost výrobců dodávat pod hlavičkou veřejné služby léky distributorům ukládá zákon, však ještě neznamená, že tomu tak skutečně bude i v praxi. O nařčeních, že se zákon nedodržuje jsme psali již krátce po zavedení novely. A uběhly jenom dva roky a Česko čelilo patrně největšímu výpadku důležitých léků ve své novodobé historii. Zcela jasně se přitom ukazuje, že velké řetězcové lékárny jsou výrobci a distributory zvýhodňovány na úkor menších nezávislých lékáren mimo velká města.

Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se vždy při konfrontaci na toto téma bránily tvrzením, že znění zákona o léčivech je natolik nešťastné, že je prakticky nevymahatelné. Namísto debaty o změně formulace paragrafu do takové podoby, aby vymahatelný byl, je nyní na stole jeho úplné zrušení.

Přitom například v Německu, kde je povinnost dodávek ve jménu veřejné služby rovněž zavedena, jdou opačným směrem. Tamní zákon o léčivých přípravcích (Arzneimittelgesetz, zkráceně AMG) ukládá povinnost držitelům rozhodnutí o registraci zásobovat distributory tak, aby měli zásobu léčiv na zásobováním lékáren alespoň na dva týdny (stejná lhůta v současné době platí i v českém zákoně o léčivech). V Německu navíc nedávno povinnosti výrobců i distributorů rozšířili, respektive udělili státním orgánům více nástrojů k dohledu a kontrole zásob a distribuce, včetně možnosti stanovit u nedostatkových léčivých přípravků přídělový systém.

Hrozí až milionové pokuty
A institut veřejné služby u léků neplatí jen u našeho západního souseda. Ve Francii mají farmaceutické společnosti povinnost „vhodně a nepřetržitě zásobovat všechny oprávněné podniky vykonávající činnost velkoobchodního distributora, aby jim umožnili splnit povinnosti veřejné služby“. Rovněž distributor má povinnost v rámci veřejné služby zajišťovat nepřetržité dodávky na domácí trh. Pokud tak neučiní, hrozí mu dokonce sankce až dvou let za mřížemi nebo pokuta ve výši 150 tisíc eur (3,7 milionu korun).

Pokuta čeká i na provinilce v Belgii, a to až roční odnětí svobody nebo pokuta v maximální výši 15 tisíc eur (370 tisíc korun), pokud by nesplnil zákonné povinnosti vyplývající jednak z Královské vyhlášky o léčivech a jednak ze zákona o léčivech. Z něho vyplývá, že držitelé rozhodnutí o registraci jsou povinni distributorům (tzv. velkoobchodníkům poskytujícím veřejnou službu, VOD) a lékárnám zajistit dostatečné a nepřetržité zásoby léčivých přípravků, a to do tří pracovních dní. Pokud výrobce dodávky nevydá do stanovené lhůty a současně neoznámí ministerstvu zdravotnictví výpadek, hrozí mu sankce. Stížnosti v Belgii řeší zvláštní Federální agentury pro léčivé přípravky a zdravotnické produkty a je známo, že závazky vyplývající z veřejné služby skutečně vymáhá.

Povinnost platí na západ i na východ od nás
Podobný orgán, Národní agenturu pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky, mají i v Portugalsku. I jí jsou výrobci povinni hlásit přerušení dodávek, a to s dvouměsíčním předstihem. Zároveň pro ně platí zákaz odmítnout dodávat léky velkoobchodním distributorům, kteří mají žádosti o dodávky od vnitrostátních lékáren. Jinak zde institut veřejné služby funguje na principu „kontinuity služeb pro společnost“ a vztahuje se nejen na výrobce, ale také distributory a lékárníky.

Poslední ze zemí, kde funguje distribuce léčiv dle veřejné služby a zároveň jsou zdejší výrobci povinni léky dodávat distributorům, je Maďarsko. Za předpokladu, že byly splněny všechny zákonné požadavky, jsou výrobci povinni dodávat distributorům, distributoři lékárnám a lékárny pacientům.

Z pohledu tamního zákona mají distributoři právo na dodávky od výrobců a ti jsou tak odpovědni za zajištění toho, aby každý autorizovaný velkoobchodník s léky měl odpovídající možnosti distribuce. Tato povinnost pro výrobce platí pouze v případě, že velkoobchodník učiní prohlášení, že lék je potřebný pro pacienty v Maďarsku. Pokud by výrobce tento závazek nesplnil, bude předmětem vyšetřování ze strany národního úřadu pro hospodářskou soutěž. V roce 2013 bylo dokonce v zemi s jednou farmaceutickou společností vedeno soudní řízení, nakonec ale skončilo bez rozhodnutí.

Asociace distributorů chce unijní befel
Institut veřejné služby, jehož odstranění obsahuje česká novela zákona o léčivech, by byl patrně i v rozporu se zprávou Evropské komise Future-proofing pharmaceutical legislation – study on medicine shortages z prosince 2021, která povinnost držet bezpečnostní zásobu léčivých přípravků na úrovni výrobců i velkodistributorů představuje jako jeden z 16 klíčových doporučení.

K uzákonění povinnosti pro držitele rozhodnutí o registraci dodávat distributorům léčiva v minulosti opakovaně vyzvala i Evropská asociace distributorů ve zdravotnictví (GIRP).

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/video- ... or-turanek
VIDEO: Plazmidy ve vakcínách mohou kontaminovat naší DNA. Očkování se dá přirovnat k eutanázii, upozorňuje farmakológ, imunológ a vakcinológ profesor Turánek

Popredný český výskumník rekombinantných vakcín Prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc.,DSc. v rozhovore pre portál Paralelně komentuje nové skutočnosti o zložení vakcín na báze mRNA.

Jaroslav Turánek souhlasí, že důkazy o silné kontaminaci vakcín zbytky bakteriální DNA jsou zarážející a fakta kapacit v oboru jako je Sucharit Bhakdi (německý mikrobiolog), nebo skupiny předních výzkumníků a doktorů – Medical Doctors for Covid Ethics jsou pravdivá.


• Co jsou plazmidy?
• Vepíše se bakteriální DNA natrvalo do naší chromozomální DNA?
• Jaké dopady to může mít?
• Jsou očkovaní pokusnými králíky?
• Najdou se u nás další odvážní doktoři a výzkumníci, kteří vystoupí ze své komfortní zóny?
• Postavíme se proti WHO, která chce zavést povinné očkování po celém světě?

Depopulace na plné obrátky. Zastavme psychopaty ve vládě! Zastavme poškození lidstva!

Viac vo videu: https://rumble.com/embed/v3oy43m/?pub=4

Jaroslav Turánek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biochemie. Svůj vědecký život zasvětil farmakologii, vakcinologii a imunologii. Působil v několika výzkumných ústavech Akademie věd a ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství. V současnosti je vedoucím výzkumu a vývoje v soukromé společnosti C2P NEXARS. Vyučuje na několika fakultách Masarykovy a Karlovy univerzity. V posledních dvaceti letech zorganizoval dvanáct odborných konferencí, Připravoval 1. Československou konferenci covid-19, kde byl odborním garantem imunologické sekce. Ve volném čase se věnuje lukostřelbě, pěší turistice, ochraně přírody a studiu historie a kosmologie. V důchodovém věku, na který se pomalu chystá, si chce vedle svých koníčků naplno užívat také roli prarodiče.

pretrpte prvých päť minút videa...

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/1 ... ke-komise/
Kvůli přebujelé regulaci odejdeme jinam, varují výrobci inovativních léčiv před návrhem Evropské komise

Návrh farmaceutické legislativy, který letos v dubnu představila Evropská komise, výrobce inovativních léčiv přiškrtí, což se negativně podepíše jak na dostupnosti léků pro evropské pacienty, tak na ekonomice. Vyplývá to z nově publikované zprávy od společnosti Dolon, kterou si nechala zpracovat Evropská federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA). Dokument byl jedním z témat, o nichž na nedávné konferenci Value and Role of Incentives in Life Sciences (Hodnota a role pobídek v přírodních vědách) jednali nejen zástupci farmaceutických společností. Riskuje Komise, že výrobce svým návrhem z evropského trhu spíše vystrnadí?

Zpráva naznačuje, že změny, zejména v oblasti regulační ochrany údajů (RDP), mohou odradit investory, bránit inovacím a prohloubit rozdíly v oblasti inovací mezi Evropou a ostatními zeměmi, zejména USA a Čínou, které ji již nyní předčily. „Není žádnou novinkou, že schválení léku v Evropě trvá déle, protože nejde o jeden systém jako v USA. S těmito změnami se ta propast ještě prohloubí,“ zdůraznila bývalá viceprezidentka pro rozvoj společnosti AM Pharma Laetitia Szallerová na konferenci, kterou pořádaly čtyři národní asociace inovativního farmaceutického průmyslu – česká AIFP, švédská Lif, španělská Farmaindustria a belgická pharma.be.

Hrozí propad investic?
Stávající podoba návrhu by ve farmaceutické legislativě přinesla řadu změn. Podle zprávy společnosti Dolon by negativně zasáhly například evropské biotechnologické odvětví, zejména malé a střední podniky (tzv. SMEs, Small and Medium Enterprises), a to v takové míře, že by bylo ohroženo devět z deseti výzkumných projektů léčiv závislých na ochraně duševních práv, neboť by již nebyly ekonomicky realizovatelné. Navíc hrozí, že podíl Evropy na celosvětových investicích do výzkumu a vývoje se do roku 2040 sníží o třetinu (z 32 procent celosvětových výdajů na výzkum a na vývoj 21 procent), což představuje každoroční ztrátu investic do výzkumu a vývoje ve výši 2 miliard eur.

„Společnosti mají vůli zůstat v Evropě. Je však otázkou, zda si to budou moci dovolit. Pokud v EU nebudou mít jistotu, že si budou moci dovolit zaměstnance, hradit náklady klinických hodnocení nových léčiv nebo náklady řízení ke vstupu na trh, je otázkou, jestli budou jejich projekty v Evropě životaschopné,“ uvedla Szallerová s tím, že investorům nebude stačit pouze vidina toho, že se jim tržbami pokryjí náklady.

„Přizpůsobíme se jinde“
Ze zprávy vyplývá také to, že snížení regulační ochrany údajů z výzkumu a vývoje léků (RDP, Regulatory Data Protection), tedy zásadní součásti práv duševního vlastnictví u velké části moderních léčiv, sníží v příštích 15 letech motivaci investorů investovat do tohoto segmentu léčiv v Evropě o 55 procent. Navíc více než každý pátý projekt výzkumu a vývoje léčiv závislých na RDP by přestal být životaschopný. Podle zprávy Dolon by to odpovídalo poklesu 8 procent ze všech farmaceutických inovací v Evropě.

Viceprezident a globální ředitel pro oblasti vstupu na trh, veřejné záležitosti a udržitelnost společnosti Bayer Claus Runge to vidí jasně. „Když se podíváte na klinické studie, zjistíte, že v USA se jich provádí dvakrát více než v Evropě. V Číně se provádí dokonce třikrát více studií než v Evropě. Proč tomu tak je? Protože máme v EU přebujelou byrokracii a rozdílné regulace v jednotlivých členských státech,“ řekl. Zmínil i vysoké ceny energií, které prodražují výrobu v Evropě – konkrétně v Německu jsou prý energetické náklady na výrobu API (účinných látek) devětkrát vyšší než v Číně.

Návrh Evropské komise podle Rungeho ignoruje význam, jaký inovativní průmysl pro Unii má. „V evropském farmaceutickém průmyslu pracuje 840 tisíc lidí a třikrát tolik pracovních míst vytváří nepřímo. Toto odvětví zvyšuje obchodní přebytek hospodářství EU o 135 miliard. Často slýchávám, a i dnes to na v rámci diskuse padlo, že se výrobci novým pravidlům, která je ,přiškrtí‘, přizpůsobí. To je velmi znepokojující. Ano, nejspíš se přizpůsobíme, ale nemusí to být v Evropě,“ dodal jízlivě.

Duševní vlastnictví je podle manažera společnosti Bayer základem, na kterém stojí inovace v medicíně. „Současný návrh oslabuje regulační ochranu údajů, jednu z forem duševního vlastnictví, v celé EU, a tím podkopává farmaceutický výzkum a vývoj v Evropě,“ je přesvědčen. „Jsme odhodláni spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami na tom, aby se rozdíly mezi EU, USA a Asií spíše zmenšovaly, než zvětšovaly. Jako společnost s hlubokými kořeny v Evropě a s významným příspěvkem k evropskému výzkumu a vývoji se Bayer zasazuje o posílení stávajícího základu RDP,“ dodal.

Kresba černou tužkou?
Zpráva společnosti Dolon dále odhaduje, že návrh farmaceutického balíčku ve svém důsledku způsobí ztrátu 45 nových způsobů léčby vzácných onemocnění a Evropa přijde o 4,5 miliardy eur na výzkum. Část, která si na konferenci vyžádala pozornost hostů, se týká zúžení definice „neuspokojené zdravotní potřeby“ (UMN, Unmet Medical Need). Podle dokumentu by zpřísněná kritéria splnilo pouze 18 procent nedávno vyvinutých léčivých přípravků.

„To znamená, že některým oblastem, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes, HIV, onkologie, se nemusí dostat náležité pozornosti, kterou si zaslouží. A to znamená, že v konečném důsledku přijde na trh méně výrobků. Obraz, který se vykresluje, není pozitivní, a to zejména pro pacienty,“ varovala na závěr Szallerová.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HsBX8/zpravy-svet-c ... -informaci
Vysoké teploty, zduřelé plíce. Čínou se šíří respirační onemocnění, WHO chce víc informací

Nemocnice na severu Číny praskají ve švech. Oblastí se mezi dětmi šíří respirační onemocnění není jasné zda se jedná o novou vlnu covidu, jiné virové onemocnění, či zápaly plic. Vysoký nárůst onemocnění zaznamenala mezinárodní databáze onemocnění ProMed. Světová zdravotnická organizace, už požádala čínské úřady o více informací. Informuje například The Daily Telegraph.

„Velká spousta jich je hospitalizována. Nekašlají, ani nemají jiné symptomy. Mají jen vysoké horečky a zduřelé plíce,“ uvádí taiwanské FTV News. Epidemie si všiml mezinárodní systém ProMed. „Tato zpráva předpokládá, že se Čínou ve velkém šíří nediagnostikované respirační onemocnění. Není jasné, kdy se nemoc začala šířit,ale je nepravděpodobné, že by se tolik dětí tak rychle nakazilo. Zpráva neuvádí kolik dospělých se nakazilo, ale předpokládá, že někteří se nakazili ve školách,“ uvádí úvod ke zprávě. V samotné zprávě se hovoří o možném uzavření řady škol kvůli nedostatku žáků, úřady však podobné kroky odmítají a snaží se šíření informací o nákaze omezit. Omluvy z výuky se tak například netýkají nemoci.

„Šíří se to poměrně dost. První vrchol nastal od poloviny února do konce března, kdy byly rozšířené případy chřipky, druhý vrchol nastal v květnu, kdy dominovaly respirační viry a třetí vrchol započal v září,“ uvedl doktor Li Juchian z Pekingské dětské nemocnice. Řada lékařů dává nárůst respiračních onemocnění do souvislosti s ukončením drastických opatření proti covidu. Přesná příčina nárůstu není známa. Někteří lékaři mluví o epidemii bakterie Mycoplasma pneumoniae nebo epidemii přechozených plicních zánětů.

WHO statement on reported clusters of respiratory illness in children in northern China
WHO has made an official request to #China for detailed information on an increase in respiratory illnesses and reported clusters of pneumonia in children.
At a press conference on 13… pic.twitter.com/Jq8TgZjWNX
— World Health Organization (WHO) (@WHO) November 22, 2023

Vysokého počtu nemocných dětí si všimla už i Světová zdravotnická organizace. „Požádali jsme o další informace o současných trendech v rozšíření chřipky, Covidu-19, RSV a Mycoplasma pneumoniae a jejich zátěži na zdravotnický systém,“ uvedla WHO ke komunikaci s čínskými úřady.

Čína i WHO v minulosti čelily vážným otázkám ohledně transparentnosti informování o prvních případech covidu-19, které se vyskytly ve městě Wuhan na přelomu let 2019 a 2020, podotýká Reuters.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HG6jH/zpravy-svet-c ... -do-evropy
Záhadný zápal plic z Číny se už šíří Evropou. Napadá děti mezi 5 a 15 lety a seniory

Zápaly plic způsobené bakteriemi, které v poslední době ve větších počtech u dětí zaznamenali v Číně, se podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka objevily v jednotkách případů i v Evropě. Například v Nizozemsku je však nárůst případů zápalu plic dvojnásobný oproti minulému roku. ČR proto prověřuje dostupnost typu antibiotik, která na onemocnění účinkují. Bakterie Mycoplasma pneumoniae se běžně v Evropě vyskytuje, jde o respirační patogen. Způsobuje příznaky podobné viróze, jako jsou zánět horních cest dýchacích, horečka či bolesti svalů, ve vážnějších případech zápaly plic zejména u dětí nad pět let a seniorů.

Situaci podle náměstka Dvořáčka sleduje Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), informace si z Číny vyžádala i Světová zdravotnická organizace (WHO). "Jsou případy hlášené z Francie, Holandska a dalších států. Jedná se o jednotky," uvedl Dvořáček. Jde podle něj těžko rozlišit, zda jde o onemocnění touto bakterií, nebo jinou, která je v ČR běžná. "Co vidíme v nemocnicích, nejsou žádné signály o nárůstu a vzniku nějaké epidemie," dodal.

Podle Daily Mail ovšem například Nizozemsko však zaznamenalo alarmující nárůst nakažených touto nemocí. Nizozemští zdravotní experti tvrdí, že s nemocí potýkají už od srpna. Současně počet nakažených rychle stoupal. Většina případů byla u dětí ve věku od pěti do čtrnácti let. Na zhoršení situace také poukazuje větší počet lidí, kteří navštěvují svého praktického lékaře se zápalem plic.

V týdnu končícím 19. listopadem podle údajů NIVEL (Nizozemský institut pro výzkum zdravotnických služeb) graf ukazuje, že 103 z 100 000 dětí ve věku od pěti do čtrnácti let bylo diagnostikováno se zápalem plic. Profesor Ian Jones, virolog na univerzitě v Readingu, řekl, že není jasné proč Nizozemsko zaznamenává nárůst případů zápalu plic. „Mohla by to být místní sezónní epidemie, která se náhodou shoduje s případy v Číně," dodává.

Jenže výskyt zápalu plic je skoro dvakrát vyšší než v uplynulém roce a asi o čtvrtinu narostly počty nemocných i vzhledem k týdnu, který končil 12. listopadem. Píše o tom například britský The Sun.

Podle odborníků se Čína po úplném uvolnění protiepidemickch opatření souvisejících s covidem-19 potýká s nárůstem jiných nemocí podobně jako loni na podzim Evropa. Infektolog Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole na síti X napsal, že proti klasickým zápalům plic, které způsobuje například bakterie pneumokok, je onemocnění obvykle mírnější. Na vážnější se používá typ antibiotik, takzvané makrolidy.

Případy pneumonie v Číně. Zatím se neví příčina, ale mluví se o bakterii Mycoplasma pneumoniae. Jde o tzv. atypickou bakterii, která způsobuje příznaky podobné viróze (zánět horních cest dýchacích, horečka, bolesti svalů), v těžších případech zápal plic. Klasicky se označuje jako…
— Marek Štefan (@infektolog) November 23, 2023

"Zejména v Asii však stoupá rezistence na makrolidy, lékem volby je pak doxycyklin nebo alternativně fluorochinolony," uvedl. Antibiotická resistence je odolnost bakterie na konkrétní antibiotikum, která se může v Asii a Evropě lišit. "Každopádně na mykoplazmu nepůsobí peniciliny ani další ATB ze skupiny beta-laktamů," uvedl Štefan.

senioryČínská vláda tento týden oznámila sérii opatření, která mají bránit dalšímu šíření respiračních onemocnění v zemi. Cestujícím přijíždějícím do Číny by se měla na hranicích změřit teplota, přísnější prevence a kontroly by měly být také ve školách a v domovech pro seniory, uvedla podle agentury DPA čínská vláda. Čína i Světová zdravotnická organizace (WHO) v minulosti čelily kritice týkající se nedostatečné transparentnosti při informování o prvních případech covidu-19, které se vyskytly ve městě Wu-chan na přelomu let 2019 a 2020.

Beijing families line up at a hospital after an increase in respiratory illnesses among kids
The World Health Organization has requested China provide details on an increase in respiratory illnesses and reported clusters of pneumonia in children. A doctor in Dalian, China, told… pic.twitter.com/M9eOtOn4kc
— Camus (@newstart_2024) November 23, 2023

ECDC proto pravidelně monitoruje informace ve veřejném prostoru i v zemích mimo Evropu. Ve svém hlášení z pátku minulého týdne k případům zápalů plic u dětí v Číně uvedlo, že čínská národní zdravotní komise informovala o případech 13. listopadu, 23. listopadu pak doplnila další informace na žádost WHO.

Znepokojující nárůst a grafy donutily WHO, aby vyzvala Čínu ke sdílení údajů o pacientech a nedávných trendech v cirkulaci virů. WHO apelovala na Čínu, aby se lidé společensky distancovali, zůstali doma, když jsou nemocní, a nosili roušky. Čína však trvala na tom, že za propuknutí nemoci není zodpovědný žádný nový patogen, místo toho vysvětluje vlnu případů k nárůstu standardních sezónních nemocí. I přesto, že se přiklání WHO k vysvětlení Číny, Agentura pro zdravotní bezpečnost Spojeného království (UKHSA) však v pátek nevyloučila, že za propuknutím je nový virus.

"Od května byl v Číně detekován nárůst ambulantních konzultací a hospitalizací dětí do nemocnic kvůli Mycoplasma pneumoniae a od října 2023 kvůli RSV, adenoviru a viru chřipky," uvedly podle ECDC čínské zdravotní orgány. Nezaznamenaly žádné nové nemoci ani netypické projevy. Nárůst je podle nich dřívější, než je v chřipkové sezoně obvyklé, ale vzhledem ke zrušení proticovidových opatření to odborníci očekávali.

https://sk.wikipedia.org/wiki/Mykoplazma

[Kalinac]

Ohio se stává prvním státem, který hlásí nárůst dětské pneumonie uprostřed prudkého nárůstu případů v Číně

Ohio se stalo prvním americkým státem, který hlásí záhadný nárůst dětských zápalů plic, protože případy v Číně prudce rostou.
Zdravotní okres Warren County ohlásil od srpna 142 případů onemocnění mezi dětmi, uvádí se v tiskové zprávě.
To je nad průměrem okresu a splňuje definici ohniska podle ministerstva zdravotnictví v Ohiu.
Úředníci si však nemyslí, že by se jednalo o nové respirační onemocnění, ale "spíše o velký nárůst počtu případů zápalu plic, které se běžně vyskytují najednou".
Nemoc se rozšířila do několika školních obvodů a průměrný věk nemocných je 8 let, uvedl místní zdravotnický obvod.

https://nypost.com/2023/11/30/news/ohio ... -in-china/


Neschopná Amérika ... neumí ani pohlídat nezbedné malé Čínany, aby na Amériku nekašláli

[Grif]

Starší dokument stále platný,ve formě PDF.Dokument obsahuje tabulky.

ANTIBIOTICK Á LÉČBA BAKTERIÁLNÍCH ZÁNĚTŮ PLIC
Milan Kolář
Ústav mikrobiologie FNO a LF UP v Olomouci
V předloženém sdělení jsou formulovány terapeutické přístupy k pacientům s bakteriálními záněty plic v nemocničním i komunitním prostředí.
Klíčová slova: bakteriální pneumonie, antibiotická léčba.
ANTIBIOTIC THERAPY OF BACTERIAL PNEUMONIAS
The presented report formulates therapeutic approaches to patients with both hospital and community acquired bacterial pneumonia.
Key words: bacterial pneumonia, antibiotic therapy.
Klin Farmakol Farm 2006; 20: 97–99

https://www.klinickafarmakologie.cz/pdf ... /02/09.pdf
To je ale zvláštní,že se šíří dětská pneumonie,zrovna když chybí dětská antibiotika na léčení plicních infekcí.Kolika lidem to asi dojde?

[false_flag]

Jo je to hodne zvlastni kdyz vam řeknu ze 3 dny zpatky jsem v lekarne bez receptu koupil vyrobek z EU.pro deti. na bazi azitromycinu za 70Kč... bez receptu. Jen se lekarnice zeptala jak je dite stare..
A pak mi povidejte ze nedostatek u Vas neni umely...
Amoxicilin nezabral..