Historie, kterou nás neučili...

[palo satko]

Keby za socika rozhodoval štat, tak je tu dodnes. Bohužial nerozhodoval Štrougal ale Bilak. O všetkom rozhodovala komstrana.

[kenavf]

komstrana bol štát

[zmiri]

Stát je nehmotný. Nemůže nic dělat. Vždy rozhodují lidi. Taky proto politika vypadá tak, jak vypadá. A ani strana nic nemůže, taky je nehmotná, neživá....

[Skeptik]

L'État, c'est moi
"Stát jsem já."

Říkával Ludvík XIV. A měl pravdu.
Stát je ten, kdo Státu vládne. Ten určuje jak bude stát vypadat a jaká ideologie mu bude vládnout.

U tzv. "demokracií" je to stejné, jen o vládu spolu soutěží dva gangy, nenechme se mýlit tím, že formálně může existovat několik politických stran, nakonec se vždy rozdělí na Vládní gang a Opoziční gang.
Demokracie a totalita se pak liší tím, zda boj o Stát probíhá veřejně (tj. za účasti veřejnosti, která rozhodně které politické strany budou tvořit vládnoucí gang) a nebo neveřejně (tj. uvnitř státního gangu, kde o moc bojují jeho členové).
Krásně je to patrné na tzv. Pražském jaru, kdy došlo k rozkolu státního gangu (tedy primárně KSČ). Pražské jaro nebylo o nějaké změně systému natožpak odmítnutí vedoucí role Strany. O tom nikdo ani neuvažoval. To jen Mladokomunisté, do té doby tvořící Opoziční gang převzali vládu od Starokomunistů a stali se Vládnoucím gangem. Jenže Starokomunisté se odmítli stát Opozičním gangem a požádali hegemona o pomoc. Ten zprvu zasahovat nechtěl, ale když se na něj začali obracet i Vládnoucí gangy jiných zemí "Tábora míru", kde také hrozil nástup Mladokomunistů, podvolil se z obavy, že se mu Impérium rozpadne. A tak si "udělal pořádek".

Stát i Strana tedy v žádném případě nejsou nehmotné kategorie.
Stát i Strana jsou lidé kteří je tvoří resp. kteří jim vládnou.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/terezianske-sk ... o-dekovat/
Tereziánské školské reformy: posmívat se, nebo děkovat?
IVO STREJČEK

Letošní předvolební debaty si stavu českého vzdělání sice všímají, jejich zájem se ovšem soustřeďuje na problémy povrchní nebo jen zdánlivě podstatné. Čím častěji se jednotliví budoucí ministři či ministryně školství předhánějí v předkládání návrhů, které prý české vzdělávání „konečně přivedou do 21. století“, tím častěji používají ke zdůvodnění svých, většinou velmi sporných, nápadů snadnou argumentační berličku: „Snad tu nechceme napořád školství Marie Terezie“. Používají tuto výmluvu tak často, až bychom se měli objektivně zamyslet, čím ony tereziánské školské reformy skutečně ve své době byly, v jakém kontextu společenském, hospodářském a kulturním vznikaly, a co v důsledku znamenaly nejen pro rakouské mocnářství, ale také pro české země. Možná bychom nad „školstvím za Marie Terezie“ posléze snad méně ohrnovali nos.

Školské snahy Marie Terezie byly první ucelenou a systematickou snahou o povznesení vzdělanosti nejširších vrstev obyvatelstva. Tyto snahy bývají tendenčním historickým výkladem nedávných desetiletí považovány jen za úsilí o vštěpování základní kázně v nejútlejším věku, o posílení role státu a císařského dvora nad obyvateli rakouských zemí, či nejvhodnější cestou k podrobení se vojenské disciplíně. Tento jednostranný a velmi mechanický výklad je pravděpodobně to jediné, co budoucím českým ministrům/ministryním školství v jejich hlavách zůstalo. Škoda, nebo neomluvitelné?

Snahy Marie Terezie a jejích osvícenských spolupracovníků zásadně reformovat rakouský vzdělávací systém probíhaly v době, kdy obecné pojmy jako stát, společnost, národ, lid, rodina, hospodářství, kultura, dokonce i civilizace nabývaly podobných významů, s jakými jsme zvyklí je spojovat dnes my. Tereziánské školské reformy (a nejen ty) signalizovaly ve střední Evropě nástup nových osvícenských myšlenek prosazovaných i garantovaných absolutistickou vládou. Vytržení vzdělání z rukou církve a jeho předání do státní správy bylo součástí významného reformního procesu modernizace státu a společnosti.

Zavedení doporučené školní docházky (později povinné) pro děti od šesti do dvanácti let s povinností výuky trivia (čtení, psaní, počítání) zvýšilo významně úroveň základní vzdělanosti obyvatel rakouské monarchie. K prosazení tohoto cíle bylo třeba vypracovat jednotnou metodiku. K jejímu vytvoření přizvala panovnice zaháňského probošta Johanna Ignáce Felbigera (odtud obvykle nazývaná Felbigerova školská reforma). Ten sepsal pro výuku v mocnářství závaznou a rozsáhlou Knihu methodní, která určovala povinný obsah vzdělání. Felbigerova metodika vnesla do systému vzdělání řád i přijatelnou ucelenost a dílčím způsobem ovlivnila i myšlení odborných vědeckých pedagogů na nejméně sto padesát let dopředu – včetně reforem Thunovy (1850), a zejména Hasnerovy (1869).

Tereziánské reformy zřídily tzv. Normální školy, jakési přípravky pro budoucí učitele. Příprava budoucích učitelů byla vůbec ohromným průlomem, neboť vzdělávání do té doby bylo výhradně v rukách církve. V obcích byla „škola“ svěřována buďto místnímu faráři nebo lidem jako vysloužilí vojáci. Došlo k postátnění gymnázií a univerzit. Do osnov byly zahrnuty osvícenské vědy o státu, politické vědy o financích a hospodářství, dějepis (již směle odkazující k antickým kořenům evropské civilizace), přírodní nauky a nauky o využití nejnovějších vědeckých poznatků a osvědčených hospodářských postupů. Univerzita se stala státní institucí vychovávající kvalifikované zaměstnance pro zajištění chodu jednotlivých úrovní státu a jeho administrativního systému, skrze kvalitní výuku technických věd se stala zdrojem i vysoké úrovně technického vzdělání. Tereziánské (a později i josefínské) uvažování o školství bylo předpokladem rychlé industrializace Rakouska a modernizace jeho státního aparátu.

Tereziánské a josefínské školské reformy zásadně ovlivnily i vývoj českého osvícenského myšlení (Jiráskova ohromující historická freska F. L. Věk je tomu mimořádně kvalitním příkladem). Stále intenzivněji se prosazující myšlenky osvícenského absolutismu umožnily v Čechách záchranu a postupnou obnovu téměř již zaniklého českého jazyka (v té době používaného jen na úrovni vesnického obyvatelstva) a ve městech tak posílily český živel přicházející z venkova. S rozvojem jazyka a obecných čtenářských dovedností bylo jen otázkou času, kdy budou k dispozici i česky tištěné a psané knihy. Třeba Krameriova Česká expedice, pro podporu a rozvoj českého vědomí tolik cenná, tak za mnohé vděčí osvícenským tereziánským reformám.

Tereziánský stát usiloval o to, aby měl vzdělané, zdravé a nezávislé obyvatele, kteří zajistí nejen jeho chod, ale přispějí k rozvoji jeho bohatství a síly. Prostředkem k naplnění tohoto cíle se stala modernizace všech oblastí života – školství, soudnictví, hospodářství i duchovních záležitostí.

„Školství za Marie Terezie“, ono školství, kterému se soudobí čeští kvaziliberálové a progresivisté tolik posmívají, bylo úžasným počinem tehdejší císařovny, který ve svých důsledcích napomohl obnovit existenci českého národa a jeho jazyka. Skrze růst vzdělanosti nejširších vrstev českého obyvatelstva připravil základy pro rozvoj jeho hospodářské a kulturní úrovně jako důležitých předpokladů vzniku budoucího úspěšného svobodného československého státu.

Že si tyto souvislosti dnešní a budoucí čeští ministři/ministryně školství neuvědomují, je neomluvitelné! Že se jim navíc vysmívají, by je mělo diskvalifikovat od jakékoli správy naší země!

[kenavf]

Již zítra.

Mnozí očekávají od Masaryka moudrá slova nebo předtuchy, možná varování před blížící se válkou nebo hrozbou přicházející z Ruska,“

Možná varoval pred Putinom.

Masarykův vzkaz generacím bude slavnostně odpečetěn v pátek v deset hodin dopoledne na zámku Lány..
...Živý přenos bude vysílat Český rozhlas.

https://www.denik.cz/z_domova/posledni- ... media.html

[Kolja]

Možná nějaká agitace před volbama? I Masaryka aktivují

[Skeptik]

Korespondenční volba?

Hlas pro SPOLU

[Alchymista]

Len to kapánek nedomysleli - prihlásilo sa len okolo 20 tisíc voličov

[Hektor]

Text Masarykovho odkazu “pozor na Nemcov” “ Británia a Francúzsko nás zradia” “ neverte Hitlerovi”
Médiá : Masaryk prorocky varoval pred Ruskom a Putinom.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/09/zr ... il-o-stat/
Budou se přepisovat dějiny? Zákon o prezidentu Benešovi čelí návrhu na zrušení

Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení zákona, podle kterého se druhý československý prezident Edvard Beneš zasloužil o stát. Není ale jisté, zda se návrhem bude zabývat. Podal jej totiž spolek, zatímco podle zákona o ÚS mohou přímo navrhovat zrušení právních předpisů jen prezident a skupiny poslanců či senátorů, za specifických okolností pak soudy nebo další navrhovatelé. Soudkyní zpravodajkou je Daniela Zemanová.

Zákon o zásluhách Edvarda Beneše se stal součástí právního řádu z iniciativy levicových poslanců v roce 2004. Tvoří jej jediná podstatná věta: Edvard Beneš se zasloužil o stát.

Podobný zákon schválil už prvorepublikový parlament. Týkal se prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1990 se Federální shromáždění usneslo, že v jeho budově má být pamětní deska, podle které se o společný stát Čechů a Slováků zasloužil také Milan Rastislav Štefánik. V roce 2012 pak přibyl další stručný zákon, podle kterého se Václav Havel zasloužil o svobodu a demokracii.

Schvalování zákona o Benešovi provázela živá politická debata, která se dotýkala Benešovy role v událostech let 1938, 1945 a 1948 nebo poválečného odsunu Němců. Sněmovna musela přehlasovat Senát. Tehdejší prezident Václav Klaus zákon ani nepodepsal, ani nevetoval. Později řekl, že veto neuplatnil, protože by se tím v podstatě přihlásil k útokům, které jsou na Beneše vedeny doma i v cizině.

Kdo je Spolek Primer?
Návrh k ÚS podal Spolek Primer, který má zapsané sídlo v Mladé Boleslavi a na internetu nelze dohledat jeho webové stránky. Podle stanov dostupných ve spolkovém rejstříku je cílem spolku zejména organizovat kulturně-společenské akce pro propagaci opomíjených a drobných historických artefaktů, léčivých rostlin, sportu a jiných volnočasových aktivit.

Beneš žil v letech 1884 až 1948. Za první světové války s Masarykem v zahraničí pracoval na vzniku samostatného Československa. Po roce 1918 se stal ministrem a výrazně ovlivnil směřování československé diplomacie mezi světovými válkami. V letech 1935 až 1938 byl prezidentem. Poté, co abdikoval během mnichovské krize, odešel do exilu a vedl zahraniční odboj. Po druhé světové válce byl znovu zvolen prezidentem, ovšem v nových poměrech, pod sílícím tlakem komunistů. Po únorovém převratu v roce 1948 abdikoval a v září téhož roku zemřel.

[kenavf]

1.9.1939 Nemecko napadlo Polsko, za dva týždne ho napadol aj Sovietsky zväz.
Francia a Británia vyhlásili následne Nemecku vojnu.
Otázka:
Vyhlásili Fr a GB nejaký aspoň formálny protest aj Sovietskemu zväzu?(ako na to reagovali?)

[Skeptik]

Německo napadlo Polsko 1.9.1939.
Francie a Velká Británie vyhlásily válku Německu 3.9.1939, ale fakticky neudělaly nic.
16.9.1939 byla rozmetána polská armáda a Polsko fakticky prohrálo.
SSSR napadl Polsko 17.9.1939.
Francie a Velká Británie již nijak nereagovaly.

[modrak]

Tuším vylúčili ZSSR zo spoločnosti národov. A nejaké sankcie.

[kenavf]

Sovietsky zväz bol v roku 1939 vylúčený zo Spoločnosti národov (predchodca OSN) kvôli jeho agresii voči Fínsku počas Zimnej vojny. ZSSR vstúpil do Spoločnosti národov až v roku 1934, no po napadnutí Fínska v novembri 1939 bol vylúčený.

[tiger]

Pri čítaní vyššie uvedených postov ma napadla myšlienka SVO. Rusko na U vyhlásilo SVO, teda nie oficiálnu vojnu. No a každá vojna raz skončí prímerím/kapituláciou. Už sa toho nedožijem, ale ako budúci historici budú hodnotiť tento konflikt? Vyhlásenie vojny versus mierová zmluva. To má právne attributy. Ale SVO nemože skončiť mierovou zmluvou, pokiaľ nebola vyhlásená vojna./ je to len úvaha/.

[Skeptik]

Je jedno, co Rusko vyhlásilo.
Je to válka. Jenže války se už tak 100 let nevyhlašují.

Jak to budou hodnotit historici závisí od toho, kdo vyhraje resp. ke komu budou cítit sympatie.
Fakta jsou ale taková, že tato válka vypukla jako Ukrajinská občanská válka poté, co ti co dnes v Kyjevě vládnou násilím svrhli demokraticky zvoleného prezidenta a parlament a chopili se moci, což východní část státu odmítla akceptovat a povstala.
Následující občanská válka se táhla 8 let, přičemž tím kdo neplnil dohody byla většinově opět vláda v Kyjevě.
Rusko, aby pomohlo soukmenovcům, kteří byli slabší a v případě porážky jim hrozil minimálně exodus, spíše však genocida, uznalo nové vzniklé státy (s ruským obyvatelstvem), uzavřelo s nimi smlouvu o vojenské pomocí a přišlo jim na pomoc.
Ano, poněkud účelové, nicméně plně v souladu s mezinárodním právem.

Break, break

Je tady až neskutečná podoba s jinou historickou událostí

1835 ... Mexiko zrušilo platnou ústavu a ořezalo novou ústavou práva anglických osadníků v Texasu. Těm se to nelíbilo a vyhlásili povstání a samostatnost (jako 2014 na Ukrajině).

1835-1836 probíhala první horká fáze povstání (jako 2014-2015 na Ukrajině).

1836-1845 byla vytvořena Texaská republika (jako DLR a LLR), a střety s centrální vládou pokračovali, byť s nižší intenzitou.

1845 ... v únoru 1845 vstupuje Texas do Spojených států (USA její anektují) a vzápětí zahajují USA "speciální vojenskou operaci" (válku) proti Mexiku (jako Rusko 2022)

Válka trvá 3 roky a končí vítězstvím USA. Od té doby je Texas součástí USA.
Ono to zhruba odpovídá i časově.

[bacil]

Od konce dubna 2022, kdy Johnson vysvětlil Zelenskému, že žádný mír v Istanbulu nepodepíše, je to válka Velké Británie proti RF na území Ukrajiny.

[hans]

SSSR napadl Polsko 17.9.1939.
Francie a Velká Británie již nijak nereagovaly.

"Napadení" je termín antisovětské propagandy. Do iure ze strany Sovětského svazu nešlo o napadení, ale o legální a legitimní zajištění své bezpečnosti v situaci, kde se polský stát zhroutil a polská vláda se rozutekla. Plně v souladu s mezinárodním právem. V ostrém kontrastu s německým napadením Polska, které bylo porušením mezinárodního práva. Británie na sovětskou akci, pokud se dobře pamatuju, reagovala s pochopením.

Mimochodem stejným způsobem jako Sovětský svaz "napadl" Polsko "napadli" Britové a Američané Dánsko - totiž když Němci zabrali ve 40 roce Dánsko, Britové reagovali okupací západní poloviny Dánska (Faerských ostrovů a Islandu). Island pak od roku 1941 se souhlasem Britů okupovali Američané. Právně to přitom odůvodnili stejně jako Sověti zabrání Polákům západního Běloruska a Ukrajiny.

Do třetice Sovětský svaz a Británie se stejným odůvodněním roku 1941 "napadli" a okupovali Írán.

K příměru s Texasem - skoro přesná analogie, s jednou velmi důležitou odlišností: donbasští rebelové jsou domácí obyvatelstvo, které brání sebe a svou zemi. Texasští rebelové byli ilegální imigranti, z hlediska domácího obyvatelstva cizáčtí vetřelci.

[kenavf]

▲Len akurát tí rusi do toho východného Polska prišli so zoznamom hľadaných ľudí ktorí potom dopadli nedobre.
A Katyň ešte k tomu(i keď stále to zvádzajú jeden na druhého).