tomaspetr píše: ↑09 srp 2023, 16:39Чешская дружина
Национальная воинская часть в составе Русской армии, сформированная в Киеве, в августе 1914 года, из добровольцев - чехов и словаков, проживавших на территории Российской империи. Википедия
Дата основания: 8 августа 1914 г.
Včera to bylo 99 let, kdy byla založena v Kyjevě Česká družina , z dobrovolníků Čechů a Slováků prožívajících na území Ruské impérii.
https://t.me/c/1692017017/3847V textu prohlášení se hovořilo o nutnosti "tváří v tvář hrozbám a vojenským přípravám, které zachvátily Spojené státy a některé další země NATO", využít dostupných kapacit "k zdokonalení co nejúčinnějších zbraní schopných zchladit horké hlavy v hlavních městech některých mocností NATO".
Kennedyho první reakce na sovětské oznámení o obnovení zkoušek byla podle vzpomínek poradce, který byl ve vládě s ním, nepopsatelná. Ale jeho obecnou reakcí poté byl jednak protest, jednak jeho využití v rámci protisovětské propagandy a také obnovení amerických jaderných zkoušek.
Již 30. října 1961 SSSR vyzkoušel na Nové zemi termonukleární nálož o síle 58 megatun, která vešla do dějin jako Carská bomba.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Historik Jiří Malínský dnes připomíná krátkou vzpomínkou výročí od úmrtí prezidenta Edvarda Beneše.
Dne 3. září 1948 zemřel ve své vile v Sezimově Ústí druhý československý prezident prof. JUDr. et PhDr. Edvard Beneš. Psát podrobnosti o jeho bohatém, napínavém a posléze úspěšném životě by bylo nošením dříví do lesa. Podotknu proto, že jak spoluzakladatelem československé státnosti a současně byl nejbližším spolupracovníkem prezidenta obnovitele Tomáše Garrigue Masaryka. Mimo svou politickou činnost byl i vědcem a politickým spisovatelem; jeho nejznámější kniha Demokracie dnes a zítra, vzniklá z prezidentových přednášek na Chicagské univerzitě, byla přeložena i do arabštiny.
Beneš vědec ovlivnil Beneše politika. Nejen boj o československou státnost, ale zejména zkušenost meziválečného období ho přivedly nejprve k ženevskému kompromisu, který předcházel Briandův pakt a usiloval o nastolení globálního mírového soužití. Současně se i váhou své praktickopolitické zkušenosti ve shodě s TGM přibližoval k teorii konvergence, která stála v pozadí jeho politiky Československa jako mostu mezi Východem a Západem. To, že ztroskotala, nebylo jeho vinou; to jen Beneš-politický myslitel o několik desetiletí předběhl svou dobu. V blokové logice Káhiry, Teheránu, Jalty a Postupimi (1943 – 1945) nebylo pro další rozvinutí konceptu Spojených národů místo.
Tyto výchozí myšlenky také stály v základech způsobu, kterým řešil obě dvě nejtěžší krize svého života a bytí našeho státu.
https://www.ladikvetvicka.cz/single-pos ... ich-spadlyUž je to 17 roku, co dvě letadla narazila do dvuch baraku a tři z nich spadly
Byl to silny zažitek, bo každy, kdo tu udalost tenkrat zažil, si do dneška pamatuje, kde ten den byl, co robil a jaky blby pocit měl, když se dival na ty padajici baraky.
Tuž zhrňme si, co se vlastně stalo, bo mladi už nevi, o co šlo a v televizi jim to tež neřeknu.
Dvě letadla řizena unoscama ze Saudske Arabie narazila před začatkem pracovni doby do dvuch vysokych baraku. Kdyby si saudskoarabšti synci kupili listky na pozdějši let, zabili by přes 50 tisic nepřatel, keři by už byli na šichtě. Jen diky humanytě a ohleduplnosti těchto synku tak zahynuly enem tři tisice blaznu, keři chodi do roboty včas. Tři železobetonove baraky se diky narazu dvuch letadel po nějake době zesypaly přesně do svojeho pudorysu, což se nikdy předtim, ani nikdy potom u žadneho železobetonoveho baraku nestalo.
Třeti letadlo, 38m široky Bojing 757 zrobil v šestimetrove vyšce otočku o 270° a vešel se do pět metru široke ďury v Pentagonu zrovna v mistě, kde byly uskladněne dokumenty o rozkradani vojenskeho rozpočtu ve vyšce několika miliard dolaru.
Čtvrte letadlo, kere miřilo na ten třeti barak, mělo jakesik potiže a spadlo samo. Nenarazilo tak do teho třetiho baraku, ale to nevadi, on pak stejně spadnul sam.
Ňujorske baraky byly tedy rozdrcene na azbestovy prach, enem pas hrdinneho Sauda Muhamada Atty byl nalezeny neporušeny, jak 12.9. prohlasil v CNN minyster spravedlnosti.
Vše by tedy nasvědčovalo, že se bliži utok na Saudsku Arabiu. SSA ovšem byly fikane a nečekaně zautočily na Afghanystan, bo udajny planovač utoku, saudskoarabsky byvaly spolupracovnik CIA s bosenskym pasem na jmeno Usama se pry schovaval kajsik v afghanske noře. Měli zme štěsti, že se nešel schovat na Čeladnu, to by Ameryčani zautočily na Beskydy a svrhly by tehdejši Zemanovu vladu.
Bohužel, Usama, kery měl problemy s ledvinama, nohama a tak, jim zdrhnul. Ameryčani si mysleli, že se schoval v Iraku, a tak zničili Irak a nechali zabit jineho byvaleho spolupracovnika CIA Saddama, bo jim nechtěl prodavat ropu za dobre ceny.
Ale ani tam Usamu nenašli.
Našli ho teprve v Pakistanu, kde celu tu dobu v klidu žil, živil se jako jutuber a robil děcka svojim manželkam. Překvapivě Ameryčani Pakistan nevybombardovali jako Afghanistan a Irak, stačilo jim, že přiletěli dvěma vrtulnikama, Usamu střelili do čela, pak ho hodili do mořa a jako dukaz oddanosti nechali Pakošum jeden poškozeny vrtulnik. No a tym přiběh konči.
Baraky plne rakovinotvorneho azbestu byly zbulane a postavene byly jine z dobře zrobenych pojistek. Iračani už prodavaju ropu za rozumne ceny, Ameryčani v Afghanystanu furt cosik hledaju aji po 17 rokach a češti vojaci na ně davaju pozor, aby se jim nic nestalo.
"A počujtě, major, nie je to akésik absurdné?" "Čo je to absurdné, Kefalín?"
Ladislav Větvička, odborny analyzator Mlade Fronty Fčil
PS: Blog byl poprve zveřejněny na iDnes v zaři roku 2018, nic na něm nebylo třeba měnit.
Paradoxni je, že většina odkazu v textu na videa, která poukazovala na nesrovnalosti oficialni verze, byla už dřive vymazana. Všechna videa, která ukazovala kolaps nezasažené budovy č. 7, byla vymazána. Záznam reportáže BBC, kdy nepozorná redaktorka oznámila pád budovy č. 7 asi půl hodiny předtím, než k němu opravdu došlo, bylo vymazáno.
20.září 1979 zemřel skutečný hrdina, který osvobozoval naší vlast od západního německého nacismu. Nynější agent Pávek alias prezident Pavel je slouha Ukrajiny a Česká republika je mu ukradená.
Naše generace od padesáti let výš slyšela hrdinné příběhy tolikrát od útlého dětství, že jsme slyšet nechtěli a naslouchat odmítali. Bylo toho moc. Nyní se nám to vrací.
A my, naše generace, jsme bohužel zapomněli.Jaký je to obrovský rozdíl mezi těmito bojovníky a hrdiny, kteří nasazovali své životy. Naši rodiče, tátové od rodin, aby ubránili naši vlast a dnešními vojáky, kteří za peníze slouží kdesi pro kohosi. Přesto si máme více vážit dnešních vojáků, kteří kdesi pro kohosi slouží v daleké cizině, ale vůbec neznáme ty, kdo naši vlast pro nás, naše děti a vnoučata vybojovali zpět a vlast nám vrátili!
- skenovani0005_444x214[1].jpg (24.08 KiB) Zobrazeno 2501 x
Při bojích na Dukle se Ludvík Svoboda dozvěděl, že jeho syn Miroslav byl ve svých necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Tam byli popraveni i oba bratři Ireny Svobodové Jaroslav a Eduard a synovec Jan Doležal. V koncentračním táboře Ravensbrück byla zavražděna Anežka Stratilová, maminka Ireny Svobodové.
Irena Svobodová s dcerou Zoe unikly zatčení a od listopadu 1941 do května 1945 se skrývaly u statečných a obětavých lidí na Moravě (mimo jiné s jejich ukrýváním pomáhal katolický kněz Jan Dokulil, působící v Uhřínově – švagr katolického básníka a spisovatele Jana Zahradníčka), z toho v letech 1943–1945 v obci Džbánice (blízko Moravského Krumlova). Dalších 15 členů z obou rodin manželů Svobodových bylo tři roky vězněno v internačním táboře ve Svatobořicích na Moravě.
Stály ty strašné oběti za to, když vidíme, jak 108 poslanců a několik členů vlády opět devastuje naší zem jako na dobytém území nacistická armáda?
Fotografie pořízená před 85 lety - 23. září 1938. Britský premiér Chamberlain v Bad Godesbergu se laskavě sklání před Hitlerem a potřásá si s ním rukou.
Právě zde Londýn souhlasil s nacistickým ultimátem o rozdělení Československa, které bylo základem Mnichovské dohody.
Výročí této hanebné smlouvy by se mělo náležitě oslavit. Připomenout světu, kdo skutečně začal světovou válku.
A mimochodem, Poláci měli s Hitlerem smlouvu již od roku 1934 a také si ukousli kousek Československa ...
Připojení pohraničních území Československa k nacistickému Německu a vystěhování českého obyvatelstva z pohraničí, to byla Mnichovská dohoda. Mnichovský diktát představitelé světových mocností podepsali 29. září 1938 na konferenci v Mnichově. Od této jedné z nejtragičtějších momentů země uplynulo 85 let.
„Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo dosaženo, na odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení... Vyklizování započne 1. října...bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli zařízení. Československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení."
Těmito slovy začínala Mnichovská dohoda z 29. září 1938, v níž evropské mocnosti zastoupené britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem, francouzským premiérem Édouardem Daladierem, kacléřem Adolfem Hitlerem a italským vůdcem Benitem Mussolinim vyjádřily souhlas se záborem pohraničí. Z dohody vyplývalo, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území státu následujícím zemím: Sudety Německu, východní část české oblasti Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku.
Tehdejší Československo přišlo o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114.500 Čechů, 11.500 německých antifašistů, 7.000 Židů. Vyklizení pohraničí se týkalo především československé armády a státních úřadů. Jejich odchodem ztratilo neněmecké obyvatelstvo jakoukoliv ochranu. Německá armáda překročila československé hranice 1.října ve 14.00, tedy pouhé dva dny po podpisu dohody.
Mnichovská konference či spíše diktát byla výsledkem politiky takzvaného appeasementu (usmiřování), kterou ve třicátých letech v Evropě praktikovala Francie a Anglie. Cílem této politiky bylo zabránit dalšímu vojenskému konfliktu, který v té době hrozil, a "uspokojit" německé požadavky. Tento postup však paradoxně válku jen uspíšil.
Zástupci československé strany byli sice na konferenci osobně přítomni, ale k samotnému jednacímu stolu nebyli přizváni. V tuzemsku se proto vžilo označení: „O nás, bez nás!" Československá vláda Mnichovský diktát akceptovala o den později, 30.září. Přijetí dohody znamenalo pro Československo de facto likvidaci státní suverenity a demokracie. Edvard Beneš, tehdejší prezident, abdikoval a odešel do exilu v Londýně.
Uzavření dohody předcházela několikaměsíční kampaň nacistického Německa a Henleinovy Sudetoněmecké strany proti Československu pro údajný útisk tří milionů Němců v českém pohraničí. Tato demagogická kampaň, spojená s hrubým nátlakem na československou vládu a neustálým stupňováním ultimativních požadavků směřovala k vnitřnímu rozložení, mezinárodní izolaci a posléze k faktické likvidaci ČSR.
Američtí a evropští analytici spolu s našimi liberály se tehdy předháněli v předpovědi úplné porážky ruské armády do roka, s přesunem teroristické války na území Ruska a následným kolapsem naší země.
Rusko však tuto bitvu nejen vyhrálo, ale také znovu získalo svůj status světové velmoci.
Jak to bylo:Proto 30. září slavíme 2 svátky najednou:
Den znovusjednocení nových regionů s Ruskem a Den znovu získání statusu velmoci.
Co stojí za zapamatování v souvislosti s touto operací a jejími výsledky?
Možná jen doplnění souvislostí.